načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Zlatá kniha komiksů Vlastislava Tomana 2: Příběhy psané střelným prachem - Vlastislav Toman

  > > > Zlatá kniha komiksů Vlastislava Tomana 2: Příběhy psané střelným prachem  
-15%
sleva

Kniha: Zlatá kniha komiksů Vlastislava Tomana 2: Příběhy psané střelným prachem
Autor:

Legendární povídky a komiksy Vlastislava Tomana o historii střelných zbraní Petronely, táborské píšťaly, hákovnice… Jak vypadaly první palné zbraně a jak se vlastně přišlo na to, ...
Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  499 Kč 424
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
14,1
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7%hodnoceni - 75.7% 100%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » XYZ
Rok vydání: 2016-10-12
Počet stran: 240
Rozměr: 210 x 297 mm
Úprava: 242 stran : barevné ilustrace
Vydání: 1. vydání
Vazba: vázaná s laminovaným potahem
Doporučená novinka pro týden: 2016-42
ISBN: 9788075054456
EAN: 9788075054456
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Legendární povídky a komiksy Vlastislava Tomana o historii střelných zbraní Petronely, táborské píšťaly, hákovnice… Jak vypadaly první palné zbraně a jak se vlastně přišlo na to, že se prach dá využít ke střelbě? Vlastislava Tomana toto téma natolik inspirovalo, že o vzniku střelných zbraní napsal několik příběhů a v časopise ABC postupně vycházely komiksy, které vás zavedou do nejrůznějších dob a míst – do Čech v období husitských válek, do období tureckých vpádů na Slovensko či mezi piráty v Karibiku. V této knize najdete všechny povídky i komiksy pohromadě a budete se tak moct ponořit do příběhů, ve kterých není o dobrodružství nouze.

Kniha je zařazena v kategoriích
Vlastislav Toman - další tituly autora:
Můj život s ábíčkem Můj život s ábíčkem
Toman, Vlastislav
Cena: 130 Kč
Příchod bohů Příchod bohů
Toman, Vlastislav; Kobík, František
Cena: 254 Kč
Dobrodružství na Marsu i na Zemi Dobrodružství na Marsu i na Zemi
Toman, Vlastislav
Cena: 414 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky
ČERT ŮV DA R – ÚVOD AUTO RA
Snad jen čert ví, jak to s vynálezem střelného prachu vlastně bylo! Kdo jiný však mohl být
kmotrem takového objevu než tento zplozenec pekla? Co na tom, že podle starých letopisů
byl střelný prach vynalezen už v  dávném starověku v  Číně, Indii nebo jiné zemi Dálného
východu? Vždyť i tamní národy mají své čerty a ďábly! Proč by tedy některý z nich z pouhé
kratochvíle – nebo z pekelného záměru? – nenašeptal jakémusi přemoudrému
mandarínovi, knězi či lékaři, aby dal dohromady to a to v dobré víře, že dělá něco užitečného?
Nebo už tehdy dumal někdo nad vynálezem síly, která by vybuchovala, hřměla,
plivala oheň, trhala a zabíjela? I to je možné, soudíme-li podle dalšího vývoje lidstva až
po naše časy.
55





Zkrátka a dobře – staré letopisy
vyprávějí o „střelách burácejícího ohně“, o „kopí
nezkrotného ohně“ a jiných zbraních,
jejichž podstatou byla náplň černého
prachu. Vlastní střelu měla tvořit bambusová
objímka, k  níž byl upevněn bambusový
ocas, a to všechno se vystřelovalo lukem.
Předtím ovšem bylo třeba zapálit
vznětovou náplň, která zažehla prachovou
náplň v  bambusové objímce. Za  letu
navíc hnala střelu síla, která dodnes pohání
obyčejné raketové motory. Bambusová
střela létala velkou rychlostí, zanechávala
za sebou stopu ohně a dýmu, což
zejména v noci mohlo velmi působit
na protivníka. Není pochyby, že občas střela za letu
nebo při dopadu explodovala, ať už
náhodou, nebo záměrně – a bylo o efekt víc!
Tohle prý si brzy uvědomili
Mongolové, a  tak za  nočních útoků posílali
na své nepřátele „dračí muže“. Šlo
o prajednoduchý, ale v  dávných dobách
velmi působivý trik. Dračí muži byli jezdci
na koních s kopími, na nichž byli
upevněni raketoví dráčci, létající hadi a  jiné
příšerky. Když těmto atrapám sršel za  jízdy
z hlav oheň, táhl se dým a k tomu se
ozýval sykot hořící náplně, poděsili se tehdy
nejen Asiaté, ale později i Evropané, když
se konečně s  těmito „legráckami“
seznámili v nějaké nepříjemné bojové situaci.
Měli bychom tedy konstatovat, že
první příběhy začal prapředek střelného
prachu psát na  Dálném východě. A  to
už před hezkými pár stoletími! Že by se
křesťanský čert tolik opozdil?
Spíše ano než ne. Svět je sice pořád
stejně veliký, ale vzdálenosti se
zkracují. Klikneš ovladačem televizoru nebo
počítače, a  nejen vidíš, ale i  slyšíš, co se
děje na druhém konci zeměkoule. I dnes
se často stává, že jedna a  táž věc bývá
současně objevena na několika místech.
A nejinak tomu bylo i v pradávných
dobách, jen se to tak rychle nezjistilo.
Snad střelný prach opravdu
přinesli do  Evropy Mongolové, snad ho spolu
s Číňany takřka současně vynalezli
Indové. Možná z  Východu prach do  Evropy
přinesli Maurové přes Španělsko, nebo
se s  ním seznámili Řekové v  Cařihradu.
Skutečností je, že ve  Španělsku a  Řecku
byl prach znám dříve než ve střední
a severní Evropě. A  tak někdy na  rozhraní
13. a  14. století byl střelný prach znovu
vynalezen! Třeba jen tak náhodou nebo
proto, že putující obchodníci i 
potulní lidé přinesli z  jihu pověsti o  černém
prachu, který prudce hoří, bouchá, trhá
a zapaluje. A po vyslechnutí takové
zprávy mohl některý z  panovníků či vladařů
zavolat své alchymisty, aby jim řekl:
6





„Tenhle prach chci mít stůj co stůj! Ať
to stojí, co to stojí! Od  čeho vás platím,
ochmelkové! Žádný kámen mudrců, žádný
lektvar věčného mládí, žádné
přeměňování olova na zlato! Zlato je u sousedního
vladaře! Když budu mít něco, čím ho porazím
a rozkotám zdi jeho hradu, budu mít zlato
i bez vašich triků! A hněte sebou, nebo
budete o hlavu kratší! Domluvil jsem!“
Kdyby navíc takový putující kupec
měl trochu onoho vzácného prachu
u sebe, pak by mu vladař jistě
za tajemství bohatě zaplatil. Ale třeba je opravdu
neznal, proto se muselo vynalézat znovu
to, co už bylo vynalezeno.
Alchymisté tedy kutali, bádali,
míchali, třeli – až se někomu povedlo dát
dohromady ony tři důležité složky: ledek,
síru a  dřevěné uhlí, navíc v  patřičném
poměru i kvalitě. A protože jde
o suroviny, jež bezesporu bude třeba pro
dokonalé smísení nejdříve v  moždíři
rozmělnit – buch, buch, bum...!
ČERNÝ PRACH JE ZNOVU VYNALEZEN!
Moždíř byl přikryt, aby směs při
rozmělňování nevylétala, uvnitř křísla jiskra, směs
bouchla, víko odletělo, alchymista byl
výbuchem i  leknutím povalen. Kulí oči,
žasne, křižuje se – páchne to a  čadí,
šlehá z toho plamen. Tfuj, čerte! Alchymista,
snad opravdu mnich, se s  bázní ohlíží:
Jistě tady někde satan stojí s  pergamenem
a  brkem v  ruce, abych se mu upsal! Pane
na nebesích, smiluj se nad nehodným...!
Kdepak, čert sice mohl františkánovi
Bertholdu Schwarzovi z  Freiburgu
napomoci, ale o duši si mu řekl až později – i bez
úpisu. Mnich Schwarz – jaká to hra osudu,
vždyť to česky znamená černý! – je totiž
jedním z oněch legendárních evropských
vynálezců černého prachu. Podle legendy
prý však byl později sťat na  rozkaz krále
Václava. Peklo tedy dostalo svůj díl.
V  jednom se však evropský prach
od  svého východního druha lišil: neměl
takovou trhavost a hořel pomaleji! To však
umožňovalo, aby stejnoměrněji
překonával odpor střely v  hlavni, když byl
konečně ke  střelbě použit. Naštěstí tou dobou
se začínají rozvíjet města a  v  nich se
dařilo řemeslům; ve  výrobě zkrátka nastává
potřebný technický rozvoj. Je také mnoho
zručných řemeslníků, kteří se zabývají
výrobou chladných zbraní – mečů, tesáků,
kopí, seker, dýk, sudlic, palcátů... Vyznají
se ve  výrobě plátové zbroje i  přileb a 
štítů. A od toho všeho není daleko k výrobě
prvních, byť nejprimitivnějších palných
zbraní. Dochází k  tomu jistě nejpozději
v první polovině 14. století, kdy se někde,
nebo spíše takřka současně na  několika
7





místech podaří zhotovit – litím nebo
kováním – něco, co bychom dnes asi
pojmenovali jako kus uzavřené rourky s  držákem.
Do  rourky se nasypal prach, upěchoval,
navrch se vložila kulka, kamenná,
olověná, mosazná nebo i  železná. K  odpálení
sloužila dírka u nábojové komory,
do které se nasypalo trochu prachu. Ten se pak
rozžhaveným želízkem zapálil a  plamen
prošlehl dovnitř. Bum! – někam to letělo,
něco to třeba i  zasáhlo, střela mohla i 
zabít! První povedený výstřel!
Čert ví – vidíte, zase jsme u  toho
pekelníka – jak lidé přišli na to, že se prach
dá využít ke  střelbě a  jak má vypadat
palná zbraň! Třeba opravdu šlo o 
náhodu podobnou té z  legendy o 
františkánu Schwarzovi – prach prý mu vybuchl
v nádobce s víkem! Berme však jako
skutečnost, že tehdy se zrodily první palné
zbraně a střelný prach začal psát své
první příběhy.
Odborníci s  politováním
prohlašují, že těch původních prvních palných
zbraní se do našich časů zachovalo
velmi málo. Leccos zmizelo na  válečných
polích, jinde si zahlodala rez, mnohé
kusy byly později rozlity na  nové a 
dokonalejší zbraně. K  nejstarším ručnicím
u  nás patří primitivní zbraň z  České
Třebové; pochází ze třetí čtvrtiny 14.
století. Je tu i  bronzová hlaveň ze zámku
Poběžovice nebo hákovnice ze sbírek
Národního muzea, zbraně plzeňské
a znojemské i táborská píšťala jsou také
z oněch dávných dob.
Říká se, že dostřel palných zbraní
všech typů i jejich přesnost byly na svou
dobu udivující. A  neprávem prý bývají
podceňovány. Opravme si tedy mylný
názor, pokud jsme ho měli; vždyť v tom,
co obvykle o  ručních palných zbraních
víme, bude jistojistě daleko více bílých
míst. Je u  nás mnoho sbírek v  muzeích,
na  hradech i  zámcích, kde k 
nejobdivovanějším a  nejzajímavějším exponátům
patří právě zbraně. Kolikrát jsem stál
před vitrínami a stojany, díval se, toužil –
především jako kluk – právě v  rodné
Plzni u podnes proslavené sbírky zbraní.
A  později i  přemýšlel: K  čemu asi lidem
byly všechny ty zbraně? K  lovu a  boji,
jistě. První – pro zachování, druhé – pro
zničení a zahubení. Jaký to rozpor!
A pak zase stojíš někde v muzeu
a přemýšlíš nad vojenskými puškami: kolik
lidí jejich střely zranily a  zabily? Lovecké
zbraně naopak lákají bohatým zdobením.
Třeba si je někdo dal udělat jen proto, že
miloval krásu práce řemeslníka, a třeba ze
zbraně ani jednou nevystřelil. Jsi nadšen
překrásnými pistolemi – a lístek oznamu-
8





je, že jsou to zbraně soubojové. Stáli
někdy proti sobě dva muži a hleděli na sebe
přes ústí těchto dvou uměleckých zbraní?
Stiskli spouště a vystřelili? Kdoví...
A  najednou jsou tu neobvyklé pušky,
pistole, revolvery, mají nezvyklý
mechanismus, tvar uspořádání. Jsou
i kombinované s  čepelemi, šavlemi, tesáky,
sekerami... A na cedulce je napsáno jen docela
málo, že jde o zbraně kombinované,
skryté či zákeřné. Až je ti líto, že tu není nikdo,
kdo by ti podal vysvětlení. Protože
ve světě ručních palných zbraní – tak jako mezi
všemi výtvory techniky – se za  dlouhá
léta vyskytlo mnoho zajímavých
originálních a překvapujících konstrukcí, nápadů,
jež se někdy uplatnily až po dlouhé době,
protože přišly předčasně.
Proto jsem kdysi začal psát povídky
i  komiksy o  historických palných
zbraních, abych vám je přiblížil a  představil
v  možných příbězích, kde sehrály
svoji významnou roli. Psal jsem tedy nejen
o těch prvních, ale zejména o málo
známých zbraních kombinovaných a 
neobvyklých, které leckdy předběhly dobu
a  jejichž konstrukce se třeba v 
dokonalejší formě uplatnily až v pozdější době.
Až si někdy prohlédnete nějakou
sbírku palných zbraní, budete už třeba vědět,
k  čemu ten či onen kus byl určen a  jak
byl asi použit. Jindy nějakou zajímavou
zbraň zahlédnete ve fi lmu nebo v televizi
a potěší vás, že o ní něco víte a znáte její
příběh psaný střelným prachem.
Vlastislav Toman
PŘEHLED VYDÁNÍ
KNIHY:
1988 Příběhy psané střelným prachem (I. výbor povídek publikovaných
v časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců v letech 1973–1988), Západočeské
nakladatelství, Plzeň
1990 Pán vlků (dobrodružný příběh), nakladatelství Agenpress, edice Víkendy,
České Budějovice*
1991 Korzár Poctivec (dobrodružný příběh), Nakladatelství Jihočeských
tiskáren, edice Víkendy, České Budějovice*
2000 Dlouhý oheň smrti (II. výbor povídek publikovaných v časopisu ABC v letech
1990–1999), Nakladatelství Ostrov, Praha*
* pod pseudonymem Patrick Coachman
9





KOMIKSY:
1977/79 Příběhy psané střelným prachem I. (vyšlo v časopisu ABC mladých
techniků a přírodovědců) – 48 stran, kreslil Miloš Novák
1984/85 Příběhy psané střelným prachem II. (vyšlo v  časopisu ABC) – 24 stran,
kreslil Milan Víšek
1985/86 Pán vlků (vyšlo v časopisu ABC) – 24 stran, kreslil Milan Víšek
1989/90 Kapitán Karibského moře (vyšlo v časopisu ABC) – 26 stran, kreslil Luboš
Hlavsa
2012/13 Pirátova dcera (vyšlo v časopisu ABC) – 28 stran, kreslil Jiří Petráček





11
Petronely Budeme vám vyprávět příběhy málo známých nebo zajímavých palných zbraní minulých věků. První
z nich začíná v Čechách na sklonku vlády Karla IV., Otce vlasti. Vládl v letech 1346 až 1378. Praha
se stala mohutným středověkým velkoměstem. Nové Město pražské, založené roku 1348,
bylo střediskem řemeslníků a podobně tomu bylo i v jiných městech. Z toho mohla těžit i česká
zbrojířská výroba, která bezesporu zvládla i palné zbraně.
návrat 1





Obavy pana Mat ěje Zajíce, zemana ze Skalky, nebyly plané. Doba vlády Karla IV. je sice dobou rozkvětu, avšak současně i předzvěstí krize.
Od poloviny 14. století propukají ve městech i na venkově bouře nespokojenosti s panováním církve a její narůstající mocí. Ta přináší
i vykořisťování venkovského a městského řemeslného lidu, na kterém se podílejí i bohatí měšťané. Je jasné, že do tehdejších válečných
střetů zasáhnou i palné zbraně.
12
2Hromobití





Na po čátku vývoje ručních palných zbraní zřejmě stála drobná puška, z níž se časem odvodily dva základní typy: jeden s krátkou hlavní se
širokým vývrtem a nábojní komorou užší než vývrt hlavně, druhý má naopak dlouhou hlaveň s malým vývrtem a stvolem místo pažby. To
je velmi rozšířená husitská zbraň – píšťala. Jezdeckou zbraní je naopak krátká palná zbraň se železným stvolem, který si střelec opíral
o prsa, tzv. petronel (z francouzského poitrinal = prsa).
13
3Zkouška





Následníkem Karla IV. se stal Václav IV., ale jeho postavení v Čechách bylo vratké. Roku 1394 byl král dokonce jat a je stěží osvobozen.
Bez podpory z Čech nemohl udržet ani německý trůn, a tak byl z něho roku 1400 sesazen. Ke všemu ztratil i podporu papežské kurie a sama
církev se dostává do hluboké krize, byť se u nás rozrostla v největšího hospodářského i obchodního podnikatele. Proti zbohatlé církvi
vystupuje jak šlechta, tak i města a lid.
14
4Prach





Hrdinové našeho prvního p říběhu nejsou osobami historicky doloženými. Je obtížné určit přesně místo a dobu vzniku palných zbraní i využití
střelného prachu, nejen u nás, ale v Evropě vůbec. Zřejmě k tomu došlo už v první polovině 14. století. Písemné zprávy o jejich využití
na našem území pocházejí až z jeho poslední čtvrtiny, zatímco zachovalé kusy jsou asi z poloviny téhož století. Podmínky k tomu vytvořil
průmyslový a hospodářský pokrok.
15
5střetnutí






       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist