načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Změňte mozek, změňte život -- Fascinující pohled do lidské mysli – Daniel G. Amen

Změňte mozek, změňte život -- Fascinující pohled do lidské mysli

Elektronická kniha: Změňte mozek, změňte život
Autor: Daniel G. Amen
Podnázev: Fascinující pohled do lidské mysli

Klinické výzkumy této metody prokázaly, že různé části mozku ovlivňují naše chování. Mozek vykazující abnormality brání normálnímu chování. Uvedení mozkových funkcí do normálu dokáže změnit životy lidí. Pomocí léků, výživy a přesně cílených ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  319
+
-
10,6
bo za nákup

hodnoceni - 77.2%hodnoceni - 77.2%hodnoceni - 77.2%hodnoceni - 77.2%hodnoceni - 77.2% 90%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Edice Knihy Omega
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2018
Počet stran: 495
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace, portréty
Vydání: Vydání druhé, rozšířené, v Knihy Omega první
Spolupracovali: přeložil: Karel Martinec
Skupina třídění: Patologie. Klinická medicína
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-739-0800-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Klinické výzkumy této metody prokázaly, že různé části mozku ovlivňují naše chování. Mozek vykazující abnormality brání normálnímu chování. Uvedení mozkových funkcí do normálu dokáže změnit životy lidí. Pomocí léků, výživy a přesně cílených psychologických cvičení se výrazně lepší léčba u pacientů s depresí, úzkostí, agresivitou ap.

Popis nakladatele

Mozek je hardware duše. Lidé se nemohou stát tím, kým by chtěli, pokud jejich mozek nepracuje správně. Na jeho fungování závisí, jsou-li šťastní, jestli se cítí úspěšní či nakolik se zapojují do společnosti. Díky specifické metodě trojrozměrného zobrazování získal autor velké množství informací nejen o tom, jak mozek funguje, ale také o možnostech, jak jeho výkon zefektivnit, a dokonce zabránit budoucím onemocněním.

(revoluční program pro překonání úzkosti, deprese, nutkavého jednání, špatného soustředění, hněvu a potíží s pamětí)
Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Změňte mozek,

změňte život

Daniel G. Amen, M.D.


Copyright © 1998, 2015 by Daniel G. Amen, M.D.

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu nakladatele.

Překlad: © Karel Martinec, 2018

Obálka: © Jiří Miňovský – ARBE, 2018

© DOBROVSKÝ s.r.o., 2018

ISBN 978-80-7642-162-2 (pdf)


Změňte mozek,

změňte život

Revoluční program pro překonání úzkosti,

deprese, nutkavého jednání, špatného soustředění,

hněvu a potíží s pamětí

Daniel G. Amen, M.D.

Přeložil: Karel Martinec


Věnováno všem pacientům klinik Amen,

kteří mi ukázali, jak důležité je pokračovat v této práci

a říkat o ní světu.


Obsah

Předmluva k novému vydání 11

Část první

Jak zobrazovací metody změnily úplně všechno

Lidský mozek: Stručný přehled 17

Úvod: Nejdůležitější ponaučení, které jsem si odnesl 21

z pohledu na více než 100 000 mozků 1 Dvanáct principů, jak změnit svůj mozek a život 41 2 Přestaňte tápat ve tmě, dostaňte se do pohody 61 3 Vyhodnoťte a optimalizujte čtyři okruhy svého života 69 4 Jak zobrazovací metody změnily úplně všechno: 77

Revoluční příběhy (od zázraků a sekáčků na maso

po exhibicionisty, zubní víly a vlaky) 5 Zjistěte si důležitá čísla: Co nelze změřit, 104

nelze ani změnit

Část druhá

Poznejte a zdokonalte systémy v mozku,

jež řídí váš život

6 Jak funguje láska a deprese: Limbický systém 117 7 Jak se rychle cítit lépe: Doporučení pro limbický systém 135 8 Jak funguje úzkost a strach: Bazální ganglia 166 9 Skoncujte s nervozitou hned teď: 185

Doporučení pro bazální ganglia 10 Jak funguje nepozornost a vznětlivost: 209

Prefrontální kortex 11 Jak dosáhnout dokonalého soustředění: 230

Doporučení pro prefrontální kortex 12 Jak fungují starosti a obsese: 249

Anteriorní cingulární závit 13 Jak se pohnout z místa: 277

Doporučení pro anteriorní cingulární závit 14 Jak funguje paměť, povaha a mystika: 294

Spánkové laloky 15 Jak podpořit paměť, učení a sebeovládání: 314

Doporučení pro spánkové laloky 16 Zjistěte, jaký typ mozku máte: 7 typů ADD, 324

7 typů úzkosti a deprese, 6 typů závislostí

a 5 typů přejídání 17 Zobrazovací metody zcela mění situaci ve vztazích: 349

Pochopte vzorce mozkové činnosti narušující intimitu 18 Chybějící články: Drogy, alkohol, traumatická 381

poranění hlavy, toxiny, infekce a mozek

Část třetí

Cesta bojovníka za mozek

19 Program klinik Amen, který uvolní váš potenciál, 403

zbaví vás nemocí a sníží riziko Alzheimerovy choroby 20 Strava bojovníka za mozek: Správnou výživou 438

ke správnému myšlení 21 Potřebuji pomoc! Jak a kdy vyhledat profesionální péči 467 22 Kdo je ve skutečnosti Andrew? Otázky týkající se 484

podstaty lidství

Poděkování 489

O Danielu G. Amenovi, M.D. 491

Amen Clinics, Inc. 494

www.AmenClinics.com 496

www.MyBrainFitLife.com 497

Předmluva k novému vydání

O

d prvního vydání knihy Změňte mozek, změňte život v  roce

1998 se změnila řada věcí jak na poli neurovědy, tak na klinikách Amen. Množství klinických zkušeností s diagnostikou, léčbou a vyladěním mozku exponenciálně narůstalo. Rozšířili jsme svou působnost z jedné místní kliniky sloužící lidem v Severní Karolíně na celonárodní síť klinik umožňujících léčbu dětí, dospívajících a dospělých ze sta jedenácti zemí. Naše databáze studií SPECT (jednofotonová emisní výpočetní tomografie, z angl. single photon emission computed tomography), pomocí nichž na klinice snímáme primární mozkové funkce, se rozrostla z  přibližně pěti tisíc snímků v  roce 1998 na více než sto tisíc snímků v roce 2015. Díky tomu patříme ke světové špičce v aplikaci zobrazovacích metod na konkrétní problémy pacientů. Zaměřujeme se na emoční problémy jako úzkost, deprese či bipolární porucha; poruchy chování jako závislosti, problémy s nadváhou či vztek; dále na kognitivní potíže typu zastřeného myšlení či výpadků paměti; a také na potíže s učením, mezi něž patří porucha pozornosti (ADD), zvaná též porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD).

V době prvního vydání této knihy předepisovali lékaři sloužící

na klinikách Amen více psychiatrických léků než dnes. Kdykoli to jen trochu lze, volíme přirozenější možnosti léčby a regenerace mozku, jako jsou doplňky stravy či změny životního stylu (výživa,

Změňte mozek, změňte život

12

fyzická aktivita, osvojování si nových schopností atd.). V nezbytných případech sice předepisujeme léky i nadále, neboť jsme přesvědčeni, že při správném použití mohou zachraňovat životy, zároveň však pevně věříme, že ošetřující lékaři by měli v první řadě neškodit a používat co nejméně toxické a co nejvíce účinné prostředky léčby. Běžně se stává, že k nám na kliniku přijde nový pacient, který bere čtyři, pět nebo osm různých léků – a není překvapivé, že jeho potíže neustupují. Na kliniku v Restonu (Virginie) k nám dokonce jednou přišlo dítě užívající různých léků sedmnáct. Strávíme více času tím, že lidi léků zbavujeme, než abychom jim dávali nové. Většině našich nových pacientů nebyly před návštěvou naší kliniky nikdy nabídnuty alternativy v podobě zdravého životního stylu či přírodních doplňků stravy.

V době, kdy píšu tyto řádky, zveřejnily kliniky Amen více než šedesát vědeckých studií (od prvního vydání této knihy) týkajících se široké škály témat od traumatických poranění mozku u profesionálních hráčů amerického fotbalu po mozková traumata, obezitu, sebevražedné chování, predikci průběhu léčby u pacientů s ADHD, meditaci a působení doplňků stravy na mozek. Jen v roce 2014 jsme zveřejnili či představili dvacet nových studií.

Některé koncepty, o nichž jsem psal v původní verzi této knihy, se změnily spolu s tím, jak jsme získávali nové zkušenosti a jak byly publikovány nové výzkumy. Samozřejmě že ústřední myšlenka původní knihy dnes neplatí o nic méně než v roce 1998. Říká, že váš mozek není neměnný, že jej můžete vylepšit. Můžete změnit svůj mo‑ zek, a tím pádem i svůj život. Za posledních sedmnáct let jsme vyvinuli a zdokonalili metodu, kterou používáme na klinikách Amen a kterou vám podrobně vysvětlím, abyste z ní mohli těžit bez toho, že byste kdy museli překročit práh kterékoli z našich klinik.

Jedním z mých oblíbených příkladů toho, jak lze změnit mozek, a tím pádem i celý život, je naše spolupráce s profesionálními hráči amerického fotbalu. V roce 2009 jsme na klinikách Amen

Předmluva k novému vydání

13

zahájili první a dosud nejrozsáhlejší zobrazovací studii aktivních a bývalých hráčů NFL (Národní fotbalové ligy), a to v době, kdy většina lidí o tomto zásadním problému ani nevěděla. Náš výzkum u těchto hráčů prokázal značné poškození mozku, což nebylo nijak překvapivé. I přemýšlivé dítě ve věku devíti let by jistě přišlo na to, že není dobré vystavovat tento orgán v průběhu života opakovaným nárazům, a to ani s helmou. Byli jsme ovšem nadšení, když jsme zjistili, že náš Amen Clinics Brain Smart Program, o němž budu hovořit i  v  této knize, dopomohl 80  % sledovaných hráčů k významnému zlepšení, zejména v oblastech prokrvení mozku, nálady a paměti.

V roce 2010 požádal pastor Rick Warren mne a dr. Marka Hymana o spolupráci při tvorbě zdravotního programu pro církev Saddleback Church, která je známá jednou z největších kongregací na světě. Pastor Warren mě zahlédl ve veřejnoprávní televizi, zrovna když jsem mluvil o takzvaném „dinosauřím syndromu“. Pomocí tohoto pojmu jsem popsal výsledky nového výzkumu, který tvrdí, že „mezi rostoucí tělesnou hmotností a fyzickou velikostí a funkčností mozku je nepřímá úměra. Velké tělo rovná se malý mozek. Pokud nedostanete svou váhu pod kontrolu, vyhynete.“ To pastora Warrena zaujalo.

Všichni tři jsme dohromady vytvořili Danielův plán, revoluční program o pěti krocích, jehož cílem bylo přimět svět ke zdravému životnímu stylu prostřednictvím náboženských organizací (jednotlivé kroky nesly název Víra, Strava, Fyzická aktivita, Soustředění a Přátelé). Během prvního týdne se do programu přihlásilo patnáct tisíc lidí. Za první rok shodili celkem přes 113 tisíc kilogramů – což je více, než kolik váží kosmická loď. Ještě důležitější je, že účastníci uváděli jako přínosy větší množství energie, lepší soustředění, kreativitu, spánek, paměť a náladu spolu s nižší hladinou stresu a cukru v krvi, nižším krevním tlakem, menším výskytem sexuálních dysfunkcí a  vysazením mnoha léků. Danielův plán je v  současnosti

Změňte mozek, změňte život

14

zaveden v tisících církevních obcí po celém světě od Hong Kongu po Johannesburg, od Manily po São Paulo. Další novinkou v tomto vydání je důraz na vaše tělesné zdraví. Nechci, aby se z vás stal dinosaurus.

Kromě toho jsme vyvinuli i  koncept „bojovníka za mozek“, o němž se v knize dočtete. Čím víc se snažím sám sebe a své pacienty přimět k opravdu zdravému životnímu stylu, tím víc je mi jasné, že jsme se ocitli ve válce, v níž jde o zdraví našeho mozku. Prakticky na každém kroku nás někdo pokouší škodlivými potravinami, které nás předčasně mohou zabít, neustále se nám někdo snaží vštěpovat toxické myšlenky tím, že nás znovu a znovu nutí sledovat děsivé zprávy, a existuje čím dál větší tlak na to, abychom se stali závislými alespoň na jedné z technických vymožeností, jež zasahují do mezilidských vztahů. Chceme -li dosáhnout optimální duševní výkonnosti, musíme zaujmout postoj bojovníka za mozek.

V průběhu posledních sedmnácti let jsem měl příležitost představit informace obsažené v této knize milionům lidí. Mých devět televizních speciálů se dočkalo více než osmdesáti repríz po celé Severní Americe. Měl jsem rovněž to štěstí, že jsem mohl mluvit s lékaři a odborníky na duševní zdraví, znalci a vládními zaměstnanci po celém světě včetně těch z Národní bezpečnostní agentury (NSA), Národní vědecké nadace (NSF), Konference zaměřené na učení a činnost mozku na Harvardově univerzitě, z Ministerstva vnitra Spojených států, Národní rady soudců ve věcech mládeže a rodiny a Nejvyšších soudů v Delaware, Ohiu a Wyomingu. Hovořil jsem i na lékařských fakultách a účastnil se debat na téma zobrazování mozku na národních lékařských setkáních.

Toto vydání knihy Změňte mozek, změňte život vám přináší nejnovější výzkumy a závěry, k nimž jsme dospěli na našich klinikách. Pomohou vám posílit činnost vašeho mozku a mozků vašich milovaných, čímž dosáhnete zlepšení ve všech oblastech svého i jejich života.

Část první

Jak zobrazovací metody

změnily úplně všechno

Lidský mozek

Stručný přehled

L

idský mozek je tím nejúžasnějším orgánem ve vesmíru. Má na

starosti učení, strategické myšlení, lásku, tvořivost a  chování.

Proto je důležité o něm něco vědět, milovat ho a možná jím být tak trochu posedlý. Lidský mozek zpravidla váží zhruba 1,3 kilogramu a má konzistenci měkkého másla. Je usazen ve velmi tvrdé lebce, která má několik ostrých výčnělků kostí. Proto vás možná nepřekvapí zjištění, že nebyl uzpůsobený k tomu, aby byl uvnitř lebky, do níž naráží fotbalový míč, nebo aby se ocitl v ringu s protivníkem ovládajícím různá bojová umění, který jej chce bezhlavě zatlouct do země.

Mozek představuje ucelenou jednotku, symfonii jednotlivých částí, jež společně tvoří a udržují život. Konkrétní části mozku jsou navrženy k různým účelům, avšak jeho funkce jsou jen zřídkakdy jednoduché. Po tomto úvodu se můžeme podívat na některá zobecnění, která vám pomohou dozvědět se o mozku něco nového.

Největším útvarem v lidském mozku je mozková kůra, vrásčitá hmota ve tvaru vlašského ořechu posazená navrchu, která zakrývá zbytek mozku. Mozková kůra má po stranách čtyři hlavní oblasti neboli laloky. Jsou to laloky čelní (frontální), spánkové (temporální), temenní (parietální) a týlní (okcipitální).

Čelní laloky jsou tvořeny motorickou kůrou, která zajišťuje koordinaci pohybu, dále premotorickou kůrou umožňující plánování

Změňte mozek, změňte život

18

pohybu a prefrontálním kortexem (PFC), který je považován za řídící část mozku. PFC představuje nejvyvinutější část lidského mozku a podílí se na soustředění, prozíravosti, úsudku, organizaci, plánování, potlačování impulzů, empatii a učení se z chyb. U lidí tvoří až 30 % mozku, zatímco u šimpanzů je to pouhých 11 %, u psů 7 %, u koček 3 % (možná právě proto potřebují devět životů) a u myší 1 % (proto jsou kořistí pro kočky). Hluboko v čelním laloku se nachází anteriorní cingulární závit (ACZ), což je struktura podílející se na odhalování chyb a přesouvání pozornosti.

Pohled na mozek zvenku

Pohled na mozek zevnitř

Prefrontální kortex

Soustředění, prozíravost,

kontrola podnětů Anteriorní cingulární závit Přesouvání pozornosti, odhalování chyb

Spánkový lalok

Paměť, učení, stabilita

nálady, zpracování zrakových

a sluchových vjemů

Bazální ganglia

Rozkoš, motivace,

přizpůsobování pohybů

Temenní lalok

Zpracování smyslových

vjemů, orientační smysly

Thalamus, součást

limbického systému

Filtrování smyslových vjemů,

zpracování emocí


Lidský mozek

19

Spánkové laloky se nachází pod spánky za očima. Mají vliv na stabilitu nálady, emoční reakce, sebeovládání, učení, přesouvání vzpomínek do dlouhodobé paměti a zpracování sluchových vjemů. Díky nim můžeme pojmenovat, co různé věci jsou, proto se někdy označují anglickým výrazem „what pathway“ (volně přeloženo „cesta k tomu, co to je“).

Temenní lalok najdeme v horní a zadní části mozku. Je to centrum zpracování smyslových vjemů (zejména hmatu), vnímání a orientačního smyslu. Přezdívá se mu „where pathway“ (volně přeloženo „cesta k tomu, kde to je“), protože nám pomáhá určit, kde se věci nacházejí v prostoru. Zároveň se podílí na operacích s čísly, oblékání a péči o vzhled. Týlní lalok v zadní části PFC má primárně na starosti vidění a zpracování zrakových vjemů.

Pod PFC najdeme limbický systém neboli centrum emocí. Tato část mozku dodává našim emocím náboj a podílí se na tvorbě vazeb, vytváření hnízda, krmení, sexualitě a emocích. Pod PFC se dále nacházejí bazální ganglia, jež se podílejí na motivaci, pociťování rozkoše a uhlazování pohybů.

Mozeček umístěný v  zadní spodní části mozku zodpovídá za koordinaci pohybů a myšlenek. Má stěžejní význam pro zpracování komplexních informací.

Mozková kůra je rozdělena na dvě hemisféry, levou a pravou. Ačkoli se obě strany co do funkcí výrazně překrývají, levá polovina bývá u praváků zpravidla centrem řeči a plní úlohu analytické, logické, na detail orientované části mozku. Pravá hemisféra naproti tomu umožňuje vidět celkový obraz a pracuje více s pocity a intuicí. U leváků tomu často bývá přesně naopak.

Informace z okolního světa vstupují do mozku prostřednictvím limbického, emočního systému, který je označí jako smysluplné, bezpečné nebo nebezpečné a pošle je do zadní části mozku (do spánkového, temenního či týlního laloku), kde jsou tyto informace nejprve zpracovány a následně porovnány s předchozími zkušenostmi. Poté

Změňte mozek, změňte život

20

putují do přední části mozku, abyste se nad nimi mohli zamyslet,

případně podle nich jednat. Přenos informací z vnějšího světa do

bdělého vědomí v přední části mozku probíhá téměř okamžitě.

Úvod

Nejdůležitější ponaučení, které jsem si odnesl

z pohledu na více než 100 000 mozků

H

ned na začátku této knihy bych se s vámi rád podělil o nejdů

ležitější ponaučení, jež jsem si odnesl z  pohledu na více než

100 000 snímků mozků. Nejprve však tyto informace zasadím do určitého kontextu.

Jsem prostřední ze sedmi dětí. Když jsem vyrůstal, otec mě nazval individualistou, což podle něj nebylo dobré. V roce 1972 jsem byl povolán do armády, kde jsem podstoupil výcvik na lékaře u pěšího pluku. Právě zde začala má láska k medicíně. Záhy jsem zjistil, že mi není příjemné spát v blátě nebo myslet na to, že bych mohl být postřelen, a tak jsem se nechal přeškolit na radiologického technika, čímž vznikla moje vášeň pro zobrazovací metody. Jak říkávali naši profesoři: „Jak to víte, když to nevidíte?“

V roce 1979, když jsem byl ve druhém ročníku medicíny, se jistá členka naší rodiny pokusila zabít, a tak jsem ji vzal k jednomu pozoruhodnému psychiatrovi. Uvědomil jsem si, že kdyby jí pomohl (což se skutečně stalo), zachránil by tím život nejen jí, ale zároveň by pomohl i  jejím dětem, a  dokonce i  jejím budoucím vnukům a vnučkám, kteří by tak byli formováni šťastnější a výrazně stabilnější osobností. Toto uvědomění mi pomohlo zamilovat se do psychiatrie, neboť jsem docenil její potenciál měnit celé generace lidí.

Přeskočme až do roku 1991, kdy jsem navštívil první přednášku na téma zobrazování mozku pomocí metody SPECT, kterou měl

Změňte mozek, změňte život

22

dr. Jack Paldi, primář místní nemocnice. Tou dobou jsem působil na soukromé praxi v  Severní Karolíně a  vedl jsem psychiatrický program zaměřený na léčbu závislostí. Dr. Paldi prezentoval metodu SPECT jako nástroj, pomocí něhož mohou psychiatři získat o mozku více informací, což jim umožní lepší diagnózu a efektivnější léčbu pacientů.

SPECT je diagnostickou zobrazovací metodou nukleární medicíny sledující prokrvení a aktivitu mozku. Liší se od tradičních zobrazovacích metod jako CT (počítačová tomografie) a MRI (magnetická rezonance), což jsou vyšetření zkoumající anatomickou strukturu mozku. Metoda SPECT se zaměřuje na funkční a metabolickou aktivitu mozku a v podstatě nám říká, zda je mozková činnost v pořádku, příliš nízká nebo příliš vysoká. Zároveň pomáhá odhalit, zda byl mozek poraněn v  důsledku úrazu nebo zda byl vystaven vlivu toxinů či infekcím.

Jako názorný příklad vám ukážu dva typy SPECT snímků: pohled na povrch a na aktivitu. Povrchové snímky se zaměřují na povrchovou vrstvu mozku a  zachycují oblasti se zdravou a nízkou aktivitou. Snímky aktivity zachycují oblasti s vysokou nebo zvýšenou aktivitou uvnitř mozku. V průběhu četby knihy vás čeká spousta SPECT snímků, které vám pomohou představit si, jak nemoci a úrazy ovlivňují lidský mozek. Obrázky I.1 a I.2 ukazují SPECT snímky zdravých mozků. Povrchový snímek vlevo (I.1) zobrazuje plnou, rovnoměrnou a symetrickou aktivitu. Povrchové snímky se zaměřují na svrchních 45 % mozkové aktivity. Intenzita pod tímto prahem se zobrazí jako „díra“ nebo proláklina, důlek. Snímky obsahující „díry“, na něž v průběhu knihy narazíte, zpravidla nepředstavují chybějící části mozku. Tyto „díry“ spíše ukazují nízkou aktivitu v příslušných oblastech. Bílá místa na snímku vpravo (I.2) zachycují oblasti se zvýšenou aktivitou. Na snímku zdravého mozku většinou vidíme nejvyšší aktivitu v zadní části.

Úvod

23

Obrázky I.1 a I.2: SPECT snímky zdravého mozku

Povrchový snímek

Plná, rovnoměrná, symetrická aktivita

Snímek aktivity

Bílá místa označují nejaktivnější

oblast mozku, charakteristicky

v mozečku v zadní spodní části

Porovnejte snímky zdravého mozku se snímkem mozku po dvou

mrtvicích (I.3). Všimněte si děr označujících nízkou aktivitu.

Obrázek I.3: Mozek po dvou mrtvicích

Šipky ukazují na oblasti mozku

vykazující poškození po dvou

mrtvicích

Změňte mozek, změňte život

24

Obrázek I.4 ukazuje snímek SPECT mozku člověka trpícího Alzhei

merovou chorobou, kde vidíte, že zadní polovina mozku má zhor

šenou aktivitu.

Obrázek I.4: Alzheimerova choroba

Závažný pokles aktivity v zadní

polovině mozku

Obrázek I.5 zachycuje SPECT snímek mozku člověka s traumatic

kým poraněním mozku. Jak asi víte, mozek je měkký a lebka velmi

tvrdá. Když se udeříte do hlavy, mozek narazí do kostěných výč

nělků na vnitřní straně lebky.

Obrázek I.5: Traumatické poranění mozku

Poškození na pravé přední straně

Úvod

25

Na obrázku I.6 vidíte mozek člověka, který má problém se zneuží

váním návykových látek. Návykové látky mohou způsobit spoustu

problémů, mezi nimi i poškození mozku.

Obrázek I.6: Zneužívání drog

Poškození lze pozorovat po celé

mozkové kůře

Obrázek I.7 ukazuje snímek člověka trpícího obsedantně kompul

zivní poruchou. Mozek těchto jedinců se obyčejně vyznačuje příliš

vysokou aktivitou v přední části mozku, kvůli čemuž mají problém

své myšlenky ignorovat a „vypnout“.

Obrázek I.7: Obsedantně kompulzivní porucha

Vysoká aktivita v přední části mozku

Změňte mozek, změňte život

26

Obrázek I.8 ukazuje mozek člověka trpícího epilepsií, což je poru

cha, při níž často pozorujeme ložiskově zvýšenou aktivitu.

Obrázek I.8: Epilepsie

Ložiskově zvýšená aktivita na pravé

straně mozku

V roce 1992 jsem se zúčastnil celodenního cyklu přednášek na téma

„Zobrazovací metody SPECT v psychiatrii“, kde přednášeli lékaři

z  Creighton University, sponzorem byla Americká psychiatrická

asociace. Byl to úžasný zážitek a výsledky, které tito lékaři prezento

vali, přesně odrážely mé vlastní časné zkušenosti s metodou SPECT.

Přesto si však na téže konferenci někteří badatelé nahlas stěžovali,

že kliničtí psychiatři jako já by ve své praxi tyto zobrazovací metody

používat neměli. Údajně slouží pouze k výzkumným účelům. Jelikož

jsem individualista, neváhal jsem se ozvat a postavit se proti jejich

názoru.

Psychiatři totiž byli a stále ještě jsou jedinými specialisty, kteří

si téměř nikdy neprohlíží orgán, jejž léčí. Zamyslete se nad tím.

Kardiologové, neurologové, gastroenterologové, ortopedové a prak

ticky všichni ostatní lékaři s  určitou specializací se dívají na ob

jekty svého zájmu, zatímco psychiatři pouze odhadují. Než jsem se

seznámil se zobrazovacími metodami, byly mé pokusy o léčbu jen

tápáním ve tmě. Některým svým pacientům jsem tak neúmyslně

Úvod

27

ublížil, což mě vždy děsilo. Většina psychiatrických léků nemá na obalu pro nic za nic tučně zvýrazněné varování. Dostanou -li se do nesprávných rukou, hrozí neštěstí.

Jelikož se psychiatři dlouho ochuzovali o výhody plynoucí z přímého nazírání, nedosahovali zlepšení ve svých výsledcích po celá desetiletí. Thomas Insel, ředitel Národního institutu duševního zdraví, napsal: „Není zrovna šťastné, že současné léky pomáhají ke zlepšení stavu příliš málo lidem a že se díky nim zcela uzdraví jen velmi málo jedinců. (...) V případě antidepresiv (...) zůstává míra úspěšnosti i nadále nízká a zlepšení se dostavuje pomalu. V rámci nejrozsáhlejší studie účinnosti antidepresiv, která k dnešnímu dni proběhla a které se zúčastnily čtyři tisíce pacientů s depresivní poruchou v primární či domácí péči, bylo zjištěno, že k úlevě od příznaků došlo po čtrnácti týdnech optimální léčby pouze u 31 % pacientů. Ve většině dvojitě slepých testů antidepresiv se míra placebo efektu pohybuje kolem 30 %.“ Nedávné studie srovnávající data zveřejněná farmaceutickými společnostmi ohledně testů antidepresiv s nezveřejněnými daty získanými díky zákonu o svobodném přístupu k informacím (Freedom of Information Act); farmaceutické společnosti zjistily, že antidepresiva nejsou s výjimkou pacientů trpících silnými depresemi o nic účinnější než placebo nebo cukr.

Bez zobrazovacích metod jsou psychiatři nuceni diagnostikovat pacienty stejně jako v roce 1840, kdy trpěl depresí Abraham Lincoln. Vážím si Lincolna za to, že mu byla blízká psychologie, a za vytrvalost navzdory mnoha neúspěchům. Málokdo ví, že když bylo Lincolnovi deset let, kopl ho do hlavy kůň a Lincoln byl několik hodin v bezvědomí. Lidé si mysleli, že je mrtvý. Patrně v důsledku tohoto incidentu trpěl Lincoln v průběhu života silnými depresemi, které ho dohnaly dokonce až k sebevražedným myšlenkám. Když v zimě roku 1840 překonal osobní a politické dílčí neúspěchy, navštívil svého lékaře Ansona Henryho. Jakým způsobem diagnostikoval dr. Henry Lincolnovu melancholii? Pomocí prostředků, jež

Změňte mozek, změňte život

28

byly v roce 1840 považovány za nejmodernější. Promluvil si s ním, pozoroval ho a hledal skupiny symptomů, jež by mu pomohly odhalit příčinu Lincolnových problémů. Přesně takto vzniká většina psychiatrických diagnóz i v roce 2015, tedy o 175 let později. Tento přístup vychází z Diagnostického a  statistického manuálu (DSM), příručky vydané Americkou psychiatrickou asociací, která používá pojem „skupiny symptomů“.

Ve většině ordinací rodinných lékařů, pediatrů, psychiatrů, psychologů či terapeutů to probíhá tak, že pacient vyjmenuje příznaky a lékař mu na jejich základě sdělí diagnózu. Pokud například pacient uvede, že trpí depresí, je pravděpodobné, že mu lékař diagnostikuje depresi a předepíše mu buď antidepresiva, nebo psychoterapii vhodnou k léčbě deprese. Když si pacient stěžuje na úzkost, bude mu nejspíš diagnostikována úzkostná porucha a předepsány léky či terapie proti úzkosti. Má -li pacient problémy s pozorností, patrně mu bude diagnostikována porucha pozornosti (ADD či ADHD) a dostane léky zlepšující soustředění a kontrolu podnětů. Mým oblíbeným příkladem, jak vysvětlit tento způsob diagnostikování, je situace, kdy pacient lékaři sdělí, že se nedokáže ovládat a čas od času vybouchne. V takovém případě je pacientovi diagnostikována „intermitentní explozivní porucha“ (angl. IED – tento akronym v sobě skrývá určitou ironii, neboť jako IED, improvised explosive device, se ve válce označuje improvizované výbušné zařízení). Pacientovi s  touto poruchou je doporučena návštěva kurzu zvládání hněvu. Ani jedna z těchto diagnostických nálepek nám neříká vůbec nic o biologické podstatě těchto problémů, a tak jsou lidem doporučovány univerzální léčebné plány, což je příčinou řady terapeutických neúspěchů.

V důležité přednášce z roku 2005 pro Americkou psychiatrickou asociaci pronesl Thomas R. Insel následující slova: „Současný způsob, jímž psychiatři diagnostikují pacienty pomocí DSM (Diagnos‑ tický a statistický manuál), je stoprocentně spolehlivý. To znamená,

Úvod

29

že pokud na základě jeho kritérií někoho diagnostikujete dnes,

dospějete pravděpodobně k téže diagnóze i zítra. Jeho vypovídací

hodnota je však 0 %, protože nevychází z žádných objevů neuro

vědy.“ Insel v podstatě řekl, že císař psychiatrické diagnostiky (DSM)

je nahý. Toto vyjádření se mnou rezonovalo, protože na klinikách

Amen jsme dávno překročili rámec DSM a dosahujeme přitom dob

rých výsledků. Práce se zobrazovacími metodami, které používáme,

nám přinesla řadu důležitých ponaučení.

Jedno z  prvních ponaučení bylo, že skupiny symptomů typu

ADD / ADHD, úzkost, deprese a  závislosti nepředstavují jedinou

nebo jednoduchou mozkovou poruchu, ale že se dělí na několik

typů. Obrázky I.9 a I.10 zachycují dva různé jedince trpící depresí,

kteří vykazují naprosto stejné symptomy, ale snímky jejich mozků

se radikálně liší. U jednoho lze pozorovat nízkou, u druhého vyso

kou aktivitu. Myslíte, že u nich bude fungovat stejná léčba? Samo

zřejmě že ne! Léčba musí být ušitá na míru konkrétnímu mozku,

ne skupině symptomů. V průběhu let jsem popsal sedm typů poru

chy ADD / ADHD, sedm typů úzkosti a deprese, šest typů závislostí

a šest typů přejídání (viz kapitola 16).

Obrázky I.9 a I.10: Dva pacienti trpící depresí

Povrch

Celkově nízká aktivita

Aktivita

Celkově vysoká aktivita

Změňte mozek, změňte život

30

Dalším důležitým ponaučením bylo zjištění, že mírná traumatická

poranění mozku jsou hlavní příčinou psychiatrických onemocnění,

která lidem ničí životy a o nichž mnozí vůbec netuší... Jen hrstka

psychiatrů si totiž skutečně prohlédne mozek svých pacientů. Na

obrázku I.11 vidíte SPECT snímek patnáctiletého chlapce, který ve

věku tří let spadl ze schodů. Ačkoli byl v bezvědomí jenom pět mi

nut a bylo mu diagnostikováno mírné traumatické poranění mozku,

v jeho životě trvalé následky tohoto zranění rozhodně mírné nebyly.

Setkal jsem se s ním poté, co ho vyhodili již ze třetího léčebného

programu kvůli násilnému chování. Řešením nebyly ani léky, ani

behaviorální terapie – potřeboval program mozkové rehabilitace,

o kterém si povíme ve třetí části knihy.

Během práce se zobrazovacími metodami jsem zjistil, že mnozí

lidé na závažné mozkové poranění zapomenou a  já jim musím

otázku „Utrpěli jste někdy poranění mozku?“ položit pětkrát až de

setkrát.

Obrázek I.11: Patnáctiletý adolescent s traumatickým poraněním mozku

Poškození v levé hemisféře

Musím se jich konkrétně ptát, jestli někdy nespadli ze stromu, nesko

čili do mělkého bazénu, nespadli po hlavě z plotu, nezažili dopravní

nehodu nebo si při sportu nepřivodili otřes mozku. Šokovalo mě

Úvod

31

procento lidí, kteří na otázku ohledně mozkových poranění nejprve odpověděli záporně, ale když jsme jim ukázali stopy těchto zranění na mozkových snímcích a znovu je vyzvali, ať si vzpomenou, začaly se jim vybavovat nejrůznější incidenty. Rázem si vzpomněli, že kdysi proletěli čelním sklem auta, spadli z útesu nebo vypadli z okna ve třetím patře.

Zatímco jsme dále experimentovali s metodou SPECT, kritika ze strany vědců zaznívala čím dál hlasitěji. My jsme ale objevovali stále nové věci. Naši pomoc vyhledávali soudci a právní zástupci, kteří se pokoušeli pochopit kriminální jednání. K  dnešnímu dni jsme pořídili snímky více než pěti set odsouzených zločinců, z nichž se devadesát dopustilo vraždy. Dozvěděli jsme, že řada lidí, kteří se dopouštějí špatného jednání, má něco s  mozkem. To není nikterak překvapivé. Překvapivé však bylo zjištění, že mozky mnoha těchto jedinců je možné rehabilitovat. Vyslovím radikální myšlenku, kterou jsem nedávno diskutoval se skupinou soudců v Georgii. Co kdybychom problematické mozky spíše zkoumali a  léčili, místo abychom je zavírali do nezdravého prostředí plného stresu? Ze své zkušenosti vím, že bychom mohli potenciálně ušetřit závratné sumy peněz, kdybychom značnému procentu těchto lidí pomohli fungovat lépe, aby poté, co opustí vězení, mohli pracovat, zajišťovat své rodiny a platit daně. Dostojevskij jednou řekl: „Společnost bychom měli posuzovat nikoli podle toho, jak zachází s výjimečnými občany, ale jak zachází s vězni.“ Metoda SPECT mě naučila, že bychom neměli uvažovat v pojmech trestný čin a trest, ale v pojmech trestný čin, vyšetření a léčení.

Na základě pětadvacetileté zkušenosti a posouzení více než sta tisíc snímků SPECT mohu prohlásit, že nejdůležitější ponaučení, které jsem si spolu se svými kolegy odnesl, zní takto: Každý člověk může změnit svůj mozek, a tím pádem i svůj život. Mozek, který vám byl dán, není neměnný. Lze ho vylepšit, a to vám můžeme dokázat.

Změňte mozek, změňte život

32

Na obrázku I.12 vidíte mozek dospívající dívky s ADD, která se řezala, propadala ve škole a hádala se s rodiči. Díky správné léčbě došlo k výraznému zlepšení nízké aktivity v jejím mozku (obrázek I.13), a tak začala domů nosit místo čtyřek a trojek dvojky a jedničky a byla emočně mnohem stabilnější.

Obrázky I.12 a I.13: Od nezdarů k úspěchům (pohled zespodu)

Povrch

Nízká aktivita v čelním laloku

Povrch

Zřetelné celkové zlepšení

Ray a Nancy

S Rayem jsme spolupracovali v rámci studie hráčů NFL. Počátkem sedmdesátých let hrál na pozici linebackera za tým San Diego Chargers. Jednou z jeho motivací pro účast v naší studii byla jeho žena Nancy; byla jí před nedávnem diagnostikována demence frontálního spánkového laloku. Ray si přál, abychom vyšetřili i ji. Byl naštvaný na lékaře, který Nancy stanovil diagnózu, protože mu řekl, že během jednoho roku jeho žena nebude vědět, kdo je ani jak se jmenuje.

Vyšetření Raye odhalilo stopy po traumatickém poranění mozku, stejně jako u téměř všech bývalých hráčů. Navíc měl nadváhu. Vyšetření jeho ženy dopadlo katastrofálně. Na snímku jejího mozku jsme pozorovali výrazně sníženou aktivitu v  přední části, což odpovídalo diagnóze demence ve frontálním spánkovém laloku.

Úvod

33

Když jsme si společně sedli ke stolu, abychom si prošli jejich snímky,

byla to pro Raye, Nancy, ale i pro mne velmi emočně vypjatá situa

ce. Na základě klinických zkušeností jsme věděli, že Rayovi pomoci

můžeme, avšak na demenci frontálního spánkového laloku dosud

není známá žádná efektivní léčba.

V podobných případech postupujeme tak, že uděláme všechno

pro to, abychom se pokusili zpomalit nebo zastavit rozvoj demence.

Ne vždy se to však podaří. Řekl jsem Rayovi a Nancy, že je zásadní

ihned začít s programem rehabilitace mozku, který popíšu ve třetí

části této knihy. Za deset týdnů ke mně přišli na první kontrolu.

Snímky Nancy vykazovaly dramatické zlepšení, jelikož dodržo

vala všechna naše doporučení. Zlepšení se netýkalo pouze snímků

mozku, ale i její paměti a kognitivních funkcí. Ray si dělal legraci,

že musíme zpomalit, protože tímto tempem na tom bude jeho žena

brzy lépe než on. Kromě toho Ray shodil asi třináct kilo! Uvedl, že

když má motivaci on sám, pomáhá tím i své ženě.

Obrázky I.14 a I.15:

Nancy: Demence ve frontálním spánkovém laloku před a po

Před Po 10 týdnech

Když se našimi radami řídil on, řídila se jimi prý i ona. Šli do toho

společně. Motivace občas vychází z lásky. A Ray Nancy miloval.

Změňte mozek, změňte život

34

Snímky Nancy jsme pořídili počátkem února a  května roku 2010. Nancy si i po pěti letech stále pamatuje Rayovo jméno. Nepochybuji o tom, že vedeme boj za zdraví jejího mozku. Ray i Nancy se stali bojovníky za mozek.

Jak se stát bojovníkem za mozek

Největší osobní a profesní výzvou v mém životě bylo pomoci prosadit klinickou aplikaci zobrazovacích metod v psychiatrii. V roce 1993, kdy jsem na zdravotnických konferencích poprvé začal hovořit o  objevech, na něž jsme přišli na klinikách Amen, mě řada mých kolegů kritizovala a shazovala. Nedostatečná pozornost věnovaná této vzrušující technologii mne sice hluboce trápila, ale nijak mě neodradila od toho, abych ji při své práci používal. To, co jsem v mozku viděl, bylo skutečné. Nové poznatky změnily život spoustě mých pacientů. Nesnášel jsem dohadovat se. V roce 1994 jsem se rozhodl, že se stáhnu do ústraní, a očekával jsem, že se výzkumu budou věnovat jiní a že posunou obor dopředu. Avšak v dubnu roku 1995 navštívil mou kliniku devítiletý Andrew.

Andrew byl šťastný a milý chlapec přibližně do doby rok a půl předtím, než ke mně přišel. Tehdy se jeho osobnost změnila. Působil sklesle. Zažíval výbuchy agrese a stěžoval si své matce na sebevražedné a vražedné myšlenky (což je u devítiletého chlapce značně abnormální). Kreslil obrázky, na nichž visel na stromě a střílel na ostatní děti. Když bez jakéhokoli důvodu napadl malou holčičku na baseballovém hřišti, jeho matka Sherrie se v slzách na mne obrátila. Andrew jí svým chováním připomínal některé známé dětské vrahy. Řekl jsem jí, ať Andrewa druhý den přivede; nasedli tedy do auta a vydali se na osmihodinovou cestu.

Když jsem seděl s jeho rodiči a poté se samotným Andrewem, věděl jsem, že něco není v pořádku. Vypadal naštvaně a smutně. Neměl pro své chování jakékoli vysvětlení. Nestěžoval si na žádný druh špatného zacházení. Ostatní děti ho nešikanovaly. V rodinné historii

Úvod

35

nefigurovalo žádné závažné psychiatrické onemocnění. Stejně tak

v  nedávné době neutrpěl žádné poranění hlavy. Drtivá většina

mých kolegů by mu předepsala nějaké léky a odeslala do psycho

terapeutické poradny, tak jako Erica Harrise, který střílel na Co

lumbine High School, nebo zabijáka Kipa Kinkeleho, který měl na

svědomí masakr v oregonském Springfieldu. V té době jsem měl za

sebou již více než tisíc pozorování SPECT, a tak jsem chtěl nejprve

pořídit snímek Andrewova mozku. Zajímalo mě, o co tu vlastně jde.

Zároveň mi ale hlavou vrtala kritika mých kolegů, což mě přivedlo

na myšlenku, zda Andrewovy problémy nejsou čistě psychologické.

Možná za jeho chování mohl problém v rodině, o němž jsem nevěděl.

Možná Andrew zlobil kvůli tomu, že jeho starší bratr byl „vzorným“

dítětem, jemuž se dařilo ve škole a byl sportovně nadaný. Možná

že Andrew svými myšlenkami a chováním odvracel pocit nejistoty

plynoucí z toho, že byl druhorozeným synem (o tomto scénáři jsem

sám něco věděl). Možná si chtěl Andrew připadat mocným, a tak se

svým chováním snažil ovládat ostatní. Pak jsem se ale na celou věc

podíval logicky. Devítileté děti přece zpravidla nepřemýšlí o sebe

vraždě nebo vraždě. Neútočí na malé holčičky bez zjevného důvodu.

Potřeboval jsem pořídit snímek jeho mozku. Kdyby neodhalil nic

zvláštního, pátrali bychom dále po hlubších emočních problémech.

Vzal jsem Andrewa do centra zobrazovacích metod. Držel jsem

ho za ruku, on svíral v náručí plyšového medvídka a příslušný pří

stroj pořizoval snímek jeho mozku. Když se na obrazovce počítače

objevil výsledek, myslel jsem si, že došlo k nějaké technické chybě.

Snímek odhalil, že Andrew nemá žádný levý spánkový lalok! Zběžně

jsem si prohlédl celé zobrazení a zjistil jsem, že kvalita snímku je

v pořádku. Skutečně mu chyběl levý spánkový lalok. Měl snad cystu,

nádor nebo mrtvici? Při pohledu na monitor měla o něj nějaká moje

část strach. Diagnostik ve mně však cítil úlevu, že jsme konečně našli

vysvětlení pro jeho agresivní chování. Výzkum můj vlastní i kolegů

poukázal na souvislost mezi problémy s levým spánkovým lalokem

Změňte mozek, změňte život

36

a  agresivitou. Následující den šel Andrew na magnetickou rezo

nanci (poskytuje anatomická zobrazení mozku). Ta odhalila cystu

(váček naplněný tekutinou) o velikosti golfového míčku v místech,

kde by měl být levý spánkový lalok; tlačila ho dovnitř a zvyšovala

nitrolebeční tlak. Věděl jsem, že cystu bude nutné odstranit. Jak se

ale ukázalo, přimět ostatní lékaře, aby tento nález brali vážně, bylo

velmi frustrující.

Andrew a jeho chybějící levý spánkový lalok

Ještě ten den, co Andrew podstoupil vyšetření MRI, jsem zavo

lal jeho pediatrovi a  informoval ho o  klinické situaci a  nálezech

v  mozku. Požádal jsem ho, aby našel toho nejlepšího odborníka,

který je schopný udělat drenáž cysty.

Obrázek I.16: Andrew (ve věku 9 let)

Andrew se svým psem Busterem

Obrátil se na tři dětské neurology. Všichni tři shodně řekli, že An

drewovo nežádoucí chování pravděpodobně nijak nesouvisí s cystou

v  mozku a  že nedoporučují operaci, dokud se neprojeví „skutečné

symptomy“. Když mi pediatr tuto informaci sdělil, rozzuřil jsem se.

Skutečné symptomy! Měl jsem před sebou dítě s vražednými a sebe

vražednými myšlenkami, které se nedokázalo ovládat a  napadalo

ostatní lidi. Obrátil jsem se na dětského neurologa v San Franciscu,

Úvod

37

který mi řekl totéž. Poté jsem zavolal kamarádce z lékařské fakulty na

Harvardu, která pracovala jako dětská neuroložka, a ta mi opět řekla

totéž. Dokonce použila slova „skutečné symptomy“. Okamžitě jsem na

ni vystartoval – jak by mohly být Andrewovy symptomy ještě skuteč

nější? „Pane kolego,“ odpověděla neuroložka, „když říkám ‚skutečné

symptomy‘, mám na mysli symptomy jako záchvaty nebo problémy

s  řečí.“ Opravdu nedokáže medicína najít souvislost mezi mozkem

a chováním? Byl jsem zděšen! Nechtěl jsem ale čekat, než Andrew za

bije sám sebe nebo někoho jiného. Dalším člověkem, na něhož jsem se

obrátil, byl dětský neurochirurg Jorge Lazareff na UCLA, který mi řekl,

že operoval už tři děti s cystou v levém spánkovém laloku, všechny se

chovaly agresivně. Zajímalo ho, jestli to spolu nějak souvisí. Měli jsme

štěstí, poté co Andrewa vyšetřil, souhlasil s tím, že cystu odstraní.

Obrázek I.17

Povrchové zobrazení (pohled zespodu)

Po operaci jsem obdržel dva telefonáty. První byl od Sherrie. Řekla

mi, že operace proběhla dobře a že se na ni Andrew hned po probu

zení usmál. V tom roce to bylo poprvé, kdy se něco takového stalo.

Druhý telefonát byl od dr. Lazareffa, který mi řekl: „Panebože,

kolego Amene, ta cysta byla tak agresivní a vyvíjela na Andrewův

mozek tak velký tlak, že ztenčila kost nad levým spánkovým lalo

kem. Kdyby Andrewa trefil do hlavy míč, okamžitě by ho zabil. Tak

Změňte mozek, změňte život

38

Obrázek I.18: Andrew po operaci

či onak by však zemřel do šesti měsíců.“ Na tento den nikdy nezapomenu, protože jsem bojoval za svého pacienta, a kromě toho je Andrew můj synovec a kmotřenec.

O rok později jsem byl se svojí a s Andrewovou rodinou na dovolené na Havaji. Poté, co jsme se celé dopoledne potápěli, jsme se zastavili na něco k pití. Andrew usrkával brčkem, upřel na mě své krásné hnědé oči, odhrnul si z čela dlouhé vlnité vlasy a zeptal se mě, proč že měl v mozku cystu? V naší rodině je hluboce zakořeněna spirituální víra, a tak jsem se rozplakal, když se mne Andrew zeptal. Měl jsem pocit, že hluboko uvnitř vím, proč se mu to stalo: přestal jsem být tak nervózní, ustrašený a vystresovaný kvůli tomu, co si o mně pomyslí ostatní, a prostě dělám to, co mám dělat. Podobně jako Andrew existuje celá řada dětí, dospívajících i dospělých s jasnými abnormitami mozku, které společnost odepisuje jako špatné lidi. Od té doby jsem pomohl třiačtyřiceti dětem a dospělým s cystou ve spánkovém laloku, z nichž mnozí vykazovali známky agresivního či násilného chování.

Andrew měl nesmírné štěstí, že při něm stál někdo, kdo ho miloval, a když se nechoval tak, jak se chovat měl, věnoval pozornost jeho mozku. Od té doby uplynulo osmnáct let a Andrew má práci, vlastní dům a  platí daně. Stačilo, aby se někdo podíval na jeho mozek,

Úvod

39

Obrázek I.19: Andrew o 18 let později se svým strýcem

a z Andrewa se stal báječný syn, který bude ještě lepším manželem, otcem a dědečkem.

Když máte výsadní právo změnit něčí mozek, můžete nejen zlepšit jeho život, ale zároveň máte příležitost ovlivnit generace budoucí.

V  knize se také dozvíte, že lidské chování je složitější, než se nás snaží přesvědčit odsuzující nálepky společnosti. Až příliš rychle usuzujeme, že lidé jednají na základě špatného charakteru, přestože jejich jednání nemusí vycházet ze svobodné volby, ale může být důsledkem problému ve fyziologii mozku. Například jeden mladý muž, jehož za mnou poslali po skončení výkonu trestu, protože trpěl výbuchy agresivity, měl problém se spánkovým lalokem – na cílenou léčbu reagoval pozitivně. Kolik „špatných“ lidí zavřených ve vězení by se tak nejspíš proměnilo v naprosto milé jedince, kdyby se jim dostalo správné léčby? Občas se stane, že lidé milujícími, pilnými, veselými, mírumilovnými, poslušnými či laskavými nejsou proto, že by takovými nechtěli být, ale proto, že jejich mozek není v pořádku – což je něco, co je řešitelné.

Až do konce osmdesátých let neměli lékaři k dispozici sofistikované prostředky pro vyhodnocení činnosti mozku. Standardní magnetická rezonance mozku (MRI) a CAT (počítačová axiální tomografie), které jsou dostupné od sedmdesátých let, se řadí mezi zobrazení anatomie mozku. Ačkoli nám říkají, jak mozek fyzicky vypadá, nedokážou nám poskytnout informace o jeho funkci. Funkční zobrazovací metody jako SPECT, pozitronová emisní tomografie (PET), funkční magnetická rezonance (fMRI) a kvantitativní EEG (qEEG) nám dávají užitečnější informace. Každé z těchto vyšetření funkce má své výhody a nevýhody. V současné době je podle mého názoru vzhledem k nákladům, snadnému použití a databázi s více než sto tisíci snímky nejvhodnějším diagnostickým nástrojem právě metoda SPECT.

Je důležité podotknout, že abnormalita na SPECT snímku není omluvou pro „špatné chování“. Metoda SPECT nám poskytuje další poznatky umožňující pochopit lidské chování, nepřináší však odpovědi na všechno. Mnozí jedinci, v jejichž mozku není něco v pořádku, ostatním nikdy neprovedou něco škodlivého nebo destruktivního. Každý snímek proto musí být interpretován v  kontextu života jednotlivce.

Ne všichni výzkumníci budou souhlasit se všemi závěry, k nimž jsem v této knize dospěl. Veškeré zde prezentované informace se z větší části opírají o naše rozsáhlé klinické zkušenosti a výzkumy.

Pokud chcete mít z této knihy užitek, nepotřebujete podstoupit vy‑ šetření SPECT. Naopak, jestliže navštívíte zdravotnická centra, kde s metodou SPECT nemají příliš velké zkušenosti, výsledky vyšetření toho vašemu lékaři mnoho neřeknou. Mým cílem je ukázat vám, co všechno jsme se díky metodě SPECT dozvěděli a jak jsme se naučili vysvětlit širokou škálu typů chování. Řada problémů, o nichž jsme se dlouho domnívali, že jsou psychické povahy (například deprese, panická porucha, ADD / ADHD), mají alespoň částečně biologické kořeny, na něž je třeba zacílit účinný léčebný plán. Doufám, že vám nové poznatky ohledně fungování mozku umožní hlubší pochopení vašich vlastních, ale i cizích pocitů a typů chování. Doufám, že budete používat mé „recepty“, které vám mohou pomoci fungovat v každodenním životě efektivněji, neboť mají vztah k otázkám týkajícím se vašeho mozku a jeho typu.

Dvanáct principů,

jak změnit svůj mozek a život

N

a klinikách Amen se řídíme dvanácti základními principy,

které tvoří základ naší spolupráce s  pacienty trpícími celou

řadou problémů, ale i s těmi, kteří chtějí vyladit fungování svého mozku. Tyto principy jsou až neuvěřitelně jednoduché, ale nenechte se zmást – současně jsou extrémně účinné, a jestliže se s nimi seznámíte, pochopíte a budete je používat, můžete od základu změnit svůj život. 1. Váš mozek se podílí na všem, co děláte, kým jste, ale i na tom,

jak myslíte, vnímáte, jednáte a jak dobře vycházíte s ostatními

lidmi. Mozek je orgán, jemuž vděčíte za svou inteligenci, povahu,

osobnost a za každičké rozhodnutí, které učiníte. Tato představa

není nijak nová. Přibližně v roce 400 př. n. l. napsal Hippokra

tés: „Člověk by měl vědět, že radosti, slasti, smích i zábavy, sta

rosti, žaly, sklíčenost i bědování nepřicházejí z ničeho jiného než

z mozku. Díky němu zvláštním způsobem získáváme moudrost

a poznání, vidíme a slyšíme a poznáváme, co je špatné a správné,

co je sladké a co nechutné... Díky mozku zešílíme a blouzníme,

útočí na nás strach i hrůza... Všechny tyto projevy musíme sná

šet, není -li mozek zdráv... Proto jsem toho názoru, že mozek se

v člověku uplatňuje největší silou. Jestliže je zdravý, interpretuje

nám věci, jež vycházejí ze vzduchu.“

Změňte mozek, změňte život

42

Je to váš mozek, který rozhoduje o tom, zda se máte oženit nebo se rozvedete. Spravuje vaše peníze a pomáhá vám k úspěchu v práci. Přiměje vás vstát od stolu a řekne vám, že již máte dost (nebo vám dovolí dopřát si ještě třetí porci zmrzliny). Většina lidí však přesto nad svým mozkem nikdy neuvažuje, což je velká chyba, protože na počátku úspěchu v jakékoli oblasti stojí právě zdravý mozek.

2. Když funguje správně váš mozek, fungujete správně i  vy.

Ale když má váš mozek problém, výrazně se zvýší pravděpodobnost, že budete mít problém v  životě i  vy. Zdravý mozek vás činí šťastnějšími, fyzicky zdravějšími (protože se lépe rozhodujete), bohatšími (protože se opět lépe rozhodujete) a úspěšnějšími ve všem, co děláte. Když váš mozek zdravý není, z jakéhokoli důvodu (mozkové poranění, užívání drog, obezita, spánková apnoe, plísňové toxiny), jste smutnější, méně zdraví, chudší a méně úspěšní. Ani jedna z knih o úspěchu v regálu vašeho místního knihkupectví se určitě nezmiňuje o  vyladění fyzického zdraví mozku. Na základě spolupráce s desítkami tisíc lidí jsme však přesvědčení, že je vždy nutné začít právě tímto.

Jestliže skutečně pochopíte princip číslo 2, je možné, že vám to nebude úplně příjemné. Může totiž dojít k přímému zpochybnění představy o svobodné vůli. Většina lidí si svobodnou vůli představuje černobíle: Buď ji člověk má, nebo nemá. Práce se zobrazovacími metodami mě naučila, že koncept svobodné vůle je poněkud vágní. Někteří z nás se mohou pochlubit skvělou celkovou funkcí mozku, díky čemuž mají patrně výrazně větší míru svobodné vůle, zatímco jiní mají mnohem méně zdravé mozky (často nikoli vlastní vinou, například po autonehodě), což vede k menší míře svobodné vůle a většímu počtu problémů v životě.

Dvanáct principů, jak změnit svůj mozek a život

43

Obrázek 1.1

Zdravý mozek

Šťastnější

Zdravější

Bohatší

Úspěšnější

Mozek, který zdravý není

Smutnější

Méně zdravý

Chudší

Méně úspěšný

3. Váš mozek je ten nejúžasnější a po energii nejvíce dychtící or

gán ve vesmíru. Předpokládá se, že lidský mozek obsahuje sto

miliard buněk, přičemž každá z těchto buněk je s ostatními buň

kami propojena až deseti tisíci spoji. Zároveň se odhaduje, že ve

vašem mozku je více spojů než ve vesmíru hvězd. Převeďme to

do řeči televizních nadšenců: Odhady hovoří o tom, že mozek

má úložnou kapacitu schopnou pojmout až tři miliony hodin

televizního vysílání.

Ačkoli váš mozek tvoří pouhá 2 % z celkového tělesné hmot

nosti (přibližně 1,3 kg), spotřebuje 20 až 30 % celkové energie,

kterou přijmete v potravě, a využívá 20 % oběhu krve. Zamyslete

se nad tím na chvíli. Váš mozek je metabolicky nejnákladnější

nemovitostí ve vašem těle. Je důležité si to uvědomit, protože

jakýkoli stav, kdy váš mozek nemá kyslík, může vést k jeho po

škození. Lhostejno, zda se jedná o tak děsivou situaci jako tonutí,

nebo o zdánlivou maličkost jako spánková apnoe.

Změňte mozek, změňte život

44

4. Váš mozek má konzistenci měkkého másla a nachází se ve velmi

tvrdé lebce se mnoha ostrými výčnělky kostí. To znamená, že

je náchylný k poraněním. Představte si něco, co by se na škále

měkkosti zařadilo mezi želé a vaječný bílek. Přesně tak je měkký

váš mozek. Pokud mi nevěříte, navštivte následující odkaz a pusťte

si video zachycující čerstvě rozpitvaný mozek, abyste viděli, jak je

ve skutečnosti měkký: https: / / m.youtube.com / watch?v=jHxyP

-nUhUY. Nyní si představte, jak je umístěn ve skutečně tvrdé lebce

s mnoha ostrými výčnělky kostí (viz obrázek 1.2). Otřesy a pora

nění hlavy mohou způsobit nárazy mozku do tvrdého vnitřku

lebky, což vede k poraněním, jež mohou člověku ničit život.

Měkký mozek + tvrdá lebka s ostrými výčnělky = problém

Obrázek 1.2: Lebka zevnitř

Všimněte si ostrých výčnělků kostí

Traumatická poranění mozku (TBI, z angl. traumatic brain injury)

jsou hlavní příčinou psychiatrických onemocnění, což ví jen málo

lidí, protože většina psychiatrů se na mozek nikdy nepodívá. TBI

má vztah k bezdomovectví, užívání drog a alkoholu, úzkosti, pa

nickým poruchám, depresi, ADD / ADHD, problémům s učením,

neúspěchům ve škole, vražednému či sebevražednému chování,

Dvanáct principů, jak změnit svůj mozek a život

45

domácímu násilí, neúspěchu v  zaměstnání a  tomu, zda skončíte ve vězení. V rámci studie, kterou jsem provedl v psychiatrické nemocnici Sierra Tucson v Arizoně, jsem zjistil, že 44 % přijatých pacientů utrpělo někdy v minulosti poranění mozku. Jiná studie zaměřená na bezdomovce v Torontu ukázala, že 58 % mužů a 42 % žen předtím, než se stali bezdomovci, utrpělo závažné poranění mozku.

V době, kdy píšu tyto řádky, utrpěly TBI od roku 2000 více než tři tisíce válečných veteránů. Následky takového poranění mohou člověka provázet po zbytek života, z čehož vyplývá, že se tito veteráni a společnost budou potýkat s následky během mnoha dalších desetiletí.

Po nějakém pádu, nehodě či otřesu mozku dojde každoročně ke dvěma milionům nových případů TBI. Jakmile k  TBI dojde, musíme věnovat mnohem větší pozornost prevenci dalšího TBI a rekonvalescenci mozku. Když americký prezident Barack Obama a LeBron James, oba zapálení sportovní fanoušci, prohlásili, že nedovolí svým dětem hrát americký fotbal, bylo to znamení, že se povědomí o následcích TBI začíná stávat součástí naší kultury.

5. Spousta věcí mozku škodí. Je očividné, že mozku neprospívají

drogy, nadměrné množství alkoholu, infekce, toxiny z okolního prostředí a traumatická poranění hlavy. Výzkumy ale ukazují, že mozku dále škodí: obezita; spánková apnoe; nejen vysoký, ale i horní polovina normálního krevního tlaku; diabetes, prediabetes, ale i vysoká normální hladina cukru v krvi; řada léků, jako jsou třeba benzodiazepiny; tzv.  „standardní americká strava“ (SAD) plná průmyslově zpracovaných potravin a  pesticidů, cukru a  umělých barviv a  sladidel; hormonální nerovnováha; chronický stres; negativní myšlení, a  dokonce i  trávení času s lidmi, kteří nejsou zdraví. Zamyslete se chvíli nad tím, které z těchto faktorů se mohou týkat vás.

Změňte mozek, změňte život

46

6. Spousta věcí mozku prospívá. Mám pro vás vzrušující zprávu:

Spousta věcí vašemu mozku prospívá a může jeho funkci posílit.

Patří mezi ně učení se novým věcem; správná výživa; cvičení

zaměřená na koordinaci pohybů; meditace; láskyplné vztahy

a  některé živiny, jako například vitaminy B

6

, B

12

a  vitamin D,

methyltetrahydrofolát (MTHF), omega-3 mastné kyseliny a fos

fatidylserin. V mnoha ohledech je pro váš mozek nejlepší trávit

čas se zdravými lidmi. Ukážeme si, že zdravé návyky jsou nakaž

livé. Často říkám, že nejrychlejším způsobem, jak se uzdravit,

je najít ve svém okolí toho nejzdravějšího člověka a trávit s ním

co nejvíce času. V kapitolách 19 a 20 naleznete podrobný popis

toho, co můžete udělat pro posílení svého mozku. 7. Jednotlivé systémy v mozku zpravidla plní určité funkce a pro

blémy v těchto systémech zpravidla vyvolávají symptomy, na

něž zabírá cílená léčba. Když se dozvíte něco o svém mozku, po

může vám to porozumět lépe sobě i druhým. Toto je jedna z ob

lastí, na něž se má kniha zaměřuje především. Dozvíte se o pěti

<


       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.