načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Život víry 2015/1 - KMS

Život víry 2015/1

Elektronická kniha: Život víry 2015/1
Autor:

Život víry – rozmanité stránky církvemezidenominační měsíčník, který vydává Křesťanská misijní společnostV lednovém čísle najdete:* rozhovor: Hansi Hirschmannová- Bývalá ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  25
+
-
0,8
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » KMS – Křesťanská misijní společnost
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 36
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 999-00-015-0959-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Život víry – rozmanité stránky církve
mezidenominační měsíčník, který vydává Křesťanská misijní společnost

V lednovém čísle najdete:
* rozhovor: Hansi Hirschmannová
- Bývalá členka Hitlerjugend a obdivovatelka Hitlera, která se později stala křesťankou, vypráví o psaní knih, o spolupráci s Corrie ten Boom, o lásce k Čechům a Židům a o cestě ke smíření a odpuštění

* téma: Evangelium a česká duše
- Heidi Bakerová: Zázraky i v Evropě? (rozhovor)
- Evangelizační rozhovor: Jak na to? (J. Chvojková)
- Zvěstujeme strach ze smrti? (M. Skrbek)
- Proč některé sbory rostou? (anketa)

* hudba
- Pavel Helan (autor písně iBůh): „Chci lidem dávat otázky…“

* můj příběh
- Poklad v Tesku (H. Penkalová)
- Cysta na vaječníku (Renata)
- První modlitba (M. Hovorková)

* nad Biblí
- Moc povzbuzení (M. Moldan)

* knižní recenze
- David Brainerd – mezi Bohem a indiány (T. Ditrich)

+ reportáž o konferenci „Začít znovu a jinak“ s Lin Buttonovou
+ úvodník Davida Nováka (Uspěli jsme?)
+ editorial Tomáše Dittricha (Nesnaž se dohnat Martina)
+ kreslený vtip Pavla Bosmana
+ jeruzalémská perspektiva: česká vláda v Izraeli, zákon o židovském charakteru státu…
+ ptáme se lékaře: Způsobuje očkování autismus? (MUDr. Ondřej Čapek)
+ zprávy ze života církve u nás i v zahraničí
+ oznámení o chystaných křesťanských akcích

Toto číslo v tištěné podobě můžete zakoupit na:
http://www.kmspraha.cz/knihkupectvi/casopisy/zivot-viry/zivot-viry-1-2015
Další informace včetně předplatného:
tel. 284 841 922,
e-mail: predplatne@zivotviry.cz,
web: www.zivotviry.cz (včetně objednávkového formuláře on-line),
facebook: www.facebook.com/zivotviry

Život víry je nejrozšířenější protestantský křesťanský měsíčník v našich zemích. Mezi několik tisíc jeho čtenářů patří členové naprosté většiny českých a slovenských církví a společenství. Přináší informace o dění v křesťanských církvích i mimo ně, analýzy a komentáře k aktuálním tématům, rozhovory, recenze, čtenářské příběhy, fejetony, humor atd.
Součástí každého vydání je i bohatý informační servis o chystaných akcích (Kalendář křesťanských akcí najdete i na našich webových stránkách – http://kalendar.zivotviry.cz).

Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Bý val á nacis tk a Bývalá nacistka

miluje Čechy a Židymiluje Čechy a Židy

ŽIVOT VÍRY

Hansi

Hirschmannová

1

11


ŽIVOT VÍRY  leden 20142

foto na titulní straně Život víry – Tomáš Dittrich; na této straně:

(6) Život víry – Tomáš Coufal

(8) Život víry – Tomáš Dittrich

(12) Justyna Furmanczyková

(25) Michal Kovařík

6

Lin Buttonová v Praze

charismatická a civilní

co najdete v tomto čísle

8

„Češi jsou moji příbuzní“

M. A. Hirschmannová

12

Kdy církev potřebuje sbíječku

téma: Evangelium a česká duše

z příštího číslaz příštího čísla

 Dan Drápal: O co má smysl usilovat

 rozhovor: John Lennox

 Oxfordský matematik a filozof vědy navštívil ČR

 Trvalo stvoření opravdu šest dní?

úvodník

4 Uspěli jsme? David Novák

reportáž

6 Vnitřní uzdravení v Praze Tomáš Couf al

rozhovor

8 Jako nacista víte, že jste hříšník Maria Anne

Hirschmannová

téma: Evangelium a česká duše

12 Kdy církev potřebuje sbíječku Miloš Poborský

14 Pohoda, nebo pravda? Justin Loy

14 Rostoucí sbory anketa

16 Evangelizační rozhovor: Jak na to? Jovana Chvojková

17 Duchovní můstky Vratislav Kolinský

18 Nemusíme se snažit o něco velkého Heidi Bakerová

můj příběh

19 Poklad v Tesku Hanka Penkalová

19 Slovo „kdyby“ je horší než smrt Václav Lamr

20 Teta teraz vidí mravca či pavúčika... Jana Ruščáková

20 Cysta na vaječníku Renata

21 První modlitba Máša Hovorková

21 Marný je tvůj sen... Alena Damijo

nad Biblí

22 Moc povzbuzení Martin Moldan

ze života církve

24 Lidé se budou téměř dobývat... Petr Horáček

hudba

25 Chci lidem dávat otázky Pavel Helan,

Lucie Švábová

recenze

26 David Brainerd:

mezi Bohem a indiány Tomáš Dit trich

25

Pavel Helan

iBůh: Být s Ním on-line


3ŽIVOT VÍRY  leden 2014

Proměna společnosti evangeliem

ročník 26 / leden 2015

cena 39 Kč / 1,60 €

Život víry je měsíčníkem vydávaným

Křesťanskou misijní společností (KMS),

která sdružuje různá křesťanská

společenství, organizace a jednotlivce.

KMS slouží k vzájemnému dorozumění

křesťanských pracovníků, kteří

usilují o misii a o jednotu křesťanů

ve světle Písma. Chce napomáhat

k duchovnímu růstu a vzdělávání

křesťanů a místních sborů.

KMS chce sloužit Božímu lidu.

Snaží se o prohloubení vztahů mezi

křesťany a usiluje o probuzení.

Šéfredaktor: Mgr. Tomáš Coufal

Redakce: Ing. arch. Tomáš Dittrich

Redakční rada: Ing. arch. Tomáš Dittrich,

Ing. Lubomír Ondráček, Mgr. Jiří Unger,

Ing. arch. Kateřina Hodecová

Sazba a grafi cká úprava: Ondřej Pumr

Korektury: Mgr. Tomáš Coufal, Zdenka Brázdilová

Výtvarná spolupráce: Pavel Bosman

Tisk: Grafotechna Plus, s. r. o.

Redakce a administrace

KMS – Život víry, Primátorská 41, 180 00 Praha 8

tel.: 284 841 922, fax: 284 841 923

e-mail: redakce@zivotviry.cz, web: www.zivotviry.cz

Předplatné

objednávejte pomocí výše uvedených kontaktů

nebo na e-mailu predplatne@zivotviry.cz.

Půlroční (239 Kč) či roční předplatné (477 Kč) lze

zahájit kterýmkoli měsícem roku. Bližší informace

(mj. kompletní ceník včetně množstevních slev)

najdete na www.zivotviry.cz, odkud lze časopis

také pomocí on-line formuláře objednat.

Informace na vyžádání zašleme i poštou.

Předplatné, distribuce a reklamace na Slovensku:

Kníhkupectvo Jonatán,

Legionárska 2, 811 07 Bratislava

tel. 02/555 63 040, e-mail: jonatan@vbh.sk

http://obchod.mrp.sk/vbh

Distribuce pro zrakově postižené elektronicky:

Diakonie ČCE, Klimentská 18, 110 05 Praha 1

tel.: 222 316 306, e-mail: szp@diakonie.cz

Vydavatel: KMS, IČ 539 147

Registrováno: MK ČR E 6094, ISSN 1210-43-45

Za obsah podepsaných článků odpovídají autoři.

Redakce si vyhrazuje právo zaslané příspěvky krátit.

Snažíme se publikovat původní texty. Pokud články,

které nám posíláte, chcete zveřejnit i jinde,

prosíme, abyste nás o tom informovali.

© Život víry – všechna práva vyhrazena.

Přetiskování článků či jejich delších částí bez

písemného svolení redakce se zapovídá, přetiskování

kratších částí (do jednoho odstavce) možno pouze

s uvedením přesné citace (včetně ročníku, názvu

článku a strany). Jednotlivé články možno šířit

prostřednictvím xerokopií, pouze zdarma.

Uzávěrka řádkové i plošné inzerce

je druhého dne předchozího měsíce.

Později zadané inzeráty zařadíme dle možností,

s 50% příplatkem.

Redakce si vyhrazuje právo inzerát odmítnout.

Seznamovací a fundraisingové inzeráty

nezveřejňujeme.

Podmínky inzerce: http://inzerce.zivotviry.cz

Číslo vychází koncem předchozího měsíce

a je distribuováno během první poloviny měsíce.

editorial

3

Milý čtenáři,

možná jsi nedávno na shromáždění slyšel

skvělé svědectví Martina, Jarky nebo někohodal

šího. Jarka říkala, jak se setkala se svoubýva

lou spolužačkou. Nejdřív se jí nechtělo mluvit

o Kristu, ale nakonec se rozhodla, a kamarádka

reagovala velmi pozitivně. To Martin jev evange

lizaci zběhlejší, s lidmi mluví poměrně často, i díky

svému zaměstnání. Zase zažil jedno ze zvláštních

vedení Duchem a oslovil lidi, k nimž by se jinak

evangelium dostalo jen těžko. V čem jsou pro nás

taková svědectví potřebná a užitečná?

Poskytují nám povzbuzení z Božího jednání.

Povzbuzují nás i v tom, že se s Bohem vyplatí žít,

a vedou nás k tomu, abychom rostli ve svýchob

darováních.

Taková svědectví ale tají i nebezpečí: tendenci

srovnávat sebe se službou druhého (většinou

při tom dopadám špatně) a chtít jinapodobo

vat. Obdarování, třeba to k evangelizaci, aleko

pírovat nejde – buď ho máme, nebo ne. Snadno

tak můžeme dělat špatné závěry: Jarka a Martin

jsou nedostižní -> nikdy nic takového nedokážu

-> můj život s Bohem nestojí za nic -> jsemkřes

ťan nižší kategorie...

Kupodivu to vede k tomu, že umdlévám

ve své snaze líbit se Bohu. Vzniká ve mněpřed

stava: Existuje velká služba Bohu (ta není pro

mě, ale pro lidi u mikrofonu) a malá služba (ta

zbývá na mě, ale není tak důležitá ani zábavná).

Toto pojetí služby Bohu či poslušnosti Boha je

špatné.

Pokud máš toto pojetí, říkáš si: Máloevange

lizuju, měl bych evangelizovat víc. Náš život však

patří Bohu jako celek. Především tohlepotřebu

jeme prožívat a hluboce vědět. Naše evangelizace

není kostlivcem ve skříni. Hodnota se tu nesmí

měřit množstvím. V našem celkovém obdarování

může být něco výrazně silnějšího (a v 90procen

tech případů podle statistiky taky opravdu je).

Apoštol Petr svým posluchačům radil: Podle

Svatého, který vás povolal, se i vy staňte svatými

v celém způsobu svého života. (1P 1,15)Následo

vání Svatého, Krista, se týká každého záhybuži

vota, každé oblasti i každé chvíle „v celém našem

způsobu života“. To je cesta, jak se ubránitne

bezpečí srovnávat se s druhými a nad svým„pří

liš malým“ životem lámat hůl.

Evangelizace totiž není to nejdůležitější.Ne

existuje významnější služba Bohu nežkaždo

denní víra v „malých“ životních situacích:

– nenechat se znechutit, že se na mě někdo

zamračil v tramvaji

– nezapsat, že jsem přišel do práce včas,

když jsem přišel o tři minuty pozdě

– udělat včas něco, do čeho se mi nechce, ale

o čem vím, že včasnost v této věci pomůže

– nezneužívat pracovní dobu k řešení svých

soukromých věcí

– nenaštvat se na někoho, kdo mě předběhne

v obchodě, ale pomodlit se za něj a v myšlenkách

mu požehnat

– reagovat vstřícně na svého nejbližšího,

na manželského partnera, a to i když měl zrovna

špatný den a nepřekypuje vstřícností

– nenechat se vyprovokovat domácímpuber

ťákem k zbytečné kritice nebo k diskusi

– nepřejíst se při večeři

– nebloumat, odpočinout si, podívat sena te

levizi, přečíst si knížku nebo noviny

– věnovat čas modlitbě nebo Bibli navzdory

tomu, že v televizi jde nějaký hloupý pořad

– jít včas spát a neprobloumat půlhodinu

přepínáním televizních programů ani internetem

– neprosazovat sex, když se na to manželka

či manžel necítí (nebo být k dispozici pro sex,

když vidím, že by to druhého povzbudilo)

Omlouvám se za dílčí výběr, omezil jsem

se na to, co řešívám osobně. Tvrdím, že říctně

komu evangelium není důležitější než nic z toho,

co jsem tu vypočetl. Jde o „celý způsob života“,

o každé jeho zákoutí. Když se nám nedaří tyhle

malé věci, můžeme lidem říkat evangelium, ale

oni nám nejspíš nebudou věřit. Martin a Jarka

jsou tak efektivní nejspíš proto, že se Bohu chtějí

líbit v malých věcech.

Veliké věci rostou jen z těch malých, ale

u tebe to bude třeba něco úplně jiného neževan

gelizační rozhovor, o kterém bys mohl svědčit

před shromážděním.

Když Bůh říká, abychom byli svatí jako on,

nemyslí tím v první řadě na výrazné skutky – jde

o „celý způsob života“. Jen takový život násna

plní. Náš život je totiž k tomu, aby byl jedinečný

v každém detailu. Pokud tomu tak není, výrazné

svědectví je kamufláží naší nenaplněnosti.

Jan o Ježíši a o nás napsal: Jaký je on, takoví

jsme i my v tomto světě. (1J 4,17a) Jsmes Kris

tem ztotožněni – Ježíš se dotýká každého krůčku

v našem životě. Záleží mu na nás a je v tom

s námi. To z Tvého malého života činí životje

dinečné hodnoty. Jestli nemáš dar evangelizace,

nemusíš proto mít pocit, že jsi k ničemu.Kris

tova přítomnost v každé Tvé záležitosti, i téne

postřehnutelně malé, Ti dává bezpečí prosoučas

nost i pro věčnost.

Tam, ve věčnosti, se naplní Pavlův úžasný

prorocký výhled: Až Otec podřídí všechno Synu,

pak se i sám Syn podřídí tomu, jenž mupod

řídil všechno, aby byl Bůh všechno ve všem.

(1K 15,28) Jde o naplnění všech věcí,o perspek

tivu, kterou mají ti, kdo věří věčnému Bohu, ti,

kteří věří, že svět, stvoření, dějiny i našejednot

livé životy mají skutečný smysl.

Ano, naplní se to až ve věčnosti, ale tím,

že žijeme každou chvíli pro Boha a s ním, se

na tom už podílíme. Každá chvíle Tvého života

je významná, protože jí můžeš potěšit a oslavit

Boha a protože ji můžeš prožít s ním. Tvůjži

vot je pro Boha i pro svět důležitý, všechno,vše

cičko je významné, protože to prožíváš s Bohem

a Bohu. Nenech se vyšachovat či vybičovatk vý

konům, kterými bys chtěl přeskočit své jedinečné

povolání být jako Kristus a vyměnit ho za něco

viditelného, vnějšího.

Když si své jedinečnosti vážíš a nepatříš do té

desetiprocentní menšiny evangelizačněobda

rovaných křesťanů, občas se stane, že někomu

o Kristu povíš. Bude to třeba ještě silnějšísvě

dectví, než jaké zhruba jednou za měsíc

říká do mikrofonu Martin. Ale tady už

přece nejde o to, Martina dohnat nebo se

mu přiblížit. Jak úžasné je naše povolání

v Ježíši Kristu a jak slavná je naševy

hlídka do budoucnosti i do věčnosti!

Nesnaž se

dohnat Martina


ŽIVOT VÍRY  leden 20144

České turné Vinesongu. Na 14

místech, od Liberce po Sušici a od Plzně

po Ostravu, vystupovala britská hudební

skupina Vinesong na svém loňskémlis

topadovém turné „Láska dokáže změnit

svět“. Dvě z míst byly věznice.

K pořádání akce v jednotlivýchmís

tech se často spojilo několik církví,celko

vě se zapojila společenství osmideno

minací (CB, BJB, ECM, KS, AC, řkc, ČCE

a SCEAV). Skupina po dvou letech oprášila

svoji češtinu, když s nimi celý den českou

výslovnost a zpěv nacvičoval pastor KS

Plzeň, hudebník a překladatel jejich písní

Karel Řežábek. Podle svědectvíz jednot

livých míst sály většinou přetékaly. Nejvíc

lidí, 300, přišlo v Sušici.

„Navštívila jsem koncert v Liberci,“

řekla nám tajemnice pořádajícíorga

nizace, KMS, Hana Pospíšilová. „Líbil se

mi důraz v promluvě vedoucího skupiny

Johna Watsona na odpuštění a vnitřní

uzdravení i na to, že Bůh chce použít

každého z přítomných k šíření své

lásky.“ Watson spolu s kapeloudoká

zal oslovit jak křesťany, tak nevěřící.

V Liberci na výzvu k přijetí Kristarea

govalo 20 lidí z přítomných více než

200. Také na ostatních místech chtěly

do vztahu s Bohem vstoupit desítky

nevěřících, ve věznicích byla reakce

na výzvu ještě masivnější.

Induktivní metoda funguje

i v Egyptě. V listopadu pořádalaorga

nizace Precept Ministries tři konference

induktivního studia Bible v Egyptě. Dvě

z nich vycházely z knihy Kay Arthurové

o manželství.

„Na první konferenci přišli policisté

a zjišťovali, kdo jsme a co vyučujeme,“

uvedli manželé Mia a Costel Oglicovi, kteří

spolupracují také s KMS. Po konferenci je

policie odvezla k výslechu. Cesta trvala

téměř dvě hodiny, přitom museliněko

likrát přestoupit z auta do auta. „Všichni

cizinci mohou v této zemi znamenatohro

žení. Řadě věcí nerozumíme, aleděku

jeme Bohu, že se naši místníspolupracov

níci nedali odradit,“ napsali nám Oglicovi.

Jejich vyučování podle nich v zemi

s převážně muslimskou a koptskoutra

dicí působilo opravdu radikálně. „ Sloužit

v této části světa s sebou často přináší

obtíže,“ uvedli. Proto jsou pro ně velkým

povzbuzením proměny v myšleníúčast

níků. „Je skvělé, že na všechny konference

přišli lidé z různých měst, vesnic, sborů

a denominací. Jak krásné je sledovat, že

Boží slovo lidi spojuje!“

Mnozí z účastníků byli vedoucí. „Jeden

nás poprosil o modlitby, protože dva ze

studentů z muslimských rodin, které vedl

k obrácení, byli vyloučeni z vysoké školy.

Jeho působení je sledovánobezpečnost

ními složkami školy,“ napsali manželé

Oglicovi.

Třetí konference se zabývala knihou

Kay Arthurové „Filipským“, která jek dis

pozici i v češtině. Té se zúčastnili také

vedoucí ze Súdánu. Jeden z nich uvedl,

že induktivní metodu studia Písma bude

dlouhodobě používat ve své službě.

Konference SŽ Brno. V Brně sepo

slední listopadový víkend v prostorách

místního SŽ konala konference „Tobě blíž“.

Promluvili na ní Peter Čurík, Carl Gustaf

Severin a Michal Vaněk ze SŽ, a Lukáš

Targosz a Miro Tóth z AC Košice. Nedělní

chvály vedla slovenská skupina Tretí deň.

Akce měla přes 500 účastníků. Na

internetu byly přístupné přímé přenosy

jednotlivých shromáždění, u jednotlivých

programů bylo registrováno 300–400při

pojení. Zároveň probíhala i dětskákonfe

rence pro více než 70 dětí.

„Akci jsme nepropagovali jakokonfe

renci,“ řekl Životu víry pastor pořádajícího

sboru SŽ Brno Michal Vaněk. „Pozvali jsme

lidi, aby ty dva dny přišli hledat Boha.

Atmosféra byla skvělá, celé setkání se

neslo v duchu naděje.“

Běloruský vězeň v Praze. Předro

kem propuštěný běloruský vězeň svědomí

Pavel Sieviaryniec 11. 12. osobně v Praze

představil české vydání své knihy Miluji

Bělorusko. Jedním z organizátorůsetká

ní byla Světlana Vránová ze SŽ Pardubice,

která knihu přeložila.

Devětatřicetiletý pravoslavnýSievi

aryniec, spolupředseda Běloruskékřes

ťanské demokracie, si odseděl tři roky

po posledních prezidentských volbách

(vězněn byl ale už i předtím). Je jedním

z nejpopulárnějších běloruskýchopozič

ních politiků. Napsal několik knih, ječle

nem běloruského PEN centra a držitelem

několika literárních cen.

Slavnostní prezentace knihy v Domě

národnostních menšin se zúčastnilo

kolem sedmdesáti hostů z řadspon

zorů, konzultantů, běloruské menšiny

i zástupců české veřejnosti. V programu

vystoupil předseda TOP 09 KarelSchwar

zenberg, europoslanci Pavel Svoboda

a Jaromír Štětina, překladatelka a další.

Autor podepisoval knihy a odpovídal

na řadu otázek.

ERC oslovila české politiky. Ze

svého 11. Valného shromážděnív prosin

ci vyzvala ERC české politiky, aby přispěli

k zastavení rozpínavosti islamistůa účin

ně pomáhali ukončit genociduna křesťa

nech prováděnou Islámským státem.

„V posledních měsících členovékřes

ťanských církví a náboženskýchspoleč

ností s obavami sledují nebývalou krutost,

krátce

T

ento článek jsem napsal na místech, kam

bych se za svého mládí nikdy nedostal:od

kudsi u Madhubání. Prý je to jednoz nej

chudších míst Indie a náš sbor tam staví školu

a provádí misijní práci... Tak jsem tentokrát

oslavil výročí sametové revoluce.

Ve  dnech kolem tohoto výroči jsme se setkali

s  mnoha analýzami, nakolik jsme za  těch 25 let

svobody jako národ uspěli. O tom ale psát nechci,

i když při některých komentářích se mi pění krev...

ale ovládnu se. Chtěl bych se podívat na to,nako

lik jsme uspěli jako evangelikální křesťané.

Někde církev roste

Nejen u nás, ale i ve světě rostouv protestant

ském kontextu především církve a  společenství

ortodoxní v  učení a  volnější ve  formách. Jinými

slovy společenství, která vyznávají Ježíše jako

Božího syna, která vnímají Písmo jako měřítko

pravdy a  života, která

propojují křesťanskou

víru s  životem – tedy

pro která je víra více než

jen správný názor, věro

uka nebo kulturní zále

žitost. Zároveň církve, které jsou ochotny formy

uctívání Boha přizpůsobovat jed

nak těm, kteří přicházejí z necír

kevního prostředí, a jednak měnící

se době.

Problém je, že to někdy v církvi

vypadá opačně: lpí na  formách,

ale stává se liberální, co se věro

uky týká, nebo jinak řečeno, rela

tivizuje evangelium (nebo rezig

nuje na  obojí). Z  dlouhodobého

hlediska je tento postoj smrtící.

Karl Barth v  „Dějinách protestantské teologie

19. století“ napsal, že církev ve jménupřizpůso

bení evangelia sekulárnímu (světskému) myšlení

„obětovala evangelium, a  tím ztratila svoje po

slání“. Církev, resp. někteří teologové, v  jím po

pisovaném kontextu měli „dobrý“ cíl, a to„vyhá

zet“ z Písma to, co by mohlo hledajícía nekřes

ťany pohoršit. Výsledkem byla ztráta slanosti.

Slovo o pokání, hříchu, Kristově jedinečnostito

tiž pohoršovat bude.

My Češi žijeme v hodně specifickém(ne)ná

boženském prostředí. I přes jistou averzinekřes

ťanů vůči církvi některé sbory a  církve za  25 let

rostly, neztrácely děti, které se narodily do vě

řících rodin, a  skrze působení těchto společen

ství přicházeli mnozí lidé k  poznání Krista jako

osobního Spasitele. Tyto církve a  sbory i  díky

určitým nárokům na  své členy a  důrazu na mi

sii a  evangelizaci někdy dostávaly nálepky fun

damentalisté, pieťáci, fanatici, naivkové atd.Ně

kdy tyto nálepky dostávaly od  těch, kteří by se

od nich měli spíše učit a kteří za svoji současnou

existenci vděčí především státu.

Sám jsem vyrůstal v  „pieťáckém“ sboru CB

Praha-Smíchov, ze kterého vnikly tři další velké

a  stabilní sbory. Kázalo se zde evangelium, po

třeba znovuzrození, posvěcení... pro některé

dost „černobílé“ důrazy. Výsledek byl, že přes

mnoho chyb tento sbor (stejně jako další tři jeho

„děti“) přitahoval stovky hledajících, vzdělaných

i méně vzdělaných, trpících i lidí na vrcholu sil.

Podobných svědectví bych mohl uvést mno

hem více, a to nejen ze své denominace a sboru.

úvodník

Uspěli jsme?

David Novák

Lidé nehledají „křesťanské

hodnoty“, ale smysl života

– a ten jim hodnoty nedají.

Vinesong ve věznici Heřmanice

P. Sieviaryniec (vlevo), J. Štětina,

K. Schwarzenberg a S. Vránová


5ŽIVOT VÍRY  leden 2014

s níž bojovníci tzv. Islámského státupostu

pují proti křesťanům a jiným neislámským

menšinám,“ praví se v prohlášení. „Syrští

křesťané i jejich souvěrci v Irákua Liba

nonu se ocitli na pokraji vyhubení.Islám

ský stát likviduje všechny, kdo nepatří

k radikálním vyznavačům islámu.Do sku

piny určené k vyhlazení patří především

křesťané. Nestačí-li uprchnout z míst, která

Islámský stát obsadil, jsou mužipopra

vováni, z mladších žen se stávají sexuální

otrokyně. Islamisté zahájiliv okupova

ných oblastech konečné řešení křesťanské

otázky... S lítostí sledujemenepřesvěd

čivá a nejednoznačná vyjádření čelných

představitelů naší země vůči politickému

útlaku jiných režimů a ideologií. Mrzí nás,

že přestáváme být vnímáni jako země,

která si uchovala cit pro bolest druhých.

Proto vás jménem křesťanů sdružených

v církvích ERC naléhavě žádáme, abyste

ve své zahraniční politice brali většízře

tel na situaci utiskovanýcha pronásledova

ných, pokoušeli se ve zmíněných oblastech

pomoci trpícím a při svém rozhodování se

jednostranně neřídili pouze ekonomickou

výhodností.“

Autoři výzvy připojují nótu vedení

Evangelikálního společenství Sýriea Liba

nonu, které reprezentuje všechnyprotes

tantské církve v oblasti, a uvádějí, jak se

církve, které ERC v ČR zastupuje, angažují

v pomoci pronásledovaným.

„Blížící se zima je hrozbou, že ti, které

nezahubí islamisté, podlehnounepříz

nivým přírodním podmínkám,“ uvádí se

ve výzvě našim politikům. „S tímnaléha

vějším voláním se na vás obracíme.Z hle

diska víry, která nás nese, víme, žeodpo

vědnost, již v tuto chvíli nesete, jeobrov

ská. V hodnocení vaší náročné práce

nakonec nemusí hrát nejvýznamnější roli

to, kolik jste splnili ze své agendy, ale to, co

jste vykonali pro záchranu trpícícha ohro

žených na životě. Bolest lidí ve světě je

veliká a my jako národ nezaslouženěobda

rovaný svobodou i prosperitou musíme,

vedeni vaším příkladem, prokázatvelko

rysost srdcí.“

Krok ERC ukazuje pozitivní změnu

v jejích důrazech. Ještě před několika

lety se totiž, podobně jako jejízastřešu

jící orgán, SRC, o pronásledované křesťany

nezajímala.

Pokus o televizní popravuStani

slava Grosse. V rámci desetidílného cyklu

ČT Expremiéři byl 2. 12. vysílán i dokument

o Stanislavu Grossovi. Ten uvěřil v Ježíše

Krista a v dubnu byla v této souvislostiv po

řadu ČT 168 hodin odvysílána ukázkaz do

kumentu s jeho omluvou všem, kteří mu

coby předsedovi vlády důvěřovali a které

zklamal. Šlo předně o způsob získání peněz

na koupi luxusního bytu na pražskémBa

rrandově v roce 2005.

Cyklus vytvořilo několik začínajících

dokumentaristů studujících FAMU, tento

díl režíroval Jan Látal. Osobně nechápu,

jak mohl pořad s tolika prvky bulvárupro

niknout na veřejnoprávní stanici. Autoři

nechali v Praze-Holešovicích vylepit„his

torický“ billboard s Grossovou fotkou

a s nápisem „Myslím to upřímně“.Kolem

jdoucí říkali, co o bývalém předsedovi vlády

soudí, a spreji psali na billboard svékomen

táře. Často šlo o vyjádření nenávisti. Záměr

autora pořadu zdiskreditovat bývaléhopre

miéra byl evidentní. Jedním z výdobytků

bulváru je

natáčet

i po tom,

kdyrespon

dent

domluví.

Kamera

na obličeji Stanislava Grosse viselaněko

likrát dlouho poté, co dokončil odpověď.

Předpojaté komentáře expertůa pseudoex

pertů nechávám bez poznámek.

Komentátor LN Jiří Peňás po shlédnutí

pořadu napsal, že šlo o „nekonkrétní, zato

efektní a působivé představení, kdy jeden

sehraje roli soudce, druhý kajícníka.Sta

nislav Gross tuto roli ve filmu sehrál a je

možné, ba osobně jsem o tom i přesvědčen,

že i nyní upřímně. Věřím i jeho omluvě.“

Tolik Peňás.

Jako křesťan také Grossově omluvě

věřím, ale zůstávají ve mně i otazníky. Gross

uvedl, že zisk 80 nebo 100 milionů z prodeje

akcií byl legální. To je možné. O legitimitě

však vážně pochybuji a myslím, že prokřes

ťana by tato otázka stranou zůstat neměla.

Autoři pořadu žel nevyužili možnosti vyptat

se na tuto otázku podrobněji a podivné

majetkové transakce trochu prolustrovat.

Pro nezaujatého diváka mohlStani

slav Gross z pořadu vyjít pozitivně.Ote

vřeně mluvil o své nezralosti a pokušeních

moci a slávy. Poctivě přiznal, že jakopoli

tik nedělal jenom čisté věci. Kdo sivzpo

míná na sebejistého mladíčka z doby před

17 lety, mohl vidět, že dnes je to na první

pohled jiný člověk, člověk, který zažil těžké

věci a který ze sebe přestal dělat machra.

Působil jako pokorný muž, a to i díky těm

neférovým dlouhým záběrům kamery.Ne

uhýbal pohledem, neklopil oči, trpělivěče

kal, co bude dál.

Ministerstvo se snaží rozlišovat

léčitele. Ministerstvo zdravotnictvívy

tvořilo v květnu adresu sarlatani@mz.cz,

na kterou si lidé mohou stěžovatna lé

čitele, ale i psát své pozitivní zkušenosti

s nimi. Náměstkyně ministrazdravotnic

tví Lenka Teska Andrštová (ČSSD) tovy

světlovala v rozhovoru pro DV TV 12. 12.

na serveru Aktualne.cz. „Šarlatán je osoba

úplně jiná od léčitele,“ řekla doslovamo

derátorovi Martinu Veselovskému. Podle

Andrštové existují i slušní léčiteléa roz

díl je jen v tom, zda se staví proti lékařské

péči či nikoli.

Ministerstvo také plánuje novelutrest

ního zákoníku, ve kterém se chystázakot

vit trestní odpovědnost léčitelů za špatnou

konzultaci. Obě iniciativy zřejměnastar

tovala smrt šestiletého chlapce, jehož

rodiče uposlechli léčitele, odmítlimedi

cínskou léčbu a nyní jsou podle Andrštové

souzeni za vraždu. Léčitel se zezodpověd

nosti vymanil.

Na dotaz moderátora, kolikminister

stvo od zavedení e-mailové adresy podalo

trestních oznámení, Andrštováodpově

děla, že žádné. Také ve snaze vysvětlit,

kteří léčitelé jsou dobří a kteří špatní nebo

v reakci na otázku, zda by mělo býtléčitel

ství registrovanou živností, se náměstkyně

projevovala nekompetentně.

Ukázalo se, že kde se lidé za evangelium nestydí,

kde se nebojí měnit formy, kde počítají s nad

přirozenou mocí Božího Ducha, tam je šance

na růst, a to jak růst kvalitativní (v podoběpro

měněného života), tak kvantitativní (v  podobě

nových rozhodnutí pro Krista).

Ukázalo se, že lidé hledají nikoli především

„křesťanské hodnoty“, ale smysl života, který

jim hodnoty samotné dát nemohou. Ten jim dá

Kristus. Pokud se ale křesťanům a  církvi podaří

Krista a  jeho oběť relativizovat, je jen otázkou

času, kdy církev začne stagnovat.

Hlavně nebýt fanatik

Jedna z  věcí, nad kterou se někteří ušklíbali

a ušklíbají, je a byl určitý radikalismus těch, kdo

Krista následují. V  této souvislosti si nemohu

odpustit slova Francise Fukuyamy, který v knize

„Konec dějin a poslední člověk“ hovoří o tom, že

„lidé moderního vzdělání sedí spokojeně doma

a  gratulují si ke  své shovívavosti a  odporu k fa

natismu. Nietzscheho „Zarathustra“ se k  oněm

průměrným obrací se slovy: „Nebo říkáte: ,Jsme

venkoncem skuteční, bez víry a bez pověry‘, tak

pyšně vypínáte prsa – ach třebas, že prsou ani

nemáte!“ Fukuyama dobře vystihujepostmoder

ního člověka (a  já bych dodal i  křesťana) s  jeho

zaklínadlem „hlavně nebýt fanatik“, které ale

neznamená nic jiného než strach nést za  svoje

stanovisko, postoj či názor zodpovědnost. Za

rathustra tyto lidi nazývá průměrem.

Nepíšu o  fanatismu, navíc v  současné době

nikdo nemusí pro víru riskovat život. Píšu jen, že

pokud sbory či církve rostly, pak i proto, že lidé

v nich nejen v Krista věřili, ale také honásledo

vali, a to v sobě jistou dávku radikálnosti nese.

Jdeme dál

Uspěla tedy církev za  oněch 25 let? V  zásadě

myslím, že ano, jakkoli nepopírám mnoho chyb.

Za  svoji generaci (kolem padesátky) vnímám, že

náš úkol byl vrhnout se bez přípravy do  nových

možností, které se otevřely doslova ze dne na den.

Nikdo z nás nevěděl, jak se mnoho věcí dělá,

většina neuměla anglicky, vzdělání si mnozí

z nás dodělávali za pochodu (pokud vůbec), byli

jsme ovlivněni nejrůznějšími duchovními vl

nami exportovanými ze zahraničí... Asi nemá

smysl vyjmenovávat desítky evangelizací, Po

chody pro Ježíše, pouliční akce, zakládání růz

ných křesťanských služeb se sociálním zaměře

ním, křesťanských nakladatelství, misijních or

ganizací, křesťanských časopisů atd. Jednalo se

o často veliké projekty vedené pár nadšenci – až

mi z  toho dnes jde mráz po  zádech. Je pravda,

že někdy se na  toto nadšení nabalili lidé, kteří

dokázali leckomu ublížit, kteří se časem ukázali

jako manipulátoři a falešní učitelé, že docházelo

k  různým „úletům“ atd. Přesto mnoho dobrého

vydrželo a pokračuje dál.

Někdy, když přijedu na  Křesťanskou konfe

renci, na  Přihořívá nebo na  jiné akce, setkávám

se zde s  těmi, kteří dlouhou dobu kráčeli a do

dnes kráčí v  čele svých sborů, církví a denomi

nací. Vídával jsem je na  různých evangelizacích

hned po  revoluci, na  Pochodech pro Ježíše atd.

Byli a  jsou mi vzorem, jen si někdy uvědomím,

že začínají vypadat nějak starší. Jenže pak seně

kdy podívám na sebe...

Proč to píšu? Oněch 25 let bylo ohromným

dobrodružstvím. Bylo tolik možností, výzev

a zkušeností s Božím jednáním. Jenže čas jde dál,

a  proto se raduji, když vidím další generaci. Ge

neraci vzdělanější, jazykově vybavenější, schop

nější, sebevědomější (myšleno v dobrém),s mno

hem větším rozhledem, než jsme měli my nebo

alespoň já. Generaci, která vyrůstala ve svobodné

společnosti, a tedy s jinými možnostmi.

Úkol nás, kteří se pohybujeme ve  druhé po

lovině života, je nezatrpknout, ale dát nastupu

jící generaci prostor, varovat ji před chybami,

kterých jsme se dopouštěli, a snad předat i něco

z křesťanské radikálnosti vycházející z Pavlových

slov „vím, komu jsem uvěřil“...

Bc. David Novák, M.Th., je členem Rady CB,

kazatelem sboru CB Praha 13, předsedou ČEA

a učitelem filozofie.

připravil Tomáš Dittrich




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist