načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Zodiac -- Nejnebezpečnější ze všech zvířat - L. Gary Stewart; Mustafa Susan

Zodiac -- Nejnebezpečnější ze všech zvířat

Elektronická kniha: Zodiac
Autor: L. Gary Stewart; Mustafa Susan
Podnázev: Nejnebezpečnější ze všech zvířat

Beletrizovaným způsobem podaný příběh skutečného amerického sériového vraha, známého pod přezdívkou Zodiac, který operoval na konci šedesátých let v severní Kalifornii. Ve svých ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  297
+
-
9,9
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5%hodnoceni - 66.5% 75%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Cosmopolis
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2014
Počet stran: 380
Rozměr: 22 cm
Úprava: 32 stran obrazové přílohy: ilustrace (některé barevné), portréty, faksim.
Název originálu: Most dangerous animal of all
Spolupracovali: z anglického originálu ... přeložil Petr Bílek
Skupina třídění: Trestní právo
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: V Praze, Grada, 2014
ISBN: 978-80-247-5348-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Beletrizovaným způsobem podaný příběh skutečného amerického sériového vraha, známého pod přezdívkou Zodiac, který operoval na konci šedesátých let v severní Kalifornii. Ve svých devětatřiceti letech se Gary Stewart setkal s biologickou matkou a začal pátrat i po tom, kdo je nebo byl jeho otec. Po dvou letech v něm začalo klíčit hrůzné podezření - jeho otec rozhodně nebyl dobrý člověk. Přes pochyby, zda se vůbec chce dozvědět něco dalšího, investoval další roky do pátrání a po dvanácti letech prohlašuje: "Jsem si naprosto jistý, že můj otec byl Zodiac." Spolu s osvědčenou autorkou zaměřenou na kriminalistiku sepsal vše, co během let zjistil a předkládá světu zbeletrizovaný portrét svého otce, jeho profil, traumata a způsob myšlení. Předkládá i fakta, která ho dovedla k hrůznému poznání.

Popis nakladatele

Případ Zodiac je jednou z největších kriminálních záhad posledních padesáti let – a nyní se zdá, že by záhada mohla být konečně vyřešena. Gary Stewart tvrdí, že ví, kdo byl vrah, který v šedesátých a sedmdesátých letech terorizoval a děsil celou Kalifornii. Byl to jeho biologický otec… (nejnebezpečnější ze všech zvířat)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

ZODIAC

NEJNEBEZPEČ N Ě JŠÍ

ZE VŠECH ZVÍŘ AT

GARY L. STEWART

A SUSAN MUSTAFA


THE MOST DANGEROUS ANIMAL OF ALL Copyright © 2014 by Gary L. Stewart and Susan Mustafa Czech edition © Grada Publishing, a. s., 2014 TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Z anglického originálu The Most Dangerous Animal of All, vydaného nakladatelstvím HarperCollins v roce 2014, přeložil Petr Bílek Odpovědná redaktorka Markéta Šlaufová Korektura Eliška Rychlá Obálka Jakub Karman, Art007 Grafická úprava a sazba Vojtěch Kočí Vydala Grada Publishing, a. s., v Praze roku 2014, jako svou 5712. publikaci Tisk CPI Moravia Books s. r. o. Grada Publishing, a. s., U Průhonu 22, Praha 7 ISBN 978-80-247-5348-5 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-9585-0 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-9586-7 (ve formátu EPUB)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí

být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez před

chozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude

trestně stíháno.

Muži, který adoptoval dítě

opuštěné na schodech a který

ho miloval jako vlastní

OBSAH

Poznámka autora // 9

Prolog // 13

Zmrzlinová láska // 29

Znamení Zodiaka // 149

Odhalení pravdy // 251

Poděkování // 367

Časová osa // 371

O autorech // 377

| 9

POZNÁMKA AUTORA

Případ Zodiac už téměř padesát let halí závoj tajemství. Když

jsem začal hledat svého biologického otce, ani ve snu by mě

nenapadlo, že mě pátrání zavede k řadě brutálních vražd, které

v šedesátých a sedmdesátých letech děsily obyvatele Kalifornie.

Samotná myšlenka, že ty zločiny spáchal můj otec, mě naplňuje

odporem a ze všech sil se snažím distancovat od děsivých zloči

nů, které spáchal na nevinných mladých lidech. Poté, co jsem se

setkal se svou biologickou matkou, chtěl jsem prostě najít i toho

muže, který mi dal život. Chtěl jsem jej poznat, milovat ho,

a dokonce mu i odpustit, co mi provedl. Vyrostl jsem v adoptivní

rodině, kde mě naučili, že láska a odpuštění jsou zásady, podle

kterých se má žít.

Po dvou letech sbírání informací o  otci jsem poprvé nabyl

podezření, že by otec nějak mohl být zapletený do Zodiakových

vražd. Tehdy jsem ale odmítal uvěřit, co mi napovídal instinkt,

a tak jsem se pustil do odkrývání pravdy, abych dokázal, že můj

otec nemohl v žádném případě být sériový vrah. Jak roky plynu

ly a během nich se vynořovalo čím dál více zřetelných důkazů,

nastal den, když jsem už nemohl dál popírat, že moje největší

obavy byly skutečné. Toto odhalení mě přimělo k napsání této

knihy. Pocítil jsem zodpovědnost získané poznatky zveřejnit, 1 0 | aby nezůstaly žádné pochybnosti o totožnosti vraha a důvodech, proč vraždy spáchal.

Kniha se zakládá na mém dvanáctiletém výzkumu, který jsem si zaznamenával formou deníku tak, jak jsem postupně odhaloval fakta o  životě svého otce. S  pomocí rozhovorů s  otcovým nejlepším kamarádem, členy rodiny a mou biologickou matkou, policejních záznamů, novinových článků, starých dopisů rodiny Bestů, záznamů o svatbách a rozvodech a dalších oficiálních záznamů se mi podařilo vytvořit časovou přímku doby otcova mládí. Ta tvoří první část knihy. Události tohoto období vyprávím románovým stylem, protože tak lze jeho příběh vypovědět co možná nejsouvisleji. Při reprodukování dialogů v  této části knihy jsem se několikrát dopustil spisovatelské licence, ale i tyto rozhovory jsou založené na vzpomínkách otcových příbuzných a  přátel a  na skutečnostech z  jeho života, které se týkaly mě. Stejně tak dialogy ve druhé a třetí části se zakládají na dvanácti letech pátrání a na faktech, které při tomto pátrání vyšly najevo. Je třeba poznamenat, že všechny rozhovory, které se odehrály mezi mnou a jinými lidmi, včetně mé biologické matky, otcova nejlepšího přítele a  vyšetřovatelů ze sanfranciské policie, jsou zaznamenané slovo od slova.

Fakta týkající se života mého otce pocházejí z období padesáti let a  jsou složitá. Připadalo mi nejlepší začít jednoduše na začátku, abych čtenáři věrně vylíčil, jak a proč se z mého otce stal sériový vrah.

Gary L. Stewart


Únor 1963

Tmu prořízl pláč hladového dítěte.

Jeho otec ze sebe zlostně shodil

peřinu, vstal z postele a spěchal

k bedně na prádlo, kterou přezdíval

„kolíbka”. Zuřivě zabouchl víko.

Uvnitř se pláč zanedlouho změnil

v lapání po dechu, jak dítěti

docházel vzduch.



| 13

PROLOG

Květen 2002 Třicet devět let. Právě tak dlouho jsem čekal na ta slova. Třicet devět let jsem se ptal, jak se jmenuji a jak se jmenují moji rodiče.

Nakonec jsem to zjistil.

Maminka se jmenovala Judith.

Poznal jsem, že v den, kdy jsem zjistil pravdu, mé adoptivní rodiče, Loyda a  Leonu Stewartovi, něco trápilo. Kradmo jsem je pozoroval, když jsem připravoval langusty, klobásu, kukuřici a brambory a nesl je na prostřený stůl za domem u sestry Cindy. Loyd se nesmál a  nevyprávěl vtipy v  louisianské francouzštině jako obvykle a  Leonina krásná tvář byla napjatá, jako kdyby přemýšlela o něčem závažném.

Bylo vedro a vlhkost již z jarního vzduchu vysávala jakoukoli svěžest, ovšem díky mírnému vánku bylo horko snesitelné. Seděli jsme kolem stolu, obírali maso z ocásků a z hlav chutných korýšů vysávali pikantní koření. Když jsem dojedl svou hromádku, pustil jsem se do vymývání hrnce. Sledoval jsem, jak na sebe Loyd s Leonou pokývli a pak se vydali směrem ke mně.

Aha. Podle toho, s  jakým soustředěním ke mně přicházeli, jsem poznal, že se stalo něco hodně špatného. Říkal jsem si, kdo asi zemřel. 14 | ZODIAC: NEJNEBEZPEČNĚJŠÍ ZE VŠECH ZVÍŘAT

„Gegu,“ začal táta.

Loyd mi nikdy Gegu neříkal. Byla to zkrácená podoba mého jména a říkali mi tak jenom prarodiče. To, že použil tuhle přezdívku, společně se skutečností, že vypadal, jako kdyby se měl pustit do pláče, mě znervózňovalo ještě víc.

Utěrku jsem si z ruky přehodil přes rameno a řekl jsem:

„Co je s váma dvěma?“

„To, co ti musíme říct, nejde říct lehce, a tak ti to prostě řeknu,“ pravil Loyd. „Před pár týdny nám zavolala nějaká paní ze San Franciska a tvrdila, že je tvoje matka.“

Moje matka? Cože?

Leona mě objala kolem pasu. „Když jsme od ní dostali balíček s fotografiemi, nejdřív jsem nechtěla věřit tomu, že by to mohla být tvoje maminka, ale táta připomínal, jak hodně se té paní na fotce podobáš. Já jsem to bytostně popírala. Dokonce jsem se pár dnů odmítala podívat se znovu na tu fotku.“

Snažil jsem se spolknout knedlík, který se mi najednou udělal v krku.

„Pak jsem se s myšlenkami na to modlila,“ pokračovala, „a Pán mi uložil na srdce, že to je tvoje matka a  že s  tatínkem máme s tebou mluvit upřímně.“

„Hned jak jsem se na fotku podíval, věděl jsem, že to je tvoje matka,“ vložil se do hovoru Loyd. „Povídal jsem to mámě, ale ona tomu ne a ne uvěřit.“

Když Leona viděla, jak se mi do očí derou slzy, jemně mě stiskla.

Nemohl jsem tomu uvěřit. Po všech těch letech budu konečně mít identitu, jméno, které bude skutečně moje vlastní. Cítil jsem, jak mnou proudí vlna vzrušení, chytil jsem otce a matku a pevně je objal. Slíbil jsem jim, že ať se děje co se děje, vždycky budou

PROLOG | 15

moji rodiče. Tehdy jsem nemohl vědět, jak moc tohle všechno změní běh mého života.

Leona mi vysvětlila, že ten telefonát se odehrál na prvního máje.

Seděla se Cindy v obýváku a bavila se s Loydovou matkou Evelyn. Vtom zazvonil telefon a ona odešla do kuchyně jej zvednout.

„Prosím,“ ozvala se Leona s příjemným jižním přízvukem.

„Dobrý den. Je to Leona?“ nervózně se zeptal hlas na druhé straně linky.

„Ano, to jsem já. A s kým mluvím?“

„Jmenuju se  Judith Gilfordová a  bydlím v  San Francisku. Domnívám se, že jsem biologická matka vašeho syna Garyho.“

Na několik vteřin Leonu opustil hlas.

Když se jí podařilo popadnout dech, vypravila ze sebe: „Proč si to myslíte?“

„Mám údaj z jeho umisťovací složky,“ vysvětlila Judith.

„Podívejte se, nechci se vám plést do života,“ dodala spěšně. „Chci jen tuhle informaci říct Garymu, aby věděl, kdo je, pokud by to náhodou vědět chtěl.“

Leona poslouchala, zatímco žena povídala o některých svých životních okolnostech a o tom, jak se stalo, že dítě dala k adopci.

„Nikdy jsem se jej nechtěla vzdát a vždycky jsem se jej snažila najít,“ řekla Judith, právě když do místnosti nakoukl Loyd. Leona jej posunkem poslala pryč, odebrala se do své ložnice a zavřela za sebou dveře. Pozorně naslouchala, zatímco jí Judith vyprávěla o  všem, co musela v  uplynulých několika letech podstoupit, aby našla svého syna. Leona byla vždycky vnímavá k  pocitům druhých a s tou ženou mohla jen soucítit.

„Jen mě, prosím, nechte poslat vám balíček s dopisem a pár fotkami pro něj,“ prosila Judith.

+


16 | ZODIAC: NEJNEBEZPEČNĚJŠÍ ZE VŠECH ZVÍŘAT

„Proberu to s  manželem,“ odvětila Leona. „A  promluvím s Garym.“

Judith ji přerušila. „Nic mi prosím neslibujte. Ty údaje vám prostě pošlu a budu věřit, že se stane to, co se stát má.“

Po několika dnech, když Leona přes společnost FedEx obdržela obálku od Judith, obracela ji stále znovu a  znovu sem a  tam, bála se ji otevřít, bála se toho, jak nám všem její obsah může změnit život.

Všechny oslavy narozenin, odřená kolena, pláč, který utišila svým polibkem. Myslí jí proběhly všechny vzpomínky, které se mnou měla. Je to nějaký krutý žert? Jak se ta žena opovažuje jí takhle zasahovat do života – do synova života? Třesoucími prsty Leona otevřela obálku. Spatřila fotografii připnutou sponkou k dopisu. Z pasové fotky na ni hleděla žena, které telefonovala. Slzy zakalily Leoně zrak a stékaly jí po tvářích. Při prohlížení fotky se snažila sama sebe přesvědčit, že ta žena se mi vůbec nepodobá. Ať si ale snažila cokoliv sebevíc nalhávat, pravda na ni hleděla za snímku.

Odnesla fotografii Loydovi.

Prohlížel si ji a držel přitom Leonu za ruku.

„Určitě vypadá jako ona,“ řekl Loyd. Chtěl manželce říct, že ta žena v  žádném případě mou matkou být nemůže, ale věděl, že musí mluvit upřímně.

Několik následujících dnů nemluvili o ničem jiném než o této neuvěřitelné šlamastyce, v níž se nejednou ocitli.

Moje adopce byla definitivní a  uzavřená. Tohle se nemělo stát. Měli by mi to říct? Měli by to držet v tajnosti? Drželi se za ruce, společně se modlili a  prosili Boha, aby jim naznačil, co mají dělat.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist