načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Ženské pohyby - Irena Obermannová

Ženské pohyby
-41%
sleva

Kniha: Ženské pohyby
Autor: Irena Obermannová

Zvláštní vztah dvou mladých žen, jejichž řešení vlastního ženství leží na opačných pólech: jedna je vášnivá a bezprostřední, druhá své pocity nenaplněnosti ukrývá za ... (celý popis)
Titul je skladem >5ks - odesíláme ihned
Ihned také k odběru: Ostrava
Vaše cena s DPH:  69 Kč 41
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
1,4
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 50%hodnoceni - 50%hodnoceni - 50%hodnoceni - 50%hodnoceni - 50% 50%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » MOTTO
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2018
Počet stran: 120
Rozměr: 130 x 200 mm
Vydání: Vyd. 2., V nakl. Motto 1.
Vazba: vázaná s papírovým potahem s laminovaným přebalem
Datum vydání: 1. 10. 2018
Nakladatelské údaje: Praha, Motto, 2014
ISBN: 9788072466580
EAN: 9788072466580
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Zvláštní vztah dvou mladých žen, jejichž řešení vlastního ženství leží na opačných pólech: jedna je vášnivá a bezprostřední, druhá své pocity nenaplněnosti ukrývá za odevzdání se Bohu. Příběh zaplněný postavami s velmi symbolickými jmény je komponován jako ne zcela realistická báseň v próze o různorodosti ženského pohledu na život, jejich chápání lásky, víry, vlastní tělesnosti, o sebepřijetí a pochopení, o vztahu k Bohu, a o radikální odlišnosti tohoto pohledu od pohledu mužského. Ženství a láska ze dvou pohledů: divoké zpěvačky a zlodějky na jedné straně a odtažité jeptišky na straně druhé.

Popis nakladatele

Dorota si ve vězení odpykává trest za krádeže a v jeho rámci pracuje v hospicu v klášteře boromejek. Krásná, vášnivá a bezprostřední Dorota se zde setká s nepříliš půvabnou sestrou-boromejkou Leticií, plnou pokory a lásky k Bohu, která se do kláštera uchýlila po zklamání v lásce. Obě ženy vidí u té druhé to, co jim samým chybí. Dorota podvědomě touží po klidném domově a klidném životě, Leticia touží po vášnivé lásce. Jejich setkání vede k tomu, že se obě pokusí svůj sen uskutečnit.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Irena Obermannová - další tituly autora:
Tajná kniha Tajná kniha
Deník šílené manželky Deník šílené manželky
První věci První věci
 (audio-kniha)
Divnovlásky Divnovlásky
Láska Láska
Dobré duše Dobré duše
 
Ke knize "Ženské pohyby" doporučujeme také:
Odvolání Odvolání
Hrdina Hrdina
Zakázaná oblast Zakázaná oblast
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

5

Prv ní kapi tola Z

nal atah le rána .Vka pl izvon ,na nád voř íPánbůch avbřiše

dír ahladová.Plašila to vše ranní cigar eto uve výklenkuna

chodbě ,kde po každé stála sholkama, aby tak ymělyritu ál.

Dívaly se dolů na jeptišky ,jak smě šn ěsp ěc haly ,jako že nesp ěchají , a na tváří ch měly jeno m oči , tak jí to vždyc ky př ipadalo . A taky že z jepti še k sto upá pár a. Kte rou ona vd ec hu je ipl aš íprvn íra nn ísta rt kou .Říkal yst ař eno u.Jenomžest ařena ležela okus dál, pravá devade sáti letá.

Dor ota namočilako ště do ký ble . Pravi del ný mi čaram i po podla ze jakoby ze zvyku odp očí távala, jak dl ouho ještě .Al ejen do té doby ,ne žsi uvě dom ila, že kr imi nál tady jí sk on či lpř ed pár dn y. Teď ub íhá její čas na rozmy šlen ou, kte rý jí sestry nad ělily na cestě do ne be.

Zka pl esem dol éhala hu dba. Dřív tam také chodív al a,neza Pán embo hem, ale zazábavo u. Trsala si tam vkou tku upre sby - teře, pro tože to s ní ši lo, i kdy ž pom alu a táhle, žádn ý bi gboš, jen ta kové po vláváního lub í tam provozovala. Ni kdo ji nikdy neokřikl. Ně kter ésestry se doko nce usmí valy .Měl yji rády ,vě - děl a to . Poch opi ly, že je nadp oze mská. To jeji ch jedin é, ve liké, kl idné oko to vidělo . Sestr a Leti ci a ji dok onc e chtě la vyu čovat hudb u. Než pro hlásila,že je v ní co si zví ře cí ho. Ře kl a to však stakovou pokor ou aúcto u, že ji pak muse la odč init devate re m otč en áš ů, Do rota se to do zvě dě la od sest ry Gero miny. Měla prav du, Letici a, Do ro tka op ra vdu byla zvíře. V tom spočí va l její způso b poznávánísvě ta, její písnič ky i skoky . Pro tože Do


rot anech odi la, skákalajako ko čka. Ačara mi hadru po po dl aze se zdv iha la vý šavý š. Smě re mblah oslave ný m...

„D nesk aučešu babce ple te né co pánky ,“ psal asi polinu.

„Na konci světa stojí fi alová žena. “

Ta ké dne ska bláb olila, báb apomatená.

„V elekněž na,“ vě děla už dop ředu Do ro ta.

Stej nětak, jako že brz ypřid ávěš tb u. Sibyla.Dorota jí ta kzačal aříka tpr vní.

Užjí jinak ni kdo ne poví.

„Nemůže popadnout dech .“

Ja sně že by by lo mi losrdnéSi by lu zardo usi t, táhl ojí na de - vadesá t.Kče mu vlastně tyh le báby na svě tě jso u, leda tak kná - prav ě věz ňů . K tomu , aby do Dor oty ka žd odenn ím myt ím jeji chsvra štělých těl stoup ala sváto st. Do le zvo ny aBůc hatady úp lně na há staro ba, dětsky a dávno už bez stu du , vyměšovaly jak o miminka, a když je Dorota krmi la kaší, říkáva la ne - obl omn ě: Zamam inku, za ta tín ka... Si by laji pak pokaždéobjíma la a pl ak áv al a, ten do tek v Do rotě vzb uzov al i oš klivost, iněhu ...jasně že by by lo ne jle pší ji zar dousi t. Al eDorotě svá - tost tekla bř ich em jako bah ýnko, omamněarovnou do sr dce. Možná to byl fa ktic ky dobr ej krimin ál , zaj íma l se o ně svět aona ,Dorota,je evide ntně na exp re scestě kBo hovi .

Poma lu Si byle splé ta la culí čky z te nou nk ých bíl ýc h vl asů jako dva my ší ocásky. Po dala jí zrcátko .

„Dí vej, Si by. “

Abá ba se šťastně roze smála.

Aha, zuby. Už jí je umí dá tdopusy. Někdy sejí onich izdá. Vídá ve sne ch Si byli ny zub y, jakcvak ají azpí vají. ProtožeDoro - tin den nod enní sty ksnim ije na to lik děs ivýasoučasněintimní , žemív ápo cit ,že ješt ěžá dné mu člověk uneb yla tak blí zko.

„Poh ádku ,zazp ívej poh ádku, “ške mrá to dítě leti tý.

ADor ota ber eze zdi kytar uazp ívá. Pro tože Do rota zpívat umí, aťužjejakákoli,pře té ká pí sně mi. Nosí je vsr dc ijako ne - 6


mlu vně mateř štinu , důvě ři vě a samoz řej mě, bez poch yb nos tí o jej ich prav os ti. O je jich pr avdě . Cítil a je v sobě odjak ži va, moh la je nahmatatjako te p, jako nohu ne bo ru ku .

By la sva tá Do rot a,

mě la vě nec ze zla ta ,

a dv ě bí lé le luje

od Pa nenk y Ma ri e.

Za mil ova l si ji krá l

a Doro tě li st y ps al . Sípa la na d kyt arou a Sib yla na ni kouka la málemmrt vým po - hledem. Do hlé dla za hro by, za ko nce a za začát ky, do ra kv í ipe ke lata kénanebes aaDorotaby ch těl aten pohl ed vlastn it, roz pozn at, rozl uš tit asníst. Dost mož ná Sib yla viděla jen na začá te k hrdla, ale i tak by Dorota cht ěla na oka mž ik vidět jejíma oč ima, možn á to byl ten dů vod , pro č př emýšl ela o vstupu do řá du .Toby lten otisk azname ní ,za kte rý mse pl ahoč ila, šl ápo ta, kte rou vníma laivkapli, jenom žeji poc iťova la vznícen ěažero - tick y, vůbe c ne ja ko jep ti ška , měla př itom poci t až mužské ere kc e, toho hm ata telného pyš ného ků lu, co ch ce děl at lásku .

Dorota vlas tně vníma la jen om eroti cky. Proto se jí tak é stá -

va lo, že kr ad la, by lo to vz rušují cí , krv eží zn ivé pře kr ačováníčáry. By lo topot ent ní. St ejně jakokdy žji nač ap ali ,ta př ísn áaso uč asně chlá choli vá slova...touž ívala při tisk nou tob ličej na obl iče jté polic aj tky, co ji vy sl ých ala. Pořád dok ol a by za žíval a ten děs oka - mžik u, než se odh odla la krá st , cht ěla znov u slyš et slova , se kt erý mi ji za vír ali dopo licejní hoaut a... vše ch no to pr obí hal otako - vým fa scinujícímsamosp áde m, že toch těl apři tiskn ou tnapr sa.

Dřív, kdy ž byla mladší , muselapr o ni na stráž nici chodi t

má maaDo ro ta pak hlta la po hle dem je jí slzy, ikdyž ji mrze lo, co jí zp ůso bu je , přál a si , aby i mám a do káz ala as poň troš ku pocho pi ttu pa stvu ,pa stv uvz ru šení .Je nomž emá ma se dě la jak

7


ra neček neš tě stí aDor ot ějí bylo lít o. Po každé si umiňovala,že ji ne bu de tráp it, že jen om kvů li mámě toho nechá,protože ona byla taková uso uže ná dob rot a.

Ale ne šl o to. Dorot a kr adl a. Mož ná to něj ak sou vis elo s hudb ou v ní, s dr uhem té hudby, kte rá nebyla poslušná ani las kav á, ale bole la jak ten sup, coklove játr a. Na druhoustranu Doro ta vn íma la urči to upo do bnos tmezi sv ými písněmiazpě - vem tamdo le vka pli. Ale je nona vě děla, žetohle není hlavní dů vod , pro č zůstává v klášt eře , pro č se je n přesunulaz oddě - lení od souz ený ch blíž k mi losr dným sest rám. Nev ěze l v tom Pán , ale pra ktické zjiště ní , že potře buje pomoc. Vyslechlatu dost his to rek o tom , jak to cho dí ve nku po návratu.A ona ch těla zp íva t. Pot řeb ovala ktomu kli d. Akr aj íc chleba.Oboje jí sest ry každý den dop řá valy.

„D neska mi př ijde syná ček, “ zast éna la Sib yla v pomlce .

To byl její nej mil ej ší. Stař en aho vyhlíž ela kaž dý den okn em vedle post ele a Do ro ta si zvykla na ně j každý den zavést řeč. Pár kr át ho doko nce vidě la. By l st arý, byl to Metuzalém. Po - ka žd ése na ni usmá lada ljí jeden zbanán ů, které matce nosil.

„Sy náče kmů j,co jezdí vte levi zi na do rtu. Ten se mi poved !“

Dorot ině mámě se Doro ta nep ovedla.Do ro ta setosna ži la asp oň ma lin ko napr avit vzpo mí nání mnaSi byl inasyn a. Každý den si pře dstav oval a sym paťáka,co vystup uje v televizi,svět mu lež í u no ho u a on je j pře kra čuje a zůs táv á po ně m oblak vů ně pánské to ale tní vody. Do ufa la, že třeb a na ní tí m poví - dá ním o ně m ulpí ko usek kolí nské a ona se stane lepším člo - věkem , písně si pu stí ži lou a učiní mámu šťastnou.

Mám a, její máma , plná klid u a vz neš enos ti, má ma, kte ré se vžd yck y vzpír ala a st avě la se pr ot i ní na zadní a utíkala z domu akra dl aavš em ož ně se vzrušova la.Avyř váv ala po ulicí ch pí sně , kte rým mám a ne ro zuměla . Od mali nka na ni zděšeněkoukala, kde se v tom dí tě ti vzalo tolik zv uk ů, pr oč vy ťuká vá slova lží cí, proč op aku je pohádkyna hře be n, mo dlí se vřískote m. Proč si vy - 8


nuc uje po zo rno st . Mám a nevěd ěla . Sama si nikdy nic ne vy nu - cova la. Cel ýživot nic nec htěl a.Aspoň ne tak used av ě, pál ivěažá - douc ně. Do ro ta to mus ela pod ěd it po tátov i. Pr otože máma se sp okojov ala s jaký msi ždib ce m ště stí , kte ré si vysl ouži la ce loži - vo tn ímnicnen amít áním. Nepot řebo vala ,aby ji někdo slyšel, vn ímal .Byla pro stě ho dná alaskavá aka ždý ji měl rád. Jen Dorot a ji váš nivě mi lovala .Ato ipot om ,co si jimá ma pře stala vy zvedá - vat na po licii .Neb yla ani usoud u, nena vš tívila jivkri mi nále .

„Oči má jak Barna bá š, lot r po pravici. Hned, jak js em ho

porodila, jse m to viděla .“

Dor ota se smutnězadívala zokna, je stli už se mlotr po pr a

vici neb ěží s taško u plno u banánů.

Ale slyše la je n, jak v ka pli bor ome jky za ča ly zp ív at .

Pot ich u, jak nejv íc doká zala , se k nim připo ji la.

Od té do by, co po tkala Do ro tu, zpíva la ses tra Le ticia co nej -

méně hlasitě ,pr ot ož ese st yděla zasvůj po někud pisklav ýhlas .

I to ji na té holc e št val o, že od pr vn ího ok am žik u nemo hl a

kv ůli ní v mír u op akova t slova pí sně.

Pa matova la si, že když k nim Do rot a př išla, hne d se jí ne -

zd ála , dokon ce se stav ěl a prot i tomu, aby sem tu hl e drz ou

dív kuzruzyňské věz nice br aly, při pa da la jípř ílišsebev ědomá ,

so běs tačná ,mě ly by pře ce pom áh at sp íše plac hým že ná m, pr otož eženy by pře ce mě ly zůst at pla ch éivté hle ne kli dné době . Ale líb ilo se jí, jak se Dor ot a smála , ja ko smyslů zba ve ná a na

celé kolo ,avz ápě tí za supa dla do toh osvéh opolo bdě ní po losp aní , spí š spa ní to bylo , taková dří mot a ko či čí, jako by vš ím kolem ab solu tně opov rh ovala .

Vto mh le ná měsí čném sta vuRuz yňpřečká bez úhony, ří kala

si Le tic ia. Je nže záh ypo chop ila ,že Dor ot amá na dání od Boha . Říka la si ,že kd yž Pán doté hle dívky vlož il tako vý tale nt, nemo - ho ujipřece ony, kt eré muzasvě ti ly ži vot ,zavrh nout, musí jí pomoc i. A ta k Let ici a nak onec so uhla si la. Ni kdo ne ní skrznas krz

9


špatn ý,mohou dí vk umí rni t, kul tivov at ,ana plňovattak zámy sly Boží .Leti ci adok onc eza čal aDorot uvyuč ovat ,ale brzy po chopila, že dív ka by ji radě ji pok ousa la, než by se naučila notu. Nikdo ne nískrzn ask rz špa tný, ažna tuh le holk u. Let icia ji potrest ala za hř íšn oulen ost, pře st ala jí dáva tho di ny klavíruane chala ji dě lat ne jho rš ípráce .Da la jí kSibyle ,ne jstarš ípacie ntce ,kte rá neudr - že la mo čani sto lici adom níva la se ,že je vě štky ně. Žádná odsou - ze ná s ní nevy dr že la, Sibyl a vyžadovala ne ustáloupozorn ost asvý mpečo va telká mspros těnad áv al a. Knína sadila Leticia Do - rot u, nesn ad ze zatv rzelos tisrd ce, ale ztouh ypo její sp áse.

Jenomže Le ticia si stále častě ji uvědo mov ala , že tu dí vku ne ná vid í. A že souč asně ji Dorotačím si př ita huje. Mus ela jí bý t ne us tá le na bl ízku , poslou cha la jej í uj ečený zp ěv a naml ouv al asi ,že kon trol uje ,ab yDoro ta ně co neu kradl a. Pravda vša k je, že kdy ž ji je dnou vidě la, jak kra de cigare ty, rychle za - vře la oči . Str ávil a pak ce lé odp ol edn e na modlitbách,aby jí Pán odp ust il .Ne jhorš ína tom byl o, žeLet ic iaměl apo cit, jako by On Doro ti no chová ní sch va loval, jak o by také zavře l oči. Nevy zpy ta te lné jso u cest y Bož í, op akovalasi a nerozuměla si.

Možn áto bylo tro ch ujinak. Dř ív,když se Leti ci aještě jme - nova la Jana, často se bouř ila pr oti ne sp rave dlno stem světa, př ipada la si nenaplněná, nep ocho pená –pr očnenítak hezká jako osta tn íděvčata,proč práv ěona musí mí tvso bě ne ladnostane - skl adn ost akr átké silné no hy, pro č, pro č, proč ...Byl ojí dvac et dv a let , kdy ž se rozh odla vzdáli t se po dobn ým úvaháma na - stou pit cest upoko je alásky. Jeno mže dod ne sse občas opováž - livě ptá, cojeto lás ka, ne jsou to pr ávě šku by, na ježenostiaběsy? Leti cia dobř e ví , že ne . Dne s je plná jasu a pokory, její rysy se zje mn ily, adalo se říci, že Let ici aje krá sná. Ale ona už takhle ne - uv ažo va la.Je njedno jí mož ná zů stalo zdř ívějška: uměla se vžít do po cit ůtéhle dívk y, kter éje sko ro to lik, ko lik bylo jí, když za - tou ži la stá t se Ježí šo vou nevě sto u, vsto upi t do klášteraa spo lu s ost at ní mi se strami se navždyoddat Pánu , té nevinn osti, bla - 10


že no sti askro mno sti. Apro to jako jed iná zesest er pocho pila, že Dor ota musí zp íva tjinak ,tako véjejejí posl án í, po ku dmátah le hol ka zů stat v kl ášte ře , mus í být po kor ně jší, a nik ol iv pyšn á. Ajest li chce hale kat ty pí sně ,musí věř it vBoha.

„A pro č?“ ze pta la se jí je dnou Do ro ta. „Ať vě ří on ve mě .“

A roz esmá la se na ce lou kap li, kde spo lu rozmlouvaly.

„Vidíš , ani se tomu nemů žeš zas mát se mnou . To ne ní pravá víra, co máš ,“ po krač oval ave se le, ajak měla vezvyku, zača la se vlni t ce lým tě lem v ni ký m ji ným ne slyš ené m ryt mu. Nemě la to říka t.

Le tic ia na jej í slova od té dob y stál e mys lí. Ni c jí ne ní pla tné, že si dok ola opaku je biblick ý přímě r, v ně mž se na vrch olu chr ámu zje vil Hosp odi n ďáb lovi a ďáb el ho pokouš el apt al se:„Jsi -li ne smrt elný, sko čdolů ado kaž to!“ Ale Pán od - povědě l: „Vír a je věcí víry. Nep ot řeb uje důkazů.“

Ane sk oč il.Čímžcht ěl vzk áza tove čkám ,aťse nani cnep tají a věř í bez ře čí .

Mož ná mě lHosp odi nsko čit .Nekv ůli důkazům,ale kv ůli

sk ok u. Mož ná ne měl být ta k oh eb ný, us měv av ý, mo žná by

nem ěl mít tu laskavo u pře vah u.

Let icia mívala nep at ři čný po cit ,že čím hloubě jiseno ří do

své vír y, tí mvíc se pt á, mí vala někdy dos lovach uť sesPáne m

hádat, vyt ýk al amu čas to st av my sl i, kekt eré mu on vě řící ve de,

st av blaženého ne př emý šle ní. Jeno mže pak se nu tn ě musel a za mys let ,proč on asama věř í, když nech cebýt po slu šn á. Apo - st up em do by při cház ela na to, že kv ůli ob raz ům. Celo u sv ou vír ou vě řívobr az y, které jsou vzní ce né apo koj né ,jsou topří - bě hy , pl anou cí výjevy , hoř ící gesta, ce lá bibl e je ji ch pl ná, a st ejně tak kost ely a ka ždo denní káz ání , i to seb enudnější , je plné obr az ů. Písní, ře kla by Dor ot a.Fa nta zie, ře kla byLet ici a. Bů h je fant azi e, za čína la si mysle t potich ounku.

Snaž ila se ty myšle nky za plaši t, ale bylo to marné , čí m víc se mo dl ila ,tím víc knípř ichá zely výjev yaLet icia za čínala tušit,

11


že za to můž e Dor ot a. Věděla , že ji se m nemělybrá t, varovala je, ta holka byla zt ěle sně ná živo čišno st, zví ře se ni kdy modli t nen aučí a Le tici a se bála zv ířa t v so bě .

Sp ěc hal aještě mo krou cho dbo uplno ušmo uh ro vno uzká - zán í za Doro to u. Ona musí odtu d, vědě la s náhlouji stot ou, tady je nám všem jako v zah radě blaže nos ti, a ona to můž e zab ít, nechce , co jí na bí zejí , ne za jí má jí to, křičí cosi o vězení a neví , že vě zení můž e zna mena t ne jvy šší svob odu.

Leti cia vs toupila do nemoc nič ního pok oje , kde lež el a ta žena , kter é všich ni říka li Si byla , prot ož e také ona žila v obra - zech, ale u ní to způ so bi lo ší lenst ví.

„Ta hle ka ple tu st ála odja kži va ,“ pov ídala zr ovna Si by la.

Ru ce zve dla vyso ko nad hlav u. Byly ko st a kůže .

„Toh le ne ní klášt er .Vět rnej mlejn to je. Me le de ch, co ne - dejchá . Mu síš mu po mo ct, Dor ot ko. Bude š slavná,svý srdce ti na to dá m. Ode jde š odtud polomr tvá a vrátíš se jako dvojí dech. Jdi už , ut íke j!“

Sib yla kř iče la st ále ví c.

Dorot a stála nad její post elí bí lá ja ko smrt .

„Něk dymám vážně chu ťtěuškrt it, odpus ť, Si by ...,“ře kla a po věsila kyta ru zpá tky na zeď .

„Ty už ne bude š hrá t?“

„Ne. Jsi mo c poma te ná. “

„Ta k mě uškr ť,“ pr avi la st aře na.

„Umř i si sa ma.“

Le tic ia věd ěla, žeby měla zm izet, ale nedoká za la sepohno ut .

Dorot ase nahnulakSi byle .Při tiskla kní tvá ř. Jako by jilíbala. Úst a na ústa. Sta čila chv íle.

Let ici a se pokř iž ovala. Až te ď ji Dor ota spa třila.

„Zmi zodtu d,“ za šeptala Le tici aaza ča la od ří kávat mo dl itb u.

Dorot a vsta la a po malu, líně se su nula ke dveří m.

Vi děla za ni mi svo bo du. Ne vy pada la ja ko věze ní .

Vypa dala jako Sko k Boh a, kt erý se práv ě ro zves eli l.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist