Jak se různé kultury dívají na význam víc než jednoho jazyka

26.09.2024 | Libor Lešek Měděný

V dnešním globalizovaném světě, v němž se setkáváme s lidmi z různých koutů planety, se znalost více než jednoho jazyka stává stále důležitější. Podle Národního institutu pro jazykové vzdělávání v USA je víc než 60 % obyvatel země bilingválních, což ukazuje na rostoucí trend víc jazykových dovedností. Překvapivým faktem může být, že některé kultury považují více jazyků nejen za výhodu, ale za nutnost pro přežití a prosperitu.

Různé úhly pohledu na vícejazyčnost

Zatímco v Evropě a Americe je schopnost hovořit více než jedním jazykem často považována za cennou dovednost a výhodu na pracovním trhu, v afrických a asijských zemích je víc než jeden jazyk téměř standardem. Například v Nigérii existuje více než 500 různých jazyků, a to je pro místní obyvatele běžné. V takovém prostředí se lidé přizpůsobují a ovládají několik jazyků, což jim umožňuje efektivně komunikovat v různých kontextech. Tento jev nazýváme kódovým přepínáním, což je schopnost přecházet mezi jazyky podle okolností.

Ve Velké Británii a USA, kde se angličtina dominantně používá, může být bilingválnost někdy pokládána za něco neobvyklého a lidé jsou častěji vystaveni jen anglickému jazyku. Jak ukazují výzkumy, lidé, kteří hovoří více jazyky, mají lepší kognitivní schopnosti, což zahrnuje lepší paměť a schopnost multitaskingu. Není snadné přehlížet skutečnost, že známí polygloti, jako je Benny Lewis či Luca Lampariello, nutí všechny k zamyšlení nad tím, jaký potenciál skýtá ovládání více jazyků.

Kultura, jazyk a společenské normy

Jazyk není pouze nástrojem komunikace; je nositelem kultury a tradic. V mnoha společnostech, jako je například Švýcarsko, kde se mluví čtyřmi úředními jazyky, hraje jazyk významnou roli ve společenském životě a identitě jednotlivce. Švýcarsko je příkladem, kdy jazyk rozděluje i spojuje. Obyvatelé území se often setkávají v trojjazyčných školách, kdy se učí německy, francouzsky a italsky, a tím si vybudují kulturní otevřenost a pocit soudržnosti.

Naopak v monolingválních společnostech se často setkáváme s jevy, které jdou ruku v ruce s jazykovým uzavřením a xenofobií. Například ve Spojených státech se lidé s hispánským původem často setkávají s diskriminací, pokud mluví španělsky, zatímco angličtinu ovládají perfektně. Tato dynamika ukazuje, jak jazyk ovlivňuje společenské normy a hodnoty, a jak výuka dalšího jazyka může podpořit porozumění a akceptaci různorodosti.

Budoucnost vícejazyčnosti a její výhody

S digitalizací a narůstající mobilitou se před námi otevírá nový svět příležitostí. Vzdělání, které se zaměřuje na jazykovou výuku, se stává aktuálním tématem pro veřejnou diskusi. Rodiče si čím dál tím více uvědomují, jaké jsou přínosy pro jejich děti a jak mohou posílit jejich budoucnost. Existují programy zaměřené na výuku jazyků už od předškolního věku, které pomáhají dětem osvojit si jazykové dovednosti zábavným a hravým způsobem.

Nejen děti, ale i dospělí se stále častěji zapojují do jazykových kurzů a online výuky, která nabízí flexibilitu a dostupnost. Možnost učit se jazyk během několika měsíců, často pomocí aplikací, se stala realitou v mnoha zemích. Představy o vzdělání se tedy neustále vyvíjejí a vícejazyčnost již není výsadou elit, ale se stává součástí našeho každodenního života.

V současnosti se zdá, že vícejazyčnost nejen obohacuje jednotlivce, ale přispívá také k celkově kultivovanější společnosti. V době, kdy jsou hranice národů stále méně relevantní, se jazyk ukazuje jako klíčový nástroj pro mezikulturní porozumění a spolupráci. S růstem povědomí o důležitosti znalosti více jazyků se můžeme těšit na svět, kde budou lidé schopni komunikovat, rozumět si a sdílet myšlenky bez ohledu na jazykové bariéry.