načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Zdravotnická psychologie -- teorie a praktická cvičení – 2., aktualizované a doplněné vydání – Eva Zacharová

Zdravotnická psychologie -- teorie a praktická cvičení - 2., aktualizované a doplněné vydání

Elektronická kniha: Zdravotnická psychologie -- teorie a praktická cvičení
Autor: Eva Zacharová
Podnázev: 2., aktualizované a doplněné vydání

Publikace pro studenty stř. a vyšších zdravotnických škol a pro sestry v klinické praxi slouží k poznání, pochopení a porozumění psychického stavu nemocného. Obsahuje i praktická cvičení. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  246
+
-
8,2
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2017
Počet stran: 264
Rozměr: 24 cm
Vydání: 2., aktualizované a doplněné vydání
Skupina třídění: Lékařské vědy. Lékařství
Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-271-0155-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Publikace pro studenty stř. a vyšších zdravotnických škol a pro sestry v klinické praxi slouží k poznání, pochopení a porozumění psychického stavu nemocného. Obsahuje i praktická cvičení.

Popis nakladatele

Druhé vydání úspěšné učebnice psychologie pro zdravotnické profese postihuje všechny důležité oblasti vztahu sestra – pacient, problematické situace, patopsychologické rysy nemocných i oblast duševní hygieny zdravotnických pracovníků. Učebnice je doplněna cvičeními vhodnými pro výuku budoucího zdravotnického personálu. (teorie a praktická cvičení)

Další popis

Druhé vydání úspěšné učebnice Zdravotnické psychologie s aktualizovanou teoretickou částí a cvičeními. Budoucí zdravotnický personál zde najde problematiku vztahů s pacienty i spolupracovníky.


Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Eva Zacharová - další tituly autora:
Zdravotnická psychologie -- Teorie a praktická cvičení Zdravotnická psychologie
 (e-book)
Základy psychologie pro zdravotnické obory Základy psychologie pro zdravotnické obory
 (e-book)
Zdravotnická psychologie -- Teorie a praktická cvičení Zdravotnická psychologie
Komunikace v ošetřovatelské praxi Komunikace v ošetřovatelské praxi
 (e-book)
Komunikace v ošetřovatelské praxi Komunikace v ošetřovatelské praxi
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Eva Zacharová

Zdravotnická

psychologie

teorie a praktická cvičení

2., aktualizované a doplněné vydání

Eva Zacharová

2., aktualizované a doplněné vydání



GRADA Publishing

Eva Zacharová

Zdravotnická

psychologie

teorie a praktická cvičení

2., aktualizované a doplněné vydání


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena

v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití

této knihy bude trestně stíháno.

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena

v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití

této knihy bude trestně stíháno. Doc. PaedDr. Mgr. Eva Zacharová, Ph.D. Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety, Bratislava Ostravská univerzita v Ostravě, Lékařská fakulta, Ostrava-Zábřeh ZDRAVOTNICKÁ PSYCHOLOGIE – TEORIE A PRAKTICKÁ CVIČENÍ 2., aktualizované a doplněné vydání Recenzentky: Doc. PhDr. Miroslava Kyasová, Ph.D. Doc. PhDr. Dagmar Mastiliaková, PhD. Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2017 Cover Photo © allphoto, 2017 Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 6515. publikaci Odpovědná redaktorka Mgr. Ivana Podmolíková Sazba a zlom Karel Mikula Počet stran 264 1. vydání, Praha 2017 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. Pdf s pracovními listy z části PRAKTICKÁ CVIČENÍ je volně ke stažení na http://www.grada.cz Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění však pro autory ani pro nakladatelství nevyplývají žádné právní důsledky. ISBN 978-80-271-9675-3 (ePub) ISBN 978-80-271-9674-6 (pdf ) ISBN 978-80-271-0155-9 (print) Obsah Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 I Teoretická část . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 1 Zdravotnická psychologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

1.1 Vymezení pojmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 2 Zdraví a nemoc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

2.1 Zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

2.2 Nemoc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 3 Psychologická problematika pacienta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .22

3.1 Postoj k nemoci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .22

3.2 Omezení životních potřeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .25

3.3 Omezení soukromí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .29

3.4 Osobnostní vlastnosti pacienta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .30

3.5 Změny v prožívání a chování během nemoci . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

3.6 Členění pacientů podle druhu onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . .35

3.7 Méněcennost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .36

3.8 Psychologie ambulantně léčeného a hospitalizovaného pacienta . . . . . . .37

3.9 Sdělení diagnózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 4 Psychologická problematika nemoci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .42

4.1 Postoj zdravotníka a pacienta k nemoci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .42

4.2 Autoplastický obraz nemoci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .43

4.3 Ambivalentní prožívání nemoci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .45

4.4 Prožívání nemoci v čase . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .46

4.5 Vztahy mezi tělesnou a duševní stránkou nemoci

(psychosomatická – somatopsychická onemocnění) . . . . . . . . . . . . . .47

5 Bolest, strach a úzkost v nemoci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .50

5.1 Bolest a reakce pacienta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .50

5.2 Prožitky strachu a úzkosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .56 6 Nemoc jako svízelná životní situace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

6.1 Svízelné situace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61

6.2 Reakce na svízelnou situaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .67

6.3 Zvládání nemoci a těžkých životních situací . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 7 Zdravotník a pacient . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74

7.1 Osobnost zdravotníka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74

7. 2 Vztah mezi zdravotníkem a pacientem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

7. 3 Úroveň chování zdravotníků k pacientům . . . . . . . . . . . . . . . . . . .84

7. 4 Vztahy mezi pacientem, rodinou a zdravotníky . . . . . . . . . . . . . . . .86

7. 5 Iatropatogenie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .87

7. 6 Hospitalismus a pacient . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 8 Dorozumívání se mezi zdravotníkem a pacientem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .92

8.1 Pozorování ve zdravotnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .92

8.2 Komunikace ve zdravotnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .96

8.3 Rozhovor a jeho význam ve zdravotnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 9 Psychologické problémy pacientů podle druhu nemoci . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125

9.1 Uplatnění psychologie v chirurgii a ortopedii . . . . . . . . . . . . . . . . .125

9.2 Uplatnění psychologie ve vnitřním lékařství . . . . . . . . . . . . . . . . . 127

9.3 Uplatnění psychologie v dětském lékařství . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128

9.4 Uplatnění psychologie v ženském lékařství . . . . . . . . . . . . . . . . . .129

9.5 Uplatnění psychologie u pacientů s mentálním,

smyslovým a tělesným defektem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .130

9.6 Uplatnění psychologie u starších pacientů,

nevyléčitelně nemocných a umírajících . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132

Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .134 II Praktická cvičení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .137 Vyučovací metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .138 1 Zdravotnická psychologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143

1.1 Vymezení pojmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 2 Zdraví a nemoc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145

2.1 Zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 145

2.2 Nemoc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 8 3 Psychologická problematika pacienta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .152

3.1 Postoj k nemoci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152

3.2 Omezení životních potřeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157

3.3 Omezení soukromí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161

3.4 Osobnostní vlastnosti pacienta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166

3.5 Změny v prožívání a chování během nemoci . . . . . . . . . . . . . . . . .168

3.6 Členění pacientů podle druhu onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170

3.7 Méněcennost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171

3.8 Psychologie ambulantně léčeného a hospitalizovaného pacienta . . . . . . 173

3.9 Sdělení diagnózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175 4 Psychologická problematika nemoci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176

4.1 Postoj zdravotníka a pacienta k nemoci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176

4.2 Autoplastický obraz nemoci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178

4.3 Ambivalentní prožívání nemoci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184

4.4 Prožívání nemoci v čase . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184

4.5 Vztahy mezi tělesnou a duševní stránkou nemoci

(psychosomatická onemocnění, somatopsychická onemocnění) . . . . . . 185


7

5 Bolest, strach a úzkost v nemoci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188

5.1 Bolest a reakce pacienta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188

5.2 Prožitky strachu a úzkosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196 6 Nemoc jako svízelná životní situace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197

6.1 Svízelné situace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197

6.2 Reakce na svízelnou situaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201

6.3 Zvládání nemoci a těžkých životních situací . . . . . . . . . . . . . . . . . 202 7 Zdravotník a pacient . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206

7.1 Osobnost zdravotníka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206

7. 2 Vztah mezi zdravotníkem a pacientem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211

7. 3 Úroveň chování zdravotníků k pacientům . . . . . . . . . . . . . . . . . . 215

7. 4 Vztah mezi pacientem, rodinou a zdravotníky . . . . . . . . . . . . . . . . 220

7. 5 Iatropatogenie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 221

7. 6 Hospitalismus a pacient . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 225 8 Dorozumívání se mezi zdravotníkem a pacientem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .228

8.1 Pozorování ve zdravotnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .228

8.2 Komunikace ve zdravotnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .230

8.3 Rozhovor a jeho význam ve zdravotnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . .235 9 Psychologické problémy pacientů podle druhu nemoci . . . . . . . . . . . . . . . . . . 241

9.1 Uplatnění psychologie v chirurgii a ortopedii . . . . . . . . . . . . . . . . .241

9.2 Uplatnění psychologie ve vnitřním lékařství . . . . . . . . . . . . . . . . . 244

9.3 Uplatnění psychologie v dětském lékařství . . . . . . . . . . . . . . . . . . 246

9.4 Uplatnění psychologie v ženském lékařství . . . . . . . . . . . . . . . . . . 247

9.5 Uplatnění psychologie u pacientů s mentálním,

smyslovým a tělesným defektem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 247

9.6 Uplatnění psychologie u starších pacientů,

nevyléčitelně nemocných a umírajících . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 253

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 257 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 261 Souhrn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .263 Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 264

Pedmluva

Předmluva Předložená monografie je určena studentům nelékařských zdravotnických oborů a sestrám v klinické praxi pro poznání, pochopení a porozumění psychickému stavu nemocného. Obsahuje základní tematiku, se kterou se setkávají při studiu psychologie nemocného, ošetřovatelství a také v  klinické praxi. Jedná se o druhé, doplněné a rozšířené vydání, jež je vhodné k  využití jak v  oborech psychologie a pedagogiky, tak ošetřovatelství.

Skutečnost, že psychologické znalosti jsou neodmyslitelnou stránkou jakékoli práce zdravotníka, není třeba dnes už vůbec zdůrazňovat. Různorodost pracovních činností vystavuje zdravotníka neustálé konfrontaci vlastního jednání s jednáním druhých lidí, nutí jej zamýšlet se nad vlastními povahovými rysy, nad svým vztahem k sociálnímu okolí a nad svými životními hodnotami.

Hlubší pochopení obecných zákonitostí lidské psychiky je základním stavebním kamenem, na němž lze budovat systém poznatků psychologie ve zdravotnictví.

Určujícím momentem rozhodujícím o kvalitě práce sestry je především nemocný člověk. Osobnost nemocného by měla být respektována v  celé komplexnosti, tj. s ohledem na jeho bio-psycho-sociální a spirituální potřeby a problémy, které mu nemoc přináší.

Proto vedle vztahu zdravotník a pacient, jenž spoluurčuje výsledky diagnosticko-terapeutické činnosti, je v  textu věnována pozornost subjektivitě nemocného, jeho potřebám, postojům, chování, ale i prožívání nemoci jako svízelné situace. Akcentována je osobnost zdravotnického pracovníka, psychologie vzájemného vztahu mezi zdravotníkem a pacientem i přístup k nemocným podle specifik onemocnění. Pozornost je zaměřena na prožívání bolesti, strachu a úzkosti v průběhu nemoci. Samostatnou částí je dorozumívání mezi zdravotníkem a pacientem s akcentem na důležitost rozhovoru v každodenní ošetřovatelské péči.

Monografie je uspořádaná tak, aby čtenáře motivovala k psychologickému myšlení a samostatné tvorbě praktických postupů v konkrétních případech. Snahou je předložit studujícím soubor poznatků, jež jim pomohou při zvládání jejich náročné profese, usnadní jim orientaci v mezilidských vztazích, v poznání druhých i sebe sama.

První část obsahuje teoretická východiska pro studenty i sestry a pomůže k orientaci v problematice psychologie nemocného.

Druhá část obsahuje cvičení navazující na část teoretickou. Tato cvičení slouží k tréninku získaných znalostí, dovedností a k utváření vlastních postojů ke studované problematice.

Cílem publikace je předložit text tak, aby čtenáře vedl k samostatné úvaze a vlastní aplikaci na úseku odborné činnosti ve zdravotnické praxi. Jednotlivé ucelené kapitoly jsou doplněny kontrolními otázkami a úkoly. Studující si tak může průběžně ověřovat znalost získaných poznatků a o problémech hlouběji přemýšlet.

Přeji všem čtenářům, aby jim text pomohl prohloubit psychologické poznatky a usnadnil jim orientaci v mezilidských vztazích i ve vlastním sebepoznání.

autorka



I

TEORETICKÁ ČÁST



13

1Zdravotnická psychologie

1 Zdravotnická psychologie 1.1 Vymezení pojmu Cíl Po prostudování kapitoly byste měli být schopni: ■ Objasnit pojmy klinická psychologie, zdravotnická psychologie, psychologie péče

o nemocného, psychologie zdravotnické činnosti. ■ Vysvětlit, na co se konkrétně zaměřuje psychologie zdravotnické činnosti. ■ Specifikovat, jaké místo zaujímá zdravotnická psychologie v systému vědy. ■ Definovat pojmy zdraví a nemoc podle Světové zdravotnické organizace. ■ Vysvětlit, proč má pojem zdraví a nemoc bio-psycho-sociálně-spirituální základ. Klíčová slova psychologie nemoci, zdravotnická psychologie, klinická psychologie, péče o nemocného, psychologie zdravotnické činnosti, zdraví, nemoc Průvodce Psychologie zdraví  (zdravotní či zdravotnická psychologie) je aplikovaná psychologická disciplína, kterou využívají odborníci na celém světě. Jedná se o obor, jemuž jde v první řadě o poznání psychologických faktorů, které hrají svoji roli jak ve zdraví, tak v nemoci.

Hlubší pochopení obecných zákonitostí lidské psychiky je základním stavebním kamenem, na němž lze budovat systém poznatků psychologie ve zdravotnictví.

Ve vztahu zdravotník a pacient, jenž spoluurčuje výsledky diagnosticko-terapeutické činnosti, je věnována pozornost subjektivitě nemocného, jeho potřebám, postojům, chování, ale i prožívání nemoci jako svízelné situace a psychologii vzájemného vztahu mezi zdravotníkem a nemocným.

Snahou učebnice je předložit učební text tak, aby vedl vás, studenty této problematiky, k samostatné úvaze o vlastní aplikaci na úseku odborné činnosti ve zdravotnické praxi.

Ve zdravotnictví se psychologie může uplatnit ve všech oblastech klinické medicíny jako obor, který teoreticky rozvíjí poznání pacienta, ale hlavně aplikuje systém svých poznatků a metod na léčbu nemocných, prevenci a adaptaci, na poradenskou a edukační činnost, přípravu a další vzdělávání zdravotnických pracovníků na různých úsecích práce.

Psychologie nemoci, nemocného a  zdravotnické činnosti plní ve vztahu k  moderním koncepcím ošetřovatelství úlohu významného, úzce spolupracujícího oboru. Psychologie je zdrojem důležitých podnětů pro kvalitní práci zdravotníků i jejich kvalifikovaný, přemýšlivý a účinný způsob práce s pacienty. Uznání psychologické složky práce zdravotníka souvisí s pojetím komplexního přístupu k nemocnému. Z tohoto pojetí, dnes už všeobecně uznávaného, vyplývá, že v péči o nemocného se nelze bez psychologie obejít. V minulosti sloužily lékařům a zdravotnickým pracovníkům k jejich práci poznatky z oblasti klinické psychologie, které byly v teoretické části uplatňovány

Zdravotnická psychologie – teorie a praktická cvieníI

v lékařské a částečně i zdravotnické psychologii. Nové poznatky vědy a výzkumu – jak na úseku medicíny, tak ošetřovatelství – orientují pozornost odborníků na oblast zdravotnické psychologie. Klinická psychologie ■ Je obor, který se specializuje na diagnostiku, léčení a společenské přizpůsobení osob

s relativně závažnými psychickými potížemi a poruchami. Klinická psychologie

se podílí na vytváření taxonomie duševních poruch a poruch chování, na základě

kterých je možné stanovit diagnózu (Plháková, 2004, s. 29). ■ Realizuje aplikaci psychologických poznatků v klinické praxi (Křivohlavý, 2001,

s. 24). ■ Je vědeckou disciplínou aplikované psychologie. Řeší psychologické problémy, jež

přináší klinická praxe – nemoc, její léčba, adaptační a osobnostní těžkosti (Kondáš,

1980, s. 15). ■ Je samostatným vědním oborem, jehož předmětem je duševní život člověka v bio

-psycho-sociálních souvislostech v  kontinuu zdraví–nemoc (Růžička a kol. in

Baštecká, Goldmann, 2001, s. 21). ■ Vymezuje se jako speciální odvětví psychologie, které zkoumá nemocného člověka

vzhledem k potřebám diagnózy, léčby a prevence (Kondáš, 1980, s. 14). Zdravotnická psychologie ■ Jde o oblast klinické psychologie přispívající svými poznatky k zefektivnění tera

peutického procesu (Greisinger, Jobánková, 1990, s. 122). ■ Je to skutečná oblast psychologie péče o nemocného: osud a bytí nemocného v jeho

léčebném prostředí (Hárdi, 1972, s. 16). ■ Aplikovaná psychologická disciplína, která zkoumá psychologické faktory nemoci

a zdraví, tedy psychologie aplikovaná ve zdravotnictví (Náhunek, Bouchal, 1979

in Křivohlavý, 2001, s. 24). Psychologie zdraví ■ Speciální psychologická vědní disciplína, která se zabývá rolí psychických faktorů

při udržování dobrého zdravotního stavu, prevencí nemocí, zvládáním negativ

ních zdravotních stavů, poskytováním psychologické pomoci pacientům v průběhu

uzdravování a při vyrovnávání se s chronickými nemocemi (Schwarzer, 1992 in

Křivohlavý, 2001, s. 24). ■ Je dílčí oblastí obecné psychologie, která se věnuje porozumění psychologickým

vlivům na zdraví i nemoc a psychologickým vlivům a momentům působícím na

zdravotní politiku i zdravotní zásahy a opatření (Taylor, 1995, s. 728). ■ Je tou větví obecné psychologie, jež se zabývá individuálním chováním člověka

a životními styly, které mají vliv na jeho tělesné zdraví (Brannon, Feist, 1997, s. 14). ■ Zkoumá, jak se určité typické způsoby chování, myšlení a cítění vztahují k tělesné

a psychické kondici. Zabývá se tedy diagnózou, léčením a prevencí různých onemoc

nění, zkoumá a podporuje zásady zdravého způsobu života (Plháková, 2004, s. 30).

Zdravotnický pracovník v léčebném procesu je v určitém vztahu k pacientovi, ke zdravotnické práci a k sobě samotnému. Hodnota tohoto vztahu není bezvýznamná. Poznatky ze zdravotnické psychologie se v  praxi mohou uplatňovat kvalifikovaně,

1Zdravotnická psychologie

a především systematicky. Zdravotnický pracovník by měl mít vědomosti z různých oblastí psychologie, aby je mohl uplatňovat v každodenní zdravotnické činnosti.

Hárdi (1972, s. 16) charakterizuje psychologii péče o  nemocného jako praktické (zčásti uplatňované) vědecké odvětví, jež se v  oblasti terapeutické a  ošetřovatelské činnosti zabývá psychologickými vlivy působícími na nemocného, jakož i problémy chování podmíněného četnými možnými situacemi; ohniskem je přitom vztah mezi nemocným a léčebným prostředím, mezi lékařem a pacientem, mezi nemocným a zdravotní sestrou, přesněji mezi lékařem, zdravotní sestrou a pacientem.

Uplatnění psychologie v lékařských vědách bylo umožněno jednak prudkým rozvojem medicínských oborů a  samotné psychologie, jednak zásadními změnami ve struktuře společnosti a novým pojetím péče o člověka.

Zdravotnická psychologie, někdy také označovaná jako psychologie zdravotnické činnosti, musí přihlížet jak ke speciální psychologické a sociálně-psychologické problematice jednotlivých úseků zdravotnické činnosti a jednotlivých lékařských oborů, tak k obecným otázkám, které jsou společné pro medicínu a zdravotnickou činnost jako celek.

Z toho, co bylo dosud uvedeno, vyplývá, že psychologie zdravotnické činnosti je speciální aplikovanou oblastí psychologie s vyhraněnou oblastí zkoumání, vymezenou aplikační sférou a  s  nároky vypracovat si vlastní metodologické prostředky ke studiu své tematiky (Hárdi, 1972, s. 17). Zaměřuje se zejména na oblasti terapeutické a ošetřovatelské péče i ostatních úkonů spojených s diagnostickými a terapeutickými procedurami; studuje osobnostní a psychosociální předpoklady nemoci a léčebných zákroků, vztah mezi zdravotníkem a pacientem, jakož i vztahy mezi pacienty a zdravotníky navzájem. Oblasti výzkumu zdravotnické psychologie ■ vliv nemoci na psychiku nemocného ■ vliv psychiky na průběh onemocnění ■ adaptace nemocného na nemoc ■ možnosti prevence psychosomatických a somatopsychických onemocnění ■ možnosti edukace nemocných lidí ■ možnosti psychologického poradenství nemocným lidem ■ vzájemné působení pacienta a zdravotníka ■ osobnost zdravotníka ■ profesionální role zdravotníka

Psychologie ve zdravotnictví je zdrojem důležitých podnětů pro kvalitní práci všech členů zdravotnického týmu, zejména pro jejich kvalifikovaný, přemýšlivý a účinný způsob práce v rámci komplexního, celostního přístupu k nemocnému člověku.

Studium psychologické problematiky umožňuje zdravotníkovi prohloubit dosavadní zkušenosti a  osvojit si psychologický způsob myšlení a  jednání. Psychologii zdravotnické činnosti můžeme rozdělit na dvě oblasti: ■ Všeobecná část – z abývá se základními pojmy zdraví a nemoci, osobností nemoc

ného, bio-psycho-sociálním přístupem k nemoci a nemocnému, změnami v cho

vání a  prožívání během nemoci, reakcí na nemoc, vztahem mezi zdravotníkem

a pacientem, prožíváním bolesti, pocity strachu a úzkosti, problematikou svízel

ných životních situací.

+


16

Zdravotnická psychologie – teorie a praktická cvieníI

■ Speciální část – všímá si různých odvětví lékařské vědy ve vztahu k psychice ne

mocného člověka. Snaží se objasnit psychologické souvislosti nemoci ve vybraných

oborech zdravotnické činnosti. Jedná se např. o přístup k nemocnému dítěti, psy

chologické problémy u nemocného člověka v interní medicíně, uplatnění psycho

logie v chirurgii, traumatologii, v gynekologii a porodnictví, zvláštnosti v přístupu

k jedincům s  mentálním, smyslovým a  tělesným defektem a  v  neposlední řadě

také o psychologickou problematiku stáří, umírání a smrti. Kontrolní otázky 1. Jaké místo má psychologie při realizaci koncepce ošetřovatelské péče? 2. V čem mohou být znalosti ze zdravotnické psychologie užitečné v každodenní

práci zdravotníků?


17

2Zdraví anemoc

2 Zdraví a nemoc Cíl a klíčová slova – viz kapitola 1

Definování zdraví a nemoci je složitý a multidimenzionální problém. Někteří autoři se dokonce domnívají, že je nelze jednoznačně vymezit.

Zdraví představuje v lidské společnosti tradičně jednu z nejvýznamnějších hodnot, uznávanou prakticky ve všech dobách a všech kulturách. Zdraví a nemoc jsou obvykle chápány jako dvě ostře odlišné kvality, které jsou v přísné opozici.

Aby se lidé mohli plně realizovat, potřebují být zdraví. Zdraví je tedy podstatným předpokladem pro naši spokojenost a naplněním životních tužeb. Zdraví je chápáno jako důležitý prostředek k dosažení cíle, i když naše cíle mohou být velmi rozdílné. David Seedhouse (in Křivohlavý, 2001, s. 30) podává čtyři různé náhledy na pojem zdraví. Lékař ■ Pojmem „zdraví“ rozumí nepřítomnost nemoci či úrazu. Sociolog ■ Pojmem „zdravý člověk“ rozumí člověka, který je schopen dobře fungovat ve všech

jemu příslušných sociálních rolích. Humanista ■ Slovy „zdravý člověk“ označuje takového člověka, který je schopen pozitivně se

vyrovnávat s životními úkoly, jež se před ním naskytnou. Idealista ■ Pod pojmem „zdravý člověk“ si představuje člověka, kterému je dobře – tělesně,

duševně, duchovně i sociálně.

V poslední době se při výkladu kategorie zdraví a nemoci upíná pozornost teoretiků na závažný aspekt, a to na aktivní úlohu individua ve vztahu prostředí a lidského organismu. Bez ohledu na to, zda jde o podnět fyzikální, biologický či psychický, záleží především na „individuální identitě“, která je pramenem určitého chování, určité schopnosti „kontroly nad sebou samými“, a tím se stává i zdrojem určité odpovědi na daný podnět (Bártlová, 2005, s. 23).

Převedení tohoto pojetí zdraví do praxe by se mělo projevit v podobě prosazování aktivní úlohy každého jedince, zejména v oblasti prevence a podpory jeho zdraví. Společenské vědy stejně jako současná medicína přijaly již v roce 1977 nové lékařské paradigma – Engelův bio-psycho-sociální model člověka, který předpokládá, že všechny tělesné a psychické nemoci v sobě zahrnují biologické, psychické a sociální prvky, jimž musíme věnovat pozornost, chceme-li, aby náš zásah byl účinný.

Čtvrt století po Engelovi začínáme jeho paradigma člověka a nemoci obohacovat o spirituální složku: Víme, že jak zdraví, tak nemoc se může projevit ve všech čtyřech oblastech. Známe poruchy na úrovni těla a jáství i vztahů a smyslu. Člověka pojímáme jako jednotu bio-psycho-sociálně-spirituální, která prožívá, myslí, jedná (Baštecká, Goldmann, 2001, s. 15–16).

Zdravotnická psychologie – teorie a praktická cvieníI

2 .1 Zdraví V průběhu staletí se pojetí zdraví měnilo. I dnes, ve 21. století, se setkáváme s velice pestrým pojetím zdraví. Může být vnímáno úzce v souvislosti se zdravím těla, tedy fyzickým stavem člověka, jako zboží v oblasti komerčního pojetí nebo také jako genetický předpoklad, který se v průběhu života mnohými vlivy mění.

Křivohlavý (2001, s. 40) definuje vztah zdraví a kvalitu zdraví s ohledem na spokojenost daného člověka s dosahováním cílů určujících směřování jeho života. Zdraví je celkový (tělesný, psychický, sociální a duchovní) stav člověka, který mu umožňuje dosahovat optimální kvality života a není překážkou obdobnému snažení druhých lidí.

Zdraví není kategorií výlučně medicínskou, ale široce humánní. Je podmíněno především tím, do jaké míry jedinci dokážou upevnit, ochránit a podílet se na rozvoji svého vlastního zdraví a jakou oporu najdou v celé společnosti.

S pojmem a definováním zdraví jsou úzce spojené i teorie zdraví. Teorie jsou potřebné pro porozumění a pochopení věci. Umožňují skutečnosti lépe pochopit a smysluplně řídit praxi. Nejrozšířenější teorie zdraví: ■ Považují zdraví za ideální stav člověka, jemuž je dobře (wellness). ■ Chápou zdraví jako normální dobré fungování (fitness). ■ Dívají se na zdraví jako na zboží. ■ Chápou zdraví jako určitý druh síly (Křivohlavý, 2001, s. 33).

Velmi rozšířené pojetí zdraví člověka vychází z definice, která je od roku 1947 obsažena v ústavě Světové zdravotnické organizace (W HO): „Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, ne pouze nepřítomnost nemoci nebo vady“ (Vokurka, Hugo, 1994, s. 358). Tato definice pokládá lidské zdraví za relativně složitý systém, v němž subsystémy fyzický, psychický a sociální tvoří společný, se svým okolím existenčně spjatý dynamický celek. Přes různé kritické výhrady je třeba na této definici a z ní odvozených teorií zdraví člověka kladně hodnotit skutečnost, že zdraví je zde vymezováno třemi navzájem rovnocennými složkami, a to tělesnou, duševní a sociální. Definici WHO činí tak užitečnou skutečnost, že tyto tři analyticky oddělitelné oblasti spojuje v reálné existenci propojený, strukturovaný a dynamický systém (Bártlová, 2005, s. 21). S pomocí těchto tří rovin se pojem zdraví člověka s konečnou platností vymanil z tradičního biologizujícího pojetí, které v medicíně v minulosti hluboce zakořenilo. Vymezení zdraví člověka se vztahuje na jedince neoddělitelně spjatého se sociálním prostředím.

Nemoc je z tohoto hlediska poruchou systému člověk–prostředí. Je to potenciální schopnost organismu vyrovnat se v  průběhu života s  určitými nároky prostředí, v němž člověk žije.

V posledních desetiletích je přijímán názor, že nemoc má stejně jako zdraví mnohofaktorový bio-psycho-sociální základ.

Nejen jednotlivé faktory životního prostředí, ale především jejich vzájemná interakce s lidským organismem a způsobem života člověka vyvolávají nemoci nebo přispívají k jejich rozvoji.

V roce 1984 WHO zveřejnila upravenou definici zdraví:

„Zdraví je stav, který na jedné straně umožňuje jednotlivcům i skupinám lidí poznat vlastní cíle a uspokojovat potřeby a na druhé straně reagovat na změny a vyrovnávat se se svým prostředím. Zdraví se tedy chápe jako zdroj každodenního života a ne jako



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.