načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Život víry 2018/12 – KMS

Život víry 2018/12

Elektronická kniha: Život víry 2018/12
Autor: KMS

- Život víry – rozmanité stránky církve. - mezidenominační měsíčník, který vydává Křesťanská misijní společnost - - V prosincovém čísle najdete: - - * rozhovor – Ivana a Jan ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  29
+
-
1
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » KMS – Křesťanská misijní společnost
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2018
Počet stran: 36
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 999-00-018-0171-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Život víry – rozmanité stránky církve.
mezidenominační měsíčník, který vydává Křesťanská misijní společnost

V prosincovém čísle najdete:

* rozhovor – Ivana a Jan Viktorinovi: „Měla jsem pocit, že mi Bůh dal facku“
- Jak ovlivnila nemoc a smrt malé dcerky jejich vztah s Bohem? Co jim pomohlo se s ní vyrovnat? Jak zvládali Janovy náročné podnikatelské začátky? A měl by být křesťan chudý?

* téma: ... a lidem na zemi pokoj
- Co se skrývá za často opakovanými slovy „pokoj vám“? Proč se pokoj váže zejména k Vánocům? Nesnažíme se my lidé někdy být pracovitější než sám Pán Bůh? Jakými slovy budíme Ježíše uprostřed (vnitřní) bouře? Proč bychom měli Jeruzalému a Izraeli vyprošovat „šalom“? Zamýšlejí se Pavel Hošek, Jiří Unger a Johannes Gerloff.

* pokoj s Izraelem: Známý příběh, jiné kulisy
- Jak čeští křesťané prožívají advent v Izraeli? Slaví mesiánští židé Vánoce? Co se v Haifě prodává na jarmarku v rámci „Svátku svátků“? Své zkušenosti ze Zaslíbené země popisuje Dana Koutecká.  

* misie: Navzájem jsme se šokovali
- O divokých rytmech rovníkové Afriky, místní církvi, dětech a práci na farmě vyprávějí Johana Zárubová a Michaela Ondráčková.

+ můj příběh: Bibli jsem koupil na černém trhu (Vasile Filat)
+ z historie: Stoletá církev – Cesta k dnešní ČCE (Dan Drápal, Lydie Roskovcová)
+ anketa: Slavíte Mikuláše?
+ úvodník Daniela Hurty: Rozšířit příbytek ducha
+ editorial Lucie Vlasákové: Semínka nepokoje
+ ptáme se lékaře: Má tetování zdravotní rizika?
+ zprávy o církvi u nás i v zahraničí (Z BJB vystupuje pět sborů; Spory kolem Istanbulské úmluvy; Pákistán: Asia Bibi propuštěna; Eugene H. Peterson dokončil svou cestu)
+ oznámení o chystaných křesťanských akcích
+ témata k přímluvným modlitbám
+ kreslené vtipy Pavla Bosmana
+ soutěžní křížovka

==============

V případě zájmu si toto číslo časopisu můžete samostatně zakoupit zde:
https://www.kmspraha.cz/knihkupectvi/casopisy/zivot-viry-2018-12

Další informace včetně předplatného:
web: http://www.zivotviry.cz
(včetně objednávkového formuláře on-line)
facebook: www.facebook.com/zivotviry
tel. 284 841 922
e-mail: predplatne@zivotviry.cz

Život víry je nejrozšířenější protestantský křesťanský měsíčník v našich zemích. Mezi několik tisíc jeho čtenářů patří členové naprosté většiny českých a slovenských církví a společenství.
Přináší informace o dění v křesťanských církvích i mimo ně, analýzy a komentáře k aktuálním tématům, rozhovory, recenze, čtenářské příběhy, fejetony, humor atd.
Součástí každého vydání je i bohatý informační servis o chystaných akcích (Kalendář křesťanských akcí najdete i na našich webových stránkách – http://kalendar.zivotviry.cz).

Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Ze začátku

bylo vše

v pořádku...

Jan a Ivana Viktorinovi

o smrti dcery,

podnikání a štědrosti

Proměna

společnosti

evangeliem

ŽIVOT VÍRY

... a lidem pokoj

Klima nebes

a svaté lenošení / 12

Ozdobená

dracéna,

dort a sbíječka

Vánoce v Izraeli / 17

Stoletá církev

Cesta k dnešní ČCE / 20

45 Kč / 1,90 €

12

2018


ŽIVOT VÍRY  prosinec 20182

co najdete v tomto čísle

foto na titulní straně: Život víry – Tomáš Coufal; na této straně:

(6) archiv M. Ondráčkové

(8) Život víry – Tomáš Coufal

(19) archiv V. Filata

(14) archiv redakce

úvodník

4 Rozšířit příbytek ducha Daniel Hurta

misie

6 Navzájem jsme se šokovali Johana Zárubová,

Michaela Ondráčková

rozhovor

8 Měla jsem pocit, že mi Bůh dal facku Ivana a Jan

Viktorinovi

téma: ... a lidem na zemi pokoj

12 Pokoj tobě! Pavel Hošek

14 Jakými slovy bychom Ježíše

budili my? Jiří Unger

18 Slavíte Mikuláše? anketa

pokoj s Izraelem

16 Vyprošujte Jeruzalému „šalom“ Johannes Gerloff

17 Známý příběh, jiné kulisy Dana Koutecká

můj příběh

19 Bibli jsem koupil na černém trhu Vasile Filat

z historie

20 Stoletá církev Dan Drápal

21 Cesta ke sjednocení Lydie Roskovcová

6

Divoké rytmy, děti a farmaření

misie v rovníkové Africe

připravujeme

 téma: kázání a kazatelé

 Dave Patty: Jak se svými posluchači komunikoval Ježíš?

 Michal Klesnil: Typy kázání a praktické rady pro kazatele

 Lukáš Targosz: Zážitky z cesty do Kambodže

 youtuber Petr Kadlec: „Učím se mluvit jazykem teenagerů“

14

Klid uprostřed temnoty

Jakými slovy bychom Ježíše budili my?

19

Bible mezi drogami a zbraněmi

příběh bývalého mafiána

8

„Chtěla jsem taky umřít“

rozhovor s Ivanou a Janem Viktorinovými


3ŽIVOT VÍRY  prosinec 2018 3

Proměna společnosti evangeliem

ročník 29 / prosinec 2018

cena 45 Kč / 1,90 €

Život víry je měsíčníkem vydávaným

Křesťanskou misijní společností (KMS),

která sdružuje různá křesťanská

společenství, organizace a jednotlivce.

KMS slouží k vzájemnému dorozumění

křesťanských pracovníků, kteří

usilují o misii a o jednotu křesťanů

ve světle Písma. Chce napomáhat

k duchovnímu růstu a vzdělávání

křesťanů a místních sborů.

KMS chce sloužit Božímu lidu.

Snaží se o prohloubení vztahů mezi

křesťany a usiluje o probuzení.

Šéfredaktor: Mgr. Tomáš Coufal

Redakce: Bc. Lucie Vlasáková, DiS.

Ing. arch. Tomáš Dittrich

Redakční rada: Ing. arch. Tomáš Dittrich,

Ing. Lubomír Ondráček, Mgr. Jiří Unger,

Ing. arch. Kateřina Hodecová

Sazba a grafická úprava: Ondřej Pumr

Korektury: Bc. Lucie Vlasáková, DiS.,

Zdenka Brázdilová

Výtvarná spolupráce: Pavel Bosman

Tisk: Grafotechna Plus, s. r. o.

Redakce a administrace

KMS – Život víry, Primátorská 41, 180 00 Praha 8

tel.: 284 841 922, fax: 284 841 923

e-mail: redakce@zivotviry.cz, web: www.zivotviry.cz

Předplatné

objednávejte pomocí výše uvedených kontaktů

nebo na e-mailu predplatne@zivotviry.cz.

Půlroční (250 Kč) či roční předplatné (499 Kč) lze

zahájit kterýmkoli měsícem roku. Bližší informace

(mj. kompletní ceník včetně množstevních slev)

najdete na www.zivotviry.cz, odkud lze časopis

také pomocí on-line formuláře objednat.

Informace na vyžádání zašleme i poštou.

Předplatné, distribuce a reklamace na Slovensku:

Kníhkupectvo Jonatán,

Legionárska 2, 811 07 Bratislava

tel. 02/555 63 040, e-mail: jonatan@vbh.sk

http://obchod.mrp.sk/vbh

Distribuce pro zrakově postižené elektronicky:

Diakonie ČCE, Klimentská 18, 110 05 Praha 1

tel.: 222 316 306, e-mail: szp@diakonie.cz

Vydavatel: KMS, IČ 539 147

Registrováno: MK ČR E 6094, ISSN 1210-43-45

Za obsah podepsaných článků odpovídají autoři.

Redakce si vyhrazuje právo zaslané příspěvky krátit.

Snažíme se publikovat původní texty. Pokud články,

které nám posíláte, chcete zveřejnit i jinde,

prosíme, abyste nás o tom informovali.

© Život víry – všechna práva vyhrazena.

Přetiskování článků či jejich delších částí bez

písemného svolení redakce se zapovídá, přetiskování

kratších částí (do jednoho odstavce) možno pouze

s uvedením přesné citace (včetně ročníku, názvu

článku a strany). Jednotlivé články možno šířit

prostřednictvím xerokopií, pouze zdarma.

Uzávěrka řádkové i plošné inzerce

je druhého dne předchozího měsíce.

Později zadané inzeráty zařadíme dle možností,

s 50% příplatkem.

Redakce si vyhrazuje právo inzerát odmítnout.

Seznamovací a fundraisingové inzeráty

nezveřejňujeme.

Podmínky inzerce: http://inzerce.zivotviry.cz

Číslo vychází koncem předchozího měsíce

a je distribuováno během první poloviny měsíce.

Předplatné

ačkoli Ježíš přinesl na zem smíření a pokoj,

okolnosti jeho narození pokojné rozhodně nebyly. Bible ho popisuje dost úsporně a my lidé jsme si ho ztvárnili do podoby idylického barokního betléma s roztomilými figurkami. Ve skutečnosti to mělo do idyly asi hodně daleko.

Jsem ve věku, kdy moje kamarádky začínají

být postupně těhotné, a tak se naše hovory přirozeně stáčejí k těhotenským a novomaminkovským tématům. Ačkoli jsme šťastně vdané, materiálně zabezpečené, informace i prvotřídní lékařská péče jsou dostupné, máme obavy. Jde o něco neznámého, nevyzpytatelného, slovy nepředatelného, tušíme, že od okamžiku početí už nic v našem životě nebude jako dřív. Připravujeme se na porod, vybíráme si pro něj to nejlepší místo i lékaře a diktujeme si podmínky. Když se blíží termín porodu, odcházíme na mateřskou, odpočíváme, nepřepínáme se. Po porodu máme k dispozici asistentky a zdravotní sestry, které nám v případě potřeby s kojením a péčí o čerstvé novorozeně pomohou.

Marie otěhotněla nečekaně, před svatbou.

Společnost se na ni tehdy určitě koukala skrz prsty. Ve vysokém stupni těhotenství podnikla s Josefem dalekou cestu – nejspíš pěšky nebo na oslíku. Porodila v neznámém prostředí, (i na tehdejší dobu) v dost improvizovaných podmínkách. Čerstvé maminky (a asi ani tatínkové) nebývají zrovna do růžova vyspaní a odpočatí, přesto se Marie s Josefem a děťátkem museli po relativně krátké době znovu vydat na cestu – v noci prchali před Herodem, daleko do cizí země. Bůh se o ně staral, ale jednoduché a pohodlné to určitě nebylo.

Věřím však, že i přes všechny obavy, starosti

a bolesti spojené s Ježíšovým příchodem na svět Marie prožívala pokoj. Pokoj nezávislý na její únavě a bolestech, na vnější situaci. Pokoj, který pramenil z toho, že udělala správnou věc – věc, která byla v souladu s Božím přáním.

Nedávno jsem s kamarádkou ze sboru pro

žívala její komplikovaný vztah s nevěřícím partnerem. Zápasila v něm asi rok. Ačkoli se měli rádi a ten kluk o ni hodně usiloval, byl jejich vztah (z kamarádčina pohledu) z mnoha důvodů problematický. Rozcházeli se a zase scházeli, až se kamarádka konečně definitivně rozhodla ho opustit. Bolelo to, muselo to pro ni být velmi těžké, dokonce kvůli tomu odešla z práce, kterou měla ráda, jen aby ho nemusela vídat. Celou dobu mluvila o svém vztahovém trápení s blízkými lidmi, ale především s Bohem, a když mi říkala o svém rozhodnutí, v jejích slovech byl kromě bolesti znát pokoj. Udělala správnou věc v souladu s Boží vůlí a tohle niterné vědomí a hluboké vnitřní uspokojení pro ni bylo důležitější než cokoli jiného.

Ještě jeden příběh: Na začátku letošního

roku jsme s manželem kupovali ojeté auto a automechanik, který nám ho přivezl z Německa, na něm měl zároveň provést všechny potřebné opravy. Mimo jiné vyměnil i přední sklo, které bylo prasklé. Přišly první jarní deště a my jsme zjistili, že nám do auta teče – a to právě tím novým sklem. Mechanikovo stanovisko znělo jasně: „Já to platit nebudu. Sklo ,ťukneme‘ a nahlásíme to pojišťovně. Máte ho přece pojištěný...“

Zaplatíme si celé nové sklo, anebo se dopus

tíme „maličkého pojistného podvůdku“? Tu

šili jsme, co je správné, ale těch peněz! Kde je

stále brát? Pojištění si přece platíme, co to komu

udělá? „Nebuďte blbí,“ naléhal mechanik a trval

na svém řešení.

Druhý den byla neděle. Kázání bylo zamě

řené na evangelijní text, který popisuje, jak Je

žíš vyčistil chrám a vyhnal z něj prodejce. I my,

chrámy Ducha, bychom měli dbát na to, aby

bylo vše vyčištěné a žádná, byť sebemenší špína

se neschovávala v koutě. Bylo rozhodnuto, bu

deme platit.

Tento příběh je svědectvím o Boží milosti.

Nakonec vše vyústilo v jiné řešení: Našeho auta

se ujal manželův obětavý kolega z práce, vy

učený automechanik, který sklo opatrně vyřízl

a znovu – tentokrát správně – ho nalepil. Za

platili jsme mu pouze práci a lepidlo. A pro

tože jsme na autu při dojíždění do práce závislí,

ještě nám po dobu opravy půjčil vlastní auto!

I kdybychom ale platili nové sklo, věděli jsme, že

za ten vnitřní pokoj a čisté svědomí by naše roz

hodnutí stálo.

Jsou to tři odlišné příběhy a situace, u toho

prvního se navíc jedná jen o mou domněnku,

zdá se mi však, že něco mají společné: Pokoj,

který v nás zavládne, když se navzdory svým

strachům, bolestem a jiným okolnostem roz

hodneme Boha poslechnout. Pokoj, který v nás

může vládnout bez ohledu na to, jaké kompli

kace nám naše rozhodnutí případně přinese.

Člověk, kterého Hospodin k něčemu volá –

ať už k tomu, něco udělat, nebo naopak něco

neudělat – obvykle prožívá nepokoj. Pán Bůh

na nás má i jiné páky: Jonáše spolkla ryba, Moj

žíšovi jeho výmluvy u hořícího keře taky moc

nepomohly. Bůh nás dokáže „přemluvit“. Málo

kdy toho ale využívá. Spíš do nás zasévá nená

padné semínko nepokoje, posílá různá znamení

a trpělivě čeká, až nám to dojde. Až si v každo

denním shonu a hluku uděláme čas na své nitro

a poslechneme si, co se v něm ozývá. A až se ko

nečně rozhodneme podle toho jednat.

Přála bych si, aby advent a Vánoce byly

opravdu časem míru a pokoje, kdy nebudeme

uklízet a zdobit jen svoje domácnosti, ale pře

devším své nitro. Kdy se do něj společně s Bo

hem ponoříme a najdeme zdroje nepokoje.

A pokud v nás náhodou ten nepokoj vyvolává

sám Pán Bůh, pokud nám ukazuje, že máme

něco napravit, nebo nás k něčemu novému po

volává (jako tehdy povolal mladičkou, nepro

vdanou Marii), kéž to rozpoznáme a neza

padne to v dlouhém seznamu našich vlastních

novoročních předsevzetí.

 Lucie Vlasáková

Milý čtenáři,

Semínka

nepokoje

editorial


ŽIVOT VÍRY  prosinec 20184

L

etos o Velikonocích jsem byl v církvi na dvou

bohoslužbách – na Velký pátek a na Veliko

noční neděli. Na každém ze setkání kázal

jiný člověk. Zaujalo mě, že oba nezávisle na sobě

pověděli, že kdyby si nemuseli připravovat kázání,

ani by si neuvědomili, že již tady jsou Velikonoce.

Při této poznámce mne zamrazilo už v pátek,

v neděli potom znovu a ještě důrazněji. Ti dva

muži to navíc pověděli tak, jako by to byla realita,

s níž se nedá nic dělat.

Je to skutečně tak, že pokud nebudu o Veliko

nocích kázat, tak si na ně ani nevzpomenu? Co

s  tím, pokud to řeknou i  lidé pracující na plný

úvazek v církvi?

Oba dva kazatele znám. Umějí tvrdě praco

vat, rozhodně nepatří mezi flákače. Tato jejich

prohlášení mě zastavila, protože to prožívám

podobně. Musel jsem se začít na svůj život dívat

jinak. A začal jsem hledat, jak z tohoto stavu ven.

Později mi jeden přítel pomohl zformulovat,

v  čem můj problém spočívá: Dej pozor, aby se

tvoje křesťanství nevyčerpalo činností, zatímco

se uvnitř tiše hroutí.

Naplní, ale nezasytí

O  Vánocích se nám něco podobného asi ne

stane. Hulákají na nás už od začátku listopadu

z reklam na každém rohu. Jenže reklamy lákající

k nákupu dárků nás ke Kristu nedovedou.

Adventní čas, do kterého jsme právě vstou

pili, je časem připomínání si příchodů. Příchodu

prvního, ale také příchodu druhého. Věříme,

že se Kristus narodil. Věříme, že přijde znovu?

Správnou odpověď umíme: Ano, věříme. Otáz

kou však je, zda je na nás tato víra zjevná.

Ještěže nám naši předci dali tyto dva svátky

do diáře. Možná bychom se bez nich nikdy

nezastavili a  někteří z  nás by se vysílili v  akti

vismu či v  nekončím sebestředném navyšování

majetku.

Nebezpečí, že se ztratíme v návalu možností

a  příležitostí, co dělat, kam cestovat, do čeho

investovat, se myslím dotýká naprosté většiny

z nás. Přitom možná nedoceňujeme skutečnost,

že tím se naše duše nenasytí, neobnovuje, nepo

siluje. Mnohé věci nás naplní, jen málo nás však

zasytí. Hodně věcí nás zabaví, jen některé však

posílí. Pracujeme a vyděláváme do takové míry,

že už potom nemáme sílu na nic jiného. V době

svobody je jen na nás, kdy řekneme „dost, nyní

chci odpočívat“, kdy zaměříme svůj život na

věci vnitřní.

Myslím, že právě dvě sváteční období – advent

a  Velikonoce – se nám nabízejí jako čas pro ob

novu našeho vnitřního člověka, naší duše nebo,

jinak řečeno, našeho zaměření na věci věčné.

Možnost pracovat je dar od Boha. Je-li

správně používán, slouží životu a  přitahuje nás

zpět k Pánu. Pokud se však práce – nebo rodina,

úvodník

Rozšířit příbytek ducha

krátce

¡Změny ve vedení Alfy. Rada Alfy

v Česku má nového předsedu. Její dosavad

ní vedoucí, jeden z pastorů KS Praha Miloš

Poborský, se před ro

kem stal ředitelem ETS

a po 16 letech nyní

vedení Alfy předal.

Novým předsedou Ra

dy je Tadeusz Czudek,

starší CB Český Těšín.

„Cítil jsem určitý závazek ohledně nové

filmové série Alfy pro dospělé, kterou jsem

slíbil ještě zrealizovat,“ vysvětlil Pobor

ský. Filmová série se v současnosti dokon

čuje, a proto mohlo dojít k předání. „Sbor

CB Český Těšín patří v rámci celé ČR mezi ty,

kde je ovoce Alfy vidět nejvýrazněji, a jsem

moc rád, že starší právě z tohoto sboru se

stal mým nástupcem. Rada Alfy ho jedno

značně podpořila,“ uvedl Poborský.

Kancelář Alfy je bez vedoucího, jsou

zřízena dvě místa koordinátorů, kteří mají

pomáhat rozvíjet Alfu v katolickém a neka

tolickém prostředí.

Od člena Rady Alfy Martina Hambálka

z CB Pardubice, který v posledním roce pře

vzal část administrativy, přebírá většinu

administrativy Iva Jeníčková z KS Děčín,

která se s manželem Dominikem řadu let

soustředí na kurz Alfa pro mládež.

Od svých českých počátků v roce 1997

se kurzy Alfa staly jednou z nejvlivnějších

a nejplodnějších evangelizačních aktivit

používaných českými křesťany. Tato brit

ská iniciativa se stala mezinárodní v roce

1994 a od té doby si našla cestu do 169

států světa a do všech křesťanských církví.

V Česku jsou kurzy Alfa pořádány v 13

denominacích a v řadě nedenominačních

sborů, což z Alfy činí jednu z nejvýznam

nějších ekumenických aktivit u nás.

¡Oslavy s výsadbou lip století.

Oslavy výročí republiky s vysazováním lip

století v rámci projektu Staleté kořeny pro

běhly celkem na 63 místech, a to ve spolu

práci s městskými úřady, obcemi, církvemi,

ale také s různými spolky a křesťanskými

organizacemi. „Naše“ lípy se vysazovaly

v Praze, Brně, v Ostravě, ale také v řadě

menších měst i vzdálených obcích. Lípu se

podařilo vysadit také v Kralicích nedaleko

Památníku Bible kralické a u hradu

Helfštýn.

Některé sbory to s výsadbou vzdaly

už v srpnu, a to z obavy, že nestačí připra

vit program. Oproti tomu se ozvali zástupci

jednoho sboru asi čtrnáct dní před výro

čím a uspořádali v Českých Budějovicích

šest slavností. „30. 10. jsme vysadili lípu

na sídlišti Vltava. I když jsme měli povo

lení, jeden starousedlík s námi nadšení

z výsadby nesdílel, ale nakonec jsem mohl

jeho synovi vyprávět, proč to děláme a co

si připomínáme. Oslovilo ho to a lípu jsme

vysadili. Zapojily se rodiny s dětmi z Royal

Rangers (na tomto sídlišti náš sbor slouží

dětem už pět let) a atmosféra byla nako

nec výborná,“ popsal oslavu Jan Jakeš z CB

České Budějovice.

Ti, kteří si nechali vysazování lip přesně

na neděli 28. 10. (což byla většina), se

museli potýkat s nepříznivým počasím, ale

i přesto akce proběhly všude.

„Měli jsme asi 50 účastníků – vět

šina z nich byla z okolních domů – kteří

nedbali deště a přišli. Řada z nich pokračo

vala i na následující slavnostní bohoslužbu,

po které jsme dávali občerstvení a ‚česko

slovenský‘ dort. Řada lidí byla dotčena,

za některé jsme se i modlili, během vysa

zení jsme také zástupně vyznávali viny

našeho národa a prosili o odpuštění. Bylo

to hluboké, radostné a povzbudivé,“ ohlíží

se za akcí Josef Hejnic z KS Praha-Hostivař.

Iva Hlavsová

¡Křesťanští umělci ve Vsetíně.

O víkendu, během kterého vrcholily oslavy

vzniku samostatného Československého

státu, se ve Vsetíně uskutečnila konference

pro křesťanské umělce Artko. Akci, která

volně navazovala na pražskou Konferenci

modliteb a chval 2017, uspořádali organi

zátoři festivalu United ve spolupráci s Křes

ťanskou akademií mladých.

Úvodního pátečního programu se ujal

zahraniční host, španělský mim Carlos

Martínez.

Posluchačům

například na

základě svého

příběhu ukázal

provázanost

osobních snů

s vlastní iden

titou. Pak se

program rozdělil a návštěvníci si mohli

vybrat z projekce krátkých rozhovorů

s umělci a stand-up vystoupeními (tj.

vystoupení, kdy umělec dostává prostor

na pódiu a jeho cílem je oslovit přítomné

diváky). Fungovala také místnost chval,

kde v jednu chvíli spontánně vznikla

kapela.

Sobota byla vyhrazená celkem 15

seminářům. Mezi jejich vedoucími se

vystřídali např. ilustrátor Lubomír Hlavsa,

písničkář Pavel Helan, britský muzikant

John de Jong, tanečnice Aneta Morales,

frontman kapely Espé Julo Slovák nebo

herec Jakub Tomoszek.

Celkově se akce zúčastnilo asi 220

návštěvníků, vystupujících a organizátorů.

„Na Artku jsem cítil zvláštní pocit

povzbuzení. Komunita umělců je evi

dentně něco, co může být do budoucna

velmi zajímavé, živé, co může přinést nové

věci do života církve a přesahovat ji,“ zhod

notil konferenci jeden z organizátorů,

hudebník Filip Zavřel.

V sobotu večer akci zakončilo veřejné

divadelní představení Carlose Martíneze

v místním Domě kultury. Výběr jeho nej

lepších scének s názvem „Hand Made“ sle

dovalo na 330 diváků.

„Dostali jsme velice pozitivní zpět

nou vazbu, a dokonce nabídky na spolu

práci s dalšími umělci. To je pro nás velkou

Daniel Hurta


5ŽIVOT VÍRY  prosinec 2018

společenství, škola a  vůbec jakékoliv dobro –

stane cílem samo o  sobě, mění se v  modlu. Vý

sledkem je vězení, poušť, dokonce hřbitov ducha.

Letos o  Velikonocích jsem si uvědomil, že

jsem se ocitl na hřbitově ducha a že to není hezké

místo. Rozhodl jsem se po vzoru církve dřívějších

staletí všímat si více svátků Velikonoc a  Vánoc

a  naučit se jejich pravidelný, opakující se rytmus

využívat k  ochraně své duše a  posílení vztahu

s Bohem. Vrátil jsem se k duchovním disciplínám

a znovu začal objevovat jejich sílu a význam.

Jednou z  duchovních disciplín, kterou jsem

znovu začlenil do svého života, je půst. K tomuto

rozhodnutí mne dovedl zcela „bezvýznamný“

jednodenní půst z  letošních Velikonoc. Zpětně

totiž vidím, že i  pouhý jednodenní, v  něčem

nahodilý půst měl moc mě zastavit, zaměřit na

Krista a  začít ve mně obnovu ducha. Bez něj

bych asi ani já nevěděl, že budou Velikonoce.

Půstem oslabené tělo pracovalo v  můj pro

spěch – několikrát denně mi naznačilo, že by

bylo dobré si odpočinout – a tak mi během běž

ného pracovního dne připomínalo, proč se po

stím, a přibližovalo mě k Bohu.

Dobrovolně omezit své síly?

Obvykle se naše tělo a  mysl proti půstu

bouří. Důvodů, proč nepřibrzdit, neomezit své

síly, je mnoho. Pokud však nevydržím pár ho

din nejíst, jak mohu čekat, že se mi podaří

ovládnout zákeřnější vášně, jako je hněv, závist

nebo pýcha?

Užitkem půstu je zpomalení. V  době půstu

nedosahuji výkonu potřebného k  aktivismu

a  hromadění majetku. Je to určitá brzda, kte

rou si můžeme do života sami vložit ve chvíli,

kdy si uvědomíme, že nám hrozí hřbitov ducha.

Trávíme-li veškerý svůj čas aktivitou – třeba

i  takovou, která slouží Kristu – a  přitom zane

dbáváme modlitbu a  zapomínáme trávit čas

s  Bohem, ohrožujeme svou víru i  moc svého

křesťanství.

Kdosi řekl, že „Ježíš Kristus sice přislíbil, že

brány pekla jeho církev nepřemohou, ale neslíbil,

že peklo nepoloží na lopatky církev na Západě“.

Nemůžeme dát světu ani svým dětem něco, co ne

máme. To, co nám, lidem dnešní doby, chybí, je

právě moc našeho křesťanství, protože jsme dovo

lili, aby nás náš životní styl o tuto moc připravil.

Když jsem začal hledat východisko ze hřbi

tova duše, ze stavu hroutícího se vnitřního světa,

Bůh mne dovedl k Augustinově modlitbě, kterou

jsem se začal učit modlit:

Příbytek mé duše je příliš těsný pro tvůj pří

chod: ať se rozšíří tebou.

Je na  spadnutí, oprav ho. Uznávám a  vím, že

jsou tam věci, které urážejí tvůj zrak.

Ale kdo ho vyčistí? Ke komu jinému než k tobě

budu volat: Očisť mě od chyb, jež jsou mi skryty,

chraň svého služebníka, Pane, před zpupností.

V  diáři máme dva velké svátky. Využijme

dobu adventu a  obdobně dlouhé, čtyřicetidenní

předvelikonoční období k  obnově svých duší –

například tím, že se zřekneme rychlosti svého ži

vota ve prospěch obnovy života vnitřního.

Autor je pastoračním asistentem CB „Maják“

Vsetín.

odměnou a plánujeme v této iniciativě mezi

umělci pokračovat,“ uvedla hlavní koordiná

torka projektu Markéta Satková.

¡Nový kostel v Praze. Pražské sídli

ště Barrandov patří k novým sídlištím, kde

nejsou žádné kostely. Na celém Barrandově

měla jen římskokatolická církev misijní stře

disko, které bylo před lety z důvodu nevy

hovujícího stavu zbouráno. Na pozemku bý

valého střediska se občas konaly křesťanské

akce a posledních osm let byla snaha zahájit

na tomto místě stavbu kostela se společen

ským centrem.

Ve čtvrtek 1. 11. byla tato snaha koru

nována úspěchem. Po shromáždění finanč

ních prostředků, vypracování a schválení

projektu a výběru prováděcí firmy byl za pří

tomnosti kardinála Duky a několika set při

hlížejících položen základní kámen kostela

Krista Krále. Vedle kostela, resp. v  napojení

na kostel bude i kavárna a společenské cen

trum. Stavba by měla být dokončena do

dvou let.

Lubomír Ondráček

¡Z BJB vystupuje pět sborů. Na za

čátku listopadu oznámily sbory BJB Jab

lonec n. N., Kroměříž, Kuřim, Lovosice

a stanice Jílové u Děčína, že se rozhodly

„uskutečnit kroky vedoucí k  vystoupení

ze svazku sborů sdružených do Bratrské

jednoty baptistů“. Ve společném prohlá

šení kritizují BJB zejména za to, že se od

klonila od autority Písma a liberalizuje

se. Konkrétně jim vadí aktivní účast BJB

v ERC (nemůže se tak „jasně vymezit vů

či těm církvím, které nekáží, anebo do

konce překrucují biblické evangelium“),

instalace ženy-kazatelky a  neschopnost

„zaujmout jednoznačné stanovisko

v otázce popírání hříšnosti praktikované

homosexuality“.

„Takováto ztráta autority Písma má za

následek, že jako denominace již nemáme

společný pevný základ, což s sebou při

náší kompromisy, které již nemůžeme

a nechceme více přehlížet,“ vysvětlují své

rozhodnutí v prohlášení.

¡Svoboda vyznání zvítězila nad

svobodou slova. Rakušanka s iniciálami

E. S. na svých přednáškách o islámu v ro

ce 2009 označila sňatek proroka Mohame

da s šestiletou dívkou Ajšou za pedofilii.

(Manželství bylo podle historických pra

menů naplněno, když bylo dívce devět let

a Mohamedovi kolem padesáti.) Na zá

kladě udání se její případ dostal až k sou

du, který rozhodl, že se dopustila znevažo

vání náboženství, a uložil jí pokutu. Ostat

ní rakouské soudy rozhodnutí potvrdily,

žena se proto odvolala až k Evropskému

soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Ar

gumentovala právem na svobodu slova,

které podle ní náboženské skupiny muse

jí tolerovat.

Evropský soud dal letos v říjnu za pravdu

rakouským soudům – ženiny komentáře

podle něj nebyly objektivní, nestojí na his

torickém základu ani nebyly proneseny

s úmyslem podpořit veřejnou diskusi.

„Poznámky mohou být chápány pouze jako

manifestace, že Mohamed není hoden uctí

vání,“ uvedl tribunál a dodal, že byly pro

neseny ve snaze očernit islám. „Prezentovat

odsuzující výroky jako vyjádření názoru pře

kračuje přípustné hranice svobody slova,“

rozhodl soud.

Výrok soudu, který upřednostnil nábo

ženská práva menšiny před svobodou slova,

je poměrně překvapivý. Otázka zní, jestli je

to do budoucna pro křesťany dobrá, nebo

špatná zpráva.

¡Spory kolem Istanbulské úmlu

v y. Pokračuje i diskuse o tzv. Istanbulské

úmluvě (IÚ). Nejčastěji je kritizováno to, že

je Úmluva psána příliš obecně, lze ji tudíž

vykládat různě, a tedy i zneužít. Probíhají

cí ostrá debata nejednoznačnost formula

cí potvrzuje.

V říjnu se k IÚ kriticky vyjádřila Česká

advokátní komora (ČAK) a Unie rodinných

advokátů. „Pokud ČR úmluvu ratifikuje,

bude muset změnit legislativu i v řadě

oblastí stávající praxe, přístup k rodině,

k pachatelům, ke vzdělávání ve  školách

apod. Nejde totiž ani tak o dokument

právní, ale ideologický, který opakovaně

používá termín ‚gender‘, zdůrazňuje gen

derovou podmíněnost násilí a ukládá sig

natářským zemím řadu úkolů, které mají

po ratifikaci zavést do svého právního řádu

i do společenských vztahů. ... Racionálně

zaměření posuzovatelé, k nimž se svými

kolegy patřím, mají za to, že stávající legis

lativní úprava je dostačující a že Istanbul

skou úmluvu nepotřebujeme, pouze stačí

zákony dodržovat, násilí hlásit a trestání

vymáhat,“ napsala k tomu pro právnický

časopis Bulletin advokacie v rámci obsáh

lého zdůvodnění JUDr. Daniela Kovářová.

Podle ČAK by Úmluva také prolomila pro

fesní mlčenlivost advokátů.

Proti ratifikaci se už dříve vyjádřily

některé církve (řkc, řekc, JB, CASD, ECM,

SCEAV a CB), naopak synodní rada ČCE

Úmluvu koncem října podpořila.

Většina zemí Evropy IÚ již ratifikovala,

jsou však i takové, které ji odmítají – včetně

např. Slovenska. To se začátkem letošního

roku rozhodlo jít cestou kompromisu:

Úmluvu neratifikuje, protože není v sou

ladu s definicí manželství jako svazku muže

a ženy ve slovenské ústavě. Všechna pro

spěšná a potřebná ustanovení Úmluvy však

začlení do vnitrostátních právních norem.

¡Diskuse o „manželství pro všech

ny“ pokračuje. V médiích i v poslanecké

sněmovně nadále probíhá bouřlivá debata

o dvou protichůdných návrzích zákonů – je

den usiluje o „manželství pro všechny“, dru

hý chce ukotvit manželství jako svazek mu

že a ženy v ústavě. Projednávání návrhů po

slanci stále odkládají.

Sbírání podpisů pod petici na pod

poru (tradičního) manželství také pokra

čuje, podepsat ji bude možné minimálně

do konce roku 2018. „Protože je pravdě

podobné, že ,manželství pro všechny‘ se

dostane do druhého čtení, nutně potře

bujeme mít nástroj, který ukáže, že česká

veřejnost si manželství muže a ženy váží

a nechce ho otevřít všem, ale naopak

povýšit jeho ochranu až do ústavy,“ vysvět

luje Jana Jochová z Aliance pro rodinu, proč

usilují o sto tisíc podpisů. (Začátkem listo

padu jich petice měla přes 75 000.)

Aliance vyzývá také odborníky z řad

psychologů, lékařů, sociálních pracov

níků a podobných profesí, aby se připo

jili k výzvě adresované poslancům a sená

torům a vyjádřili nesouhlas s  uzavíráním

stejnopohlavních manželství: „Pokud máte

příslušnou odbornost či praxi, napište na

e-mail jzuchnicky@prorodiny.cz svůj titul,

celé jméno, pracoviště a případně i krátké

sdělení, své stanovisko.“

Celé znění výzvy lze najít na webu

www.prorodiny.cz. Petice a aktuální infor

mace o průběhu debaty jsou dostupné na

www.podporamanzelstvi.cz.

připravili Lucie Vlasáková a Tomáš Dittrich

Uvědomil jsem si,

že jsem se ocitl

na hřbitově ducha.

Není to hezké místo.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist