načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Ztracený aeroplán - Pavel Valach; Juraj Martiška

Kniha: Ztracený aeroplán
Autor: ;

Prázdninové dobrodružství tří dětí v městečku Jahodov. Jakub má rád letadla, ale zatím má jen jedno, které je polámané a vyspravené leukoplastí. Klára je chytrá a všechno ví, ...


Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  203
+
-
ks
rozbalKdy zboží dostanu
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma
Doporučená cena:  239 Kč
15%
naše sleva
6,8
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Albatros
Rok vydání: 2016-09-14
Počet stran: 200
Rozměr: 145 x 205 mm
Úprava: 195 stran : ilustrace (některé barevné)
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: ilustroval Juraj Martiška
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
Doporučená novinka pro týden: 2016-38
ISBN: 9788000044262
EAN: 9788000044262
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Prázdninové dobrodružství tří dětí v městečku Jahodov. Jakub má rád letadla, ale zatím má jen jedno, které je polámané a vyspravené leukoplastí. Klára je chytrá a všechno ví, neboť ve škole sedí v první řadě. A tomu třetímu se říká Bidlo - ničemu nerozumí, do všeho se hrne, ale je to dobrák od kosti. Společně mají touhu létat. Ale kde vzít opravdové letadlo? Kamarádi si ho koupí! Že to nejde? Ale jděte, děti neznají slovo nejde. Městečko Jahodov totiž skrývá jedno velké tajemství...

Kniha je zařazena v kategoriích
Pavel Valach; Juraj Martiška - další tituly autora:
Matematika pre 7. ročník ZŠ a 2. ročník gymnázií s osemročným štúdiom. Matematika pre 7. ročník ZŠ a 2. ročník gymnázií s osemročným štúdiom.
Žabka, Ján; Černek, Pavol; Martiška, Juraj
Cena: 148 Kč
Kráľ s gitarou Kráľ s gitarou
Navrátil, Ján; Martiška, Juraj
Cena: 195 Kč
 
Zákazníci kupující knihu "Ztracený aeroplán" mají také často zájem o tyto tituly:
Jak Bubáček potkal Bubáka Jak Bubáček potkal Bubáka
Krolupperová, Daniela; Dvořáková, Lucie
Cena: 160 Kč
Kuba nechce číst Kuba nechce číst
Bernard, Jiří; Braunová, Petra
Cena: 135 Kč
Země příběhů - Kouzelné přání Země příběhů
Colfer, Chris
Cena: 254 Kč
Dračí srdce 6: Páté semínko Dračí srdce 6: Páté semínko
Pino, Pablo; Galánová, Ana
Cena: 169 Kč
Josífkův pekelný týden Josífkův pekelný týden
Vydrová, Markéta; Krolupperová, Daniela
Cena: 152 Kč
Kuba nechce spát Kuba nechce spát
Bernard, Jiří; Braunová, Petra
Cena: 160 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

7
UPROSTŘED NOCI
T
é noci nebylo vidět ani na krok. Úzkou pěšinou kli -
katící se lesem klopýtalo několik mužů. Nesli něco
velkého a těžkého. Záda se jim pod tou tíhou hrbila
a nohy třásly. Před nimi kráčel vysoký muž, ukazoval
cestu a ostatní tiše pobízel.
„Přidejte, noc netrvá věčně.“
„Snažíme se, šéfe,“ ozvalo se ze tmy udýchané
zabručení. „Ale je to strašně těžký.“
„Zaberte, přece jim to nenecháme,“ řekl muž
vpředu a ukázal kudy dál.
Kdosi zakopl o kořen stromu, hekl a tiše zaklel.
Hned nato škobrtnul jiný muž a zaklel o něco víc.
„Nevidíme na cestu, rozsviťte někdo lampu!“ ozvala
se ze tmy prosba.
„Kuš! Měsíc vám svítí dost,“ okřikl je muž vpředu.
To si ale krapet vymýšlel. Úzký srpek měsíce se krčil
za mraky a nesvítil o nic víc než unavená světluška.
Tmu by šlo krájet a každý by tu po pár krocích
zabloudil. Naštěstí muž vpředu bydlel nedaleko a znal tu
každý kámen, strom i pěšinu.
Dál klopýtali lesem, prohýbali se pod tou tíhou
a dech se jim pomalu krátil.
„Ještě že jsou koleje tak blízko!“ řekl muž vzadu.
„Stejně musíme jít ještě jednou,“ odpověděl mu
kdosi nespokojeně.





8





„Zaberte a nemluvte,“ ozval se jiný muž.
A takhle na sebe vrčeli a tiše se pobízeli. Náhle se ze
tmy ozval hlas jiný – zvědavý.
„Šéfe, najde to někdo?“
Udělalo se ticho a všichni se rázem zastavili. Každý
našpicoval uši, protože tohle ho zajímalo, tohle chtěl
vědět taky. Muž, který je vedl, se podíval do nebe a
zamyšleně si pohladil velký knír. Pak se usmál, zakroutil
hlavou a tiše odpověděl.
„Vyloučeno.“
Tato slova zazněla na lesní pěšině před více než sto
lety. Bylo to uprostřed noci roku 1914. Co muži nesli?
Pod čím se prohýbali? Proč šli v noci? Odkud a kam
šli? To nikdo z nich nikdy nikomu neprozradil, zůstalo
to tajemstvím. Jen měsíc na obloze si to pamatuje, ale
ten nic nepoví.





10
PRÁZDNINY
S
lunce hřálo tak, jak to o prázdninách dovede,
a vzduch voněl dobrodružstvím. Krajinou ujížděl
vlak a měl naspěch. Projížděl pole a lesy, s pískotem
míjel přejezdy, u kterých stály zástupy aut spěcha -
jících z měst. Ve třetím vagonu, s nosem
přitisknutým k oknu, seděl Jakub. Věčně rozcuchaný blonďák
s hubenýma rukama i nohama. Pozoroval ten ruch
za oknem jako zrychlený film a nemohl se toho
všeho vynadívat. Po prázdninách měl jít do třetí třídy, ale
už teď měl rozumu za dva. Tak to o něm aspoň říkala
jeho máma. Ta nemohla jet s ním, musela zůstat doma
a chodit do práce. Prý aby byly peníze, že to jinak
nejde, že by ráda, a tak všelijak. S tátou byla ještě větší
potíž. Toho už několik let Jakub neviděl, a proto si
raději říkal, že on musí do práce také. A tak se stalo, že
Jakub vyrazil na prázdniny k babičce úplně sám. Měl
strach, ještě nikdy tak daleko nejel, ale stejně se na
tyhle prázdniny ohromně těšil.
Vedle Jakuba stál papírový kufr polepený obrázky
velbloudů a pyramid. V něm měl svačinu, trenýrky,
trička, tenisky, krátké kalhoty, pyžamo a další věci, které
mu máma nabalila. Jakub vůbec netušil, proč se musí
táhnout s takovou hromadou zbytečností. Jemu by
stačila jedna jediná věc a ta si hověla v přihrádce nad jeho
hlavou. Co to bylo? Letadlo. Dá rozum, že ne





11
vé. Tohle dostal k Vánocům a měl z něho obrovskou
radost. Málem se jim pod stromeček nevešlo. Ale to
bylo spíš tím, že měli malý stromek.
Do kupé nakoukla průvodčí Iveta. „Všechno dob -
rý?“ zeptala se starostlivě.
Jakub přikývl. V poledne, kdy ho máma posadila
do rychlíku, se průvodčí jmenoval Karel. Vypadal jako
hromotluk, sotva prošel dveřmi, mluvil jako ze sudu,
ale byl ohromně hodný. Ukázal Jakubovi lo -
komotivu, poštovní vagon i vůz,
kde lidé jedli a pili. Tam
měli strašně dobrou
limonádu. Pak Jakub přestoupil
do tohohle vlaku a tady se
průvodčí jmenuje Iveta.
Všemu se směje a děsně
se přitom zubí. Má se
postarat, aby Jakub
vystoupil u babičky v Jahodově.
Ani o stanici dřív, ani
o stanici později.
Přesně v
Jahodově. Každou chvíli
Iveta strčí hlavu
do kupé, vycení zuby
a ptá se, jestli je všechno
dobr ý.
Jako kdybych byl něja -
ké mrně, pomyslel si Jakub.
Vždyť už půjdu do třetí třídy
a umím napsat všechna písmena.
02b-aero





12
Tedy mimo velkého Q, ale to možná neumí ani pan ře -
ditel.
Za oknem přibylo kopců a údolí. Vlak se mezi nimi
proplétal a občas se zahoukáním projel tunelem. Cesta
ubíhala a ze svačiny zbylo Jakubovi akorát rajče. Dveře
do kupé se otevřely.
„Jdu si s tebou popovídat,“ zazubila se průvodčí
Iveta a sedla si naproti. „Těšíš se na prázdniny?“
Jakub prudce zakýval hlavou.
„Jedeš k babičce, viď?“
Jakub opět pokýval hlavou.
„No, moc výřečný tedy nejsi,“ usmála se Iveta.
„Já budu pilot,“ vyhrkl Jakub a ukázal na letadlo.
„Opravdu?“ zubila se Iveta, „tak to příště na
prázdniny poletíš.“
Teď už se smál i Jakub. Poznal, že si z něj průvodčí
dělá legraci.
„A svezeš mě?“ vyzvídala Iveta. „Mě ještě žádný
mužský letadlem nesvezl.“
„Svezu, proč bych nesvezl,“ sliboval Jakub, i když si
vůbec nebyl jistý, za jak dlouho se tím pilotem stane.
Vlak začal brzdit. Iveta vykoukla ven a řekla: „Ještě
pár zastávek a jsi u babičky. Nikam nechoď, přijdu si
pro tebe.“ Vyklouzla z kupé a spěchala uličkou pryč.
Jakub byl od té chvíle jako na trní. Pokaždé když
vlak jen trochu přibrzdil, vyskočil, chytil kufr a postavil
se ke dveřím kupé. Střídavě tiskl nos na okno a vyhlížel
Jahodov, nebo tiskl nos ke dveřím kupé a vyhlížel
průvodčí Ivetu. Když ho to pobíhání zmohlo, sedl si a bylo
mu smutno. Uvěřil, že průvodčí Iveta na něj dočista
zapomněla, Jahodov dávno přejeli a on se bude muset





13
vrátit zpátky do města. Z prázdnin u babičky nebude
nic, jen ta dlouhá cesta vlakem. Ale dopadlo to jinak.
Vlak začal zpomalovat. V tu chvíli se rozlétly dveře
od kupé a v nich stála průvodčí Iveta. Zubila se od ucha
k uchu a hlásila: „Stanice Jahodov! Vystupovááát –
neotálet – za mnóóóu!“ Chytila Jakubův kufr a spěchala
uličkou pryč. Jakub na nic nečekal a běžel za ní. Ještě si
nechat utéct průvodčí, nestihnout vystoupit a
prošvihnout prázdniny. To by tak scházelo!
Vlak ještě brzdil, ale průvodčí Iveta už otevřela
dveře a mávala. Zaskřípalo to, pod podlahou něco hrklo
a vlak zůstal stát. Průvodčí kohosi na nástupišti
pozdravila a podala mu kufr. Jakub se nedočkavě protáhl
ke dveřím a pán v modré uniformě ho chytil a postavil
na zem. Konečně Jakub uviděl babičku. Bílé vlasy
spletené do drdůlku jí od minulých prázdnin zbělaly o něco
víc. Taky se zdálo, že je babička o malinko menší. Ale
možná to bylo trochu jinak.
„Ty jsi vyrostl,“ radovala se babička a cuchala mu už
tak rozcuchané vlasy.
Pak se obrátila na průvodčí Ivetu a hezky jí
poděkovala.
„Ale to nestojí za řeč,“ mávla rukou průvodčí. „Já
mám slíbeno...“ Vtom se zarazila, otočila na patě a
zmizela ve vlaku. Než by řekl švec, byla zpátky a držela
letadlo. „Ještě tohle, pilote!“
Jakubovi se rozzářily oči, vzal letadlo do náruče
a starostlivě hladil místa slepená leukoplastí.
Pán v uniformě ukazoval na Jakuba a cosi vyprávěl
babičce. Ta přikyvovala, drdůlek jí na hlavě
poskakoval a taktéž mu cosi vyprávěla. Jakub stál mezi nimi,





14
poslouchal to ševelení hlasů a byl rád, že dojel. Vtom
průvodčí Iveta začala pokašlávat, jako by jí zaskočil
bonbon. Když si toho pán v uniformě všiml, zeptala se
ho: „Pojedeme, pane přednosto stanice?“
„Ale jistě,“ rozpomenul se pán v uniformě.
Poodešel o tři kroky blíž k lokomotivě, stoupl si do pozoru,
zapískal, vytáhl z podpaží plácačku a zvedl ji vysoko
nad hlavu. Vlak zasyčel, cukl sebou a dal se do pohybu.
Průvodčí Iveta zamávala, naposled se zazubila a
zabouchla dveře.
„Tak to bychom měli,“ řekl pán v uniformě, když se
poslední vagon ztratil v zatáčce. „To byl dnes poslední
vlak. Ještě zvednu závory, pozamykám a sejdeme se
před nádražím.“ Vzal kufr a byl pryč.






       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s.