Představte si, že by zítra zmizely všechny houby. Během několika let by se v lesích začaly hromadit vrstvy nerozloženého listí a mrtvého dřeva. Stromy by mnohem hůř získávaly vodu a živiny. Z přírody by zmizel jeden z nejdůležitějších „recyklačních systémů“ a koloběh života, jak ho známe, by se začal rozpadat. Přitom houby většina z nás vnímá jen jako něco, co se na podzim objeví v lese nebo na talíři. Skutečnost je ale mnohem zajímavější. Houby jsou organismy, které dodnes překvapují i samotné vědce.
Největší organismus na světě se skrývá pod zemí
Když se mluví o rekordmanech přírody, většina lidí si vybaví plejtváka obrovského nebo obří sekvoje. Jenže největším známým organismem planety není ani zvíře, ani strom.
V americkém Oregonu roste václavka smrková, jejíž mycelium zabírá plochu téměř devíti kilometrů čtverečních. To je asi jako 1 200 fotbalových hřišť. Odhaduje se, že je staré několik tisíc let.
Nejzajímavější ale je, že kolem něj můžete projít, aniž byste si ho všimli. To, co běžně nazýváme houbou, je totiž jen plodnice – krátkodobá rozmnožovací část. Skutečný organismus se ukrývá pod zemí.
A tím překvapení nekončí. Většinou houby vnímáme jako příbuznější rostlinám. Z evolučního hlediska mají blíž ke zvířatům než ke smrku, pod kterým rostou. Nedokážou fotosyntetizovat, živiny získávají z okolí a jejich buňky obsahují chitin – stejnou látku, která tvoří krunýře hmyzu nebo korýšů.
Organismy, které překvapují i vědce
Některé druhy hub dokážou rozkládat plasty, se kterými si příroda jinak neví rady, a v budoucnu by tak mohly pomáhat s likvidací odpadu. Po havárii v Černobylu zase biologové objevili houby, které prospívají i v prostředí se silnou radiací. Existují indicie, že pigment melanin jim může pomáhat využívat část energie z ionizujícího záření, přesný mechanismus ale zatím zůstává neobjasněný. Pozornost přitahují také druhy, které ve svých pletivech hromadí těžké kovy a jednou by mohly pomáhat s obnovou průmyslově znečištěné půdy. Výtrusy některých hub mohou fungovat jako drobná kondenzační jádra, kolem kterých se v atmosféře sráží vodní pára. Za určitých podmínek se tak mohou podílet i na vzniku deště.
Možná jsme zatím objevili jen špičku ledovce
Je zvláštní, že tolik pozornosti věnujeme odjakživa zvířatům nebo stromům, kdežto fascinující život hub začínáme teprve objevovat. Přitom právě ony patří k organismům, bez kterých by svět vypadal úplně jinak.
Vědci dosud popsali přibližně 150 tisíc druhů hub. Ale podle odborných odhadů může být jejich skutečný počet až dvacetkrát vyšší, takže drtivá většina houbové říše je stále neprozkoumána. Možná v ní čekají další antibiotika. Možná organismy schopné rozkládat problematický odpad. A možná úplně jiné objevy, které si dnes ještě neumíme představit.