načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Značka: od vize k vyšším ziskům -- Strategický proces budování a posilování značky - Leslie de Chernatony

Značka: od vize k vyšším ziskům -- Strategický proces budování a posilování značky
-15%
sleva

Kniha: Značka: od vize k vyšším ziskům -- Strategický proces budování a posilování značky
Autor:

Publikace Značka: od vize k vyšším ziskům prezentuje pracovníkům oddělení marketingu a řízení značky a studentům praktické postupy pro zdokonalování značky. Autor se snaží ... (celý popis)
Titul doručujeme za 5 pracovních dní
Vaše cena s DPH:  199 Kč 169
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
5,6
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7% 100%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » BIZBOOKS
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2009-10-14
Počet stran: 352
Rozměr: 167 x 225 mm
Úprava: xiii, 315, stran : ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Název originálu: From brand vision to brand evaluation
Spolupracovali: překlad Eva Nevrlá
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
ISBN: 9788025120071
EAN: 9788025120071
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Monografie se věnuje problematice budování úspěšné obchodní značky (management značky, integrované programy vytváření značky, zavádění procesu budování značky). Určeno odborníkům z praxe i studentům ekonomických a obchodních škol.

Popis nakladatele

Publikace Značka: od vize k vyšším ziskům prezentuje pracovníkům oddělení marketingu a řízení značky a studentům praktické postupy pro zdokonalování značky. Autor se snaží vysvětlit, jak se vize, hodnoty, kultura a kompetence prolínají s externími aspekty, a poskytuje cenné rady při rozvoji vnitřně soudržných značek. Zdůrazňuje, že je třeba věnovat více pozornosti vlastním pracovníkům organizace, kteří se stále větší intenzitou přispívají k budování značky. Klíčovými tématy knihy jsou: - vyváženější pohled na budování značky, který směřuje jak dovnitř, tak vně organizace s cílem uspokojovat potřeby všech zúčastněných skupin - rady pro vývoj soudržné značky - tvorba ucelené značky vyplývající z důsledného plánovacího procesu, který vychází z vize značky a snaží se jí docílit prostřednictvím vhodné organizační kultury a motivujících cílů Kniha odráží aktuální teoretické poznatky a jsou v ní začleněny nejnovější zkušenosti z praxe. Na konci každé kapitoly je zařazena část s praktickými cvičeními, která zájemcům umožní aplikovat probíranou problematiku v praxi. O autorovi Leslie de Chernatony je profesorem marketingu značky a ředitelem centra pro výzkum marketingu značky na Birmingham Business School na Birminghamské univerzitě ve Velké Británii (Edgnaston, Birmingham B15 2TT, England). Před zahájením své akademické kariéry působil sedm let jako pracovník marketingových oddělení různých prestižních organizací. Je hostujícím profesorem na Thammasat univerzitě v Bangkoku v Thajsku a na univerzitě v Luganu ve Švýcarsku a je držitelem hostující profesury na Business School v Madridu. (od vize k vyšším ziskům)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

171

6

Kapitola

Nastavení cílů značky

Shrnutí

Tato kapitola se zaměřuje na cíle značky, jejichž nastavení představuje další blok vpro

cesu budování a udržení značky (viz obr. 6.1 na straně 172). Účelem kapitoly jevysvět

lit cíle značky a popsat podpůrný mechanismus, který může zajistit, aby sezaměstnan

ci snažili dosahovat těchto cílů. Nejprve jsou probrány dlouhodobé cíle, které musí být

snadno pochopitelné, musí vyvolávat zájem a musí každého motivovat. Dlouhodobé

cíle je potřeba transformovat do krátkodobých cílů, které manažerům pomáhají po

stupně budoucnost přiblížit; při tomto procesu je užitečné použít metodu tržníkrych

le, která je zde popsána. V závěrečné části kapitoly je shrnut koncept katalytického

mechanismu, který pomáhá zaměřit pozornost pracovníků na ty strategie, které jsou

nejvhodnější pro splnění náročných cílů.

Dlouhodobé a krátkodobé cíle značky

Z vize značky by mělo vyplynout určité širší zaměření značky. Např. Kingfi sher, síťpro

dejen a supermarketů zaměřených na domácí potřeby, elektrospotřebiče a jiné vybavení

pro dům a zahradu, má obecný cíl stanoven takto: lépe než jakýkoliv jiný prodejce na

světě umožnit lidem užívat si svého domova a životního stylu. Takovýto cíl poskytuje

poměrně široké zaměření a naznačuje důsledky pro strategii značky. V další fázi procesu

budování a udržování značky, jak znázorňuje obr. 6.1, se vezmou myšlenky začleněné do

vize značky a transformují se do konkrétních cílů. Model vyvinutý v této knize vychází

z názorů Hamela a Prahalada (1994), že manažeři by měli budoucnost projektovatzpět

ně do přítomnosti a ne naopak (inkrementálně projektovat současnost dobudoucnos

ti). V tomto kontextu musí management být schopen dát dohromady jasná stanoviska

o tom, čeho by značka měla do specifi kovaných dob dosáhnout.


172

Značka: od vize k vyšším ziskům

Obrázek 6.1 Cíle značky v procesu budování a udržení značky

Při úvahách o transformaci vize značky v sadu kvantifi kovaných cílů můžemanage

mentu pomoci schéma dvoufázového procesu, které je znázorněno na obr. 6.2.

Obrázek 6.2 Transformace vize značky v cíle značky

Vize značky

Organizační kultura

Cíle značky

Audit vnějšího prostředí značky

Podstata/esence značky

Interní implementace

Zdroje značky

Hodnocení značky

S

Vize značky

Dlouhodobé cíle

Agregace krátkodobých cílů


173

Například řetězec kaváren Starbucks si v r. 2005 na svých webových stránkách (www.stabucks.com) vytýčil cíl ustanovit Starbucks jako nejznámější anejrespektovanější značku na světě.

Aktivita 6.1

Vzhledem k dlouhodobému cíli značky Starbucks ustanovit Starbucks jako nejznámější

a nejrespektovanější značku na světě, jak byste předpokládali, že bude tento cílrozdělen do menších cílů?

Diskuse

Dílčí cíle, které by mohly pomoci dosáhnout tohoto dlouhodobého cíle, zahrnují:

• rychlou expanzi maloobchodních provozoven,

• nárůst speciálních produktů a dalších operací,

• výběrové uskutečňování příležitostí pro využití značky Starbucks prostřednictvím

uvádění nových výrobků a budování nových distribučních kanálů.

V následujících částech se nejprve zaměříme na dlouhodobé cíle značky a pak na krátkodobé cíle. Dlouhodobé cíle značky Účel značky Boeing zní: být vždy na špici leteckého průmyslu. Collins a Porras (1996) uvádějí zajímavé poznatky o tom, jak tato část vize značky vedla k sérii dlouhodobých cílů značky. V roce 1952 ve společnosti Boeing narůstal názor, že letadla v budoucnu budou mít tryskové motory. V té době měla společnost Boeing značný podíl na trhu vojenství a její obraz mezi dopravními leteckými společnostmi do značné míry souvisel s výrobou bombardérů. Navíc se odhadovalo, že vývoj prototypu tryskového letadla by stál zhruba čtvrtinu čistého jmění společnosti. Nicméně společnost vyslyšela přesvědčení o budoucím prostředí letectví, kdy pasažéři leteckých společností budou létat v tryskových letadlech, a ustanovila dlouhodobý cíl uvést na trh komerčnítryskové letadlo. Výsledkem bylo letadlo Boeing 707, které přivedlo tryskovou leteckou dopravu na komerční trh.

S úspěchem tohoto letadla přišly ještě náročnější požadavky ze strany leteckýchspolečností. Konkrétně např. Eastern Airlines vyslovila přání na něco, co se tehdypovažovalo za extrémně náročnou kombinaci: tryskáč, který by mohl přistávat i na ranvejích

Kapitola 6: Nastavení cílů značky


174

Značka: od vize k vyšším ziskům

příliš krátkých pro konvenční trysková letadla, letět nonstop z New Yorku do Miami, být

dostatečně široký pro šest sedadel vedle sebe a mít kapacitu zhruba 130 cestujících. Poté,

co společnost Boeing splnila svůj první dlouhodobý cíl na trhu komerčních tryskových

letounů, a v souladu s jejími hodnotami, účelem a stále stejnou představou budoucnosti,

rozhodla se přijmout i tuto neuvěřitelně náročnou výzvu jako svůj další dlouhodobý cíl.

Nakonec byl výsledkem letoun Boeing 727.

Z těchto a dalších příkladů lze vyvodit několik závěrů o dlouhodobých cílech. První zjištění je, že dlouhodobý cíl by měl být snadno pochopitelný, každý by měl cítit nutnost jednat a každý by měl vědět, kam se jeho individuální snahy mají zaměřovat; cíl by měl působit jako interní katalyzátor. Nejde tedy jen o to, mít stanoven nějaký cíl, ale mít dlouhodobou náročnou výzvu. Na počátku 60. let musel prezident Kennedy čelit mnohým, kteří zpochybňovali vědeckou uskutečnitelnost mise na Měsíc. On nakonec nevyslovil cíl pozvednout americký kosmický program, ale vyhlásil v roce 1961odvážnou výzvu: uskutečnit do konce desetiletí přistání člověka na Měsíci a jeho bezpečný návrat na Zem. Tento dlouhodobý cíl rychle zaujal pracovníky NASA, kteří výzvu přijali s nadšením a cítili se silně motivováni cíl uskutečnit. Navíc byl díky své srozumitelnosti okamžitě a správně pochopen.

Aktivita 6.2

Jaké další charakteristiky byste spojili se silným dlouhodobým cílem?

Diskuse

Když uvažujeme o dlouhodobých cílech Boeingu a NASA, oba tyto cíle by byly mohly

vzbudit otázky o tom, zda nejsou zcela nesmyslné. U silných dlouhodobých cílů všakdochází k tomu, že jsou všichni nuceni odložit stranou svůj současný mentální model toho,

jak věci fungují, a vytvořit nový model. To je situace, které není příjemné čelit (a proto ty

nářky o neuskutečnitelnosti), ale pokud má značka prosperovat, musí být schopnarealizovat změny. Možná přijdete na další nápady a budete zkoumat některé další aspekty.

Silný dlouhodobý cíl je takový, ke kterému se všichni znovu obrací s tím, jak vývoj značky postupuje, a tak by měl vést k dalším motivujícím dlouhodobým cílům.


175

Aktivita 6.3

Uvažujte o nějaké vaší úspěšné značce nebo o úspěšné značce jiné organizace. Můžete

pro tuto značku identifi kovat sérii dlouhodobých cílů?

Diskuse

Boeing je klasický příklad, kdy manažeři nastavují stále náročnější dlouhodobé cíle ve

smyslu produkce letounů s náročnějšími specifi kacemi. Tyto vyústily až k produkci velkých dopravních tryskových letadel 737 a pak 747, což Boeing téměř dovedlo k bankrotu.

V případě Sony bylo jedním z jejích dlouhodobých cílů stát se tou společností, kterázmění image japonské spotřební elektroniky z produktů nízké kvality na produkty vysoké

kvality. Jejím dalším dlouhodobým cílem se pak stala miniaturizace objemnýchelektronických přístrojů, což vedlo ke vzniku např. tranzistorového rádia nebo walkmanu Sony.

Dlouhodobý cíl značky je silným tehdy, když jej podporují na všech úrovních uvnitř organizace, dokonce i když fi rma kvůli němu čelí vysoké míře rizika. Dvěma velmitypickými příklady z této oblasti jsou značky IBM a Zantac.

Na počátku 60. let si společnost IBM nastavila dlouhodobý cíl změnit podobupočítačového odvětví a vyvinula počítačový systém IBM 360, což byl projekt v hodnotě mnoha miliard dolarů. IBM se do realizace tohoto cíle pustila, přestože věděla, že kvůli nové značce se mnoho jejích stávajících značek dostane do pozice překonaných technologií. Každý tento dlouhodobý cíl podporoval, i když jeho ohlášení znamenalo drastickýpokles prodejů v jiných produktových řadách IBM; to ale poskytlo zaměstnancům dalšístimul k poražení skeptiků a vedlo k postoji „všechno, nebo nic“ v rámci celé společnosti.

Když společnost Glaxo vyvinula lék Zantac jako odezvu na Tagamed tehdejší konkurenční společnosti SmithKline Beecham (nyní jsou obě společnosti součástí skupiny GlaxoSmithKline), předvídala velkou konkurenční bitvu, zejména vzhledem k dominantní pozici Tagamedu na trhu léčiv pro žaludeční vředy. V době uvedení Zantacu na trh ovládal Tagamed 90 % tohoto trhu ve Spojeném království. Marketingová studie doporučovala, aby Zantac byl uveden na trh s cenou zhruba o 10 % nižší než Tagamed. Vedení společnosti Glaxo však ještě mělo na paměti, jak nebyl využit potenciál lékuVentolin při jeho uvedení na trh – mohlo být u něj tehdy dosaženo vyšší ceny. Vzhledem k této skutečnosti, a také proto, aby u organizace posílil respekt pro vysokou hodnotu této nové značky, rozhodl tehdejší CEO společnosti Glaxo, Paul Girolami, že se bude Zantac prodávat naopak za cenu vyšší, než měl Tagamed. Pokud měla značka dosáhnout svého cíle – být vedoucí značkou – museli být zaměstnanci přesvědčeni o tom, žedodávají vysoce kvalitní produkt za vysokou cenu. Prostřednictvím řady dobře promyšlených strategií, podporovaných motivovaným manažerským týmem, nakonec značka Zantac převzala dominantní pozici Tagamedu.

Kapitola 6: Nastavení cílů značky


176

Značka: od vize k vyšším ziskům

I když oba tyto příklady prezentují úspěšné příběhy, je potřeba si uvědomit, že aby značka dlouhodobě prosperovala, musí mít sérii na sebe navazujících odvážných cílů. Jak IBM, tak Zantac následně čelily konkurenčním výzvám, které by na ně nemusely mít takové dopady, kdyby si společnosti ihned po těchto úspěšných případech nastavily další odvážné cíle.

Na základě rostoucího počtu případů úspěšných značek musí uvnitř organizace existovat značná důvěra, že je schopna odvážných cílů dosáhnout. Když nějaký cíl lidi zaujme, jsou pak více motivovaní a jejich důvěra roste. Tyto dlouhodobé cíle nutíkaždého uvažovat nad rámcem jeho současných schopností a prostředí a kreativně zkoumat nové možnosti. Výsledkem je to, že silné dlouhodobé cíle nejsou bez rizika, ale každý si uvědomuje rizika, kterým bude třeba čelit a překonat je prostřednictvím kolektivního ducha, a tak společně dosáhnout cíle.

Když si společnost Innocent drinks (www.innocentdrinks.co.uk) nastavila cíl být hlavním hráčem na trhu čistě přírodních hustých ovocných nápojů (tzv. smoothie),musela být velice kreativní. Svoji koncepci otestovali její tři zakladatelé tak, že nakoupili za 500 liber ovoce, namixovali z něj nápoje a ty prodávali ve stánku na jednom hudebním festivalu. Nad jejich stánkem byl nápis: „Myslíte, že bychom měli nechat své práce avyrábět toto?“ A lidé měli odpovídat tak, že házeli použité kelímky od nápojů buď dokontejnerů označených ANO, nebo NE. Nadšeni množstvím pozitivních odpovědí skutečně odešli ze svých zaměstnání a založili společnost. Rozhodli se, že jedním z bodů, kterým se budou jejich nápoje odlišovat, budou humorné texty na jejich etiketách, které sebudou často měnit. Na jednom balení je např. text:

Jemně pasterováno, podobně jako mléko.

Někdy může dojít k separaci*

* ale mamka taťku stejně miluje.

Silný dlouhodobý cíl působí jako motivační faktor, silnější, než může býtcharismatický vůdce, a schopný přetrvat i po jeho odchodu. Podmínkou však je, aby cíl byl v souladu se všemi třemi elementy vize značky. Vzpomeňte si např. na účel značky Disney –„přinášet štěstí do života milionů“ – a bude vám jasný důvod dlouhodobých cílů společnosti, které ji přivedly od jejích původů k hranému fi lmu a pak k zábavním parkům.

Když potřebujete vyhodnotit, zda se jedná o silný dlouhodobý cíl, můžete si pomoci těmito kontrolními otázkami:

• Stimuluje tento cíl pokrok?

• Je vzrušující a dobrodružný?

• Je snadno pochopitelný?

• Bude nutit zaměstnance uvažovat jinak?


177

• Poskytuje jasný směr jednotlivcům, kteří pak také chápou, jak se jejich role musí

změnit?

• Je konzistentní s vizí značky?

• Má v sobě riziko, ale zároveň potenciál pro to, aby zaujal a sjednotil zaměstnance

v práci mimo jejich běžný rámec?

• Mohou z něho vyplynout další dlouhodobé cíle, aby se udržela hybnost značky? Krátkodobé cíle značky V předcházející části byly uvedeny příklady značek se silnými dlouhodobými cíli, které stimulovaly manažery i ostatní pracovníky, aby se vydali po náročné, ale cílené cestě vpřed. Z dlouhodobého cíle ale nemusí být vždy zřejmé, jak se má promítnout budoucí cílový stav zpátky do kroků, které je pro jeho uskutečnění nutno provést v přítomnosti. Stejně jako problém přestává být problémem, když se rozloží do několika základních složek, tak také může být jednodušší uchopit dlouhodobý cíl, když se rozloží do několika krátkodobých cílů.

Nejlépe si to ukážeme na nějakém typickém obchodním cíli. Ten např. udáváočekávanou úroveň prodejů určité značky v konkrétní zákaznické skupině za určitou dobu. Když budeme vycházet z tohoto případu, pak abychom dosáhli dlouhodobého cíle značky,musíme mít jasno o tom, jaká skupina zákazníků bude mít ze značky přínos. Povahapotenciálního přínosu ze značky se musí odrazit v klíčových motivacích zákazníka pro zakoupení značky. Avšak konkrétní nákup zákazníka značky se bude lišit podle kontextu, ve kterém se nachází. Například motivací pro nákup obuvi může být primárně snaha chránit si nohy a cítit se pohodlně. Ale když si lidé vybírají boty, ve kterých budou chodit do práce,promítne se do jejich nákupního rozhodnutí např. potřeba přizpůsobit se konzervativnímu stylu oblékání v jejich fi rmě. Když po práci stejná osoba půjde na společenskou párty, vybere si jiný pár bot, který bude odrážet např. potřebu být oblečen módně.

Na základě úvah o potenciálním trhu značky ve smyslu těchto tří dimenzí –zákaznické skupiny, motivace a kontextu, jak zobrazuje schéma na obr. 6.3 na straně 178,mohou manažeři lépe posoudit dlouhodobý cíl značky a rozložit jej do krátkodobých cílů.

Při identifi kaci krátkodobých cílů za použité „tržní krychle“, znázorněné na obr. 6.3, se postupuje tak, že se nejprve vezme dlouhodobý cíl značky, kterým může být např. plán prodejů na deset let dopředu. Prvním úkolem je uvážit, jaké kategorie budou v desátém roce zakládat jednotlivé tři dimenze této krychle. Předpokládejme, že tým pro rozvoj značky nějakého automobilového výrobce má dlouhodobý cíl přinést pohodovécestování na silnicích bez znečištění každému nad 17 let.

Kapitola 6: Nastavení cílů značky


178

Značka: od vize k vyšším ziskům

Obrázek 6.3 Tržní krychle pro defi nici potenciálního trhu značky

Při použití metody tržní krychle je vhodné zorganizovat workshop členů týmu pro rozvoj značky. Když se vezme první rozměr – zákaznická motivace – z dlouhodobého cíle musí tým identifi kovat primární důvody, proč by zákazníci mohli chtít tento nový model auta. Mohlo by to být kvůli ekologickým důvodům – např. proto, že auto nebude snižovat kvalitu ovzduší, ani nebude generovat nadměrný hluk. Druhá motivace může vyplynout z termínu „pohodové cestování“ – zde může motivace souviset s přánímřízení bez stresu z toho, že člověk zabloudí nebo uvázne v zácpě. Tím, že se dlouhodobý cíl „překládá“ do možných zákaznických motivací, začnou se objevovat nápady ve smyslu krátkodobých cílů značky.

Aktivita 6.4

Když vezmete v úvahu potenciální motivace zákazníků popsané výše u případuvýrobce aut, jaké funkční atributy by auto dané značky mohlo mít?

Diskuse

Bude potřeba, aby auto mělo revoluční motor, který nebude emitovat žádné látkyznečišťující prostředí. Celý koncept fyzické formy auta bude potřeba znovu promyslet, aby

se zajistilo, že se každá součást auta vyrábí ekologickým způsobem a že po ukončení

Kdo jsou zákazníci značky?

V jakém

kontextu

se značka

používá?

Jaké motivace zákazníka značka

uspokojuje?


179

použití auta bude každá jeho součást buď rychle biologicky rozložitelná, nebo ji bude

možno recyklovat. Konstrukce auta dále musí zajistit, aby bylo při jízdě relativně tiché.

Každé auto by mělo mít integrovaný navigační systém, který řidiče navádí na správnou

trasu a rovněž upozorňuje na dopravní omezení a navrhuje změny tak, aby seminimalizovaly dopravní zácpy.

V dalším kroku musí tým identifi kovat kontexty, ve kterých se jejich futuristickéautomobily budou používat. Mezi tyto kontexty patří např. výuka jízdy autem, cesta do práce, jízda na nákupy, cesta na dovolenou nebo na víkend, návštěva přátel a příbuzných nebo zavezení dětí do školy. Nakonec tým potřebuje ujasnit, kdo budou jejich zákazníci za deset let. Pro kategorizaci zákazníků například zvolí jejich rozdělení do čtyř věkových skupin – 17–25 let, 26–40 let, 41–69 let a nad 60 let.

Tržní krychle v tomto případě bude obsahovat: dvě kategorie na ose motivace, šest kategorií na ose kontextu a čtyři kategorie na ose zákazníků. Jinými slovy, aby tým vzal v úvahu všechny prvky této krychle, má pro značku 2 x 6 x 4 alternativy, když se bude pokoušet docílit plánované úrovně prodejů.

Dojít k možným kategoriím, které tvoří tři osy krychle, zabere určitý čas a všichni členové týmu pro rozvoj značky by měli obdržet dokument shrnující tyto kategorie. Na dalším workshopu pak tým zkoumá všech 48 buněk tržní krychle, protože tyto reprezentují spektrum možností značky. Některé buňky mohou být vyloučeny jako nevhodné – např. existuje příliš malý tržní potenciál pro osoby nad 60 let, které budou chtít auto, aby se naučily řídit. Analýza zbývajících buněk – zkoumání, jak každá z nich můžepomoci dosáhnout dlouhodobého cíle – představuje pro tým nástroj ke stimulaci nápadů ohledně krátkodobých cílů. Jak začnou nápady při posuzování jednotlivých buněknabývat konkrétnější podoby, měl by tým vždy uvážit, zda atraktivní „buňka“ bude ipřirozeným důsledkem každé ze tří komponent vize značky.

Aktivita 6.5

Jaká kritéria by mohla být použita při ohodnocení atraktivnosti jednotlivých buněk

v tržní krychli?

Diskuse

Kritéria pro zhodnocení atraktivnosti jednotlivých buněk mohou být formulována takto:

• Do jaké míry tento nápad pomůže organizaci dosáhnout jejího dlouhodobého cíle?

• Jak budou hodnoty z vize ovlivňovat formu značky?

• Jak tento nápad pomůže v realizaci představy budoucnosti značky?

• Do jaké míry tento nápad podporuje stanovený účel značky?

Kapitola 6: Nastavení cílů značky


180

Značka: od vize k vyšším ziskům

V závislosti na bodových kritériích, která tým zvolí, se pak mohou stanovit priority jednotlivých buněk.

Z výše popsaných workshopů by měly vyplynout krátkodobé cíle, které umožnípromítnout dlouhodobý cíl do přítomnosti. Kromě toho tento nástroj pomáhá týmu pro rozvoj značky předložit progresivní obchodní prognózu. V našem příkladě by se přiuvedení nové značky aut na trh agregovaly předpovědi prodejů z jednotlivých buněk, a tak by bylo možno vyčíslit prognózu celkového prodeje pro první rok. Pro další roky by se opět vytvořily tržní krychle a součtem prognóz pro jednotlivé buňky by se identifi kovaly objemy prodeje pro daný rok.

Na základě workshopů zaměřených na tržní krychli lze dojít ke stanovení krátkodobých cílů. Avšak jakmile jsou tyto krátkodobé cíle formulovány, je potřeba vymyslet systém, který zajistí, aby se zrealizovaly strategie potřebné pro jejich uskutečnění. Katalytický mechanismus I když si organizace nastaví motivující cíle, není neobvyklé vidět situaci, kdy různébyrokratické procedury pokrok při dosahování požadovaného cíle zdržují. Úsilí věnované defi nování cílů se pak rozplyne v činnostech, které generují spoustu práce, ale z hlediska postupu k cíli nemají žádný přínos. Jedním ze způsobů, jak obrátit pozornost kestrategiím, které docílí realizace cíle, je vymyslet nějaký katalytický mechanismus. Přiobjasnění tohoto konceptu, jehož autorem je Collins (1999), bude vhodné použít příklad.

Kalifornská společnost Granite Rock je zavedená fi rma, která se zabývá prodejem štěrku, písku a asfaltu. Společnost si nastavila cíl dosahovat maximální spokojenosti zákazníků a získat pověst poskytovatele služeb srovnatelnou nebo vyšší, než majívýběrové obchodní domy Nordstorm, známé svými špičkovými zákaznickými službami. Katalytický mechanismus, který měl zaměřit pozornost na dosažení tohoto cíle, byl založen na krácení plateb. Ve spodní části každé faktury byl text: „Pokud jste nebyli spokojeni z jakéhokoliv důvodu, neplaťte nám příslušnou položku. Škrtněte řádek s touto položkou, napište nám stručný popis problému a zašlete nám kopii faktury spolu s vyrovnávacím šekem.“




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist