načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Znovu 89 -- týden po týdnu, den po dni – Dušan Radovanovič

Znovu 89 -- týden po týdnu, den po dni

Elektronická kniha: Znovu 89
Autor: Dušan Radovanovič
Podnázev: týden po týdnu, den po dni

Knížka se zaobírá nejen politickým děním v tehdejším Československu, ale sleduje rovněž události v sousedních evropských zemích (zvláště v dalších zemích východního bloku), ale i ve světě. Kromě politiky se soustředí na každodenní život v ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  254
+
-
8,5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2014
Počet stran: 126
Rozměr: 25 cm
Úprava: ilustrace (převážně barevné), portréty, faksim.
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Vnitropolitický vývoj, politický život
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2014
ISBN: 978-80-247-5410-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Knížka se zaobírá nejen politickým děním v tehdejším Československu, ale sleduje rovněž události v sousedních evropských zemích (zvláště v dalších zemích východního bloku), ale i ve světě. Kromě politiky se soustředí na každodenní život v ČSSR, dění v oblasti sportu nebo kultury. Publikace vychází ze zpravodajského projektu České rozhlasu Znovu89. Přehled nejdůležitějších událostí, které se odehrály v Československu během roku 1989, kdy došlo k pádu komunistického režimu.

Popis nakladatele

Projekt Znovu89 připravil Český rozhlas jako živou reportáž z přelomového roku 1989. Z doby, kdy pukaly ledy a vznikal svět tak, jak ho známe dnes. Záměrem autorů nebylo vytvořit jednostrannou agitku ani odbornou historickou práci. Chtěli život v roce 1989 připomenout jednak těm, kteří jeho události před čtvrtstoletím sami intenzivně prožívali, ale především jej představit těm mladším, kteří neměli možnost jej zažít vůbec. Proto se věnovali nejen politice, ale i kultuře, sportu a každodennímu životu. Usilovali přitom o zábavný a srozumitelný, ale pokud možno komplexní obraz doby. Aby vše nebylo jen smrtelně vážné, spojili síly s autorem komiksu Opráski sčeskí historje, jehož vtipné a ironické postřehy dodaly událostem potřebný nadhled. Snad si ho po 25 letech (ne)vyrovnávání s minulostí můžeme dovolit. Nyní můžete události přelomového roku prožít znovu nebo poprvé na stránkách stejnojmenné knihy. (týden po týdnu, den po dni)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Dušan Radovanovič - další tituly autora:
Znovu 89 -- týden po týdnu, den po dni Znovu 89
Svobodná a divoká 90. léta Svobodná a divoká 90. léta
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Dušan Radovanovič (ed.)





© Český rozhlas, 2014, © Grada Publishing, a.s., 2014

Cover Design © Český rozhlas, 2014, © Grada Publishing, a.s., 2014

Názvy produktů, fi rem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo

registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Publikace vychází ze zpravodajského projektu Českého rozhlasu Znovu89

a může sloužit k pedagogickým a vzdělávacím účelům.

ISBN 978-80-247-5410-9 (tištěná verze)

TIRÁŽ ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE:

ISBN 978-80-247-9591-1 (elektronická verze ve formátu PDF)

UPOZORNĚNÍ PRO ČTENÁŘE A UŽIVATELE TÉTO KNIHY

V š e c h n a p r á v a v y h r a z e n a . Ž á d n á č á s t t é t o t i š t ě n é č i e l e k t r o n i c ké

knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické

či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Znovu 89

TÝDEN PO TÝDNU / DEN PO DNI

Český rozhlas - Dušan Radovanovič (ed.)

Obsahová spolupráce: Silvie Havelková, Marcela Blažková,

Ruzbeh Oweyssi, Tomáš Dufk a, Josef Holík

TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE:

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

obchod@grada.cz, www.grada.cz

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

jako svou 5716. publikaci

Odpovědná redaktorka Eva Škrabalová

Sazba Jakub Karman, Art007

Fotografi e na obálce ČRo

Fotografi e a ilustrace v textu z archivu autora, pokud není uvedeno jinak

Ilustrace Opráski sčeskí historje - autor Jaz

Počet stran 128

První vydání, Praha 2014

Dotisk 2014

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.



Obsah

Úvod .................................................................9

1. týden, 1.–8. 1. 1989 .......................................10

2. týden, 9.–15. 1. 1989 Výročí smrti Jana Palacha ............................12

3. týden, 16.–22. 1. 1989

Palachův týden ..............................................14

4. týden, 23.–29. 1. 1989

Dozvuky Palachova týdne ............................16

5. týden, 30. 1.–5. 2. 1989

Václav Havel navržen na Nobelovu cenu míru .................................18

6. týden, 6.–12. 2. 1989

Jednání u kulatého stolu v Polsku ..............20

7. týden, 13.–19. 2. 1989

Skončil sovětský Vietnam ............................22

8. týden, 20.–26. 2. 1989

Soud s organizátory protestů ..................... 24

9. týden, 27. 2.–5. 3. 1989

Tuzex.............................................................. 26

10. týden, 6.–12. 3. 1989

Schwarzenberg v Československu ..............28

11. týden, 13.–19. 3. 1989

Zrod internetu ..............................................30

12. týden, 20.–26. 3. 1989

Exxon Valdez .................................................32

13. týden, 27. 3.–2. 4. 1989

Únos letadla z Ruzyně ................................. 34

14. týden, 3.–9. 4 1989

Miss Československa .................................... 36

15. týden, 10.–16. 4. 1989

Neštěstí na stadionu Hillsborough ..............38

16. týden, 17.–23. 4. 1989

Jakeš v Moskvě .............................................40

17. týden, 24.–30. 4. 1989

Elektrotechnika ............................................ 42

18. týden, 1.–7. 5. 1989

První máj .......................................................44

19. týden, 8.–14. 5. 1989

Pokračuje odzbrojení ...................................46

20. týden, 15.–21. 5. 1989

Poslední oběť ...............................................48

21. týden, 22.–28. 5. 1989

Boj o zámek ..................................................50

22. týden, 29. 5.–4. 6. 1989

Masakr na Náměstí Nebeského klidu ..........52

23. týden, 5.–11. 6. 1989

Oscar pro Ropáky.........................................54

24. týden, 12.–18. 6. 1989

V Maďarsku se přepisují dějiny ................... 56

25. týden, 19.–25. 6. 1989

Děčínská kotva ..............................................58

26. týden, 26. 6.–2. 7. 1989

Petice Několik vět ........................................60

27. týden, 3.–9. 7. 1989

Škodovka uvedla Favorit na britský trh ..... 62

28. týden, 10.–16. 7. 1989

Jednání mezi Západem a Východem .........64

29. týden, 17. 7.–23. 7. 1989

„Jako kůl v plotě“ – Jakešův projev

na Červeném Hrádku....................................66

30. týden, 24.–30. 7. 1989

Zapření petice .............................................. 68

31. týden, 31. 7.–6. 8. 1989

Obnovení PEN klubu ....................................70

32. týden, 7.–13. 8. 1989

Počítače v ČSSR ............................................72

33. týden, 14.–20. 8. 1989

Zemanova prognóza .....................................74

34. týden, 21.–27. 8. 1989

Demonstrace na výročí okupace .................76

35. týden, 28. 8.–3. 9. 1989

Východní Němci okupují velvyslanectví .....78

36. týden, 4.–10. 9. 1989

Maďarsko otevřelo hranice ..........................80

37. týden, 11.–17. 9. 1989

Calgary Flames v Praze ................................82

Obsah

38. týden, 18.–24. 9. 1989 Vznik iniciativy MOST ..................................84

39. týden, 25. 9.– 1. 10. 1989

Cesta na západ ............................................. 86

40. týden, 2.–8. 10. 1989

Havel v Rudém právu ....................................88

41. týden, 9.–15. 10. 1989

Velká pardubická ..........................................90

42. týden, 16.–22. 10. 1989

Adamec v Bagdádu, Honecker v koncích ...................................... 92

43. týden, 23.–29. 10. 1989

Oslavy vzniku republiky ..............................94

44. týden, 30. 10.–5. 11. 1989

Gabčíkovo – Nagymaros ..............................96

45. týden, 6.–12. 11. 1989

Pád Berlínské zdi .......................................... 98

46. týden, 13.–17. 11. 1989

17. 11. Zásah na Národní třídě .................... 100

46. týden, 18.–19. 11. 1989

Vznik Občanského fóra ...............................102

47. týden, 20.–26. 11. 1989

Týden, který změnil zemi ...........................104

47. týden, 22.–24. 11. 1989 ..........................106

47. týden, 25.–26. 11. 1989 ..........................108

48. týden, 27. 11.–3. 12. 1989

Generální stávka a konec vedoucí úlohy KSČ ..................................................... 110

49. týden, 4.–10. 12. 1989

Nová vláda ....................................................112

50. týden, 11.–17. 12. 1989

Otevřené hranice ..........................................114

51. týden, 18.–24. 12. 1989

Pád Ceaușesca ..............................................116

52. týden, 25.–31. 12. 1989

Havel prezidentem .......................................118

Příloha 1

Text petice Několik vět ...............................120

Příloha 2

Prohlášení vysokoškolských studentů

dělníkům a rolníkům ...................................122

Příloha 3

Prohlášení k občanům 20. 12. 1989 ...........123

Příloha 4

Prohlášení k občanům ČSSR ......................125

Příloha 5

Dělníci, kamarádi .........................................126

Projekt Znovu89 připravil Český roz

hlas jako živou reportáž z  přelomového roku 1989. Z doby, kdy pukaly ledy a vznikal svět tak, jak ho známe dnes. Naším záměrem nebylo vytvořit jednostrannou agitku ani odbornou historickou práci. Chtěli jsme život v  roce 1989 připomenout jednak těm, kteří jeho události před čtvrtstoletím sami intenzivně prožívali, ale především jej představit těm mladším, kteří neměli možnost jej zažít vůbec. Proto jsme se věnovali nejen politice, ale i kultuře, sportu a  každodennímu životu. Usilovali jsme přitom o zábavný a srozumitelný, ale pokud možno komplexní obraz doby. Aby vše nebylo jen smrtelně vážné, spojili jsme síly s autorem komiksu Opráski sčeskí historje, jehož vtipné a ironické postřehy dodaly událostem potřebný nadhled. Snad si ho po 25 letech (ne)vyrovnávání s minulostí můžeme dovolit.

Ideálním prostředkem se ukázaly být

sociální sítě, na  nichž jsme mohli jednotlivé události a  děje připomínat s  25letým odstupem den po dni a hodinu po hodině. Díky intenzivní roční práci vznikla kronika roku 1989, kterou s  radostí nabízíme čtenářům alespoň jako malou knížku. Věříme, že si své čtenáře najde stejně, jako si je našel projekt Znovu89 na  sociálních sítích i ve vysílání Českého rozhlasu.

Na konci každého úvodu se sluší podě

kovat. Dík patří především projektovému

manažeru Ruzbehovi Oweyssimu, který

projekt vymyslel a na jeho tvorbě se po celý

rok intenzivně podílel, a  řediteli progra

mového centra ČRo Ondřeji Nováčkovi,

který prosadil jeho realizaci. Děkuji též

Josefu Holíkovi, jenž se významně podí

lel na  přípravě některých měsíců. Projekt

by nikdy nemohl dobře fungovat bez pod

pory rešeršního oddělení. Jmenovitý dík

patří Martině Poliakové, Silvii Havelkové,

Marcele Blažkové, Tomáši Dufkovi a  Jaro

slavu Novákovi. Poděkování zaslouží též

pracovníci archivu Českého rozhlasu a fo

toeditorka Dana Wiesnerová. Výtečnou

práci odvedl Radiožurnál, na jehož vlnách

si mohli posluchači poslechnout i „živé vy

sílání z roku 1989“. V neposlední řadě bych

rád vyslovil uznání nakladatelství Grada

(především redaktorce Evě Škrabalové),

které dokázalo knížku vydat v  rekordně

krátkém čase. Největší dík ale směřujeme

desetitisícům čtenářů a  fanoušků, kteří

o projekt projevili nebývalý zájem.

Dušan Radovanovič

editor Znovu89

Úvod

1. týden

Na  samém počátku roku 1989 Česko

slovensko nijak nepůsobilo dojmem země, v  níž by mělo v  nejbližší době dojít k  zásadním změnám. Navzdory Gorbačovově politice perestrojky (přestavby) a  glasnosti (uvolňování) zůstávaly v  ČSSR u  moci normalizační struktury, jejichž rigidnost se dala srovnat snad pouze s  Honeckerovou NDR. Křídlo zastánců Gorbačovovy perestrojky a ekonomických změn svůj boj definitivně prohrálo v  říjnu 1988 odchodem Lubomíra Štrougala z pozice předsedy federální vlády. Řeči o  přestavbě a  změně stylu tak zůstávaly pouze prázdnými frázemi. V  čele republiky stál nadále normalizační prezident Gustav Husák, post generálního tajemníka ÚV KSČ (nejdůležitější mocenskou funkci) zastával Milouš Jakeš. Jedinou alespoň částečně umírněnou postavu v nejužším vedení představoval nový premiér Ladislav Adamec.

Náznaky změn ale přesto bylo možné

pozorovat. Těsně před Vánoci 1988 vzdal režim boj se západními vysílačkami a  vy

pnul rušičky. I lidé ve městech, kde rušič

ky do  té doby fungovaly nejúčinněji, tak

mohli poslouchat vysílání zahraničních

stanic – Hlasu Ameriky, BBC, a především

Svobodné Evropy. Tyto stanice informo

valy o  událostech (nutno dodat, že rov

něž jednostranně), které cenzura v  ČSSR

do  médií nepustila, nebo jen v  pokřivené

verzi.

Změny se udály i  v  rámci disentu. Dne

2. ledna nastoupili jako noví mluvčí Char

ty 77 Dana Němcová, Tomáš Hradílek

a Saša Vondra. Nahradili Stanislava Devá

tého, Miloše Hájka a Bohumila Janáta.

Jestliže v ČSSR panoval zdánlivě klid, klí

čové události se odehrávaly v Polsku. Polská

vláda i  generální tajemník polské komunis

tické strany (PSDS) Wojciech Jaruzelski se

rozhodli přistoupit na jednání s odborovým

hnutím Solidarita vedeným Lechem Wale

sou. Polští komunisté tak poprvé akceptovali

opozici jako politického partnera. Přestože

jednání trvala několik měsíců, vedla nakoPrezident Gustav Husák, zdroj: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu 11 nec k  uspořádání polosvobodných voleb a postupnému přechodu v demokracii.

Na  začátku ledna podnikl generální

tajemník Milouš Jakeš oficiální návštěvu

Kuby a  Nikaraguy. Jednal s  nejvyššími

představiteli levicové politiky na  západní

polokouli – s  Fidelem Castrem a  vůdcem

sandinovské revoluce v  Nikaragui Dani

elem Ortegou. Ortega prý Jakeše přesvěd

čoval o  výhodách pluralitního systému

a smíšené ekonomiky. Zřejmě marně.

Ještě na  konci minulého roku otřásl

Evropou atentát ve  skotském Lockerbie,

nad nímž explodoval americký Boeing

747 společnosti PanAm. Teprve později

bylo definitivně prokázáno, že se jednalo

o  atentát zorganizovaný pravděpodobně

Lybií jako odplatu za americké bombardo

vání země. Pád letadla nepřežilo 270 lidí.

Celá tragédie nesla i  smutnou českoslo

venskou stopu. Teroristé totiž k  odpálení

letadla použili československou trhavinu

Semtex.

1.–8. 1. 1989

Trosky Boeingu 747 u obce Lockerbie, zdroj: Air Accident Investigation Branch, Open Government Licence v2.0 (OGL)

Miloš Jakeš a Daniel Ortega, zdroj: ČTK

2. týden

Výročí smrti Jana Palacha

Už druhý týden nového roku přinesl první dramatické události. Na neděli 15. ledna přichystala Charta 77 a další občanské iniciativy vzpomínkovou akci na  Václavském náměstí, neboť uběhlo 20 let od  upálení Jana Palacha. Už několik dní předem přišly Václavu Havlovi a Daně Němcové anonymní dopisy, ve kterých autoři vyhrožovali sebeupálením. Oba se snažili pisatelům čin rozmluvit i  prostřednictvím rádia Svobodná Evropa, které přečetlo jejich prohlášení. Naštěstí k žádné tragédii nedošlo.

Na  nedělní vzpomínkový akt se příslušníci SNB a  lidových milicí náležitě připravili. V akci jich bylo na 3500. Všichni organizátoři akce byli zadrženi, nebo jim byl znemožněn vstup na Václavské náměstí. Pronést připravený projev nemohla ani herečka Vlasta Chramostová. Přesto se „pod koněm“ sešel několikatisícový dav, který začal spontánně demonstrovat. Policisté ho rozehnali za  pomoci obrněných transportérů, vodních děl a  obušků. Celkem bylo zatčeno 117 občanů. Tvrdý zásah a  následná zuřivá kampaň ve  sdělovacích prostředcích ale dovedla na Václavské

náměstí demonstranty i  v  dalších dnech.

Začal tak tzv. Palachův týden.

Policejní zásah na Václavském náměstí 15. ledna 1989, zdroj: ČTK 13

Akce na  tzv. Palachův týden ne

připravovali chartisté náhodou.

Zrovna v  těch dnech totiž ve  Vídni

finišovala následná schůzka Kon

ference o  bezpečnosti a  spoluprá

ci v  Evropě (KBSE). Její závěrečný

dokument zavazoval všechny země

(včetně ČSSR) k  dodržování lid

ských práv a poprvé definoval i způ

sob, jakým měly být uplatňovány.

Potlačení demonstrací režimem pro

to vyvolalo ve světě o to větší odpor. 9.–15. 1. 1989

Zásah na Václavském náměstí vyvolal ohlas

ve světových sdělovacích prostředcích

zdroj: Le Monde, 17.1.1989, s.4. Další události 2. týdne roku 1989 9. ledna Ještě před událostmi tzv. Palachova týdne oslavil 76. narozeniny prezident Gustav Husák. Oslavy se nesly v  duchu zdůrazňování jeho zásluh během Slovenského národního povstání, naopak o  50. letech, kdy sám strávil nějaký čas ve  vězení, se raději pomlčelo. 13. ledna Američtí senátoři Marc Hatfield a  James McClure se sešli s mluvčím Charty 77 Sašou Vondrou a  signatáři Jiřím Dienstbierem, Václavem Malým a  Martinem Paloušem. Hovořili o  lidských právech a  o  možnosti udělit Československu doložku nejvyšších výhod.

13. ledna

O  vítězi 11. ročníku Rallye Paříž-Dakar

rozhodla mince. Vyhrál Ari Vatanen, dru

hý Jacky Ickx měl sice v závěru mírně na

vrch, ale musel se podrobit týmové režii.

Kvůli tragické havárii vozu DAF z  roku

1988 tentokrát kamiony nesoutěžily.

14. ledna

Skokan na  lyžích Pavel Ploc vyhrál závod

světového poháru v Liberci. Na 25. ročníku

Bohemia Crystal turné dokázal triumfovat

v závodech pod Ještědem.


14

3. týden

Palachův týden

Palachův týden znamenal největší odpor

proti režimu od roku 1969. Oficiální média reagovala na  nedělní manifestaci doslova hysterickou a  zcela neúměrnou antikampaní, ve  které označovala demonstranty za  protistátní živly a  rozvraceče. Navzdory tomu se hned v  pondělí 16. ledna sešli protestující na  Václavském náměstí znovu. Představitelé Charty 77 se pokusili položit květiny k pomníku sv. Václava, policie však znovu zasáhla a  dav, skandující hesla „svoboda“ a „gestapo“, rozehnala. Mezi zatčenými toho dne byl i Václav Havel. Demonstrace

pokračovaly i v dalších dnech s neutuchající

silou. Ve  středu 18. ledna – v  důsledku re

akce světové veřejnosti – policie nezasáh

la a  lidé se v  klidu rozešli. Následující den

proto přišlo na  Václavské náměstí na  5000

lidí. Filozof Milan Machovec pronesl pro

jev, v němž zdůraznil, že nenásilí nezname

ná pasivitu a zlu je třeba se postavit. Policie

zasáhla s  nebývalou brutalitou. Zraněno

bylo 14 lidí, 280 účastníků pořádkové slož

ky zadržely. Tímto bezohledným zásahem

komunistický režim ještě nakrátko zvítězil.

Protestující se sice ještě sešli i v dalších dvou

dnech, jejich počty ale pomalu řídly.

Události Palachova týdne vyvrcholi

ly 21. ledna pochodem do  Všetat k  hro

bu Jana Palacha. Příslušníci VB a  StB ale

hřbitov uzavřely a  většinu lidí zadrželi již

na  nádraží ve  Všetatech. Autobusy je pak

rozváželi na  jiná místa, aby se nemohli

k hřbitovu vrátit. Jediný, komu se podařilo

na hrob Jana Palacha položit věnec, byl di

sident Stanislav Devátý.Zásah VB z 19. ledna 1989, zdroj: ČTK Reakce oficiálních médií neměla daleko k hysterii, zdroj: Večerní Praha, 16.1.1989, s.1. 15 16.–22. 1. 1989

Republikán George H. W. Bush

byl 20. ledna inaugurován 41. prezi

dentem Spojených států amerických.

Do té doby působil jako viceprezi

dent Ronalda Reagana.

George Bush (vpravo) nahradil ve funkci Ronalda

Reagana, zdroj: Národní archiv USA

Další události 3. týdne roku 1989 16. ledna Představitelka rakouského ekologického hnutí Freda Meissnerová-Blauová navrhla Michaila Gorbačova na  Nobelovu cenu míru. Návrh zdůvodnila tím, že Gorbačov zahájil přestavbu sovětské společnosti, zasloužil se o zákaz jaderných raket středního a kratšího doletu a rozhodl se začít s likvidací chemických zbraní. 17. ledna Mezinárodní výbor na podporu Charty 77 se sídlem v Paříži udělil cenu Jana Palacha za  zvlášť vynikající dílo nebo společensky významnou činnost spisovatelce Evě Kantůrkové.

19. ledna

Rasové nepokoje v  americkém Miami vy

pukly poté, co bílý policista zastřelil dva

černošské mladíky na  motorce jen proto,

že nezastavili. Československý tisk věno

val událostem značnou pozornost, pro

tože v  době Palachova týdne ukazoval, že

s lidskými právy nemají problém jen ve vý

chodním bloku.

20. ledna

Krasobruslař Petr Barna získal bronzovou

medaili na ME v krasobruslení ve věku 22

let. Barna uspěl v anglickém Birminghamu

navzdory zraněnému kotníku. Zlato vybo

joval již počtvrté Alexander Fadějev.

+


16

4. týden

Dozvuky Palachova týdne

Čtvrtý týden nového roku se ještě stále

nesl ve znamení Palachova týdne. Dne 25. ledna propustil soud z vazby většinu zadržených organizátorů manifestací, ve vězení ale nadále zůstala J. Petrová a  O. Veverka i  Václav Havel. Všichni měli být obviněni z  výtržnictví. Situace v  ulicích se sice již uklidnila, pobouření ale neutuchalo doma ani v zahraničí. Na dopis kardinála Františka Tomáška, jenž vyjádřil nesouhlas se zásahem bezpečnostních složek, reagoval premiér Adamec velmi podrážděně. Kardinála obvinil z  výzvy k  občanské neposlušnosti a  vyvolávání anarchie. Tomášek ale nebyl sám. Jak se ukázalo, nespokojenost hlodala i  v  páteři komunistické strany – v  dělnické třídě. Například dělníci z Petřvaldu napsali ÚV KSČ dopis, v němž uvedli: „My, mladí občané, si sami uvědomujeme, jak málo víme například o 50. letech, o roce 1968, o  Janu Palachovi a  samozřejmě i  o  činnosti lidí kolem Charty 77. Není toho opravdu málo, co chceme znát... Hovoříme-li o novém myšlení, nemáme na mysli

informovanost po staru, ale předně mož

nost být správně informován a  možnost

informovat pro všechny občany naší re

publiky, tedy i pro Chartu 77.“

Asi největší mezinárodní ohlas ale vy

volal dopis sovětského jaderného vědce,

disidenta a nositele Nobelovy ceny Andreje

Sacharova. Ten zaslal představitelům stá

tů KBSE ve  Vídni protest proti potlačování

manifestací v  Československu a  zdůraznil,

že jsou zcela v rozporu s vídeňskými úmlu

vami.

Sovětský vědec a nositel Nobelovy ceny Andej Sacharov, autor:

R. C. Croes, Národní archiv v Haagu, lic. CC BY-SA 3.0 NL Takto Rudé právo vysvětlovalo svým čtenářům, kdo jsou „chartisté“, zdroj: Rudé právo, 25.1.1989, s.2. 17

Ve věku 84 let zemřel ve Španěl

sku na těžký západ plic fenomenální

surrealistický malíř Salvador Dalí.

Dalí se proslavil excentrickým vy

stupováním i  snovými obrazy s  ob

rovskou dávkou fantazie.

23.–29. 1. 1989

Salvador Dalí, zdroj: Roger Higgins, Library of

Congress USA

Další události 4. týdne roku 1989 22. ledna Navzdory rušné situaci zasedali v  Praze vedoucí představitelé Světové odborové federace v  čele s  generálním tajemníkem Ibráhimem Zakarijou. 24. ledna Československé úřady odmítly udělit vstupní vízum Karlu Schwarzenbergovi, přestože byl předsedou Mezinárodní helsinské federace pro lidská práva. 28. ledna V  Bratislavě v  Poštové ulici vzniklo zařízení typu McDonald’s. Jmenovalo se Gur

mán a nabízelo mimo jiné sezamové hous

ky. Po pražském Arbatu se jednalo o druhý

podnik tohoto typu v Československu.

29. ledna

Navzdory nepřízni počasí a  nedostatku

sněhu se konal tradiční běžkařský závod

Jizerská padesátka. Triumfoval v  ní Fran

tišek Mach z Elitex Jablonec, mezi ženami

zvítězila Marcela Jebavá, rovněž z  Jablon

ce.

5. týden

Václav Havel navržen na Nobelovu cenu míru

Američtí kongresmani Dennis DeCon

cini a  Steny Hoyer navrhli Václava Havla

na Nobelovu cenu míru. Ve svém zdůvod

nění mimo jiné uvedli: „Zatímco v  jiných

východoevropských státech lze pozorovat

podstatný pohyb k  větší demokracii, Čes

koslovensko zakouší vlnu represe, jejíž

drsnost a  rozsah nemají od  let 1968–69

obdobu. Ani to však neotřáslo Havlovým

zaujetím pro mír a lidská práva a jeho kri

tičností k  stavu lidských práv v  Českoslo

vensku.“

Dramatik a disident Václav Havel strá

vil ve  vězení pět let. Díky své politické

aktivitě, ale také divadelním hrám, jimiž

zaujal už v šedesátých letech a esejím jako

Moc bezmocných, se stal světově známým

a  spolu s  Lechem Walesou z  polské Soli

darity také nejvýraznějším představitelem

politické opozice ve východním bloku.

První únorový den vznikla Obroda:

Klub za socialistickou přestavbu. Jejími členy se stali převážně bývalí představitelé Pražského jara z roku 1968, kteří byli po nástupu normalizace z  KSČ vyloučeni. Řadili se mezi ně osobnosti jako Čestmír Císař, Jiří Hájek nebo Věněk Šilhán. Klub usiloval o změnu poměrů v Československu v duchu Pražského jara a  Gorbačovovy perestrojky a vycházel důsledně z levicových pozic. Během listopadu 1989 se stal součástí Občanského fóra, jeho představitelům se ale nepodařilo výrazněji prosadit. Václav Havel, zdroj: ČTK

Jiří Hájek byl čsl. ministrem zahraničních věcí v době Pražského

jara. zdroj: Rudé právo, 10.4.1968, s.1.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.