načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Znovu 89 -- týden po týdnu, den po dni - Dušan Radovanovič

Znovu 89 -- týden po týdnu, den po dni

Elektronická kniha: Znovu 89 -- týden po týdnu, den po dni
Autor:

Prožijte události přelomového roku 1989 týden po týdnu nebo den po dni na stránkách knihy. Někteří z vás je mohou prožít znovu, ti mladší spíše poprvé. Publikace mapuje události ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  254
+
-
8,5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 126
Rozměr: 25 cm
Úprava: ilustrace (převážně barev.), portréty, faksim.
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-5410-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Knížka se zaobírá nejen politickým děním v tehdejším Československu, ale sleduje rovněž události v sousedních evropských zemích (zvláště v dalších zemích východního bloku), ale i ve světě. Kromě politiky se soustředí na každodenní život v ČSSR, dění v oblasti sportu nebo kultury. Publikace vychází ze zpravodajského projektu České rozhlasu Znovu89. Přehled nejdůležitějších událostí, které se odehrály v Československu během roku 1989, kdy došlo k pádu komunistického režimu.

Popis nakladatele

Prožijte události přelomového roku 1989 týden po týdnu nebo den po dni na stránkách knihy. Někteří z vás je mohou prožít znovu, ti mladší spíše poprvé. Publikace mapuje události od Palachova týdne a končí volbou Václava Havla českým prezidentem. Vrcholem jsou samozřejmě události listopadové revoluce. Knihu doprovází bezpočet dobových novinových výstřižků a fotografií, ale také Opráski sčeskí historje, jejichž autor se na události před 25 lety dívá se svým typickým humorem. (týden po týdnu, den po dni)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Dušan Radovanovič - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Dušan Radovanovič (ed.)





© Český rozhlas, 2014, © Grada Publishing, a.s., 2014

Cover Design © Český rozhlas, 2014, © Grada Publishing, a.s., 2014

Názvy produktů, fi rem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo

registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Publikace vychází ze zpravodajského projektu Českého rozhlasu Znovu89

a může sloužit k pedagogickým a vzdělávacím účelům.

ISBN 978-80-247-5410-9 (tištěná verze)

TIRÁŽ ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE:

ISBN 978-80-247-9591-1 (elektronická verze ve formátu PDF)

UPOZORNĚNÍ PRO ČTENÁŘE A UŽIVATELE TÉTO KNIHY

V š e c h n a p r á v a v y h r a z e n a . Ž á d n á č á s t t é t o t i š t ě n é č i e l e k t r o n i c ké

knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické

či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Znovu 89

TÝDEN PO TÝDNU / DEN PO DNI

Český rozhlas - Dušan Radovanovič (ed.)

Obsahová spolupráce: Silvie Havelková, Marcela Blažková,

Ruzbeh Oweyssi, Tomáš Dufk a, Josef Holík

TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE:

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

obchod@grada.cz, www.grada.cz

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

jako svou 5716. publikaci

Odpovědná redaktorka Eva Škrabalová

Sazba Jakub Karman, Art007

Fotografi e na obálce ČRo

Fotografi e a ilustrace v textu z archivu autora, pokud není uvedeno jinak

Ilustrace Opráski sčeskí historje - autor Jaz

Počet stran 128

První vydání, Praha 2014

Dotisk 2014

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.



Obsah

Úvod .................................................................9

1. týden, 1.–8. 1. 1989 .......................................10

2. týden, 9.–15. 1. 1989

Výročí smrti Jana Palacha ............................12

3. týden, 16.–22. 1. 1989

Palachův týden ..............................................14

4. týden, 23.–29. 1. 1989

Dozvuky Palachova týdne ............................16

5. týden, 30. 1.–5. 2. 1989

Václav Havel navržen

na Nobelovu cenu míru .................................18

6. týden, 6.–12. 2. 1989

Jednání u kulatého stolu v Polsku ..............20

7. týden, 13.–19. 2. 1989

Skončil sovětský Vietnam ............................22

8. týden, 20.–26. 2. 1989

Soud s organizátory protestů ..................... 24

9. týden, 27. 2.–5. 3. 1989

Tuzex.............................................................. 26

10. týden, 6.–12. 3. 1989

Schwarzenberg v Československu ..............28

11. týden, 13.–19. 3. 1989

Zrod internetu ..............................................30

12. týden, 20.–26. 3. 1989

Exxon Valdez .................................................32

13. týden, 27. 3.–2. 4. 1989

Únos letadla z Ruzyně ................................. 34

14. týden, 3.–9. 4 1989

Miss Československa .................................... 36

15. týden, 10.–16. 4. 1989

Neštěstí na stadionu Hillsborough ..............38

16. týden, 17.–23. 4. 1989

Jakeš v Moskvě .............................................40

17. týden, 24.–30. 4. 1989

Elektrotechnika ............................................ 42

18. týden, 1.–7. 5. 1989

První máj .......................................................44

19. týden, 8.–14. 5. 1989

Pokračuje odzbrojení ...................................46

20. týden, 15.–21. 5. 1989

Poslední oběť ...............................................48

21. týden, 22.–28. 5. 1989

Boj o zámek ..................................................50

22. týden, 29. 5.–4. 6. 1989

Masakr na Náměstí Nebeského klidu ..........52

23. týden, 5.–11. 6. 1989

Oscar pro Ropáky.........................................54

24. týden, 12.–18. 6. 1989

V Maďarsku se přepisují dějiny ................... 56

25. týden, 19.–25. 6. 1989

Děčínská kotva ..............................................58

26. týden, 26. 6.–2. 7. 1989

Petice Několik vět ........................................60

27. týden, 3.–9. 7. 1989

Škodovka uvedla Favorit na britský trh ..... 62

28. týden, 10.–16. 7. 1989

Jednání mezi Západem a Východem .........64

29. týden, 17. 7.–23. 7. 1989

„Jako kůl v plotě“ – Jakešův projev

na Červeném Hrádku....................................66

30. týden, 24.–30. 7. 1989

Zapření petice .............................................. 68

31. týden, 31. 7.–6. 8. 1989

Obnovení PEN klubu ....................................70

32. týden, 7.–13. 8. 1989

Počítače v ČSSR ............................................72

33. týden, 14.–20. 8. 1989

Zemanova prognóza .....................................74

34. týden, 21.–27. 8. 1989

Demonstrace na výročí okupace .................76

35. týden, 28. 8.–3. 9. 1989

Východní Němci okupují velvyslanectví .....78

36. týden, 4.–10. 9. 1989

Maďarsko otevřelo hranice ..........................80

37. týden, 11.–17. 9. 1989

Calgary Flames v Praze ................................82

Obsah

38. týden, 18.–24. 9. 1989

Vznik iniciativy MOST ..................................84

39. týden, 25. 9.– 1. 10. 1989

Cesta na západ ............................................. 86

40. týden, 2.–8. 10. 1989

Havel v Rudém právu ....................................88

41. týden, 9.–15. 10. 1989

Velká pardubická ..........................................90

42. týden, 16.–22. 10. 1989

Adamec v Bagdádu,

Honecker v koncích ...................................... 92

43. týden, 23.–29. 10. 1989

Oslavy vzniku republiky ..............................94

44. týden, 30. 10.–5. 11. 1989

Gabčíkovo – Nagymaros ..............................96

45. týden, 6.–12. 11. 1989

Pád Berlínské zdi .......................................... 98

46. týden, 13.–17. 11. 1989

17. 11. Zásah na Národní třídě .................... 100

46. týden, 18.–19. 11. 1989

Vznik Občanského fóra ...............................102

47. týden, 20.–26. 11. 1989

Týden, který změnil zemi ...........................104

47. týden, 22.–24. 11. 1989 ..........................106

47. týden, 25.–26. 11. 1989 ..........................108

48. týden, 27. 11.–3. 12. 1989

Generální stávka a konec vedoucí

úlohy KSČ ..................................................... 110

49. týden, 4.–10. 12. 1989

Nová vláda ....................................................112

50. týden, 11.–17. 12. 1989

Otevřené hranice ..........................................114

51. týden, 18.–24. 12. 1989

Pád Ceaușesca ..............................................116

52. týden, 25.–31. 12. 1989

Havel prezidentem .......................................118

Příloha 1

Text petice Několik vět ...............................120

Příloha 2

Prohlášení vysokoškolských studentů

dělníkům a rolníkům ...................................122

Příloha 3

Prohlášení k občanům 20. 12. 1989 ...........123

Příloha 4

Prohlášení k občanům ČSSR ......................125

Příloha 5

Dělníci, kamarádi .........................................126

Projekt Znovu89 připravil Český rozhlas jako živou reportáž z  přelomového

roku 1989. Z doby, kdy pukaly ledya vznikal svět tak, jak ho známe dnes. Naším

záměrem nebylo vytvořit jednostrannou

agitku ani odbornou historickou práci.

Chtěli jsme život v  roce 1989 připomenout jednak těm, kteří jeho události před

čtvrtstoletím sami intenzivně prožívali,

ale především jej představit těm mladším,

kteří neměli možnost jej zažít vůbec. Proto

jsme se věnovali nejen politice, alei kultuře, sportu a  každodennímu životu. Usilovali jsme přitom o zábavný a srozumitelný,

ale pokud možno komplexní obraz doby.

Aby vše nebylo jen smrtelně vážné, spojili

jsme síly s autorem komiksu Opráskisčeskí historje, jehož vtipné a ironické postřehy

dodaly událostem potřebný nadhled. Snad

si ho po 25 letech (ne)vyrovnávánís minulostí můžeme dovolit.

Ideálním prostředkem se ukázaly být

sociální sítě, na  nichž jsme mohli jednotlivé události a  děje připomínat s  25letým

odstupem den po dni a hodinu po hodině.

Díky intenzivní roční práci vznikla kronika roku 1989, kterou s  radostí nabízíme

čtenářům alespoň jako malou knížku. Věříme, že si své čtenáře najde stejně, jako si

je našel projekt Znovu89 na  sociálních sítích i ve vysílání Českého rozhlasu.

Na konci každého úvodu se slušípoděkovat. Dík patří především projektovému

manažeru Ruzbehovi Oweyssimu, který

projekt vymyslel a na jeho tvorbě se po celý

rok intenzivně podílel, a  řediteli programového centra ČRo Ondřeji Nováčkovi,

který prosadil jeho realizaci. Děkuji též

Josefu Holíkovi, jenž se významně podílel na  přípravě některých měsíců. Projekt

by nikdy nemohl dobře fungovat bezpodory rešeršního oddělení. Jmenovitý dík

patří Martině Poliakové, Silvii Havelkové,

Marcele Blažkové, Tomáši Dufkovi a Jaroslavu Novákovi. Poděkování zaslouží též

pracovníci archivu Českého rozhlasua fotoeditorka Dana Wiesnerová. Výtečnou

práci odvedl Radiožurnál, na jehož vlnách

si mohli posluchači poslechnout i „živévysílání z roku 1989“. V neposlední řadě bych

rád vyslovil uznání nakladatelství Grada

(především redaktorce Evě Škrabalové),

které dokázalo knížku vydat v  rekordně

krátkém čase. Největší dík ale směřujeme

desetitisícům čtenářů a  fanoušků, kteří

o projekt projevili nebývalý zájem.

Dušan Radovanovič

editor Znovu89

Úvod


10

1. týden

Na  samém počátku roku 1989 Československo nijak nepůsobilo dojmem země,

v  níž by mělo v  nejbližší době dojít k zásadním změnám. Navzdory Gorbačovově

politice perestrojky (přestavby) a glasnosti (uvolňování) zůstávaly v  ČSSR u  moci

normalizační struktury, jejichž rigidnost

se dala srovnat snad pouze s Honeckerovou NDR. Křídlo zastánců Gorbačovovy

perestrojky a ekonomických změn svůj boj

definitivně prohrálo v  říjnu 1988 odchodem Lubomíra Štrougala z pozice předsedy

federální vlády. Řeči o  přestavbě a  změně

stylu tak zůstávaly pouze prázdnýmifrázemi. V  čele republiky stál nadále normalizační prezident Gustav Husák, post generálního tajemníka ÚV KSČ (nejdůležitější

mocenskou funkci) zastával Milouš Jakeš.

Jedinou alespoň částečně umírněnou postavu v nejužším vedení představoval nový

premiér Ladislav Adamec.

Náznaky změn ale přesto bylo možné

pozorovat. Těsně před Vánoci 1988 vzdal

režim boj se západními vysílačkami a vynul rušičky. I lidé ve městech, kderušičky do  té doby fungovaly nejúčinněji, tak

mohli poslouchat vysílání zahraničních

stanic – Hlasu Ameriky, BBC, a především

Svobodné Evropy. Tyto stanice informovaly o  událostech (nutno dodat, že rovněž jednostranně), které cenzura v  ČSSR

do  médií nepustila, nebo jen v  pokřivené

verzi.

Změny se udály i  v  rámci disentu. Dne

2. ledna nastoupili jako noví mluvčí Charty 77 Dana Němcová, Tomáš Hradílek

a Saša Vondra. Nahradili StanislavaDevátého, Miloše Hájka a Bohumila Janáta.

Jestliže v ČSSR panoval zdánlivě klid,klíčové události se odehrávaly v Polsku. Polská

vláda i  generální tajemník polské komunistické strany (PSDS) Wojciech Jaruzelski se

rozhodli přistoupit na jednání s odborovým

hnutím Solidarita vedeným Lechem Walesou. Polští komunisté tak poprvé akceptovali

opozici jako politického partnera. Přestože

jednání trvala několik měsíců, vedla nakoPrezident Gustav Husák, zdroj: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu 11 nec k  uspořádání polosvobodných voleb a postupnému přechodu v demokracii.

Na  začátku ledna podnikl generální

tajemník Milouš Jakeš oficiální návštěvu

Kuby a  Nikaraguy. Jednal s  nejvyššími

představiteli levicové politiky na  západní

polokouli – s  Fidelem Castrem a  vůdcem

sandinovské revoluce v  Nikaragui Danielem Ortegou. Ortega prý Jakeše přesvědčoval o  výhodách pluralitního systému

a smíšené ekonomiky. Zřejmě marně.

Ještě na  konci minulého roku otřásl

Evropou atentát ve  skotském Lockerbie,

nad nímž explodoval americký Boeing

747 společnosti PanAm. Teprve později

bylo definitivně prokázáno, že se jednalo

o  atentát zorganizovaný pravděpodobně

Lybií jako odplatu za americkébombardování země. Pád letadla nepřežilo 270 lidí.

Celá tragédie nesla i  smutnou československou stopu. Teroristé totiž k  odpálení

letadla použili československou trhavinu

Semtex.

1.–8. 1. 1989

Trosky Boeingu 747 u obce Lockerbie, zdroj: Air Accident Investigation Branch, Open Government Licence v2.0 (OGL)

Miloš Jakeš a Daniel Ortega, zdroj: ČTK


12

2. týden

Výročí smrti Jana Palacha

Už druhý týden nového roku přineslprvní dramatické události. Na neděli 15. ledna přichystala Charta 77 a další občanskéiniciativy vzpomínkovou akci na  Václavském náměstí, neboť uběhlo 20 let od  upálení Jana Palacha. Už několik dní předem přišly Václavu Havlovi a Daně Němcovéanonymní dopisy, ve kterých autoři vyhrožovalisebeupálením. Oba se snažili pisatelům čin rozmluvit i  prostřednictvím rádia Svobodná Evropa, které přečetlo jejich prohlášení. Naštěstí k žádné tragédii nedošlo.

Na  nedělní vzpomínkový akt se příslušníci SNB a  lidových milicí náležitě připravili. V akci jich bylo na 3500.Všichni organizátoři akce byli zadrženi, nebo jim byl znemožněn vstup na Václavskénáměstí. Pronést připravený projev nemohla ani herečka Vlasta Chramostová. Přesto se „pod koněm“ sešel několikatisícový dav, který začal spontánně demonstrovat. Policisté ho rozehnali za  pomoci obrněných transportérů, vodních děl a  obušků. Celkem bylo zatčeno 117 občanů. Tvrdýzásah a  následná zuřivá kampaň ve sdělovacích prostředcích ale dovedla na Václavské

náměstí demonstranty i  v  dalších dnech.

Začal tak tzv. Palachův týden.

Policejní zásah na Václavském náměstí 15. ledna 1989, zdroj: ČTK


12 13

Akce na  tzv. Palachův týden neřipravovali chartisté náhodou.

Zrovna v  těch dnech totiž ve  Vídni

finišovala následná schůzka Konference o  bezpečnosti a spolupráci v  Evropě (KBSE). Její závěrečný

dokument zavazoval všechny země

(včetně ČSSR) k  dodržování lidských práv a poprvé definovali způsob, jakým měly být uplatňovány.

Potlačení demonstrací režimemproto vyvolalo ve světě o to větší odpor. 9.–15. 1. 1989

Zásah na Václavském náměstí vyvolal ohlas

ve světových sdělovacích prostředcích

zdroj: Le Monde, 17.1.1989, s.4. Další události 2. týdne roku 1989 9. ledna Ještě před událostmi tzv. Palachova týdne oslavil 76. narozeniny prezident Gustav Husák. Oslavy se nesly v  duchu zdůrazňování jeho zásluh během Slovenského národního povstání, naopak o  50. letech, kdy sám strávil nějaký čas ve  vězení, se raději pomlčelo. 13. ledna Američtí senátoři Marc Hatfield a  James McClure se sešli s mluvčím Charty 77 Sašou Vondrou a  signatáři Jiřím Dienstbierem, Václavem Malým a  Martinem Paloušem. Hovořili o  lidských právech a  o  možnosti udělit Československu doložku nejvyšších výhod.

13. ledna

O  vítězi 11. ročníku Rallye Paříž-Dakar

rozhodla mince. Vyhrál Ari Vatanen,druhý Jacky Ickx měl sice v závěru mírněnavrch, ale musel se podrobit týmové režii.

Kvůli tragické havárii vozu DAF z  roku

1988 tentokrát kamiony nesoutěžily.

14. ledna

Skokan na  lyžích Pavel Ploc vyhrál závod

světového poháru v Liberci. Na 25. ročníku

Bohemia Crystal turné dokázal triumfovat

v závodech pod Ještědem.


14

3. týden

Palachův týden

Palachův týden znamenal největší odpor

proti režimu od roku 1969. Oficiální média

reagovala na  nedělní manifestaci doslova

hysterickou a  zcela neúměrnou antikamaní, ve  které označovala demonstranty

za  protistátní živly a  rozvraceče. Navzdory tomu se hned v  pondělí 16. ledna sešli

protestující na  Václavském náměstí znovu.

Představitelé Charty 77 se pokusili položit

květiny k pomníku sv. Václava, policie však

znovu zasáhla a  dav, skandující hesla „svoboda“ a „gestapo“, rozehnala. Mezizatčenými toho dne byl i Václav Havel. Demonstrace

pokračovaly i v dalších dnech s neutuchající

silou. Ve  středu 18. ledna – v  důsledku reakce světové veřejnosti – policie nezasáhla a  lidé se v  klidu rozešli. Následující den

proto přišlo na  Václavské náměstí na  5000

lidí. Filozof Milan Machovec pronesl projev, v němž zdůraznil, že nenásilíneznamená pasivitu a zlu je třeba se postavit. Policie

zasáhla s  nebývalou brutalitou. Zraněno

bylo 14 lidí, 280 účastníků pořádkovésložky zadržely. Tímto bezohledným zásahem

komunistický režim ještě nakrátko zvítězil.

Protestující se sice ještě sešli i v dalších dvou

dnech, jejich počty ale pomalu řídly.

Události Palachova týdne vyvrcholily 21. ledna pochodem do  Všetat k hrobu Jana Palacha. Příslušníci VB a  StB ale

hřbitov uzavřely a  většinu lidí zadrželi již

na  nádraží ve  Všetatech. Autobusy je pak

rozváželi na  jiná místa, aby se nemohli

k hřbitovu vrátit. Jediný, komu se podařilo

na hrob Jana Palacha položit věnec, byldisident Stanislav Devátý.Zásah VB z 19. ledna 1989, zdroj: ČTK Reakce oficiálních médií neměla daleko k hysterii, zdroj: Večerní Praha, 16.1.1989, s.1. 15 16.–22. 1. 1989

Republikán George H. W. Bush

byl 20. ledna inaugurován 41.prezidentem Spojených států amerických.

Do té doby působil jako viceprezident Ronalda Reagana.

George Bush (vpravo) nahradil ve funkci Ronalda

Reagana, zdroj: Národní archiv USA

Další události 3. týdne roku 1989

16. ledna

Představitelka rakouského ekologického

hnutí Freda Meissnerová-Blauová navrhla Michaila Gorbačova na  Nobelovu cenu

míru. Návrh zdůvodnila tím, že Gorbačov

zahájil přestavbu sovětské společnosti, zasloužil se o zákaz jaderných raketstředního a kratšího doletu a rozhodl se začíts likvidací chemických zbraní.

17. ledna

Mezinárodní výbor na podporu Charty 77

se sídlem v Paříži udělil cenu Jana Palacha

za  zvlášť vynikající dílo nebo společensky

významnou činnost spisovatelce Evě Kantůrkové.

19. ledna

Rasové nepokoje v  americkém Miami vyukly poté, co bílý policista zastřelil dva

černošské mladíky na  motorce jen proto,

že nezastavili. Československý tisk věnoval událostem značnou pozornost, protože v  době Palachova týdne ukazoval, že

s lidskými právy nemají problém jenve východním bloku.

20. ledna

Krasobruslař Petr Barna získal bronzovou

medaili na ME v krasobruslení ve věku 22

let. Barna uspěl v anglickém Birminghamu

navzdory zraněnému kotníku. Zlatovybojoval již počtvrté Alexander Fadějev.

+


16

4. týden

Dozvuky Palachova týdne

Čtvrtý týden nového roku se ještě stále

nesl ve znamení Palachova týdne. Dne 25.

ledna propustil soud z vazby většinuzadržených organizátorů manifestací,ve vězení ale nadále zůstala J. Petrová a  O. Veverka i  Václav Havel. Všichni měli být

obviněni z  výtržnictví. Situace v  ulicích

se sice již uklidnila, pobouření ale neutuchalo doma ani v zahraničí. Na dopis

kardinála Františka Tomáška, jenžvyjádřil nesouhlas se zásahem bezpečnostních

složek, reagoval premiér Adamec velmi

podrážděně. Kardinála obvinil z  výzvy

k  občanské neposlušnosti a  vyvolávání

anarchie. Tomášek ale nebyl sám. Jak se

ukázalo, nespokojenost hlodala i  v páteři komunistické strany – v  dělnické třídě. Například dělníci z Petřvaldu napsali

ÚV KSČ dopis, v němž uvedli: „My, mladí

občané, si sami uvědomujeme, jak málo

víme například o 50. letech, o roce 1968,

o  Janu Palachovi a  samozřejmě i  o činnosti lidí kolem Charty 77. Není toho

opravdu málo, co chceme znát...Hovoříme-li o novém myšlení, nemáme na mysli

informovanost po staru, ale předněmožnost být správně informován a  možnost

informovat pro všechny občany naší reubliky, tedy i pro Chartu 77.“

Asi největší mezinárodní ohlas ale vyvolal dopis sovětského jaderného vědce,

disidenta a nositele Nobelovy ceny Andreje

Sacharova. Ten zaslal představitelům států KBSE ve  Vídni protest proti potlačování

manifestací v  Československu a  zdůraznil,

že jsou zcela v rozporu s vídeňskýmiúmluvami.

Sovětský vědec a nositel Nobelovy ceny Andej Sacharov, autor:

R. C. Croes, Národní archiv v Haagu, lic. CC BY-SA 3.0 NL Takto Rudé právo vysvětlovalo svým čtenářům, kdo jsou „chartisté“, zdroj: Rudé právo, 25.1.1989, s.2. 17

Ve věku 84 let zemřelve Španělsku na těžký západ plic fenomenální

surrealistický malíř Salvador Dalí.

Dalí se proslavil excentrickým vystupováním i  snovými obrazy s obrovskou dávkou fantazie.

23.–29. 1. 1989

Salvador Dalí, zdroj: Roger Higgins, Library of

Congress USA

Další události 4. týdne roku 1989

22. ledna

Navzdory rušné situaci zasedali v  Praze

vedoucí představitelé Světové odborové

federace v  čele s  generálním tajemníkem

Ibráhimem Zakarijou.

24. ledna

Československé úřady odmítly udělit

vstupní vízum Karlu Schwarzenbergovi,

přestože byl předsedou Mezinárodní helsinské federace pro lidská práva.

28. ledna

V  Bratislavě v  Poštové ulici vzniklo zařízení typu McDonald’s. Jmenovalo se Gurmán a nabízelo mimo jiné sezamovéhousky. Po pražském Arbatu se jednalo o druhý

podnik tohoto typu v Československu.

29. ledna

Navzdory nepřízni počasí a  nedostatku

sněhu se konal tradiční běžkařský závod

Jizerská padesátka. Triumfoval v  ní František Mach z Elitex Jablonec, mezi ženami

zvítězila Marcela Jebavá, rovněž z Jablonce.

5. týden

Václav Havel navržen

na Nobelovu cenu míru

Američtí kongresmani DennisDeConcini a  Steny Hoyer navrhli Václava Havla

na Nobelovu cenu míru. Ve svémzdůvodnění mimo jiné uvedli: „Zatímco v  jiných

východoevropských státech lze pozorovat

podstatný pohyb k  větší demokracii,Československo zakouší vlnu represe, jejíž

drsnost a  rozsah nemají od  let 1968–69

obdobu. Ani to však neotřáslo Havlovým

zaujetím pro mír a lidská práva a jehokritičností k  stavu lidských práv v Československu.“

Dramatik a disident Václav Havelstrávil ve  vězení pět let. Díky své politické

aktivitě, ale také divadelním hrám, jimiž

zaujal už v šedesátých letech a esejím jako

Moc bezmocných, se stal světově známým

a  spolu s  Lechem Walesou z  polské Solidarity také nejvýraznějším představitelem

politické opozice ve východním bloku.

První únorový den vznikla Obroda:

Klub za socialistickou přestavbu. Jejímičleny se stali převážně bývalí představitelé

Pražského jara z roku 1968, kteří bylipo nástupu normalizace z  KSČ vyloučeni. Řadili se mezi ně osobnosti jako Čestmír Císař,

Jiří Hájek nebo Věněk Šilhán. Klub usiloval

o změnu poměrů v Československu v duchu

Pražského jara a  Gorbačovovy perestrojky

a vycházel důsledně z levicových pozic.Během listopadu 1989 se stal součástíObčanského fóra, jeho představitelům se alenepodařilo výrazněji prosadit.

Václav Havel, zdroj: ČTK

Jiří Hájek byl čsl. ministrem zahraničních věcí v době Pražského

jara. zdroj: Rudé právo, 10.4.1968, s.1.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist