E-kniha: Zlato -- Příběh neobyčejného kovu - 2., aktualizované a doplněné vydání - Jan Struž; Bohumil J. Studýnka

Grada Publishing, a.s.U Průhonu 22, 170 00 Praha 7tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz

Příběh neobyčejného kovu

Příběh neobyčejného kovu

2., aktualizované a doplněné vydání

Bohumil J. Studýnka, Jan Struž

Bohumil J. Studýnka, Jan Struž

ZLATO

ZLATO

ZLATO

Tuto knihu věnuji památce svého otce Ing. Bohumila Studýnky (1920–2004).

B. J. S.

GRADA Publishing

Příběh neobyčejného kovu

2., aktualizované a doplněné vydání

Bohumil J. Studýnka, Jan Struž

ZLATO

ZLATO

Příběh neobyčejného kovu

2., aktualizované a doplněné vydání

JUDr. Ing. Bohumil J. Studýnka, CSc., Ing. Jan Struž

Nakladatelství děkuje za spolupráci a významnou 

finanční podporu partnerům vydání této knihy:

CZECH TOP 100, a.s.

Česká mincovna, a.s.

Mimořádné poděkování patří České národní bance. 

Řada předmětů zobrazených v knize je ke zhlédnutí 

ve stálé expozici „Lidé a peníze“, umístěné v prostorách 

bývalého trezoru v hlavní budově ČNB, 

Na Příkopě 28, Praha 1.

Za výjimečnou podporu a spolupráci při přípravě 

obrazové výbavy knihy děkuje nakladatelství 

Národnímu muzeu a jeho pracovníkům.

Nakladatelství děkuje společnosti Fomei, a.s., za laskavé 

zapůjčení fotografického stolu s příslušenstvím.

TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE 

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

obchod@grada.cz, www.grada.cz

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

jako svou 5676. publikaci

Počet stran 344

Druhé vydání, Praha 2014

Odpovědné redaktorky PhDr. Renáta Slavíková,

Mgr. Kamila Nováková

Redakční spolupráce Petr Somogyi

Grafický návrh Roman Kliský (www.klisky.cz)

Sazba, zlom Roman Kliský (www.klisky.cz)

Odborná redakce, popisky, rejstřík PhDr. Renáta Slavíková

Lektorka kapitoly Zlato, peníze, měna a společnost

doc. Ing. Helena Fialová, CSc.

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.

Copyright © Grada Publishing, a.s., 2014

Copyright © Bohumil J. Studýnka, Jan Struž, 2014

Cover Design © Roman Kliský, 2014

Cover Photo © Kunsthistorisches Museum, Vídeň

Na titulní stránce knihy je zobrazen soubor zlatých předmětů

nalezený v roce 1799 v Rumunsku a na zadní straně je slavná 

Celliniho slánka vyrobená pro francouzského krále Františka I.

(Kunsthistorisches Museum, Vídeň).

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí

být reprodukována a používána v elektronické podobě,

kopírována a nahrávána bez předchozího písemného souhlasu

nakladatelství. V knize použité názvy produktů, firem apod.

mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými

ochrannými známkami příslušných vlastníků. Neoprávněné

užití této knihy bude trestně stíháno.

ISBN 978-80-247-5210-5

ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE:

ISBN 978-80-247-9465-5 (ve formátu PDF)

5

Průvodce knihou .................................................................................................................................. 8

Předmluva ......................................................................................................................................... 28

ZLATO SE PŘEDSTAVUJE ............................................................................................. 33

Zlato – bůh nebo ďábel? ........................................................................................... 34

Co je to zlato? ........................................................................................................... 37

Zlatotepectví ................................................................................................. 42

Pozlacovačství ............................................................................................... 44

Různé slitiny zlata........................................................................................ 45

K čemu je dobré zlato? .................................................................................. 53

Zlato jako šperk ............................................................................................ 54

Užití zlata v medicíně ........................................................................................................ 64

Zlato v technice ................................................................................................................... 70

TROCHU HISTORIE ........................................................................................................ 75

Zlato – první mezi kovy ............................................................................................ 76

Zlato a Bible ............................................................................................................. 80

Zlato v řeckých bájích a pověstech ........................................................................... 82

Zlatý věk lidstva? ...................................................................................................... 84

Zlatý věk je stále živý ................................................................................................. 86

Zlato – odvěký průvodce lidstva .............................................................................. 88

Egyptská říše zlata ....................................................................................... 91

Další africké kultury .................................................................................. 103

Předoasijské kultury a zlato ....................................................................... 107

Zlato v evropském úsvitu ........................................................................................... 114

Egejská oblast ............................................................................................ 115

První Evropané – Keltové .......................................................................... 119

Etruskové – národ zlatníků ........................................................................ 123

OBSAH

6

Starověký Řím ........................................................................................... 124

Raný a vrcholný středověk ........................................................................................129

Renesance a zámořské objevy ................................................................................ 137

Zlato Kolumbova kontinentu ...................................................................... 138

Zlatá éra pirátství ........................................................................................ 146

Alchymie aneb jak vyrobit zlato ................................................................. 148

Střípky z historie zlata na našem území .................................................................. 154

Pravěké zlato ............................................................................................... 156

Velkomoravské zlatnictví ........................................................................... 164

Zlato přemyslovských Čech ....................................................................... 167

České korunovační klenoty ........................................................................ 172

Skvosty Vyšehradské kapituly .................................................................... 180

ÉRA NOVÝCH OBJEVŮ ................................................................................................ 185

Sibiřské zlato .......................................................................................................... 186

Kalifornská zlatá horečka ....................................................................................... 189

Australské zlato ...................................................................................................... 199

Období relativního klidu ......................................................................................... 202

Jihoafrické dobrodružství ....................................................................................... 204

Poslední objev 19. století ........................................................................................ 206

Těžba zlata ve 20. století ........................................................................................ 208

Jihoafrické zlaté doly ................................................................................. 209

Těžba zlata na území dnešního Ruska ........................................................ 210

Těžba zlata v dalších částech světa ............................................................ 212

ZLATO, PENÍZE, MĚNA A SPOLEČNOST ................................................................ 219

Vznik peněžní směny .............................................................................................. 220

Názory některých ekonomů a filozofů .................................................................... 226

Nástin historie soužití zlata a peněz ........................................................................ 231

Zlatý monometalismus a systém zlatého standardu ............................................. 243

Standard zlatého slitku ................................................................................ 244

Obsah

7

Obsah

Zlato nebo papírové peníze? ....................................................................... 245

Zlato a poválečný mezinárodní měnový systém ......................................... 247

Zlatá horečka v zimě 1979/1980 ................................................................ 251

Jak funguje mezinárodní trh zlata ........................................................................ 257

Londýnský trh zlata .................................................................................... 259

Další významná centra obchodu se zlatem ................................................. 264

Zlato jako prostředek tezaurace .................................................................. 266

Nejznámější zlaté mince ............................................................................. 267

Československé dukáty ............................................................................... 270

Slovenské dukáty ........................................................................................ 275

Jak se vyrábějí mince .................................................................................. 276

Nejnovější zlaté mince z produkce České mincovny ................................. 278

Které národy tezaurují nejvíce zlata? ........................................................... 281

ZLATO MÁ JISTOU BUDOUCNOST .......................................................................... 283

Těžba zlata .................................................................................................. 284

Zlatnictví ..................................................................................................... 289

Zlato a archeologie ..................................................................................... 291

Zlato a kosmonautika .................................................................................. 294

Perspektiva zlata jako měnového kovu ...................................................... 296

Zlato, zlato, zlato! ....................................................................................... 299

ZLATÝ KALEIDOSKOP ................................................................................................ 301

Co všechno je a není zlaté ...................................................................................... 302

Důležitá data z historie zlata ................................................................................... 314

O autorech ....................................................................................................................................... 320

Resumé ........................................................................................................................................... 324

English Summary ............................................................................................................................. 326

Poděkování ..................................................................................................................................... 328

Literatura ........................................................................................................................................ 329

Rejstřík ............................................................................................................................................ 339

8

ZLATO SE

PŘEDSTAVUJE ............. 33–73

Zlato – kolik touhy arespektu se skrývá v jednom slově!

Ale známe dobře tento kov?

Kdo z nás ví, že zlato není jen

šperkem nebo mincí; že je to

kov s jedinečnými fyzikálními

vlastnostmi, díky kterým jevyužíváno v řadě oborů? Otěchto zajímavých stránkách zlata

bude pojednávat tato kapitola.

PRŮVODCE KNIHOU

9

Průvodce knihou

To je otázka, kterou si již po celé věky kladou filozofové

a ekonomové. Zlato je věčné a nezničitelné, neztrácí nahodnotě. Avšak cesta k němu je často dlážděna válkami autrpením. Stojí to za to?

Zlato – bůh nebo ďábel? .............................. 34

Co je to zlato? .................................................. 37

V této části knihy je zlato představeno jako kov s jedinečnýmifyzikálními vlastnostmi. Víte, že zlato díky své vysoké kujnosti může být vytepáno

na plátek o síle 0,005 milimetru? Víte, že se zlato využívá i v plastické

chirurgii a v kosmonautice?

Zlatotepectví ................................... 42

Pozlacovačství ................................ 44

Různé slitiny zlata .......................... 45

K čemu je dobré zlato? ................... 53

Zlato jako šperk .............................. 54

Užití zlata v medicíně ..................... 64

10

Průvodce knihou

TROCHU

HISTORIE ................................ 75–181

Žádný jiný kovnedopro

vází lidstvo tak věrně jako

zlato. Již před 5000 lety

vznikaly předměty obdi

vuhodné krásy, již staří

Egypťané dokázali zla

to využít ke stomatolo

gickým účelům, již přes

2500 let se razí zlatémin

ce. Tato kapitola je nejen

oslavou dovednosti avy

nalézavosti našich předků,

ale i výpovědí o vlivuzla

ta na společnost a dějiny.

11

Průvodce knihou

Zlato – první mezi kovy ............................... 76

Zlato a Bible ..................................................... 80

Zlato je poměrně měkký, snadno opracovatelný kov, a proto není

divu, že již nejstarší civilizace ho znaly a využívaly. Postupem času

zlato přestalo být pouhou ozdobou a začalo přebírat i peněžní funkce.

Ale o tom pojednávají další kapitoly této knihy.

Dokladů, že zlato bylo samozřejmou součástí života kočovných kmenů,

nalezneme v Bibli celou řadu. Zlato bylo nejen důstojným materiálem pro

výzdobu Šalamounova chrámu v Jeruzalémě, ale také věčnýmpokušite

lem, ztělesněným ve zlatém teleti.

Svět řeckých bohů byl odrazem života pozemského se všemi

jeho ctnostmi a nectnostmi, proto v něm zlato nesmělo chybět.

Zlato bylo pro svoji zářivost atributem slunečního boha Hélia, na

druhé straně představovalo zlo a marnost, jak to popisuje příběh

o králi Midásovi.

Zlato v řeckých bájích a pověstech ......... 82

12

Průvodce knihou

Zlatý věk lidstva? ........................................... 84

Zlatý věk je stále živý ...................... 86

Zlato – odvěký průvodce lidstva ............... 88

Kráčí lidstvo vstříc lepšímu osudu, anebo to nejšťastnějšíob

dobí své existence má už za sebou? To je filozofická otázka,

která trápí myslitele po celá staletí a těžko někdy budeuspoko

jivě zodpovězena.

Tato podkapitola nás seznámí s nejranějšími metodami dobývání

a zpracování zlata. Zalistujeme-li dále, otevře se nám svět starověkých

Egypťanů a Sumerů i s jejich nepřekonatelným zlatnickým uměním.

Egyptská říše zlata ........................... 91

Další africké kultury ....................... 103

Předoasijské kultury a zlato ........... 107

Zlatý věk lidstva je fenomén, který se vyskytuje ve všech koutech světa. Je těžké

říci, kde se nachází originální místo představ o pozemském ráji a zlatém věku. VKni

ze samé je pozemský ráj lidem odepřen pro prvotní hřích – poznání. Ale právě nutkání

k poznání lidstvu umožnilo přežít a expandovat dodnes.

13

Průvodce knihou

Zlato v evropském úsvitu .......................... 114

Raný a vrcholný středověk ....................... 129

Egejská oblast ................................ 115

První Evropané – Keltové ............. 119

Etruskové – národ zlatníků ............ 123

Starověký Řím ............................... 124

Náhle se ocitáme ve starověkém Řecku a Římě. Kdeob

jevil Heinrich Schliemann Priamův poklad? Odkud brali

Římané zlato a jaký měli k němu vztah? A jak to bylo sezla

tachtivými Kelty? To je jen výběr z témat, o kterých vypráví

tato část knihy.

Je to věk rytířů a křížových výprav. Zlato patří k nezbytným atributůmpa

novníků, je vítanou kořistí z dobyvačných válek. Jeho záře však umocňuje

i víru v Boha. Zlato zdobí nesčetné relikviáře, mezi nimiž určitě vyniká

relikviář sv. Maura z Bečova nad Teplou.

Průvodce knihou

Zlato Kolumbova kontinentu .......... 138

Zlatá éra pirátství ............................ 146

Alchymie aneb jak vyrobit zlato ........ 148

Neuhasitelná touha po poznání i po zlatě, spojená s vírou

v lidské schopnosti, žene Evropany napříč zeměkoulí. Objev

amerického kontinentu přináší nejen zlato, ale i umělecké

skvosty tajemných indiánských civilizací. Nakoneczavítáme mezi alchymisty doby Rudolfa II.

Renesance a zámořské objevy .................. 137

15

Průvodce knihou

Pravěké zlato .................................. 156

Velkomoravské zlatnictví ............... 164

Zlato přemyslovských Čech ........... 167

České korunovační klenoty ............ 172

Skvosty Vyšehradské kapituly ........ 180

Každý z nás jistě zná české korunovační klenoty, ale kolik

Čechů spatřilo pravěké zlaté šperky nalezené na našem území?

Málokdo také ví o skvostech Vyšehradské kapituly nebo opohřební výbavě kněžny ze Želének na Teplicku. O tom všem

vypráví tato část knihy. Střípky z historie zlata na našem území ..... 154

16

Průvodce knihou

ÉRA NOVÝCH

OBJEVŮ ................................................. 185

Na Klondiku se našlo zlato! Kolik dobrodruhů by se

i dnes okamžitě vypravilo za oceán, kdyby to bylo tak

snadné jako v 19. století? Ve skutečnosti to zlatokopové

neměli vůbec jednoduché ani tehdy. O jejich radostech

a strastech, o těžbě zlata v různých částech světa vypráví

celá tato kapitola.

Průvodce knihou

Sibiřské zlato .................................................. 186

Kalifornská zlatá horečka .......................... 189

Australské zlato ............................................. 199

Málokdo tuší, že první zlatá horečka se odehrála na území ještěcarského Ruska. Tato obrovská země je již od 18. století zevrubně zkoumána

a postupně lidem odhaluje své netušené zásoby zlata.

Tak tady všechno začalo. Po objevu zlata na Sutterověpozemku zachvátilo zlaté šílenství celou Kalifornii a přitáhlotisícihlavé davy zlatokopů ze všech koutů světa. Mladý stát se staldoslova kotlem národů, kde právo lynče bylo mnohokrát rychlejší

než zaostávající zákonodárství. Přesto málokomu ze zlatokopů

se podařilo skutečně zbohatnout.

Kalifornská zlatá horečka se přenesla i do vzdálené Austrálie. Doposud

zaostalá britská kolonie, která spíše sloužila jako jeden velký trestanecký

tábor, se díky přílivu nových zlatachtivých obyvatel zcivilizovala a ztratila

svůj nádech děsivosti.

18

Průvodce knihou

Období relativního klidu ........................... 202

Jihoafrické dobrodružství .......................... 204

Poslední objev 19. století .......................... 206

Druhá polovina 19. století znamenala určité zklidnění zlatéhoší

lenství. Stále byla objevována nová a nová ložiska zlata, zejména

v americké Nevadě nebo na Novém Zélandu, avšak zájem o ně už

nebyl tak masový jako ve 40. a 50. letech 19. století.

V 80. letech 19. století vstupuje na kolbiště dobývání zlata mocný

hráč, který se udrží na výsluní slávy také ve 20. století apravděpo

dobně i v 21. století. Jedná se o dnešní Jihoafrickou republiku, která

se do dějin zapsala i novou metodou získávání zlata z horniny, tzv.

kyanidizací.

Když se řekne „zlatá horečka“, vybavíme si zpravidla tu poslední anejdrama

tičtější – na řece Klondike, a to také díky románům Jacka Londona, přímého

účastníka událostí. Nezměrné utrpení tisíců lidí, nalákaných vidinou bohatství,

více než kdy jindy odhalilo pošetilost lidské touhy po zlatě.

*

Průvodce knihou

Těžba zlata ve 20. století ........................... 208

Jihoafrické zlaté doly ...................... 209

Těžba zlata na území

dnešního Ruska ............................... 210

Těž ba zlata v dalších

částech světa ......................................... 212

Dobývání zlata ztratilo až na výjimky romantikuindividuálních akcí a stalo se skutečným průmyslovým odvětvím. Do

souboje o zlato vstupují velké společnosti vyzbrojenédokonalou technikou, která umožňuje vyrvat přírodě mnohem větší

množství zlata než kdykoliv předtím.

20

Průvodce knihou

ZLATO, PENÍZE, MĚNA

A SPOLEČNOST ................. 219

Pod pojmem „zlato“ si mnozí

z nás asi představí pyramiduzla

tých cihel v bankovním trezoru –

natolik zlato vstoupilo do našich

životů jako ekonomický feno

mén. V této kapitole se dozvíme,

že zlato se kupuje a prodává na

specializovaných trzích a že i po

staletích je pro nás stále tímnej

spolehlivějším ochráncem před

nejistou budoucností.

Průvodce knihou

Vznik peněžní směny................................... 220

Názory některých ekonomů a filozofů .... 226

Ačkoliv se nám zdá, že

peníze existují odjakživa,

není to pravda. Jaképodmínky musely býtsplněny, aby se zrodily peníze

jako nástroj směny, a jaké

funkce peníze plní, o tom

pojednává tato část knihy.

Doposud jsme nechali zlato, aby k nám promlouvalo

prostřednictvím historických událostí a skvostnýchartefaktů. Nyní dejme slovo filozofům a ekonomům, abyvyjádřili svůj názor na roli zlata ve společnosti a v peněžním

hospodářství.

Průvodce knihou

Nástin historie soužití zlata a peněz ...... 231

Cesta, kterou zlato muselo urazit, aby se z pouhé ozdoby či kultovního

předmětu stalo penězi, nebyla krátká ani snadná. Muselo uplynout hodně

času, než lidé dospěli k názoru, že zlato je díky svým fyzikálním vlastnostem

ideální podobou peněz. Důvěra ve zlato jako stabilizátora měny aekonomiky vyvrcholila vznikem zlatého standardu v 19. století. Zlatý monometalismus a systém zlatého standardu ........................... 243

Standard zlatého slitku .................. 244

Zlato nebo papírové peníze? .......... 245

Zlato a poválečný mezinárodní

Zlatá horečka v zimě 1979/1980 ... 251

měnový systém ............................ 247

23

Průvodce knihou

Jak funguje mezinárodní trh zlata .......... 257

Zlato je zboží jako každé jiné – skladuje se na paletách

a jeho cena se řídí nabídkou a poptávkou.Prostřednictvím této podkapitoly se seznámíme s mechanismem

nákupu a prodeje zlata, poznáme nejznámější zlatémince a zamyslíme se nad otázkou, proč lidé vlastně zlato

kupují.

Londýnský trh zlata ........................ 259

Další významná centra

obchodu se zlatem .......................... 264

Zlato jako prostředek tezaurace ...... 266

Nejznámější zlaté mince ................. 267

Československé dukáty .................. 270

Slovenské dukáty ............................. 275

Jak se vyrábějí mince ...................... 276

Které národy tezaurují

nejvíce zlata? .................................. 281

24

Průvodce knihou

ZLATO MÁ JISTOU

BUDOUCNOST .............. 283

Je známo, že zásoby fosilních

paliv vydrží lidstvu jen několik

desetiletí. Nehrozí něcopodobné

ho zlatu? Na rozdíl od ropy či uhlí

se vytěžené zlato nespotřebovává,

nýbrž v té či oné podobě přetrvává

dál. Také nic nenasvědčuje tomu,

že bychom si ho cenili méně než

naši předkové. Stále platí, že zlato

je nejspolehlivějším uchovatelem

hodnoty a nejkvalitnějším mate

riálem pro výrobu šperků akrás

ných předmětů vůbec.

25

Průvodce knihou

Těžba zlata ..................................... 284

Zlatnictví ........................................ 289

Zlato a archeologie ......................... 291

Zlato a kosmonautika ..................... 294

Perspektiva zlata jako měnového kovu .............................. 296

Zlato, zlato, zlato! ........................... 299

26

Průvodce knihou

KALEIDOSKOP .................. 301

ZL AT Ý

Tato trochu rozverná kapitola nám má

připomenout, v kolika významechpoužíváme slovo „zlatý“, aniž by se často

jednalo o skutečné zlato. A na závěr si připomeneme důležitá data z historie zlata.

Průvodce knihou

Co všechno je a není zlaté ......................... 302

Důležitá data z historie zlata .................... 314

Na začátku by mohla být primitivní hádanka – co

má společného Zlatovláska se Zlatými stránkami?

Zjistíme, že prakticky vůbec nic, až na to slůvko

„zlatý“. Toto srovnání svědčí nejen o bohatostilidské fantazie, ale i o tom, že zlato je pevně zakotveno

v našem myšlení.

Společně se zlatem jsme ušli pořádný kus cesty a nyní

nastala chvíle, abychom se ohlédli a připomněli sivýznamné okamžiky z jeho historie. Jaký obrovský přerod

zlato prodělalo! Zatímco na začátku bylo pouhýmblýskavým kovem, hodícím se leda k výrobě šperků aozdob, na počátku 21. století je důležitým komponentem

vesmírných sond a pojistkou měnové stability řadyekonomik. Další aktuální informace o zlatě jsou průběžně

publikovány na webové stránce www.cojezlato.cz.

28

na řada zajímavých faktů a fotografií. Předně bychom

rádi poděkovali za radu, pomoc i poskytnutí podkladů

našemu vysokoškolskému učiteli Ing. Bohumilu Suchardovi, bývalému výkonnému řediteli Mezinárodního měnového fondu. Dále bychom rádi vyjádřili svůj

dík generálnímu řediteli Národního muzea Dr. Michalu

Lukešovi, ředitelce Historického muzea Dr. VěřePřenosilové, dále Dr. Petru Šuléřovi a Dr. LuďkuGaluškovi z Moravského zemského muzea v Brně za laskavost,

s jakou nám umožnili fotodokumentaci cennýchsbírkových předmětů. Náš nemenší dík patří také Ing. Karlu

Drhovskému z Národního památkového ústavu v Plzni,

který s nevšední ochotou poskytl fotografie relikviáře

sv. Maura a dalších cenností a rovněž přispěl do tétoknihy vlastním textem. Velice jsme vděčni panu Antonínu

Doležalovi, proboštovi Vyšehradské kapituly, a Dr. Janu

Kotousovi, řediteli téže instituce, za laskavézpřístupnění vzácných skvostů z majetku kapituly. Upřímněděkujeme Vlastislavu Benešovi, honorárnímu konzulovi

Ekvádoru, za velkou obětavost, s jakou námzprostředkoval fotografie z Museo del Oro, Santafé de Bogotá.

Za laskavé poskytnutí textu a obrazové dokumentace

dále děkujeme Ing. Janu Vízkovi, řediteli Divize Česká

mincovna společnosti ORNELA, a Ing. JanuMenglerovi, CSc., generálnímu řediteli podniku SAFINA, a.s.

Naše vřelé poděkování patří i těm, kteří svýmivědomostmi a zkušenostmi přispěli ke zdárnému vzniku

této knihy. Děkujeme Dr. Janu Komárkovi za cenné příspěvky z oboru chemie a alchymie, primářce MUDr. Věře Šatánkové za příspěvek z oboruplastické chirurgie, primáři MUDr. Milanu Odehnalovi,

MBA, z oční kliniky FN Motol Praha, MUDr. Janě

PŘEDMLUVA

Když jsme v roce 1985 vydali knihu Zlato, zlato,

zlato, měla u čtenářů velký ohlas. Ukázalo se, že toto

téma je přitažlivé a nevyčerpatelné zároveň. Zaposledních 30 let se kolem zlata seběhlo tolikudálostí, že stálo za to, příběh zlata znovu navštívit a úplně

znovu přepracovat.

Zlato je symbolem života, pokroku, moci aprosperity. Je součástí našeho každodenního života, avšak

na rozdíl od nás, lidí, neumírá, je věčné. Provázílidstvo od samotných počátků jeho historie a věrně ho

následuje kamkoliv, třeba i do vesmíru. Proto napsat

příběh tak univerzálního a jedinečného kovu nebylo

jednoduché.

Otevíráte knihu, která nechce být vyčerpávajícíencyklopedií zlata. Chce co nejvýstižněji představit zlato

ve všech jeho nejdůležitějších rolích – jako přírodní

produkt výjimečných fyzikálních vlastností, jakoozdobu, měnový kov i jako předmět obchodu asamozřejmě také lidského mamonu. Náš příběh hledí stejně

do minulosti jako do budoucnosti; z předlouhéhistorie zlata zachycuje jak nejdůležitější události, tak izajímavé detaily a historky. Není to román na jednu noc.

Je to povídání, které se dá číst dlouho a s přestávkami.

Je to kniha plná nádherných fotografií, které daleko

více než pouhá slova vypovídají o kráse arozmanitosti zlata.

Šíře tématu si vyžádala spolupráci s řadou odborníků – s historiky, archeology, zlatníky, s odborníky

na důlní těžbu a s kurátory muzejních sbírek. Díkyjejich pomoci a péči mohla být v této knizepublikovábr />

29

Tomasové Studýnkové, Ph.D., za příspěvek z oboru

revmatologie a za celkové uspořádání části týkající se

užití zlata v medicíně.

Poděkování si zaslouží také pracovníci Českénárod

ní banky – Ing. Vladimír Kudlík, Ing. Tomáš Hládek

a Dr. Leopold Surga, a to za poskytnutí údajů afoto

grafií z oblasti bankovnictví a peněžnictví. Zaodbor

nou pomoc a spolupráci dále děkujeme sourozencům

Petru a Haně Benešovým, Ing. Petru Morávkovi,Jo

sefu Petráskovi, Haně Velechovské, členům pražského

cechu zlatníků Jindřichovi Hrdému, Karlu Litschovi

a Norbertu Rieglovi, dále děkujeme Zdeňku Medkovi

a Ing. Ivanu Synkovi z Českého klubu zlatokopů.

V neposlední řadě bychom rádi poděkovali za trpě

livost, velkorysost a pochopení při realizaciprůběž

ných změn odpovědné redaktorce knihy PhDr. Renátě

Slavíkové, která nám výrazně pomohla i s výběrem

a uspořádáním fotografií, a taktéž paní šéfredaktorce

Ing. Kateřině Drongové a jejím spolupracovníkům

z nakladatelství Grada Publishing, které nám i této

knize věnovali. Děkujeme také Romanu Kliskému

i všem ostatním fotografům, ať už profesionálům či

amatérům, za jejich dílo, bez kterého by tato knihane

byla tím, čím je.

Mimořádné poděkování patří Kanceláři prezidentare

publiky České republiky a Správě Pražského hradu.

Bez jejich velkorysého a profesionálního přístupu by

kniha byla významně ochuzena o fotografie stěžejního

celonárodního významu. V této souvislosti vyjadřujeme

zvláštní poděkování exprezidentovi České republiky

panu prof. Václavu Klausovi.

Díky laskavosti a pochopení všech zmíněných inezmí

něných (kterým se tímto omlouváme) vznikla kniha, jež

se nově rovným dílem zabývá úlohou zlata jak vzápad

ní civilizaci, tak v dějinách na území naší země. Zlato

nechalo v historii českého národa svoji nesmazatelnou

stopu a také jeho prostřednictvím mohly naše dějiny

a území více mluvit do těch světových.

JUDr. Ing. Bohumil J. Studýnka, CSc.

Ing. Jan Struž

Předmluva

30

31

Průvodce knihou

◄▲ K nejcennějším zlatnickým skvostům patří bezesporu české korunovační klenoty, reprezentované zejména Svatováclavskou korunou, kterou

nechal zhotovit Karel IV. ke své korunovaci v roce 1347. Korunovační jablko a žezlo pocházejí z 30. let 16. století a součástí českéhokoruno

vačního souboru se staly až v průběhu 17.–18. století (Pražský hrad)

3232

33

ZLATO SE

PŘEDSTAVUJE

Zlato je věčné, krásné, užitečné a nezničitelné. Je to malý zázrak, že v každé

době bylo nanejvýš ceněno jako uchovatel hodnoty, že odolalo zubu času

a nesnázím života.

James Blakely

Zlato! Zlato! Zlato! Zářivé a žluté, kruté a studené!

Thomas Hood

Zlato dokáže snáz překonat bdělou stráž,

umí rozrazit zdi lépe než mocný blesk.

Horatius

Zlato je zjevením krásy i ošklivosti.

Nicholas Boileau

All that glisters is not gold.

Není všechno zlato, co se třpytí.

William Shakespeare, Kupec benátský (2. jednání, 7. scéna)

Zlato se představuje

34

Dne 14. dubna 2014 skončilo obchodování nanew

yorském trhu se zlatem na ceně 1326 americkýchdo

larů za jednu trojskou unci. Časově navazujícíměno

vý kurz mezi americkým dolarem a českou korunou

byl 19,86 CZK/USD a referenční jedna trojská unce

o teoretické hmotnosti 31,1 gramů čistého zlata aveli

kosti 41 × 24 × 1 mm měla výchozí cenu 26 334 korun

českých (plus nezbytné ážio – příplatek za zpracování

a distribuci). Trojské unci zlata o těchto rozměrech se

také říká ingotcard, neboť se v některých zemíchsvě

ta prodává v bankách, klenotnictvích či v prodejnách

dárkových předmětů jako suvenýr, dárek,příležitost

ná cennost při narození dítěte, při prvním svatémpři

jímání, při promoci, při svatbách, prostě tehdy, když

chce dárce uctít obdarovaného věcí, jejíž hodnotapře

trvá celý život, celé věky. Ano, při těchto příležitostech jsou jako dárek stále oblíbené

prsteny, náhrdelníky, náušnice, náramky a jiné šperky ze zlata, nicméně v naší době

uvyklé na nejrůznější platební a úvěrové karty se tento zajímavý nápad obchodníků se

zlatem setkává se stále větším úspěchem.

Zaslepená touha po zlatě se táhne jako červená nit celými dějinami lidstva, ať už máme

na mysli objevitelské – přesněji řečeno dobyvatelské – cesty do nitra Ameriky, Afriky

a Asie nebo početné zlaté horečky či dnešní shon po zisku abohat

ství, to neviditelné 24hodinové globální obchodování sčím

koliv prostřednictvím elektronických médií. Zlato – to

je slovo znějící vánkem přeludů a tající v sobě vždy

něco mimořádného a kouzelného.

Kdo nic nemá, přeje si něco. Kdo něco má, přeje si všechno.

(České přísloví)

◄ Jeden ze zlatých plechů, náhodně nalezených v roce 1927 při

roztloukání silničního štěrku u Křepic, okr. Strakonice (Národní

muzeum, Praha)

▲ Zlatý ingotcard

Ani ne tak magickou

ja ko spíše pragmaticky

vzniklou cifrou, podkte

rou by cena zlata neměla

dlouhodobě klesnout,

je cena zhruba 300ame

rických dolarů zatroj

skou unci, jež jeade

kvátní spodní hranicí

současných průměrných

těžebních nákladů.

Zlato – bůh nebo ďábel?

Zlato – bůh nebo ďábel?

Zlato se představuje

35

◄ Za pětatřicet dní ke zlatým polím!

Plakát paroplavební společnosti

nabízí zlatachtivým zájemcům

rychlou dopravu do Kalifornie

Když donejpoužívaněj

ších internetovýchvy

hledávačů zadáte slovo

„gold“, tedy anglicky

zlato, dostanete 599mi

lionů odkazů. Zadáním

anglického slova „God“

(Bůh) pak dostanete

jenom 363 milionuod

kazů. Není to cyničnost

naší internetové doby?

Lidstvo bylo zlatem odjakživa magicky přitahováno a pod příslibem zisku či pod

hrozbou jeho ztráty bylo schopno těch nejstatečnějších nebo naopak těch nejpodlejších

činů; hnalo se do válek nebo rychle spělo k míru. Vždy záleželo a bude záležet na tom,

kdo zlato vlastní a k jakým cílům ho využívá.

„Zlato, zlato, lidi, na Klondiku se našlo zlato!“ – tak zněly výkřiky prvních svědků

objevu zlata na Aljašce koncem 19. století a zájemci o rychlé zbohatnutí se hrnuli ze

všech stran světa za jakoukoliv cenu a všemi možnými dopravními prostředky. Města

se vylidňovala a desetitisíce zlatokopů se vrhaly do náruče drsné severské přírody.De

setitisíce jich také hynuly, byly zabity, okradeny a zapomenuty, ale někteří z nich rychle

zbohatli. Každodenní realitu zlatého šílenství na Aljašce mistrovským perem popsal

spisovatel Jack London, nicméně nezkrotná touha po bohatství provázela všechnyvel

ké nálezy zlata v historii.

Zlato má svoji výjimečnou a nezastupitelnou úlohu v průmyslu, lékařství,stomatolo

gii, kosmonautice, chemii a v řadě dalších oborů. Stejně výsadnímu postavení se těší

i jako prostředek peněžníhohospodář

ství, zejména v mezinárodním měřít

ku, a nic na tom nemění skutečnost, že

už několik desítek let je tato jeho role

zpochybňována. V posledních 20 le

tech vzrostla nová vlna zájmu o zlato

především jako reakce na kolapsy li

kvidity zejména v latinskoamerických

zemích (Argentina, Brazílie, Mexiko,

Venezuela apod.), jako sebezáchovná

odezva konfliktů na Středním východě

a s tím souvisejícího růstu ceny ropy.

▼ Uherský zlatý dukát z roku

1869 (Česká národ ní banka)

Stříbrná klec a zlatá svoboda.

(České přísloví)

Zlato se představuje

36

V kritických okamžicích historie lidstva zlato bylo a vždy bude univerzálnímplateb

ním prostředkem. Není tak mrtvé, jak se snaží mnozí prohlašovat. Je to stále kovnad

míru přitažlivý pro peněžní hospodářství. Kdykoliv se hroutí měny a hodnoty tohoto

světa, lidé ve strachu o svůj majetek utíkají ke zlatu.

Nebyly to vlády, ale trhy,

kdo si zvolil zlato jako

nejlepší podobu peněz.

Zlato již po staletífungu

je jako zboží trvaléhod

noty a jako nejžádanější

peněžní prostředek.

▲ Zlatá stokoruna vydaná

u pří ležitosti 60. výročí

vlády Františka Josefa I.

(Česká národní banka)

► Ačkoliv by to málokdohá

dal, ve výstavníchprosto

rách České národní banky

lze spatřit celou tunuzla

ta! Jedná se o pyramidu 80

zlatých cihel, z nichž každá

váží 12,5 kilogramů

V 21. století jsme se ocitli v nové éře. Teroristické útoky dostaly zcela jiný rozměr

(New York, Londýn, Madrid, Moskva, Boston, Volgograd), objevují se lokální války

zejména v citlivých oblastech s cennými přírodními zdroji, kolapsy postihují velkésvě

tové banky a korporace. Bankroty hrozí celým státům, tentokrát nejen v „třetím“

světě, ale přímo v Evropě. Souhrn těchto skutečností a vlivů jen synergicky

zvyšuje nejistotu peněz a hodnot v držení jednotlivců, korporací i celých

států. Akcie, dluhopisy, státní dluhopisy, jiné finanční produkty a jejichde

riváty i hotové či žirové peníze samy přestávají být dostačujícími jistotami

pro úspory, důchody, rezervy i investiční chuť vkládat zdroje do budoucna.

Zcela zákonitě se vrací (zejména soukromý) zájem o fyzickou držbu zlata,

nejlépe pak individuální investice s vlastním neomezeným přístupem amož

ností jeho přemísťování i prodeje v případě nutnosti či výhodnosti, a to bez potřeby

prostředníků. Triumfální comeback zlata jako předmětu tezaurace, investice a mnohdy

i přímého platidla v soukromém sektoru narostl. Jeho cena na trzích v roce 2011zdvoj

násobila nominálně vlastní výstřelek z roku 1980 (850 USD za trojskou unci) na nový

rekord, zhruba 1920 USD za trojskou unci. Cena na úrovni okolo 1300 USD (2014)

za trojskou unci je jenom střednědobým cenovým korekčním sedlem vývoje. Inflační

propočty možného vzestupu jdou stále ještě přes úroveň 2200 USD.

Zdůvodnění je prosté. Zlato je ztělesněním jistoty. Nelže. Je pravdomluvné samo o sobě.

Neopomíjí hodnotu, kterou má v sobě ukrytou a která je vždy a zcela přenositelná. Lze

ho v rámci práva a fungování trhu kdykoliv s jistotou směnit za aktuální potřeby či jiné

statky, a to univerzálně. Vkrajněj

ších lidských okamžicích ho lze

k pouhému přežití zpeněžitprak

ticky kdekoliv a za cokoliv. Nové

století jen znovu ukazuje, jak

může být život drsný a zlato stále

platné a v podstatě nenahraditelné.

Za posledních 5000 let nebylo nic

lepšího dosud vymyšleno.

Zlato se představuje

37

Zlato, latinsky zvané aurum, má chemickou značku Au a nachází se na 79. místěperio

dické tabulky prvků ve skupině vzácných kovů. Jeho atomové jádro obsahuje 79proto

nů, kolem nichž obíhá stejný počet elektronů.

Zlato nepodléhá vnějším vlivům, nerezaví, je odolné vůči kyselinám, zásadám a solím.

Rozpouští se pouze v lučavce královské – směsi kyseliny chlorovodíkové a dusičné –

a v roztocích kyanidů. Ve srovnání s jinými prvky zlato vyniká chemickou odolností,

vysokou tepelnou a elektrickou vodivostí (druhý nejvodivější kov za stříbrem), tažností

a kujností (z 1 cm

3

zlata lze vytepat plech o ploše asi 18 m

2

), leskem a vysokouhusto

tou. Vysoké hustoty zlata se využívá při gravitačních metodách jeho těžby.

V přírodě se zlato vyskytuje často v ryzí podobě, a to ve formě drobných zrnek,šupi

nek nebo valounků. O velkém štěstí proto mohou mluvit ti, kterým se podařilo najít

větší valouny ryzího zlata. Jeden z největších byl nalezen v roce 1869 v jihovýchodní

Austrálii v oblasti Victorian Goldfields, vážil 70,9 kilogramů a ve světě je znám pod

názvem Welcome Stranger (Vítej, cizinče).

Co je to zlato?

Co je to zlato?

▲ Jedna tuna zlata představuje krychli ohra

ně jen 37,27 centimetrů. Říkáte, že to není

možné? Ale ano, přepočtěte si to

► Zlatá desetimarka z roku 1872 (Česká národní banka)

Většina hornin amine

rálů obsahuje zlato jen

v minimálním množství.

Například v zemské kůře

se vyskytuje v průměru

jen 0,0035 gramu zlata

na tunu horniny. Aby

těžba zlata byla zasou

časného stavu techniky

a těžebních metodren

tabilní, musí jedna tuna

horniny obsahovat více

než jeden gram zlata.

Kolik zlata obsahuje celý

vesmír? Odpověď:Ne

konečně mnoho.

Zlatý řetěz je pevnější než řetěz ukovaný ze železa.

(Thomas Fuller)

37,27 cm

Fyzika dělí kovy podle měrné hmotnosti

na lehké a těžké. K těm druhým počítáme

všechny kovy s měrnou hmotností větší

než 5 kg/dm

3

. Sem tedy patří i zlato,pro

tože má měrnou hmotnost 19,33 kg/dm

3

.

Laicky řečeno – zlato je z hlediskahmot

nosti kovem velmi těžkým, například je

2,5krát těžší než železo a 1,7krát těžší než

olovo. Kilogram zlata představuje krychli

o hraně cca 3,75 centimetrů.

37,27 cm

37,27 cm

Zlato se představuje

38

Zlato se získává z křemenných žil, jež prostupují různými horninami, nebo z náplavů,

které vznikly zvětráním a odplavením zlatonosných hornin. V přírodě se zlatovysky

tuje buď ve formě ryzího kovu, nebo jako podstatná složka různých slitin obsahujících

stříbro, měď nebo platinoidové kovy.

Ze sloučenin zlata jsou v přírodě nejčastější teluridy zlata nebo zlata a stříbra. Zlato se

dostává z hornin do vody a z vody přechází do organismu rostlin a živočichů. Čímslo

žitější je forma života, tím obsahuje méně zlata. Mořské organismy obsahují v průměru

45 ppb zlata.

◄ Tzv. Holtermannův nuget vážil

214 kilogramů a v roce 1872

měl hodnotu 12 tisíc liber

Valouny zlata mívajíob

divuhodné a bizarnítva

ry, které nálezcům často

připomenou nějakýmo

ment z jejich života nebo

snů. A proto na seznamu

těch nejznámějšíchva

lounů čte me názvy jako

„Poseidon“, „Zlatýveli

kán“, „Radostný“, „Velký

Ben“, „Zlatý orel“ nebo

„Velký trojúhelník“.

Voda je sice lepší, avšak zlato září

jako oheň planoucí do noci,

je první mezi všemi poklady.

(Pindaros)

Když se v 70. letech 19. století objevil v jednom

anglickém odborném časopise článek Edwarda

Sonstadta, v němž autor popi

soval svůj objev zlata v mořské

vodě, způsobilo to rozruch mezi

chemiky, geology a oceánology.

Nutno dodat, že zmíněnýbada

tel informoval čtenáře o tom, že

při analýze vzorku mořské vody

zjistil, že tuna vody by mělaob

sahovat 67 miligramů zlata. Ve

srovnání s obsahem zlata vnej

bohatších jihoafrickýchzlatonos

ných rudách (3–6 gramů zlata na tunu) a zlatonosných říčních píscích

(150 miligramů na tunu) slibovalo oněch 67 miligramů v kombinaci se

zdánlivě jednodušší „těžbou“ z mořské vody obrovské zisky.

Zlato se představuje

39

Obsah zlata velemen

tech biosféry seobyčej

ně udává v jednotkách

ppm nebo ppb na jednu

tunu zkoumanéhomate

riálu. Tyto jednotky jsou

odvozeny z anglických

výrazů part per million

(jedna část z milionu)

a part per billion (jedna

část z miliardy).

I lidé neznalí chemických procesů dovedli logicky zdůvodnit původ zlata v mořské

vodě. Není totiž obtížné zjistit, že nejvýznamnější naleziště zlata se nacházejí právě

v údolích řek. Řeky neustále vyplavují a prosévají mikroskopické částečky zlata zezla

tonosných hornin a odnášejí je do oceánů. Vody světových moří by tedy měly oplývat

zlatem. Touto logickou úvahou se řídili i zájemci o těžbu zlata v rozlehlých ahlubo

kých oceánech.

Vyvstal ovšem problém, na kterém veškeré pokusy o těžbu zlata z mořské vodyztrosko

taly – jak zlato z vody získat? Během 150 let, které uplynuly od uveřejněníSonstadto

va článku, bylo vyvinuto asi 30 různých způsobů

těžby, avšak všechny se ukázaly jakonerentabil

ní. Také oněch fascinujících 67 miligramů zlata

v jedné tuně mořské vody muselo být revidováno.

Zlato je nejpřesvědčivější řečník.

(Richard Barnfield)

Jevgenij Kapitonov ve své knize „Metaly“ uvádí:

„H. Münster zkoumal v roce 1892 vodu z Chri­

stian fjordu a našel v ní 5–6 miligramů zlata na

tunu, Pack při rozboru vody odebrané ukaliforn

ského pobřeží našel 30 miligramů; Koch, který

zkoumal vodu ze Středozemního moře, uvedlne

patrné množství, jen 1,5 miligramu.“ Opravil se

i samotný původce zprávy Edward Sonstadt, když

napsal, že nová analýza mořské vody ukázala, že

obsah zlata v ní je podstatně menší než 67mili

gramů. Názorů, článků, vědeckých

i laických pojednání se objevovalo čím dál více a většina z nich zářila

optimismem. Chybělo však to hlavní – alespoň gram zlata získaný

z mořské vody.

40

Zlato se představuje

40

Díky svým skvělým fyzikálním a chemickýmvlastnos

tem se zlato stalo základním materiálem řemesel, která

jsou dodnes vážená a vzácná – zlatotepectví apozlaco

vačství. Již staří Egypťané zlatili postavy svých bohů,

chrámové dveře, sarkofágy a další předměty.

Dnes se pozlacovánípou

žívá většinou přirestau

rování uměleckých

a architektonických

památek. Rámy ob

razů, kopule kostelů,

zámecké a hradní

věžičky, sošky a jiné

umělecké skvosty jsou

znovu pokrývány nepatrnou

vrstvičkou zlata. Slovem „ne

patrná“ se v tomto případě myslí

jedna desetitisícina milime tru.

Že si to neumíme představit? To je

pochopitelné. Vždyť neexistuje ani

žádné vhodné přirovnání, ale snad nám

více odhalí pohled do zlatotepecké a následně

do pozlacovačské dílny.

Po porážce v první světové válce bylo Německu

uloženo vyplatit vítězným státům válečné reparace

v úctyhodné výši 123 miliard zlatých marek. Tato

částka představovala 50 tisíc tun zlata a tento fakt byl

základním impulsem pro chemika a fyzika, nositele

Nobelovy ceny Fritze Habera, aby se pustil dovýzku

mu nového zdroje zlata. Po pětileté intenzívní práci

mnohačlenného týmu vědeckých pracovníků uveřejnil

Fritz Haber v roce 1927 článek, v němž shrnulvýsled

ky dosavadních výzkumů souvisejících s hledáním

zlata v mořské vodě.

V závěru svého článkuuvá

dí: „Možná, že jednou někde

najdou místo v oceánu, v kterém

jsou soustředěny částečky

tohoto vzácného kovu. Já

jsem se vzdal tohoto po

chybného hledání jehly

v kupce sena.“ Nicméně,

v mořské vodě je rozptýleno

0,001–6 miligramů zlata na metr krychlový. Moře

a oceány naší planety tak obsahují až 10 milionů tun

tohoto drahocenného kovu.

Zlato však najdeme i v rostlinách. Například stromy

obsahují 8 ppb zlata, keře 20 ppb zlata, houby, řasy

a lišejníky až 60 ppb zlata. Také vesmírné meteority,

sklovité tektity, měsíční prach a měsíční horninyob

sahují malé částečky zlata. Průměrný obsah zlata ve

vesmíru je 0,534 ppb.

▲ Železná ozdoba pobitá zlatým a pravděpodobně stříbrným plechem;

laténská doba (400 př. n. l. – přelom letopočtu), naleziště Chlum,

okr. Rokycany (Národní muzeum, Praha)

Krásné, jako by to samo nebe stvořilo

a země provedla. (Čínské rčení)

Co záleží na tom,

kolik máš? Je daleko

více toho, co nemáš.

(Aulus Gellius)

41

Zlato se představuje

41

Základní vlastnosti zlata

Chemická značka: Au (Aurum)

Hustota: 19 290 kg/m

3

Teplota tání: 1063 °C

Teplota varu: 2700 °C

Barva: zlatožlutá, žlutobílá

Průhlednost: v tenkých vrstvičkách modrozeleně prosvítá

Lesk: kovový

Lom: hákovitý

Štěpnost: není

Tvrdost: 2,5–3; kujné

Vryp: žlutý a lesklý

Zvláštní znaky: vysoká kujnost, elektrická vodivost

Zušlechťování: přidáváním dalších kovů mění vlastnosti

Zlato se představuje

42

Ke zlatotepectví patří kromě materiálu, tedy zlata, také těžká kladiva, zlatotepecká

forma a citlivé prsty. Forma se skládá z 1700 listů zhotovených z kůžičky hovězíhosle

pého střeva, vydrží šest let a je téměř tak drahá a vzácná jako zpracovávaný kov. Ještě

předtím, než zlatotepec vloží dřevěnými kleštěmi lupínky zlata do formy, vždy jedenlu

pínek mezi dvě kůžičky, zlato musí projít několika procesy. Musí být vytaveno doingo

tů, zpracováno perlíkem a vytaženo do pásu silného 0,02 milimetru. Tento pás pak musí

být rozstříhán na malé obdélníčky a 380 z nich je třeba vložit do první tepací formy, do

takzvaného mačkadla. Zde se zlato zpracovává elektrickým pérovým bucharem, dokud

se původní kousky nepromění v plátky o síle 0,005 milimetru a rozměru 130 130 mm.

Tyto zlaté lupínky se pak rozdělí na čtyři díly a vloží po 1500 kusech do druhé tepací

formy. Listy této formy, mezi něž se zlato vkládá, jsou ze speciálně preparovanéhoper

gamenového papíru. Když buchar ukončí svou jednotvárnou práci, zlatotepec vytáhne

z formy lístky o rozměru 130 130 milimetrů a o tloušťce 0,001 milimetru a každýten

to lísteček se znovu rozdělí na čtyři díly.

Vyžadovala-li dosavadní procedura pouze pečlivost a cit při zakládání a rozdělovánílu

pínků, další postup pak závisí plně na mistrovství zlatotepce. Po založení 1440 lupínků

do formy, která leží na rovně obroušeném žulovém kameni a je přidržována popruhy

z teletiny, provádí zlatotepec úkon, který nedoznal změny od počátků tohoto řemesla.

Sedmikilogramovým železným kladivem buší do formy a každý jeho úder je přesně

propočten tak, aby se dosáhlo rovnoměrného roztažení tenoučkých lístečků, aniž by

se roztrhly nebo aniž by se poškodila choulostivá forma. Zlatotepec udeří do formy

360krát za pět minut. Po dvou a půl hodinách čistého času tepání je proces u konce.

Průsvitné nazelenalé lupínky jsou nyní „silné“ 0,0001 milimetru. Jeden čtvereční metr

pozlátka váží 2,45 gramů.

ZlatotepectvíZlatotepectví

◄ Zlatá spolková koruna (rub) z roku 1859. Opis „50 EIN PFUND FEIN“ znamenal, že 50 těchto

mincí bylo směnitelných za libru (500 gramů) ryzího zlata (Česká národní banka)

► Detail růže mistrovsky zhotovené z plátkového zlata. Váza s 12 růžemi, skvostný dar Marie Anny

Savojské, manželky posledního korunovaného českého krále Ferdinanda I. (1793–1875), je dnes

součástí svatovítského pokladu (Pražský hrad)

Celá, stále probíhající

filmová série o Jamesi

Bondovi, ztvárněném

mnoha herci od Seana

Conneryho až posou

časného představitele

Daniela Craiga, není

o ničem jiném nežli

o ovládání zlata vesvě

tě, resp. ovládání světa

zlatem. Ne náhodou byl

autor Jamese Bonda Ian

Fleming (1908–1964)

námořníkem, bankéřem,

novinářem azpravodaj

cem rozvědky britského

námořnictva.

Které ženské srdce by opovrhlo zlatem?

(Thomas Gray)

▼ Zlatá spolková koruna (líc)

z roku 1859 (Českánárod

ní banka)

43 43

Zlato se představuje

44

Řemeslo pozlacovačské se traduje již od středověku. Technika a materiály, se kterými

pracuje, zůstaly po staletí stejné. Zlacení obrazových rámů je ovšem jen částí náročných

úkolů pozlacovače. Od gotiky až po baroko se pozlacovaly nejen rámy, ale i sochy,de

korativní prvky profánních i sakrálních interiérů, iluminované manuskripty. Vsouvis

losti s pozlacováním rámů hovoříme o tzv. polimentovém zlacení na dřevě.

Jaký je postup? Po slepení

a obroušení dřevěných lišt

se rám natře 4 až 7 vrstvami

vlažné směsi kožního (zaje

čího) klihu a boloňské křídy

a nechá se asi 24 hodin pro

schnout. Křídový povrch se

pak jemně zbrousí speciálním

nářadím – kovovými háč

ky a škrabkami. Poté se rám

ještě zbrousí namokro, aby

získal ideální jemný povrch

pro další fázi pozlacování.

Křídový podklad se přetřeně

kolika vrstvami polimentu –

směsi jílovité hlinky,vaječné

ho bílku a klihu – a po zaschnutí se opět přeleští. Teprve nyní, po několikadenníchpří

pravách, je rám hotov k vlastnímu pozlacování. Povrch se nejprve navlhčí čistým lihem

a pak se pozlacuje 12–24karátovým tepaným zlatem, vyráběným v plátcích až 0,0001

milimetru tenkých. Tenké a velmi křehké plátky, které se krájí kovovým nožem napol

štáři z jelení kůže, se nanášejí prokládacím štětcem z veverčíchchlu

pů. Nakonec se pozlacený povrch leští achátem a zpevní nátěrem

šelaku, druhem přírodní pryskyřice. Podle potřeby ze zlacený

rám může patinovat speciálními přípravky nebo stíráním

zlata pro dosažení starobylého vzhledu.

Pozlac