načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Živé ploty v zahradě - Samuel Burian

Živé ploty v zahradě

Elektronická kniha: Živé ploty v zahradě
Autor: Samuel Burian

Autor seznamuje s výhodami živých plotů (zajišťují soukromí, příznivě ovlivňují vzdušnou vlhkost, zachycují prach ad.), i jejich nevýhodami (prostorová náročnost, nuntnost ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  118
+
-
3,9
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2008
Počet stran: 80
Rozměr: 21 cm
Úprava: 16 stran barevné obrazové přílohy: ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Zahrádkářství
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2008
ISBN: 978-80-247-2324-2
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Autor seznamuje s výhodami živých plotů (zajišťují soukromí, příznivě ovlivňují vzdušnou vlhkost, zachycují prach ad.), i jejich nevýhodami (prostorová náročnost, nuntnost pravidelné údržby). Poskytuje praktické rady - od volby vhodného typu plotu, výběru rostlin, přípravy půdy, výsadby, po následnou péči a ošetřování. Věnuje se řezu a tvarování, ochraně před chorobami a škůdci. Popisuje rostliny vhodné pro živé ploty. Doplněno barevnou přílohou a kalendářem prací. Příručka věnovaná zakládání živých plotů, výběru vhodných dřevin a následné péči a údržbě.

Popis nakladatele

Živé ploty nejsou jen stříhané zeravy, lidově zvané túje. Živé ploty mohou být mnohem pestřejší, mohou kvést a během roku měnit svou barvu. Lze je tvarovat do pravidelných geometrických tvarů, nebo nechat volně růst.Ploty nás nemusí jen oddělovat od protivného souseda. Jejich tvar a velikost sahají od nízkých plůtků vykreslujících ornament až po vysoké stěny vytvářející závětrná intimní zákoutí.Kniha zboří tradiční představy a zcela změní váš pohled na živé ploty. Pohlédnete do historie i za naše hranice. A nejen to. Kniha vás naučí vybírat vhodné rostliny i zvolit nejefektnější styl v souladu s okolím. Naučí vás živý plot založit i o něj úspěšně pečovat. Málo známými a velmi efektními triky ohromíte své přátele i sousedy.V knize najdou zajímavé informace nejen zahrádkáři a majitelé nemovitostí, ale i studenti a profesionálové, kteří se zabývají projektováním a realizací zahrad.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Samuel Burian

Živé ploty v zahradě

Vydala Grada Publishing, a.s.,

U Průhonu 22, Praha 7,

obchod@grada.cz, www.grada.cz,

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

jako svou 3363. publikaci

Odpovědný redaktor Jiří Trnavský, Kristýna Čechovská

Grafi cká úprava a sazba Eva Hradiláková

Fotografi e v barevné příloze Samuel Burian

Ilustrace Samuel Burian

Počet stran 80 a 16 stran barevné přílohy

První vydání, Praha 2008

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

© Grada Publishing, a.s., 2008

Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2008

Názvy produktů, fi rem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami

nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

ISBN 978-80-247-2324-2


Obsah Úvod .............................................................................................................................................. 9

1. Živý plot jako součást zahrady .............................................................................................. 11

1.1 Výhody a nevýhody živých plotů ...................................................................................... 11

1.2 Základní typy živých plotů ................................................................................................. 12

1.2.1 Tvarované (stříhané) živé ploty ........................................................................... 12

1.2.2 Volně rostoucí živé ploty ...................................................................................... 12

1.2.3 Stálezelené živé ploty ............................................................................................. 12

1.2.4 Opadavé živé ploty ................................................................................................ 13

1.3 Pohled do historie ............................................................................................................... 13

1.4 Tvarované dřeviny jako architektonický prvek ............................................................... 15

1.4.1 Tvarované dřeviny v historické zahradě ............................................................ 15

1.4.2 Nízké plůtky ornamentů ...................................................................................... 16

1.4.3 Vysoké tvarované stěny ......................................................................................... 16

1.4.4 Topiaria (opera) ..................................................................................................... 16

1.4.5 Tvarované dřeviny v moderní zahradě .............................................................. 16

1.4.6 „Klasické“ tvarované (stříhané) živé ploty ........................................................ 17

1.4.7 Vysoké stěny ........................................................................................................... 17

1.5 Mobilní stěny a pnoucí rostliny ......................................................................................... 18

1.5.1 Mobilní zelené stěny .............................................................................................. 18

1.5.2 Pravidelné tvary bez práce ................................................................................... 18

1.5.3 Přizpůsobivý brečťan ............................................................................................ 19

1.5.4 Pnoucí růže ............................................................................................................ 19

2. Zakládání živých plotů ............................................................................................................ 20

2.1 Volba vhodného typu ......................................................................................................... 20

2.1.1 Živé ploty ve městech ........................................................................................... 20

2.1.2 Živé ploty na venkově ........................................................................................... 20

2.1.3 Velikost pozemku .................................................................................................. 20

2.1.4 Nároky na údržbu ................................................................................................. 21

2.2 Výběr vhodných rostlin ...................................................................................................... 21

2.2.1 Stálezelené dřeviny ................................................................................................ 22

2.2.2 Opadavé dřeviny .................................................................................................... 22

2.3 Příprava pozemku a výsadba ............................................................................................. 22

2.3.1 Hloubení rýhy ........................................................................................................ 23

2.3.2 Nákup sazenic ........................................................................................................ 23

2.3.3 Vzdálenost výsadby ............................................................................................... 24

2.3.4 Namáčení sazenic .................................................................................................. 26

2.3.5 Ochrana před sluncem ......................................................................................... 26

2.3.6 Výsadba sazenic ..................................................................................................... 27

2.4 Opatření po výsadbě ........................................................................................................... 27


3. Péče o živé ploty ......................................................................................................................... 28

3.1 Výživa a ošetřování .............................................................................................................. 28

3.2 Řez (nejen stříhaných) živých plotů ................................................................................. 29

3.2.1 Udržovací řez .......................................................................................................... 29

Základní (zdravotní) řez ................................................................................. 30

Odlamování květenství .................................................................................... 31

Mírný zpětný řez .............................................................................................. 31

Silný zpětný řez ................................................................................................. 31

Řez u země ......................................................................................................... 33

3.2.2 Tvarovací řez .......................................................................................................... 34

3.2.3 Zmlazovací řez ....................................................................................................... 37

3.3 Ochrana před chorobami a škůdci .................................................................................... 43

3.3.1 Nejčastější choroby a škůdci ................................................................................ 43

Nepravé padlí .................................................................................................... 43

Padlí na dubech ................................................................................................ 43

Rez růží .............................................................................................................. 43

Spála růžokvětých ............................................................................................ 44

Svilušky .............................................................................................................. 44

Mšice .................................................................................................................. 45

Lalokonosci ....................................................................................................... 46

Housenky motýlů ............................................................................................. 46

Molovka zeravová ............................................................................................. 47

3.3.2 Faktory ovlivňující vznik fyziologických chorob a poškození ....................... 47

Půdní typ .......................................................................................................... 47

Půdní struktura ................................................................................................ 47

Půdní reakce ...................................................................................................... 48

Poruchy výživy .................................................................................................. 48

Vodní režim ....................................................................................................... 49

Poškození mrazem ........................................................................................... 49

Zimní poškození stálezelených dřevin .......................................................... 50

4. Rostliny vhodné pro živé ploty .............................................................................................. 51

4.1 Jehličnaté dřeviny ................................................................................................................ 51

Cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana PARL.) ........................................ 51

Smrk ztepilý (Picea abies KARST.) ............................................................................... 51

Tis červený (Ta x u s b a c c a t a L.) ...................................................................................... 52

Zerav západní (Th uja occidentalis L.) .......................................................................... 53

4.2 Stálezelené listnaté dřeviny ................................................................................................. 54

Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus L.) ............................................................ 54

Cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium L.) ........................................................................ 54

Hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea ROEM.) ..................................................... 55

Levandule úzkolistá (Lavandula angustifolia Mill.) ................................................... 55

Zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens L.) .......................................................... 55

4.3 Opadavé listnaté dřeviny .................................................................................................... 56

Buk lesní (Fagus sylvatica L.) ......................................................................................... 56

Čimišník stromovitý (Caragana arborescens LAM.) ................................................. 57

Dřín obecný (Cornus mas L.) ........................................................................................ 57

Dřišťál obecný (Berberis vulgaris L.) ............................................................................ 58

Dřišťál Th unbergův (Berberis thunbergii D.C.) .......................................................... 58

Habr obecný (Carpinus betulus L.) ............................................................................... 58

Hloh jednosemenný (Crataegus monogyna JACQ.) .................................................. 59

Hloh obecný (Crataegus laevigata (POIR.)DC.) ........................................................ 60

Hloh slívolistý (Crataegus × prunifolia (LAM.) PERS.) ............................................. 60

Javor babyka (Acer campestre L.) ................................................................................... 60

Jírovec maďal (Aesculus hippocastanum L.) ................................................................. 61

Kalina obecná (Viburnum opulus L.) ........................................................................... 61

Kalina tušalaj (Viburnum lantana L.) ........................................................................... 61

Kdoulovec lahvicovitý (Chaenomeles lagenaria (LOISEL.) KOIDZ) ...................... 62

Krušina olšová (Frangula alnus MILL.) ....................................................................... 62

Lípa malolistá (Tilia cordata MILL.) ............................................................................ 63

Lípa zelená (Tilia × euchlora K.KOCH) ...................................................................... 63

Meruzalka horská (Ribes alpinum L.) ........................................................................... 63

Moruše bílá (Morus alba L.) .......................................................................................... 64

Moruše černá (Morus nigra L.) ..................................................................................... 64

Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare L.) ...................................................................... 64

Ptačí zob vejčitolistý (Ligustrum ovalifolium HASSK.) .............................................. 65

Řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica L.) ................................................................ 65

Tavola kalinolistá (Physocarpus opulifolius MAXIM.) ............................................... 66

Zlatice prostřední (Forsythia × intermedia ZAB.) ..................................................... 66

5. Keře a živé ploty – kalendář prací .......................................................................................... 67

Práce v lednu ................................................................................................................... 67

Práce v únoru .................................................................................................................. 67

Práce v březnu ................................................................................................................. 68

Práce v dubnu ................................................................................................................. 69

Práce v květnu ................................................................................................................. 70

Práce v červnu ................................................................................................................. 70

Práce v červenci .............................................................................................................. 71

Práce v srpnu ................................................................................................................... 72

Práce v září ...................................................................................................................... 73

Práce v říjnu .................................................................................................................... 73

Práce v listopadu ............................................................................................................. 74

Práce v prosinci ............................................................................................................... 75

Slovníček pojmů ........................................................................................................................... 76

Literatura ....................................................................................................................................... 79

Rejstřík ........................................................................................................................................... 80



Úvod Živé ploty nejsou jen stříhané zeravy – lidově zvané túje. Živé ploty mohou být mnohem pestřejší, mohou také kvést a měnit během roku svou barvu. Lze je tvarovat do pravidelných geometrických tvarů, ale také nechat volně růst. Živé ploty nás nemusí jen oddělovat od protivného souseda. Jejich tvar a velikost mohou být různé – od nízkých plůtků vykreslujících ornament v ploše formálně řešené zahrady až po vysoké stěny vytvářející závětrná intimní zákoutí.

Živé ploty a tvarování dřevin spolu úzce souvisí a většina z nás je podvědomě spojuje. Na druhé straně jde o dvě zcela odlišné problematiky. A tak jako existují volně rostoucí (netvarované) živé ploty, existují také tvarované dřeviny, které nejsou součástí žádného plotu a rostou jako solitéry. A nejedná se jen o keře.

Tato kniha se pokusí zbořit tradiční představy a změnit vžitý pohled na živé ploty. Jejím prostřednictvím nahlédneme do historie a za hranice naší republiky. A nejen to. Kniha nám poradí, jak vybrat vhodné rostliny i zvolit nejefektnější styl v souladu s okolím. Naučí nás živý plot založit a úspěšně o něj pečovat. Dočteme se, jak málo známými a velmi efektními triky ohromit naše přátele i sousedy.

Kniha je členěna do čtyř logických celků. V první části se seznámíme s výhodami i omezeními živých plotů, s jejich rozmanitostí a různými způsoby použití, nahlédneme do historie i za naše hranice a seznámíme se s netradičními způsoby uplatnění živých plotů.

Druhá část nás naučí živé ploty zakládat, pomůže nám vybrat vhodný typ plotu a zvolit správné rostliny s ohledem na náš záměr i stanovištní podmínky. Dovíme se, jak připravit pozemek a správně vysadit rostliny. Připomeneme si význam péče o rostliny, která je pro úspěch našeho snažení stejně důležitá jako samotná výsadba. Nakonec se naučíme některé málo známé techniky a způsoby zakládání živých plotů.

Třetí část knihy je věnována pravidelné péči o živý plot. Vedle otázek výživy, zálivky a ochrany proti chorobám a škůdcům se budeme zabývat především problematikou tvarování a řezu keřů. Řezat je třeba nejen stříhané (tvarované) živé ploty, ale také keře volně rostoucí. Přesto, že je řez keřů velmi důležitý a na jeho správném provedení v pravý čas závisí například bohatství květů, dopouští se při něm většina lidí mnoha zcela zásadních chyb. Správný řez keřů je alfou a omegou úspěšného pěstování živých plotů, a je mu proto věnována velká pozornost. I živé ploty stárnou, a tak nám kniha také poradí co dělat,

Úvod 9


10 Živé ploty v zahradě když nás živý plot přeroste. V závěru kapitoly zabývající se řezem jsou umístěny praktické tabulkové přehledy, které obsahují nejen údaje o výšce, sponu výsadby a nárocích jednotlivých dřevin, ale také mnoho dalších užitečných informací.

Poslední část knihy popisuje vlastnosti jednotlivých druhů keřů a možnosti jejich použití v zahradě, parku či krajině.

V závěru knihy najdeme kalendář prací, slovníček nejdůležitějších pojmů a rejstřík.

Živý plot jako součást zahrady 11

1. Živý plot jako součást zahrady 1.1 Výhody a nevýhody živých plotů Rčení „můj dům – můj hrad“ vyjadřuje vlastní touhu po soukromí. Dvoumetrová betonová zeď intimitu našeho pozemku zajistí dokonale a z našeho domu vytvoří opravdový středověký hrad. V dnešní době mají ale takové betonové zdi spíše areály věznic, a proto je lépe poohlédnout se po vhodnějších prostředcích k zajištění intimity. Stejnou službu jako betonová zeď může vykonat i mnohem hezčí živý plot, který navíc spolehlivě odolává sprejerům (obr. 1). Nebo už jste někde na živém plotě viděli graffi ti?

Živý plot je, na rozdíl od toho betonového nebo zděného, dynamickým prvkem. Podle druhu zvolené dřeviny prodělává v čase větší či menší barevné změny, některé dřeviny kvetou nebo je zdobí výrazné plody (obr. 2).

Živé ploty mají velmi příznivý vliv na mikroklima. Polopropustná stěna živého plotu chrání před větrem mnohem lépe než pevná zeď. Pevná zeď zvedne vítr jen na krátkou vzdálenost, za zdí vznikají víry a vítr rychle klesá zpět v původní síle. Za polopropustnou stěnou živého plotu žádná turbulence nevzniká a intenzita větru je utlumena na velkou vzdálenost. Dřeviny zároveň příznivě ovlivňují vzdušnou vlhkost a zachycují prach.

Pokud chcete, aby byla vaše zahrada opravdu oázou plnou života, pak živý plot určitě oceníte. V jeho porostu najdou zázemí ptáci, budou zde přespávat ježci a obživu i úkryt živý plot poskytne rovněž nepřeberné škále bezobratlých živočichů.

Živé ploty však mají i své nevýhody. Snad největší nevýhodou jsou prostorové nároky. Nejvíc prostoru, mnohonásobně víc než ploty zděné, vyžadují živé ploty volně rostoucí. Ale ani tvarované (stříhané) živé ploty nejsou bez nároků na prostor. U volně rostoucího živého plotu je třeba počítat se šířkou 2 až 3 m, někdy i více. Tvarovaný živý plot může být užší, ale u vyšších tvarovaných živých plotů je nutné počítat se šířkou alespoň 60 cm.

Druhou nevýhodou živého plotu je časová náročnost spojená s jeho vypěstováním. Jistěže existují možnosti, jak tento proces urychlit, ale i ty mají své hranice a navíc jsou dost drahé.

Poslední nevýhodou živých plotů jsou jejich nároky na pravidelnou údržbu. Chceme-li mít pěkný tvarovaný živý plot, pak ho musíme pravidelně stříhat a jednou ročně to většinou nestačí. Optimální je řez prováděný dvakrát ročně, ale pro opravdu reprezentativní vzhled některých druhů je třeba stříhat plot

12 Živé ploty v zahradě

i třikrát. Podstatně menší nároky na ošetřování mají ploty volně rostoucí, ale

bez údržby se také neobejdou. Nezbytný je pravidelný výchovný a zdravotní řez,

ochrana proti plevelům a škůdcům a hnojení (obr. 3).

1.2 Základní typy živých plotů

Nejčastěji se živé ploty rozdělují na tvarované (stříhané) a volně rostoucí. Jiným

důležitým dělením je rozdělení na živé ploty stálezelené a opadavé. Dalším hle

diskem může být otázka účelu, pro který je pěstujeme.

1.2.1 Tvarované (stříhané) živé ploty

Tvarované živé ploty a stěny se stále těší veliké oblibě. Jejich výhodou jsou menší

nároky na prostor, dobře se proto hodí i do malých zahrádek. Při jejich tvarová

ní je možné do určité míry popustit uzdu fantazii, stávají se svébytným, výrazně

architektonickým prvkem, který nemusí plnit pouze funkci ohrazení pozemku,

ale může se posunout i do středu zahradní kompozice. Přestáváme pak většinou

mluvit o živém plotu a hovoříme spíše o tvarové stěně (obr. 4).

Tvarování živých stěn, plůtků nebo jen jednotlivých dřevin dovedlo k abso

lutní dokonalosti baroko. Ve formálně řešených zahradních kompozicích ale

mají, v moderní podobě, důležité místo dodnes. Tvarované živé ploty velmi dob

ře zapadají do urbanizovaného prostoru, do zahrad uvnitř zástavby. Na venkově,

zejména v zahradách otevřených do volné krajiny, působí nepřirozeně a jejich

použití zde se raději vyhněme.

1.2.2 Volně rostoucí živé ploty

Volně rostoucí živé ploty jsou mnohem náročnější na prostor, ale mohou být

také podstatně pestřejší. Nemusí se vysazovat jen z jednoho druhu, ale použité

druhy lze namíchat tak, že svými květy nebo výraznými plody poutají pozor

nost od jara až do podzimu. Volně rostoucí živé ploty působí přirozeněji a mají

nezastupitelné místo v krajině a ve venkovských zahradách. Pokud to prostorové

poměry umožní, nic nebrání ani jejich použití v urbanizovaném prostředí.

1.2.3 Stálezelené živé ploty

Stálezelené živé ploty bývají nejžádanější, protože jsou spojovány s předsta

vou plné celoroční funkčnosti. V soukromých zahradách se pro jejich výsadbu

Živý plot jako součást zahrady 13

používají téměř výhradně zeravy (Th uja sp.). Zeravy jsou nepůvodní (introdukované, exotické) druhy dřevin, které u nás působí poměrně cizorodě (obr. 5). Málo využívanou, ale velmi vhodnou alternativou k zeravům může být náš domácí tis (Taxus baccata), který byl hojně využíván v historických zahradách (obr. 6). Do horských a podhorských oblastí je obzvlášť vhodný běžný smrk (Picea abies), který zde působí velmi přirozeným dojmem. Jehličnaté dřeviny ale nejsou jedinou možností pro vytvoření stálezeleného plotu. Použít lze i neopadavé listnaté dřeviny, například bobkovišeň (Laurocerassus offi cinalis), zimostráz (Buxus sempervierens) nebo stálezelený kultivar ptačího zobu (Ligustrum vulgare ́Atrovirens ́). 1.2.4 Opadavé živé ploty Živé ploty z opadavých dřevin jsou u nás neprávem opomíjené. Kvalitně založený a udržovaný živý plot z dobře zvoleného opadavého druhu poskytuje i v zimě poměrně slušnou optickou clonu a kromě toho má další výhody – je mnohem dynamičtějším prvkem, který nejenže mění barvu olistění, ale může i kvést. Výběr vhodných druhů je mnohem širší a dřeviny většinou také lépe zapadají do naší krajiny.

Opadavým druhům dřevin, které se hodí pro výsadbu tvarovaného živého plotu, vévodí náš domácí habr (Carpinus betulus). Habr známe spíše jako lesní strom. Je úžasně plastický, výborně snáší řez a regeneruje i z pařezů. Toho se běžně využívalo při zakládání lesa – habrový les se po vykácení znovu nevysazoval, jen se vyjednotily výmladky, které po vykácení na pařezech vyrašily. Ponechal se jen jeden nejsilnější a z něho pak vyrostl nový habr. Les, který se obnovoval tímto způsobem, se nazývá pařezina.

Výbornou regenerační schopnost habru lze využít i pro zakládání tvarovaných živých plotů. Dají se z něj vytvořit jak docela nízké, třeba jen metr vysoké plůtky, tak i několikametrové tvarované stěny (obr. 7). Mimo to má habr ještě jednu zajímavou vlastnost – často na něm zůstává suché listí až do jara a opadá teprve tehdy, když už raší listí nové. I během zimy je pak takový habrový plot téměř neprůhledný. 1.3 Pohled do historie Živé ploty se pěstují odedávna. Původně to bývaly husté řady volně rostoucích keřů a stromů, které oddělovaly jednotlivé pastviny dobytka (k vidění jsou dodnes na mnoha místech světa, třeba ve Velké Británii) nebo byly využívány

14 Živé ploty v zahradě

k ohraničení pozemku přiléhajícího k domu, aby jej chránily před poškozením

zvěří a před vetřelci. Proto se hustě vysazovaly hlavně trnité druhy keřů. Pozdě

ji lidé objevili možnost tvarovat některé dřeviny pravidelným stříháním. Není

vyloučené, že se přitom inspirovali pohledem na dobytkem pravidelně okusova

né, a tak „tvarované“ keře na pastvinách.

Stříhané živé ploty a plůtky, ale také dřeviny upravované do nejrůznějších

geometrických tvarů či fantastických podob zvířat a lidí, byly známy už v antice.

K novému oživení umění tvarovat dřeviny došlo v období renesance a tvarované

živé dřeviny se staly základem přísně pravidelných a formálních renesančních,

později i barokních zahrad (obr. 8). V renesančních zahradách se netvarovaly

jen ozdobné labyrinty plotů a nízkých ornamentů zahradního parteru. Pravidel

nou součást italských renesančních zahrad tvořily, v souladu s přísně geomet

rickým členěním, vysoké a hladce stříhané zelené stěny tvořící často samostatné

oddíly s vlastní náplní (boskety). Boskety se později uplatňovaly i v jiných kom

pozicích a zvláště v parcích francouzského stylu dosahovaly mnohametrových

výšek a vytvářely mohutné perspektivní efekty. Přestože se dekorativní tvarování

Obr. I Ilustrace z příručky „Hlohowý Plot“ z roku 1837 znázorňuje opakované hluboké

seřezávání sazenic v prvním a druhém roce po výsadbě. Živý plot jako součást zahrady 15 dřevin (topiary) těší ve Velké Británii dodnes velké oblibě, byl to právě přírodně krajinářský sloh vzniklý v Anglii (tzv. anglický park), který význam stříhaných plotů a tvarovaných dřevin značně omezil.

Přírodně krajinářský sloh spojený s nastupujícím romantismem konce

18. a hlavně 19. století byl pravým opakem předchozích formálních a přísně pravidelných slohů. Pro stříhané živé ploty a tvarované dřeviny v anglických parcích nezůstal žádný prostor. Tento sloh je charakteristický volným, nepravidelným uspořádáním jednotlivých prvků. Stříhané živé ploty a jinak tvarované dřeviny tak představují cizorodý prvek těžko slučitelný s liniemi cest přirozeně sledujících členitost terénu a vedených v ladných křivkách diametrálně odlišných od přísně geometrických tvarů renesančních a barokních zahrad.

Určitou renesanci zájmu o živé ploty opět přináší konec 19. století. Okras

né zahrady a parky přestávají být výlučnou doménou šlechty a zámožnější vrstvy obyvatelstva začínají zakládat vilové zahrady a obce veřejné sady. U rodinných zahrad v Anglii se ujímá zásada, že zahrada má tvořit s domem organický celek, a stát se tak rozšířeným obytným prostorem, který vedle účelného bydlení poskytne i estetické uspokojení. Na malých plochách u rodinných domů je ovšem nutné vyjadřovat kompoziční záměr ve zkratce a silně zjednodušovat.

U zahrady, která má rozšířit obytný prostor, hraje důležitou roli intimita. Ideál

ním nástrojem k zajištění intimity je právě živý plot, na malých pozemcích pak

především živý plot stříhaný. 1.4 Tvarované dřeviny jako architektonický prvek Poznání, že je při tvarování dřevin možné popustit uzdu fantazii, povýšilo tvarované plůtky a později i tvarované solitérní dřeviny do role svébytných, výrazně architektonických prvků posunutých do centra zahradní kompozice. 1.4.1 Tvarované dřeviny v historické zahradě Tvarování živých stěn, plůtků, ale i jen jednotlivých dřevin je typické pro historické zahrady a k absolutní dokonalosti bylo dovedeno v období baroka. Barokní zahrady jsou nemyslitelné bez nízkých stříhaných ornamentů, bosketů uzavřených do vysokých tvarovaných stěn a jednotlivých tvarovaných solitér (topiarií).

+


16 Živé ploty v zahradě

1.4.2 Nízké plůtky ornamentů

K vytvoření trvalé ornamentální kresby na parteru se používaly nízké a pravi

delně stříhané plůtky, které byly u nás vysazované téměř výhradně ze zimostrázu

(Buxus sempervierens). Plochy uvnitř ornamentů se pokrývaly barevnými písky

nebo se v nich střídaly květinové výsadby (obr. 9).

1.4.3 Vysoké tvarované stěny

Velké historické zahrady se pomocí i několik metrů vysokých tvarovaných stěn

rozdělovaly na menší, pravidelné, často čtvercové uzavřené plochy – boskety

– s vlastním vnitřním uspořádáním. Pomocí polovysokých až vysokých tvarova

ných stěn se v barokních zahradách vytvářela také romantická bludiště s intim

ním prostorem. Nejužívanějšími druhy pro vytváření tvarovaných stěn byly pře

vážně habr (Carpinus, obr. 10) a tis (Taxus).

1.4.4 Topiaria (opera)

K historickému parteru patří neodmyslitelně nejen nízký stříhaný ornament,

ale také solitérní dřeviny tvarované do různých dekorativních forem – topia

ria. Nejčastěji se topiaria tvarovala do podoby geometrických těles – koulí nebo

kuželů. V období vrcholného baroka byly ale solitéry tvarovány do nejrůzněj

ších bizarních tvarů i podob osob nebo zvířat. Používaly se k tomu nejčastěji tis

a zimostráz, dvě nejplastičtější dřeviny. Topiaria se považují za díla uměleckého

zahradnictví a vysoké oblibě se dosud těší ve Velké Britanii (obr. 11).

1.4.5 Tvarované dřeviny v moderní zahradě

Tvarované dřeviny velmi dobře zapadají do urbanizovaného prostoru, přede

vším do zahrad uvnitř zástavby, a to nejen jako živé ploty uzavírající pozemek.

V moderní podobě mají tvarované dřeviny dodnes své místo i v interiéru for

málně řešených zahradních kompozic (obr. 12). Jejich předností jsou menší,

nebo spíš neměnné, prostorové nároky – dlouhodobě defi novaný objem i tvar

hmoty a architektonický výraz odpovídající prostředí. Dynamika růstu volně

rostoucích dřevin je, zejména v menším prostoru, velkým problémem – každý

strom i keř stále roste a zvětšuje svůj objem a tu „správnou“ velikost v souladu

s kompozičním záměrem má vlastně jen po zlomek svého života. Většinu času

je buď moc malý, nebo naopak přerostlý. Ve velkých parcích a zahradách to není

tak velký problém, protože postupně dosazované stromy a keře působí jako celek


Živý plot jako součást zahrady 17

a navzájem se doplňují. V malé zahradě to ale může být problém zásadní, který mohou vyřešit tvarované dřeviny.

Používat v moderní zahradě tvarované dřeviny neznamená kopírovat staré historické vzory a vytvářet jakýsi retrostyl à la podnikatelské baroko (jak se to, bohužel, v poslední době často děje). V moderní zahradě můžeme využít starých osvědčených technologií a praktik, ale musíme je obléknout do soudobého kabátu. Tvarovaný živý plot nebo vysoká stěna proti větru, to je v podstatě neměnná klasika, kde není příliš co řešit. Pozor si ale musíme dát při použití tvarovaných dřevin uvnitř zahrady. Čisté geometrické tvary a ladné křivky mohou být velmi efektní. Vyvarujme se ale kýčovité fi gurální a složité ornamentální tvorby, kterou ve formě předpěstovaných výrobků občas nabízí velké zahraniční hoby markety (obr. 13). 1.4.6 „Klasické“ tvarované (stříhané) živé ploty Tvarované živé ploty, které mají nahradit nebo doplnit oplocení pozemku, tvoří asi nejčastěji vysazovaný typ živého plotu. Většinou se vysazují vedle drátěného nebo dřevěného oplocení. Je to projev určité nedůvěry ve schopnosti živého plotu.

Živý plot lze realizovat tak, že je plnohodnotnou náhradou všech funkcí klasického oplocení, a někdy ho může svojí kvalitou dokonce překonat (obr. 14). Jeho obvyklá výška se pohybuje v rozpětí mezi 1 až 2 m podle toho, jestli má být i optickou clonou, nebo jestli se chceme naopak kolemjdoucím naší krásně upravenou zahradou pochlubit. Pokud je plot správně založený a zapěstovaný, pak je také dostatečně hustý a při použití vhodných (především trnitých) druhů dřevin naprosto neproniknutelný. Má-li být plot neprostupný nejen pro člověka, ale třeba i pro našeho (nebo sousedova) jezevčíka, pak je možné ho doplnit nízkým drátěným plůtkem ukrytým uvnitř živého plotu.

Na vytvoření obzvlášť neproniknutelného tvarovaného živého plotu se výborně hodí dřišťál Th unbergův (Berberis thunbergii), hloh obecný (Crataegus monogyna) nebo hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea). 1.4.7 Vysoké stěny Vysazování větrolamů má dlouhou historii nejen u nás, ale na celém světě. Vysoké zelené stěny (obr. 15) vytvářejí závětří pro záhony náročných rostlin, ale i velmi příjemné mikroklima pro pobyt v rodinné zahradě. Princip účinnosti vysoké zelené stěny spočívá v její částečné propustnosti. Pevná zeď zvedne vítr jen na krátkou vzdálenost, za zdí vznikají větrné víry a vítr rychle klesá Živé ploty v zahradě zpět v původní síle. Za polopropustnou stěnou živého plotu žádná turbulence nevzniká a intenzita větru je utlumena s vysokou účinností a na velkou vzdálenost.

Vysoké stěny proti větru mohou být větší obdobou klasických stříhaných plotů vysazených ze vzrůstných dřevin. Vhodné jsou například habr (Carpinus), javor babyka (Acer campestre), hloh (Crataegus), moruše (Morus), smrk (Picea) nebo tis (Taxus).

Na větších plochách se často používají vysoké živé stěny vytvořené z přirozeně úzce (sloupovitě) rostoucích dřevin, například zeravu (Th uja occidentalis ́Malonyana ́). Takové stěny se pak pravidelně nestříhají, jen se občas provede například korekce výšky. 1.5 Mobilní stěny a pnoucí rostliny 1.5.1 Mobilní zelené stěny Mobilní zelené stěny jsou starým osvědčeným způsobem, jak využít rostliny k působivému členění teras a zpevněných ploch, navíc s možností velké variability. Jsou to přiměřeně velké truhlíky osázené vhodnou dřevinou, zapěstovanou a udržovanou jako živý plot. Přiměřeně znamená, že jsou jen tak velké, aby se s nimi dalo rozumně manipulovat bez velké techniky. Zároveň však musí být dost velké na to, aby v nich mohly vysazené rostliny dlouhodobě růst.

Truhlíky bývají dřevěné a na koncích se opatřují oky, která umožňují prostrčení tyče pro snazší přenášení. Důležitý je výběr vhodných rostlin pro osázení truhlíku. Ve stísněných podmínkách dokážou dobře růst jen některé druhy, například javor babyka (Acer campestre), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), meruzalka horská (Ribes alpinum), zimostráz obecný (Buxus sempervierens, obr. 16 ) nebo zerav západní (Th uja occidentalis ́Smaragd ́). 1.5.2 Pravidelné tvary bez práce Jiným způsobem, jakým lze rovněž dosáhnout efektu živého plotu, je použití pnoucích rostlin na vhodné opoře. Pomocí truhlíku s opěrnou konstrukcí a popínavou dřevinou dosáhneme jakéhosi přenosného zeleného paravánu stejně tak snadno, jako když popínavou rostlinou necháme zarůst drátěný plot. Dokážeme tak vytvořit efekt stříhaného živého plotu (obr. 17).

Vhodnou popnutou konstrukcí můžeme dokonce napodobit tvarované solitéry (topiaria). Pnoucí dřeviny na drátěném pletivu jsou určitým kompromisem

Živý plot jako součást zahrady 19

mezi stříhaným a volně rostoucím živým plotem – stejně jako volně rostoucí

živý plot nepotřebují pravidelné tvarování (stříhání), ale zároveň si, podobně

jako tvarovaný živý plot, udržují požadovaný tvar.

1.5.3 Přizpůsobivý brečťan

Pro vytvoření efektu stálezeleného živého plotu je ideální pnoucí dřevinou oby

čejný domácí břečťan (Hedera helix). Břečťan je vybaven tzv. příčepivými kořín

ky, kterými se přichycuje na hrubém podkladu. A to tak, že kořínky vyplňují

drobné nerovnosti podobně jako čep (odtud příčepivé). Na drátěném pletivu mu

ovšem takové kořínky nejsou nic platné. Břečťan ale obvykle pletivem prorůstá

bez problému sám, nebo jen za mírné pomoci.

Výhodou břečťanu je jeho velká přizpůsobivost a bohatství rozmanitých

barevných i tvarových kultivarů. Břečťan dokáže na jedné straně porůst velké

plochy – výjimkou nejsou ani 25 m vysoké stěny paneláků, na druhé straně ale

přizpůsobí svůj růst i omezenému prostoru přenosné nádoby.

1.5.4 Pnoucí růže

Pokud chceme dát přednost bohatě kvetoucímu plotu, můžeme použít pnoucí

růže. Nejvhodnější jsou bujně rostoucí odrůdy (kultivary) ze skupiny RAM

BLER, někdy také nazývané liánovité růže. Tyto růže velmi bujně kvetou na star

ších větvích ohnutých do vodorovné polohy – mladé výhony se dobře vyvazují.

Většinou kvetou jen jednou na počátku léta jednoduchými nebo poloplnými

květy. Existují ale také kultivary, které kvetou ještě jednou na podzim (remontu

jí). Bohatství květů plně vynahradí kratší období kvetení (obr. 18).



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist