načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Ženy, které se nebály změnit svět - Julia Adamsová

Ženy, které se nebály změnit svět

Elektronická kniha: Ženy, které se nebály změnit svět
Autor: Julia Adamsová

101 medailónků vědkyň, političek, aktivistek, sportovkyň, umělkyň, průzkumnic, zkrátka zajímavých sebevědomých žen, které se nebály žít podle svých představ. Šly za svým ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  169
+
-
5,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » FRAGMENT
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2019
Počet stran: 128
Rozměr: 26 cm
Úprava: barevné ilustrace
Vydání: 1. vydání
Jazyk: česky
Téma: osobnosti --, ženy --, významné --, životopisy --, Kleopatra --, Boudica --, Džingú --, Bhutt, Bénazír --, Tubman, Harriet --, Keller, Helen --, Clinton, Hillary Rodham --, Cruz Mendoz, Eufrosina --, Dayib, Fadumo --, Fűrstenberg, Diane von --, Chisholm, Shirley --, Júsufzaj, Malála --, Gándhí, Indira --, Sandberg, Sheryl --, Ebadi, Širín --, Parks, Rosa --, Maathai, Wangari --, Foster, Graca --, Cáceres, Berta --, Asantewaa, Yaa --, Perón, Eva --, Growee, Leymah --, Nooyi, Indra --, Merkel, Angela --, Pankhurst, Emmeline --, Menchú, Rigoberta --, Merian, Maria Sibylla --, Barré-Sinoussi, Francoise --, Phipps Clark, Mamie --, Levi-Montalcini, Rita --, Stevens, Nettie --, Lovelace, Ada --, Meitner, Lise --, Blackburn, Elizabeth --, Moser, May-Britt --, Krafft, Katia --, Mírzáchání, Marjam --, Franklin, Rosalind --, Goodall, Jane --, Anning, Mary --, Curie-Sklodowska, Marie --, Lamarr, Hedy --, Cori, Gerty --, Earle, Sylvia --, Těreškovová, Valentina --, Sanghvi, Ruchi --, Zhenyi, Wang --, Telkes, Mária --, Jonath, Ada --, Hopper, Grace --, Chien-Shiung Wu --, Price, Leontyne --, Austen Jane --, Nina Simone --, Alizadeh, Sonita --, Armatrading, Joan --, Frank, Anne --, Kiri te Kanawa --, Jolie, Angelina --, Petrovič, Naděžda --, Liston, Melba --, Makeba, Miriam --, Bjőrk --, Woolf, Virginia --, Kahlo, Frida --, Beauvoir, Simone de --, Rowling, Joanne --, Xian Zhang --, Roy, Arundhati --, Angelou, Maya --, Cox, Laverne --, Callas, Maria --, Castro Zaldarriag, Millo --, Cossington Smith, Grace --, Chanel, Coco --, Hadid, Zaha --, Pfeiffer, Ida --, Atkinson, Vera --, Marta --, Williams, Venus --, Williams, Serena --, Coleman, Bessie --, Mardini, Yusra --, Guilhermina, Terezinha --, Skarbek, Krystyna --, Bonny, Anne --, Al-Haddad, Amna --, Watson, Jessica --, Raskova, Marina --, Bell, Gertrude --, Copeland, Misty --, Sacagawea --, Komo, Mary
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-253-4306-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

101 medailónků vědkyň, političek, aktivistek, sportovkyň, umělkyň, průzkumnic, zkrátka zajímavých sebevědomých žen, které se nebály žít podle svých představ. Šly za svým posláním, vytýčenými cíli a posunuly společnost o kousek dál

Popis nakladatele

Každý z nás má šanci změnit svět. Přečtěte si inspirativní příběhy žen, které to dokázaly.

101 medailonků vědkyň, političek, aktivistek, sportovkyň, umělkyň, průzkumnic, zkrátka zajímavých sebevědomých žen, které se nebály žít podle svých představ. Šly za svým posláním, vytyčenými cíli a posunuly společnost o kousek dál. Poznejte životy těchto průkopnic. Dozvíte se, v čem byly výjimečné, jaké překážky musely překonávat a co je na jejich cestě inspirovalo.

Zařazeno v kategoriích
Julia Adamsová - další tituly autora:
Ženy, které se nebály změnit svět Ženy, které se nebály změnit svět
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Ženy, které se nebály změnit svět

Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na

www.fragment.cz

www.albatrosmedia.cz

Julia Adamsová

Ženy, které se nebály změnit svět – e-kniha

Copyright © Albatros Media a. s., 2019

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.


Napsala

JULIA ADAMSOVÁ

Ilustrovala

L OUISE WR IGH T OVÁ


Julia Adamsová

Ženy, které se nebály změnit svět

Z anglického originálu 101 Awesome Women Who Changed our World

vydaného nakladatelstvím Arcturus v roce 2019,

přeložila Kateřina Orlová.

Vydalo nakladatelství Fragment v Praze roku 2019

ve společnosti Albatros Media a.s. se sídlem Na Pankráci 30, Praha 4,

číslo publikace 35 976

Jazyková úprava Diana Štelová

Odpovědná redaktorka Ivana Tolarová

Technická redaktorka Daruše Singerová

Sazbu zhotovilo GDTP studio Albatros Media, Petra Krušberská

1. vydání

Pro čtenáře od 8 let

Copyright © Arcturus Holdings Limited

Translation © Kateřina Orlová, 2019

www.fragment.cz

e-shop: www.albatrosmedia.cz

www.facebook.com/nakladatelstvi.fragment

Cena uvedená výrobcem představuje nezávaznou

doporučenou spotřebitelskou cenu.

ISBN tištěné verze 978-80-253-4306-7 (1. vydání, 2019)

ISBN e-knihy 978-80-253-4384-5 (1. zveřejnění, 2019)


3

ÚVOD

H

istorie je plná

příběhů žen,

jež dokázaly překonat

veškerou nepřízeň,

vzepřít se očekáváním

a rozbíjet stereotypy.

Přesto byly jejich zásluhy

až příliš často přehlíženy,

podceňovány nebo

prostě zapomenuty.

V mnoha kulturách

panovalo (nebo dosud

panuje) přesvědčení, že ženy

nepotřebují vzdělání, nelze jim

svěřit vedení, že jsou tělesně

méněcenné a intelektově

chabé. Muži byli

zvýhodňováni, a proto

to byli oni, kdo

rozhodoval o světě

a psal dějiny.

Přestože se zdálo, že se vše staví proti

ženám, své místo ve společnosti

si obhájily. Podnikatelky, vědkyně,

vůdkyně, sportovkyně

a umělkyně, o nichž

kniha pojednává,

zdaleka netvoří

konečný výčet žen,

které tvořily dějiny.

Nejsou dokonalé

a nejsou bez chyb,

ale jsou to

průkopnice,

jež vynikly,

něco změnily

a nesporně dokázaly,

že jsou stejně schopné jako muži.

Přínos, který znamenaly

pro svůj obor nebo jímž

inspirovaly druhé, je hoden

obdivu. Tato kniha je

jejich oslavou.

Jane Goodallová

(s t r a n a 4 9)

Arundhati Royová

(s t r a n a 8 6)

Sacagawea

(strana 114)


OBSAH

K APITOLA 2

VĚDKYNĚ A VYNÁLEZKYNĚ

Úvod 36

Mamie Phippsová Clarková 38

Rita Leviová-Montalciniová 40

Nettie Stevensová 41

Ada Lovelace 42

Lise Meitnerová 44

Elizabeth Blackburnová 44

May-Britt Moserová 45

Katia Krafftová 45

Marjam Mírzácháníová 46

Rosalind Franklinová 48

Jane Goodallová 49

Mary Anningová 50

Marie Curie-Skłodowská 52

Hedy Lamarrová 54

Gerty Coriová 55

Sylvia Earleová 56

Valentina Těreškovová 58

Ruchi Sanghviová 60

Wang Zhenyi 60

Mária Telkesová 61

Ada Jonathová 61

Grace Hopperová 62

Chien-Shiung Wu 64

K APITOLA 1

VŮDKYNĚ A AKTIVISTKY

Úvod 3 Bénazír Bhuttová 8 Harriet Tubmanová 10 Helen Kellerová 11 Hillary Rodhamová Clintonová 12 Eufrosina Cruz Mendoza 14 Fadumo Dayib 14 Diane von Fürstenbergová 15 Shirley Chisholmová 15

Malála Júsufzajová 16

Indira Gándhíová 18

Sheryl Sandbergová 19

Širín Ebadiová 20

Rosa Parksová 22

Wangari Maathaiová 24 Graça Fosterová 25 Berta Cáceresová 26 Yaa Asantewaa 28 Eva Perónová 30 Indra Nooyi 30 Leymah Gboweeová 31 Angela Merkelová 31 Emmeline Pankhurstová 32 Rigoberta Menchúová 34

Eva Perónová

(s t r a n a 3 0)

Marie Curie-Skłodowská

(s t r a n a 5 2)


K APITOLA 3

UMĚLKYNĚ A SPISOVATELKY

Úvod 66 Nina Simone 68 Sonita Alizadeh 70 Joan Armatradingová 71 Anne Franková 72 Kiri Te Kanawaová 74 Angelina Jolie 74 Naděžda Petrović 75 Melba Listonová 75 Miriam Makebaová 76 Björk 78 Virginia Woolfová 79 Frida Kahlo 80 Simone de Beauvoirová 82 Joanne (J. K.) Rowlingová 84 Xian Zhang 85 Arundhati Royová 86 Maya Angelouová 88 Laverne Coxová 90 Maria Callasová 90 Millo Castrová Zaldarriagová 91 Grace Cossingtonová Smithová 91

Coco Chanel 92

Zaha Hadid 94

K APITOLA 4

SPORTOVKYNĚ A DOBRODRUŽKY

Úvod 96

Marta 98

Venus Williamsová 100

Serena Williamsová 101

Bessie Colemanová 102

Yusra Mardiniová 104

Terezinha Guilherminaová 104

Krystyna Skarbeková 105

Anne Bonnyová 105

Amma al-Haddadová 106

Jessica Watsonová 108

Marina Raskova 109

Gertrude Bellová 110

Misty Copelandová 112

S a c a g awe a 114

Mary Komová 115

Noor Inayat Khanová 116

Chantal Petitclercová 118

Alexandra Davidová-Néelová 120

Natalie du Toitová 120

Džunko Tabei 121

Majlinda Kelmendiová 121

Amelia Earhartová 122

Simone Bilesová 124

Slovníček 126

Rejstřík 128

Miriam Makebaová

(s t r a n a 7 6)

Majlinda

Kelmendiová

(s t r a n a 1 2 1)


6

K APITOLA 1

VŮDKYNĚ

A

AKTIVISTKY

V raných kulturách měly ženy často stejné postavení 

jako muži – mohly být bojovnicemi, kněžkami 

a vůdkyněmi. Některé starověké civilizace, 

jako Řecko a Řím, však byly postaveny na jiných 

principech. Platilo v nich mylné přesvědčení,  

že muži jsou přirození vůdci a ženy by měly zůstat 

doma. Tento škodlivý názor přetrval celá staletí.

Ženy jsou samozřejmě stejně schopné jako muži a vždy byly.

V této kapitole se seznámíte s rozhodnými a prozíravými královnami,


7

političkami, podnikatelkami

a aktivistkami. Řídily celé státy,

společnosti, komunity a kampaně.

Mnohé z těchto žen se musely

kromě svého poslání vypořádávat

s předsudky. Některé se vypracovaly

z chudého, znevýhodněného

prostředí. Všechny přes veškerou

nepřízeň uspěly.

Tyto aktivistky a političky

se rozhodly zlepšit svět, v němž

žily. A byly odhodlané udělat

cokoli, aby jej změnily.

Všechny tyto ženy si věřily,

tvrdě pracovaly na dosažení

svých cílů a nevzdávaly se.

Kleopatra

(cca 69 – 30 př. n. l.)

Kleopatra byla

egyptská královna

v době vrcholného

rozkvětu Římské

říše. Jednáním

s římskými vůdci Juliem

Caesarem a Markem Antoniem

ochránila Egypt před invazí. Patří

k nejvlivnějším ženám historie.

Svým úsilím a příkladem

inspirovaly mnoho dalších

žen, aby je následovaly.

Mnohé z nich opouštěly

svět bezpečnější a spravedlivější,

než do jakého se narodily.

Džingú

(cca 170 – cca 269 n. l.)

O japonské císařovně Džingú se

traduje bezpočet legend. Bojovala prý

po boku samurajů a dobyla Koreu.

Údajně byla i šamanka, jež pronikala

do světa duchů.

V 19. století se

stala první

ženou

zvěčněnou

na japonské

bankovce.

Boudica

(cca 30 – cca 60 n. l.)

Boudica byla královna

keltského kmene

Icenů. V roce

60 n. l. podnítila

100 000 Keltů

k povstání proti

Římanům, kteří

přišli obsadit

Británii. Než bojovnou

královnu Římané přemohli,

dosáhla mnoha úspěchů.


8

Bénazír Bhuttová

Politička

(1953 –20 07 )

B

énazír Bhuttová se

narodila v Karáčí

v Pákistánu. Její vlast byla tehdy pouhých šest let stará – vznikla v roce 1947 z muslimských regionů bývalé Britské Indie. Otec Bénazír, Zulfikár Alí Bhutto, byl zámožný politik a velkostatkář. V roce 1967 založil Pákistánskou lidovou stranu (PLS) a v roce 1971 byl zvolen ministerským předsedou.

Bénazír odešla v roce 1967

studovat na Harvardovu

univerzitu v Massachusetts

v USA. Po jejím dokončení

pokračovala ve Velké Británii

ve studiu filozofie, politologie a ekonomie

na Oxfordské univerzitě.

V roce 1977 se vrátila domů, aby

pomáhala otci, jenž byl znovu zvolen.

V červenci téhož roku však velitel

armády generál Zijául svrhl pákistánskou

vládu a stal se prezidentem. V roce 1979

nechal Zulfikára popravit a Bénazír

s matkou byly uvězněny.

Po otcově smrti vedla Bénazír PLS

a spolupracovala s dalšími stranami

na ukončení vojenské vlády. Byla dále

několikrát vězněna. V roce 1984

emigrovala do Velké Británie a usadila

se v Londýně. Odtud vedla celosvětovou

kampaň za obnovení pákistánské

demokracie. V roce 1985 Bénazír navštívila Pákistán, aby pohřbila mladšího bratra. Až do odletu zpět do Evropy byla držena v domácím vězení. Následujícího roku se vrátila natrvalo. Do ulic vyšly stovky tisíc lidí, aby Bénazír doma přivítaly – davy byly tak početné, že koloně aut trvalo 12 hodin, než ujela devět kilometrů. V roce 1988 generál Zijául vyhlásil volby. Bénazír je vyhrála a stala se první ženou zvolenou do čela muslimského státu. Již po dvou letech u moci byla nucena odstoupit kvůli nařčení z nezákonných aktivit. Roku 1993 byla Bénazír zvolena znovu. Po třech letech však byla opět odvolána. Bénazír nikdy nebyla premiérkou celé pětileté funkční období, a tak alespoň usilovala o splnění všeho, co slíbila. Postavila nové školy, zavedla do tisíců vesnic elektřinu a dala svobodu tisku. Doufala však, že se jí podaří víc.

K dalšímu vojenskému puči v Pákistánu

došlo v roce 1999. Bénazír žila v exilu

v Dubaji ve Spojených arabských

emirátech až do znovuzavedení

demokratických voleb roku 2007. V davu,

jenž ji při příjezdu zpět do vlasti vítal,

vybuchly dvě bomby, které zabily 149

lidí a 402 lidí zranily. Bénazír vyvázla

bez zranění, ale o dva měsíce později

zahynula při sebevražedném bombovém

útoku. Truchlící na znamení své lásky

zasypali její rakev plátky růžových květů.

„Lidé

inspirovaní

demokracií,

lidskými právy

a ekonomickými

možnostmi

rozhodně odmítají

extremismus.“

V

Í

T

Ě

Z

N

Ý

V

Ě

N

E

C


10

N

arodila se do otroctví v Marylandu

v USA a od dětství pracovala. V průběhu let byla chůvou, kuchařkou, farmářskou dělnicí a dřevařkou. V roce 1849 podnikla nebezpečnou, 145 kilometrů dlouhou cestu do Pensylvánie, státu, v němž bylo otroctví zakázáno. Ani zde však nebyla Harriet v bezpečí. Jako uprchlá otrokyně mohla být ze zákona zatčena a navrácena vlastníkovi. Roku 1850 se Harriet vrátila do Marylandu, aby zachránila členy své rodiny. S nasazením života zachránila

tajnou cestou do Kanady

známou jako „podzemní

železnice“ více než

70 otroků. Celou cestu

prošla více než třináctkrát.

Během Americké občanské války (1860–1865) pracovala Harriet jako průzkumnice a špionka pro Unionisty, již chtěli zrušit otroctví. V červnu 1863 vedla útoky unijního vojska na plantáže v Jižní Karolíně a zachránila asi 750 otroků. Harriet celý život pomáhala druhým. Byla přesvědčená, že ženy by měly mít volební právo a promlouvala na toto téma na setkání sufražetek. Dávala tolik, že zemřela chudá – v pečovatelském domě pro staré Afroameričany, který sama založila.

HARRIET TUBMANOVÁ

Abolicionistka, vojenská špionka a sufražetka

(c c a 1820 –1913)

„Byla jsem průvodčí

podzemní železnice

osm let a můžu říct,

co většina průvodčích

říct nemůže – můj vlak

nikdy nevykolejil a nikdy

jsem neztratila jediného

pasažéra.“


11

H

elen Kellerová se narodila

v americkém státě Alabama. Byla

zdravé miminko, ale v 19 měsících ji nemoc připravila o zrak a sluch. Protože neslyšela, nenaučila se ani mluvit. Byla těžko zvládnutelná a zlostná, frustrovaná z toho, že jí nikdo nerozuměl. Když jí bylo šest let, našla pro ni matka domácí učitelku, která jí změnila život. Anne Sullivanová byla sama těžce slabozraká. Pochopila, že Helen potřebuje disciplínu, laskavý

přístup a – nejvíc ze všeho – naučit se

komunikovat. Anne začala označovat

předměty krátkými, jednoduchými

slovy. Prsty vyťukávala slova Helen

do dlaně.

Helen se učila velmi rychle. Během

několika měsíců dokázala spojovat

předměty se slovy, četla věty psané

plastickým písmem. V deseti letech

se naučila dorozumívat pokládáním

prstů na učitelčiny rty, jazyk a hrdlo

a vnímáním vibrací.

Helen byla prvním

hluchoslepým

člověkem, jenž získal

vysokoškolský titul.

Stala se podnětnou

a světoznámou spisovatelkou.

Její autobiografie Příběh mého života

publikovaná v roce 1903 byla přeložena

do 50 jazyků. Helen přednášela

a bojovala za práva žen a za zlepšení

životních podmínek postižených lidí.

Helen Kellerová

Aktivistka a spisovatelka

(188 0 –1968)

„A je svět plný utrpení,

je též plný možností,

jak ho překonat.“


12

HILLARY RODHAMOVÁ CLINTONOVÁ

Politička

(nar. 1947)

H

illary Rodhamová se narodila

v americkém městě Chicago

a vyrůstala v rodině, jež si cenila vzdělání a tvrdé práce. Rodiče chtěli, aby měla stejné příležitosti jako její dva bratři. Hillary se zajímala o politiku už ve škole. Byla členkou studentské rady a pracovala ve školních novinách. Při studiu politologie na vysoké škole začala podporovat hnutí za občanská práva. Rozhodla se stát právničkou, aby mohla pomoci vytvořit spravedlivější vládní systém. Hillary studovala práva na Yaleově univerzitě v Connecticutu, kde se také seznámila se svým budoucím manželem Billem Clintonem. Zaměřila se na práva dětí a rodinné právo. Po promoci se přestěhovala do Arkansasu, kde si Bill budoval kariéru v Demokratické straně. Manželství uzavřeli v roce 1975. O tři roky později se Bill stal guvernérem státu

Arkansas. Hillary pokračovala v kariéře

právničky a dvakrát byla zařazena mezi

sto nejvlivnějších amerických právníků.

V roce 1992 byl Bill zvolen prezidentem.

Clintonovi se přestěhovali do Bílého

domu ve Washingtonu D. C. s dcerou,

jíž bylo téměř 12 let. Hillary nechtěla být

první dámou, která pouze stojí v pozadí

a nemá žádné právo rozhodovat.

V Západním křídle Bílého domu, kde

prezident vykonává svou práci, si zřídila

vlastní kancelář. Najala si vlastní personál

a pokoušela se o zdravotnickou reformu,

kterou se však nepodařilo prosadit.

V roce 2000 se Hillary ještě jako první

dáma stala senátorkou za stát New York.

Na konci svého funkčního období byla

zvolena znovu. Hillary doufala, že

se  stane kandidátkou na prezidentku

za Demokratickou stranu, když však

viděla, že má Barack Obama větší

podporu, kandidaturu stáhla a sama

BÍLÝ DŮM


13

jej podpořila. V Obamově vládě

působila v letech 2009 až 2013

jako ministryně zahraničí.

Během té doby navštívila 112

zemí a důrazně se vyslovovala

k právům žen a dětí.

Na prezidentku znovu

kandidovala v roce 2015

a stala se první ženou, již

nominovala významná

americká strana. V listopadu

2016 ji však ve volbách porazil

Donald Trump, což byl pro

mnohé šokující výsledek.

Vnitřně neporažená

Hillary založila

v roce 2017

organizaci Onward

Together. Podporuje

politické skupiny,

jež sdílejí její vizi

spravedlivějších,

otevřenějších

Spojených států.

„Všem holčičkám (...)

vůbec nepochybujte

o své hodnotě a síle.

Zasloužíte si, abyste

měly všechny šance

a příležitosti na světě.“

VOLTE

HILL ARY!


14

E

ufrosina Cruz Mendoza se narodila v malém zapotéckém

městě v mexické provincii Oaxaca. Zapotékové jsou původní

domorodí obyvatelé s vlastním jazykem. Ženy se vdávají mladé

a vychovávají děti, Eufrosina ale chtěla víc. Ve 12 letech

se odstěhovala a začala pracovat a studovat účetnictví.

Když jí bylo 28 let, vrátila se domů.

Eufrosina se ucházela o úřad starostky a byla zvolena,

ale zákony Oaxacy nedovolují ženám zastávat veřejné funkce,

dokonce ani volit. Pustila se do boje za tato základní práva a dosáhla toho, že se

zákon v roce 2008 změnil. Založila organizaci, která pomáhá domorodým ženám

a podporuje jejich vzdělávání, díky němuž se mohou vymanit z chudoby.

Symbolem této organizace je překrásná, ale podceňovaná divoce rostoucí kala.

EUFROSINA CRUZ MENDOZA

Aktivistka za lidská práva

(nar. 1979)

Fadumo Dayib

Aktivistka za lidská práva

(nar. 1972)

P

ochází z Keni ve východní Africe. V roce 1989

byla vyhoštěna do rodné země svých somálských

rodičů. Somálsko právě sužovala občanská válka.

Matka Fadumo prodala vše, co měla, a své tři

děti posadila do letadla mířícího do Evropy. Fadumo roku

1990 přistála ve Finsku jako žadatelka o azyl bez peněz

a s minimálním vzděláním. Dnes je zdravotnickou expertkou,

jež pracuje pro Organizaci spojených národů a studuje doktorský program.

V roce 2016 se Fadumo vrátila do Somálska a kandidovala na prezidentku, jako úplně

první žena, která něco takového udělala. Zvolena nebyla, ale slíbila, že bude na novou

vládu vyvíjet tlak. Chce své zemi přinést mír, skoncovat s korupcí, ostře zasáhnout

proti teroristům a zlepšit životní podmínky dívek a žen.


15

S

hirley Chisholmová, dívčím jménem Shirley St. Hill, začala dávno

před Hillary Clintonovou či Barackem Obamou bořit bariéry

týkající se rasy a pohlaví. Vzdělání získala v Barbadosu

a v New Yorku v USA. Pracovala jako učitelka,

a přitom se stále více zajímala o politiku. Roku 1969 se Shirley stala

první ženou černé pleti zvolenou do Kongresu. Během čtrnáctilet ého

členství ve Sněmovně reprezentantů usilovala o zlepšení života žen

a dětí, zejména v chudých oblastech. V roce 1972 byla první

černošskou kandidátkou na prezidentku.

Shirley celý svůj život čelila předsudkům. Přežila několik pokusů

o atentát a dožila se osmdesáti let. Deset let po svém skonu byla

oceněna Prezidentskou medailí svobody.

D

iane Halfinová se narodila v Belgii, v Bruselu. Její matka

přežila holokaust, byla vězněná v Auschwitzu. Diane

studovala ve Španělsku a Švýcarsku a poté se přestěhovala do

Paříže, kde odstartovala kariéru v módním průmyslu. V letech

1969 až 1972 byla provdaná za německého aristokrata Egona

von Fürstenberga.

Roku 1974 uvedla na trh elegantní zavinovací šaty,

jimiž zajistila úspěch módní značce Diane von Fürstenberg (DVF).

Dnes se šaty značky DVF prodávají ve více než 70 zemích světa

a vynášejí stovky tisíc amerických dolarů. Nosí je bohaté

a známé ženy. Diane v roce 2010 začala udělovat ocenění

DVF Awards významným ženám, jež mění životy jiných žen.

SHIRLEY CHISHOLMOVÁ

Politička

(1924 –20 05)

DIANE VON FÜRSTENBERGOVÁ

Módní návrhářka a podnikatelka

(nar. 1946)


16

MALÁLA JÚSUFZAJOVÁ

Aktivistka za právo na vzdělání

(nar. 1997)

M

alála Júsufzajová se narodila

v Mingoře, městě v údolí

Svát v severozápadní části Pákistánu. Vzdělávala se v soukromé škole Chušhál, kterou řídil její otec Ziauddin. Když bylo Malále deset let, začala vládu nad některými částmi Pákistánu přebírat skupina náboženských fundamentalistů Tálibán. Zákonem zakázala televizi a hudbu a nedovolovala ženám vycházet z domu. V roce 2008 Tálibán zakázal školám v údolí Svát, aby vzdělávaly dívky. Malálin otec a řada dalších ředitelů odvážně odmítli, i když Tálibán své odpůrce popravoval a dívčí školy vyhazoval do vzduchu.

Když bylo Malále jedenáct let, žurnalista

z BBC kontaktoval jejího otce a zeptal se

ho, zda neví o školačce, která

by psala o životě pod vládou

Tálibánu. Ziauddin navrhl

Malálu. V lednu 2009 začala

psát online deník pro BBC.

Aby se nestala terčem

Tálibánu, nepsala blog pod

svým pravým jménem, ale požívala

pseudonym.

Malálina rodina byla na dceru pyšná,

ale také plná obav. Ziauddin byl známý

bojovník za lidská práva a vzdělání žen.

V květnu 2009 mu bylo vyhrožováno

smrtí.

Později v tom roce, když pákistánská

armáda vypudila Tálibán z Mingory,

poskytla Malála rozhovor pro televizi.

Otevřeně hovořila o nebezpečí, jemuž

„Důležitost svého

práva mluvit

si uvědomíme,

až když je umlčeno.“

a + b = c

5 + 3 = 8

15 + 5 = 2o

4 x 6 = 24


17

dívky na cestách do školy čelí, protože

ve městě stále působí skupiny Tálibánu.

Malála se objevovala v televizi

a vyjadřovala se i poté, co v prosinci

2009 byla její identita coby blogerky

BBC zveřejněna.

Roku 2011 byla nominovaná na

Mezinárodní dětskou cenu míru

a získala Pákistánskou cenu mladých.

Přitom ale opakovaně čelila výhrůžkám

smrtí. Nakonec ji 9. října 2012 postřelil

tálibánský voják do hlavy.

Při útoku byly zraněny

další dvě dívky. Malála

přežila, ale téměř dva

týdny byla v bezvědomí.

Strávila hodiny na

operačním stole, kde jí

odstraňovali střelu a snažili

se zmírnit otok mozku. Poté byla

letecky přepravena do Velké Británie

na specializovanou léčbu. Její příběh

sledovali lidé na celém světě. Když se

Malála zotavila, zůstala ve Velké Británii,

kde pokračovala ve svém vzdělávání.

V roce 2013, v den svých šestnáctých

narozenin, promluvila v hlavním

ústředí Organizace spojených národů

v New Yorku. Požadovala, aby měly

všechny děti právo na vzdělání.

Založila Malálin fond

na pomoc dívkám, jimž

se nedostává vzdělání.

V roce 2014 se stala

nejmladší nositelkou

Nobelovy ceny

za mír.

N

O

B

E

L

O

V

A

C

E

N

A

Z

A

M

ÍR




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist