načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Zdroje a perspektivy evropských ekonomik - Jindřich Soukup

Zdroje a perspektivy evropských ekonomik
-15%
sleva

Kniha: Zdroje a perspektivy evropských ekonomik
Autor:

Monografie zkušených odborníků z Vysoké školy ekonomické v Praze zkoumá potenciální zdroje rozvoje evropské ekonomiky na počátku 21. století. Monografie zkušených odborníků z Vysoké ... (celý popis)
Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  199 Kč 169
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
5,6
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
tištěná forma elektronická forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Management Press
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2015-01-28
Počet stran: 152
Rozměr: 165 x 235 mm
Úprava: 151 stran : ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Vazba: brožovaná lepená
ISBN: 9788072612819
EAN: 9788072612819
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kapitoly sledují ekonomický vývoj v Evropě na počátku 21. století v souvislosti s globalizací ekonomiky.

Popis nakladatele

Monografie zkušených odborníků z Vysoké školy ekonomické v Praze zkoumá potenciální zdroje rozvoje evropské ekonomiky na počátku 21. století. Monografie zkušených odborníků z Vysoké školy ekonomické v Praze zkoumá potenciální zdroje rozvoje evropské ekonomiky na počátku 21. století, a to v souvislosti s procesy soudobé globalizace. Ekonomická analýza je založena na několika vzájemně propojených sférách – technologické (technické), hospodářské, sociální a politické, přičemž technologický rozměr globalizace je vyjádřen kategorií znalostní ekonomiky. Autoři se zabývají především analýzou kvantitativní stránky znalostní ekonomiky a měřením její úrovně. Na hospodářskou a sociální dimenzi globalizace je nahlíženo prostřednictvím analýzy evropského pracovního trhu, ekologických omezení hospodářského růstu a vztahu mezi finančním sektorem a reálnou ekonomikou. Politický rozměr globalizace je zkoumán na základě analýzy institucionálního rámce jednotlivých evropských ekonomik a vlivu prestižních mezinárodních žebříčků národní konkurenceschopnosti na rozhodování vlád.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Jindřich Soukup - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

7

0. Hypotézy a metodologie

(J. Soukup)

Vymezení problémua)

Teoretické náhledy na rozpory a vývoj soudobé globalizace reflektují charakter soudobých krizí. Taktéž zkoumání procesů rozvoje, růstu

a konkurenceschopnosti musí být včleněno do rozporného rámce soudobé

globalizace.

V kontextu multidimenzionálních a silně ambivalentních procesůsoudobé globalizace, probíhajících diferencovaně na různých úrovních(technologické, ekonomické, sociální či politické), dochází k dalšímu propojování a růstu závislosti, ale i k asymetriím a rozpornostem. Kpřekonání aktuální recese může přispět i teoretická konfrontace různých pojetí

globalizace.

Řada autorů o dnešku vážně uvažuje jako o skutečně „přelomové době“,

kdy se nebývale vyhrocují nerovnoměrnosti a nespravedlnosti. Sílí volání po

systémové změně. Ovšem, zda jsou vytvořeny podmínky změny, nenívůbec jisté. Zároveň absentuje i adekvátní subjekt systémových změn.Ohledně možných scénářů vývoje a perspektiv soudobé globalizace lze operovat

s mnoha různorodými a nezřídka i značně kontroverzními modely.

Hlavním problémem, který se řeší v první kapitole monografi e, je právě

otázka možných scénářů budoucího vývoje globalizace. Ta je zde současně

chápana jako rámec, do něhož je včleněno zkoumání rozvoje, růstu akonkurenceschopnosti zejména evropských ekonomik na počátku 21. století.

V posledních desetiletích „kráčí ruku v ruce“ se soudobouglobalizací fi nancializace světa. Termín fi nancializace obvykle označuje enormní

nárůst váhy a moci fi nančního sektoru ve světovém hospodářství (v poměru k „reálné“ ekonomice) a šířeji v celé společnosti. Finanční sektor se vymkl své „klasické“ úloze obsluhy „reálné“ ekonomiky a začal ovládat zbytek systému, včetně značné části politického subsystému. Někteříautoři dokonce globalizaci a fi nancializaci ztotožňují.

Proto se druhá kapitola monografi e zaměřila na kvalitativní analýzu

hypotéz o existenci či neexistenci vztahů mezi vývojem reálné ekonomiky

a fi nančním sektorem. Pro první a druhou kapitolu monografi e tudíž byly

formulovány dva výchozí úkoly:

Zformulovat možné scénáře budoucího vývoje globalizace.•

Ověřit existenci či neexistenci vztahů mezi vývojem reálné ekono-•

miky a fi nančním sektorem.


8

ZDROJE A PERSPEKTIVY ROZVOJE EVROPSKÝCH EKONOMIK NA POČÁTKU 21. STOLETÍ V KONTEXTU SOUDOBÉ GLOBALIZACE

Soudobá globalizace je z podstaty velmi složitá a velmi různorodá, a to

přinejmenším v těchto základních (vzájemně propojených) sférách – sféře

technologické (technické), hospodářské, sféře sociální a sféře politické.

Na globalizaci lze pohlížet jako na objektivní tendenci vyrůstající

z technologických a technických inovací přelomu 20. a 21. století. Tyto

převratné technické, resp. technologické změny se díky kumulativním

efektům promítají do všech dalších společenských subsystémů, dohospodářství, do sociální struktury, do politiky apod.

Třetí kapitola monografi e se věnuje právě tomuto technologickému,

resp. technickému rozměru globalizace vyjádřenému kategoriíznalostní ekonomika. Monografi e se zabývá především analýzou kvantitativní

stránky znalostní ekonomiky, měřením její úrovně.

Rozbor technologického (technického) rozměru globalizace měl tyto

cíle:

Určit současnou globální pozici Evropské unie z hlediska znalostní •

ekonomiky.

Vymezit vzájemnou pozici členských zemí Evropské unie z hledis-•

ka dosažené úrovně znalostmi řízené ekonomiky.

Zjistit, jak se měnila vzájemná pozice členských zemí EU v posled-•

ním desetiletí.

Ekonomický rozměr globalizace bývá mnohdy popisován ve smyslu

globální ekonomické integrace na trzích produktů a služeb, kapitálu ipráce. Práce je přitom jedním z klíčových faktorů, který má dopad na rozvoj

společnosti. Její role, přes vzrůstající význam kapitálu, zůstává zásadní.

Čtvrtá kapitola monografi e se proto věnuje trhu práce. Cílem kapitoly je

identifi kovat nejvýznamnější změny, které nastaly v posledním desetiletí

na evropském trhu práce, s důrazem na český trh práce.

Ekonomického rozměru globalizace se týkají též ekologické ekonomické teorie, které se věnují problematice hledání strukturální globální

ekonomické stability. V páté kapitole monografi e zkoumáme hypotézu,

podle které lidská činnost vedoucí k vyplenění přírodních zdrojů jenepříustná a ekonomicky neracionální, jelikož její náklady převažují získaný

užitek.

S ohledem na ekonomický a sociální aspekt globalizace bylo úkolem

autorů monografi e:

Určit, jaké jsou nejvýznamnější změny na evropském trhu práce •

za poslední desetiletí.

Vymezit strukturální globální ekonomickou stabilitu z pohledu eko-•

logické ekonomické teorie.

Globalizace mění politickou tvář světa a politika se zároveň stávánástrojem prosazování nebo naopak pokusů blokovat globalizaci. Proto se


9

HYPOTÉZY A METODOLOGIE

šestá i sedmá kapitola dotýkají politického rozměru globalizace. Šestá kapitola monografi e analyzuje reakci institucí na dluhovou krizi.Právě v obdobích recese je institucionální rámec (nejen psaná pravidla, ale

i společenské normy, etika a morálka) pod zvýšeným tlakem a přirozeně

probíhá testování jeho stability a adekvátnosti, ještě více se začínajíprosazovat otázky spravedlnosti a efektivnosti, etiky a morálky. Kapitola se

zejména zaměřuje na možnosti a cesty zvyšování efektivnosti veřejných

výdajů s ohledem na institucionální rámec ekonomiky.

Za klíčový rys globalizace v politické oblasti bývá nezřídka považován

pokles významu národních států. Sedmá kapitola monografi e nahlíží na

tento problém prizmatem pojmu národní konkurenceschopnost.

V kapitole jsou prezentovány výsledky zemí tzv. Visegradské čtyřky

(ČR, Slovenska, Polska a Maďarska) ve dvou žebříčcích, které se zabývají

mezinárodní komparací konkurenceschopnosti zemí – ve Světové ročence

konkurenceschopnosti a v Globální zprávě o konkurenceschopnosti.

Na ekonomickou i společenskou důležitost výsledků zemí v uvedených žebříčcích lze pohlížet jako na jeden z důsledků transnacionalizace

ekonomik – výběr kritérií pro hodnocení zemí (zejména měkkých datzískávaných expertním dotazníkovým šetřením) je ovlivněn zájmy nadnárodních fi rem i nadnárodních organizací.

V důsledku vlivu zmíněných nadnárodních organizací jsou pakdoporučení plynoucí z respektovaných žebříčků národní konkurenceschopnosti považována za relevantní pro volbu nástrojů hospodářské politiky

v jednotlivých zemích.

S ohledem na politický rozměr globalizace jsou v monografi isledovány tyto cíle:

Identifi kovat možnosti a cesty zvyšování efektivnosti veřejných vý-•

dajů s ohledem na institucionální rámec ekonomiky.

Určit, jak se odlišná metodologie použitá ve Světové ročence kon-•

kurenceschopnosti a v Globální zprávě o konkurenceschopnosti

promítá do odlišných výsledků (i odlišného trendu) vývoje sledovaných zemí.

Vyhodnotit konzistentnost doporučení pro hospodářskou politiku od-•

vozených z obou žebříčků konkurenceschopnosti s ohledem nasituaci, kdy je cílem zvyšování úrovně ekonomického blahobytu v zemi

(pokud jej považujeme též za aspekt konkurenceschopnosti).

Východiska odborné monografi eb)

Termín globalizace již pevně zakořenil a dnes náleží k výrazůmnejfrekventovanějším, a nejdiskutovanějším. Problematikou globalizace, a tonejenom její ekonomickou dimenzí, se zabývají stovky publikací. Namátkou

viz (Addy, 2000), (Barber, 1995), (Bauman, 2002), (Breinek, 2005),


10

ZDROJE A PERSPEKTIVY ROZVOJE EVROPSKÝCH EKONOMIK NA POČÁTKU 21. STOLETÍ V KONTEXTU SOUDOBÉ GLOBALIZACE

helková a kol., 2002, 2008), (Foster, Magdoff, 2009), (Friedman, 2000),

(Hirst, Thompson, 1996), (Krugman, 2009), (Mezřický, 2003),(Švihlíková, 2010, 2014) aj.

K rozporům současné globalizace namátkou viz (Dolejš et al., 2012),

(Heller, Neužil a kol., 2007, 2011), (Keller, 2000, 2011), (Piketty, 2014),

(Robinson, 2009), (Švihlíková, 2006, 2010, 2014) atd.

Ke scénářům globalizace a vizím vývoje viz např. (Barber, 1995),(Jirásek, 2013), (Prorok, 2012), (Švihlíková, 2006, 2010, 2014) apod.

V kontextu studií o globalizaci lze připomenout taktéž publikaceautora kapitoly – např. (Sirůček, 2004, 2007), (Sirůček a kol., 2007), (Sirůček,

Heczko, 2006, 2010) aj.

Celkové hodnocení procesů soudobé globalizace je silně kontroverzní.

Důležitým znakem celkové globalizace je přitom její silná ambivalentnost,

kdy identický jev může být současně hodnocen pozitivně i negativně, a to

i u téhož jedince či sociální skupiny. Například pozitivní a optimistické

náhledy na globalizaci reprezentují (Norberg, 2003) nebo (Ridley, 2013)

či (Friedman, 2007) aj. Jiné náhledy ovšem zdůrazňují negativní stránky globalizace – rizika a ohrožení, která přináší. Varují před globálními

problémy, včetně sílících ekologických ohrožení, chudoby a růstunerovnoměrností rozdělení bohatství, sociální diferenciace, narůstaní nestabilit či převahy globálního trhu nad politickou regulací (Dolejš et al., 2012), (Glyn, 2007), (Varoufakis, 2013) a mnozí další.

Otázky vztahu reálné a fi nanční problematiky, které zkoumá druhá

kapitola monografi e, jsou nedílnou součástí ekonomické teorie od konce 70. let. Současný rámec makroekonomické teorie (např. Blanchard,

2008), který vychází ze stochastických dynamických modelů všeobecné

rovnováhy, se ještě v 90. letech přece jen primárně soustředil narozpracování problematiky nominálních rigidit, čímž byla odstraněna neutralita peněz z původních modelů reálného hospodářského cyklu (Gordon,

2009). Současně se však do modelového rámce již v druhé polovině 90.

let začala zanášet otázka frikcí na fi nančních trzích prostřednictvímmodelu tzv. fi nančního akcelerátoru (Bernanke, Blinder, 1988). Původní princip mechanismu, který se soustředil na vztah mezi fi rmami jakožto dlužníky a bankami jakožto jejich věřiteli, byl posléze rozšířen na segmentdomácností a na otázky spjaté s fungováním mezibankovního trhu.

Formulace cílů a hypotéz obsažených ve třetí kapitole monografi e(věnované technologickému rozměru globalizace, resp. znalostníekonomice) vycházela ze dvou základních zdrojů.

Prvním východiskem bylo pojetí znalostní ekonomiky. Koncept znalostní ekonomiky (knowledge economy) široce popularizoval PeterDrucker v roce 1966 ve své knize Věk diskontinuity (Drucker, 1994). Sám

Drucker ovšem v uvedené knize udává, že vznik tohoto pojmu přísluší

Fritzu Machlupovi. Další Američan, Michael Porter, pak myšlenku


11

HYPOTÉZY A METODOLOGIE

lostní ekonomiky rozvádí. Zdůrazňuje, že současné vyspělé ekonomiky

musí těžit z konkurenční výhody, která je založena na neustálých inovacích.

Druhým zdrojem, který sloužil k formulaci cílů obsažených v tétokaitole monografi e, jsou publikace různých institucí, které se snaží popsat

kvantitativní stránku znalostní ekonomiky. Navazuje se tak na předcházející pohled na znalostní ekonomiku, který ji zkoumal z kvalitativního

pohledu.

V monografi i jsou analyzovány systémy, které se věnují kvantitativnímu vyjádření dosaženého stupně znalostní ekonomiky jak na celosvětové úrovni, tak na úrovni Evropské unie. Na úrovni Evropské komise jde o Innovation Union Scoreboard a Regional Innovation Scoreboard (UNU MERIT, 2013). Na globální úrovni jde o Index znalostníekonomiky a Znalostní index Světové banky (World Bank Institute, 2012), Global Innovation Index (INSEAD & WIPO, 2012), o stejnojmenný GlobalInnovation Index (Boston Consulting Group, 2009), dále pak o The 2012 State New Economy Index (ITIF, 2012) či Global Innovation Quotient (Bloomberg, 2013).

Evropská unie se vyznačuje dlouhodobě vyšší mírou nezaměstnanosti

než např. USA. Dnes je obecně uznáváno, že jednou z příčin je silný efekt

hystereze (Blanchard, 2006).

Čtvrtá kapitola monografi e identifi kovala jako hlavní problém současného evropského trhu práce vysokou míru nezaměstnanosti mladých

osob. Této problematice se věnuje řada publikací (např. Choudhry,Marelli, Signorelli 2012 nebo Scarpetta, Sonnet, Manfredi, 2010).

O vývoji českého trhu práce pojednává řada publikací, lze zmínit např.

Czesaný (2014) a Sirovátka, Šimková (2013). Reakce české vlády na

otázky zaměstnanosti je analyzována např. v článku Trh práce ve státech

Visegrádské čtyřky a ekonomická krize (Potužáková, 2012). Nezaměstnanost samozřejmě způsobuje i značné náklady pro samotný stát, jejich

odhad pro veřejné rozpočty v České republice analyzovali např. Čadil,

Pavelka, Kaňková, Vorlíček (2011).

Problematice zaměstnávání cizích státních příslušníků v České reublice je věnována poměrně rozsáhlá pozornost. Obecně je postavení cizinců v ČR, a to včetně jejich ekonomické aktivity, pravidelněpopisováno v publikacích ČSÚ: Cizinci v České republice. Vývojzaměstnanosti nerezidentů před vypuknutím ekonomické recese 2009 je detailněji popsán např. v publikaci (Pořízková, 2008). Ekonomická recese měla na ekonomickou aktivitu cizinců značný vliv. Pokles cizinců –zaměstnanců a nárůst cizinců – podnikatelů během krize byl do značné míryzpůsoben snahou některých cizinců pocházejících ze zemí mimo EU udržet

se v České republice (např. Pavelka, Löster, Vltavská, Makovský,Macáková, 2011).


12

ZDROJE A PERSPEKTIVY ROZVOJE EVROPSKÝCH EKONOMIK NA POČÁTKU 21. STOLETÍ V KONTEXTU SOUDOBÉ GLOBALIZACE

Problém strukturální globální ekonomické stability sledovaný v páté

kapitole je pokryt velice rozsáhlou literaturou. Zahrnujemultidisciplinární literaturu vytvořenou v posledních padesáti letech. Práce Georgescu-Roegena (1966, 1979) je zajímavá tím, že prolíná ekonomiku s fyzikou

a navrhuje, aby makroekonomie uplatnila termodynamické zákony. Do

určitě míry toto Daly (1991) uplatňuje ve svém cyklickém a obnovitelném

ekonomickém modelu „od kolébky ke kolébce“ a návrhu, aby ekonomický

rozvoj přestal být stavěn na výpočtu hrubého národního produktu, ale na

udržitelném ekonomickém blahobytu. Z pohledu českého chápání rozvoje

tohoto ekonomického myšlenkového proudu, zejména v první dekádě po

roce 1989, jsou do této studie zahrnuty práce Josefa Vavrouška (1993).

Vavroušek tvrdě kritizoval hodnotové orientace „reálného kapitalismu“,

které se velmi rychlým tempem v té době v ČR rozvíjely, jakožtoneslučitelné s myšlenkou „trvale udržitelného života“ na Zemi.

Otázkám institucionálního rámce je v monografi i věnována šestá kaitola. Zkoumání a zachycování změn v institucionálním rámci jedlouhodobě středem zájmu řady významných zahraničních i domácíchodborníků, téměř každá ekonomická analýza s aspekty institucionálního rámce nějakým způsobem pracuje. V oblasti veřejných fi nancí jde o teorii veřejné volby, která zkoumá fungování veřejného sektoru a jež kombinuje prvky neoklasické, institucionální i behaviorální ekonomie s cílem vysvětlitprocesy politického rozhodování a jeho realizaci prostřednictvím byrokracie. Základy teorie veřejné volby položili a rozvíjeli klasici ekonomické vědy a nositelé Nobelovy ceny za ekonomii jako James Buchanan, Kenneth Arrow, Joseph Stiglitz, Ronald H. Coase, Oliver E. Williamson, ale mnozí další (např. William A. Niskanen) se svým přínosem k problematice teorie byrokracie.

James Buchanan získal v roce 1986 Nobelovu cenu za příspěvek krozvoji teorie veřejné volby, zejména za to, že inicioval výzkum vztahůindividuálních zájmů politiků a fungování státu. Ronald H. Coase získal Nobelovu cenu v roce 1991 za příspěvek k rozvoji teorie transakčních nákladů a dopadu transakčních nákladů a majetkových práv na institucionální strukturu a fungování ekonomiky. Kenneth Arrow získalNobelovu cenu už v roce 1972 a jeho práce přinesly zásadní pokrok v oblasti poznání a uchopení problému asymetrické informace a podstaty fungování systému veřejné volby (Arrowův teorém neefektivnosti kolektivní volby). Joseph Stiglitz získal Nobelovu cenu v roce 2001 jako ocenění jeho komplexního přínosu k rozvoji ekonomického poznání. Prosazuje státní zásahy do ekonomiky, zejména prostřednictvím fi skálních stimulů. Cílené státní zásahy do ekonomiky podle Stiglitze přinášejí v řadě oblastí efektivnější výsledky, než jakých by bylo dosaženo samovolnýmpůsobením neregulovaných tržních mechanismů. Má významný podíl na rozvoji teorie asymetrických informací. Oliver E. Williamson získal Nobelovu


13

HYPOTÉZY A METODOLOGIE

cenu v roce 2009 a jako žák R. Coaseho se zaměřil zejména na oblast

transakčních nákladů.

Politicko-ekonomické uchopení problémů fungování veřejných fi nancí

je dnes založeno na dílech uvedených klasiků, ale nabylo silněinterdisciplinární charakter, stalo se místem, kde se střetávají politické, sociální,

ekonomické, právní a správní vědy.

Sedmá kapitola monografi e obsahuje kritický pohled na výsledky

prestižních žebříčků národní konkurenceschopnosti (WEF 2014, IMD

2014). Z těchto žebříčků vyplývající dosažené výsledky zemí pakreprezentují jejich úspěšnost podle široce respektovaných a citovaných, i když

kontroverzních kritérií. Kritický pohled na možnost měřit národní konkurenceschopnost, který prezentujeme v našem textu, se opírá zejména

o odborné práce P. Krugmana (1994, 1996). V české odborné literatuře se

kritické analýze měření národní konkurenceschopnosti věnovali například

E. Klvačová (2008a, 2008b), J. Sereghyová (2005), B. Plchová (2011), ale

také spoluautoři této monografi e M. Nečadová a J. Soukup (2013).

Metodologiec)

V první kapitole monografi e byly použity převážně metody kvalitativní

analýzy, včetně instrumentarií spadajících mimo „hlavní proudy“ světové

ekonomické vědy – např. systémový přístup a teorie chaosu a logikadlouhých „inovačních“ K-vln.

V obecnější poloze lze konstatovat využití logických metod (včetně

analýzy, syntézy, abstrakce a taktéž analogie a dialektické logiky) a metod

historických, prolínajících se v metodě historicko-logické. Při zmapování

mnohorozměrnosti soudobé globalizace je využita téžhistoricko-komparativní metoda.

Náhledy na globalizaci (ale též na ekologické či etické dimenzeekonomických teorií i procesů růstu a rozvoje) jsou slučitelné spíše s alternativními kritickými sociálně-ekonomickými koncepcemi mimo „hlavní

proud“. To je taktéž důvodem absence širšího využití logiky a metodmatematických, ekonometrických, statistických apod. Nicméně metodologie

i závěry jsou dostatečně ukotveny a refl ektují aktuální stav světovéhopoznání.

Pro komplexní uchopení fenoménu globalizace se ve výše naznačeném

kontextu ukazuje nedostatečnost tzv. „newtonovského paradigmatu“,neboť žijeme v dynamickém, nejistém a rozporuplném světě, kdy jeobtížné rozlišit příčinu a následek, a budoucí události nelze přesně předvídat.

Taktéž předpoklady např. ohledně stability jako základního stavu systému

nemusí odpovídat dnešnímu „přelomovému“ charakteru doby isystémovému charakteru soudobých krizí. Na místě je aplikace tzv.„prigoginovského paradigmatu“.


14

ZDROJE A PERSPEKTIVY ROZVOJE EVROPSKÝCH EKONOMIK NA POČÁTKU 21. STOLETÍ V KONTEXTU SOUDOBÉ GLOBALIZACE

V následujících kapitolách dochází k analýze na nižší úrovniabstrakce. Tomu odpovídají zvolené metody. Autoři používají metodukomparace (např. při analýze jednotlivých systémů, které měří dosaženou úroveň znalostní ekonomiky, při analýze evropského trhu práce nebo při analýze modelů udržitelného rozvoje).

Dále byly v těchto kapitolách monografi e uplatněny jako základnímetody vědecké práce dedukce (např. při výběru a formulaci odpovídajících ukazatelů zahrnutých do indexu znalostní ekonomiky) a syntézy (např. při stanovení vah jednotlivých modulů obsažených v indexu znalostníekonomiky).

Při kritické analýze zaměřené na výběr hodnotících kritérií v rámci

multikriteriálních hodnocení byla použita metoda evaluace s cílem popsat

reálné dopady zvolené metodologie na volbu hospodářské politiky vesledovaných zemích.

Autoři použili při řešení problémů obsažených v odborné monografi i jak primární, tak sekundární data. Zpracování dat vyžadovalo aplikaci

základních statistických metod (korelace, regrese). Ačkoliv jde okorelační a logicky kvantitativní analýzu, závěry jsou nutně kvalitativní povahy

s důrazem na skutečnost, že korelační analýza nemůže potvrdit či vyvrátit

kauzalitu jevů.

Poděkováníd) Odborná monografi e je jedním z výstupů výzkumného projektu IP 307052 „Zdroje a perspektivy rozvoje evropských ekonomik na počátku 21.století v kontextu soudobé globalizace“, realizovaného na Fakultěpodnikohosodářské Vysoké školy ekonomické v Praze.

Souhrne)

Summary In this monograph, the prospects of the development of Europeaneconomies in the early 21st century are evaluated in the context ofcontemporary globalization. The analysis is based on various aspects ofglobalization – technological, economic, social and political. The technological (or technical) dimension of globalization is mainly expressed by the knowledge economy; the quantitative aspects of the knowledge economy are primarily examined. The economic as well as the social dimensions of globalization are refl ected through an analysis of the European labourmarket, structural global economic stability, and the relationship between the fi nancial sector and the real economy. The political dimension ofglobalization is shown through an examination of the institutional framework


15

HYPOTÉZY A METODOLOGIE

of economies (in connection with the response of institutions to the debt

crisis) and the analysis of the declining role of national governments (as

seen through the prism of the national competitiveness).

Synthèse

Cette monographie analyse les perspectives du développement des

économies européennes dans le contexte globalisé du début du 21ème

siècle. Ce travail corrobore l’analyse des dimensions technologique,

économique, sociale et politique de la globalisation. La dimension

technologique de la globalisation est soumise à une analyse quantitative

du pan de l’économie de la connaissance. Les dimensions économique et

sociale de la globalisation sont soumises à l’analyse des interconnections

entre le secteur fi nancier, l’économie réelle, le marché européen du travail

et la stabilité économique structurelle mondiale. Enfi n, la dimension

politique de la globalisation est soumise à une double analyse: celle du

cadre institutionnel des économies européennes nationales (en lien avec

la réaction des institutions à leur niveau de l’endettement) et celle de la

diminution des pouvoirs de décisions dont jouissent les états européens

(à travers le prisme de leur compétitivité).




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist