načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Zlato -- Příběh neobyčejného kovu - 2., aktualizované a doplněné vydání - Jan Struž Bohumil J. Studýnka

Elektronická kniha: Zlato -- Příběh neobyčejného kovu - 2., aktualizované a doplněné vydání
Autor:

Výpravná a šíří zpracování tématu výjimečná publikace z pera renomovaných autorů představuje zlato jako přírodní produkt mimořádných vlastností, který hýbal osudy jednotlivců ...
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  721
+
-
Doporučená cena:  849 Kč
15%
naše sleva
24
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Počet stran: 344
Rozměr: 31 cm
Úprava: ilustrace (převážně barev.), portréty, faksim.
Vydání: 2., aktualiz. a dopl. vyd.
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-5210-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Výpravná a šíří zpracování tématu výjimečná publikace z pera renomovaných autorů představuje zlato jako přírodní produkt mimořádných vlastností, který hýbal osudy jednotlivců i celých národů a který se stal pro lidstvo ztělesněním nepomíjivé kvality a hodnoty. Poutavý text je doprovázen nádhernými fotografiemi. (příběh neobyčejného kovu)

Předmětná hesla
Zlato
Zlato -- Dějiny
Těžba zlata
zlatnictví
zlaté mince
Měnové zlato
předměty ze zlata
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz
Příběh neobyčejného kovu
Příběh neobyčejného kovu
2., aktualizované a doplněné vydání
Bohumil J. Studýnka, Jan Struž
Bohumil J. Studýnka, Jan Struž
ZLATO
ZLATO
ZLATO





Tuto knihu věnuji památce svého otce Ing. Bohumila Studýnky (1920–2004).
B. J. S.





GRADA Publishing
Příběh neobyčejného kovu
2., aktualizované a doplněné vydání
Bohumil J. Studýnka, Jan Struž
ZLATO





ZLATO
Příběh neobyčejného kovu
2., aktualizované a doplněné vydání
JUDr. Ing. Bohumil J. Studýnka, CSc., Ing. Jan Struž
Nakladatelství děkuje za spolupráci a významnou 
finanční podporu partnerům vydání této knihy:
CZECH TOP 100, a.s.
Česká mincovna, a.s.
Mimořádné poděkování patří České národní bance. 
Řada předmětů zobrazených v knize je ke zhlédnutí 
ve stálé expozici „Lidé a peníze“, umístěné v prostorách 
bývalého trezoru v hlavní budově ČNB, 
Na Příkopě 28, Praha 1.
Za výjimečnou podporu a spolupráci při přípravě 
obrazové výbavy knihy děkuje nakladatelství 
Národnímu muzeu a jeho pracovníkům.
Nakladatelství děkuje společnosti Fomei, a.s., za laskavé 
zapůjčení fotografického stolu s příslušenstvím.
TIRÁŽ  TIŠTĚNÉ PUBLIKACE 
Vydala Grada Publishing, a.s.
U Průhonu 22, 170 00 Praha 7
obchod@grada.cz, www.grada.cz
tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400
jako svou 5676. publikaci
Počet stran 344
Druhé vydání, Praha 2014
Odpovědné redaktorky PhDr. Renáta Slavíková,
Mgr. Kamila Nováková
Redakční spolupráce Petr Somogyi
Grafický návrh Roman Kliský (www.klisky.cz)
Sazba, zlom Roman Kliský (www.klisky.cz)
Odborná redakce, popisky, rejstřík PhDr. Renáta Slavíková
Lektorka kapitoly Zlato, peníze, měna a společnost
doc. Ing. Helena Fialová, CSc.
Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.
Copyright © Grada Publishing, a.s., 2014
Copyright © Bohumil J. Studýnka, Jan Struž, 2014
Cover Design © Roman Kliský, 2014
Cover Photo © Kunsthistorisches Museum, Vídeň
Na titulní stránce knihy je zobrazen soubor zlatých předmětů
nalezený v roce 1799 v Rumunsku a na zadní straně je slavná 
Celliniho slánka vyrobená pro francouzského krále Františka I.
(Kunsthistorisches Museum, Vídeň).
Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí
být reprodukována a používána v elektronické podobě,
kopírována a nahrávána bez předchozího písemného souhlasu
nakladatelství. V knize použité názvy produktů, firem apod.
mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými
ochrannými známkami příslušných vlastníků. Neoprávněné
užití této knihy bude trestně stíháno.
ISBN 978-80-247-5210-5
ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE:
ISBN 978-80-247-9465-5 (ve formátu PDF)





5
Průvodce knihou .................................................................................................................................. 8
Předmluva ......................................................................................................................................... 28
ZLATO SE PŘEDSTAVUJE ............................................................................................. 33
Zlato – bůh nebo ďábel? ........................................................................................... 34
Co je to zlato? ........................................................................................................... 37
Zlatotepectví ................................................................................................. 42
Pozlacovačství ............................................................................................... 44
Různé slitiny zlata........................................................................................ 45
K čemu je dobré zlato? .................................................................................. 53
Zlato jako šperk ............................................................................................ 54
Užití zlata v medicíně ........................................................................................................ 64
Zlato v technice ................................................................................................................... 70
TROCHU HISTORIE ........................................................................................................ 75
Zlato – první mezi kovy ............................................................................................ 76
Zlato a Bible ............................................................................................................. 80
Zlato v řeckých bájích a pověstech ........................................................................... 82
Zlatý věk lidstva? ...................................................................................................... 84
Zlatý věk je stále živý ................................................................................................. 86
Zlato – odvěký průvodce lidstva .............................................................................. 88
Egyptská říše zlata ....................................................................................... 91
Další africké kultury .................................................................................. 103
Předoasijské kultury a zlato ....................................................................... 107
Zlato v evropském úsvitu ........................................................................................... 114
Egejská oblast ............................................................................................ 115
První Evropané – Keltové .......................................................................... 119
Etruskové – národ zlatníků ........................................................................ 123
OBSAH





6
Starověký Řím ........................................................................................... 124
Raný a vrcholný středověk ........................................................................................129
Renesance a zámořské objevy ................................................................................ 137
Zlato Kolumbova kontinentu ...................................................................... 138
Zlatá éra pirátství ........................................................................................ 146
Alchymie aneb jak vyrobit zlato ................................................................. 148
Střípky z historie zlata na našem území .................................................................. 154
Pravěké zlato ............................................................................................... 156
Velkomoravské zlatnictví ........................................................................... 164
Zlato přemyslovských Čech ....................................................................... 167
České korunovační klenoty ........................................................................ 172
Skvosty Vyšehradské kapituly .................................................................... 180
ÉRA NOVÝCH OBJEVŮ ................................................................................................ 185
Sibiřské zlato .......................................................................................................... 186
Kalifornská zlatá horečka ....................................................................................... 189
Australské zlato ...................................................................................................... 199
Období relativního klidu ......................................................................................... 202
Jihoafrické dobrodružství ....................................................................................... 204
Poslední objev 19. století ........................................................................................ 206
Těžba zlata ve 20. století ........................................................................................ 208
Jihoafrické zlaté doly ................................................................................. 209
Těžba zlata na území dnešního Ruska ........................................................ 210
Těžba zlata v dalších částech světa ............................................................ 212
ZLATO, PENÍZE, MĚNA A SPOLEČNOST ................................................................ 219
Vznik peněžní směny .............................................................................................. 220
Názory některých ekonomů a filozofů .................................................................... 226
Nástin historie soužití zlata a peněz ........................................................................ 231
Zlatý monometalismus a systém zlatého standardu ............................................. 243
Standard zlatého slitku ................................................................................ 244
Obsah





7
Obsah
Zlato nebo papírové peníze? ....................................................................... 245
Zlato a poválečný mezinárodní měnový systém ......................................... 247
Zlatá horečka v zimě 1979/1980 ................................................................ 251
Jak funguje mezinárodní trh zlata ........................................................................ 257
Londýnský trh zlata .................................................................................... 259
Další významná centra obchodu se zlatem ................................................. 264
Zlato jako prostředek tezaurace .................................................................. 266
Nejznámější zlaté mince ............................................................................. 267
Československé dukáty ............................................................................... 270
Slovenské dukáty ........................................................................................ 275
Jak se vyrábějí mince .................................................................................. 276
Nejnovější zlaté mince z produkce České mincovny ................................. 278
Které národy tezaurují nejvíce zlata? ........................................................... 281
ZLATO MÁ JISTOU BUDOUCNOST .......................................................................... 283
Těžba zlata .................................................................................................. 284
Zlatnictví ..................................................................................................... 289
Zlato a archeologie ..................................................................................... 291
Zlato a kosmonautika .................................................................................. 294
Perspektiva zlata jako měnového kovu ...................................................... 296
Zlato, zlato, zlato! ....................................................................................... 299
ZLATÝ KALEIDOSKOP ................................................................................................ 301
Co všechno je a není zlaté ...................................................................................... 302
Důležitá data z historie zlata ................................................................................... 314

O autorech ....................................................................................................................................... 320
Resumé ........................................................................................................................................... 324
English Summary ............................................................................................................................. 326
Poděkování ..................................................................................................................................... 328
Literatura ........................................................................................................................................ 329
Rejstřík ............................................................................................................................................ 339





8
ZLATO SE
PŘEDSTAVUJE ............. 33–73
Zlato – kolik touhy a
respektu se skrývá v jednom slově!
Ale známe dobře tento kov?
Kdo z nás ví, že zlato není jen
šperkem nebo mincí; že je to
kov s jedinečnými fyzikálními
vlastnostmi, díky kterým je
využíváno v řadě oborů? O
těchto zajímavých stránkách zlata
bude pojednávat tato kapitola.
PRŮVODCE KNIHOU





9
Průvodce knihou
T o je otázka, kterou si již po celé věky kladou filozofové
a ekonomové. Zlato je věčné a nezničitelné, neztrácí na
hodnotě. Avšak cesta k němu je často dlážděna válkami a
utrpením. Stojí to za to?
Zlato – bůh nebo ďábel? .............................. 34
Co je to zlato? .................................................. 37
V této části knihy je zlato představeno jako kov s jedinečnými
fyzikálními vlastnostmi. Víte, že zlato díky své vysoké kujnosti může být vytepáno
na plátek o síle 0,005 milimetru? Víte, že se zlato využívá i v plastické
chirurgii a v kosmonautice?
Zlatotepectví ................................... 42
Pozlacovačství ................................ 44
Různé slitiny zlata .......................... 45
K čemu je dobré zlato? ................... 53
Zlato jako šperk .............................. 54
Užití zlata v medicíně ..................... 64





10
Průvodce knihou
TROCHU
HISTORIE ................................ 75–181
Žádný jiný kov
nedoprovází lidstvo tak věrně jako
zlato. Již před 5000 lety
vznikaly předměty
obdivuhodné krásy, již staří
Egypťané dokázali
zlato využít ke
stomatologickým účelům, již přes
2500 let se razí zlaté
mince. Tato kapitola je nejen
oslavou dovednosti a
vynalézavosti našich předků,
ale i výpovědí o vlivu
zlata na společnost a dějiny.





11
Průvodce knihou
Zlato – první mezi kovy ............................... 76
Zlato a Bible ..................................................... 80
Zlato je poměrně měkký, snadno opracovatelný kov, a proto není
divu, že již nejstarší civilizace ho znaly a využívaly. Postupem času
zlato přestalo být pouhou ozdobou a začalo přebírat i peněžní funkce.
Ale o tom pojednávají další kapitoly této knihy.
Dokladů, že zlato bylo samozřejmou součástí života kočovných kmenů,
nalezneme v Bibli celou řadu. Zlato bylo nejen důstojným materiálem pro
výzdobu Šalamounova chrámu v Jeruzalémě, ale také věčným
pokušitelem, ztělesněným ve zlatém teleti.
Svět řeckých bohů byl odrazem života pozemského se všemi
jeho ctnostmi a nectnostmi, proto v něm zlato nesmělo chybět.
Zlato bylo pro svoji zářivost atributem slunečního boha Hélia, na
druhé straně představovalo zlo a marnost, jak to popisuje příběh
o králi Midásovi.
Zlato v řeckých bájích a pověstech ......... 82





12
Průvodce knihou
Zlatý věk lidstva? ........................................... 84
Zlatý věk je stále živý ...................... 86
Zlato – odvěký průvodce lidstva ............... 88
Kráčí lidstvo vstříc lepšímu osudu, anebo to nejšťastnější
období své existence má už za sebou? To je filozofická otázka,
která trápí myslitele po celá staletí a těžko někdy bude
uspokojivě zodpovězena.
Tato podkapitola nás seznámí s nejranějšími metodami dobývání
a zpracování zlata. Zalistujeme-li dále, otevře se nám svět starověkých
Egypťanů a Sumerů i s jejich nepřekonatelným zlatnickým uměním.
Egyptská říše zlata ........................... 91
Další africké kultury ....................... 103
Předoasijské kultury a zlato ........... 107
Zlatý věk lidstva je fenomén, který se vyskytuje ve všech koutech světa. Je těžké
říci, kde se nachází originální místo představ o pozemském ráji a zlatém věku. V
Knize samé je pozemský ráj lidem odepřen pro prvotní hřích – poznání. Ale právě nutkání
k poznání lidstvu umožnilo přežít a expandovat dodnes.





13
Průvodce knihou
Zlato v evropském úsvitu .......................... 114
Raný a vrcholný středověk ....................... 129
Egejská oblast ................................ 115
První Evropané – Keltové ............. 119
Etruskové – národ zlatníků ............ 123
Starověký Řím ............................... 124
Náhle se ocitáme ve starověkém Řecku a Římě. Kde
objevil Heinrich Schliemann Priamův poklad? Odkud brali
Římané zlato a jaký měli k němu vztah? A jak to bylo se
zlatachtivými Kelty? To je jen výběr z témat, o kterých vypráví
tato část knihy.
Je to věk rytířů a křížových výprav. Zlato patří k nezbytným atributům
panovníků, je vítanou kořistí z dobyvačných válek. Jeho záře však umocňuje
i víru v Boha. Zlato zdobí nesčetné relikviáře, mezi nimiž určitě vyniká
relikviář sv. Maura z Bečova nad Teplou.





14
Průvodce knihou
Zlato Kolumbova kontinentu .......... 138
Zlatá éra pirátství ............................ 146
Alchymie aneb jak vyrobit zlato ........ 148
Neuhasitelná touha po poznání i po zlatě, spojená s vírou
v lidské schopnosti, žene Evropany napříč zeměkoulí. Objev
amerického kontinentu přináší nejen zlato, ale i umělecké
skvosty tajemných indiánských civilizací. Nakonec
zavítáme mezi alchymisty doby Rudolfa II.
Renesance a zámořské objevy .................. 137





15
Průvodce knihou
Pravěké zlato .................................. 156
Velkomoravské zlatnictví ............... 164
Zlato přemyslovských Čech ........... 167
České korunovační klenoty ............ 172
Skvosty Vyšehradské kapituly ........ 180
Každý z nás jistě zná české korunovační klenoty, ale kolik
Čechů spatřilo pravěké zlaté šperky nalezené na našem území?
Málokdo také ví o skvostech Vyšehradské kapituly nebo o
pohřební výbavě kněžny ze Želének na Teplicku. O tom všem
vypráví tato část knihy.
Střípky z historie zlata na našem území ..... 154





16
Průvodce knihou
ÉRA NOVÝCH
OBJEVŮ ................................................. 185
Na Klondiku se našlo zlato! Kolik dobrodruhů by se
i dnes okamžitě vypravilo za oceán, kdyby to bylo tak
snadné jako v 19. století? Ve skutečnosti to zlatokopové
neměli vůbec jednoduché ani tehdy. O jejich radostech
a strastech, o těžbě zlata v různých částech světa vypráví
celá tato kapitola.





17
Průvodce knihou
Sibiřské zlato .................................................. 186
Kalifornská zlatá horečka .......................... 189
Australské zlato ............................................. 199
Málokdo tuší, že první zlatá horečka se odehrála na území ještě
carského Ruska. Tato obrovská země je již od 18. století zevrubně zkoumána
a postupně lidem odhaluje své netušené zásoby zlata.
Tak tady všechno začalo. Po objevu zlata na Sutterově
pozemku zachvátilo zlaté šílenství celou Kalifornii a přitáhlo
tisícihlavé davy zlatokopů ze všech koutů světa. Mladý stát se stal
doslova kotlem národů, kde právo lynče bylo mnohokrát rychlejší
než zaostávající zákonodárství. Přesto málokomu ze zlatokopů
se podařilo skutečně zbohatnout.
Kalifornská zlatá horečka se přenesla i do vzdálené Austrálie. Doposud
zaostalá britská kolonie, která spíše sloužila jako jeden velký trestanecký
tábor, se díky přílivu nových zlatachtivých obyvatel zcivilizovala a ztratila
svůj nádech děsivosti.





18
Průvodce knihou
Období relativního klidu ........................... 202
Jihoafrické dobrodružství .......................... 204
Poslední objev 19. století .......................... 206
Druhá polovina 19. století znamenala určité zklidnění zlatého
šílenství. Stále byla objevována nová a nová ložiska zlata, zejména
v americké Nevadě nebo na Novém Zélandu, avšak zájem o ně už
nebyl tak masový jako ve 40. a 50. letech 19. století.
V 80. letech 19. století vstupuje na kolbiště dobývání zlata mocný
hráč, který se udrží na výsluní slávy také ve 20. století a
pravděpodobně i v 21. století. Jedná se o dnešní Jihoafrickou republiku, která
se do dějin zapsala i novou metodou získávání zlata z horniny, tzv.
kyanidizací.
Když se řekne „zlatá horečka“, vybavíme si zpravidla tu poslední a
nejdramatičtější – na řece Klondike, a to také díky románům Jacka Londona, přímého
účastníka událostí. Nezměrné utrpení tisíců lidí, nalákaných vidinou bohatství,
více než kdy jindy odhalilo pošetilost lidské touhy po zlatě.
*





19
Průvodce knihou
Těžba zlata ve 20. století ........................... 208
Jihoafrické zlaté doly ...................... 209
Těžba zlata na území
dnešního Ruska ............................... 210
Těž ba zlata v dalších
částech světa ......................................... 212
Dobývání zlata ztratilo až na výjimky romantiku
individuálních akcí a stalo se skutečným průmyslovým odvětvím. Do
souboje o zlato vstupují velké společnosti vyzbrojené
dokonalou technikou, která umožňuje vyrvat přírodě mnohem větší
množství zlata než kdykoliv předtím.





20
Průvodce knihou
ZLATO, PENÍZE, MĚNA
A SPOLEČNOST ................. 219
Pod pojmem „zlato“ si mnozí
z nás asi představí pyramidu
zlatých cihel v bankovním trezoru –
natolik zlato vstoupilo do našich
životů jako ekonomický
fenomén. V této kapitole se dozvíme,
že zlato se kupuje a prodává na
specializovaných trzích a že i po
staletích je pro nás stále tím
nejspolehlivějším ochráncem před
nejistou budoucností.





21
Průvodce knihou
Vznik peněžní směny ................................... 220
Názory některých ekonomů a filozofů .... 226
Ačkoliv se nám zdá, že
peníze existují odjakživa,
není to pravda. Jaké
podmínky musely být
splněny, aby se zrodily peníze
jako nástroj směny, a jaké
funkce peníze plní, o tom
pojednává tato část knihy.
D oposud jsme nechali zlato, aby k nám promlouvalo
prostřednictvím historických událostí a skvostných
artefaktů. Nyní dejme slovo filozofům a ekonomům, aby
vyjádřili svůj názor na roli zlata ve společnosti a v peněžním
hospodářství.





22
Průvodce knihou
Nástin historie soužití zlata a peněz ...... 231
Cesta, kterou zlato muselo urazit, aby se z pouhé ozdoby či kultovního
předmětu stalo penězi, nebyla krátká ani snadná. Muselo uplynout hodně
času, než lidé dospěli k názoru, že zlato je díky svým fyzikálním vlastnostem
ideální podobou peněz. Důvěra ve zlato jako stabilizátora měny a
ekonomiky vyvrcholila vznikem zlatého standardu v 19. století.
Zlatý monometalismus a systém
zlatého standardu ........................... 243
Standard zlatého slitku .................. 244
Zlato nebo papírové peníze? .......... 245
Zlato a poválečný mezinárodní

Zlatá horečka v zimě 1979/1980 ... 251
měnový systém ............................ 247





23
Průvodce knihou
Jak funguje mezinárodní trh zlata .......... 257
Zlato je zboží jako každé jiné – skladuje se na paletách
a jeho cena se řídí nabídkou a poptávkou.
Prostřednictvím této podkapitoly se seznámíme s mechanismem
nákupu a prodeje zlata, poznáme nejznámější zlaté
mince a zamyslíme se nad otázkou, proč lidé vlastně zlato
kupují.
Londýnský trh zlata ........................ 259
Další významná centra
obchodu se zlatem .......................... 264
Zlato jako prostředek tezaurace ...... 266
Nejznámější zlaté mince ................. 267
Československé dukáty .................. 270
Slovenské dukáty ............................. 275
Jak se vyrábějí mince ...................... 276
Které národy tezaurují
nejvíce zlata? .................................. 281





24
Průvodce knihou
ZLATO MÁ JISTOU
BUDOUCNOST .............. 283
Je známo, že zásoby fosilních
paliv vydrží lidstvu jen několik
desetiletí. Nehrozí něco
podobného zlatu? Na rozdíl od ropy či uhlí
se vytěžené zlato nespotřebovává,
nýbrž v té či oné podobě přetrvává
dál. Také nic nenasvědčuje tomu,
že bychom si ho cenili méně než
naši předkové. Stále platí, že zlato
je nejspolehlivějším uchovatelem
hodnoty a nejkvalitnějším
materiálem pro výrobu šperků a
krásných předmětů vůbec.





25
Průvodce knihou
Těžba zlata ..................................... 284
Zlatnictví ........................................ 289
Zlato a archeologie ......................... 291
Zlato a kosmonautika ..................... 294
Perspektiva zlata jako
měnového kovu .............................. 296


Zlato, zlato, zlato! ........................... 299





26
Průvodce knihou
KALEIDOSKOP .................. 301
ZL AT Ý
Tato trochu rozverná kapitola nám má
připomenout, v kolika významech
používáme slovo „zlatý“, aniž by se často
jednalo o skutečné zlato. A na závěr si
připomeneme důležitá data z historie
zlata.





27
Průvodce knihou
Co všechno je a není zlaté ......................... 302
Důležitá data z historie zlata .................... 314
Na začátku by mohla být primitivní hádanka – co
má společného Zlatovláska se Zlatými stránkami?
Zjistíme, že prakticky vůbec nic, až na to slůvko
„zlatý“. Toto srovnání svědčí nejen o bohatosti
lidské fantazie, ale i o tom, že zlato je pevně zakotveno
v našem myšlení.
Společně se zlatem jsme ušli pořádný kus cesty a nyní
nastala chvíle, abychom se ohlédli a připomněli si
významné okamžiky z jeho historie. Jaký obrovský přerod
zlato prodělalo! Zatímco na začátku bylo pouhým
blýskavým kovem, hodícím se leda k výrobě šperků a
ozdob, na počátku 21. století je důležitým komponentem
vesmírných sond a pojistkou měnové stability řady
ekonomik. Další aktuální informace o zlatě jsou průběžně
publikovány na webové stránce www.cojezlato.cz.





28
na řada zajímavých faktů a fotografií. Předně bychom
rádi poděkovali za radu, pomoc i poskytnutí podkladů
našemu vysokoškolskému učiteli Ing. Bohumilu
Suchardovi, bývalému výkonnému řediteli
Mezinárodního měnového fondu. Dále bychom rádi vyjádřili svůj
dík generálnímu řediteli Národního muzea Dr. Michalu
Lukešovi, ředitelce Historického muzea Dr. Věře
Přenosilové, dále Dr. Petru Šuléřovi a Dr. Luďku
Galuškovi z Moravského zemského muzea v Brně za laskavost,
s jakou nám umožnili fotodokumentaci cenných
sbírkových předmětů. Náš nemenší dík patří také Ing. Karlu
Drhovskému z Národního památkového ústavu v Plzni,
který s nevšední ochotou poskytl fotografie relikviáře
sv. Maura a dalších cenností a rovněž přispěl do této
knihy vlastním textem. Velice jsme vděčni panu Antonínu
Doležalovi, proboštovi Vyšehradské kapituly, a Dr. Janu
Kotousovi, řediteli téže instituce, za laskavé
zpřístupnění vzácných skvostů z majetku kapituly. Upřímně
děkujeme Vlastislavu Benešovi, honorárnímu konzulovi
Ekvádoru, za velkou obětavost, s jakou nám
zprostředkoval fotografie z Museo del Oro, Santafé de Bogotá.
Za laskavé poskytnutí textu a obrazové dokumentace
dále děkujeme Ing. Janu Vízkovi, řediteli Divize Česká
mincovna společnosti ORNELA, a Ing. Janu
Menglerovi, CSc., generálnímu řediteli podniku SAFINA, a.s.
Naše vřelé poděkování patří i těm, kteří svými
vědomostmi a zkušenostmi přispěli ke zdárnému vzniku
této knihy. Děkujeme Dr. Janu Komárkovi za
cenné příspěvky z oboru chemie a alchymie,
primářce MUDr. Věře Šatánkové za příspěvek z oboru
plastické chirurgie, primáři MUDr. Milanu Odehnalovi,
MBA, z oční kliniky FN Motol Praha, MUDr. Janě
PŘEDMLUVA
Když jsme v roce 1985 vydali knihu Zlato, zlato,
zlato, měla u čtenářů velký ohlas. Ukázalo se, že toto
téma je přitažlivé a nevyčerpatelné zároveň. Za
posledních 30 let se kolem zlata seběhlo tolik
událostí, že stálo za to, příběh zlata znovu navštívit a úplně
znovu přepracovat.
Zlato je symbolem života, pokroku, moci a
prosperity. Je součástí našeho každodenního života, avšak
na rozdíl od nás, lidí, neumírá, je věčné. Provází
lidstvo od samotných počátků jeho historie a věrně ho
následuje kamkoliv, třeba i do vesmíru. Proto napsat
příběh tak univerzálního a jedinečného kovu nebylo
jednoduché.
Otevíráte knihu, která nechce být vyčerpávající
encyklopedií zlata. Chce co nejvýstižněji představit zlato
ve všech jeho nejdůležitějších rolích – jako přírodní
produkt výjimečných fyzikálních vlastností, jako
ozdobu, měnový kov i jako předmět obchodu a
samozřejmě také lidského mamonu. Náš příběh hledí stejně
do minulosti jako do budoucnosti; z předlouhé
historie zlata zachycuje jak nejdůležitější události, tak i
zajímavé detaily a historky. Není to román na jednu noc.
Je to povídání, které se dá číst dlouho a s přestávkami.
Je to kniha plná nádherných fotografií, které daleko
více než pouhá slova vypovídají o kráse a
rozmanitosti zlata.
Šíře tématu si vyžádala spolupráci s řadou
odborníků – s historiky, archeology, zlatníky, s odborníky
na důlní těžbu a s kurátory muzejních sbírek. Díky
jejich pomoci a péči mohla být v této knize publiková-





29
Tomasové Studýnkové, Ph.D., za příspěvek z oboru
revmatologie a za celkové uspořádání části týkající se
užití zlata v medicíně.
Poděkování si zaslouží také pracovníci České
národní banky – Ing. Vladimír Kudlík, Ing. Tomáš Hládek
a Dr. Leopold Surga, a to za poskytnutí údajů a
fotografií z oblasti bankovnictví a peněžnictví. Za
odbornou pomoc a spolupráci dále děkujeme sourozencům
Petru a Haně Benešovým, Ing. Petru Morávkovi,
Josefu Petráskovi, Haně Velechovské, členům pražského
cechu zlatníků Jindřichovi Hrdému, Karlu Litschovi
a Norbertu Rieglovi, dále děkujeme Zdeňku Medkovi
a Ing. Ivanu Synkovi z Českého klubu zlatokopů.
V neposlední řadě bychom rádi poděkovali za
trpělivost, velkorysost a pochopení při realizaci
průběžných změn odpovědné redaktorce knihy PhDr. Renátě
Slavíkové, která nám výrazně pomohla i s výběrem
a uspořádáním fotografií, a taktéž paní šéfredaktorce
Ing. Kateřině Drongové a jejím spolupracovníkům
z nakladatelství Grada Publishing, které nám i této
knize věnovali. Děkujeme také Romanu Kliskému
i všem ostatním fotografům, ať už profesionálům či
amatérům, za jejich dílo, bez kterého by tato kniha
nebyla tím, čím je.
Mimořádné poděkování patří Kanceláři prezidenta
republiky České republiky a Správě Pražského hradu.
Bez jejich velkorysého a profesionálního přístupu by
kniha byla významně ochuzena o fotografie stěžejního
celonárodního významu. V této souvislosti vyjadřujeme
zvláštní poděkování exprezidentovi České republiky
panu prof. Václavu Klausovi.
Díky laskavosti a pochopení všech zmíněných i
nezmíněných (kterým se tímto omlouváme) vznikla kniha, jež
se nově rovným dílem zabývá úlohou zlata jak v
západní civilizaci, tak v dějinách na území naší země. Zlato
nechalo v historii českého národa svoji nesmazatelnou
stopu a také jeho prostřednictvím mohly naše dějiny
a území více mluvit do těch světových.
JUDr. Ing. Bohumil J. Studýnka, CSc.
Ing. Jan Struž
Předmluva





30





31
Průvodce knihou
◄▲ K nejcennějším zlatnickým skvostům patří bezesporu české korunovační klenoty, reprezentované zejména Svatováclavskou korunou, kterou
nechal zhotovit Karel IV. ke své korunovaci v roce 1347. Korunovační jablko a žezlo pocházejí z 30. let 16. století a součástí českého
korunovačního souboru se staly až v průběhu 17.–18. století (Pražský hrad)





32 32





33
ZLATO SE
PŘEDSTAVUJE
Zlato je věčné, krásné, užitečné a nezničitelné. Je to malý zázrak, že v každé
době bylo nanejvýš ceněno jako uchovatel hodnoty, že odolalo zubu času
a nesnázím života.
James Blakely
Zlato! Zlato! Zlato! Zářivé a žluté, kruté a studené!
Thomas Hood
Zlato dokáže snáz překonat bdělou stráž,
umí rozrazit zdi lépe než mocný blesk.
Horatius
Zlato je zjevením krásy i ošklivosti.
Nicholas Boileau
All that glisters is not gold.
Není všechno zlato, co se třpytí.
William Shakespeare, Kupec benátský (2. jednání, 7. scéna)





Zlato se představuje
34
D ne 14. dubna 2014 skončilo obchodování na
newyorském trhu se zlatem na ceně 1326 amerických
dolarů za jednu trojskou unci. Časově navazující
měnový kurz mezi americkým dolarem a českou korunou
byl 19,86 CZK/USD a referenční jedna trojská unce
o teoretické hmotnosti 31,1 gramů čistého zlata a
velikosti 41 × 24 × 1 mm měla výchozí cenu 26 334 korun
českých (plus nezbytné ážio – příplatek za zpracování
a distribuci). Trojské unci zlata o těchto rozměrech se
také říká ingotcard, neboť se v některých zemích
světa prodává v bankách, klenotnictvích či v prodejnách
dárkových předmětů jako suvenýr, dárek,
příležitostná cennost při narození dítěte, při prvním svatém
přijímání, při promoci, při svatbách, prostě tehdy, když
chce dárce uctít obdarovaného věcí, jejíž hodnota
přetrvá celý život, celé věky. Ano, při těchto příležitostech jsou jako dárek stále oblíbené
prsteny, náhrdelníky, náušnice, náramky a jiné šperky ze zlata, nicméně v naší době
uvyklé na nejrůznější platební a úvěrové karty se tento zajímavý nápad obchodníků se
zlatem setkává se stále větším úspěchem.
Zaslepená touha po zlatě se táhne jako červená nit celými dějinami lidstva, ať už máme
na mysli objevitelské – přesněji řečeno dobyvatelské – cesty do nitra Ameriky, Afriky
a Asie nebo početné zlaté horečky či dnešní shon po zisku a
bohatství, to neviditelné 24hodinové globální obchodování s
čímkoliv prostřednictvím elektronických médií. Zlato – to
je slovo znějící vánkem přeludů a tající v sobě vždy
něco mimořádného a kouzelného.
Kdo nic nemá, přeje si něco. Kdo něco má, přeje si všechno.
(České přísloví)
◄ Jeden ze zlatých plechů, náhodně nalezených v roce 1927 při
roztloukání silničního štěrku u Křepic, okr. Strakonice (Národní
muzeum, Praha)
▲ Zlatý ingotcard
Ani ne tak magickou
ja ko spíše pragmaticky
vzniklou cifrou, pod
kterou by cena zlata neměla
dlouhodobě klesnout,
je cena zhruba 300
amerických dolarů za
trojskou unci, jež je
adekvátní spodní hranicí
současných průměrných
těžebních nákladů.
Zlato – bůh nebo ďábel?
Zlato – bůh nebo ďábel?





Zlato se představuje
35
◄ Za pětatřicet dní ke zlatým polím!
Plakát paroplavební společnosti
nabízí zlatachtivým zájemcům
rychlou dopravu do Kalifornie
Když do nejpoužívaněj -
ších internetových
vyhledávačů zadáte slovo
„gold“, tedy anglicky
zlato, dostanete 599 mi -
lionů odkazů. Zadáním
anglického slova „God“
(Bůh) pak dostanete
jenom 363 milionu
odkazů. Není to cyničnost
naší internetové doby?
Lidstvo bylo zlatem odjakživa magicky přitahováno a pod příslibem zisku či pod
hrozbou jeho ztráty bylo schopno těch nejstatečnějších nebo naopak těch nejpodlejších
činů; hnalo se do válek nebo rychle spělo k míru. Vždy záleželo a bude záležet na tom,
kdo zlato vlastní a k jakým cílům ho využívá.
„Zlato, zlato, lidi, na Klondiku se našlo zlato!“ – tak zněly výkřiky prvních svědků
objevu zlata na Aljašce koncem 19. století a zájemci o rychlé zbohatnutí se hrnuli ze
všech stran světa za jakoukoliv cenu a všemi možnými dopravními prostředky. Města
se vylidňovala a desetitisíce zlatokopů se vrhaly do náruče drsné severské přírody.
Desetitisíce jich také hynuly, byly zabity, okradeny a zapomenuty, ale někteří z nich rychle
zbohatli. Každodenní realitu zlatého šílenství na Aljašce mistrovským perem popsal
spisovatel Jack London, nicméně nezkrotná touha po bohatství provázela všechny
velké nálezy zlata v historii.
Zlato má svoji výjimečnou a nezastupitelnou úlohu v průmyslu, lékařství,
stomatologii, kosmonautice, chemii a v řadě dalších oborů. Stejně výsadnímu postavení se těší
i jako prostředek peněžního
hospodářství, zejména v mezinárodním
měřítku, a nic na tom nemění skutečnost, že
už několik desítek let je tato jeho role
zpochybňována. V posledních 20
letech vzrostla nová vlna zájmu o zlato
především jako reakce na kolapsy
likvidity zejména v latinskoamerických
zemích (Argentina, Brazílie, Mexiko,
Venezuela apod.), jako sebezáchovná
odezva konfliktů na Středním východě
a s tím souvisejícího růstu ceny ropy.
▼ Uherský zlatý dukát z roku
1869 (Česká národ ní banka)
Stříbrná klec a zlatá svoboda.
(České přísloví)





Zlato se představuje
36
V kritických okamžicích historie lidstva zlato bylo a vždy bude univerzálním
platebním prostředkem. Není tak mrtvé, jak se snaží mnozí prohlašovat. Je to stále kov
nadmíru přitažlivý pro peněžní hospodářství. Kdykoliv se hroutí měny a hodnoty tohoto
světa, lidé ve strachu o svůj majetek utíkají ke zlatu.
Nebyly to vlády, ale trhy,
kdo si zvolil zlato jako
nejlepší podobu peněz.
Zlato již po staletí
funguje jako zboží trvalé
hodnoty a jako nejžádanější
peněžní prostředek.
▲ Zlatá stokoruna vydaná
u pří ležitosti 60. výročí
vlády Františka Josefa I.
(Česká národní banka)
► Ačkoliv by to málokdo
hádal, ve výstavních
prostorách České národní banky
lze spatřit celou tunu
zlata! Jedná se o pyramidu 80
zlatých cihel, z nichž každá
váží 12,5 kilogramů
V 21. století jsme se ocitli v nové éře. Teroristické útoky dostaly zcela jiný rozměr
(New York, Londýn, Madrid, Moskva, Boston, Volgograd), objevují se lokální války
zejména v citlivých oblastech s cennými přírodními zdroji, kolapsy postihují velké
světové banky a korporace. Bankroty hrozí celým státům, tentokrát nejen v „třetím“
světě, ale přímo v Evropě. Souhrn těchto skutečností a vlivů jen synergicky
zvyšuje nejistotu peněz a hodnot v držení jednotlivců, korporací i celých
států. Akcie, dluhopisy, státní dluhopisy, jiné finanční produkty a jejich
deriváty i hotové či žirové peníze samy přestávají být dostačujícími jistotami
pro úspory, důchody, rezervy i investiční chuť vkládat zdroje do budoucna.
Zcela zákonitě se vrací (zejména soukromý) zájem o fyzickou držbu zlata,
nejlépe pak individuální investice s vlastním neomezeným přístupem a
možností jeho přemísťování i prodeje v případě nutnosti či výhodnosti, a to bez potřeby
prostředníků. Triumfální comeback zlata jako předmětu tezaurace, investice a mnohdy
i přímého platidla v soukromém sektoru narostl. Jeho cena na trzích v roce 2011
zdvojnásobila nominálně vlastní výstřelek z roku 1980 (850 USD za trojskou unci) na nový
rekord, zhruba 1920 USD za trojskou unci. Cena na úrovni okolo 1300 USD (2014)
za trojskou unci je jenom střednědobým cenovým korekčním sedlem vývoje. Inflační
propočty možného vzestupu jdou stále ještě přes úroveň 2200 USD.
Zdůvodnění je prosté. Zlato je ztělesněním jistoty. Nelže. Je pravdomluvné samo o sobě.
Neopomíjí hodnotu, kterou má v sobě ukrytou a která je vždy a zcela přenositelná. Lze
ho v rámci práva a fungování trhu kdykoliv s jistotou směnit za aktuální potřeby či jiné
statky, a to univerzálně. V
krajnějších lidských okamžicích ho lze
k pouhému přežití zpeněžit
prakticky kdekoliv a za cokoliv. Nové
století jen znovu ukazuje, jak
může být život drsný a zlato stále
platné a v podstatě nenahraditelné.
Za posledních 5000 let nebylo nic
lepšího dosud vymyšleno.





Zlato se představuje
37
Zlato, latinsky zvané aurum, má chemickou značku Au a nachází se na 79. místě
periodické tabulky prvků ve skupině vzácných kovů. Jeho atomové jádro obsahuje 79
protonů, kolem nichž obíhá stejný počet elektronů.
Zlato nepodléhá vnějším vlivům, nerezaví, je odolné vůči kyselinám, zásadám a solím.
Rozpouští se pouze v lučavce královské – směsi kyseliny chlorovodíkové a dusičné –
a v roztocích kyanidů. Ve srovnání s jinými prvky zlato vyniká chemickou odolností,
vysokou tepelnou a elektrickou vodivostí (druhý nejvodivější kov za stříbrem), tažností
a kujností (z 1 cm
3
zlata lze vytepat plech o ploše asi 18 m
2
), leskem a vysokou
hustotou. Vysoké hustoty zlata se využívá při gravitačních metodách jeho těžby.
V přírodě se zlato vyskytuje často v ryzí podobě, a to ve formě drobných zrnek,
šupinek nebo valounků. O velkém štěstí proto mohou mluvit ti, kterým se podařilo najít
větší valouny ryzího zlata. Jeden z největších byl nalezen v roce 1869 v jihovýchodní
Austrálii v oblasti Victorian Goldfields, vážil 70,9 kilogramů a ve světě je znám pod
názvem Welcome Stranger (Vítej, cizinče).
Co je to zlato?
Co je to zlato?
▲ Jedna tuna zlata představuje krychli o
hraně jen 37,27 centimetrů. Říkáte, že to není
možné? Ale ano, přepočtěte si to
► Zlatá desetimarka z roku 1872 (Česká národní banka)
Většina hornin a
minerálů obsahuje zlato jen
v minimálním množství.
Například v zemské kůře
se vyskytuje v průměru
jen 0,0035 gramu zlata
na tunu horniny. Aby
těžba zlata byla za
současného stavu techniky
a těžebních metod
rentabilní, musí jedna tuna
horniny obsahovat více
než jeden gram zlata.
Kolik zlata obsahuje celý
vesmír? Odpověď:
Nekonečně mnoho.
Zlatý řetěz je pevnější než řetěz ukovaný ze železa.
(Thomas Fuller)
37,27 cm
Fyzika dělí kovy podle měrné hmotnosti
na lehké a těžké. K těm druhým počítáme
všechny kovy s měrnou hmotností větší
než 5 kg/dm
3
. Sem tedy patří i zlato,
protože má měrnou hmotnost 19,33 kg/dm
3
.
Laicky řečeno – zlato je z hlediska
hmotnosti kovem velmi těžkým, například je
2,5krát těžší než železo a 1,7krát těžší než
olovo. Kilogram zlata představuje krychli
o hraně cca 3,75 centimetrů.
37,27 cm
37,27 cm





Zlato se představuje
38
Z lato se získává z křemenných žil, jež prostupují různými horninami, nebo z náplavů,
které vznikly zvětráním a odplavením zlatonosných hornin. V přírodě se zlato
vyskytuje buď ve formě ryzího kovu, nebo jako podstatná složka různých slitin obsahujících
stříbro, měď nebo platinoidové kovy.
Ze sloučenin zlata jsou v přírodě nejčastější teluridy zlata nebo zlata a stříbra. Zlato se
dostává z hornin do vody a z vody přechází do organismu rostlin a živočichů. Čím
složitější je forma života, tím obsahuje méně zlata. Mořské organismy obsahují v průměru
45 ppb zlata.
◄ Tzv. Holtermannův nuget vážil
214 kilogramů a v roce 1872
měl hodnotu 12 tisíc liber
Valouny zlata mívají
obdivuhodné a bizarní
tvary, které nálezcům často
připomenou nějaký
moment z jejich života nebo
snů. A proto na seznamu
těch nejznámějších
valounů čte me názvy jako
„Poseidon“, „Zlatý
velikán“, „Radostný“, „Velký
Ben“, „Zlatý orel“ nebo
„Velký trojúhelník“.
Voda je sice lepší, avšak zlato září
jako oheň planoucí do noci,
je první mezi všemi poklady.
(Pindaros)
Když se v 70. letech 19. století objevil v jednom
anglickém odborném časopise článek Edwarda
Sonstadta, v němž autor
popisoval svůj objev zlata v mořské
vodě, způsobilo to rozruch mezi
chemiky, geology a oceánology.
Nutno dodat, že zmíněný
badatel informoval čtenáře o tom, že
při analýze vzorku mořské vody
zjistil, že tuna vody by měla
obsahovat 67 miligramů zlata. Ve
srovnání s obsahem zlata v
nejbohatších jihoafrických
zlatonosných rudách (3–6 gramů zlata na tunu) a zlatonosných říčních píscích
(150 miligramů na tunu) slibovalo oněch 67 miligramů v kombinaci se
zdánlivě jednodušší „těžbou“ z mořské vody obrovské zisky.





Zlato se představuje
39
Obsah zlata v
elementech biosféry se obyčej -
ně udává v jednotkách
ppm nebo ppb na jednu
tunu zkoumaného mate -
riálu. Tyto jednotky jsou
odvozeny z anglických
výrazů part per million
(jedna část z milionu)
a part per billion (jedna
část z miliardy).
I lidé neznalí chemických procesů dovedli logicky zdůvodnit původ zlata v mořské
vodě. Není totiž obtížné zjistit, že nejvýznamnější naleziště zlata se nacházejí právě
v údolích řek. Řeky neustále vyplavují a prosévají mikroskopické částečky zlata ze
zlatonosných hornin a odnášejí je do oceánů. Vody světových moří by tedy měly oplývat
zlatem. Touto logickou úvahou se řídili i zájemci o těžbu zlata v rozlehlých a
hlubokých oceánech.
Vyvstal ovšem problém, na kterém veškeré pokusy o těžbu zlata z mořské vody
ztroskotaly – jak zlato z vody získat? Během 150 let, které uplynuly od uveřejnění
Sonstadtova článku, bylo vyvinuto asi 30 různých způsobů
těžby, avšak všechny se ukázaly jako
nerentabilní. Také oněch fascinujících 67 miligramů zlata
v jedné tuně mořské vody muselo být revidováno.
Zlato je nejpřesvědčivější řečník.
(Richard Barnfield)
Jevgenij Kapitonov ve své knize „Metaly“ uvádí:
„H. Münster zkoumal v roce 1892 vodu z Chri­
stian fjordu a našel v ní 5–6 miligramů zlata na
tunu, Pack při rozboru vody odebrané u
kalifornského pobřeží našel 30 miligramů; Koch, který
zkoumal vodu ze Středozemního moře, uvedl
nepatrné množství, jen 1,5 miligramu.“ Opravil se
i samotný původce zprávy Edward Sonstadt, když
napsal, že nová analýza mořské vody ukázala, že
obsah zlata v ní je podstatně menší než 67
miligramů. Názorů, článků, vědeckých
i laických pojednání se objevovalo čím dál více a většina z nich zářila
optimismem. Chybělo však to hlavní – alespoň gram zlata získaný
z mořské vody.





40
Zlato se představuje
40
Díky svým skvělým fyzikálním a chemickým
vlastnostem se zlato stalo základním materiálem řemesel, která
jsou dodnes vážená a vzácná – zlatotepectví a
pozlacovačství. Již staří Egypťané zlatili postavy svých bohů,
chrámové dveře, sarkofágy a další předměty.
Dnes se pozlacování
používá většinou při
restaurování uměleckých
a architektonických
památek. Rámy
obrazů, kopule kostelů,
zámecké a hradní
věžičky, sošky a jiné
umělecké skvosty jsou
znovu pokrývány nepatrnou
vrstvičkou zlata. Slovem
„nepatrná“ se v tomto případě myslí
jedna desetitisícina milime tru.
Že si to neumíme představit? To je
pochopitelné. Vždyť neexistuje ani
žádné vhodné přirovnání, ale snad nám
více odhalí pohled do zlatotepecké a následně
do pozlacovačské dílny.
Po porážce v první světové válce bylo Německu
uloženo vyplatit vítězným státům válečné reparace
v úctyhodné výši 123 miliard zlatých marek. Tato
částka představovala 50 tisíc tun zlata a tento fakt byl
základním impulsem pro chemika a fyzika, nositele
Nobelovy ceny Fritze Habera, aby se pustil do
výzkumu nového zdroje zlata. Po pětileté intenzívní práci
mnohačlenného týmu vědeckých pracovníků uveřejnil
Fritz Haber v roce 1927 článek, v němž shrnul
výsledky dosavadních výzkumů souvisejících s hledáním
zlata v mořské vodě.
V závěru svého článku
uvádí: „Možná, že jednou někde
najdou místo v oceánu, v kterém
jsou soustředěny částečky
tohoto vzácného kovu. Já
jsem se vzdal tohoto
pochybného hledání jehly
v kupce sena.“ Nicméně,
v mořské vodě je rozptýleno
0,001–6 miligramů zlata na metr krychlový. Moře
a oceány naší planety tak obsahují až 10 milionů tun
tohoto drahocenného kovu.
Zlato však najdeme i v rostlinách. Například stromy
obsahují 8 ppb zlata, keře 20 ppb zlata, houby, řasy
a lišejníky až 60 ppb zlata. Také vesmírné meteority,
sklovité tektity, měsíční prach a měsíční horniny
obsahují malé částečky zlata. Průměrný obsah zlata ve
vesmíru je 0,534 ppb.
▲ Železná ozdoba pobitá zlatým a pravděpodobně stříbrným plechem;
laténská doba (400 př. n. l. – přelom letopočtu), naleziště Chlum,
okr. Rokycany (Národní muzeum, Praha)
Krásné, jako by to samo nebe stvořilo
a země provedla. (Čínské rčení)
Co záleží na tom,
kolik máš? Je daleko
více toho, co nemáš.
(Aulus Gellius)





41
Zlato se představuje
41
Základní vlastnosti zlata
Chemická značka: Au (Aurum)
Hustota: 19 290 kg/m
3
Teplota tání: 1063 °C
Teplota varu: 2700 °C
Barva: zlatožlutá, žlutobílá
Průhlednost: v tenkých vrstvičkách modrozeleně prosvítá
Lesk: kovový
Lom: hákovitý
Štěpnost: není
Tvrdost: 2,5–3; kujné
Vryp: žlutý a lesklý
Zvláštní znaky: vysoká kujnost, elektrická vodivost
Zušlechťování: přidáváním dalších kovů mění vlastnosti





Zlato se představuje
42
K e zlatotepectví patří kromě materiálu, tedy zlata, také těžká kladiva, zlatotepecká
forma a citlivé prsty. Forma se skládá z 1700 listů zhotovených z kůžičky hovězího
slepého střeva, vydrží šest let a je téměř tak drahá a vzácná jako zpracovávaný kov. Ještě
předtím, než zlatotepec vloží dřevěnými kleštěmi lupínky zlata do formy, vždy jeden
lupínek mezi dvě kůžičky, zlato musí projít několika procesy. Musí být vytaveno do
ingotů, zpracováno perlíkem a vytaženo do pásu silného 0,02 milimetru. Tento pás pak musí
být rozstříhán na malé obdélníčky a 380 z nich je třeba vložit do první tepací formy, do
takzvaného mačkadla. Zde se zlato zpracovává elektrickým pérovým bucharem, dokud
se původní kousky nepromění v plátky o síle 0,005 milimetru a rozměru 130 130 mm.
Tyto zlaté lupínky se pak rozdělí na čtyři díly a vloží po 1500 kusech do druhé tepací
formy. Listy této formy, mezi něž se zlato vkládá, jsou ze speciálně preparovaného
pergamenového papíru. Když buchar ukončí svou jednotvárnou práci, zlatotepec vytáhne
z formy lístky o rozměru 130 130 milimetrů a o tloušťce 0,001 milimetru a každý
tento lísteček se znovu rozdělí na čtyři díly.
Vyžadovala-li dosavadní procedura pouze pečlivost a cit při zakládání a rozdělování
lupínků, další postup pak závisí plně na mistrovství zlatotepce. Po založení 1440 lupínků
do formy, která leží na rovně obroušeném žulovém kameni a je přidržována popruhy
z teletiny, provádí zlatotepec úkon, který nedoznal změny od počátků tohoto řemesla.
Sedmikilogramovým železným kladivem buší do formy a každý jeho úder je přesně
propočten tak, aby se dosáhlo rovnoměrného roztažení tenoučkých lístečků, aniž by
se roztrhly nebo aniž by se poškodila choulostivá forma. Zlatotepec udeří do formy
360krát za pět minut. Po dvou a půl hodinách čistého času tepání je proces u konce.
Průsvitné nazelenalé lupínky jsou nyní „silné“ 0,0001 milimetru. Jeden čtvereční metr
pozlátka váží 2,45 gramů.
ZlatotepectvíZlatotepectví
◄ Zlatá spolková koruna (rub) z roku 1859. Opis „50 EIN PFUND FEIN“ znamenal, že 50 těchto
mincí bylo směnitelných za libru (500 gramů) ryzího zlata (Česká národní banka)
► Detail růže mistrovsky zhotovené z plátkového zlata. Váza s 12 růžemi, skvostný dar Marie Anny
Savojské, manželky posledního korunovaného českého krále Ferdinanda I. (1793–1875), je dnes
součástí svatovítského pokladu (Pražský hrad)
Celá, stále probíhající
filmová série o Jamesi
Bondovi, ztvárněném
mnoha herci od Seana
Conneryho až po
současného představitele
Daniela Craiga, není
o ničem jiném nežli
o ovládání zlata ve
světě, resp. ovládání světa
zlatem. Ne náhodou byl
autor Jamese Bonda Ian
Fleming (1908–1964)
námořníkem, bankéřem,
novinářem a
zpravodajcem rozvědky britského
námořnictva.
Které ženské srdce by opovrhlo zlatem?
(Thomas Gray)
▼ Zlatá spolková koruna (líc)
z roku 1859 (Česká
národní banka)





43 43





Zlato se představuje
44
Ř emeslo pozlacovačské se traduje již od středověku. Technika a materiály, se kterými
pracuje, zůstaly po staletí stejné. Zlacení obrazových rámů je ovšem jen částí náročných
úkolů pozlacovače. Od gotiky až po baroko se pozlacovaly nejen rámy, ale i sochy,
dekorativní prvky profánních i sakrálních interiérů, iluminované manuskripty. V
souvislosti s pozlacováním rámů hovoříme o tzv. polimentovém zlacení na dřevě.
Jaký je postup? Po slepení
a obroušení dřevěných lišt
se rám natře 4 až 7 vrstvami
vlažné směsi kožního
(zaječího) klihu a boloňské křídy
a nechá se asi 24 hodin
proschnout. Křídový povrch se
pak jemně zbrousí speciálním
nářadím – kovovými
háčky a škrabkami. Poté se rám
ještě zbrousí namokro, aby
získal ideální jemný povrch
pro další fázi pozlacování.
Křídový podklad se přetře
několika vrstvami polimentu –
směsi jílovité hlinky,
vaječného bílku a klihu – a po zaschnutí se opět přeleští. Teprve nyní, po několikadenních
přípravách, je rám hotov k vlastnímu pozlacování. Povrch se nejprve navlhčí čistým lihem
a pak se pozlacuje 12–24karátovým tepaným zlatem, vyráběným v plátcích až 0,0001
milimetru tenkých. Tenké a velmi křehké plátky, které se krájí kovovým nožem na
polštáři z jelení kůže, se nanášejí prokládacím štětcem z veverčích
chlupů. Nakonec se pozlacený povrch leští achátem a zpevní nátěrem
šelaku, druhem přírodní pryskyřice. Podle potřeby ze zlacený
rám může patinovat speciálními přípravky nebo stíráním
zlata pro dosažení starobylého vzhledu.
PozlacovačstvíPozlacovačství
Na začátku května roku
1920 získal Josef Brůžek
povolení provozovat
živnost pozlacovačskou.
Později se dokonce podílel na
restaurování
Vladislavského sálu na Pražském
hradě. Po roce 1968 se chopil
vedení firmy jeho syn. V
jeho dílně v Betlémské ulici
č. 8 na vás dýchne
staromódní duch první
republiky, neboť většina zařízení,
jako jsou formy na
ozdoby, pozlacovačské náčiní,
ba dokonce stoly,
pochází z této doby. K
zákazníkům firmy patřily t


       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist