načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Život skoro bez odpadu – Jana Karasová; Helena Škrdlíková; Michaela Gajdošová

Život skoro bez odpadu

Elektronická kniha: Život skoro bez odpadu
Autor: Jana Karasová; Helena Škrdlíková; Michaela Gajdošová

– Je vůbec možné žít bez odpadu? Ano je! Tedy skoro. Jak na to vám představí trojice autorek, které založily známý blog Czech Zero Waste o životním stylu, který snižuje negativní dopad nejen na životní prostředí, ale i na lidi ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  219
+
-
7,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 83.2%hodnoceni - 83.2%hodnoceni - 83.2%hodnoceni - 83.2%hodnoceni - 83.2% 100%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: CPress
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2019
Počet stran: 350
Rozměr: 23 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 1. vydání
Skupina třídění: Sanitární technika. Vodárenství. Odpadové hospodářství. Světelná technika
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-264-2799-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Je vůbec možné žít bez odpadu? Ano je! Tedy skoro. Jak na to vám představí trojice autorek, které založily známý blog Czech Zero Waste o životním stylu, který snižuje negativní dopad nejen na životní prostředí, ale i na lidi v našem okolí. Poradí vám, jak s životem bez odpadu začít, jak v praxi řešit některá bezodpadová rozhodnutí, jak přistupovat k běžným činnostem po vzoru zero waste – od úklidu, vaření, oblékání, až po cestování a život s dětmi.

(jak jej žijí holky z Czech Zero Waste)
Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jana Karasová; Helena Škrdlíková; Michaela Gajdošová - další tituly autora:
Ztráty Ztráty
Život skoro bez odpadu Život skoro bez odpadu
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Život skoro bez odpadu

Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na

www.cpress.cz

www.albatrosmedia.cz

Michaela Gajdošová, Jana Karasová, Helena Škrdlíková

Život skoro bez odpadu – e-kniha

Copyright © Albatros Media a. s., 2019

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.


Michaela Gajdošová

Jana Karasová

Helena Škrdlíková

Život skoro bez odpadu

Jak jej žijí holky

z Czech Zero Waste

CPress

Brno

2019


Děkujeme všem našim kamarádům, známým a odborníkům, kteří nám při psaní knihy

poskytli zpětnou vazbu. Bylo vás tolik, že není možné vás všechny vyjmenovat, ale

vy víte, že děkujeme právě vám. Velký dík patří Petře, naší redaktorce, která s námi

a neustálým odkládáním deadlinů měla svatou trpělivost a vždy ochotně reagovala na

naše prosby a požadavky. Děkujeme taky všem vám, kteří jste nás při té dlouhé cestě

psaní knihy inspirovali a motivovali. No a nejvíc děkujeme sobě navzájem, že jsme

knize daly všechno, co jsme z těch svých (nejenom bezodpadových) životů dát mohly,

že jsme to nevzdaly a přežily.

Helča, Jana a Míša


Obsah

Život skoro bez odpadu – co to je? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7

Jak na život skoro bez odpadu? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7

Co od této knihy očekávat a jak ji číst? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7

Naše bezodpadová kniha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8

Jak to všechno začalo 9

Tak co, jste připraveni začít psát i vy

svůj příběh o životě skoro bez odpadu? 16

Vše, co jste kdy (ne)chtěli o odpadu vědět 17

Z historie (bez)odpadu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .17

Česko a odpady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .19

Bez odpadu, bez dopadu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .20

Proč stojí za to žít zero waste . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .22

Bezodpadová pyramida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .23

Zrecyklovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .27

Zkompostovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .34

Jak se životem bez odpadu začít . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .39

Bez odpadu prakticky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .41

Dom ov 49

Bezodpadový dům a byt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .49

Domácnost bez odpadu místnost po místnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .52

Vyklízecí úklid . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .59

Běžný úklid . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .64

Jídlo 67

Skladba jídelníčku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .67

Obalové nakupování jídla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .70

Bezobalové nakupování jídla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .72

Skladování potravin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .81

Konzervování potravin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .84

Vařit, péct a jíst bez odpadu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .87

Zelenina, ovoce a houby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .97


Bylinky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .105

Pečivo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .106

Živočišné produkty a jejich alternativy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .108

Nápoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .112

Obléct se 119

Cesta oděvu plná odpadu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .119

Vysněný šatník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .123

Shánění „nového“ oblečení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .130

Bezodpadová péče o oblečení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .135

Kam s nechtěným oblečením . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .140

Boty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .144

Péče o tělo 149

Zuby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .149

Pleť . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .152

Pokožka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .157

Jak se zbavit ochlupení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .158

Vlasy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .160

Menstruace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .162

Toaletní papír,

nebo to zkusit bez něj? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .165

Zdraví 167

Zdraví těla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .167

Sexuální zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .175

Klid v duši . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .179

Volný čas, zahrada a zvířata 185

Zákeřný internet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .185

Zájmy a koníčky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .188

Sport . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .190

Zahradničení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .193

Domácí zvířata a mazlíčci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .204

Slav it 211

Vánoční a velikonoční tradice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .211


Rodinné oslavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .220

Chata s kamarády

či rodinou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .220

Festivaly a velké akce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .223

Svatba a velké oslavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .224

Cestovat 229

Cestovat bezodpadově . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .229

Výlety . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .234

Klasické dovolené a poznávací i baťůžkářské cesty . . . . . . . . . . . . . . . .237

Kempování, voda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .238

Hory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .241

Dálky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .245

Dlouhodobý pobyt v zahraničí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .247

Děti 251

Těhotenství a porod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .251

Miminko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .257

Děti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .267

Přechod na zero waste s dětmi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .274

Učit se 277

Dítě školou povinné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .277

Na střední . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .282

Na výšce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .286

Pracovat 295

Zaměstnanec bez odpadu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .295

Skoro bezodpadové podniky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .301

Bezodpadová komunita 319

Zero waste nejbližší . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .319

Zero waste okolí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .320

Zero waste Česko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .321

Použitá literatura 327

Poznámky, nápady, inspirace 345


Život bez odpadu 7

Život skoro bez

odpadu – co to je?

Zero waste neboli bezodpadový přístup k životu se snaží snižovat tvorbu odpadu, který po nás zůstává, méně plýtvat a co nejlépe využívat to, co už máme. Pro nás tři – Janu, Helču a Míšu, není zero waste jen život bez pevného odpadu, který končí v koši našich domácností. Zero waste je pro nás hlavně o bezodpadovém přístupu k celému životu, který znamená snažit se žít s co nejmenším negativním dopadem na životní prostředí i lidi okolo nás. Zero waste je pro nás přístup k životu, ve kterém záleží, jak se na věci a činnosti díváme, jak k nim přistupujeme a co je pro nás důležité. Je to cesta plná pokusů, omylů, vycházení ze své komfortní zóny, ale také zábavy a dobrodružství. Proto je pro nás důležitější změnit svůj celkový postoj vůči odpadu a dopadu, který náš život zanechává, než se jen naučit pár konkrétních bezodpadových triků.

Jak na život skoro

bez odpadu?

O tom, jak ke svému každodennímu životu přistupovat, aby v něm začal odpad mizet, pojednává právě tato kniha. V úvodu vás zavedeme do odpadových i bezodpadových zákoutí lidské historie i současnosti, která pomáhají lépe

porozumět našemu vztahu k odpadu a spotřebě.

Poodkryjeme, co všechno se skrývá pod negativ

ním dopadem, který se snažíme omezit společně

s odpadem. Seznámíme vás s bezodpadovou py

ramidou a dozvíte se, jak si s odpadem, který přeci

jen vznikne, poradit co nejšetrněji. Poradíme, jak

řešit některá bezodpadová rozhodnutí, jako je na

příklad výběr materiálů nebo shánění nových věcí.

Abychom vám hledání té vaší bezodpadové cesty

usnadnily, v dalších kapitolách nabídneme kon

krétní tipy, rady a doporučení, jak bezodpadový

přístup uskutečnit při každodenních činnostech

i výjimečných událostech – od zařízení domu, úkli

du, vaření, oblékání přes péči o tělo a své zdraví,

trávení volného času, slavení a cestování až k živo

tu s dětmi, studiu a práci. Je jen na vás, co si z nich

vyberete a začleníte do svého života nebo jaká

vlastní bezodpadová řešení sami objevíte.

Co od této knihy

očekávat a jak ji číst?

Knihu, prosíme, čtěte trochu jako encyklopedii,

trochu jako blog a v neposlední řadě jako společ

né dílo nás tří autorek i vás samotných.

Encyklopedie od pradávna shrnují dosavadní po

znání svých autorů a ani my nehodláme tvrdit, že je

tato kniha kompletní a definitivní. Naopak v mno

ha oblastech, hlavně těch, kde to s odpadem

ještě notně skřípe, doufáme, že si brzy zaslouží Život bez odpadu doplnění a aktualizace. Se svou troškou do bezodpadového mlýna můžete přijít i vy, na konci každé kapitoly k tomu máte pár volných řádek. Zero waste život ale nelze popsat jen sbírkou encyklopedických hesel. Proto knížku prokládáme vlastními příběhy a postřehy z našich každodenních životů, vzpomínkami na dětství a úvahami. Jsou to vlastně takové blogové příspěvky, které by se klidně mohly objevit i na našem online blogu. Témata, se kterými se v knize setkáte, vycházejí hlavně z naší vlastní zkušenosti. A protože je to zkušenost trojitá a protože víme, že některé věci každé z nás vyhovují jinak, často nabízíme více než jen jednu možnost, jak k dané otázce přistupovat. Tím vám chceme dát možnost zvolit si řešení, které pro vás bude tím pravým. Nebojte se je formovat podle sebe. Pro svá tvrzení a doporučení jsme se snažily najít odborné podklady. V knize jsou označeny číselným indexem a jejich seznam najdete na stranách 327–344. Pokud vás některé z nich zaujmou, můžete si podle seznamu najít vědecké studie, knihy, novinářské texty a odborné i popularizační weby, ze kterých jsme vycházely, a nastudovat si k tématu víc.

Naše bezodpadová

kniha

Když jsme se rozhodovaly, jestli knihu o životě bez odpadu napsat, už v prvním e-mailu, který jsme si s nakladatelstvím vyměnily, jsme zjišťovaly, jestli je možné knihu vytisknout na recyklovaném papíře

a šetrným inkoustem. Zároveň jsme ji chtěly vydat

i jako e-knihu. Byl to pro nás jeden z nejdůležitěj

ších požadavků, protože jsme si přály, aby pro

vedení knížky odpovídalo jejímu obsahu. Sehnat

tiskárnu, která by naše požadavky splnila, stálo

nakladatelství jistě spoustu úsilí, ale nakonec se to

povedlo.

V ruce teď držíte knížku, která je vytištěna na 100%

recyklovaném papíře.

1

Kniha je v minimalistickém

černobílém designu, který je úspornější než ba

revný, potištěna barvou z rostlinných olejů, která

je zdravotně nezávadná a vhodná například i pro

dětské knihy.

2

Víme, že fotky a barevné ilustrace

táhnou a k spoustě pasáží by se hodily. Věříme ale,

že fotky a obrázky si užijete třeba na našem blo

gu a že pokud vám barvy chybí, nebudete se bát

chopit se pastelek. Doufáme, že v knize uvítáte

prostor, který jsme absencí fotek ušetřily a využily

pro přidání více informací.

A že jich přibylo! Původně měla mít kniha dvě stě

stran. Po napsání první kapitoly jsme ale věděly,

že se do nich v žádném případě nevejdeme. Tedy

jestli vám chceme napsat o tom všem, co podle

nás k životu bez odpadu patří. Nakonec držíte

v rukou 352 stran naší tříleté práce. Aby vám kniha

vydržela co nejdéle, zvolili jsme měkkou brožova

nou vazbu slepenou bezpečným lepidlem.

3

Díky

tomu bude kniha dobře recyklovatelná v případě,

že někdy skončí v koši.

Doufáme ale, že se tak nestane. Přály bychom si,

aby vám kniha sloužila co nejvíc. Čtěte ji (klidně

na přeskáčku), vracejte se k ní a půjčujte ji lidem,

které by mohla oslovit. V okamžiku, kdy by vám

knížka měla netknutě ležet v knihovně, ji pošlete

dál. Věnujte ji třeba místní knihovně, kde si jí bu

dou moci užít i další čtenáři. Život bez odpadu | Jak to všechno začalo 9 Jak to všechno začalo

Je pondělí 19. října 2015. Můj 49. den v Dánsku, kam jsem odjela studovat žurnalisti

ku a globali zaci. A taky 49. den, kdy se ten dánský život snažím zvládat bez odpadu.

Dnes jsem školu neměla, pokud tedy nepočítám tu horu četby, kterou jsem se musela

prokousat. Na Dánsko je docela slušné počasí – neprší. Mám se potkat s Janne. Našla

jsem si její blog o životě bez odpadu v Dánsku a je pochopitelně psán v její mateř­

štině. Chtěla jsem z ní dostat nějaké tipy, kam vyrazit na nákup.

Ve snaze vyhnout se baleným potravinám se můj dánský jídelníček skládá z marmelá

dy přivezené z domu, arašídového másla ve sklenici, několika druhů zeleniny a ovoce,

pečiva a brambor, které jsem našla v supermarketu, humusu, balkánského sýru a oliv,

které nakupuju do vlastní krabičky v jednom tureckém obchůdku.

S jinými aspekty bezodpadového života si naštěstí nemusím moc lámat hlavu. Spo

kojila jsem se se skromně vybaveným pokojem na koleji. Koneckonců na nakupování

nového vybavení bych ani neměla peníze. Navíc pokud mi přece jen doposud něco

trochu chybělo, stačilo se jen pozorně rozhlížet při cestě městem. Dánové rádi staví

vyřazený nábytek a všemožné vybavení na ulici k rozebrání. Zlatíčka. Po týdnu ve spa

cáku jsem dokonce zjistila, že v jedné skryté poličce nechal předchozí obyvatel peřiny

i s povlečením. Stačilo je vyprat. Oblečení jsem si dovezla z domu a kosmetiku ještě

dopotřebovávám tu obalovou. Jen to jídlo bych si tu a tam ráda něčím zpestřila.

Snažila jsem se vyhledat pár rad na internetu, ale měsíc dánštiny mi stačil jen k tomu,

abych našla dva dánské zero waste blogy a z jednoho pochopila, že je o městě,

ve kterém studuji. Jako nebyl to úplně marný výkon, ale na porozumění blogovým

příspěvkům má dánština ani s pomocí překladače nestačila. A tak mne nenapadlo nic

lepšího než autorce napsat a poprosit ji o rady. Takže tu teď stojím na dvorku před

plechovou halou kousek od víceproudé silnice a čekám na internetovou Janne.

Přichází, vlastně přijíždí na kole s obligátním košíkem na řídítkách. Já teda kolo ne

mám. Zatím. Čekám na nějaký cykloblešák. Všude teď chodím pěšky, ale až si nějaké

to kolo pořídím, tak rozhodně bude mít „košík“ na řídítkách, abych v něm taky mohla

vozit nezabalenou zeleninu, kterou si v hale u asfaltového dvorku kousek od dálnice

kupujeme v obchodě s bio zeleninou. Hezký výběr, žádné zbytečné papíry a už vůbec

ne plasty, trochu vyšší ceny než v supermarketu, zato většinou lokální produkce.

HELČAJANA MÍŠA

Jak to všechno začalo


10 Život bez odpadu | Jak to všechno začalo

Z haly míříme do centra města a Janne mi dává tipy, jak se v Dánsku zerowastově

zabydlet. Míjíme několik tureckých obchodů, kde se dá nakoupit na váhu spousta

zeleniny. Levná, ale z dovozu a nejspíše notně chemický ošetřená. Prodavači vám tu

ale ochotně do vlastního obalu odváží různé sušené ovoce, oříšky, sýry, pomazánky.

Jen to člověk musí umět vysvětlit. Hm, jak se dánsky řekne „mám vlastní krabičku“?

Myslím, že než to ze sebe vysoukám, bude mu jasné, o co mi jde.

Čím blíže centra jsme, tím více lidí na kolech. V tomto jsou Dáni přeborníci, paradox

ně jsou ale i přeborníci na v jednom kuse plné popelnice. Odpadu z domácností totiž

vytvoří na osobu skoro nejvíce na světě. I Janne se těžko vysvětluje, proč, jak a kde to

takhle drhne. Hledání bezodpadových cest je tu teda pěkné dobrodružství! Zavede

mě ale na kouzelná místa. Jako třeba do pekárny, kterou by Dánové rozhodně ozna

čili za hygge – útulnou, šťastnou, spokojenou. Nejenže tu prodávají skvělé pečivo,

ale s úsměvem naváží do přinesené nádobky ovesné vločky, semínka a mouku. Tady

rozhodně budu pravidelnou zákaznicí.

Procházíme dalšími obchůdky a pár náměstíčky s malými trhy. Když se člověk pořádně

dívá, najde tu skoro všechno potřebné jen tak, bez obalů nebo v něčem jiném než

pod vrstvou plastů. Třeba čínský obchod u nádraží prodává čtvrtkilová papírová bale

ní sody. No, trochu fantazie a improvizace to z mé strany bude chtít, ale už teď dávám

v myšlenkách dánskému zero waste životu šanci. Tuším, že to půjde, protože v tvorbě

odpadu rozhodně tedy s průměrným Dánem nehodlám táhnout za jeden provaz.

Loučím se s Janne. Mám pocit, že už jsem ušla 15 kilometrů, a to mě ještě čeká

5 kilometrů z centra na kolej. Už abych měla to kolo. I s košíkem! Zatím mám starý

dobrý batoh se zeleninou, sklenicí vloček, chlebem zabaleným v utěrce a dvěma kilo

gramy jedlé sody na prací prášek. „Jo, to půjde. Budu tu mít zero waste a hygge život

(to je bezodpadový a spokojený),“ šeptám si.

Janne nasedá na kolo a mizí mezi dalšími cyklisty. Poděkovala jsem jí vůbec? Ale

myslím, že dostatečně vděčně jsem se tvářila celou cestu. Fakt. Docela mi spadl ká

men ze srdce. Měla jsem ohromné štěstí, že jsem narazila na dánský zero waste blog

zrovna z města, ve kterém studuji. To by mne zajímalo, jestli existuje nějaký český blog

o životě bez odpadu, přemítám cestou na kolej. Odemknu dveře pokoje, shodím ba

toh a zapínám počítač. Do vyhledávače zadávám „zero waste Česká republika“. Na

jdu odkaz na pražský obchod Bezobalu, pár článků na minimalistických blozích, něco

o Bey Johnsonové a Lauren Singerové – amerických zero waste hvězdách. Ale pro


Život bez odpadu | Jak to všechno začalo 11

zatím to nevypadá, že by se někdo v českém prostoru rozhodl psát blog o svém bez

odpadovém hospodaření, jako píše například Janne tady v Dánsku. Ať je to, jak je to,

vypadá to, že tu zeje velká díra. A z toho plyne co? No přece výzva.

Co takhle u nás doma rozjet něco podobného? Píšu Míši, spolužačce z gymplu, se

kterou už jsem se nějakou dobu nesetkala: „Ahoj, Míšo, viděla jsem u tebe video

o zero waste, jsi nebo plánuješ být zero waste?“ Večer volám kamarádce Helči, se kte

rou jsem v kontaktu naopak pravidelně. Zrovna začala studovat svůj vysněný obor −

environmentální studia a je stále v Česku. Dobrodružství není nikdy dost a holky mě

nezklamaly. Obě jsou pro jít do toho. A co z toho vzejde, bude pro nás jedno velké

překvápko. Prostě budeme psát o tom, co zrovna žijeme, a občas něco obecnějšího

o odpadu, jeho dopadu na životní prostředí a tak...

A tak se stalo, že jsme na začátku ledna 2016 vypustily do světa první článek. Blog

o tom, jestli a jak se dá (nejen) v Česku žít s méně odpadem, byl na světě. Daly jsme

mu prosté jméno: Czech Zero Waste. Neměly jsme žádný plán ani představy, kam

tohle všechno povede. Myslely jsme, že blog možná osloví pár našich kamarádů a nás

posune v zero waste snažení zase o kousek dál. Protože přece nebudeme psát o ně

čem, co samy nežijeme! Když jsme v únoru uspořádaly první ročník 40denní zero

waste výzvy, strhla se nečekaná lavina zájmu a oslovila nás dokonce „mainstreamová“

média. Tak rychlý vzestup počtu čtenářů byl pro nás opravdu netušeným překvape

ním. Jednak jsme s ním nepočítaly, jednak jsme na něj nebyly připravené. Došlo nám

ale, že nejsme samy, koho nebaví žít obklopené odpadem.

Časem – a ruku na srdce, ne že by to byla pro nás vždy procházka růžovou zahradou −

se náš objem odpadu zmenšoval na minimum. Naopak práce na blogu se zvětšovala

a zvětšovala. Za tu dobu jsme se spoustu věcí nejen o odpadu naučily a už teď víme,

že tato životní volba a cesta nemá konečnou stanici. A myslím, že právě tohle nás

na Czech Zero Waste baví nejvíc.

Moc si vážíme příležitostí, kterých se nám díky blogu dostalo, a všech inspirativních

lidí a projektů, které jsme díky tomu poznaly. Před několika lety, kdy jsme začína

ly, byla česká zero waste scéna docela prázdná. A dnes? Desítky bezobalových ob

chodů, iniciativ, blogů a především jednotlivců a rodin, kteří se rozhodli s odpadem

ve svém koši zatočit. Stále nás to překvapuje stejně jako na začátku a jsme nesmírně

vděčné, jak se situace v Česku vyvíjí.


12 Život bez odpadu | Jak to všechno začalo

To, že bychom dostaly nabídku k napsání knihy, nás v těch prvních měsících blogování

ani nenapadlo. A když přišla, vyrojila se spousta otázek. Ta nejpalčivější z nich: Má

to smysl? Vždyť už knihu o zero waste napsala Bea Johnsonová a určitě není jediná.

Nestvoříme jen další odpad? Máme vůbec o čem psát? Zvládneme to?

A tak jsme s rozhodnutím otálely. Promýšlely jsme, co můžeme nabídnout, zkoušely

sestavit osnovu knihy a pořád dokola diskutovaly, co by měla přinést nového, co ještě

nebylo napsáno. Vždyť mnoho věcí má každý bezodpadový život společný a opako

vání již známého se prostě nevyhneme. Nakonec jsme našly svou cestu a rozhodly se,

že to zkusíme.

Když jsme si později všimly poptávky po zero waste knize zasazené do českých reálií,

utvrdilo nás to v tom, že práce, do které jsme se pustily, rozhodně není marná. I tak

nás čekalo ale hodně hledání, při kterém jsme se stokrát ztratily, a taky proto nám to

psaní trvalo tak dlouho. Z prvních verzí snad nezůstal kámen na kameni, respektive

odstavec na odstavci. Ale tak se asi (alespoň některé) knihy prostě píšou.

Příběh knihy byl poslední tři roky součástí našich osobních bezodpadových příběhů.

Ty ale začaly ještě dříve, než jsme se do těchto řádků pustily...


Život bez odpadu | Jak to všechno začalo 13 Neumyté vlasy – zlomový okamžik v životě

17. listopad 2013. Jestli něco považuji za začátek své zero waste cesty, tak je to tento

den. Žít šetrně vůči přírodě i lidem jsem se asi snažila vždycky – v mezích toho, co

jsem chápala a věděla. Když mi bylo třináct, začali jsme ve skautu pořádat sběr hli

níku. Každoročně vrcholil uměleckým odpolednem „alušou“, během kterého jsme

předváděli divadelní scénky, skládali básničky a vytvářeli obrazy na téma „energetické

úspory recyklace hliníku vůči výrobě nového“. Na gymplu jsme s kamarády vedli ob

chůdek s fair trade svačinami. Na výšce jsem studovala mezinárodní rozvojová studia

a globální environmentální problémy jsme měli jako jeden ze stěžejních předmětů.

Co se tedy toho 17. listopadu 2013 stalo tak zlomového? Neumyla jsem si vlasy.

Byli jsme s kamarády v podzimních Jizerkách. Nádhera, kam se podíváš. Procházky

po lese a povídání po večerech. Jedna kamarádka se zmínila o umývání vlasů sodou

a octem. A to mne zaujalo. Ne kvůli odpadu, ale protože tato zvláštní metoda slibo

vala, že si člověk nebude muset vlasy umývat tak často. To byl vždycky můj sen! V té

době jsem si vlasy umývala každý druhý den, někdy i každý den podle toho, jaký jsem

měla zrovna program. Znělo to dost divně – soda a ocet. Ale ten příslib byl tak láka

vý... Před odjezdem z Jizerek jsem si nechala zaplést francouzský cop, pod kterým se

mastné vlasy šikovně skryjí, a odjela domů s odhodláním, že si den nato zajdu koupit

ty dvě nejobyčejnější suroviny a vyzkouším to. Ještě předtím jsem si tuto metodu

proklepla na internetu. Definitivně mne přesvědčil rozhovor s českým dermatologem,

který nejenže sodě a octu věřil, ale také vysvětlil, proč to funguje a proč to je pro naše

vlasy a kůži zdravé. A ono to fakt fungovalo! Záhy nato mě hledání kvalitnějšího octa

zavedlo do obchůdku, který měl na stěně pár násypek s čočkou, rýží, ovesnými vloč­

kami. A tak jsem se jedno zimní nedělní odpoledne jala ušít pár plátěných pytlíčků.

Červen jsem pak vyhlásila měsícem bez supermarketů. Potřebovala jsem vyzkoušet

jednu z výzev do časopisu pro dospívající skauty a skautky, který jsem tenkrát ved

la. Za ten měsíc jsem zjistila, že na týdenní nákup mi stačí, když obejdu obchůdky

na Dolním náměstí v Olomouci, kde jsem tenkrát bydlela. A někdy v té době jsem

narazila na termín zero waste. Další školní rok se nesl ve znamení dopotřebovat to,

co se mi nahromadilo za dva roky na studentském bytě – od kancelářských pomůcek

přes jídlo až po drogérii a kosmetiku. Na vlasy mi stále stačila soda, nakupovala jsem

na náměstí, občas do vlastních krabiček a pytlíků. Ale až když jsem se na další školní

rok odstěhovala do Dánska za studiem, rozhodla jsem se, že to zero waste zkusím se

vším všudy. Ať ten začátek života v nové zemi stojí za to. Bylo pondělí 19. října 2015

a dál už to znáte...

JANA


14 Život bez odpadu | Jak to všechno začalo Rozhodnutí ze dne na den

Je krásné říjnové dopoledne a právě jsem se vrátila domů z nákupu. Zrovna ukládám

do skříňky chleba, který jsem si koupila do sáčku, co jsem měla z minulého náku

pu, a skleničku s jáhlami koupenými na váhu, když mi pípne zpráva od Jany. Bydlela

přede mnou ve stejném bytě a ukázala mi, kde nakupovat, aniž bych musela do su

permarketů. Ve zprávě stojí, že by si se mnou chtěla večer zavolat, protože má pro

mě důležitou otázku. S očekáváním pozvání na nějakou další dobrodružnou cestu si

na večer domlouvám půjčení noťasu od spolubydlící a lehám si na gauč s knížkou

o udržitelném rozvoji. Mám před sebou první volné dopoledne od začátku semestru.

Dneska jsem si totiž konečně ujasnila, že nechci studovat dvě vysoké školy zároveň,

a ukončila studium české a ruské filologie. Už po prvním dnu ve škole jsem tušila, že

můj druhý obor – environmentální studia a udržitelný rozvoj − mě oslovuje mnohem

víc, i když stále ještě moc nechápu, co s ním po studiu budu vlastně dělat. Vsadila

jsem na touhu srdce a přesvědčila samu sebe, že když se budu fakt snažit a bude mě

to bavit, uplatnění se nějaké najde.

Kéž bych nemusela čekat, až dostuduju... Škola je sice fajn, ale já se nechci jen o pro

blémech učit, já s nimi chci začít něco dělat. Nejraději teď hned. Jen nevím co. A tak

se začítám do učebnice s tím, že budu alespoň poctivě studovat. Když si pak večer

s Janou voláme, jako by se mé dopolední úvahy zhmotnily. Přijímám její nabídku žít

zero waste a psát o tom blog okamžitě. To bude to moje „něco“! Navíc jsem jako

malá chtěla být spisovatelkou. A tak jsem se ze dne na den rozhodla, že budu žít bez

odpadu, a vůbec netušila, jak moc se můj život převrátí naruby. Od toho osudného te

lefonátu už uplynulo tři a půl roku. Státnice z environmentalistiky jsou právě za mnou.

Ale díky zero waste už jsem získala tolik praxe, že si dávno nelámu hlavu s tím, co

budu po studiu dělat.

K tomu jsem se naučila mluvit před lidmi, což byste do stydlivé holky, ke kterým jsem

vždy patřila, nikdy neřekli. A samozřejmě jsem se naučila psát, pracovat se sociálními

sítěmi a hlavně: žiju svůj každodenní život tak, abych se za něj jednou nemusela před

svými dětmi a vnoučaty stydět. A vědomí, že k tomu neustále inspiruji lidi kolem sebe

i naše čtenáře, mi pomáhá každé ráno vstát z postele s rozhodnutím, že ani dneska

do toho koše nic nevyhodím.

HELČA


Život bez odpadu | Jak to všechno začalo 15 Věřím, že popelnici před domem už nebudeme nikdy potřebovat

Když jsme se s holkama rozhodly začít psát blog, byla jsem v podstatě na startu své

zero waste cesty. Sice jsem už několik let používala tuhé bezobalové šampony, men

struační kalíšek, většinu oblečení nakupovala v sekáčích a do obchodu si nosila plátě

né tašky, ale na obsahu mého koše se to nijak výrazně neprojevovalo. Začít s blogem

proto byla pro mě velká motivace, jak se posunout dál. Postupně jsem minimalizo

vala hygienickou výbavu a jednorázové věci nahradila těmi na opakovatelné použití,

v přírodě rozložitelné, nebo prodávané bez obalu. Tak třeba: místo plastových holítek

jsem si koupila klasickou kovovou žiletku, kartáček na zuby vystřídal ten z bambusu

a místo krémů jsem přišla na chuť přírodním stáčeným olejům.

Ještě než jsem se rozhodla žít bez odpadu, téměř úplně jsem přestala svým nákupem

podporovat supermarkety. To trvá dodnes. Všechno se snažím sehnat v bezobalových

obchůdcích. Do supermarketu jdu jen v případě největší krize: když dojde toaletní pa

pír, je zavřená pekárna nebo není zrovna sezóna venkovních trhů a pěstování zeleniny

a ovoce na vlastních zahrádkách.

Od té doby, co blog píšeme, se taky radikálně změnil můj osobní život. Ze studentky

jsem se stala pracující ženou a stihla i odejít na mateřskou. Ze sdíleného studentské

ho bytu před pár lety jsem si odskočila na tříměsíční stáž do Asie, na chvíli se vrátila

do brněnského 1+kk a následně s manželem koupila starý dům na vesnici a z velko

města se nadobro odstěhovala.

Všechny tyto změny znamenaly zároveň výzvu v mém bezodpadovém snažení. A tak

to bude vždycky. Pokaždé přijde něco, co bude nové a co budu muset vyřešit tak,

aby to bylo co nejvíce v souladu se zero waste principy. Věřím ale, že popelnici před

domem už nebudeme nikdy potřebovat.

MÍŠA


Tak co,

jste připraveni začít psát i vy

svůj příběh o životě

skoro bez odpadu?


Život bez odpadu | Vše, co jste kdy (ne)chtěli o odpadu vědět 17

Vše, co jste kdy (ne)chtěli

o odpadu vědět

Chceme být na nule. Tuhle větu jsme napsaly do prvního článku na blogu a nula nás stále baví. Ano, slyšíme ty z vás, kteří namítají: „Neprodukovat odpad prostě nejde. A kdo ví, jestli jde netvořit alespoň komunální směsný odpad. Nula je prostě moc extrémní.“ Nula, pokud ji bereme jako vytvořené množství (směsného) odpadu není pro nás vstupní kritérium do světa zero waste ani podmínka pro udělení hodnosti zero waste život, ale motivační cíl. Takový cíl, který bude vždycky kus výš, než kam se kdy můžeme dostat. Tím neztrácí na své smysluplnosti, ale spíše odráží náš postoj a naše hodnoty. Někdy jsme mu blíže, někdy dále, ale víme, za čím jdeme. A nejen to, nula je i návod. Jen se na ni podívejte (třeba na tu na obálce této knihy). Ukazuje hezky uzavřený kruh, ve kterém bychom rády nechaly kolovat to, co si do našich životů pouštíme a co z nich odchází. Nejde nám jen o pevný odpad, který házíme do koše, ale o to, abychom to tady na naší planetě nemuseli celkově zabalit. Zero waste možná není ten nejdokonalejší termín, pod který lze zahrnout rozmanité aspekty šetrného a smysluplného života, se kterými vás v této kapitole seznámíme. Mezi některými, především anglicky tvořícími bloggery a influencery se objevuje snaha nemluvit o zero waste, ale o low impact (malém dopadu). Narazit můžete také na označení udržitelnost a udržitelný život. Není zas tak důležité, jak něco pojmenujeme, podstatnější je, co všechno ve skutečnosti zvažujeme, a ještě důležitější, jak pak jednáme. Tak začněme tím zvažováním.

Z historie (bez)odpadu

Vztah lidstva s odpadem má podivně ustálenou podobu. Starověcí Řekové z Athén založili pravděpodobně první skládku a my tento starý „vynález“ stále ve velkém používáme. Aztékové pořádali rituální spalování odpadu a i my dnes odpad spalujeme. Ve 20. století nám to trochu zavařily plasty. V Los Angeles bylo zahradní spalování odpadu doporučenou metodou. Jenže poté, co se začaly používat plasty, dostávaly se i do těchto otevřených ohnišť

a město bylo brzy zamořené smogem z plas

tového popílku, který se zvedal ze zahrádek.

Ukázalo se, že plasty na domácí spalování ne

budou to pravé.

Alespoň v některých koutech světa jsme pře

šli na spalovny s filtry, které často slouží i jako

elektrárny a teplárny, což je určitě lepší varianta

než si do vzduchu pouštět škodliviny a vytvoře

né teplo jen tak vyplýtvat. Ale i tak to vypadá,

že základní způsoby, jak se zbavit odpadu, zů

stávají stejné – skládkovat, spálit anebo vyhodit

do moře.

1

HELČAJANA MÍŠA


18 Život bez odpadu | Vše, co jste kdy (ne)chtěli o odpadu vědět Ani odpad v řekách a oceánech totiž není novinkou. Ten newyorský se v 19. a části 20. století vyvážel do ústí řeky Hudson, odkud putoval do oceánu. Dnes už je ústí z velké části odpadu a špíny, která se tam nashromáždila, téměř zbavené. Nicméně řeky odpadků i dnes známe z jiných částí světa a ty ve velkém zásobují oceány kopami především plastového odpadu. Zdá se, že to málo, co po nás na Zemi zůstane, je z větší části odpad. Archeologové a historici zajásají. I když dnes hořkosladce, myslíme si. Tolik historických stop opravdu není potřeba zanechat budoucím generacím ke zkoumání. Jestli něco z našeho odpadu plného jednorázových plastů, nekvalitní elektroniky a rychlé módy usoudí, tak to, že jsme byli kulturou „kup a vyhoď“. My bychom byly rády, kdyby po nás třech zůstalo něco hodnotnějšího než hromady odpadu, a když se nám tu hodnotu vytvořit nepodaří, tak ať po nás raději nezůstane nic. Podle rostoucího zájmu o zero waste se zdá, že takto neuvažujeme jen my tři. Historické kořeny zero waste můžeme najít v dávných kulturách, které uměly úsporně hospodařit a organický odpad vrátit zpět do půdy, i v jarmarcích, trzích a malých krámcích, na kterých se nakupovalo do vlastních nádob. Za skutečný začátek zero waste historie bývá nejčastěji považována kalifornská firma Zero Waste Systems Inc, kterou v roce 1974 založil Paul Palmer. Poprvé tak použil termín zero waste. Jeho firma se zabývala využitím chemikálií, které vznikaly jako vedlejší produkty především v rostoucím high-tech průmyslu. Osmdesátá a devadesátá léta se v odpadovém hnutí nesla v duchu boje proti spalovnám.

Výsledkem bylo výrazné zlepšení technologií

a snížení rizika znečištění ovzduší. Přesto jsou

spalovny stále považovány za překážku v cestě

k zero waste. Jejich zádrhel je zaprvé v tom, že

se materiál, který by mohl být zrecyklován a vyu

žit, mění na těžko použitelný popel, který může

být toxický. Za druhé při spalování vznikají různé

jedovaté látky − záleží na technologii spalová

ní a filtrace, kolik se jich dostane do vzduchu.

Za třetí vytvářejí na produkci odpadu závislost.

Nastartovat spalovnu není úplně levná zále

žitost. Když už je jednou v provozu, potřebuje

neustálý přísun odpadků, aby nevyhasla. A to

zvláště pokud je spalovna zároveň zařízením

na energetické využití odpadu (ZEVO) – tedy

elektrárnou a teplárnou zároveň. No a když je

po odpadu poptávka, kdo by se staral o jeho

omezování?

O pár dekád později od založení Zero Waste

Systems Inc se Kalifornie stala místem, které

zero waste uvedlo v život komunit. V roce 2001

si zero waste dala za cíl kalifornská státní agen

tura, která má na starosti odpad. O rok později

se k tomuto cíli připojilo i město San Francisco.

Ne všechno se ale odehrálo v městě pojmeno

vaném po svatém Františkovi, který ve středo

věku vedl příkladně skromný a šetrný život. Už

na začátku 90. let minulého století si zero waste

do svého názvu zvolila malá komunitní organiza

ce v Manile na Filipínách. A pojem zero waste si

začal žít vlastním životem. Z průmyslového pro

středí a odpadového hospodářství, o které se

starají veřejné instituce, se dostal do komunit,

domácností a životů jednotlivců.

Bezesporu tomu pomohla také Bea Johnso

nová. Americká bloggerka původem z Francie,

žijící kde jinde než v Kalifornii, začala v roce Život bez odpadu | Vše, co jste kdy (ne)chtěli o odpadu vědět 19 2008 omezovat odpad v životě své rodiny a psát o tom blog Zero Waste Home. O pět let později vydala stejnojmennou knihu a to odstartovalo nespočet popularizačních snah po celém světě. Jedním z Beyných poznávacích znamení je kromě zavařovačky s několikaročním odpadem (jednu můžete vidět v showroomu Minimum Waste v Praze) také bezodpadová pyramida (zamítnout – zredukovat – znovu použít – zrecyklovat – shnít). Není to úplně Beyn vynález. Pravidla tří R (reduce – reuse – recycle, v češtině omez – použij znovu – recykluj) se objevila už v 70. letech minulého století s rostoucím ekologickým hnutím. Přijata byla také do americké a evropské legislativy. Odpadová směrnice Evropského ekonomického společenství (dnešní Evropské unie) z roku 1975 zmiňuje koncept odpadové hierarchie, jejíž snahou je snížit množství odpadu. Později se v evropské legislativě ustálilo pět kroků hierarchie způsobů nakládání s odpady. Odpadová směrnice EU z roku 2008 je vidí následovně: př edcházení vzniku, příprava k opětovnému použit í, recyklace, jiné využití (například energetické využití) a odstranění.

2

Tento přístup k od

padu je jedna součást plánu, jak proměnit EU v cirkulární ekonomiku neboli oběhové hospodářství. To se inspiruje přírodou a snaží se, aby se odpad znovu stával zdrojem a všechno kolovalo pěkně v kruhu nebo nule, chcete-li. Samozřejmě že směrnice EU jsou určeny státům a Beyna bezodpadová pyramida domácnostem. Rozdíl se dá očekávat. Vzájemná inspirace zůstává. Přemýšlet nad svou spotřebou v kruhu a „zamítnout – zredukovat – znovu použít“ jsou dobrými vodítky, jak odpadu předcházet. A skutečně v některých zemích se například množství

odpadu z domácností v posledních letech sníži

lo. V Česku bohužel ne.

Česko a odpady

I v českém zákoně o odpadech je přitom na prv

ním místě uložena povinnost „předcházet vzni

ku odpadů, omezovat jejich množství a nebez

pečné vlastnosti“.

3

V posledních letech u nás ale

množství odpadu vyprodukovaného v domác

nostech stoupá. Průměrný Čech za sebou v roce

2017 nechal 355 kg „domácího“ odpadu.

4

A to

je odpad z domácností pouze zlomek odpadů,

které se u nás vyprodukují. V roce 2017 jsme

v Česku v domácnostech, na úřadech, v pod

nicích, průmyslu, stavebnictví a těžbě „zvládli“

vytvořit 34,5 milionu tun odpadu.

5

I tak jsme v Evropské unii z hlediska produkce

odpadu z domácností na osobu na rok mezi stá

ty s nejnižším množstvím.

6

Pyšní ale být nemůže

me. K recyklaci nebo do kompostu se u nás do

stane jen něco přes třetinu odpadu sebraného

z domácností. Zhruba desetina je u nás spálena

nebo energeticky využita. A téměř polovina kon

čí na skládkách. Například v Německu se přitom

skládkuje pouhé jedno procento odpadu.

7

Za to, že jsme zemí skládkování, může i fakt, že

máme jeden z nejnižších skládkovacích poplat

ků v Evropské unii.

8

Vyhodit něco na skládku

naši peněženku sice přijde levno, ale naše život

ní prostředí draho. Skládkováním si ničíme kra

jinu a pohřbíváme cenné zdroje. Při rozkládání

odpadu navíc vzniká metan a oxid uhličitý, což

jsou skleníkové plyny, které přispívají ke změně

klimatu. Ta se v našich podmínkách projevuje Život bez odpadu | Vše, co jste kdy (ne)chtěli o odpadu vědět třeba tak, že rok od roku je u nás větší sucho. A to ještě musíme zmínit, že skládky bohužel docela často hoří a do ovzduší se nám tak dostávají i další nebezpečné látky. To by se mělo brzy změnit. Budou se zvyšovat skládkovací poplatky a původně měl od roku 2024 v Česku platit zákaz skládkování odpadu. Na jaře 2019 ale ministerstvo životního prostředí navrhlo zákaz přesunout až na rok 2030.

9

Jak to

dopadne, nevíme. Snad se podaří přestat odpad skládkovat co nejdříve a místo toho, abychom každý do popelnic vyhazovali rok od roku o pár kilogramů víc, se přidáme k těm zemím, kterým se daří odpad omezovat. I proto bychom si moc přály, aby vás tato knížka povzbudila ke snižování odpadu na těch úrovních, na kterých můžete.

Bez odpadu,

bez dopadu

Dosud byla řeč jen o pevném odpadu. Začít si ho všímat je poměrně snadné. Odpad, kterého se můžeme dotknout, který můžeme odnést před dům do popelnice, z níž ho popeláři odvezou na skládku, se snadno sleduje, váží a ukládá do zavařovacích sklenic. I když to samy neděláme, nemáme nic proti tomu si svůj směsný odpad skladovat v zavařovačce a mít tak o něm přesnou představu. Ideálně nás to postupně přivede i k vnímání širších dopadů odpadu a našeho stylu života. Náš přístup k zero waste, a nejsme v něm zdaleka jediné, jde totiž dál než jen ke snaze omezit odpad, který by skončil na skládce, v přírodě nebo ve spalovně. Mezi

širší dopady našeho rozhodování na životní pro

středí, které se snažíme zvažovat, patří:

. globální změna klimatu způsobená hlavně

rostoucím množstvím skleníkových plynů −

především oxidu uhličitého a metanu − v at

mosféře,

• úbytek stratosférického ozonu, v jehož dů

sledku se k nám dostává více škodlivého UV

záření,

• úbytek surovin a nadměrné využívání krajiny,

• poškozování lidského zdraví a jedovatost

chemických látek pro lidi,

• jedovatost chemických látek pro životní pro

středí a živé organismy,

• okyselování půd a vod, jejichž důsledkem

jsou například kyselé deště,

. obohacování životního prostředí živinami,

především dusíkem a fosforem, vysoký obsah

těchto látek vede ke snižování kyslíku obsaže

ného ve vodě, což způsobuje negativní změ

ny vodního prostředí,

• vznik toxických fotooxidantů, mezi které pa

tří přízemní ozon, který způsobuje poškoze

ní funkcí dýchacích cest, ale také schopnosti

fotosyntézy u rostlin, a vyzařování ionizačního

záření, které poškozuje tkáně.

Tyto takzvané kategorie dopadů jsme si vypůj

čily z analýzy životního cyklu (LCA). A jasně, tu

poslední kategorii moc nezvládáme brát v po

taz, protože těm odborným termínům úplně ne

rozumíme. Ale odborníci na LCA jim rozumějí,

a tak jsou schopni u různých výrobků zmapovat

jejich škodlivost nejen z hlediska toho, co se

Život bez odpadu | Vše, co jste kdy (ne)chtěli o odpadu vědět 21

s nimi stane, když je vyhodíme, ale také jejich

negativní dopady při výrobě i používání. A nám

to poskytne lepší představu, jak moc daná věc

škodí, nebo neškodí.

Znát možné negativní důsledky lidské činnosti

na životní prostředí je pro nás v zero waste ži

votě podstatné. Odpad a s ním spojená rych

lá a jednorázová spotřeba totiž není jediným

zdrojem problémů. Patří mezi ně i nadspotře

ba potravin spojená s intenzivní zemědělskou

výrobou, bydlení a zastavěné plochy, doprava

a v neposlední řadě také výroba energie, zvláště

pokud pochází z neobnovitelných zdrojů.

Zajímavou představu o celkovém dopadu věcí,

které používáme, potravin, které jíme, a služeb,

které využíváme, nám udávají také různé envi

ronmentální stopy:

. Uhlíková stopa vyjadřuje pomocí ekvivalen

tu CO

2

, kolik skleníkových plynů bylo vypro

dukováno v souvislosti s daným výrobkem

nebo činností (například dopravou, bydle

ním a tak podobně). Je možné ji vypočítat

na www.uhlikovastopa.cz/kalkulacka nebo

na www.mojeco2.cz.

• Vodní stopa vyjadřuje množství vody, kte

rá musela být použita na výrobu určité věci

nebo k vypěstování plodin nebo chov zvířat,

které skončí na našem talíři. V zemědělství

se do ní například počítá voda na zavlažová

ní polí a napájení zvířat, dále voda potřebná

k vypěstování potravy pro zvířata. Nechybí

ani voda znečištěná výkaly či pesticidy a voda

potřebná ke zpracování potravin. Výsledné

číslo je velmi orientační a podle spousty věd

ců sporné.

10

V měřítku celé planety se voda

nikde „neztratí“, ale ubude v určité oblasti.

Vodní stopa je proto ukazatel relevantní spíše

pro konkrétní region. I tak nám může poskyt

nout alespoň orientační přehled toho, jak ná

ročné na vodu určité potraviny nebo výrobky

jsou.

• Ekologická stopa vyjadřuje kapacitu Země

na obnovení zdrojů, které jsou třeba při růz

ných lidských činnostech, a na pohlcení emisí,

které při těchto činnostech vznikají. Vyjadřuje

se v globálních metrech čtverečních. Ty nám

říkají, kolik metrů povrchu naší planety je

potřeba na danou činnost. Jednotka v sobě

obsahuje vše od získání surovin, zpracování,

dopravu až po odpad, který člověk vyprodu

kuje. Jako ukazatel je ale kritizována například

proto, že třeba u potravin vůbec nezohled

ňuje, jakým způsobem se v různých zemích

a regionech zachází se zemědělskou půdou

a pastvinami. Její výpočet je navíc nastaven

tak, že v něm má oproti ostatním složkám ob

rovský vliv bilance skleníkových plynů, takže

se velmi podobá stopě uhlíkové.

11

Kromě toho vědět o tom, jak a jak moc náš styl

života ovlivňuje životní prostředí, je pro nás stej

ně tak důležité jako znát a poznávat negativní

dopad našich rozhodnutí na život druhých lidí.

Nedává nám prostě smysl starat se o životní

prostředí a zapomenout přitom na životy lidí, tak

jak o tom píše papež František, který v encyklice

Laudato si‘ (O péči o společný domov) spojuje

environmentální dopady a sociální dopady na

šeho chování. Nejde nám jen o negativní dopad

znečištěného životního prostředí na lidské zdra

ví, ale také o snahu chovat se vůči sobě spraved

livě a férově a mít úctu k důstojnosti každého

člověka. Například zaplatit opravdovou cenu Život bez odpadu | Vše, co jste kdy (ne)chtěli o odpadu vědět za zboží, která reflektuje spravedlivou mzdu pro člověka, který výrobek vyrobil. Nepodporovat dětskou práci. Vyvarovat se výrobků z provozů, kde se běžně překračuje pracovní doba, bezpečnost práce je mizivá a pracovní prostředí zdrojem stresu i nemocí, ať už jsou v zahraničí, nebo v Česku. Zero waste v našem podání je prostě život, který se dívá okolo sebe, snaží se neškodit, a naopak pomoci přírodě, druhým i sobě.

Ekologická stopa průměrného Čecha

12

Největší část ekologické stopy běžného Čecha

tvoří energie. Polovina české elektrické ener

gie totiž pochází z fosilních zdrojů (hlavně hně

dého uhlí), což má výrazný negativní dopad

na klimatickou změnu.

13

Výraznou ekologickou

stopu za sebou zanechává i to, co průměrný

Čech jí (více o tom straně 68–69), a až poté do

prava, produkce komunálního odpadu a spo

třeba pitné vody.

Proč stojí za to žít

zero waste

V našem úvodním exkurzu do bezodpadového přístupu k životu zbývá zodpovědět ještě jednu otázku: „Je zero waste ultimátním smyslem našeho života?“ Není. Alespoň ne pro nás. Zero waste je pro nás prostředkem (ne jediným), jak v životě dojít smyslu, který mu chceme dát. Proč tedy ke svým životům přistupujeme bezodpadově? • Ekologie – Prostředí, ve kterém se pohybu

jeme, výrazně ovlivňuje kvalitu našeho života.

A nejen toho našeho. Odpadu je na světě

spousta a lidé ani planeta si s ním už nevědí

rady. Hromadí se v našem veřejném prosto

ru, zaplavuje moře a oceány, znečišťuje vodu

a půdu, plní žaludky zvířat, která pak umírají.

To, že se budeme ze všech sil snažit tomuto

nepřispívat, je prostě dobře.

• Nutnost – Pokud nechceme, aby v moři bylo

více plastů než ryb, došly nám zdroje a z více

a více oblastí na planetě se stávaly polopouš

tě, jak to některé odhady předvídají, je třeba

změnit své spotřebitelské chování. Nejen že

nám to umožní přežít, ale pokud místo vyu

žívání a vyhazování budeme více dávat a sdí

let, zvýší to i kvalitu našich vztahů s ostatními,

které jsou zásadní pro naši pohodu a spoko

jenost.

• Hodnoty – Ač se dá snaha o zero waste vy

světlit i jako pouhý sobecký boj o přežití, asi

by nám to nestačilo. Žít tak, abychom neničili

život ostatních, se kterými sdílíme tento svět,

je pro nás docela podstatná životní hodnota.

I ono známé přikázání „nezabiješ“ je možné

chápat jako starost o život a jeho poškozování

jako hřích.

. Zdraví – Životem bez odpadu se mění víc

než jen to, že už nemusíme s košem. Naku

pujeme více čerstvých potravin v přirozeném,

nezpracovaném stavu, pijeme čerstvou vodu,

uklízíme domácnost ekologickými čisticími

přípravky, používáme přírodní kosmetiku

a pereme oblečení v nechemických příprav

cích. Takto jsme obecně mnohem méně

ve styku s nezdravými přídavky v proceso

vaném jídle a toxickými látkami, které jsou

často obsaženy v obalech, jednorázových hy

gienických potřebách a zabalených čisticích

Život bez odpadu | Vše, co jste kdy (ne)chtěli o odpadu vědět 23

prostředcích. Pro některé to může být velký obrat směrem k zdravějšímu životnímu stylu.

• Ekonomie – Šetříme. Jednoduše tak, že

mnohem více zvažujeme jakoukoli koupi nové věci a nakupujeme méně. A když už se pro pořízení něčeho rozhodneme, snažíme se to sehnat z druhé ruky, což je logicky levnější. U potravin zase neplatíme za obal a reklamu. A ač jsou bezobalové potraviny často o trochu dražší, je to proto, že jsou v lepší kvalitě, a my tak investujeme do svého zdraví a tím pádem šetříme za možné zdravotní problémy v budoucnu.

.

Zábava – Když jsme se vrhly na cestu zero waste, náš život, zejména zpočátku, se docela změnil. Je potřeba, abychom občas zapojily všechnu naši kreativitu do řešení nových situací. Často mají zábavné vyvrcholení. Přináší nám to spoustu zajímavých diskuzí a taky díky tomu poznáváme nové lidi. Minimálně nakupování se stalo mnohem méně anonymním. V bezobalových obchodech se s prodávajícím dáváme do řeči a věříme, že i paní pokladní v supermarketu zpříjemníme den veselým pytlíčkem na ovoce. Když si své nákupy dobře naplánujeme, strávíme jimi mnohem méně času než v dobách odpadových a máme pak více času na to opravdu žít. Navíc mnoho stresujících činností (včetně toho nakupování) se promění v příjemné chvilky, na které se těšíme.

. Komunita – Společný zájem, výzvy i radosti

lidi spojují. Sdílení věcí je výbornou příležitostí, jak se setkat s přáteli, se kterými nejsme v každodenním kontaktu. Jiné zero waste činnosti nás zase motivují k trávení času s lidmi, kteří jsou nám nejblíže. A samozřejmě díky

zero waste potkáváme nové lidi a poznáváme

lépe své nejbližší okolí.

• Dobrý pocit – Neškodíme planetě, jsme

zdravější, ušetříme čas i peníze a užijeme

si spoustu zábavy. Nestačí to k tomu mít

ze sebe i světa prostě lepší pocit?

Bezodpadová pyramida

Teď už víte, jaký může být odpad problém,

jak zeširoka se na něj můžeme dívat i proč má

smysl jej omezovat. Jak tedy na to? Základním

pomocníkem je takzvaná bezodpadová p



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.