načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Zlato -- Příběh neobyčejného kovu - 2., aktualizované a doplněné vydání - Jan Struž Bohumil J. Studýnka

-6%
sleva

Elektronická kniha: Zlato -- Příběh neobyčejného kovu - 2., aktualizované a doplněné vydání
Autor:

Výpravná a šíří zpracování tématu výjimečná publikace z pera renomovaných autorů představuje zlato jako přírodní produkt mimořádných vlastností, který hýbal osudy jednotlivců ...
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  849 Kč 798
+
-
26,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2%hodnoceni - 69.2% 80%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Počet stran: 344
Rozměr: 31 cm
Úprava: ilustrace (převážně barev.), portréty, faksim.
Vydání: 2., aktualiz. a dopl. vyd.
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-5210-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Výpravná a šíří zpracování tématu výjimečná publikace z pera renomovaných autorů představuje zlato jako přírodní produkt mimořádných vlastností, který hýbal osudy jednotlivců i celých národů a který se stal pro lidstvo ztělesněním nepomíjivé kvality a hodnoty. Poutavý text je doprovázen nádhernými fotografiemi. (příběh neobyčejného kovu)

Předmětná hesla
Zlato
Zlato -- Dějiny
Těžba zlata
zlatnictví
zlaté mince
Měnové zlato
předměty ze zlata
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky
Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz Příběh neobyčejného kovu Příběh neobyčejného kovu 2., aktualizované a doplněné vydání Bohumil J. Studýnka, Jan Struž Bohumil J. Studýnka, Jan Struž ZLATO ZLATO ZLATO Tuto knihu věnuji památce svého otce Ing. Bohumila Studýnky (1920–2004). B. J. S. GRADA Publishing Příběh neobyčejného kovu 2., aktualizované a doplněné vydání Bohumil J. Studýnka, Jan Struž ZLATO ZLATO Příběh neobyčejného kovu 2., aktualizované a doplněné vydání JUDr. Ing. Bohumil J. Studýnka, CSc., Ing. Jan Struž Nakladatelství děkuje za spolupráci a významnou  finanční podporu partnerům vydání této knihy: CZECH TOP 100, a.s. Česká mincovna, a.s. Mimořádné poděkování patří České národní bance.  Řada předmětů zobrazených v knize je ke zhlédnutí  ve stálé expozici „Lidé a peníze“, umístěné v prostorách  bývalého trezoru v hlavní budově ČNB,  Na Příkopě 28, Praha 1. Za výjimečnou podporu a spolupráci při přípravě  obrazové výbavy knihy děkuje nakladatelství  Národnímu muzeu a jeho pracovníkům. Nakladatelství děkuje společnosti Fomei, a.s., za laskavé  zapůjčení fotografického stolu s příslušenstvím. TIRÁŽ  TIŠTĚNÉ PUBLIKACE  Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 obchod@grada.cz, www.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 5676. publikaci Počet stran 344 Druhé vydání, Praha 2014 Odpovědné redaktorky PhDr. Renáta Slavíková, Mgr. Kamila Nováková Redakční spolupráce Petr Somogyi Grafický návrh Roman Kliský (www.klisky.cz) Sazba, zlom Roman Kliský (www.klisky.cz) Odborná redakce, popisky, rejstřík PhDr. Renáta Slavíková Lektorka kapitoly Zlato, peníze, měna a společnost doc. Ing. Helena Fialová, CSc. Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Copyright © Grada Publishing, a.s., 2014 Copyright © Bohumil J. Studýnka, Jan Struž, 2014 Cover Design © Roman Kliský, 2014 Cover Photo © Kunsthistorisches Museum, Vídeň Na titulní stránce knihy je zobrazen soubor zlatých předmětů nalezený v roce 1799 v Rumunsku a na zadní straně je slavná  Celliniho slánka vyrobená pro francouzského krále Františka I. (Kunsthistorisches Museum, Vídeň). Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována a používána v elektronické podobě, kopírována a nahrávána bez předchozího písemného souhlasu nakladatelství. V knize použité názvy produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. ISBN 978-80-247-5210-5 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-9465-5 (ve formátu PDF) 5 Průvodce knihou .................................................................................................................................. 8 Předmluva ......................................................................................................................................... 28 ZLATO SE PŘEDSTAVUJE ............................................................................................. 33 Zlato – bůh nebo ďábel? ........................................................................................... 34 Co je to zlato? ........................................................................................................... 37 Zlatotepectví ................................................................................................. 42 Pozlacovačství ............................................................................................... 44 Různé slitiny zlata........................................................................................ 45 K čemu je dobré zlato? .................................................................................. 53 Zlato jako šperk ............................................................................................ 54 Užití zlata v medicíně ........................................................................................................ 64 Zlato v technice ................................................................................................................... 70 TROCHU HISTORIE ........................................................................................................ 75 Zlato – první mezi kovy ............................................................................................ 76 Zlato a Bible ............................................................................................................. 80 Zlato v řeckých bájích a pověstech ........................................................................... 82 Zlatý věk lidstva? ...................................................................................................... 84 Zlatý věk je stále živý ................................................................................................. 86 Zlato – odvěký průvodce lidstva .............................................................................. 88 Egyptská říše zlata ....................................................................................... 91 Další africké kultury .................................................................................. 103 Předoasijské kultury a zlato ....................................................................... 107 Zlato v evropském úsvitu ........................................................................................... 114 Egejská oblast ............................................................................................ 115 První Evropané – Keltové .......................................................................... 119 Etruskové – národ zlatníků ........................................................................ 123 OBSAH 6 Starověký Řím ........................................................................................... 124 Raný a vrcholný středověk ........................................................................................129 Renesance a zámořské objevy ................................................................................ 137 Zlato Kolumbova kontinentu ...................................................................... 138 Zlatá éra pirátství ........................................................................................ 146 Alchymie aneb jak vyrobit zlato ................................................................. 148 Střípky z historie zlata na našem území .................................................................. 154 Pravěké zlato ............................................................................................... 156 Velkomoravské zlatnictví ........................................................................... 164 Zlato přemyslovských Čech ....................................................................... 167 České korunovační klenoty ........................................................................ 172 Skvosty Vyšehradské kapituly .................................................................... 180 ÉRA NOVÝCH OBJEVŮ ................................................................................................ 185 Sibiřské zlato .......................................................................................................... 186 Kalifornská zlatá horečka ....................................................................................... 189 Australské zlato ...................................................................................................... 199 Období relativního klidu ......................................................................................... 202 Jihoafrické dobrodružství ....................................................................................... 204 Poslední objev 19. století ........................................................................................ 206 Těžba zlata ve 20. století ........................................................................................ 208 Jihoafrické zlaté doly ................................................................................. 209 Těžba zlata na území dnešního Ruska ........................................................ 210 Těžba zlata v dalších částech světa ............................................................ 212 ZLATO, PENÍZE, MĚNA A SPOLEČNOST ................................................................ 219 Vznik peněžní směny .............................................................................................. 220 Názory některých ekonomů a filozofů .................................................................... 226 Nástin historie soužití zlata a peněz ........................................................................ 231 Zlatý monometalismus a systém zlatého standardu ............................................. 243 Standard zlatého slitku ................................................................................ 244 Obsah 7 Obsah Zlato nebo papírové peníze? ....................................................................... 245 Zlato a poválečný mezinárodní měnový systém ......................................... 247 Zlatá horečka v zimě 1979/1980 ................................................................ 251 Jak funguje mezinárodní trh zlata ........................................................................ 257 Londýnský trh zlata .................................................................................... 259 Další významná centra obchodu se zlatem ................................................. 264 Zlato jako prostředek tezaurace .................................................................. 266 Nejznámější zlaté mince ............................................................................. 267 Československé dukáty ............................................................................... 270 Slovenské dukáty ........................................................................................ 275 Jak se vyrábějí mince .................................................................................. 276 Nejnovější zlaté mince z produkce České mincovny ................................. 278 Které národy tezaurují nejvíce zlata? ........................................................... 281 ZLATO MÁ JISTOU BUDOUCNOST .......................................................................... 283 Těžba zlata .................................................................................................. 284 Zlatnictví ..................................................................................................... 289 Zlato a archeologie ..................................................................................... 291 Zlato a kosmonautika .................................................................................. 294 Perspektiva zlata jako měnového kovu ...................................................... 296 Zlato, zlato, zlato! ....................................................................................... 299 ZLATÝ KALEIDOSKOP ................................................................................................ 301 Co všechno je a není zlaté ...................................................................................... 302 Důležitá data z historie zlata ................................................................................... 314 O autorech ....................................................................................................................................... 320 Resumé ........................................................................................................................................... 324 English Summary ............................................................................................................................. 326 Poděkování ..................................................................................................................................... 328 Literatura ........................................................................................................................................ 329 Rejstřík ............................................................................................................................................ 339 8 ZLATO SE PŘEDSTAVUJE ............. 33–73 Zlato – kolik touhy a respektu se skrývá v jednom slově! Ale známe dobře tento kov? Kdo z nás ví, že zlato není jen šperkem nebo mincí; že je to kov s jedinečnými fyzikálními vlastnostmi, díky kterým je využíváno v řadě oborů? O těchto zajímavých stránkách zlata bude pojednávat tato kapitola. PRŮVODCE KNIHOU 9 Průvodce knihou T o je otázka, kterou si již po celé věky kladou filozofové a ekonomové. Zlato je věčné a nezničitelné, neztrácí na hodnotě. Avšak cesta k němu je často dlážděna válkami a utrpením. Stojí to za to? Zlato – bůh nebo ďábel? .............................. 34 Co je to zlato? .................................................. 37 V této části knihy je zlato představeno jako kov s jedinečnými fyzikálními vlastnostmi. Víte, že zlato díky své vysoké kujnosti může být vytepáno na plátek o síle 0,005 milimetru? Víte, že se zlato využívá i v plastické chirurgii a v kosmonautice? Zlatotepectví ................................... 42 Pozlacovačství ................................ 44 Různé slitiny zlata .......................... 45 K čemu je dobré zlato? ................... 53 Zlato jako šperk .............................. 54 Užití zlata v medicíně ..................... 64 10 Průvodce knihou TROCHU HISTORIE ................................ 75–181 Žádný jiný kov nedoprovází lidstvo tak věrně jako zlato. Již před 5000 lety vznikaly předměty obdivuhodné krásy, již staří Egypťané dokázali zlato využít ke stomatologickým účelům, již přes 2500 let se razí zlaté mince. Tato kapitola je nejen oslavou dovednosti a vynalézavosti našich předků, ale i výpovědí o vlivu zlata na společnost a dějiny. 11 Průvodce knihou Zlato – první mezi kovy ............................... 76 Zlato a Bible ..................................................... 80 Zlato je poměrně měkký, snadno opracovatelný kov, a proto není divu, že již nejstarší civilizace ho znaly a využívaly. Postupem času zlato přestalo být pouhou ozdobou a začalo přebírat i peněžní funkce. Ale o tom pojednávají další kapitoly této knihy. Dokladů, že zlato bylo samozřejmou součástí života kočovných kmenů, nalezneme v Bibli celou řadu. Zlato bylo nejen důstojným materiálem pro výzdobu Šalamounova chrámu v Jeruzalémě, ale také věčným pokušitelem, ztělesněným ve zlatém teleti. Svět řeckých bohů byl odrazem života pozemského se všemi jeho ctnostmi a nectnostmi, proto v něm zlato nesmělo chybět. Zlato bylo pro svoji zářivost atributem slunečního boha Hélia, na druhé straně představovalo zlo a marnost, jak to popisuje příběh o králi Midásovi. Zlato v řeckých bájích a pověstech ......... 82 12 Průvodce knihou Zlatý věk lidstva? ........................................... 84 Zlatý věk je stále živý ...................... 86 Zlato – odvěký průvodce lidstva ............... 88 Kráčí lidstvo vstříc lepšímu osudu, anebo to nejšťastnější období své existence má už za sebou? To je filozofická otázka, která trápí myslitele po celá staletí a těžko někdy bude uspokojivě zodpovězena. Tato podkapitola nás seznámí s nejranějšími metodami dobývání a zpracování zlata. Zalistujeme-li dále, otevře se nám svět starověkých Egypťanů a Sumerů i s jejich nepřekonatelným zlatnickým uměním. Egyptská říše zlata ........................... 91 Další africké kultury ....................... 103 Předoasijské kultury a zlato ........... 107 Zlatý věk lidstva je fenomén, který se vyskytuje ve všech koutech světa. Je těžké říci, kde se nachází originální místo představ o pozemském ráji a zlatém věku. V Knize samé je pozemský ráj lidem odepřen pro prvotní hřích – poznání. Ale právě nutkání k poznání lidstvu umožnilo přežít a expandovat dodnes. 13 Průvodce knihou Zlato v evropském úsvitu .......................... 114 Raný a vrcholný středověk ....................... 129 Egejská oblast ................................ 115 První Evropané – Keltové ............. 119 Etruskové – národ zlatníků ............ 123 Starověký Řím ............................... 124 Náhle se ocitáme ve starověkém Řecku a Římě. Kde objevil Heinrich Schliemann Priamův poklad? Odkud brali Římané zlato a jaký měli k němu vztah? A jak to bylo se zlatachtivými Kelty? To je jen výběr z témat, o kterých vypráví tato část knihy. Je to věk rytířů a křížových výprav. Zlato patří k nezbytným atributům panovníků, je vítanou kořistí z dobyvačných válek. Jeho záře však umocňuje i víru v Boha. Zlato zdobí nesčetné relikviáře, mezi nimiž určitě vyniká relikviář sv. Maura z Bečova nad Teplou. 14 Průvodce knihou Zlato Kolumbova kontinentu .......... 138 Zlatá éra pirátství ............................ 146 Alchymie aneb jak vyrobit zlato ........ 148 Neuhasitelná touha po poznání i po zlatě, spojená s vírou v lidské schopnosti, žene Evropany napříč zeměkoulí. Objev amerického kontinentu přináší nejen zlato, ale i umělecké skvosty tajemných indiánských civilizací. Nakonec zavítáme mezi alchymisty doby Rudolfa II. Renesance a zámořské objevy .................. 137 15 Průvodce knihou Pravěké zlato .................................. 156 Velkomoravské zlatnictví ............... 164 Zlato přemyslovských Čech ........... 167 České korunovační klenoty ............ 172 Skvosty Vyšehradské kapituly ........ 180 Každý z nás jistě zná české korunovační klenoty, ale kolik Čechů spatřilo pravěké zlaté šperky nalezené na našem území? Málokdo také ví o skvostech Vyšehradské kapituly nebo o pohřební výbavě kněžny ze Želének na Teplicku. O tom všem vypráví tato část knihy. Střípky z historie zlata na našem území ..... 154 16 Průvodce knihou ÉRA NOVÝCH OBJEVŮ ................................................. 185 Na Klondiku se našlo zlato! Kolik dobrodruhů by se i dnes okamžitě vypravilo za oceán, kdyby to bylo tak snadné jako v 19. století? Ve skutečnosti to zlatokopové neměli vůbec jednoduché ani tehdy. O jejich radostech a strastech, o těžbě zlata v různých částech světa vypráví celá tato kapitola. 17 Průvodce knihou Sibiřské zlato .................................................. 186 Kalifornská zlatá horečka .......................... 189 Australské zlato ............................................. 199 Málokdo tuší, že první zlatá horečka se odehrála na území ještě carského Ruska. Tato obrovská země je již od 18. století zevrubně zkoumána a postupně lidem odhaluje své netušené zásoby zlata. Tak tady všechno začalo. Po objevu zlata na Sutterově pozemku zachvátilo zlaté šílenství celou Kalifornii a přitáhlo tisícihlavé davy zlatokopů ze všech koutů světa. Mladý stát se stal doslova kotlem národů, kde právo lynče bylo mnohokrát rychlejší než zaostávající zákonodárství. Přesto málokomu ze zlatokopů se podařilo skutečně zbohatnout. Kalifornská zlatá horečka se přenesla i do vzdálené Austrálie. Doposud zaostalá britská kolonie, která spíše sloužila jako jeden velký trestanecký tábor, se díky přílivu nových zlatachtivých obyvatel zcivilizovala a ztratila svůj nádech děsivosti. 18 Průvodce knihou Období relativního klidu ........................... 202 Jihoafrické dobrodružství .......................... 204 Poslední objev 19. století .......................... 206 Druhá polovina 19. století znamenala určité zklidnění zlatého šílenství. Stále byla objevována nová a nová ložiska zlata, zejména v americké Nevadě nebo na Novém Zélandu, avšak zájem o ně už nebyl tak masový jako ve 40. a 50. letech 19. století. V 80. letech 19. století vstupuje na kolbiště dobývání zlata mocný hráč, který se udrží na výsluní slávy také ve 20. století a pravděpodobně i v 21. století. Jedná se o dnešní Jihoafrickou republiku, která se do dějin zapsala i novou metodou získávání zlata z horniny, tzv. kyanidizací. Když se řekne „zlatá horečka“, vybavíme si zpravidla tu poslední a nejdramatičtější – na řece Klondike, a to také díky románům Jacka Londona, přímého účastníka událostí. Nezměrné utrpení tisíců lidí, nalákaných vidinou bohatství, více než kdy jindy odhalilo pošetilost lidské touhy po zlatě. * 19 Průvodce knihou Těžba zlata ve 20. století ........................... 208 Jihoafrické zlaté doly ...................... 209 Těžba zlata na území dnešního Ruska ............................... 210 Těž ba zlata v dalších částech světa ......................................... 212 Dobývání zlata ztratilo až na výjimky romantiku individuálních akcí a stalo se skutečným průmyslovým odvětvím. Do souboje o zlato vstupují velké společnosti vyzbrojené dokonalou technikou, která umožňuje vyrvat přírodě mnohem větší množství zlata než kdykoliv předtím. 20 Průvodce knihou ZLATO, PENÍZE, MĚNA A SPOLEČNOST ................. 219 Pod pojmem „zlato“ si mnozí z nás asi představí pyramidu zlatých cihel v bankovním trezoru – natolik zlato vstoupilo do našich životů jako ekonomický fenomén. V této kapitole se dozvíme, že zlato se kupuje a prodává na specializovaných trzích a že i po staletích je pro nás stále tím nejspolehlivějším ochráncem před nejistou budoucností. 21 Průvodce knihou Vznik peněžní směny ................................... 220 Názory některých ekonomů a filozofů .... 226 Ačkoliv se nám zdá, že peníze existují odjakživa, není to pravda. Jaké podmínky musely být splněny, aby se zrodily peníze jako nástroj směny, a jaké funkce peníze plní, o tom pojednává tato část knihy. D oposud jsme nechali zlato, aby k nám promlouvalo prostřednictvím historických událostí a skvostných artefaktů. Nyní dejme slovo filozofům a ekonomům, aby vyjádřili svůj názor na roli zlata ve společnosti a v peněžním hospodářství. 22 Průvodce knihou Nástin historie soužití zlata a peněz ...... 231 Cesta, kterou zlato muselo urazit, aby se z pouhé ozdoby či kultovního předmětu stalo penězi, nebyla krátká ani snadná. Muselo uplynout hodně času, než lidé dospěli k názoru, že zlato je díky svým fyzikálním vlastnostem ideální podobou peněz. Důvěra ve zlato jako stabilizátora měny a ekonomiky vyvrcholila vznikem zlatého standardu v 19. století. Zlatý monometalismus a systém zlatého standardu ........................... 243 Standard zlatého slitku .................. 244 Zlato nebo papírové peníze? .......... 245 Zlato a poválečný mezinárodní Zlatá horečka v zimě 1979/1980 ... 251 měnový systém ............................ 247 23 Průvodce knihou Jak funguje mezinárodní trh zlata .......... 257 Zlato je zboží jako každé jiné – skladuje se na paletách a jeho cena se řídí nabídkou a poptávkou. Prostřednictvím této podkapitoly se seznámíme s mechanismem nákupu a prodeje zlata, poznáme nejznámější zlaté mince a zamyslíme se nad otázkou, proč lidé vlastně zlato kupují. Londýnský trh zlata ........................ 259 Další významná centra obchodu se zlatem .......................... 264 Zlato jako prostředek tezaurace ...... 266 Nejznámější zlaté mince ................. 267 Československé dukáty .................. 270 Slovenské dukáty ............................. 275 Jak se vyrábějí mince ...................... 276 Které národy tezaurují nejvíce zlata? .................................. 281 24 Průvodce knihou ZLATO MÁ JISTOU BUDOUCNOST .............. 283 Je známo, že zásoby fosilních paliv vydrží lidstvu jen několik desetiletí. Nehrozí něco podobného zlatu? Na rozdíl od ropy či uhlí se vytěžené zlato nespotřebovává, nýbrž v té či oné podobě přetrvává dál. Také nic nenasvědčuje tomu, že bychom si ho cenili méně než naši předkové. Stále platí, že zlato je nejspolehlivějším uchovatelem hodnoty a nejkvalitnějším materiálem pro výrobu šperků a krásných předmětů vůbec. 25 Průvodce knihou Těžba zlata ..................................... 284 Zlatnictví ........................................ 289 Zlato a archeologie ......................... 291 Zlato a kosmonautika ..................... 294 Perspektiva zlata jako měnového kovu .............................. 296 Zlato, zlato, zlato! ........................... 299 26 Průvodce knihou KALEIDOSKOP .................. 301 ZL AT Ý Tato trochu rozverná kapitola nám má připomenout, v kolika významech používáme slovo „zlatý“, aniž by se často jednalo o skutečné zlato. A na závěr si připomeneme důležitá data z historie zlata. 27 Průvodce knihou Co všechno je a není zlaté ......................... 302 Důležitá data z historie zlata .................... 314 Na začátku by mohla být primitivní hádanka – co má společného Zlatovláska se Zlatými stránkami? Zjistíme, že prakticky vůbec nic, až na to slůvko „zlatý“. Toto srovnání svědčí nejen o bohatosti lidské fantazie, ale i o tom, že zlato je pevně zakotveno v našem myšlení. Společně se zlatem jsme ušli pořádný kus cesty a nyní nastala chvíle, abychom se ohlédli a připomněli si významné okamžiky z jeho historie. Jaký obrovský přerod zlato prodělalo! Zatímco na začátku bylo pouhým blýskavým kovem, hodícím se leda k výrobě šperků a ozdob, na počátku 21. století je důležitým komponentem vesmírných sond a pojistkou měnové stability řady ekonomik. Další aktuální informace o zlatě jsou průběžně publikovány na webové stránce www.cojezlato.cz. 28 na řada zajímavých faktů a fotografií. Předně bychom rádi poděkovali za radu, pomoc i poskytnutí podkladů našemu vysokoškolskému učiteli Ing. Bohumilu Suchardovi, bývalému výkonnému řediteli Mezinárodního měnového fondu. Dále bychom rádi vyjádřili svůj dík generálnímu řediteli Národního muzea Dr. Michalu Lukešovi, ředitelce Historického muzea Dr. Věře Přenosilové, dále Dr. Petru Šuléřovi a Dr. Luďku Galuškovi z Moravského zemského muzea v Brně za laskavost, s jakou nám umožnili fotodokumentaci cenných sbírkových předmětů. Náš nemenší dík patří také Ing. Karlu Drhovskému z Národního památkového ústavu v Plzni, který s nevšední ochotou poskytl fotografie relikviáře sv. Maura a dalších cenností a rovněž přispěl do této knihy vlastním textem. Velice jsme vděčni panu Antonínu Doležalovi, proboštovi Vyšehradské kapituly, a Dr. Janu Kotousovi, řediteli téže instituce, za laskavé zpřístupnění vzácných skvostů z majetku kapituly. Upřímně děkujeme Vlastislavu Benešovi, honorárnímu konzulovi Ekvádoru, za velkou obětavost, s jakou nám zprostředkoval fotografie z Museo del Oro, Santafé de Bogotá. Za laskavé poskytnutí textu a obrazové dokumentace dále děkujeme Ing. Janu Vízkovi, řediteli Divize Česká mincovna společnosti ORNELA, a Ing. Janu Menglerovi, CSc., generálnímu řediteli podniku SAFINA, a.s. Naše vřelé poděkování patří i těm, kteří svými vědomostmi a zkušenostmi přispěli ke zdárnému vzniku této knihy. Děkujeme Dr. Janu Komárkovi za cenné příspěvky z oboru chemie a alchymie, primářce MUDr. Věře Šatánkové za příspěvek z oboru plastické chirurgie, primáři MUDr. Milanu Odehnalovi, MBA, z oční kliniky FN Motol Praha, MUDr. Janě PŘEDMLUVA Když jsme v roce 1985 vydali knihu Zlato, zlato, zlato, měla u čtenářů velký ohlas. Ukázalo se, že toto téma je přitažlivé a nevyčerpatelné zároveň. Za posledních 30 let se kolem zlata seběhlo tolik událostí, že stálo za to, příběh zlata znovu navštívit a úplně znovu přepracovat. Zlato je symbolem života, pokroku, moci a prosperity. Je součástí našeho každodenního života, avšak na rozdíl od nás, lidí, neumírá, je věčné. Provází lidstvo od samotných počátků jeho historie a věrně ho následuje kamkoliv, třeba i do vesmíru. Proto napsat příběh tak univerzálního a jedinečného kovu nebylo jednoduché. Otevíráte knihu, která nechce být vyčerpávající encyklopedií zlata. Chce co nejvýstižněji představit zlato ve všech jeho nejdůležitějších rolích – jako přírodní produkt výjimečných fyzikálních vlastností, jako ozdobu, měnový kov i jako předmět obchodu a samozřejmě také lidského mamonu. Náš příběh hledí stejně do minulosti jako do budoucnosti; z předlouhé historie zlata zachycuje jak nejdůležitější události, tak i zajímavé detaily a historky. Není to román na jednu noc. Je to povídání, které se dá číst dlouho a s přestávkami. Je to kniha plná nádherných fotografií, které daleko více než pouhá slova vypovídají o kráse a rozmanitosti zlata. Šíře tématu si vyžádala spolupráci s řadou odborníků – s historiky, archeology, zlatníky, s odborníky na důlní těžbu a s kurátory muzejních sbírek. Díky jejich pomoci a péči mohla být v této knize publiková- 29 Tomasové Studýnkové, Ph.D., za příspěvek z oboru revmatologie a za celkové uspořádání části týkající se užití zlata v medicíně. Poděkování si zaslouží také pracovníci České národní banky – Ing. Vladimír Kudlík, Ing. Tomáš Hládek a Dr. Leopold Surga, a to za poskytnutí údajů a fotografií z oblasti bankovnictví a peněžnictví. Za odbornou pomoc a spolupráci dále děkujeme sourozencům Petru a Haně Benešovým, Ing. Petru Morávkovi, Josefu Petráskovi, Haně Velechovské, členům pražského cechu zlatníků Jindřichovi Hrdému, Karlu Litschovi a Norbertu Rieglovi, dále děkujeme Zdeňku Medkovi a Ing. Ivanu Synkovi z Českého klubu zlatokopů. V neposlední řadě bychom rádi poděkovali za trpělivost, velkorysost a pochopení při realizaci průběžných změn odpovědné redaktorce knihy PhDr. Renátě Slavíkové, která nám výrazně pomohla i s výběrem a uspořádáním fotografií, a taktéž paní šéfredaktorce Ing. Kateřině Drongové a jejím spolupracovníkům z nakladatelství Grada Publishing, které nám i této knize věnovali. Děkujeme také Romanu Kliskému i všem ostatním fotografům, ať už profesionálům či amatérům, za jejich dílo, bez kterého by tato kniha nebyla tím, čím je. Mimořádné poděkování patří Kanceláři prezidenta republiky České republiky a Správě Pražského hradu. Bez jejich velkorysého a profesionálního přístupu by kniha byla významně ochuzena o fotografie stěžejního celonárodního významu. V této souvislosti vyjadřujeme zvláštní poděkování exprezidentovi České republiky panu prof. Václavu Klausovi. Díky laskavosti a pochopení všech zmíněných i nezmíněných (kterým se tímto omlouváme) vznikla kniha, jež se nově rovným dílem zabývá úlohou zlata jak v západní civilizaci, tak v dějinách na území naší země. Zlato nechalo v historii českého národa svoji nesmazatelnou stopu a také jeho prostřednictvím mohly naše dějiny a území více mluvit do těch světových. JUDr. Ing. Bohumil J. Studýnka, CSc. Ing. Jan Struž Předmluva 30 31 Průvodce knihou ◄▲ K nejcennějším zlatnickým skvostům patří bezesporu české korunovační klenoty, reprezentované zejména Svatováclavskou korunou, kterou nechal zhotovit Karel IV. ke své korunovaci v roce 1347. Korunovační jablko a žezlo pocházejí z 30. let 16. století a součástí českého korunovačního souboru se staly až v průběhu 17.–18. století (Pražský hrad) 32 32 33 ZLATO SE PŘEDSTAVUJE Zlato je věčné, krásné, užitečné a nezničitelné. Je to malý zázrak, že v každé době bylo nanejvýš ceněno jako uchovatel hodnoty, že odolalo zubu času a nesnázím života. James Blakely Zlato! Zlato! Zlato! Zářivé a žluté, kruté a studené! Thomas Hood Zlato dokáže snáz překonat bdělou stráž, umí rozrazit zdi lépe než mocný blesk. Horatius Zlato je zjevením krásy i ošklivosti. Nicholas Boileau All that glisters is not gold. Není všechno zlato, co se třpytí. William Shakespeare, Kupec benátský (2. jednání, 7. scéna) Zlato se představuje 34 D ne 14. dubna 2014 skončilo obchodování na newyorském trhu se zlatem na ceně 1326 amerických dolarů za jednu trojskou unci. Časově navazující měnový kurz mezi americkým dolarem a českou korunou byl 19,86 CZK/USD a referenční jedna trojská unce o teoretické hmotnosti 31,1 gramů čistého zlata a velikosti 41 × 24 × 1 mm měla výchozí cenu 26 334 korun českých (plus nezbytné ážio – příplatek za zpracování a distribuci). Trojské unci zlata o těchto rozměrech se také říká ingotcard, neboť se v některých zemích světa prodává v bankách, klenotnictvích či v prodejnách dárkových předmětů jako suvenýr, dárek, příležitostná cennost při narození dítěte, při prvním svatém přijímání, při promoci, při svatbách, prostě tehdy, když chce dárce uctít obdarovaného věcí, jejíž hodnota přetrvá celý život, celé věky. Ano, při těchto příležitostech jsou jako dárek stále oblíbené prsteny, náhrdelníky, náušnice, náramky a jiné šperky ze zlata, nicméně v naší době uvyklé na nejrůznější platební a úvěrové karty se tento zajímavý nápad obchodníků se zlatem setkává se stále větším úspěchem. Zaslepená touha po zlatě se táhne jako červená nit celými dějinami lidstva, ať už máme na mysli objevitelské – přesněji řečeno dobyvatelské – cesty do nitra Ameriky, Afriky a Asie nebo početné zlaté horečky či dnešní shon po zisku a bohatství, to neviditelné 24hodinové globální obchodování s čímkoliv prostřednictvím elektronických médií. Zlato – to je slovo znějící vánkem přeludů a tající v sobě vždy něco mimořádného a kouzelného. Kdo nic nemá, přeje si něco. Kdo něco má, přeje si všechno. (České přísloví) ◄ Jeden ze zlatých plechů, náhodně nalezených v roce 1927 při roztloukání silničního štěrku u Křepic, okr. Strakonice (Národní muzeum, Praha) ▲ Zlatý ingotcard Ani ne tak magickou ja ko spíše pragmaticky vzniklou cifrou, pod kterou by cena zlata neměla dlouhodobě klesnout, je cena zhruba 300 amerických dolarů za trojskou unci, jež je adekvátní spodní hranicí současných průměrných těžebních nákladů. Zlato – bůh nebo ďábel? Zlato – bůh nebo ďábel? Zlato se představuje 35 ◄ Za pětatřicet dní ke zlatým polím! Plakát paroplavební společnosti nabízí zlatachtivým zájemcům rychlou dopravu do Kalifornie Když do nejpoužívaněj - ších internetových vyhledávačů zadáte slovo „gold“, tedy anglicky zlato, dostanete 599 mi - lionů odkazů. Zadáním anglického slova „God“ (Bůh) pak dostanete jenom 363 milionu odkazů. Není to cyničnost naší internetové doby? Lidstvo bylo zlatem odjakživa magicky přitahováno a pod příslibem zisku či pod hrozbou jeho ztráty bylo schopno těch nejstatečnějších nebo naopak těch nejpodlejších činů; hnalo se do válek nebo rychle spělo k míru. Vždy záleželo a bude záležet na tom, kdo zlato vlastní a k jakým cílům ho využívá. „Zlato, zlato, lidi, na Klondiku se našlo zlato!“ – tak zněly výkřiky prvních svědků objevu zlata na Aljašce koncem 19. století a zájemci o rychlé zbohatnutí se hrnuli ze všech stran světa za jakoukoliv cenu a všemi možnými dopravními prostředky. Města se vylidňovala a desetitisíce zlatokopů se vrhaly do náruče drsné severské přírody. Desetitisíce jich také hynuly, byly zabity, okradeny a zapomenuty, ale někteří z nich rychle zbohatli. Každodenní realitu zlatého šílenství na Aljašce mistrovským perem popsal spisovatel Jack London, nicméně nezkrotná touha po bohatství provázela všechny velké nálezy zlata v historii. Zlato má svoji výjimečnou a nezastupitelnou úlohu v průmyslu, lékařství, stomatologii, kosmonautice, chemii a v řadě dalších oborů. Stejně výsadnímu postavení se těší i jako prostředek peněžního hospodářství, zejména v mezinárodním měřítku, a nic na tom nemění skutečnost, že už několik desítek let je tato jeho role zpochybňována. V posledních 20 letech vzrostla nová vlna zájmu o zlato především jako reakce na kolapsy likvidity zejména v latinskoamerických zemích (Argentina, Brazílie, Mexiko, Venezuela apod.), jako sebezáchovná odezva konfliktů na Středním východě a s tím souvisejícího růstu ceny ropy. ▼ Uherský zlatý dukát z roku 1869 (Česká národ ní banka) Stříbrná klec a zlatá svoboda. (České přísloví) Zlato se představuje 36 V kritických okamžicích historie lidstva zlato bylo a vždy bude univerzálním platebním prostředkem. Není tak mrtvé, jak se snaží mnozí prohlašovat. Je to stále kov nadmíru přitažlivý pro peněžní hospodářství. Kdykoliv se hroutí měny a hodnoty tohoto světa, lidé ve strachu o svůj majetek utíkají ke zlatu. Nebyly to vlády, ale trhy, kdo si zvolil zlato jako nejlepší podobu peněz. Zlato již po staletí funguje jako zboží trvalé hodnoty a jako nejžádanější peněžní prostředek. ▲ Zlatá stokoruna vydaná u pří ležitosti 60. výročí vlády Františka Josefa I. (Česká národní banka) ► Ačkoliv by to málokdo hádal, ve výstavních prostorách České národní banky lze spatřit celou tunu zlata! Jedná se o pyramidu 80 zlatých cihel, z nichž každá váží 12,5 kilogramů V 21. století jsme se ocitli v nové éře. Teroristické útoky dostaly zcela jiný rozměr (New York, Londýn, Madrid, Moskva, Boston, Volgograd), objevují se lokální války zejména v citlivých oblastech s cennými přírodními zdroji, kolapsy postihují velké světové banky a korporace. Bankroty hrozí celým státům, tentokrát nejen v „třetím“ světě, ale přímo v Evropě. Souhrn těchto skutečností a vlivů jen synergicky zvyšuje nejistotu peněz a hodnot v držení jednotlivců, korporací i celých států. Akcie, dluhopisy, státní dluhopisy, jiné finanční produkty a jejich deriváty i hotové či žirové peníze samy přestávají být dostačujícími jistotami pro úspory, důchody, rezervy i investiční chuť vkládat zdroje do budoucna. Zcela zákonitě se vrací (zejména soukromý) zájem o fyzickou držbu zlata, nejlépe pak individuální investice s vlastním neomezeným přístupem a možností jeho přemísťování i prodeje v případě nutnosti či výhodnosti, a to bez potřeby prostředníků. Triumfální comeback zlata jako předmětu tezaurace, investice a mnohdy i přímého platidla v soukromém sektoru narostl. Jeho cena na trzích v roce 2011 zdvojnásobila nominálně vlastní výstřelek z roku 1980 (850 USD za trojskou unci) na nový rekord, zhruba 1920 USD za trojskou unci. Cena na úrovni okolo 1300 USD (2014) za trojskou unci je jenom střednědobým cenovým korekčním sedlem vývoje. Inflační propočty možného vzestupu jdou stále ještě přes úroveň 2200 USD. Zdůvodnění je prosté. Zlato je ztělesněním jistoty. Nelže. Je pravdomluvné samo o sobě. Neopomíjí hodnotu, kterou má v sobě ukrytou a která je vždy a zcela přenositelná. Lze ho v rámci práva a fungování trhu kdykoliv s jistotou směnit za aktuální potřeby či jiné statky, a to univerzálně. V krajnějších lidských okamžicích ho lze k pouhému přežití zpeněžit prakticky kdekoliv a za cokoliv. Nové století jen znovu ukazuje, jak může být život drsný a zlato stále platné a v podstatě nenahraditelné. Za posledních 5000 let nebylo nic lepšího dosud vymyšleno. Zlato se představuje 37 Zlato, latinsky zvané aurum, má chemickou značku Au a nachází se na 79. místě periodické tabulky prvků ve skupině vzácných kovů. Jeho atomové jádro obsahuje 79 protonů, kolem nichž obíhá stejný počet elektronů. Zlato nepodléhá vnějším vlivům, nerezaví, je odolné vůči kyselinám, zásadám a solím. Rozpouští se pouze v lučavce královské – směsi kyseliny chlorovodíkové a dusičné – a v roztocích kyanidů. Ve srovnání s jinými prvky zlato vyniká chemickou odolností, vysokou tepelnou a elektrickou vodivostí (druhý nejvodivější kov za stříbrem), tažností a kujností (z 1 cm 3 zlata lze vytepat plech o ploše asi 18 m 2 ), leskem a vysokou hustotou. Vysoké hustoty zlata se využívá při gravitačních metodách jeho těžby. V přírodě se zlato vyskytuje často v ryzí podobě, a to ve formě drobných zrnek, šupinek nebo valounků. O velkém štěstí proto mohou mluvit ti, kterým se podařilo najít větší valouny ryzího zlata. Jeden z největších byl nalezen v roce 1869 v jihovýchodní Austrálii v oblasti Victorian Goldfields, vážil 70,9 kilogramů a ve světě je znám pod názvem Welcome Stranger (Vítej, cizinče). Co je to zlato? Co je to zlato? ▲ Jedna tuna zlata představuje krychli o hraně jen 37,27 centimetrů. Říkáte, že to není možné? Ale ano, přepočtěte si to ► Zlatá desetimarka z roku 1872 (Česká národní banka) Většina hornin a minerálů obsahuje zlato jen v minimálním množství. Například v zemské kůře se vyskytuje v průměru jen 0,0035 gramu zlata na tunu horniny. Aby těžba zlata byla za současného stavu techniky a těžebních metod rentabilní, musí jedna tuna horniny obsahovat více než jeden gram zlata. Kolik zlata obsahuje celý vesmír? Odpověď: Nekonečně mnoho. Zlatý řetěz je pevnější než řetěz ukovaný ze železa. (Thomas Fuller) 37,27 cm Fyzika dělí kovy podle měrné hmotnosti na lehké a těžké. K těm druhým počítáme všechny kovy s měrnou hmotností větší než 5 kg/dm 3 . Sem tedy patří i zlato, protože má měrnou hmotnost 19,33 kg/dm 3 . Laicky řečeno – zlato je z hlediska hmotnosti kovem velmi těžkým, například je 2,5krát těžší než železo a 1,7krát těžší než olovo. Kilogram zlata představuje krychli o hraně cca 3,75 centimetrů. 37,27 cm 37,27 cm Zlato se představuje 38 Z lato se získává z křemenných žil, jež prostupují různými horninami, nebo z náplavů, které vznikly zvětráním a odplavením zlatonosných hornin. V přírodě se zlato vyskytuje buď ve formě ryzího kovu, nebo jako podstatná složka různých slitin obsahujících stříbro, měď nebo platinoidové kovy. Ze sloučenin zlata jsou v přírodě nejčastější teluridy zlata nebo zlata a stříbra. Zlato se dostává z hornin do vody a z vody přechází do organismu rostlin a živočichů. Čím složitější je forma života, tím obsahuje méně zlata. Mořské organismy obsahují v průměru 45 ppb zlata. ◄ Tzv. Holtermannův nuget vážil 214 kilogramů a v roce 1872 měl hodnotu 12 tisíc liber Valouny zlata mívají obdivuhodné a bizarní tvary, které nálezcům často připomenou nějaký moment z jejich života nebo snů. A proto na seznamu těch nejznámějších valounů čte me názvy jako „Poseidon“, „Zlatý velikán“, „Radostný“, „Velký Ben“, „Zlatý orel“ nebo „Velký trojúhelník“. Voda je sice lepší, avšak zlato září jako oheň planoucí do noci, je první mezi všemi poklady. (Pindaros) Když se v 70. letech 19. století objevil v jednom anglickém odborném časopise článek Edwarda Sonstadta, v němž autor popisoval svůj objev zlata v mořské vodě, způsobilo to rozruch mezi chemiky, geology a oceánology. Nutno dodat, že zmíněný badatel informoval čtenáře o tom, že při analýze vzorku mořské vody zjistil, že tuna vody by měla obsahovat 67 miligramů zlata. Ve srovnání s obsahem zlata v nejbohatších jihoafrických zlatonosných rudách (3–6 gramů zlata na tunu) a zlatonosných říčních píscích (150 miligramů na tunu) slibovalo oněch 67 miligramů v kombinaci se zdánlivě jednodušší „těžbou“ z mořské vody obrovské zisky. Zlato se představuje 39 Obsah zlata v elementech biosféry se obyčej - ně udává v jednotkách ppm nebo ppb na jednu tunu zkoumaného mate - riálu. Tyto jednotky jsou odvozeny z anglických výrazů part per million (jedna část z milionu) a part per billion (jedna část z miliardy). I lidé neznalí chemických procesů dovedli logicky zdůvodnit původ zlata v mořské vodě. Není totiž obtížné zjistit, že nejvýznamnější naleziště zlata se nacházejí právě v údolích řek. Řeky neustále vyplavují a prosévají mikroskopické částečky zlata ze zlatonosných hornin a odnášejí je do oceánů. Vody světových moří by tedy měly oplývat zlatem. Touto logickou úvahou se řídili i zájemci o těžbu zlata v rozlehlých a hlubokých oceánech. Vyvstal ovšem problém, na kterém veškeré pokusy o těžbu zlata z mořské vody ztroskotaly – jak zlato z vody získat? Během 150 let, které uplynuly od uveřejnění Sonstadtova článku, bylo vyvinuto asi 30 různých způsobů těžby, avšak všechny se ukázaly jako nerentabilní. Také oněch fascinujících 67 miligramů zlata v jedné tuně mořské vody muselo být revidováno. Zlato je nejpřesvědčivější řečník. (Richard Barnfield) Jevgenij Kapitonov ve své knize „Metaly“ uvádí: „H. Münster zkoumal v roce 1892 vodu z Chri­ stian fjordu a našel v ní 5–6 miligramů zlata na tunu, Pack při rozboru vody odebrané u kalifornského pobřeží našel 30 miligramů; Koch, který zkoumal vodu ze Středozemního moře, uvedl nepatrné množství, jen 1,5 miligramu.“ Opravil se i samotný původce zprávy Edward Sonstadt, když napsal, že nová analýza mořské vody ukázala, že obsah zlata v ní je podstatně menší než 67 miligramů. Názorů, článků, vědeckých i laických pojednání se objevovalo čím dál více a většina z nich zářila optimismem. Chybělo však to hlavní – alespoň gram zlata získaný z mořské vody. 40 Zlato se představuje 40 Díky svým skvělým fyzikálním a chemickým vlastnostem se zlato stalo základním materiálem řemesel, která jsou dodnes vážená a vzácná – zlatotepectví a pozlacovačství. Již staří Egypťané zlatili postavy svých bohů, chrámové dveře, sarkofágy a další předměty. Dnes se pozlacování používá většinou při restaurování uměleckých a architektonických památek. Rámy obrazů, kopule kostelů, zámecké a hradní věžičky, sošky a jiné umělecké skvosty jsou znovu pokrývány nepatrnou vrstvičkou zlata. Slovem „nepatrná“ se v tomto případě myslí jedna desetitisícina milime tru. Že si to neumíme představit? To je pochopitelné. Vždyť neexistuje ani žádné vhodné přirovnání, ale snad nám více odhalí pohled do zlatotepecké a následně do pozlacovačské dílny. Po porážce v první světové válce bylo Německu uloženo vyplatit vítězným státům válečné reparace v úctyhodné výši 123 miliard zlatých marek. Tato částka představovala 50 tisíc tun zlata a tento fakt byl základním impulsem pro chemika a fyzika, nositele Nobelovy ceny Fritze Habera, aby se pustil do výzkumu nového zdroje zlata. Po pětileté intenzívní práci mnohačlenného týmu vědeckých pracovníků uveřejnil Fritz Haber v roce 1927 článek, v němž shrnul výsledky dosavadních výzkumů souvisejících s hledáním zlata v mořské vodě. V závěru svého článku uvádí: „Možná, že jednou někde najdou místo v oceánu, v kterém jsou soustředěny částečky tohoto vzácného kovu. Já jsem se vzdal tohoto pochybného hledání jehly v kupce sena.“ Nicméně, v mořské vodě je rozptýleno 0,001–6 miligramů zlata na metr krychlový. Moře a oceány naší planety tak obsahují až 10 milionů tun tohoto drahocenného kovu. Zlato však najdeme i v rostlinách. Například stromy obsahují 8 ppb zlata, keře 20 ppb zlata, houby, řasy a lišejníky až 60 ppb zlata. Také vesmírné meteority, sklovité tektity, měsíční prach a měsíční horniny obsahují malé částečky zlata. Průměrný obsah zlata ve vesmíru je 0,534 ppb. ▲ Železná ozdoba pobitá zlatým a pravděpodobně stříbrným plechem; laténská doba (400 př. n. l. – přelom letopočtu), naleziště Chlum, okr. Rokycany (Národní muzeum, Praha) Krásné, jako by to samo nebe stvořilo a země provedla. (Čínské rčení) Co záleží na tom, kolik máš? Je daleko více toho, co nemáš. (Aulus Gellius) 41 Zlato se představuje 41 Základní vlastnosti zlata Chemická značka: Au (Aurum) Hustota: 19 290 kg/m 3 Teplota tání: 1063 °C Teplota varu: 2700 °C Barva: zlatožlutá, žlutobílá Průhlednost: v tenkých vrstvičkách modrozeleně prosvítá Lesk: kovový Lom: hákovitý Štěpnost: není Tvrdost: 2,5–3; kujné Vryp: žlutý a lesklý Zvláštní znaky: vysoká kujnost, elektrická vodivost Zušlechťování: přidáváním dalších kovů mění vlastnosti Zlato se představuje 42 K e zlatotepectví patří kromě materiálu, tedy zlata, také těžká kladiva, zlatotepecká forma a citlivé prsty. Forma se skládá z 1700 listů zhotovených z kůžičky hovězího slepého střeva, vydrží šest let a je téměř tak drahá a vzácná jako zpracovávaný kov. Ještě předtím, než zlatotepec vloží dřevěnými kleštěmi lupínky zlata do formy, vždy jeden lupínek mezi dvě kůžičky, zlato musí projít několika procesy. Musí být vytaveno do ingotů, zpracováno perlíkem a vytaženo do pásu silného 0,02 milimetru. Tento pás pak musí být rozstříhán na malé obdélníčky a 380 z nich je třeba vložit do první tepací formy, do takzvaného mačkadla. Zde se zlato zpracovává elektrickým pérovým bucharem, dokud se původní kousky nepromění v plátky o síle 0,005 milimetru a rozměru 130 130 mm. Tyto zlaté lupínky se pak rozdělí na čtyři díly a vloží po 1500 kusech do druhé tepací formy. Listy této formy, mezi něž se zlato vkládá, jsou ze speciálně preparovaného pergamenového papíru. Když buchar ukončí svou jednotvárnou práci, zlatotepec vytáhne z formy lístky o rozměru 130 130 milimetrů a o tloušťce 0,001 milimetru a každý tento lísteček se znovu rozdělí na čtyři díly. Vyžadovala-li dosavadní procedura pouze pečlivost a cit při zakládání a rozdělování lupínků, další postup pak závisí plně na mistrovství zlatotepce. Po založení 1440 lupínků do formy, která leží na rovně obroušeném žulovém kameni a je přidržována popruhy z teletiny, provádí zlatotepec úkon, který nedoznal změny od počátků tohoto řemesla. Sedmikilogramovým železným kladivem buší do formy a každý jeho úder je přesně propočten tak, aby se dosáhlo rovnoměrného roztažení tenoučkých lístečků, aniž by se roztrhly nebo aniž by se poškodila choulostivá forma. Zlatotepec udeří do formy 360krát za pět minut. Po dvou a půl hodinách čistého času tepání je proces u konce. Průsvitné nazelenalé lupínky jsou nyní „silné“ 0,0001 milimetru. Jeden čtvereční metr pozlátka váží 2,45 gramů. ZlatotepectvíZlatotepectví ◄ Zlatá spolková koruna (rub) z roku 1859. Opis „50 EIN PFUND FEIN“ znamenal, že 50 těchto mincí bylo směnitelných za libru (500 gramů) ryzího zlata (Česká národní banka) ► Detail růže mistrovsky zhotovené z plátkového zlata. Váza s 12 růžemi, skvostný dar Marie Anny Savojské, manželky posledního korunovaného českého krále Ferdinanda I. (1793–1875), je dnes součástí svatovítského pokladu (Pražský hrad) Celá, stále probíhající filmová série o Jamesi Bondovi, ztvárněném mnoha herci od Seana Conneryho až po současného představitele Daniela Craiga, není o ničem jiném nežli o ovládání zlata ve světě, resp. ovládání světa zlatem. Ne náhodou byl autor Jamese Bonda Ian Fleming (1908–1964) námořníkem, bankéřem, novinářem a zpravodajcem rozvědky britského námořnictva. Které ženské srdce by opovrhlo zlatem? (Thomas Gray) ▼ Zlatá spolková koruna (líc) z roku 1859 (Česká národní banka) 43 43 Zlato se představuje 44 Ř emeslo pozlacovačské se traduje již od středověku. Technika a materiály, se kterými pracuje, zůstaly po staletí stejné. Zlacení obrazových rámů je ovšem jen částí náročných úkolů pozlacovače. Od gotiky až po baroko se pozlacovaly nejen rámy, ale i sochy, dekorativní prvky profánních i sakrálních interiérů, iluminované manuskripty. V souvislosti s pozlacováním rámů hovoříme o tzv. polimentovém zlacení na dřevě. Jaký je postup? Po slepení a obroušení dřevěných lišt se rám natře 4 až 7 vrstvami vlažné směsi kožního (zaječího) klihu a boloňské křídy a nechá se asi 24 hodin proschnout. Křídový povrch se pak jemně zbrousí speciálním nářadím – kovovými háčky a škrabkami. Poté se rám ještě zbrousí namokro, aby získal ideální jemný povrch pro další fázi pozlacování. Křídový podklad se přetře několika vrstvami polimentu – směsi jílovité hlinky, vaječného bílku a klihu – a po zaschnutí se opět přeleští. Teprve nyní, po několikadenních přípravách, je rám hotov k vlastnímu pozlacování. Povrch se nejprve navlhčí čistým lihem a pak se pozlacuje 12–24karátovým tepaným zlatem, vyráběným v plátcích až 0,0001 milimetru tenkých. Tenké a velmi křehké plátky, které se krájí kovovým nožem na polštáři z jelení kůže, se nanášejí prokládacím štětcem z veverčích chlupů. Nakonec se pozlacený povrch leští achátem a zpevní nátěrem šelaku, druhem přírodní pryskyřice. Podle potřeby ze zlacený rám může patinovat speciálními přípravky nebo stíráním zlata pro dosažení starobylého vzhledu. PozlacovačstvíPozlacovačství Na začátku května roku 1920 získal Josef Brůžek povolení provozovat živnost pozlacovačskou. Později se dokonce podílel na restaurování Vladislavského sálu na Pražském hradě. Po roce 1968 se chopil vedení firmy jeho syn. V jeho dílně v Betlémské ulici č. 8 na vás dýchne staromódní duch první republiky, neboť většina zařízení, jako jsou formy na ozdoby, pozlacovačské náčiní, ba dokonce stoly, pochází z této doby. K zákazníkům firmy patřily t


       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist