načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Znovuzrozený -- Léčení minulosti – utváření nové budoucnosti - Premartha; Svarup

Znovuzrozený -- Léčení minulosti – utváření nové budoucnosti

Elektronická kniha: Znovuzrozený -- Léčení minulosti – utváření nové budoucnosti
Autor: ;

Svarup a Premartha jsou milenci, přátelé a spolupracovníci. Spirituální terapii se společně věnují již mnoho let. Tato kniha je plodem jejich zkušeností. Najdete v ní působivou ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  220
+
-
7,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Maitrea a.s.
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 319
Rozměr: 21 cm
Vydání: 1. vyd. v českém jazyce
Název originálu: Twice Born
Spolupracovali: přeložila Dina Podzimková
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-750-0085-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Text se snaží vyřešit nápravu potíží, jejichž kořeny tkví v dětství. Pozornost se zaměřuje na nevyřešené problémy našeho raného dětství, které významně ovlivňují naše pocity, chování i vztahy v dospělosti.

Popis nakladatele

Svarup a Premartha jsou milenci, přátelé a spolupracovníci. Spirituální terapii se společně věnují již mnoho let. Tato kniha je plodem jejich zkušeností. Najdete v ní působivou kombinaci terapie a meditace, lásky a uvědomění. Autoři čtenáři předkládají syntézu západního a východního přístupu k nápravě potíží, jejichž kořeny tkví v dětství. Jejich pozornost se zaměřuje na nevyřešené problémy našeho raného dětství, které významně ovlivňují naše pocity, chování i vztahy v dospělosti. Působí také jako podpora při opětovném nalézání pravé podoby našeho bytí, naší jedinečnosti a osobitosti, s nimiž jsme se narodili, abychom se spolu s nimi mohli znovuzrodit a přiblížit se tak samotné podstatě Buddhy. Každá kapitola se vztahuje k určité vývojové fázi dětství. Popisuje zranění, která se v jednotlivých etapách mohou objevit, a také řadu způsobů, jak je léčit. Zároveň odhaluje přirozenou podstatu, která patří ke každému z těchto specifických období. Inspiračním zdrojem této knihy je bohaté meditativní energetické pole Mistra. Učí nás, jak na našich tématech pracovat radostně a přistupovat k nim se soucitem.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Premartha; Svarup - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

ZNOVUZROZENÝ



ZNOVUZROZENÝ

LÉČENÍ MINULOSTI – UTVÁŘENÍ NOVÉ BUDOUCNOSTI

Premartha a Svarup

Přeložila Dina Podzimková


K ATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Premartha

Znovuzrozený : léčení minulosti – utváření nové budoucnosti / Premartha a Svarup ;

[z anglického originálu ... přeložila a jazykovou a redakční korekturu provedla

Dina Podzimková]. -- 1. vyd. v českém jazyce.-

Praha : Maitrea, 2014. -- 319 s.

Název originálu: Twice born

ISBN 978-80-7500-085-9 (brož.)

159.922.73 * 159.974 * 159.923.2:17.024.3 * 2-582/-587 * 13 * 615.851 *

615.852+615.851.8 * 2-583 * 2-335 * 2-335-055.2 * 929

- dětství

- psychická traumata -- duchovní aspekty

- vyrovnání se s minulostí -- duchovní aspekty

- sebepoznání -- duchovní aspekty

- sebeuzdravování

- terapie vnitřního dítěte

- duchovní léčení

- meditace

- duchovní učitelé -- 20.-21. stol.

- duchovní učitelky -- 20.-21. stol.

- populárně-naučné publikace

- autobiografické vzpomínky

615.8 - Fyzioterapie. Psychoterapie. Alternativní lékařství [14]

929 - Biografie [8]

Premartha a Svarup

Znovuzrozený

Tw i c e B o r n

Copyright © Manuela Disegni, Wilhelmus de Koning, 2007

Translation © Dina Podzimková, 2013

Czech edition © MAITREA a.s., Praha 2014

ISBN 978-80-7500-085-9


5

PODĚKOVÁNÍ

Psaní této knihy bylo opravdové dobrodružství. Procházeli jsme při něm

po vrcholcích stvoření a navštívili jsme i jeho hluboká údolí. Po cestě

jsme se setkali s mnoha přáteli, což vnímáme jako opravdové požehnání.

Rádi bychom zmínili ty, kteří se na tvorbě této knihy podíleli.

Jsou to všichni naši přátelé, kteří se účastnili našich skupin a kurzů. Jejich upřímnost, důvěra a odvaha nám byly velkým zdrojem inspirace. Moci skrze ně sledovat znovuzrození dětské esence bytí pro nás bylo skutečným darem.

Stejně tak to jsou i všichni naši přátelé, kteří nám pomáhali v práci, členové centra a komunity. Organizátoři. Neuvěřitelné podpory se nám dostalo od celého týmu, kde každá skupina představovala odlišnoukombinaci jedinečné mezinárodní změti milenců a přátel.

Musíme zmínit i naše přátele z  Oshova rezortu v  Púně, kteří nám umožnili rozvíjet naše dílo a věnovat se studiu  Oshových promluv na téma dětství.

Zvláštní poděkování patří našim rodičům. Cesta k nápravě deformací z dětství vedla přes hluboké propasti, přesto jsme se s nimi – proměnění – setkali znovu na sluncem ozářených vrcholcích. Skláníme se před nimi.

S důvěrou a láskou chceme navzájem poděkovat také jeden druhému za toto nikdy nekončící dobrodružství, které prožíváme.

A na závěr s úctou děkujeme Oshovi.

S láskou,

Premartha a Svarup



7

OBSAH

PŘ E DM LU VA 13

Ú VOD 23

K APITOL A 1.

SETKÁNÍ S DÍTĚTEM 37

EVOK ACE

Osobní prožitek ze setkání s vnitřním dítětem

Svarup 49

Premartha 55 N ÁVOD

Návrat domů 60

K APITOLA 2.

NASLOUCHÁNÍ DÍTĚTI (0 – 7 LET) 63

EVOK ACE

Osobní zážitek z meditace na jméno

Svarup 72

Premartha 76 N ÁVOD

Meditace na jméno 78

K APITOLA 3.

OSVOBOZENÍ DÍTĚTE (7 – 3 ROKY) 81

EVOK ACE

Osobní zkušenost s problémem rolí

Svarup 93

Premartha 98 N ÁVOD

Zkoumání vrstev podmiňování, které obklopují dítě

v jeho přirozeném stavu 101

Znovuzrozený

8

K APITOLA 4.

CÍTĚNÍ DÍTĚTE (7 – 3 ROKY) 103

EVOK ACE

Osobní zkušenost s problémem sexuální identity

Svarup 117

Premartha 120 N ÁVOD

Cvičení „medúza“ 126

K APITOLA 5.

OCHR ANA DÍTĚTE (5 – 2 ROKY) 127

EVOK ACE

Osobní zkušenost s problémem hranic

Svarup 142

Premartha 14 6 N ÁVOD

Zkoumání rodinných hranic 152

K APITOLA 6.

PODPOR A DÍTĚTE (5 – 2 ROKY) 155

EVOK ACE

Osobní zkušenost s psaním dopisu k uzavření otázky problémů s otcem

Svarup 17 7

Premartha 179 N ÁVOD

Uzavření otázky problémů s otcem 181

K A P I T O L A 7.

PODPOR A DÍTĚTE (5 – 2 ROKY) 183

EVOK ACE

Osobní zkušenost z psaní dopisu k uzavření otázky problémů s matkou

Svarup 198

Premartha 200

Obsah

9

N ÁVOD

Uzavření otázky problémů s matkou 202

K APITOLA 8.

PŘIJETÍ DÍTĚTE (2 – 0 LET) 203

EVOK ACE

Osobní zkušenost s problémem potřeb

Svarup 222

Premartha 225 N ÁVOD

Sblížení 230

K A PITOL A 9.

UVÍTÁNÍ DÍTĚTE (0 LET) 231

EVOK ACE

Osobní zkušenost s narozením

Svarup 249

Premartha 253 N ÁVOD

Léčení porodu 255

K A PITOL A 10.

STÁT SE DÍTĚTEM (VĚK PŘED POČETÍM AŽ 0 LET) 257

EVOK ACE

Osobní zkušenost s dělohou, početím a věčností

Svarup 269

Premartha 275 N ÁVOD

Napsání pohádky 283

DOSLOV 289



ZNOVUZROZENÝ

LÉČENÍ MINULOSTI – UTVÁŘENÍ NOVÉ BUDOUCNOSTI

Dwija,

znovuzrozený.

První život ti dali rodiče,

ten druhý stále čeká, až se ho ujmeš,

neboť jen ty tak můžeš učinit.

Když budeš sobě otcem i matkou,

veškerá energie se vrátí zpátky k tobě

a utvoří vnitřní okruh.

(Osho, The Beloved, sv. 1)



13

PŘEDMLUVA

PRAKTICKÝ PRŮVODCE K ČETBĚ TÉTO KNIHY

Milovaní.

Vítejte při četbě naší knihy.

Jsme šťastni, že se s vámi můžeme touto cestou setkat.

Tato kniha je souhrnem toho, co jsme během posledních 25 let jakospirituální terapeuti nashromáždili při práci na problémech, jejichž kořeny

tkví v dětství.

Oba se specializujeme na primární terapii (léčení dětských zranění) a tantrickou terapii (léčení sexuálních zranění). Nabízíme je ve formě terapeutických skupin, skupin zaměřených na osobní růst a v  podobě individuální práce.

Působíme na Západě i na Východě. Na Západě se pohybujeme napříč celou Evropou a na Východě působíme v Indii.

K vzniku této knihy jsme využili informace z mnoha zdrojů. Některé uvádíme v bibliografii a citátech. Každému z nich vděčíme za významné obohacení naší práce. Znovuzrozený 14

Naším hlavním zdrojem poznání a inspirace je osvícený mistr Osho a naše účast na životě a práci společenství lidí v jeho blízkosti. Osho kladl již v šedesátých letech dvacátého století důraz na důležitost spojenízápadních metod s východním meditativním přístupem. V době, kdy jsme se připojili k jeho skupině, jsme oba již měli vystudovanou psychologii afilozofii. Množství nových metod v oblasti spirituální terapie, které kolem něj vznikaly, pro nás bylo osobně i profesionálně velmi přínosné. Zjistili jsme, že spiritualita a terapie nemusejí stát proti sobě. Namísto toho se mohou vzájemně podporovat a vytvářet tak nové úrovně porozumění a meditace. Při sdílení a předávání poznatků z práce, kterou milujeme, jsme začali k tomu, co jsme již znali, přidávat tyto nové vhledy a metody.

V průběhu let se z této praxe vyvinul náš vlastní styl práce. Jezaměřena na problémy dětství a sexuality a náš způsob práce a porozumění této oblasti se neustále vyvíjí a prohlubuje.

Myslíme si, že pokud se lidé s těmito problémy vypořádají, vznikne prostor, který budou moci vyplnit radostným a celistvým životemosvobozeným od minulosti. Kromě toho dokážou mnohem snadnějipronikat k dobrodružství meditace.

Skupinová terapie je velmi účinná. Účastníci našich skupin majípříležitost pracovat na svých problémech společně. To lidem umožňujevzájemně si pomáhat a podporovat jeden druhého v práci na „prvotníbolesti“, které se věnujeme. Zároveň mohou sdílet radost i potěšení z toho, že jsou znovu jako děti. LÉČENÍ ZRANĚNÍ Z DĚTSTVÍ Ve své práci nabízíme skupinovou terapii pod názvem Twice BornPrimal a jednotlivá setkání, která se zabývají stejným tématem. Kromě toho nabízíme individuální postup provázení dětstvím, který se nazývá Twice Předmluva

15

Born Childhood Deconditioning. Tento postup zkoumá delší časové

období. Sestává z deseti sezení, při nichž se vydáváme na léčivou cestu,

která nás vede od školních let zpět až k našemu početí.

„Léčení minulosti – utváření nové budoucnosti“ není jen cestanašimi vzpomínkami a skutečnými událostmi. Je to „znovuprožívání“dávných zážitků, kterého se účastní celé naše tělo, naše pocity a naše mysl. Opět se stáváme dítětem a všemi smysly znovu prožíváme minuléudálosti. Zároveň se učíme udržovat si od nich odstup a přehodnotit je jako dospělí se soucitem a porozuměním, které přicházejí s naší zralostí.

Při cestě zpět v čase, z období raných školních let až k početí,prozkoumáváme vývojové fáze, kterými jsme jako děti prošli. Tímtozpůsobem se můžeme zaměřit na určitá témata, která se k jednotlivým fázím vztahují, a postupovat stále hlouběji, jako když se odlupují vrstvy cibule, až se dostaneme k samému jádru problému.

Ve všech fázích této cesty se setkáváme s dítětem, kterým jsmetenkrát byli. Někteří z nás si možná myslí, že dostat se k zážitkům z dětství je obtížné. Vědomě si už nedokážeme vybavit nic z toho, co jsmeprožili. Možná jsme to zapomněli, abychom si jako malí vytvořili ochranu, která by nám pomohla vyrovnat se s bolestnými zkušenostmi. Nemáme v  úmyslu tuto ochranu rušit. Místo toho budeme pomalu pracovat na obnovení důvěry, aby cokoliv, co je ukryto v našem nitru, mohlo vyplout na povrch.

Jak se dostáváme do ranějšího období našich životů, řekněme doobdobí tří let a dál do minulosti, vizuální vzpomínky ubývají. Tehdejší svět je méně uchopitelný, a přesto zanechal hluboký otisk. Pro toto období je důležité, abychom důvěřovali tomu, co cítíme. To může být v rozporu s  tím, co nám o nás samých říkali druzí, ale dítě uvnitř nás potřebuje cítit potvrzení svých zkušeností, bez ohledu na to, jaká fakta z této doby uvádí jeho okolí, rodina a rodiče. Znovuzrozený 16

Odtud se posuneme ještě dál, za chvíli narození – do dělohy ažk momentu samotného početí. Dotýkáme se místa (od třetího měsíce nazpět), které je na hranici vzniku individuality a na pomezí tajemna. Tutostránku věci, včetně otázky výběru rodičů a lůna, jehož prostřednictvím se můžeme znovu narodit, podrobně zkoumali tibetští buddhisté.

V této části našeho postupu sdílíme zážitky z výpravy do neznáma. Je to jako zahlédnout přerušení kontinuity, od beztvarosti k tělu, od světla k hmotě. Je to metafora, díky níž pocítíte jiskru, impuls, který náspřinesl do tohoto života.

Pro každou tuto vývojovou etapu nabízíme proces jejíhoznovuprožití, vyjádření, léčení a porozumění. Co se děje, popisujeme za pomoci soustředění pozornosti na to, jaké emoce byly v daném obdobízablokovány nebo potlačeny, jak jejich potlačení ovlivnilo naše tělo a mysl a jaké základní vrozené vlastnosti jsme kvůli tomu ztratili. To každému z nás otevírá možnost znovu objevit a vzkřísit čisté formy energie. Vydáváme se na cestu obnovení různých aspektů naší ztracené podstaty: odvahy, lásky, důvěry, bytí a dalších.

Abychom dokázali snadněji proniknout do jednotlivých problémů,rozhodli jsme se vytvořit pro každé období vlastní metodu, která se ve svém přístupu liší od ostatních. Tyto techniky se pohybují od řízené regrese přes gestalt terapii, reichiánskou pulzaci, rodinné konstelace a uvolnění emocí až po rebirthing (vědomé energetické dýchání). Používají se na různé etapy našeho putování časem zpět do minulosti. Zároveň otevírají různé kanály vnímání, takže máme možnost získat prostřednictvím rozličných smyslů opět přístup ke vzpomínkám, které jsou uloženy v našem těle.

S  tímto vědomím se můžeme bez obav vydat na cestu a nemusíme přemýšlet nad tím, zda máme, či nemáme vědomé vzpomínky naminulost. Ať tak či tak, znovu je objevíme ve svém těle, ve svých současných vzorcích chování a ve způsobu, jakým se vztahujeme ke světu. Předmluva

17

Když tedy v teoretické části knihy hovoříme o konkrétním věku(naříklad o věkovém rozmezí 3 až 5 let v  otázce sexuální identity), není třeba se urputně snažit vyvolat vzpomínky z té doby, pokud si z ní nic nepamatujeme. Její vliv bude patrný a dobře čitelný z  jiných událostí, které se přihodily později v našem životě, bude přítomný v našem těle, v pocitech, které v sobě z té doby stále nosíme.

V této knize vám předkládáme „mapu“ k putování dětstvím.Samotná cesta přináší každému odlišné zážitky. Pokud se budete řídit pokyny, které zde uvádíme, můžete začít toto teritorium prozkoumávat sami. Ale jako na každé cestě do neznámé nebo zapomenuté oblasti je dobré mít průvodce, který ji již prošel a může si na ní všimnout i toho, co by váš netrénovaný zrak mohl přehlédnout.

Čtení této knihy a experimentování s metodami, které v nípopisujeme, je dobrý způsob, jak se obeznámit s problematickými tématy dětství. To, co se děje při sezeních a ve skupinách pod  vedením vyškoleného odborníka, je však odlišné: na sezeních vám budeme klást otázky, když narazíte na obtížný úsek své „cesty“, navrhneme vám, abyste se zastavili, abyste se pokusili pojmenovat to, co cítíte, nebo vás upozorníme na to, čemu se na cestě snažíte vyhnout a co vám pak brání v postupu.

Ve skupinách vás navíc podporují ostatní členové. Jejich odhodlání ke zkoumání vlastního dětství je velkým zdrojem inspirace. Jejich slzy a smích v nás aktivují nové zdroje energie. Jejich důvěra a otevřenostfungují jako pozvání pro naše vlastní vnitřní dítě, aby se vynořilo z našeho nitra a my tak mohli vyléčit jeho zranění.

Někteří z nás si mohou chtít předem sami prohlédnout mapu, aby se dobře připravili na dobrodružství, na něž se vydávají. Jako dobrý přítel na cestě jim v tom může pomoci i tato kniha. Znovuzrozený 18 ZNOVUZROZENÍ, SDÍLENÍ NAŠÍ ZKUŠENOSTI Když nás napadlo napsat knihu o procesu uzdravování zranění z dětství, ze všeho nejdříve jsme si ujasnili, že bychom se v ní chtěli podělit oosobní zkušenost z  návratu do dětství a pohovořit o tom, jak jsme se učili podporovat a uzdravovat své vnitřní dítě.

To je v rozporu s klasickým pohledem na terapii, podle kteréhoteraeut musí zůstat neutrální, aby byl schopen svému klientovi pomáhat.

V Oshově blízkosti nám bylo vštěpováno, abychom nepřekračovali

a nenarušovali klientovy hranice, ať na fyzické, emocionální nebo sexuální úrovni. Současně jsme byli vyzýváni, abychom o sobě mluvili

otevřeně, abychom připustili omezenost vlastního pohledu a abychom

sdíleli pouze to, co jsme sami prožili.

Sám Osho na otázku k tomuto tématu, položenou jednímz terapeutů, odpověděl:

Terapeut slouží životu. Musí vytvářet hodnoty přitakávající

životu tím, že je sám žije, tím, že jde do ticha svého srdce.

Čím hlouběji se dostanete do svého nitra, tím hlouběji

můžete proniknout do srdce někoho jiného. Je to naprosto

stejné... Protože vaše srdce se od srdce jiného člověka příliš

neliší. Pokud rozumíte svému bytí, porozumíte bytíkohokoliv jiného. A pak pochopíte, že i vy jste někdy bylipošetilí, že i vy jste byli nevědomí, že i vy jste mnohokrát selhali,

že i vy jste páchali zločiny proti sobě a proti druhým a že

není třeba odsuzovat druhé, pokud to stále dělají. Potřebují

na to být upozorněni a ponecháni sami sobě. Vy tu nejste

od toho, abyste je vměstnali do nějaké škatulky. Předmluva

19

Pak je radost být terapeutem, protože se seznamujete snitrem lidských bytostí, což je jedna z nejtajnějších skrýšíživota. A díky poznávání druhých lépe chápete sami sebe. Je

to začarovaný kruh. Neexistuje pro to lepší výraz – jinak

bych nepoužil slova „začarovaný.“

Ale dovolte mi použít jiný výraz: je to kouzelný kruh –

sled kladných podnětů, kde jedna dobrá událost navozuje

další. Vy se otevíráte svým pacientům, spoluúčastníkům

a oni se otevírají vám. To vám pomáhá dále se otevřít a také

jim to pomáhá otevřít se ještě víc. A brzy tu není terapeut

a pacient, ale jen skupina milujících lidí, kteří si navzájem

pomáhají. (1)

A tak jsme se během svého každoročního pobytu v Indii při zastávce

v malém indickém státě Goa rozhodli, že budeme o svém vlastnímdětství psát za pomoci metod, které využíváme na terapeutických sezeních

a ve skupinách. Většinu knihy jsme dali dohromady na pláži u moře

a náš vnitřní průzkum provázel zvuk šplouchajících vln.

Zkoumání dětství je u každého člověka jedinečné. Líčení, které vám

předkládáme, proto může být odlišné od vašich vlastních prožitků při

práci na sobě. Vracíme se v čase nazpět a píšeme o svých zkušenostech,

popisujeme vnitřní proces tak, jak se před námi odkrývá.

Nechceme z této práce dělat modelový příklad a není to anidoslovná aplikace metod, které využíváme při jednotlivých sezeních. Spíšebychom si přáli, abyste tuto knihu používali jako prostředek sloužícík evokaci, k podpoře vyvolání vzpomínek z vaší vlastní minulosti a k objevení

vašeho vnitřního dítěte.


Znovuzrozený

20

Kniha je členěna do tří úrovní:

• Každou kapitolu začínáme teoretickou částí, která vám umožní

lépe porozumět tomu, čím dítě v každé jednotlivé vývojové fázi

procházelo. V  této části s  potěšením uvádíme citáty z  mnoha

zdrojů, které považujeme za velmi cenné. Kromě toho se s vámi

podělíme o zkušenost ze své práce prostřednictvím „anamnéz“,

které jsou příkladem toho, co se může stát, a malouochutnávkou vzájemného působení, k němuž může dojít v přítomnosti

vyškoleného „průvodce“.

• Uprostřed je náš osobní příběh, který nazýváme „evokace“.

• V závěru najdete krátký „návod“, který vám může pomocinavázat spojení s vaším vlastním dětstvím. Jednoduchýmzpůsobem vás vede zpět v čase a pomáhá vám objevit témata, která je

potřeba vyléčit.

Pokud při čtení o našich metodách dojdete k  názoru, že byste potřebovali na svém dětství pracovat pod vedením, kontaktujte nás nebo

naše studenty. Doporučíme vám individuální nebo skupinovou terapii

ve vašem nejbližším okolí.

MĚJTE NA PAMĚTI: Účelem metod popsaných v této knize není

nahradit terapii nebo účast v terapeutické skupině, kam možná uždocházíte. Pokud u vás byla diagnostikována duševní choroba nebo pokud

podstupujete farmakologickou léčbu, potřebujete odbornou pomoc.

Jestliže při pročítání těchto metod začnete prožívat emoce, s kterými

si nebudete umět poradit, měli byste čtení přerušit a vyhledat pomocvyškoleného terapeuta, který vám pomůže nově objevená témata zpracovat.


Předmluva

21

KDE SE VZALA NAŠE JMÉNA?

Možná vás překvapila naše jména, Premartha a Svarup. Možná jste se

ptali sami sebe: „Odkud pocházejí? A kdo je kdo?“ Jsou to jména, která

jsme dostali, když jsme se rozhodli podstoupit zasvěcení a stát sesanjásiny, Oshovými žáky. Jejich významy jsou krásné a svým způsobemnaznačují směr našeho osobního spirituálního hledání. Sanjásinská jména

se hodí pro obě pohlaví, mohou být stejná pro ženy i muže. V  našem

případě je Premartha jméno muže. Setkáte se také s jeho vnitřnímdítětem, kterému se říká Wimke. Svarup je jméno ženy. Její vnitřní dítě se

jmenuje Manú.

Uvědomujeme si, že pouhá změna jména ke změně starých vzorců, zvyků a přesvědčení, které nosíme ve svém nitru, nestačí. Ale kdyžv životě dojdeme k bodu, kdy se cítíme být připraveni k druhému zrození, ke zrození sebe sama, některým z nás připadá správné dát to najevo také změnou jména. To se pak stane symbolem další etapy cesty. My k tomu můžeme pravdivě říci jen to, že nám toto nové jméno velmi pomohlo a že se nám oběma líbil jeho nový zvuk a význam.

Naše metoda budí velký zájem, proto nabízíme kurzy, kde je možné se ji naučit. Vyučujeme v nich teorii a účastníci si mohou na vlastní kůži vyzkoušet všechny techniky. Na svých problémech pracují s dalšími účastníky nebo s  námi, hlavními školiteli. Kurzy probíhají v  několika zemích Evropy a Ameriky. Někteří z účastníků je navštěvují, protože se rádi vydávají na cesty do vlastního nitra a zkoumají sporné otázkydětství, jiní se chtějí naučit, jak metodu používat ve své terapeutické práci. Ti, kdo mají v úmyslu nabízet terapii Childhood Deconditioning v její úplnosti a v  oficiální podobě, se mohou přihlásit na navazující školení a specializované kurzy. Když je úspěšně absolvují, získají právo používat oficiální název terapie a nabízet ji v její originální podobě.

Během mnoha let pořádání těchto kurzů se nám podařilo vytvořit krásnou a talentovanou mezinárodní skupinu studentů. Někteří z nich nyní naše terapeutická sezení úspěšně nabízejí ve svých domovských

Znovuzrozený

22

zemích. Pár z nich absolvovalo vysoké školy a nyní začínají pořádatví

kendové skupiny podle terapie Childhood Deconditioning. Jsme hrdí, že

vám je můžeme představit. Více informací najdete na našich webových

stránkách:

www.primaltantra.com.

S láskou, Svarup a Premartha

svaprem@yahoo.com

ÚVOD

Dítě nikdy neumírá... Nic nikdy neumírá. Dítě je tady, je

tu stále, ukryto pod jinými prožitky. Je zahalenodospíváním, ranou dospělostí, středním věkem a pak stářím... ale

stále je tady.

Jste jako cibule s vrstvami a vrstvami slupek. Když jilouete, brzy narazíte na čerstvější vnitřní vrstvy. Pokračujte

hlouběji a bude jich stále víc a budou stále čerstvější. Totéž

platí i o člověku – když se ponoříte hluboko do jeho nitra,

vždycky objevíte nevinné dítě... a kontakt s  tímto nevinným dítětem je léčivý.

(Osho, The Wild Geese and the Water)

DÍTĚ V NÁS JE STÁLE ŽIVÉ

Dítě v nás je stále živé.

V západní psychologické tradici to od Freudových časů až doposud

znamená, že všechny nevyřešené otázky našeho raného dětství hrajívýznamnou roli v tom, jak se chováme, jak se cítíme a jak se vztahujeme

k věcem i lidem v současnosti.


Znovuzrozený

24

Ve východní duchovní tradici to od Buddhových časů až doposud znamená, že charakterové vlastnosti bytí, vystupování a individuality, jež jsou pro naše zkoumání podstatné, nám byly dány již s okamžikem našeho zrození. Tyto vlastnosti v nás zůstávají a čekají, až budouznovuobjeveny a budou moci rozkvést v naše druhé zrození.

Prostřednictvím této knihy bychom vám rádi předložili syntézu obou těchto přístupů, která se zakládá na našich dlouholetých zkušenostech z práce s lidmi na problémech dětství, na našem zájmu o psychologii a na naší lásce k meditaci. ZÁPADNÍ PŘÍSTUP: LÉČENÍ ZRANĚNÍ Z DĚTSTVÍ Přínosem západního psychologického přístupu je velké porozumění a proniknutí do procesu podmiňování, který tvoří jádro naší osobnosti. U jeho kořenů stáli Sigmund Freud a Carl Gustav Jung, dále pak Wilhelm Reich, Margaret Mahlerová, Ronald David Laing a nespočet dalších autorů a badatelů, díky kterým jsme se dozvěděli mnoho o tom, jak zranění z minulosti ovlivňují naše chování a život v současnosti.

Každé dítě se rodí jako bytost, která je již schopná vnímání a cítění. Malé dítě je zcela závislé na ochraně a lásce svých rodičů.

Podmiňování ze strany rodičů má na dítě velký vliv. Aby byloschopné uspokojit všechna očekávání, musí mít dítě velmi dobře rozvinutou přirozenou inteligenci.

„Podmiňováním“ máme na mysli jednoduše následující myšlenkový postup: Jaké podmínky musím splnit, aby se mi dostalo lásky apozornosti, kterou tak strašně moc potřebuji, abych se mohl vyvíjet, abych cítil pochopení, péči, ocenění a přijetí? Úvod

25

Některé z těchto podmínek přebíráme na základě zásad a přesvědčení svých rodičů. Další, především ty, které jsou nám vštěpoványv nejranějších obdobích dětství, nám rodiče či vychovatelé nesdělují přímo. Dítě ovlivňují jejich nálady, chování a postoje, kterých si sami rodiče nemusejí být vůbec vědomi. Někteří z nás se možná rozpomenou na situace, kdy stačilo, aby na nás matka nebo otec určitým způsobem pohlédli nebo abychom cítili jejich nesouhlas či strach, a okamžitě jsme přestali s tím, co tuto reakci vyvolalo. Tyto zásady a přesvědčení, zrovna tak jakoenergetická výměna, se postupem času zvnitřňují. Když vyrosteme, stanou se naší součástí a podmiňují to, jak vidíme sami sebe, jaká je naše představa lásky a světa, který nás obklopuje.

Jako dospělí bychom například chtěli něčemu nebo někomu říci ne, ale naše raná zkušenost s tím, jakým způsobem bylo naše „ne“ potrestáno či nerespektováno, nám brání, abychom při tomto odmítnutí necítilipocit viny nebo pochybnosti o vlastní osobě. Nebo třeba cítíme skutečnou potřebu blízkosti a toužíme po intimitě, ale raná zkušenost s matčiným nepřátelským postojem nebo odmítnutím v nás zanechala přesvědčení, že nejsme hodni lásky, případně že důvěřovat někomu je nebezpečné.

Toto podmiňování se v  každé etapě našeho dětství zaznamenává – nejprve na úrovni těla a pocitů a později mysli. Vrstvu po vrstvě kolem nich krystalizuje naše „ego“ se všemi svými přesvědčeními a zafixovanými reakcemi. Z původní smysluplné strategie pro přežití, jež vznikla v reakci na okolnosti, které jsme nemohli změnit, se stává automatický způsob jednání, cítění a myšlení. Nakonec to vede k tomu, že očekáváme a sami stále dokolečka vytváříme stejná schémata. Tak se rodí našeosobnost, „persona“, naše společenská maska.

Naše duše má v  sobě velmi silnou potřebu identity, která je nutná, abychom se mohli odhalit světu. Pokud se v dětství naše skutečnápřirozenost nedočkala pochopení a reflexe, naučíme se identifikovat s tím, jak nás vidí druzí. Na osobnostní úrovni si všichni neseme v sobě převážně Znovuzrozený 26 nevědomé přesvědčení, že své místo v životě a ve společnosti a svouidentitu získáváme jen na základě toho, že máme o sobě určitou představu, image, kterou můžeme předkládat ostatním.

Zpochybnění naší osobnosti, naší společenské image, s sebou přináší strach. Protože tato image skrývá naši původní bolest. Jde onahromaděné nevyjasněné pocity, jež nemůžeme vyjádřit v rámci představy, kterou jsme si sami o sobě vytvořili. Potlačili jsme je a skryli. Zpravidla je už znovu neprožíváme, přesto však tyto pocity i nadále ovlivňují a zamořují náš dospělý život.

Pokud jsme si nezpracovali své dřívější bolesti, zlosti, smutky a tráení, pak i naše osobnost – dokonce i když se jí daří a dosahuje dobrých výsledků – bude pořád jen maskou, za níž se skrývají zraněnínašeho dětství. A toto zraněné dítě pak může kdykoliv vtrhnout do našehodospělého života a ve svém pocitu, že bylo odmítnuto a potlačeno, ho sabotovat.

Pokud na této dávné bolesti pracujeme, pomůžeme jí vyjít na světlo našeho vědomí, ulevíme jí a léčíme ji, mohou polevit naše snahy udržet svou osobnost pohromadě.

Jak říká R. D. Laing:

Naše schopnost myslet... je žalostně omezená. Dokonce i naše

schopnost vidět, slyšet, dotýkat se, chutnat a čichat je natolik

zahalena závoji klamu, že pokud má člověk být schopenvnímat svět novýma očima, s nevinností, pravdivostí a láskou, je

nezbytné, aby se nejprve intenzivně věnoval odnaučování. (1)

Pod vrstvami naučených vzorců chování existuje něco jiného, velmi jasného a autentického. Je tam dítě, které se narodilo již se schopností cítit a vnímat, a je tam přítomno v celém svém potenciálu, dítě se svou vlastní individualitou. Úvod

27

VÝCHODNÍ PŘÍSTUP: NÁVRAT K NEVINNOSTI

Z  Východu pak pochází myšlenka vnímat dítě jako metaforu pro naši

transformaci. „Stát se znovu dítětem“ je fráze, která se prolíná většinou

duchovních tradic.

Je to pozvánka k návratu k prvopočátečnímu zdroji, kdětské nevinnosti. V  pocitu klidu a inspirace v  tomto vnitřním vesmíru jsou činy odezvou na současnost, nikoliv reakcí na minulost.

Podmíněnost dítěte není v duchovním světě skutečná. My ji ovšem jako skutečnou vnímáme, protože dokud nepřijmeme svá zraněníz dětství a nevypořádáme se s  nimi, stále nevědomě jednáme jako zraněné dítě, kterým jsme kdysi byli.

Buddhovo dítě a Ježíšovo dítě jsou odrazem potenciálu, který sikaždý z nás přinesl s sebou na svět.

Když se narodíme, vstupujeme do života s  nezkaleným vnímáním bytí. Nejsme odloučeni od zbytku světa, neexistuje žádný předěl mezi dobrem a zlem, žádné očekávání, co by se mohlo nebo mělo stát. Tato nevinnost s sebou nese otevřenost a přístupnost, které mají ohromnýpotenciál.

Východní přístup si této nevinnosti velmi cení. Jako děti o ni musíme přijít, abychom se naučili tomu, co od nás očekává svět. Během tohoto procesu zapomínáme, kdo jsme. Později v životě ji můžeme získat zpět s  růstem našeho vědomí při zkoumání různých duchovních technik. Tehdy nás naše nevinnost vede zpět do prostoru naší jedinečnosti arozomenutí na sebe sama. Tento prostor není produktem naší mysli a není koncepční ani analytický. Je to stav bytí, pocit přítomnosti a prostoru, kde ustává všechno úsilí a napětí. Stále můžeme působit na vnější svět a dostávat se s  ním do vzájemných vztahů – a ve skutečnosti to bude Znovuzrozený 28 pravdivější a plnější. Ale v nejhlubším nitru zůstáváme nedotčení –anonymní pozorovatelé, jakými jsou spontánně i novorozené děti.

Podle súfijské tradice, kterou znovu uvedli do života a doplnili opsychologické postřehy A. H. Almaas a Faisal Muqqadama, se celistvost

a plnost, s  níž jsme se narodili, nazývá „esence“. Oba velmi barvitým

a poetickým způsobem ukazují, jak nám různorodé aspekty této esence

unikají a ztrácejí se v průběhu jednotlivých etap vývoje v dětství.Vysvětlují, že k tomu dochází zejména proto, že je – dokonce ani sami u sebe

– neuznávají ani naši rodiče, případně jim nepřikládají žádný zvláštní

význam. Původní důvěru takto nahrazuje vypočítavost nebo nepřátelství, namísto původní síly nastupuje úsilí.

Jediné, co nám zbývá, jsou prázdná místa ve struktuře našeho bytí.

Snažíme se vyplnit je svou vlastní představou o sobě, skrze své naděje

a sny. Na duchovní cestě se s těmito prázdnými místy musíme vyrovnat.

Pokud je vezmeme na vědomí a dovolíme si pocítit, nakolik falešné je to,

čím jsme je vyplnili, a jak málo je skutečně pociťujeme, otevře se nám

prostor, v němž může esence zaujmout své původní místo a navrátit nás

tak do stavu původní plnosti. Jak říká Lao-c’:

Když se člověk narodí, je křehký a slabý. Když zemře, je

tvrdý a ztuhlý. Když jsou věci a rostliny živé, jsou měkké a vláčné. Když zahynou, jsou lámavé a suché. Tvrdost

a ztuhlost tedy kráčí ruku v ruce se smrtí a měkkost ajemnost patří k životu. (2) SPOJENÍ VÝCHODU A ZÁPADU: OSHO V posledních dvaceti až třiceti letech se věkovitý předěl mezi Východem a Západem začal hroutit. Snad je toho příčinou šíření znuděnosti aderese, které zaplavují bohatý Západ, nebo snad Východ konečně přestal Úvod

29

být spokojen se svým fatalismem. Možná v tom sehrál roli lepší přístup

k  informacím na obou stranách a podle ještě další varianty by za tím

mohl být jakýsi ještě záhadnější vývoj lidského vědomí. Ať už je důvod

jakýkoliv, toto dělení dnes není tak jasné jako dřív.

Terapeuticko-meditační experiment, jehož kořeny tkví ve skupině, která se shromáždila okolo osvíceného mistra Osha, je plodem přesně tohoto nového ducha propojení Východu se Západem.

Účast na tomto experimentu a meditační seance s  Oshem pro nás byly živým znamením toho, co nám sdělovaly knihy, které jsme četli, a terapie, kterých jsme se účastnili – a také něčím víc, co ani nelze popsat slovy.

Tento experiment vznikl na základě praktického životníhopochopení, že západní mysl se vší svou podmíněností, se svými ambicemi anáhradami představuje tvrdý oříšek k  rozlousknutí. Je poměrně obtížné prostě jen sedět a sledovat své okolí, když se neustále musíte hlídat, jste plni napětí, strachu a nedůvěry. Za těmito obrannými strategiemi se jistě musí skrývat nějaká stará bolest, hněv nebo zranění, které potřebujevylout na hladinu, být přijato, vysloveno a rozpuštěno. Očistné metody, které jsou součástí Oshových aktivních meditací, a techniky uvolňování emocí používané v  terapeutických skupinách v  jeho komunitách nám znovu a znovu dokazují, že po nich následují pocity lehkosti a prostoru, které usnadňují odosobnění. „Sezení a pozorování“ se spojuje se stavem relaxace, nikoliv se sebezapřením a sebepotlačováním.

V  průběhu mnohaletého experimentování s různými terapeutickými metodami se spolu s počátečním vyjádřením syrových „negativních pocitů“ dostavilo i větší chápání příčin tohoto podmiňování. Dnes se k odosobnění na fyzické, emoční a vědomé úrovni používají stálepropracovanější metody. Z těch se zrodil nový směr, který se nazývá „Oshova spirituální terapie“. Znovuzrozený 30

V  době, kdy se prohlubovala meditační praxe v  mistrově okolí, se „dítě“ stalo vědomou metaforou pro nevinnou a nezkaženou přítomnost, která se objevuje ve chvílích, kdy se přestáváme identifikovat se svojí myslí.

Tímto způsobem se práce na poli dětského rozvoje stává živýmmostem k  meditaci. Pokud vyčistíme půdu a odstraníme z  ní minulá nedorozumění a bolesti, získáme prostor pro lásku a ocenění naší pravé přirozenosti, který nám bude oporou v našem hledání.

Krátce předtím, než opustil své tělo, Osho vytvořil „meditativníterapii“, proces, který nazval „Born again“ (znovuzrozený). Každý den po dobu trvání jednoho týdne se účastníci terapie věnují čemukoliv, co jako děti nemohli dělat. V hodině, která následuje poté, co zakusili svoupůvodní dětskou energii, pak sedí a sledují, co vstupuje do jejich vědomí. Jde o přímou transformaci energie uvolněné hrou, návratem do dětského těla a dětského světa v ticho a bdělost. OD PODMIŇOVÁNÍ K BYTÍ Tato kniha pojednává především o tom, jak opět navázat kontakts dítětem, které je naší minulostí i budoucností. Dítě minulosti potřebuje, aby byla vyléčena jeho stará bolest, a dítě budoucnosti potřebuje opět nabýt svoji jedinečnost.

Nenabízíme vám žádné exkluzivní či ezoterické vědění. Stejně tak netvrdíme, že se nám podařilo dosáhnout něčeho víc než upřímné touhy a hluboké oddanosti snaze navrátit se zpět domů, k sobě.

Prostě nás těší sdílet naši zkušenost z práce s našimi klienty apřispívat tak ke spojení terapie a meditace, k němuž dochází na celém světě. Úvod

31

V naší práci je obsaženo pozvání k růstu a rozvoji, namísto stárnutí a pozvolného zániku v rezignaci a přílišné vážnosti. Svým působením se snažíme získat zpět dítě v nás. Můžeme se naučit být sami sobě oporou při převzetí odpovědnosti za toto dítě a zastavit tak opakování vzorců chování, které jsou příčinou našeho oddělení a bolesti.

Pohlížet na sebe sama „nevinnýma dětskýma očima“ je velmi šťavnatý, bohatý a barvitý přístup. Není třeba zříkat se světských radostí, abychom toho byli schopni. Stačí si jen stále více uvědomovat, kdy naší skutečné radosti ze života brání náhrady a sny, kterými zakrýváme stará zranění.

Chceme vymést pavučiny a prach z našeho „domu“, aby tam mohlo proudit více světla a abychom mohli žít život, který je autentický ve svém bytí i konání.

Nemáme v úmyslu předkládat vám nějaký ideální životní styl čikonkrétní chování, které by mělo tvořit vstupní dveře k „opravdové transformaci“. Jen s vámi chceme sdílet radost, která přichází, kdyžznovuobjevujeme svůj vnitřní pocit z přítomného bytí, když reagujeme dospěle a otevřeně na to, co k nám přichází, a když máme odvahu býtindividualitou, ať už je její podoba jakákoliv.

Tento pocit vlastní jedinečnosti jsme všichni někdy prožili. Libá vůně našeho vnitřního světa k nám proniká, když jsme zamilovaní, přimeditaci nebo v zápalu tvůrčího nadšení.

Právě pro tyto okamžiky našich životů, kdy zakoušíme, jaké je být sám sebou ve své původní přirozenosti, stojí za to žít a právě ony nás nutí i nadále pokračovat v hledání.

Při tomto hledání jsme konfrontováni se svým podmiňováním.Abychom se mohli posunout dál, musíme se osvobodit od zbytečné zátěže Znovuzrozený 32 z minulosti. Pak budeme moci své životy žít s lehkostí, radostným aautentickým způsobem a vstupovat do meditace bez zátěže.

Metoda léčení zranění z  dětství (childhood deconditioning) nám pomáhá uvědomit si svoji image, své představy a pocity o nás samých i o ostatních, které nevycházejí z naší současné zkušenosti, ale jsoudůsledkem našich zranění z  dětství. Pomůže nám odstranit přesvědčení, která nám brání žít v přítomnosti a přijímat to, co nám život nabízí tady a teď. STAVÁME SE OPRAVDOVĚJŠÍMI V práci na traumatech dětství, které se věnujeme, se zaměřujeme nasubjektivní pravdu, kterou nám předkládají naši klienti. To neznamenápoření objektivní pravdy jejich minulosti. Pokud nám někdo například sdělí údaje ze svého života, jako je datum narození nebo rok, kdy začal chodit do školky, bereme tato fakta prostě tak, jak jsou, tedy jakoobjektivní záznamy z té doby.

Na poli subjektivní pravdy naše volba směřuje vždy ke zdůraznění důležitosti klientovy vlastní emoční skutečnosti. Ta může být v některých případech v  rozporu s  tím, co ve stejné situaci cítili ostatní lidé v jeho či jejím okolí.

Tato volba vychází z jednoduché úvahy. Svoji vlastní transformacinemůžeme zakládat na subjektivní pravdě ostatních lidí. Nemůžemetransformovat pocity, které nám pro danou situaci přisoudili druzí. Jediné pocity, které přeměnit dokážeme, jsou naše vlastní. Tímto způsobem se stáváme opravdovějšími.

V  částech této knihy, které nesou titul „evokace“, se s  vámi o svou subjektivní pravdu z minulosti podělíme také my, terapeuti. Pokudbychom se na popsané situace zeptali svých rodičů, asi bychom se s nimi Úvod

33

shodli na datech a faktických událostech, ale kdyby se s námi mělipodělit o to, co prožívali v určitém okamžiku jejich společného života s námi,

jejich pocity by mohly být hodně odlišné, či dokonce zcela protichůdné

tomu, co jsme v dané chvíli cítili my sami. Naši rodiče, s nimiž seseznámíte v evokacích, jsou naši zvnitřnění rodiče z minulosti, které si v této

podobě stále neseme ve svém nitru. Právě tyto zvnitřněné rodiče budeme

muset nechat odejít. Pokud se nám to podaří, budeme se moci setkat se

svými rodiči v jejich skutečné současné podobě.

Když se ponoříme do hloubi své subjektivní pravdy, dostaneme se až do oblasti, kde se dotýká hranice kolektivní pravdy. Zde se jižnesetkáváme s vlastními rodiči, ale s archetypy, které představují. V samotnémjádru našeho vztahu s rodiči se nachází vztah každého jednotlivého dítěte a jeho rodičů. Stejně jako se prostřednictvím terapie učíme nechat odejít své vlastní zvnitřněné rodiče, příběhy a mýty na úrovni kolektivníhovědomí nás vedou k tomu, jak se oprostit od rodičovského principu. Právě v tom spočívá pochopení, že odloučení od rodičů je a vždy bylo nezbytně nutný krok k růstu každého jedince.

Při práci se subjektivními pravdami klienta dbáme na to, abychom do nich nepletli svou vlastní subjektivní pravdu z  minulosti. Znakem dobrého terapeuta je umění a schopnost ponechat vlastní osobní příběh za dveřmi místnosti, kde probíhá terapie. Pokud ovšem pochopíme, že v jádru prožitků nás všech – terapeutů či klientů – leží kolektivní pravda, může to věci ohromně napomoci. VZTAH ZALOŽENÝ NA PŘÁTELSTVÍ V počátcích psychoanalýzy se terapeuti učili, že se při práci s klientem mají držet v bezpečné vzdálenosti od vlastních problémů. Tento přístup se, bohužel, z velké části zakládal na tehdejším patriarchálním modelu světa, v němž si i rodiče udržovali stejný bezpečný odstup od svých dětí, Znovuzrozený 34 aby měli jistotu, že jim neodhalí své nitro. Vztah mezi terapeuty a klienty v té době napodoboval vztahy mezi rodiči a dětmi.

Zároveň bylo terapeutům vštěpováno, aby si dávali velmi dobrýpozor na to, co na ně klient přenáší. Klient si do nich mohl promítat svou představu autority z  minulosti, jíž mohl být ideální otec nebo matka, případně „špatný“ otec nebo matka. Terapeuti měli tuto projekci zrcadlit zpět ke klientům a sami zůstat nepřístupní a vzdálení.

Náš přístup vychází z doby, kdy se vláda patriarchálního modelu nad světem pomalu začíná uvolňovat. Jsme přesvědčeni, že vztah meziteraeutem a klientem může být založen na přátelství.

Terapeuti nemusejí být ideálním obrazem jakési nedosažitelné osoby. Mohou klientovi poskytnout své dovednosti a schopnosti, ale přitom dát jasně najevo, že i jejich zkušenost je omezená a že to, co při terapiiprobíhá, se děje mezi dvěma rovnocennými bytostmi.

Tím se nijak nevylučuje výše popsaný přenos. Rámec tohotopřístuu je však uvolněnější, takže je možné upozornit klienta, že si do osoby terapeuta promítá svého „dobrého“ či „špatného“ rodiče, případně jinou autoritu z  minulosti, a terapeut se nemusí mít neustále na pozoru, aby tuto projekci náhodou nenaplnil. Pro klienta je důležité, aby touto fází prošel, v souvislosti s jeho narcistickým zraněním, které je spojenos potřebou být uznáván a milován, ale terapeut může k této situaci přistoupit s pochopením, humorem a vědomím vlastních omezení. Totéž sekoneckonců může týkat i terapeuta, který se pokouší naplnit své narcistické potřeby prostřednictvím svého klienta.

To ovšem neznamená, že terapeut může narušovat klientův prostor vlastními nevyřešenými problémy. Je velmi důležité si stále uvědomovat, že patriarchální přístup nemůže vystřídat naprosté přehlížení veškerých hranic. Úvod

35

Když dáváme klientovi na vědomí, že i my jsme jen lidé a že i my

léčíme své vlastní zraněné vnitřní dítě, dáváme mu tím najevo svouplnou podporu a uznání toho, co se s ním či s ní děje. Místo toho, aby nás

ovládly staré obavy, že v důsledku toho nebude fungovat vazba meziterapeutem a klientem, se můžeme radovat, že tato vazba má reálný základ.

Tím, že se toto všechno dozvídá, se klient učí, že jádrem celého procesu

je začít se starat sám o sebe.

Tato představa se terapeutovi samozřejmě nemusí líbit, pokud málatentní touhu udržet klienta ve své péči celé dlouhé roky. Takový terapeut

nechá klienty, aby se k němu vraceli znovu a znovu, a bude v nich živit

naději, že se jim dostane řešení, která ve skutečnosti nikdy nepřijdou.Pokud ovšem pochopíme, že léčení dětství je etapa nezbytná pro každého,

kdo chce růst, můžeme mít radost, že toto léčení probíhá, ale také, že je

u konce.

Přátelství, o kterém jsme se zde zmínili, jsme v  jeho nejbohatší podobě zažili při vedení skupin a terapeutických sezení

v Oshově komunitním experimentu. Po celodenní práciv rolích terapeutů a klientů jsme se vždy všichni sešli při večerní

meditaci, při které jsme vystoupili ze svých rolí a jen tak jsme

spolu seděli jako ti, kdo se potkávají na cestě. U klientů tato

zkušenost mnohdy vedla k důvěře a uvolnění, díky kterým byli

schopni dosáhnout transformace. A nám jako terapeutůmpřinesla pochopení, že naší úlohou v této společné práci je zasít

semínko, které pak už potřebuje jen výživnou půdu, abymohlo růst a vykvést.

KAPITOLA 1.

SETKÁNÍ S DÍTĚTEM

Vraťte se zpět... Jen světlo poznání léčí. Je to léčivá síla.

Vše, co dokážete převést do vědomí, se uzdraví a už tonikdy nebude bolet.

Člověk, který se vrací zpět v  čase, se osvobozuje od minulosti. Minulost pak ztrácí význam. Minulost pak nad

ním ztrácí moc a uzavírá se. Minulost již nemá žádné místo

v jeho bytí. A právě tehdy, když ve vašem bytí již není místo

pro minulost, se otevíráte přítomnosti, do té doby ne.

(Osho, Yoga the Alpha and the Omega, sv. 4)

VZPOMÍNKY SI VYBÍRÁME

Kolikrát během dne se vám stane, že se vám samo od sebe vybaví něco,

co se vám kdysi přihodilo? Možná se nám to stává mnohem častěji, než

tušíme, protože si toho ve skutečnosti zdaleka pokaždé nevšimneme.

Můžeme si vzít na pomoc Freudovu metaforu – celá naše mysl je jakoledovec a to, co běžně vnímáme jako svoji vědomou mysl, je jen vyčnívající

vrcholek. Mnohem větší kus ledovce se skrývá v temných vodách. Tato

část se nazývá nevědomí a jsou v ní uloženy všechny naše vzpomínky,

naše zranění, ztráty, naděje a sny.


Znovuzrozený

38

Na vědomé úrovni si všímáme symptomů. Uvědomujeme si, že je

nám něco nepříjemné nebo že nás něco nenechává v  klidu. Můžeme

to nechat, jak to je, ignorovat to nebo se pokusit od toho odejít. Na

nevědomé úrovni, pod hladinou symptomů, se nachází naše hluboko

zakořeněná minulost. V  ní můžeme nalézt příčinu současných potíží,

která vznikla kdysi dávno, a obranné mechanismy, které jsme tenkrát

používali, abychom se s ní vyrovnali.

Neurolingvistické programování (NLP) využívá metodu časové osy,

která podrobně popisuje, jak si vytváříme vlastní vnitřní mapy reality,

podle kterých následně jednáme, komunikujeme a přemýšlíme. Podle této metody se při regresi do minulosti dostáváme zpět „v čase“ do

konkrétního okamžiku. Ve svém subjektivním světě jsme zase jednou

„v“ něm, místo abychom „skrze“ něj jen s vědomým odstupemprocházeli. Abychom dokázali sledovat své putování minulostí, musíme zaujmout

pozici, která se nachází mimo ni. V naší knize ji nazýváme pozice nebo

perspektiva „pozorovatele“.

Robert B. Dilts poukazuje na to, že:

naše vnímání „času“ ovlivňuje, jaký význam přikládáme

určitým zážitkům. Většina z nás někdy zažila situaci, kdy

nám v  určité chvíli něco připadalo velmi důležité. Když

se nad tím ale zamyslíme s časovým odstupem, říkáme si:

„Proč mě to tehdy tak vzalo?“... Mnohé duševní a emocionální symptomy jsou výsledkem návratu „v čase“k určité zkušenosti z  minulosti, aniž bychom měli možnost

zaujmout perspektivu pozorovatele a vidět věci „skrz čas“,

a tedy s větším odstupem. V důsledku toho člověk někdy

i v  přítomnosti neuvědoměle reaguje stejně jako již dříve

v  životě. Pokud má někdo například zdánlivě iracionální

strach z vystupování na veřejnosti, může časem přijít na to,

že ho někdy v  minulosti jako dítě někdo zesměšnil nebo

Kapitola 1. - Setkání s dítětem

39

ponížil před třídou nebo skupinou lidí. Podobnéokolnosti v  něm potom dokonce i v  dospělosti spouštějí asociace

spojené s touto situací z dětství, které tento člověk emočně

prožívá, ale vědomě o nich neví. (1)

Své vzpomínky si vybíráme. Podle Miltona Eriksona to děláme proto,

že některé z nich jsou až příliš bolestivé, abychom je uchovávali vevědomé mysli. Nevědomí hraje v tomto smyslu úlohu určité „ochrany“, která

dělá náš život snesitelnějším.

Naučili jsme se to tak brzy, že mechanismus výběru dnes funguje

plně automaticky. Když se určité vzpomínky vynoří, jsou okamžitěvymazány z povrchu našeho vědomí. Je to s nimi ale stejné jako s plevelem

– pokud neodstraníme jejich kořeny, nejspíš se zavrtají ještě hlouběji.

Pokud svým bolestným, nechtěným a znepokojivým vzpomínkám nedáme prostor ve vědomém světě, vrostou o to pevněji pod jeho povrch.

Jak si již v době zrodu psychoanalýzy povšiml Freud, mohou pak na sebe

vzít podobu nevysvětlitelných fyzických příznaků. Nebo – jak ukazuje

NLP – mohou vytvořit nevědomé pozadí domněnek a hodnot, které je

určující pro naše současné činy a pocity.

LÉČENÍ SPOČÍVÁ VE ZNOVUNABYTÍ CELÉ VAŠÍ MINULOSTI

Získat zpět svou minulost je něco, po čem všichni toužíme. Bez ní jsme

vykořenění. Pokud naše minulost zůstává v temnotě, nemůžeme žítnalno. Oddělení od toho, co formovalo náš život v raném dětství,vyžaduje velké úsilí a vytváří hodně úzkosti. Potřebujeme získat zpět svoji

minulost, ale zároveň se jí obáváme. Co když pro nás bude to, co vyplave

na povrch, až příliš bolestivé nebo matoucí? Jde přeci o záležitosti, které

jsme kdysi dávno odsunuli stranou, protože jsme si s  nimi nedokázali

poradit. Rychle se aktivují naše strategie, jak se vypořádat s minulostí.

Možná jen pokrčíme rameny s pocitem, že to je nevyhnutelné, protože


Znovuzrozený

40

co bylo, bylo. Možná si zapneme televizi, budeme si číst nebo něcosníme, abychom si tak udrželi kontrolu a odstup vůči tomu, co se před námi

vynořuje.

Mohou ale nastat situace, kdy tyto křehké obranné mechanismynestačí. Někdo z našich přátel, milenec, manžel nebo manželka, naše děti či šéf něco řeknou nebo udělají a my zareagujeme dřív, než si to vůbec stačíme uvědomit. A naše reakce nás překvapí. „Co mě vlastně tak rozčílilo nebo rozesmutnilo? Mohlo to být jen slovo, výraz tváře, tón hlasu? Nebo určitý pohled nebo dotyk?“ Ať už to bylo cokoliv, náhle propadneme ochrannou sítí a narazíme na to, čemu jsme se tak dlouho a tak bedlivě vyhýbali.

Způsob, jímž se s tímto problémem vypořádáváme v současnosti, je spojen s mechanismy, které jsme se naučili používat v  minulosti. Naše dospělé vědomí může náhle zasáhnout stejné zhroucení, zápas nebo ústup, které jsme prožívali jako děti.

Jindy tyto reakce spouštějí události, které vnášejí do našeho životazávažné změny, jako je smrt, choroba či rozvod. V danou chvíli se přednaším smyslem pro realitu rozevře trhlina, hotová propast. Zármutek, který ji vyplňuje, může rezonovat s hlubšími vrstvami bolesti a ztráty. Dokonce i když jsou naše obranné mechanismy aktivní, nedokážeme se někdyvyhnout propastným hlubinám, jimiž v těchto chvílích procházíme.

Ovšem samotný fakt, že této náhlé bolesti dovolíme vystoupit napovrch, nám umožní sáhnout po hojivém balzámu, po kterém toužíme.

Základem léčení je získat zpět svou minulost. Nejen ty příjemné chvíle, které jsou cenné a které je třeba uchovávat v  srdci v  celé jejich idyličnosti a kráse. Úplně stejně je třeba opět nabýt i bolestnou částminulosti, která nás zraňovala a od které jsme se odstřihli. Jakmile to vše včleníme zpět do svého vědomí, stane se tento celek základem našísoučasné síly a schopnosti léčit se.

Kapitola 1. - Setkání s dítětem

41

OBJEV MILUJÍCÍHO DOSPĚLÉHO ČLOVĚKA UVNITŘ

Slovo „léčit“ používáme, abychom tak dodali další rozměr nezaujatému

pohledu NLP, který jsme zmínili výše. Sledujeme z perspektivypozorovatele dvě hlavní části své práce, vnitřní dítě a vnitřního dospělého.

Do práce na začlenění vlastní minulosti do našeho vědomí bychom

měli zahrnout také lásku a soucit s vnitřním dítětem. Tyto pocitymusejí vycházet z vnitřního dospělého. Dítě potřebuje svoji pravdu někomu

říci. Potřebuje sdílet stará rodičovská přesvědčení a pravidla, která ho

zraňovala a škodila mu. K tomu je nezbytné, aby důvěřovalo síle a lásce,

kterou k němu jako dospělí cítíme. Musí věřit, že nám na něm opravdu

záleží. Musí vědět, že při něm budeme stát a že ho budeme chránit. Jen

tehdy bude schopno vyléčit svá zranění, uvolnit se a stát se samo sebou.

Abyste byli schopni dítěti sdělit, jak moc vám na něm záleží, musíte

se nejprve napojit na zdroje  své vlastní dospělé zkušenosti, která vám

pomůže chránit vaše „dětské já“ a starat se o něj.

Pomůže vám s tím následující cvičení:

Vzpomeňte si na chvíle ve svém dospělém životě, na které se

rozpomínáte s uspokojením, na chvíle, kdy jste se cítililáskyplní a starostliví. Může jít třeba o dobu, kdy jste pečovali o svého

přítele, o nějakou rostlinu či zvíře.

Představte si, že tyto chvíle i laskavý a starostlivý výraz



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist