načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Život víry 2016/3 - KMS

Život víry 2016/3

Elektronická kniha: Život víry 2016/3
Autor:

Život víry – rozmanité stránky církvemezidenominační měsíčník, který vydává Křesťanská misijní společnostV březnovém čísle najdete:* Petr Húšť: „Zažili jsme věci, o ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  25
+
-
0,8
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » KMS – Křesťanská misijní společnost
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 36
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 999-00-016-0241-3
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Život víry – rozmanité stránky církve
mezidenominační měsíčník, který vydává Křesťanská misijní společnost

V březnovém čísle najdete:

* Petr Húšť: „Zažili jsme věci, o kterých jsme dřív jen četli“
- Snílek, dobrodruh a ředitel festivalu United vypráví o kladech i obtížích dospívání v konzervativním křesťanském prostředí a o tom, jak mj. ve škole zvěstoval evangelium, „protože to za totality byla obrovská provokace“, ale také vzpomíná na počátky a postupný růst mezidenominační spolupráce ve Vsetíně a popisuje její nečekané ovoce. Také se např. zamýšlí nad tím, jak předávat víru dětem v rodině nebo jak mladou generaci zapojit do života církve.
    
* téma: Evangelium pro české uši
- David Novák: Proč jsou Češi proti církvi a jak to změnit
- Ravi Zacharias: Oslovit šťastného pohana
- Milan Szturc: Překvapivé cesty k srdcím mladých lidí
- Ráchel Bícová: Zbytečné internetové diskuse?
+ anketa: Češi očima zahraničních misionářů

* příběhy čtenářů
- Naše afghánská kamarádka už není muslimka (Markéta)
- Šaman mi řekl, že můj otec musí spálit krávu (J. Novotná)

* pokoj s Izraelem
- Náš spolupracovník v Jeruzalémě Johannes Gerloff se zblízka setkal s „intifádou nožů“
- Jak Izraelci vnímají americké primárky a změny v rovnováze sil v oblasti

+ editorial Tomáše Dittricha: Kristus zemřel nenápadně na konci světa
+ velikonoční úvodník Víta Šmajstrly: Poslední kontrolní stanoviště (Je spasení zadarmo?)
+ kreslený vtip Pavla Bosmana
+ komentář Dany Koutecké: Odebírání dětí a „evropské hodnoty“
+ hudba: rozhovor se skupinou Nenadarmo o chválách a párcích
+ zprávy ze života církve u nás i v zahraničí (Ortodoxní rabíni hledají kontakt s křesťany; Postoj norských letničních ke kauze rodiny Bodnariových; Společný termín Velikonoc pro všechny křesťany?; aj.)
+ oznámení o chystaných křesťanských akcích

Toto číslo v tištěné podobě můžete zakoupit na:

http://www.kmspraha.cz/knihkupectvi/casopisy/zivot-viry/zivot-viry-2016-3

Další informace včetně předplatného:
web: www.zivotviry.cz (včetně objednávkového formuláře on-line)
facebook: www.facebook.com/zivotviry
tel. 284 841 922
e-mail: predplatne@zivotviry.cz

Život víry je nejrozšířenější protestantský křesťanský měsíčník v našich zemích. Mezi několik tisíc jeho čtenářů patří členové naprosté většiny českých a slovenských církví a společenství.
Přináší informace o dění v křesťanských církvích i mimo ně, analýzy a komentáře k aktuálním tématům, rozhovory, recenze, čtenářské příběhy, fejetony, humor atd.
Součástí každého vydání je i bohatý informační servis o chystaných akcích (Kalendář křesťanských akcí najdete i na našich webových stránkách – http://kalendar.zivotviry.cz).

Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Petr

Húšť

má rád

podobenství

o veliké řepě

ŽIVOT VÍRY

㶜 㶜㶜㶜㶜

3


ŽIVOT VÍRY  březen 20162

co najdete v tomto čísle

připravujemepřipravujeme

 rozhovor s Romanem „Hawranem“ Lachem

 Jak se žije slovenskému misionáři mezi severoamerickými indiány

 nad Biblí: Jiří Bukovský: Ježíš – chrám i stavitel chrámu

 z historie: Ján Liguš: Příběh Dietricha Bonhoeffera

úvodník

4 Poslední kontrolní stanoviště Vít Šmajstrla

pokoj s Izraelem

6 Facebooková „intifáda“ Johannes Gerloff

rozhovor

8 Zažili jsme věci, o kterých jsme

dřív jen četli Petr Húšť

téma: Evangelium pro české uši

12 Přitažlivá církev David Novák

14 Oslovit šťastného pohana Ravi Zacharias,

Danielle DuRantová

14 Češi očima zahraničních misionářů anketa

17 Zbytečné webové diskuse? Ráchel Bícová

18 Mnohokrát jsem plakal... Milan Szturc

můj příběh

20 Naše afghánská kamarádka

už není muslimka Markéta

21 Šaman mi řekl, že můj otec musí

spálit krávu Jaroslava Novotná

z historie

22 Musím jezdit, nebo umřu Francis Asbury,

Jaroslav Pleva

hudba

24 Nejen pro radost z hudby Nenadarmo,

Lucie Švábová

foto na titulní straně: Život víry – Tomáš Coufal; na této straně:

(8) Život víry – Tomáš Coufal

(12) Dan Colcer

(20) Wahyu Tanoto

(24) Michal Kovařík

8

Petr Húšť

„Mladí lidé chtějí

mít pro co zemřít“

12

Evangelium

pro české

uši (téma)

20

Naše kamarádka

už není muslimka

můj příběh

24

Hrát tak,

aby to mělo smysl

skupina Nenadarmo

2


3ŽIVOT VÍRY  březen 2016

editorial

3

Proměna společnosti evangeliem

ročník 27 / březen 2016

cena 39 Kč / 1,60 €

Život víry je měsíčníkem vydávaným

Křesťanskou misijní společností (KMS),

která sdružuje různá křesťanská

společenství, organizace a jednotlivce.

KMS slouží k vzájemnému dorozumění

křesťanských pracovníků, kteří

usilují o misii a o jednotu křesťanů

ve světle Písma. Chce napomáhat

k duchovnímu růstu a vzdělávání

křesťanů a místních sborů.

KMS chce sloužit Božímu lidu.

Snaží se o prohloubení vztahů mezi

křesťany a usiluje o probuzení.

Šéfredaktor: Mgr. Tomáš Coufal

Redakce: Ing. arch. Tomáš Dittrich

Redakční rada: Ing. arch. Tomáš Dittrich,

Ing. Lubomír Ondráček, Mgr. Jiří Unger,

Ing. arch. Kateřina Hodecová

Sazba a grafi cká úprava: Ondřej Pumr

Korektury: Mgr. Tomáš Coufal, Zdenka Brázdilová

Výtvarná spolupráce: Pavel Bosman

Tisk: Grafotechna Plus, s. r. o.

Redakce a administrace

KMS – Život víry, Primátorská 41, 180 00 Praha 8

tel.: 284 841 922, fax: 284 841 923

e-mail: redakce@zivotviry.cz, web: www.zivotviry.cz

Předplatné

objednávejte pomocí výše uvedených kontaktů

nebo na e-mailu predplatne@zivotviry.cz.

Půlroční (239 Kč) či roční předplatné (477 Kč) lze

zahájit kterýmkoli měsícem roku. Bližší informace

(mj. kompletní ceník včetně množstevních slev)

najdete na www.zivotviry.cz, odkud lze časopis

také pomocí on-line formuláře objednat.

Informace na vyžádání zašleme i poštou.

Předplatné, distribuce a reklamace na Slovensku:

Kníhkupectvo Jonatán,

Legionárska 2, 811 07 Bratislava

tel. 02/555 63 040, e-mail: jonatan@vbh.sk

http://obchod.mrp.sk/vbh

Distribuce pro zrakově postižené elektronicky:

Diakonie ČCE, Klimentská 18, 110 05 Praha 1

tel.: 222 316 306, e-mail: szp@diakonie.cz

Vydavatel: KMS, IČ 539 147

Registrováno: MK ČR E 6094, ISSN 1210-43-45

Za obsah podepsaných článků odpovídají autoři.

Redakce si vyhrazuje právo zaslané příspěvky krátit.

Snažíme se publikovat původní texty. Pokud články,

které nám posíláte, chcete zveřejnit i jinde,

prosíme, abyste nás o tom informovali.

© Život víry – všechna práva vyhrazena.

Přetiskování článků či jejich delších částí bez

písemného svolení redakce se zapovídá, přetiskování

kratších částí (do jednoho odstavce) možno pouze

s uvedením přesné citace (včetně ročníku, názvu

článku a strany). Jednotlivé články možno šířit

prostřednictvím xerokopií, pouze zdarma.

Uzávěrka řádkové i plošné inzerce

je druhého dne předchozího měsíce.

Později zadané inzeráty zařadíme dle možností,

s 50% příplatkem.

Redakce si vyhrazuje právo inzerát odmítnout.

Seznamovací a fundraisingové inzeráty

nezveřejňujeme.

Podmínky inzerce: http://inzerce.zivotviry.cz

Číslo vychází koncem předchozího měsíce

a je distribuováno během první poloviny měsíce.

přestože o tom ještě většina kalendářů neví,

máme letos poprvé na Velký pátek volno. Co ale

není jasné, je, zda se my křesťané máme radovat,

nebo být smutní. Prostor pro oslavu Velikonoc,

třeba postní celodenní modlitební velkopáteční

poutí, se nám může hodit (na druhou stranu,

kolik znáš lidí, kteří tuto možnost využijí?). Ale

vědomí, že jde o čistě formální svátek, jehožskutečné poselství velká většina současných Čechů

nezná, dokáže radost z toho, že my, křesťané,

máme další svátek, zkalit, ba zkazit.

Vliv církve na společnost je dost přetřásané

téma, a takhle si ten vliv opravdunepředstavuji. Vznikl jakýsi společenský konsensus, že sice

my Češi restituce (tj. vrátit či nahradit ukradené

nemovitosti) odmítáme, ale tam, kde budeme mít

den volna navíc, jsme církev ochotni přijmout.

Ó, jak blahosklonný jsi, můj ty světe, jakábenevolence, jaká vstřícnost i k tmářům a pomýleným!

Jaké to dílčí smíření nesmiřitelného! Když k sobě

na Velký pátek dokázali najít cestu Piláta Herodes, možné je už snad jakékoli smíření...

Zažil jsem zajímavou polemiku dvouvedoucích, kterých si vážím, přestože se v dané věcirozcházeli. Nemám rád polemiky, kdy předem znám

řešení a sleduji jen, jak se dvě strany nemohou

dohodnout. Jaká ztráta času, jaká nuda...Zajímavé na tom pro mě někdy bývá průběh,kloýtání, kličkování diskuse. Poctivé argumenty

střídají nepoctivé, které mají získat sympatie

méně informovaných účastníků. Pravdav diskusi poměrně často podlehne, i v církvi.V polemice, o které píšu, to ale předem ložené nebylo,

a dodnes nevím, kdo měl pravdu.

Šlo o to, jestli se v dnešní době národy mohou

stát křesťanskými. Oba v té věci spolunesouhlasící muži byli modlitebními vedoucímiv mezinárodním měřítku, oba sloužili české církvi, zvláště

v 90. letech, a učili nás, jak se modlit a jak vést

duchovní boj. Oba napsali významné knihy

o modlitbě a o prorockém nastavení současnosti.

Podle Johannese Facia křesťanské národy v tomto

věku existovat nemohou a prvním křesťanským

národem se stane Izrael, až vejde plnost pohanů

(podle Ř 11,26: „bude ... zachráněn celý Izrael, jak

je napsáno: ‚Ze Siónu přijde Vysvoboditel, odvrátí

od Jákoba bezbožnosti‘“).

Facius je individualista, víru chápe především

jako věc jednotlivce. To je mi blízké. V roce 1990

jsem zažil, že jistá církev zasvětila v TřebíčiČeskoslovensko Panně Marii, a to se mi pranicnelíbilo. Myslím, že pro nic takového (ani pro žádný

obdobný krok v jiném městě) nebyli tito církevníci

„usnášeníschopní“, jak plyne ze statistik.

Faciův partner v diskusi, nedávno zemřelý

Pieter Bos, napsal knihu Povolání národů, která

šokuje teology (je to snad jediná po teologické

stránce opravdu vědecká charismatická kniha,

kterou znám). Bos naopak hájil možnost, že se

ke Kristu může přihlásit celý národ – na základě

toho, když se většina obyvatel přikloní ke Kristu

a političtí představitelé potvrdí podřízení státu

pod Kristovu pravomoc.

Faciův západní individualismus funguje

v dnešním českém prostředí. Tvářit se jakokřesťanská země s naším procentem rozvodovosti

a dalšími statisticky vyjádřitelnými projevybezbožnosti nedává smysl. Velký pátek jako státní

svátek považuji v našich podmínkách za něco

jako zfalšované účetnictví.

Ale v tichomořské ostrovní zemičce Vanuatu,

kde je většina obyvatel křesťany a kde vláda stát

zasvětila Ježíši Kristu, bych cokoli podobného

považoval za skvělou věc. Moc bych si přál, aby se

to stalo také u nás, i když ta cesta nepovede přes

populistické politikaření, ale přes proměnu ideálů

a života společnosti.

Na druhou stranu má Johannes Faciuspravdu, že poté, co se v roce 313 křesťanství Ediktem

milánským stalo jediným oficiálnímnáboženstvím římské říše, začalo to s křesťany jít opravdu

z kopce. Tak jsem zvědav, jak se budou věcivyvíjet ve Vanuatu. To také naznačí, který z těch dvou

výjimečných Božích mužů měl v dané věci pravdu.

Fakt, že je Velký pátek u nás svátek, je vlastně

kulturní záležitost. Proč by nejateističtější stát

světa nemohl mít svátky připomínající kazatele

Jana Husa a byzantské misionáře Konstantina

a Metoděje? I když společnost nezná jejichposelství ani se o něj nezajímá a ani k němu nemá

snadný přístup, mít takové svátky je určitě lepší

než ty, které jsme slavili za komunismu.

Den, kterému dnes říkáme Velký pátek,každoádně byl všedním dnem. Aspoň ten první by se

proto měl psát s malým písmenem. V Jeruzalémě

tenkrát hospodyně dokončovaly předpesachové

gruntování a chystaly pesachovou tabuli. Zabíjeli

se beránci, vytahovaly se rožně a shánělo se dříví

na grilování. O Ježíše se starali pouze pohlaváři,

a to jen proto, že se ho chtěli co nejrychlejia nejelegantněji zbavit. Hlavně aby to nebylo o pesachu.

O tom, že Ježíš měl nějaké problémy, věděli jen

jeho nejbližší, i když se v tom ještě moc nevyznali.

Život šel dál. Ježíšovo ukřižování byla epizoda.

Před více než 400 lety namaloval cestu

na Kalvárii flámský malíř Pieter Bruegel (čti píter

bruéchel). Ptačí perspektiva krajiny s popravčím

vrchem v pozadí zachycuje pár set postaviček,

z nichž většina chvatně proudí k popravišti, aby jí

z exekuce nic neuniklo. Místo popravy je už před

příchodem většiny v několika kruzích obstoupeno

akčnějšími z čumilů.

Krista vlekoucího kříž musíte chvilku hledat.

Je náhodou zrovna uprostřed, na průsečíkuúhloříček, ale skoro byste si ho nevšimli. Ústřední

moment dějin lidstva nám může snadnouniknout. Na okraji všedního dne, v marginálníprovincii impéria kdesi na konci světa a na periferii

dějin Bůh zjevil svou nádhernou podivuhodnou

lásku a vzal na sebe trest za hříchy každéhočlověka, celého lidstva.

To, že se některé země prostřednictvím svých

nejvyšších představitelů hlásí ke Kristově vládě,

se mi líbí. Uvidíme, jestli je to jenom ústy, nebo

i životem, to se určitě ukáže. Ale to, že Kristus je

pro každého člověka nejdřív vždycky někde na

okraji, to, že ho na velikém obraze světa musí

pracně hledat, to, že se to hledání nedánahradit žádnou státní parádou ani institucí, to,

že se osobní vztah k Bohu nedá nikomu

naservírovat ani za nikoho uzavřít, platí

pořád, ať už Velký pátek státním svátkem

je nebo není.není.

Milý čtenáři,

Kristus zemřel

nenápadně

na konci světa


ŽIVOT VÍRY  březen 20164

Průzkum: Věřící mají horší život.

To říkají výsledky široce založenéhoprů

zkumu veřejného mínění o tom, jaký vliv

má na lidský život víra v Boha.Zorgani

zovali ho evoluční psychologové z PřF UK.

Prostřednictvím internetu získali zatím

(průzkum ještě pokračuje) přes 6000re

spondentů s průměrným věkem mírně

nad 30 let. K odlišení věřících a nevěřících

posloužily otázky, do jaké míry lidé věří

ve stvoření světa inteligentní bytostí. Lidé

s nejsilnější vírou ve stvoření také nejvíce

věří tomu, „že Zemi navštěvujímimozem

šťané, že stát pomocí očkovánía fluoro

vané vody kontroluje a manipulujeobča

ny a že chod světa je ve skutečnosti řízen

tajnými spolky“, uvedl pro server Technet.

cz biolog Jaroslav Flegr, člen týmu, který

průzkum provádí. „Věřící“ podleprůzku

mu také častěji trpí depresemi, úzkostmi,

fobiemi a zejména sluchovýmihalucina

cemi a mají podstatně větší sklonk psy

chózám. Osoby věřící a nevěřící v božský

původ člověka se podle průzkumu naopak

neliší v tom, jak důležité je pro ně chovat

se čestně.

Od podobně založeného průzkumu by

bylo možné očekávat zajímavé výsledky,

klíčová je ale definice toho, jak vymezit

pojem „věřící“. V tom neměli autořiprů

zkumu šťastnou ruku. Mezi různýmimno

žinami lidí věřících ve stvoření jsou totiž

obrovské rozdíly. Zajímalo by mě, jak by

v průzkumu dopadli evangelikálníkřes

ťané. Věřím, že by výsledky byly úplně

jiné. Jsem přesvědčen, že evangelikálním

křesťanům se ve srovnání s nevěřícími žije

výrazně lépe.

Australský Hillsong pod Tatrami.

V Poprad Aréně v Popradu hrál 1. 2.aus

tralský Hillsong. 4200 diváků arénuvy

prodalo poprvé v její historii. Akci,na kte

ré se sjeli křesťané ze všech koutůSloven

ska i z okolních zemí, pořádala Mládež

pre Krista. „Mal som bázeň před tým, ako

ľudia rôznych národov a denomináciíne

hľadali medzi sebou rozdiely, ale spoločne

vyvyšovali a uctievali svojho Kráľa ako

jeden hlas! A som presvedčený, že z toho

mal Hospodin najväčšiu radosť a v nebi

poriadne tancoval!“ uvedl jedenz organi

zátorů, Milan Macek, na svém facebooku.

Pastoři pomazali Clintonovou

za prezidentku. 50 afroamerickýchpas

torů pomazalo na zvláštním shromáždění

5. 2. Hillary Clintonovou za budoucípre

zidentku USA. Pastor

několikatisícového

sboru v Houstonu

Kirbyjon Caldwell

při tompři modlit

bě řekl: „Paní státní

tajemnice a budoucí

prezidentkoClinto

nová, před příchodem Krista vydáváme

výnos a prohlašujeme, že vás od hlavy

k patě jako štít obklopí Hospodinova

přízeň.“

Tento Caldwellův krok vyvolal kritiku.

Michael Brown, jeden z bývalýchpro

tagonistů probuzení v Pensacolea ředi

tel biblické školy FIRE School of Ministry,

napsal: „Hanba všem, kteří se na takovém

obřadu podíleli!“ KandidátkaDemokra

tické strany na prezidentku USA Hillary

Clintonová totiž v řadě oblastí zastává

postoje proti biblické morálce. Nejen, že

je zastánkyní umělých potratů, alepro

slula svou snahou uzákonit v USA potrat

částečným porodem, což je ve skutečnosti

usmrcení novorozence během porodu.

První křesťanští uprchlícidora

zili. Po více než ročním úsilí českýchkřes

ťanských aktivistů přistálo 24. 1. v Praze

letadlo s prvními dvěma rodinamiuprch

líků před islámským státem. „Přesnamá

havou cestu (vstávali ve dvě ráno našeho

času) trpělivě odpovídali na otázkyno

vinářů a pak v autobuse ještě vytáhliky

taru a zpívali si. Po příjezdu na Okrouhlík

u Jihlavy je čekala večeře – irácké jídlo,

na které jsou zvyklí,“ uvedli pracovníci

NF Gene race 21.

K prvním deseti přibylo 5. 2. dalších

17 uprchlíků, čtyři rodiny. Počátkemúno

ra proběhly také přímo v místěuprchlic

kých táborů u Irbílu azylové a integrační

pohovory se 118 dalšími křesťanyvybra

nými pro převoz do Česka. Jednaskupi

na by měla dorazit koncem února, druhá

v půli března.

Reportáž ve zprávách TV Prima 11. 2.

odstartovala bulvární kampaňzaměře

nou proti přijímání uprchlíků. Jeden

krátce

P ů k Věří í jíh šíži ěří í“ V ěl ř ů d hl !A dč ý ž h bbl ké ál N ž

P

ři cestě do  zahraničí i  návratu domů jsou

platné cestovní doklady naprosto klíčové.

Představa, že zůstanu někde v  daleké zemi

bez osobních dokladů, je na  cestách mou noční

můrou. Poklepání na  dobře zapnutou kapsu,

k  ujištění, že je pas bezpečně na  svém místě, se

stalo určitým rituálem, který na cestách opakuji

mnohokrát denně.

Jednou jsem se vracel po  delší době z  ciziny.

Čekal jsem na  letišti ve  frontě s  pasem a leten

kou v  ruce – a  protože dokumenty byly v po

řádku, měl jsem dobrou naději, že bez problémů

projdu kolem úředníka a  budu moci nastoupit

do  letadla, které mě vezme domů, kam jsem se

už nezřízeně těšil. Zatímco jsem čekal, napadlo

mě následující podobenství:

Podobenství o pasové

kontrole

Můj život je jako cesta obrovským letištěm.

Procházím dlouhými chodbami a vím, že na konci

mě čeká klíčový kontrolní bod, přepážkas úřední

kem, který rozhodne o  mém dalším osudu. Buď

mi bude umožněno vrátit se domů, nebo budu

odmítnut. O  tom, jak to se mnou dopadne, roz

hodne, jestli budu mít správný pas. Policistéu pře

pážky jsou nekompromisní a  neúplatní, bez plat

ného pasu nemáme šanci. Žádné množství peněz,

žádná slova ani žádný jiný dokument mi bez pasu

cestu neotevřou.

Zatím je ale kontrolní bod ještě daleko a já se

procházím nablýskanými letištními chodbami.

Po  obou stranách mě zvou výlohy s  nádherným

zbožím, restaurace, kina, náboženské koutky, fit

centra i  místa nejrůznější zábavy, ve  kterých

můžu bez problémů strávit celý život. Chodím

těmi chodbami, nahlédnu tam a onde, ale v srdci

se nemůžu zbavit tísnivého pocitu, že mi ten klí

čový dokument stále chybí. Ptám se lidí, nahlížím

do  obchodů, ale stále jasněji si uvědomuji, že čas

odletu se blíží, a já jsem stále bez pasu.

Začínám panikařit. V zoufalství běhámchod

bami, rozhlížím se kolem sebe, vrážím do  lidí.

Najednou zahlédnu malý obyčejný stolek, u kte

rého sedí nenápadný muž. Něco mi říká, že by mi

mohl poradit. Doběhnu k  němu, padnu na  zem

a  v  zoufalství ze sebe vychrlím: „Potřebuji pas,

ten opravdový pas, bez kterého se nedostanu

domů. Nevíte prosím, kde bych ho mohl sehnat?

Zkusil jsem už všechno, ale pořád ho nemám –

a já tak strašně chci domů.“

Ten muž se na  mě podívá a  říká: „To je dobře,

že jsi tady, příteli. Už dlouho na  tebe čekám. Ten

pas mám pro tebe už dávno připravený. Vidíš, je

v něm napsáno tvé jméno. Byl příliš drahý, než aby

sis ho mohl nějakým způsobem obstarat sám, proto

jsem za něj zaplatil místo tebe. Tady ho máš, vezmi

si ho ode mě jako dárek.“ A  opravdu – podává mi

cenný dokument, ve  kterém je opravdu vepsáno

moje jméno. Nevěřícně a  plný vděčnosti si ho beru

a jako ve snách už beze strachu jdu směremke kon

trolnímu bodu.

Výklad tohoto podobenství je jasný: Aby

chom se dostali k  Bohu Otci, potřebujeme je

dinečný doklad, pas s  pečetí krve Božího syna.

Tento pas je tak cenný, že si jej nelze obstarat

běžným způsobem – nelze si jej zasloužit ani

koupit. Svět nám toho nabízí zdánlivě hodně,

platný pas nám ale dát nemůže. Ten nenápadný

muž u stolku je Ježíš. Protože mě miloval,zapla

til za  můj pas vlastní krví – a  nejen za  můj, ale

za pasy všech, kdo v něho uvěří. Víra a pokorná

prosba pohnou Božím srdcem a  ten nejcennější

doklad dostáváme od Božího syna jako dar. Naše

životy se mění – přemoženi štěstím, s vděčností

a  již bez strachu jdeme životem k  setkání s Bo

hem. Až jednou skutečně dojdeme k poslednímu

checkpointu svého života, ten přísný anděl před

cenným dokumentem garantovaným samotným

Božím synem pouze zasalutuje, otevře bránu

věčnosti a řekne: „Vítejte doma, pane.“

Ostatní odlétají, a já ne...

Popsané podobenství je hezké a povzbu

zující, ale je v  něm obsažena i  temná stránka:

Život je možno také promarnit, Ježíše minout,

velikonoční úvodník

Poslední kontrolní stanoviště

Je spasení zadarmo?

Vít Šmajstrla


5ŽIVOT VÍRY  březen 2016

z nich, pan George Batto, ve svémvyjá

dření na kameru projevil určitounespo

kojenost s ubytováním. Kromě toho ale

vyjadřoval i vděčnost a ochotupraco

vat, což redaktoři bulvární televizenane

štěstí vypustili.

Reportáží TV Prima se podle serveru

Lidovky bude zabývat Rada prorozhla

sové a televizní vysílání. „Bude se dělat

analýza o správnosti překladua vyhod

nocení, zda to byla jen nepřesnost, pokud

vůbec, nebo pochybení závažnějšího

rázu,“ uvedl předseda rady Ivan Krejčí.

„Goebbels a muslimové mohou jásat

nad kvalitou této propagandy,“komento

val to na serveru Parlamentní listyakti

vista a exmuslim Lukáš Lhoťan. Na účet

redakce TV Prima uvedl: „Z obsáhlejšího

rozhovoru vytáhla několik sekund, které

ještě k tomu pravděpodobněnaroubo

vala na jiný okamžik záznamua posta

vila v celé reportáži úplně do jiného

kontextu.“

Sociální pracovnice Jaroslava Varodi

už předtím oslovila jménem fondujihlav

ské praktické lékaře s žádostí, zda by se

některý z nich neujal vyšetření příchozích

rodin. Žádný z nich nezareagoval kladně.

MUDr. Jiřímu Havránkovi se nelíbila forma

e-mailu.

Kromě těchto dvou nepříznivýchmo

mentů byla česká média pozitivní,uprch

líci opakovaně dostávali prostor v hlavních

zpravodajských relacích a zájem médiípo

kračuje. Podobné negativní zprávyohled

ně uprchlíků ale u nás v určitýchsegmen

tech společnosti naráží na živnou půdu.

Malé muzeum Bible. Malé muzeum

Bible zahájilo svou činnost 1. 2. ve  Starém

Pelhřimově. Expozice prezentuje jakhis

torii Bible v českých zemích, tak přímo

biblické poselství. Expozice je rozdělená

na několik částí: Staré tisky – desítkyBib

lí a křesťanských knih z 16 –18. století

včetně originálů Bible kralické nebo Bible

Melantrišky, současné Bible – stovky Biblí

v šesti desítkách světových jazyků, různé

zajímavé exponáty (např. Bible v  Braillově

písmu pro nevidomé, Bible v českémzna

kovém jazyce, Lego a Minecraft Bible)

a zážitkový program zahrnující možnost

tisku na replice středověkého knihtisku,

výrobu ručního papíru, projekt „ručnípře

pis Bible“ nebo opisování Husových děl

brkem a inkoustem. Muzeu dokumentuje

i některé ze způsobů ukrývání a pašování

Biblí. Zřizovatelem je Biblický teologický

seminář.

Muzeum nabízí komentovanépro

hlídky a různé doprovodné programy.

Otevřeno je ve středu a pátek od 10 do 17

hodin, ale vstup je možné sjednat i mimo

pravidelnou otvírací dobu.

www.malemuzeumbible.cz

Kurz 3D života. Nový kurzvytvoře

ný v KS Plzeň nabízí seznámenís určitý

mi důležitými dovednostmi, jaknaklá

dat se svým životem. Zváni jsou všichni,

kdo chtějí, aby jejich život byl 3D, aby

z něj nežili jen délku, ale měl také šířku

a hloubku.

Pilotního běhu loni na podzim se

účastnilo 45 osob. Většina účastníků byla

se sborem v kontaktu už dříve. Pastor

Karel Řežábek, autor kurzu, hodnotilpre

miérový běh velmi pozitivně. Životu víry

sdělil, že hledal alternativuk evangeli

začnímu kurzu 3pé, který ve sboruvytvo

řili na základě inspirací kurzy Alfa a který

pořádali řadu let. Kladli si otázku, proč je

o kurz Jedenplusjedna (kurz o vztazích

mezi partnery, který také ve sboruvytvo

řili) v poslední době větší zájem než o 3pé.

„Lidé chtějí získat vztahovédoved

nosti,“ řekl Životu víry pastor Řežábek, „ale

nevidí potřebu jednat ve věci své spásy.

Nezajímá jepře

dávání vědomostí,

o což šlo ve 3pé. Kurz

3D života sezamě

řuje na dovednost,

jak nakládat seživo

tem.“ Neníevange

lizační, cílem není

prezentace křesťanství, ani aby seúčast

níci obrátili. Kurz řeší zásadní oblastilid

ského života, např. úspěch, naplnění, jak

sladit rodinu, práci a čas pro sebe,sta

novování cílů, vztahy aj. Hosté se mohou

zúčastnit dvou společných víkendových

výjezdů. Poslední z osmi setkání se nazývá

Život s přesahem (Žít pro něco, pro co

stojí za to zemřít) a Karel Řežábek v něm

vysvětluje, že všechno, co se do té doby

na kurzu probíralo, funguje líp s Ježíšem.

připravil Tomáš Dittrich

hG éá lýkžká í d ébl čké děl l ž hl d l l k l

jeho pas nezískat a  zůstat nakonec stát odmít

nut před zavřenými dveřmi. A  když pak anděl

přelétne pohledem všechna falešná potvrzení

a vyslechne všechny výmluvy, které se mu budu

snažit vnutit, bude muset konstatovat: „Nemáš

ten správný pas, proč?“ A  brána zůstane za

vřená.

Jak zničující bude pomyšlení, že jediný dů

vod, proč jsem se k Bohu nedostal, byla mojepý

cha, která mi nedovolila o vstup včas požádat!

Nedávno jsem prožil určitý náznak zkuše

nosti, jaké to je, definitivně promeškat příle

žitost: měl jsem odletět na  misijní cestu do Již

ního Súdánu, měsíce jsem se na  ni připravoval.

Při mezipřistání v Káhiře došlo k tomu, že kvůli

nedostatečným dokumentům a  zpřísnění kont

rol (měl jsem pouze příslib víza a  ne vízum sa

motné; to jsem doposud vždy dostal až na letišti

v cíli) mi nebylo umožněno nastoupit do dalšího

letadla, na  které jsem měl zakoupenou letenku.

Situace do  poslední chvíle nebyla jednoznačná,

záleželo na  rozhodnutí jednoho úředníka na le

tišti v  Káhiře. Do  poslední vteřiny jsem nevěřil,

že by to Bůh opravdu mohl dopustit a  že by mi

letadlo mohlo uletět. Když pak úředník řekl své

definitivní ne, dveře se zavřely a letadlo opravdu

odlétlo beze mne, prožil jsem značný šok. Pocit

nezvratného promeškání příležitosti byl zniču

jící. Cítil jsem se hrozně.

Situace se pak vyřešila, cesta nakonec pro

běhla úspěšně a  zpětně viděno časové ani fi

nanční ztráty nebyly zásadní – ale na  ten po

cit, kdy ostatní s  platnými doklady odlétají, a  já

vlastní vinou zůstávám, do  smrti nezapomenu.

Představa, že lze takto nezvratně promeškat

vstup do Božího království, na mě dolehlas vel

kou vážností. Šlo o  pouhý náznak, ochutnávku,

ale děsivá hrůza z  představy definitivního od

mítnutí na mě dýchá ještě dnes.

Znát správnou diagnózu

nestačí

To, že se jako křesťané nemusíme bátzávěreč

ného zúčtování, protože Kristus zaplatil na kříži

za  naše hříchy, je tou nejlepší zprávou v ději

nách. Záchrana je pro nás

zadarmo, ale jen proto, že

byla zaplacena někým ji

ným. Často se ptám, jak

je možné, že jsou lidé

často touto zprávou tak

málo zasaženi? Částečně

to může být tím, že jina

bízíme jako bezcennou

housku na krámě.

Připomíná mi to je

den příběh z  mé lékařské praxe: Když jsem

jako mladý lékař krátce po  revoluci začínal sa

mostatně pracovat, přišel ke  mně do  ordinace

mladý muž. Byl zjevně dobře finančně zajištěn,

ale celkově působil usouženě. Již tři roky trpěl

paralyzující únavou. Dlouze mi líčil, jaké špič

kové zahraniční specialisty už se svými potížemi

navštívil a kolik ho to stálo – celkově už za lékaře

utratil přes 300  000 korun (což byly v  té době

opravdu významné peníze). Nějakým způsobem

se pak dostal ke mně, ale bylo zjevné, že siod ná

vštěvy u  mladého nezkušeného lékaře mnoho

neslibuje. Vyšetřil jsem ho a  odebral mu zá

kladní krevní testy. Z výsledku, který jsemobdr

žel druhý den, vyplynulo, že má těžce sníženou

funkci štítné žlázy. Nějakým způsobem se stalo,

že nikdo z  odborníků, které navštívil, na  tuto

možnost nepomyslel (nepíšu to, abych se chlubil,

toho jsem dalek – byla to náhoda a  mohl bych

uvést také řadu opačných případů, kdy kolegové

zase zachraňovali moje maléry).

Když mladý muž přišel na  kontrolu, neměl

jsem na něho mnoho času. Podal jsem jen mure

cept se slovy: „Tak už vím, co vám je! Máte sní

ženou funkci štítné žlázy. Užívejte tady tyto tab

lety vždy jednu ráno, a během několika týdnů vám

bude dobře.“ – a chtěl jsem se s ním rozloučit.

Nevěřícně se na  mě podíval a  začal křičet:

„Cože? Chcete říct, že tady ty tablety za třicetko

run mě vyléčí? Nejlepší specialisté v  zahraničí

mi nepomohli, tolik peněz jsem utratil – a vy mi

tady chcete namluvit, že mi pomůžou tyhleoby

čejné tablety za  pár korun?“ A  naštvaně odešel.

Pokud vím, obešel pak několik dalších kolegů

a trvalo ještě nějakou dobu, než léčbu akceptoval

a jeho stav se zlepšil.

Vzal jsem si z  té příhody poučení: Znát

správnou diagnózu nestačí; je také důležité, jak

ji lidem sdělujeme. Co je zadarmo, bývá většinou

bezcenné, a  my někdy nabízíme dobrou zprávu

o Kristu jako levné tablety za pár korun. Nic není

ale vzdálenějšího pravdě. Právě na  Velikonoce

si připomínáme, že naše záchrana stála Božího

syna nesmírné utrpení. Bůh lidem opravdu ne

nabízí levnou spásu. Nedělejme to ani my.

MUDr. Vít Šmajstrla je starším KS Ostrava.

Úředník nakonec řekl „ne“, dveře se

zavřely a letadlo odlétlo beze mne.

Byl jsem v šoku.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist