načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Žofka ředitelkou ZOO - Miloš Macourek

Žofka ředitelkou ZOO
-15%
sleva

Kniha: Žofka ředitelkou ZOO
Autor:

Další veselé příběhy podnikavé opičky Žofky Orangutanové a jejích kamarádů. Tentokrát se jí podaří odhalit zloděje, vychová malá lvíčata, přiveze do zoo mládě Yettiho a ... (celý popis)
Titul doručujeme za 5 pracovních dní
Vaše cena s DPH:  229 Kč 195
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
6,5
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 66.6%hodnoceni - 66.6%hodnoceni - 66.6%hodnoceni - 66.6%hodnoceni - 66.6% 80%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Albatros
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2014-02-26
Počet stran: 152
Rozměr: 235 x 235 mm
Úprava: 149 stran : barev. ilustrace
Vydání: 3. vyd.
Spolupracovali: ilustroval Adolf Born
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
ISBN: 9788000034645
EAN: 9788000034645
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Další veselé příběhy podnikavé opičky Žofky Orangutanové a jejích zvířecích kamarádů v zoologické zahradě s ilustracemi Adolfa Borna. Opět jsou tu známé postavičky z oblíbených televizních večerníčků. Kromě nezbytné orangutaní holčičky Žofky potkáme Květoslava Slona, Karolínu Myšovou, Standu Klokana, Bořivoje Medvěda, Zbyněčka Tapíra, mouchu Irču, pana Veverku, rodinu Syslových a mnoho dalších starých i nových obyvatel zoo. Žofka mimo jiné odhalí zloděje, vychová lvíčata, odnaučí manžele Pštrosovy ošklivému zlozvyku, a dokonce odmítne nabídku k sňatku. Neodmítne však nabídku stát se ředitelkou zoologické zahrady.

Popis nakladatele

Další veselé příběhy podnikavé opičky Žofky Orangutanové a jejích kamarádů. Tentokrát se jí podaří odhalit zloděje, vychová malá lvíčata, přiveze do zoo mládě Yettiho a dokonce odmítne lákavou nabídku k sňatku. Neodmítne ale jinou nabídku, a stane se ředitelkou zoo!

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Zákazníci kupující knihu "Žofka ředitelkou ZOO" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

53

dopustila

„osudové chyby“

Jak se


Jednou takhle na jaře jde Žofka do své ředitelské

kanceláře a naproti jí spěchá Standa Klokan, dělá

dvoumetrové skoky, funí jako paní Medvědová,

podává Žofce dopis a říká, zrovna mi to pro tebe dal

pan listonoš, mrkni na ty známky, člověče, přišlo to

až z Himálaje, a opravdu, když si Žofka dopis v klidu

přečte, zjistí, že jí píší členové himálajské výpravy,

kteří měli obrovské štěstí a chytili mládě Yettiho,

senzace století, ulovili malého sněžného človíčka,

ulovili ho na obyčejné červené autíčko se

setrvačníkem, a teď ho nabízejí Žofce do zoologické

zahrady, což je veliká čest a projev důvěry, k dopisu

je přiložena dokonce fotografie, malý Yetti na ní

vypadá jako lilipután v ohromném bílém kožichu,

chlupy má přes oči, takže připomíná psa zvaného

bobtail, Žofka je radostí bez sebe, mládě sněžného

muže, to nemá nikdo na světě, hned posílá pana

Veverku na poštu s telegramem, pošlete ho, čekáme,

klec připravena, celá zoologická zahrada žije

v napětí, a za čtrnáct dní je mládě opravdu tady, je to

roztomilé zvířátko, pořád si dává packou chlupy

z čela, aby vidělo, Žofka to mládě srdečně vítá,

je u toho samosebou rozhlas, televize, ba i školní

mládež, zájem o vstupenky je najednou takový, že

sehnat lístek je málem zázrak, lidé přijíždějí z celého

světa, všude nával, hotely plné, parkoviště plná, takže

je městská pokladna plná peněz, rada městské rady

nejvyššího rady si mne radostně ruce a říká, no

54

Jak se Žofka dopustila „osudové chyby“



prosím, no prosím, každý chce to mládě vidět na

vlastní oči, malý Yetti není na takovou pozornost

zvyklý, ptá se pana Veverky, co je to za lidi, a pan

Veverka říká, tak tohle jsou Italové a tamhle zase

Japonci, tihleti v těch legračních sukýnkách jsou

Skotové, ti šli všichni na jeden lístek, a malý Yetti se

zajímá, kde leží Itálie, kde Japonsko a kde Skotsko,

je to strašně zvědavé zvířátko, ten Yetti, chce vidět,

proč má rak deset nohou, slon čtyři, člověk dvě,

plameňák jednu a brejlovec žádnou, panu Veverkovi

jde z těch otázek hlava kolem, a tak se s Žofkou

domluví, aby parta vzala to mládě mezi sebe, ať dá

pokoj, kamarádi Žofce rádi vyhoví, Květoslav troubí

Yettimu veselé písničky, Karolína mu čte veselé

knížky, a jak mu tak čte, povídá ten malý Yetti, jak

to, Karolíno, že se díváš na tyhle mrňavý znamínka,

a povídáš mi o medvídkovi Pú?

A Karolína mu vysvětlí, že ta znamínka jsou

písmenka, tahle dvě znamenají Pú a těchhle osm

medvídek, a Yetti žasne, no ne, Karolíno, co ty

všecko neumíš, to tě teda obdivuju, a Karolína

povídá, to víš, Yettíku, jako myš jsem sežrala tolik

knížek, že bych musela bejt úplný tele, kdybych se

nenaučila číst, ale ty nejseš bohužel myš, ale spíš

medvídek, ty moje malá chudinko, a medvídci můžou

bohužel pohádky nanejvýš poslouchat.

Jenomže malý Yetti je příšerně zvědavé zvíře, učí se

písmenka, kde to jen jde, není to snadné, ale dělá, co

56

Jak se Žofka dopustila „osudové chyby“



může, učí se jedno písmenko za druhým, snaží se,

jazyk má až na vestě, pot z něho leje, tím spíš,

že slunce praží jako blázen, a Žofka říká panu

Veverkovi, měl byste ho kapku přistřihnout, je to

hrozný, takový vedro, a on v tom kožichu, a pan

Veverka vezme nůžky a jde stříhat malého Yettiho, je

to dobrák, ten pan Veverka, známe ho, je mu Yettiho

líto, a tak to s tím stříháním malinko přežene,

samosebou v dobrém úmyslu, ale jak to už bývá,

pro dobrotu na žebrotu, je z toho malér jako hrom,

je z toho poprask první třídy, Yetti bez chlupů není

žádný Yetti, vypadá jako obyčejný malý kluk, co to

má znamenat, volají rozhořčení návštěvníci, my

chceme Yettiho, a ne nějakého obyčejného kluka,

píše se o tom ve všech novinách, domácích

i zahraničních, že to byla hrubá chyba, zničit tak

vzácný exponát, kolem Yettiho klece je hrozný

randál, ale on si toho nevšímá, čte si knížku, už se to

za tu dobu naučil, Yetti čte a zacpává si uši, randál je

čím dál větší, rada nejvyššího rady městské rady křičí

na Žofku, tady je vidět, kam jste to dopracovala,

dáme vás zavřít a toho vašeho Veverku jakbysmet,

lidé z ciziny sem přestali jezdit, a to všecko kvůli

vám, a tak Žofka s panem Veverkou hledají raději

všechny ostříhané chlupy a v noci dávají ten zničený

kožich znovu dohromady, není to zrovna snadné, ale

jde to, a jak dávají ten kožich dohromady, zvedne ten

malý Yetti oči od knížky a řekne, ale to vám tedy

58

Jak se Žofka dopustila „osudové chyby“



60




Miloš Macourek

MILOŠ MACOUREK


2. 12. 1926 - 30. 9. 2002

Miloš Macourek byl český básník, dramatik, autor pohádkových próz a filmový scenárista.

Narodil se 2. prosince 1926 v Kroměříži, studoval gymnázium v Místku a po jeho uzavření během okupace přešel do Ostravy na hudebně dramatickou konzervatoř. Po válce nejprve vystřídal řadu zaměstnání, až se v roce 1961 stal blízkým spolupracovníkem Břetislava Pojara, s nímž natočil několik animovaných filmů (Biliár, Úvodní slovo pronese, Palác snů). Spolupracoval také se Stanislavem Látalem (Jak si opatřit hodné dítě, Otýlie a 1580 kaněk, Nebuďte mamuty, Příliš mnoho něhy aj.), Jiřím Brdečkou (Špatně namalovaná slepice) a mnoha dalšími tvůrci animovaného filmu.

Kromě toho vydal několik sbírek poezie (Člověk by nevěřil svým očím), psal povídky (Živočichopis), pohádky (Mravenečník v početnici) a divadelní hry (Jedničky má papoušek, Hra na Zuzanku). Od roku 1959 spolupracoval s pražským Divadlem Na zábradlí (Smutné vánoce, Nejlepší rocky paní Hermanové).

V roce 1966 začal působit v oblasti hrané kinematografie, kde spolupracoval převážně se dvěma režiséry: Václavem Vorlíčkem a Oldřichem Lipským.
S prvním z nich natočil veselohru parodující komiksové příběhy "Kdo chce zabít Jesii?" a vzájemná spolupráce pokračovala bláznivou komedií "Pane, vy jste vdova!". Rok nato následovala moderní pohádka "Dívka na koštěti". Vorlíčkův a Macourkův zájem o moderní pohádku a propojení světa fantazie se skutečností přinesly dětem roku 1979 také jeden z nejúspěšnějších televizních seriálů všech dob - Arabelu, natočenou v koprodukci s Westdeutsche Rundfunk Köln. Zcela jiného ražení je pak spolupráce těchto autorů na trilogii ze života moravského JZD "Bouřlivé víno", "Zralé víno" a "Mladé víno". Miloš Macourek se podílel i na Vorlíčkově posledním celovečerním filmu Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko (2001). Je totiž autorem původního animovaného seriálu a tedy i duchovním otcem dvou žáků 3. B, kteří v tomto hraném filmu obživli.

Během osmdesátých let vznikly na základě Macourkových předloh televizní seriály Létající Čestmír a Křeček v noční košili. Byl pilný a pracovitý do poslední chvíle svého života. V devadesátých letech spolupracoval s režisérem F. A. Brabcem na filmovém zpracování Jarryho dramatu "Král Ubu" a podílel se rovněž na Brabcově adaptaci Erbenových balad ze sbírky "Kytice". Jeho poslední a nedokončenou prací se stala spolupráce na filmové pohádce Čert ví proč (2003).




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist