Kniha: Zdanění mezd, platů a ostatních příjmů ze závislé činnosti v roce 2019 – Petr Pelech

EDICE DANĚ

ZDANĚNÍ MEZD,

PLATŮ

a ostatních příjmů ze závislé činnosti v roce 2019 • daňové zvýhodnění na děti • výpočet daňové zálohy a daňového bonusu z měsíční mzdy • Prohlášení k dani na rok 2019 v elektronické formě

s příkladem vyplnění nového vzoru • daňové osvobození příspěvku zaměstnavatele

na doplňkové penzijní spoření a soukromé životní pojištění • přehled dokladů pro uplatnění daňových úlev • zdaňování příjmů z dohod o provedení práce a dohod

o pracovní činnosti • příklady s vyplněnými vzory tiskopisů pro rok 2019

27. aktualizované vydání

Mgr. Petr Pelech, Ing. Iva Rindová

© Mgr. Petr Pelech, Ing. Iva Rindová, 2019

© Nakladatelství ANAG, 2019

ISBN 978-80-7554-191-8

Případné zásadní legislativní změny, k nimž dojde v období mezi jednotlivými vydáními,

budou ošetřeny formou vkládané aktualizace, která bude po dobu prodejnosti publikace

volně ke stažení na www.anag.cz. Nutnost aktualizace posuzuje na základě legislativních

změn výhradně autor ve spolupráci s nakladatelstvím.

Aktualizace však v žádném případě nemohou nahradit nová vydání knihy.

Aktualizaci zašleme zdarma na vyžádání

anag@anag.cz, tel.: 585 757 411

Jednotlivé pasáže zpracovali: Mgr. Petr Pelech – kapitola I části 1. až 10. a části 12. a 13. Ing. Iva Rindová – kapitola I části 11. a 14. až 16., kapitola II, kapitola III

Obsah

1$5#*

ÚVOD .....................................................................................................................9

Nejčastěji citované právní předpisy ...................................................................... 11

Používané zkratky ................................................................................................ 12

Parametry použité v ZDP pro rok 2019 ................................................................. 12

KAPITOLA I 1. Vstupní informace ke zdaňování příjmů ....................................................... 13

1.1 Změny ve zdaňování příjmů zaměstnanců pro rok 2019 ...................... 13

1.2 Další dílčí změny vyplývající ze změn některých

rozhodných částek .............................................................................. 14

1.2.1 Stručné zopakování stavu platného v roce 2019 již od roku 2018 ..........18

1.3 Systém zdaňování příjmů ....................................................................22

2. Předmět daně z příjmů .................................................................................28

3. Příjmy ze závislé činnosti – vymezení...........................................................32

3.1 Mezinárodní pronájem pracovní síly ...................................................36

4. Zvláštní nepeněžní příjmy zaměstnanců ...................................................... 37

4.1 Příjmy zaměstnance spočívající v cenovém rozdílu,

resp. v cenovém zvýhodnění ...............................................................38

4.2 Motorové vozidlo poskytnuté zaměstnanci ke služebním

i soukromým účelem ...........................................................................39

5. Cestovní náhrady zaměstnanců, ochranné pracovní prostředky, pracovní

oblečení a další plnění, která nejsou předmětem daně z příjmů ....................40

6. Daňové osvobození vztahující se k příjmům ze závislé činnosti ...................45

6.1 K některým druhům nepeněžního plnění ze sociálního fondu,

resp. na vrub nedaňových nákladů podrobněji ....................................52

6.2 Osvobození příspěvků zaměstnavatele na penzijní připojištění

a na soukromé životní pojištění ...........................................................55

6.3 K příspěvku zaměstnavatele na pojistné podrobněji formou příkladu ....60

6.4 Oznamování příjmů vyšších než 5 000 000 Kč .....................................62

7. Působnost zaměstnavatele v průběhu zdaňovacího období .................................64

7.1 Prohlášení poplatníka ..........................................................................64

7.2 Základ pro výpočet měsíční daňové zálohy

a pro konečnou srážkovou daň ............................................................ 67

7.3 Úprava počínaje rokem 2019 při zaměstnávání poplatníků

s příslušností k systému sociálního zabezpečení

ve státech EU a EHP – podrobněji ........................................................69

4

Obsah

8. Zaměstnanec bez učiněného Prohlášení k dani, srážková daň

ve výši 15 % nebo daňová záloha ve výši 15 %.......................................................70

9. Zaměstnanec s učiněným Prohlášením k dani .............................................. 77

10. Způsob výpočtu daňové zálohy z měsíční mzdy ...........................................80

10.1 Slevy na dani podle § 35ba ZDP ......................................................................81

10.1.1 Sleva na dani na poplatníka (základní) 24 840 Kč ročně, tj. 2 070 Kč měsíčně ..................................................81

10.1.2 Sleva na dani 24 840 Kč ročně na manželku (manžela)

s nízkým příjmem, měsíčně pro výpočet daňové zálohy u zaměstnavatele nelze uplatňovat .......................................................81

10.1.3 Sleva za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení

v roce 2019 – jen ročně ........................................................................ 83

10.1.4 Sleva na dani – invalidita poplatníka ................................................... 85

10.1.5 Sleva na dani držitele průkazu ZTP/P ................................................. 86

10.1.6 Sleva na dani u zaměstnanců soustavně se připravujících

na budoucí povolání (zpravidla žáků a studentů) ................................ 86

10.1.7 Výpočet zálohy z měsíčního příjmu ze závislé činnosti

– princip superhrubé mzdy ................................................................. 89

10.1.8 Solidární zvýšení daně u zálohy (§ 38ha ZDP) .................................... 94

10.1.9 Výpočet daňové zálohy z jednorázových mezd, doplatků mezd za minulá léta a z doplatků mezd běžného kalendářního roku............ 95

10.1.10 Příklady výpočtu daňové zálohy v roce 2019 bez vyživovaných

dětí nebo nejvýše s jedním dítětem ..................................................... 97

11. Daňové zvýhodnění na dítě a výpočet daňové zálohy

nebo daňového bonusu s příklady .............................................................. 101

11.1 Uplatnění měsíčního daňového zvýhodnění u zaměstnavatele .......... 113

12. Nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP

(pro roční zúčtování za rok 2019) ..................................................................132

12.1 Nezdanitelná částka bezúplatných plnění na vymezené účely .......... 132

12.2 Odpočet nezdanitelné částky z titulu placení úroků

z úvěrů ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru ................. 134

12.3 Odpočet nezdanitelné částky u poplatníka, který zaplatí

na své penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření

více než 24 000 Kč na rok .................................................................. 139

12.4 Odpočet nezdanitelné částky u poplatníka,

který platí pojistné na soukromé životní pojištění ............................. 141

12.5 Odpočet nezdanitelné částky při placení členských příspěvků

členem odborové organizace ............................................................. 144

12.6 Nezdanitelná částka – úhrada poplatníka za zkoušky

ověřující výsledky dalšího vzdělávání ................................................ 145

5

Obsah

13. Přehled průkazů pro uplatnění slevy na dani, daňového

zvýhodnění a nezdanitelných částek u zaměstnavatele ............................... 146

13.1 Průkazy předkládané na počátku nebo v průběhu roku

pro výpočet daňových záloh .............................................................. 146

13.2 Hlavní pravidla pro vznik nároku na slevy

a pro jejich uplatňování v průběhu roku ........................................... 148

13.3 Průkazy předkládané pro účely ročního zúčtování ............................ 153

14. Odvod daně z příjmů ze závislé činnosti .................................................... 157

14.1 Změny v daňové správě od 1. 1. 2013 ................................................. 157

14.2 Odvod sražených záloh na daň .......................................................... 158

14.3 Odvod srážkové daně ........................................................................ 164

15. Roční zúčtování daňových záloh a daňového zvýhodnění

a výpočet celoroční daně zaměstnavatelem ................................................ 166

16. Evidence o příjmech na mzdových listech .................................................. 178

KAPITOLA II

1. Typové příklady zdaňování mezd v roce 2019 ............................................. 183

1.1 Zaměstnanec neučinil Prohlášení a dosáhl příjmu z dohody

o provedení práce do částky 10 000 Kč, zdaněného srážkovou daní ... 183

1.2 Zaměstnanec neučinil Prohlášení a dosáhl příjmu z dohody

o pracovní činnosti ve výši 2 200 Kč, zdaněného srážkovou daní ....... 184

1.3 Zaměstnanec neučinil Prohlášení a dosáhl příjmu z dohody

o pracovní činnosti ve výši 2 500 Kč, zdaněného srážkovou daní ....... 185

1.4 Zaměstnanec neučinil Prohlášení a dosáhl příjmu z dohody

o pracovní činnosti ve výši 2 600 Kč, ze kterého byla

sražena záloha .................................................................................. 187

1.5 Zaměstnanec měl v měsíci lednu příjem z dohody o provedení

práce ve výši 10 000 Kč a k tomu mu bylo v dubnu doplaceno

za leden 6 000 Kč ............................................................................... 188

1.6 Zaměstnanec měl v měsíci lednu příjem z dohody o provedení

práce ve výši 10 000 Kč a k tomu mu bylo v dubnu doplaceno

za leden 2 000 Kč ............................................................................... 189

1.7 Zaměstnanec, který neučinil Prohlášení, měl od stejného

zaměstnavatele příjem z dohody o provedení práce

ve výši 8 500 Kč a zároveň od téhož plátce ve stejném

měsíci příjem z dohody o pracovní činnosti ve výši 2 200 Kč ............. 190

1.8 Zaměstnanec, který neučinil Prohlášení, měl v roce 2019

od stejného zaměstnavatele příjem z dohody o provedení

práce ve výši 8 500 Kč a zároveň od téhož plátce ve stejném

měsíci příjem z dohody o pracovní činnosti ve výši 2 500 Kč ............. 191 1.9 Předseda SVJ, který neučinil Prohlášení, měl od stejného

zaměstnavatele (SVJ) příjem z dohody o provedení práce

ve výši 8 500 Kč a zároveň od téhož plátce příjem za výkon

funkce předsedy ve výši 2 000 Kč ....................................................... 191

1.10 Zaměstnanec, který neučinil Prohlášení, měl od stejného

zaměstnavatele příjem z dohody o provedení práce

ve výši 2 500 Kč a zároveň od téhož plátce ve stejném

měsíci příjem z pracovního poměru ve výši 6 000 Kč ......................... 192

1.11 Zaměstnanec neučinil Prohlášení a na základě dohody

o pracovní činnosti dosáhl příjmu do částky 10 000 Kč ...................... 192

1.12 Zaměstnanec, který neučinil Prohlášení, měl od stejného

zaměstnavatele příjem z dohody o provedení práce

ve výši 13 500 Kč a zároveň od téhož plátce ve stejném

měsíci příjem z dohody o pracovní činnosti ve výši 2 200 Kč ............. 193

1.13 Zaměstnanec, který neučinil Prohlášení, měl od stejného

zaměstnavatele příjem z pracovního poměru

ve výši 13 500 Kč a zároveň od téhož plátce ve stejném

měsíci příjem z dohody o pracovní činnosti ve výši 2 200 Kč ............. 194

1.14 Doměření neodvedené daně .............................................................. 194

1.15 Zaměstnanec ve vedlejším pracovním poměru neučinil

Prohlášení a jeho příjem je zdaněn sražením zálohy na daň .............. 196

1.16 Člen volební komise (bez učiněného Prohlášení, které má

učiněné u svého hlavního zaměstnavatele) dosáhl příjmu

nižšího než 2 500 Kč .......................................................................... 196

1.17 Zaměstnanec učinil Prohlášení, neuplatňuje daňové

zvýhodnění na děti ............................................................................ 198

1.18 Zaměstnanec (starobní důchodce) učinil Prohlášení, uplatňuje

základní slevu a slevu na invalidní důchod třetího stupně ................. 199

1.19 Zaměstnanec učinil Prohlášení poplatníka, neuplatňuje daňové

zvýhodnění na děti, s běžnou mzdou má navíc příjem ze souběžné

dohody o provedení práce u téhož zaměstnavatele a taktéž

bezplatně poskytnuté vozidlo pro služební i soukromé účely ............ 200

1.20 Zaměstnanec učinil Prohlášení, uplatnil daňové

zvýhodnění na jedno dítě .................................................................. 201

1.21 Zaměstnanec učinil Prohlášení, uplatnil daňové

zvýhodnění na pět dětí ...................................................................... 202

1.22 Zaměstnanec učinil Prohlášení, neuplatňuje daňové

zvýhodnění na děti a dosáhl v měsíci příjmu podléhajícího

solidárnímu zvýšení daně u zálohy ................................................... 204

1.23 Postup při překročení ročního vyměřovacího základu

pro sociální pojistné, tj. při tzv. zastropování v roce 2019 .................. 206

Obsah

7

2. Příklad poplatníka s jediným zaměstnavatelem v roce 2019,

žijícího ve společně hospodařící domácnosti s manželkou

a se společným dítětem .............................................................................. 207

3. Vybrané vzory tiskopisů pro rok 2019 ......................................................... 219

KAPITOLA III Dotazy – odpovědi .............................................................................................. 232

KAPITOLA IV

Vybraná ustanovení zákona č. 586/1992 Sb.,

o daních z příjmů ....................................................................................... 241

Pokyn D-151

k zajištění jednotného postupu při uplatňování

§ 6 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb. ...............................................................309

Informace GFŘ o změně v osobě plátce daně

v souvislosti s přeshraničním agenturním zaměstnáváním

na území EU a EHP ...................................................................................... 311

Pokyn GFŘ D-22

k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení

zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,

ve znění pozdějších předpisů (výňatek) ....................................................... 312

Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti a tvůrce mzdových

programů k § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů ........................................320

Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti k tiskopisu Prohlášení

poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti .......................322

Sdělení GFŘ pro plátce daně ze závislé činnosti

v souvislosti s GDPR ....................................................................................324

Sdělení k uplatňování pojistného zaplaceného poplatníkem

na soukromé životní pojištění ......................................................................326

Vyhláška č. 333/2018 Sb.,

o změně sazby základní náhrady za používání silničních

motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny

pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad .........................328

Vyhláška č. 254/2018 Sb.,

o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2019 .....329

Příloha k vyhlášce č. 254/2018 Sb. ...............................................................330

Obsah

8

KAPITOLA V Vybraná ustanovení zákona č. 280/2009 Sb.,

daňový řád..... ..............................................................................................336

KAPITOLA VI

Vybraná ustanovení zákona č. 117/1995 Sb.,

o státní sociální podpoře ..............................................................................353

Vybraná ustanovení zákona č. 111/1998 Sb.,

o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů

(zákon o vysokých školách).........................................................................358

Vybraná ustanovení zákona č. 561/2004 Sb.,

o předškolním, základním, středním,

vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ................................364

KAPITOLA VII

1. Tabulka pro výpočet záloh – měsíční .......................................................... 368

2. Tabulka pro výpočet celoroční daňové povinnosti ...................................... 373

Obsah

9

·81& Publikace o zdaňování mezd a dalších příjmů ze závislé činnosti v roce 2019 je dvacátým sedmým aktualizovaným vydáním.

Od nabytí účinnosti zákona o daních z příjmů již uplynulo 27 let a od té doby jsme zaznamenali řadu větších či menších, snáze či obtížněji aplikovatelných změn ve zdanění (ve více než 140 novelách, z nichž je zpravidla zásadní povahy jedna až dvě ročně, ostatní reagují např. na změnu terminologie nebo záměrů v souvisejících zákonech apod.). V průběhu roku 2018 nevstoupila v platnost žádná novela zákona o daních z příjmů týkající se zdanění mezd, až na jednu neočekávaně přijatou koncem roku (Poslanecká sněmovna přehlasovala veto Senátu), která okrajově upravuje výpočet superhrubé mzdy u zaměstnanců vyslaných do České republiky ze států EU a EHS. Dále v rámci tzv. daňového balíčku je nová pouze úprava informační povinnosti týkající se daňových cizozemců – nerezidentů v předpokládaném novém § 38da ZDP. Dále byl až při projednávání v Poslanecké sněmovně schválen návrh, aby srážková daň u zaměstnance bez učiněného Prohlášení byla zvýšena z částky 2 500 Kč na částku rozhodnou pro účast na nemocenském pojištění, tj. 3 000 Kč. Pokud tento návrh projde dalším legislativním procesem, bude realizován nejdříve počínaje květnem 2019, ale možná i později. Se zpětným přepočítáváním počátečních měsíců v roce se neuvažuje.

Je třeba si vážit mravenčí práce mzdových účetních, které často nad rámec svých povinností ověřují rozhodné okolnosti někdy až na hraně zákona o ochraně osobních údajů a nově i GDPR tak, aby se zaměstnanec při kontrole nedostal do problémů. Nová možnost, kdy zaměstnanec bude moci učinit Prohlášení elektronicky, má směřovat ke zjednodušení daňové administrativy, ale je to sporné za situace, kdy většina zaměstnanců obsahu tiskopisů nerozumí a část jich spoléhá na to, co se dozvědí v účtárně a na co jsou tázáni až po ukázání prstem na kolonku, do níž se mají podepsat. Zaměstnavatelé jsou nejvýznamnějším „dávkovým místem“ rozhodujícím o daňovém zvýhodnění na děti, úlevách na invaliditu, na druhého z manželů s nepatrnými vlastními příjmy, za dárcovství krve, při placení příspěvků do penzijního spoření a mnoha dalších. Nelze se tedy divit, že má mzdová účtárna snahu, aby falešných dokladů bylo co nejméně, i když má celkem nulovou šanci se přesvědčit o korektnosti předkládaných dokladů.

V roce 2019 zůstává v platnosti solidární zvýšení daně, které se týká pouze příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (rozhodující není základ daně ze závislé činnosti, tedy superhrubá mzda, ale součet zdanitelných příjmů) a ze samostatné činnosti (rozhodující je základ daně). Netýká se ostatních příjmů – např. příjmů z nájmu nemovitostí, příjmů z kapitálového majetku, jako např. úroků ze zápůjček, atd., kde výsledná fiskální zátěž činí 15 % i z těch nejvyšších příjmů.

·XQF

10

Autoři i vydavatel vyjadřují poděkování paní Haně Císařové za odbornou spolupráci.

Všem našim věrným čtenářkám a čtenářům přejeme po celý rok 2019 pevné zdraví, všeobecnou spokojenost a pokud možno bezproblémovou praktickou aplikaci zákona o daních z příjmů.

Praha, leden 2019

·XQF

8UVWRPÊKPHQTOCEGMGFCÿQX¾PÊRąÊLOč

-#2+61.#+

 856720ª+0(14/#%'-'<&#þ18ž0ª2Ąª,/Č  <O÷P[XGFCÿQX¾PÊRąÊLOčCO÷UVPCPEčRTQTQM Superhrubá mzda jako základ daně (dílčí základ daně) zůstává pro rok 2019 zachována. Maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení se v roce 2019 zvyšuje na 1 569 552 Kč. Pro pojistné na zdravotní pojištění není

maximální vyměřovací základ stanoven.

Maximální vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení je sou

časně spodní příjmovou hranicí pro výpočet solidárního zvýšení daně podle

§ 16a ZDP. V případě, že příjem ze závislé činnosti a dílčí základ daně ze samo

statné činnosti (§ 7 ZDP) v roce 2019 přesáhne částku 1 569 552 Kč, vypočte se obdobně jako za rok 2018 solidární zvýšení daně (7 % z částky přes limit). Měsíčně v roce 2019 plátce daně, tj. zaměstnavatel, vypočte zvýšení zálohy pro solidární zvýšení daně u zálohy jako 7 % z částky přes 130 796 Kč měsíčního zdanitelného příjmu.

Zvýšení minimální mzdy k 1. 1. 2019 má za následek zvýšení roční od daně

osvobozené částky z pravidelně vypláceného důchodu z důchodového pojištění, a to ze 439 200 Kč za rok 2018 na 480 600 Kč za rok 2019.

V průběhu roku se očekává navýšení limitu konečné srážkové daně u za

městnance bez učiněného Prohlášení poplatníka (při dalších příjmech než na DPP) s úhrnem do 2 500 Kč na úhrn do 3 000 Kč neboli na částku „rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění“. Pokud tento návrh projde dalším legislativním procesem, bude realizován nejdříve s účinností počínaje květnem 2019. Dnes jsou však otevřeny všechny možnosti a je třeba vyčkat, až

bude změna s přechodným ustanovením vyhlášena v rámci „daňového balíčku“

ve Sbírce zákonů. O zpětném přepočítávání se neuvažuje.

Konečná srážková daň u zaměstnance, který neučinil Prohlášení, se týká

nadále dohody o provedení práce, a to jen při příjmu plynoucím z této dohody

do 10 000 Kč v měsíci včetně případných zdanitelných příjmů souvisejících s do

hodou. Konečná srážková daň odpovídá sazbě 15 %. Při úhrnu výdělku na DPP

přes 10 000 Kč je i z výdělku na tuto dohodu sražena měsíční záloha na daň

ve výši 15 % z částky zaokrouhlené na celé stovky Kč nahoru a navýšené o po

vinné pojistné, tj. ze superhrubé mzdy (zaokrouhlené na celé stovky Kč nahoru).

Počínaje lednem 2018 se konečná srážková daň ve výši 15 % sráží i z dal

ších příjmů zaměstnance bez učiněného Prohlášení s měsíčním úhrnem

příjmů ze závislé činnosti do 2 500 Kč za měsíc, a to příjmů jiných než na do

<&#0ö0ª/'<&2.#6Č#156#60ª%*2Ąª,/Č<'<ž8+5.¦è+00156+841%' hodu o provedení práce. Limit pro srážkovou daň zůstává ve výši 2 500 Kč (zvýšení se očekává až od května 2019), i když pro povinné pojistné např. u dohody o pracovní činnosti se již od 1. 1. 2019 částka příjmu, od které se pojistné platí,

zvyšuje z 2 500 Kč na 3 000 Kč za měsíc.

V dani z příjmů fyzických osob je limit pro srážkovou daň ve výši 2 500 Kč

měsíčně pevně stanoven zákonem, který zatím neobsahuje algoritmus pro

automatické navýšení (valorizaci), na rozdíl od navyšování založeného v so

ciálních zákonech a potvrzeného Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí

č. 236/2018 Sb.

Zajímavé je, že u zaměstnance bez učiněného Prohlášení s příjmem z do

hody o provedení práce přes 10 000 Kč za měsíc je z dohody srážena měsíční daňová záloha (po skončení roku následuje daňové přiznání) a ze souběžného

ostatního příjmu (např. na základě dohody o pracovní činnosti nebo za výkon

funkce) v úhrnu do 2 500 Kč za měsíc se srazí konečná srážková daň. Podrobný

výklad podalo GFŘ ve Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti a tvůrce mzdo

vých programů k § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů ze dne 3. listopadu 2017

– viz dále.

Ministerstvo financí se již od roku 2016 vrátilo k typu přiznání k dani z pří

jmů s kolonkami jen pro zaměstnance. Jde o Přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro poplatníky mající pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území

České republiky (včetně daňových nerezidentů České republiky) za zdaňovací

období roku 2018, tiskopis MFin 5405/D – vzor č. 2.

 &CNwÊFÊNéÊO÷P[X[RNÚXCLÊEÊGO÷PP÷MVGTÚEJ

TQJQFPÚEJé¾UVGM

Přes řadu jednání ve vládě i v Parlamentu nebyla ustanovení týkající se zdanění příjmů fyzických osob ze závislé činnosti přímo dotčena. Dochází pouze ke změnám číselných hranic vyplývajících ze souvisejících právních předpisů.

S účinností od 1. 1. 2019 je nařízením vlády č. 213/2018 Sb. stanoven vše

obecný vyměřovací základ (VVZ) v částce 30 156 Kč a přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení ve výši 1,0843.

Součin VVZ (z údajů za rok 2017) a koeficientu je ve skutečnosti předpo

kládanou průměrnou mzdou roku 2018, která se však používá pro přiznávání

důchodů a i další účely v období od 1. 1. 2019 – z hlediska použití se tedy jedná

o „průměrnou mzdu pro rok 2019“.

Zmíněný součin VVZ a koeficientu činí 32 698,15 Kč a po zaokrouhlení

na celé Kč nahoru částku 32 699 Kč.

39

<XN¾wVPÊPGRGPÉåPÊRąÊLO[CO÷UVPCPEč

 /QVQTQXÆXQKFNQRQUM[VPWVÆCOÉUVPCPEKMGUNWåGDPÊO

 KUQWMTQOÚO×ÅGNÖO

O zvláštní příjem se zvláštním způsobem stanovení příjmu se jedná v případě,

že zaměstnavatel poskytuje bezplatně zaměstnanci motorové vozidlo k používání

nejen pro služební, ale i soukromé účely (§ 6 odst. 6 ZDP). Takto poskytovaná

nepeněžní výhoda se pro daň z příjmů oceňuje jako příjem zaměstnance částkou

ve výši 1 % ze vstupní ceny vozidla v kalendářním měsíci (i v započatém). Část

ka příjmu musí činit za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla

nejméně 1 000 Kč. Toto nejnižší ocenění se prakticky týká motorových vozidel

se vstupní cenou 100 000 Kč a méně.

V částce ocenění 1 % ze vstupní ceny nejsou zahrnuty pohonné hmoty

spotřebované pro soukromé jízdy. Jediné bezproblémové řešení je to, že si

zaměstnanec bude kupovat pohonné hmoty pro soukromé použití ze svého,

tj. např. z čisté mzdy.

V případě, že takto poskytnuté vozidlo zaměstnavatel zaměstnanci v prů

běhu měsíce vymění, např. z důvodu poruchy vozidla, takže zaměstnanec má

poskytnuta v měsíci sice dvě vozidla, ale postupně za sebou, vychází se z té

vstupní ceny, která je vyšší. Pokud by ale měl zaměstnanec souběžně k sou

kromému použití např. dvě vozidla zaměstnavatele, vypočte se zmíněné 1 %

ze vstupních cen obou vozidel; přitom u každého vozidla musí jít o „nej

méně 1 000 Kč“. Jde o 1 % ze vstupní ceny vozidla u zaměstnavatele. Má-li

zaměstnavatel vozidlo sám pronajato, vychází se ze vstupní ceny u vlastníka,

resp. u původního vlastníka, dojde-li k následné koupi vozidla zaměstnavatelem.

U vozidla, které má zaměstnavatel na základě finančního leasingu (§ 21d ZDP)

od leasingové společnosti, se vychází ze vstupní ceny u leasingové společnosti.

Pro účely výpočtu zmíněného 1 % je nutné ke vstupní ceně, uváděné touto společností, vždy připočítat daň z přidané hodnoty. Rovněž v ostatních případech, kdy vstupní cena vozidla pro odpisování neobsahuje daň z přidané hodnoty, je nutné vždy vycházet z ceny o tuto daň zvýšené.

Ze vstupní ceny se vychází i v případě, že vozidlo poskytnuté bezplatně

zaměstnanci je již daňově odepsáno a jeho zůstatková cena v účetní evidenci je nulová. Pokud se naopak vstupní cena pro odpisování zvýší technickým zhodnocením, vychází se ze zvýšené vstupní ceny.

Podstatné pro výpočet daně je též to, že zmíněný nepeněžní příjem zaměst

nance se (již od roku 2008) zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení i pro odvod pojistného na zdravotní pojištění. I u zaměstnanců typu členů statutárních orgánů korporací se pro výpočet základu daně k příjmu přičítá obojí pojistné odváděné zaměstnavatelem.

V případě, že zaměstnavatel neposkytuje zaměstnanci motorové vozidlo

bezplatně pro služební i soukromé účely, ale např. mu je dlouhodobě pronají

72

<&#0ö0ª/'<&2.#6Č#156#60ª%*2Ąª,/Č<'<ž8+5.¦è+00156+841%'

Pro účely správné aplikace výše uvedeného ustanovení uvádíme vzoro

vé příklady na možnosti zdanění, které mohou nastat při stanovení samo

statného základu daně v případě souběhu příjmů od téhož zaměstnavatele

u poplatníka bez učiněného Prohlášení k dani podle § 38k ZDP:

Příklad I.

Budou-li poplatníkovi plynout od téhož plátce daně např. příjmy z DPP nepře

sahující v úhrnu za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč (příjem podle § 6 odst. 4

písm. a) ZDP) a souběžně příjem z dohody o pracovní činnosti nepřesahující

částku 2 500 Kč za kalendářní měsíc (příjem podle § 6 odst. 4 písm. b) ZDP),

pak v uvedeném případě dojde ke vzniku dvou samostatných základů daně

(z příjmů z DPP a z příjmů z DPČ), ze kterých se srazí daň vybíraná srážkou

podle zvláštní sazby daně.

Příklad II.

Bude-li poplatníkovi plynout od téhož plátce daně např. příjem z DPP

ve výši 15 000 Kč za kalendářní měsíc a souběžně příjem z DPČ ve výši 2 000 Kč

za kalendářní měsíc (příjem podle § 6 odst. 4 písm. b) ZDP) pak v uvedeném

případě dojde ke vzniku základu pro výpočet zálohy na daň a samostatného zá

kladu daně (tj. dvou různých základů daně), přičemž příjem z DPP bude zda

něn zálohou na daň podle § 38h ZDP a příjem z DPČ daní vybíranou srážkou

podle zvláštní sazby daně.

Za předpokladu, že poplatník s příjmy ze závislé činnosti bude nerezident ČR

bez učiněného Prohlášení k dani podle § 38k ZDP, kterému bude plynout odmě

na člena orgánu právnické osoby souběžně s jiným příjmem ze závislé činnosti

(např. z DPČ), bude nutné pro stanovení daňového režimu u příjmu uvedeného

pod § 6 odst. 4 písm. b) ZDP oba příjmy sečíst, a to bez ohledu na skutečnost,

že při samotném zdanění odměny člena orgánu právnické osoby nerezidenta ČR

bude v souladu s § 22 odst. 1 písm. g) bodem 6 ZDP vždy srážena daň vybíra

ná srážkou podle zvláštní sazby daně podle § 36 odst. 1 písm. a) nebo c) ZDP

a není ani rozhodující, zda se jedná o poplatníka, který učinil nebo neučinil

u plátce daně Prohlášení k dani.

Příklad III.

Bude-li poplatníkovi – nerezidentovi ČR plynout od téhož plátce daně odměna

člena orgánu právnické osoby např. ve výši 1 000 Kč za kalendářní měsíc a sou

běžně i další příjem např. na základě DPČ ve výši 2 000 Kč měsíčně bez učiněného

Prohlášení k dani podle § 38k ZDP, nebude možné v uvedeném případě na pří

jem z DPČ aplikovat daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, a to z toho

důvodu, že v úhrnu jeho příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 ZDP přesáhly

částku ve výši 2 500 Kč měsíčně, tzn. limit uvedený v § 6 odst. 4 písm. b) ZDP. Z toho

je zřejmé, že z odměny člena orgánu právnické osoby ve výši 1 000 Kč bude sražena

97

<RčUQDXÚRQéVWFCÿQXƾNQJ[O÷UÊéPÊOF[

2ąÊMNCF[XÚRQéVWFCÿQXƾNQJ[XTQEGDGX[åKXQXCPÚEJF÷VÊ

PGDQPGLXÚwGULGFPÊOFÊV÷VGO

Zaměstnanec má přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně

(dříve částečný invalidní důchod), je studentem kombinovaného studia

na vysoké škole, je ve věku do 26 let, ve společně hospodařící domácnosti

vyživuje jedno dítě. Manželka na toto dítě v domácnosti daňové zvýhod

nění neuplatňuje. Má učiněné Prohlášení poplatníka. Jeho měsíční příjem

(bez částek osvobozených od daně) činí 20 000 Kč.

(v Kč)

Příjem (hrubá mzda)

+ pojistné 34 % (25 % sociální, 9 % zdravotní)

Základ pro výpočet daňové zálohy

(zaokrouhlený na celé stovky Kč nahoru)

Daňová záloha před slevou a daňovým zvýhodněním

20 000

+ 6 800

26 800

26 800

4 020

Měsíční sleva podle § 35ba ZDP

– základní na poplatníka 2 070 Kč

– základní na invaliditu na invalidní

důchod pro invaliditu

prvního nebo druhého stupně 210 Kč

– na studenta 335 Kč

Celkem 2 615 Kč – 2 615

Daňová záloha před daňovým zvýhodněním na dítě

Měsíční daňové zvýhodnění na jedno dítě činí 1 267 Kč

– je celé slevou

Daňová záloha ke sražení

1 405

– 1 267

138

122

<&#0ö0ª/'<&2.#6Č#156#60ª%*2Ąª,/Č<'<ž8+5.¦è+00156+841%'

Zaměstnanci s učiněným Prohlášením poplatníka zúčtuje zaměstna

vatel za měsíc leden 2019 (nebo kterýkoliv další měsíc roku 2019) zda

nitelný příjem ve výši rovných 6 675 Kč (např. po část měsíce byl v pracovní

neschopnosti). Zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na jedno dítě.

(v Kč)

Zdanitelný příjem (hrubá mzda)

+ pojistné (25 % sociální + 9 % zdravotní)

Základ pro výpočet zálohy

(zaokrouhlený na celé stovky Kč nahoru)

Záloha na daň před slevou

Měsíční sleva na dani podle § 35ba ZDP

Záloha na daň před daňovým zvýhodněním

Měsíční daňové zvýhodnění na jedno dítě = 1 267 Kč

z toho: měsíční sleva na záloze

měsíční daňový bonus

6 675

2 270

8 945

9 000

1 350

– 2 070

1 267

Řešení

Příjem zaměstnance dosahuje alespoň výše 1/2 minimální mzdy (nekrácené)

platné k počátku roku 2019, má proto nárok na výplatu daňového bonusu v da

ném měsíci, který při jednom dítěti činí 1 267 Kč. Při více dětech by se jednalo

o vyšší částky (maximálně však 5 025 Kč).

Zaměstnanec má měsíční příjem 180 000 Kč od téhož zaměstnavatele. Týká

se ho solidární zvýšení daně u zálohy. Od listopadu 2019 má navíc od za

městnavatele k dispozici osobní automobil pro služební i soukromé účely

ve vstupní ceně 800 000 Kč (tj. měsíční zdanitelný příjem navíc ve výši 1 %,

tj. 8 000 Kč). Má učiněné Prohlášení poplatníka. Kromě slevy na poplatní

ka uplatňuje vyživované dítě do 26 let věku, které je studentem magister

ského studijního programu na vysoké škole. Manželka daňové zvýhodnění

na toto dítě neuplatňuje.

leden 2019

(v Kč)

září 2019

(v Kč)

říjen 2018

(v Kč)

listopad 2019

(v Kč)

Měsíční zdanitelný

příjem (hrubá mzda)

180 000 180 000 180 000 188 000

+ pojistné sociální

zaměstnavatel

(25 % z částky)

45 000

(180 000)

32 388

(129 552)

00

+ pojistné zdravotní

zaměstnavatel

(9 % z částky)

16 200 16 200 16 200 16 920

Základ pro výpočet

měsíční daňové zálohy

(superhrubá mzda)

241 200 228 588 196 200 204 920

Základ zaokrouhlený

na celé stovky Kč nahoru

241 200 228 600 196 200 205 000

Měsíční daňová záloha

(15 %) před zvýšením

o solidární zvýšení daně

a snížením o slevy

na dani

36 180 34 290 29 430 30 750

(základ pro solidární

zvýšení daně = měsíč

ní zdanitelný příjem

– 130 796 Kč)

(49 204) (49 204) (49 204) (57 204)

Solidární zvýšení daně

u zálohy (7 %)

3 444,28 3 444,28 3 444,28 4 004,28

Součet měsíční daňové

zálohy a solidárního

zvýšení daně u zálohy

39 624,28 37 734,28 32 874,88 34 754,28

Měsíční daňová záloha

před slevou a daňovým

zvýhodněním zaokrouh

lená na celé Kč nahoru

39 625 37 735 32 875 34 755

Měsíční sleva na poplat

níka podle § 35ba ZDP

2 070 2 070 2 070 2 070

Měsíční sleva na dítě

v rámci daňového

zvýhodnění na děti

1 267 1 267 1 267 1 267

Daňová záloha

ke sražení

36 288 34 398 29 538 31 418

Pozn.: Za únor až srpen 2019 je výpočet shodný jako za leden 2019 a za prosinec 2019 je

shodný jako listopad 2019. Výpočet předpokládá sčítání příjmů od počátku roku pro do

držení maximálního vyměřovacího základu v povinném sociálním pojistném v roce 2019 ve výši 1 569 552 Kč. Po skončení roku 2019 má zaměstnanec povinnost podat daňové přiznání, i když nebude mít jiné příjmy, neboť má solidární zvýšení daně, protože jeho celoroční hrubý příjem je vyšší než 1 569 552 Kč.

&CÿQXÆXÚJQFP÷PÊPCFÊV÷CXÚRQéGVFCÿQXƾNQJ[

160

<&#0ö0ª/'<&2.#6Č#156#60ª%*2Ąª,/Č<'<ž8+5.¦è+00156+841%'

Tiskopis Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

(MFin 5459) se obecně předkládá finančním úřadům (územním pracoviš

tím) podle sídla plátce nebo místa plátcovy pokladny. V papírové (neelektro

nické) podobě se Vyúčtování podává do 2 měsíců po skončení kalendářního roku. Za rok 2019 bude podle současného znění ZDP posledním dnem lhůty takto vyjádřené 1. 3. 2020 a při elektronickém podání (povinném i dobrovolném) až 20. 3. 2020.

Povinnost elektronického podávání Vyúčtování s přílohami vzniká při za

městnávání daňových nerezidentů u právnické osoby již při jednom daňovém nerezidentovi v roce, u zaměstnavatelů – fyzických osob vzniká tato povinnost

až od jedenácti nerezidentů v roce.

Bez ohledu na to má zaměstnavatel se zpřístupněnou datovou schránkou

nebo zákonem uloženou povinností mít účetní závěrku ověřenou auditorem

povinnost podat elektronicky Vyúčtování s přílohami.

Podle znění § 72 DŘ:

Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku

nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem,

je povinen podle § 72 odst. 4 DŘ učinit následující podání pouze datovou zprá

vou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem

daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 DŘ jako: ̄ přihlášku k registraci, ̄ oznámení o změně registračních údajů, ̄ řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení jen na tiskopise vyda

ném MF ČR nebo na tiskovém výstupu s údaji, obsahem i uspořádáním úda

jů shodnými s oficiálním tiskopisem.

Vyúčtování je odsouhlasením evidence o sražených zálohách, daňovém zvý

hodnění (včetně daňových bonusů) a vracených přeplatcích z ročního zúčtování. Od roku 2010 má zmíněné Vyúčtování povahu „daňového tvrzení“ podle

daňového řádu, tedy obdoby daňového přiznání podávaného plátcem daně (za

městnavatelem) správci daně (příslušnému finančnímu úřadu). Z údajů uvedených ve Vyúčtování se při svém postupu odráží i daňová kontrola, a pokud plátce (zaměstna vatel) zjistí chyby v podaném Vyúčtování až po lhůtě pro předložení, musí podat dodatečné Vyúčtování do konce měsíce následujícího po zjištění chyby (ať již ve svůj neprospěch, či prospěch). Chyby zjištěné v podaném Vyúčtování ještě ve lhůtě pro podání Vyúčtování se opravují v opravném Vyúčtování (příp. opravném dodatečném Vyúčtování). S nepodáním daňového tvrzení je spojena pokuta stanovená v daňovém řádu (§ 250) i v případech, kdy

má zaměstnavatel třeba jen jednoho zaměstnance, jemuž sice vyplácí nízkou

mzdu, ale po uplatnění slev faktická povinnost srážky a odvodu měsíčních daňových záloh nevznikne nebo vznikne v nepatrné výši. Daňový řád toleruje

193

ř. Legenda Algoritmus DPČ Kč

2 SP zaměstnavatel 25 % z ř. 1 2 450

3 ZP zaměstnavatel 9 % z ř. 1 882

4 Základ daně ř. (1 + 2 + 3) 13 129

5 Zaokrouhlený základ daně Zaokrouhlený na 100 Kč nahoru 13 200

6 Záloha na daň 15 % z ř. 5 1 980

7 Slevy na dani a daňové

zvýhodnění

Nelze uplatnit –

8 Výsledná záloha na daň 15 % 1 980

Výpočet čistého příjmu

9 Zdanitelný příjem

(hrubá mzda)

Výchozí částka výpočtu 9 797

10 Záloha na daň (15 %) ř. 8 1 980

11 SP zaměstnanec 6,5 % z ř. 1 637

12 ZP zaměstnanec 4,5 % z ř. 1 441

13 Čistý příjem ř. (9 – 10 – 11 – 12) 6 739

Pozn.: Rozdíl mezi dohodou o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti při

stejné hrubé mzdě ve výši 9 797 Kč na čisté mzdě činí částku 1 589 Kč.

<CO÷UVPCPGEMVGTÚPGWéKPKN2TQJN¾wGPÊO÷NQFUVGLPÆJQ

CO÷UVPCXCVGNGRąÊLGOFQJQF[QRTQXGFGPÊRT¾EG

XGXÚwK-éC¾TQXGÿQFVÆJQåRN¾VEGXGUVGLPÆOO÷UÊEK

RąÊLGOFQJQF[QRTCEQXPÊéKPPQUVKXGXÚwK-é

ř. Legenda Algoritmus DPP Kč DPČ Kč

1 Zdanitelný příjem

(hrubá mzda)

Výchozí částka výpočtu 13 500 2 200

2 SP zaměstnavatel Pojistné/Nepodléhá pojistnému 3 375 0

3 ZP zaměstnavatel Pojistné/Nepodléhá pojistnému 1 215 0

4 Základ daně ř. (1 + 2 + 3) 18 090 2 200

5 Zaokrouhlený

základ daně

Zálohová daň se zaokrouhluje

na celá sta Kč nahoru a srážko

vá daň na celé Kč dolů

18 100 2 200

6[RQXÆRąÊMNCF[FCÿQX¾PÊOGFXTQEG

194

ř. Legenda Algoritmus DPP Kč DPČ Kč

6 Záloha na daň

Srážková daň

15 % z ř. 5 zaokrouhleno

na celé Kč dolů

2 715

330

<CO÷UVPCPGEMVGTÚPGWéKPKN2TQJN¾wGPÊO÷NQFUVGLPÆJQ

CO÷UVPCXCVGNGRąÊLGORTCEQXPÊJQRQO÷TWXGXÚwK-é

C¾TQXGÿQFVÆJQåRN¾VEGXGUVGLPÆOO÷UÊEKRąÊLGOFQJQF[

QRTCEQXPÊéKPPQUVKXGXÚwK-é

Zde musíme oba příjmy sečíst a společně podléhají zálohové dani:

ř. Legenda Algoritmus PP Kč DPČ Kč

1 Zdanitelný příjem

(hrubá mzda)

Výchozí částka výpočtu 13 500 2 200

2 SP zaměstnavatel Pojistné jen z pracovního

poměru

3 375 0

3 ZP zaměstnavatel Pojistné/Nepodléhá pojistnému 1 215 0

4 Základ daně ř. (1 + 2 + 3) obou sloupců 20 290

5 Zaokrouhlený

základ daně

Zálohová daň se zaokrouhluje

na celá sta Kč nahoru

20 300

6 Záloha na daň 15 % z ř. 5 zaokrouhleno

na celé Kč dolů

3 045

&QO÷ąGPÊPGQFXGFGPÆFCP÷

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem z důvodu sporu o dlužnou mzdu doho

du o narovnání podle ustanovení § 1903 a následujících zákona č. 89/2012 Sb.,

občanského zákoníku, v platném znění, na jejímž základě bylo zaměstnanci

v souladu s uzavřenou smlouvou vyplaceno 650 000 Kč.

Podle § 6 odst. 1 písm. d) ZDP jsou příjmy ze závislé činnosti i příjmy plynoucí

v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které

plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce,

u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti,

nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává. U těchto příjmů

má plátce daně povinnost srazit zákonné odvody.

Obsahem uzavřené dohody jsou vypořádávány mzdové nároky podle zákona

č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Touto problematikou se zabýval Nejvyšší soud ČR

ve svém nálezu ze dne 9. 11. 2017 publikovaném pod sp.zn. 21 Cdo 2640/2017.

<&#0ö0ª/'<&2.#6Č#156#60ª%*2Ąª,/Č<'<ž8+5.¦è+00156+841%'

195

Uvedl, že narovnání se v pracovněprávních vztazích řídí občanským zákoníkem.

Pro posouzení příjmů je proto klíčové, co bylo předmětem narovnání. V tomto

směru soud uvedl, že se jednalo o pracovněprávní mzdový nárok zaměstnan

ce, a jako takový podléhá jako příjem ze závislé činnosti zákonným odvodům

(srážkám na daň z příjmů fyzických osob i na pojistné na sociální a zdravotní

pojištění).

V následující tabulce uvádíme, jaký je rozdíl mezi tím, když zákonné odvody

srazí a odvede zaměstnavatel sám. Ve druhém sloupci je pak uvedeno, jak vyso

kou daň by podle § 38s ZDP mohl stanovit správce daně, pokud povinnost srazit

daň (včetně záloh) poplatníkovi z příjmů ze závislé činnosti nebyla ve stanovené

výši plátcem daně splněna.

Odvedeno

plátcem

Stanoveno

správcem

daně podle

§ 38s ZDP

Rozdíl

na záloze

na daň

z příjmů

(v Kč)

1. Hrubá mzda 650 000 1 036 533

2. Sociální a zdravotní hraze

né zaměstnavatelem

(34 % z ř. 1)

221 000 352 422

3. Základ daně (ř. 1 + ř. 2) 871 000 1 388 955

4. Základ daně zaokrouhlený

na celá sta Kč

871 000 1 389 000

5. Záloha na daň 15 % 130 650 208 350 77 700

6. Základ pro solidární zvý

šení daně (ř. 1 – 119 916)

530 084 916 617

7. Solidární zvýšení daně

(7 % z ř. 6)

37 105,88 64 163,19 27 057,31

8. Záloha na daň celkem

(ř. 5 + ř. 7)

167 756 272 514

9. Sociální a zdravotní sraže

né zaměstnanci z hrubé

mzdy (11 % z ř. 1)

71 500 114 019

10. Čistá mzda (ř. 1 – ř. 8 – ř. 9) 410 744 650 000

Celkem 104 758

6[RQXÆRąÊMNCF[FCÿQX¾PÊOGFXTQEG

206

2QUVWRRąKRąGMTQéGPÊTQéPÊJQX[O÷ąQXCEÊJQ¾MNCFWRTQUQEK¾NPÊ

RQLKUVPÆVLRąKVXCUVTQRQX¾PÊXTQEG

ř. Legenda

01–10

(10 ×)

11

(1 ×)

12

(1 ×)

Rok

2019

1 Zdanitelný příjem 155 000 155 000 155 000 1 860 000

2 SP zaměstnavatel 38 750 4 888 0 392 388

(25 %

z 1 569 552)

3 ZP zaměstnavatel 13 950 13 950 13 950 167 400

4 Základ daně 207 700 173 838 168 950 2 387 148

5 Zaokrouhlený základ daně 207 700 173 900 169 000 X

6 Záloha na daň před slevami

a solidárním zvýšením

31 155 26 085 25 350 358 095

4a Základ daně pro solidární

zvýšení daně (ř. 1 – 130 796)

24 204 24 204 24 204 X

6a Solidární zvýšení daně

u zálohy (7 % z ř. 4a)

1 694,28 1 694,28 1 694,28 20 340

6b Výsledná záloha před

slevami

32 850 27 780 27 045 383 325

7 Základní sleva na dani 2 070 2 070 2 070 24 840

8 Záloha po slevách podle

§ 35ba ZDP

30 780 25 710 24 975 358 485

12 Výsledná záloha na daň 30 780 25 710 24 975 358 485

Výpočet čistého příjmu

21 Zdanitelný příjem 155 000 155 000 155 000 1 860 000

22 Záloha na daň 30 780 25 710 24 975 358 485

24 SP zaměstnanec 10 075 1 271 0 102 021

25 ZP zaměstnanec 6 975 6 975 6 975 83 700

26 Čistý příjem 107 170 121 044 123 050 1 315 794

Pozn.: Oproti roku 2018 došlo pouze ke změně spočívající ve zvýšení roční výše

maximální hodnoty vyměřovacího základu (tzv. stropu) pro sociální pojistné z část

ky 1 438 992 Kč na částku 1 569 552 Kč. Protože zaměstnanec překročil za rok 2019

v úhrnu hrubých mezd hranici 1 569 552 Kč, je po skončení roku povinen podat

správci daně přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

<&#0ö0ª/'<&2.#6Č#156#60ª%*2Ąª,/Č<'<ž8+5.¦è+00156+841%'

215

Vlaštovička Martin 531124/084

Boudička s.r.o.

2019

2ąÊMNCFRQRNCVPÊMCULGFKPÚOCO÷UVPCXCVGNGOXTQEG

230

1

25 5558 MFin 5558 - vzor þ. 2

32795=(1Ë

]DPČVWQDYDWHOHGUXKpKR]SRSODWQtNĤSURXSODWQČQtQiURNXQDGDĖRYp]YêKRGQČQt

SUR~þHOSRGiQtSĜL]QiQtNGDQL]SĜtMPĤI]LFNêFKRVRE

DaĖové identi¿ kaþní þíslo plátce danČ/plátcovy pokladny CZ

Fyzická osoba (pĜíjmení, jméno), právnická osoba (název právnické osoby)

Sídlo / Adresa místa pobytu

,GHQWL¿NDFHSOiWFHGDQČ

Pro úþely podání pĜiznání k dani z pĜíjmĤ fyzických osob za zdaĖovací období roku SRWYU]XMLåHSRSODWQtN

YURFH XSODWQLOQHXSODWQLOu výše uvedeného plátce danČ daĖové zvýhodnČQtQDQtåHXYHGHQpYåLYRYDQpGČWLSRSODWQtNHPåLMtFt

s uvedeným poplatníkem ve spoleþnČ hospodaĜící domácnosti:

PSý

PĜíjmení Jméno

Rodné þíslo Adresa bydlištČ (místo trvalého pobytu)

/

PĜíjmení Jméno Rodné þíslo

Poþet mČsícĤ ve výši

na jedno dítČ

Poþet mČsícĤ ve výši

na druhé dítČ

Poþet mČsícĤ ve výši

na tĜetí a další dítČ

1

2

3

4

5

6

Toto potvrzení nahrazuje

potvrzení vydané dne ........................................

Jméno a adresa plátce

C Z

Vyhotovil

Telefon/e-mail

Dne

DaĖové identi¿ kaþní þíslo plátce

Otisk

razítka

Vlastnoruþní podpis

plátce danČ / osoby oprávnČné k podpisu

<&#0ö0ª/'<&2.#6Č#156#60ª%*2Ąª,/Č<'<ž8+5.¦è+00156+841%' Manželka zaměstnance, který uplatňuje daňové zvýhodnění na děti, změnila zaměstnavatele. Musí náš zaměstnanec vyplnit nové Prohlášení poplatníka k dani? Zákon pro uplatnění daňového zvýhodnění stanoví, že zaměstnanec uvede v Prohlášení podle § 38k odst. 4 písm. c) a d) ZDP: „c) jaký je počet dětí vyživovaných poplatníkem v rámci jeho společně hospo

dařící domácnosti a dále

1. jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání daňového zvýhodnění

na vyživované dítě,

2. zda uplatňuje daňové zvýhodnění na toto dítě ve výši náležející podle

§ 35c odst. 1 na jedno dítě nebo ve výši náležející na druhé dítě nebo

na třetí a každé další vyživované dítě,

3. zda v rámci téže společně hospodařící domácnosti vyživuje tytéž vyži

vované děti poplatníka i jiný poplatník, zda na ně uplatňuje daňové zvý

hodnění a zda je zaměstnán,

4. kdy a jak se případně změnily rozhodné skutečnosti pro přiznání daňo

vého zvýhodnění a

5. jedná-li se o zletilé studující dítě, že mu není přiznán invalidní důchod

pro invaliditu třetího stupně,

d) že současně za stejné zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zda

ňovacího období neuplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované dítě u jiné

ho plátce daně a že daňové zvýhodnění na to samé vyživované dítě za stejné

zdaňovací období ani za stejný kalendářní měsíc zdaňovacího období ne

uplatňuje jiná osoba.“

Všechny uvedené skutečnosti již zaměstnanec v Prohlášení uvedl, proto má

povinnost doložit podle § 38l ZDP pouze potvrzení manželky, že ani v novém

zaměstnání si daňové zvýhodnění na děti neuplatňuje.

2QFÊN[PCKUMWCO÷UVPCPEčO Ve společenské smlouvě máme stanoveno, že zaměstnancům budou vypláceny také podíly na zisku. Jak je to s jejich zdaněním? Dosud jsme podíly

na zisku vypláceli pouze společníkům, u nichž jsme uplatňovali srážkovou

daň ve výši 15 %.

Podíly na zisku vyplácené zaměstnancům se připočtou k hrubé mzdě a po zvý

šení o obě povinná pojistná hrazená zaměstnavatelem jsou základem daně. Vyplácení podílů na zisku zaměstnancům je ekonomicky velmi nevýhodné, protože podíly na zisku nejsou na rozdíl od mzdy daňovým nákladem a zároveň u zaměstnance podléhají všem povinným pojistným a zdanění jako mzda.

&QVC[tQFRQX÷FK

238 äKXQVPÊRQLKwV÷PÊ Náš zaměstnanec (rok narození 1977) ukončil smlouvu o životním pojištění. V žádosti o ukončení pojistné smlouvy je uvedeno, že ukončení pojistné smlouvy proběhlo dohodou z důvodu vzniku nové smlouvy, nová smlouva běží ihned od následujícího dne a splňuje podmínky podle zákona o daních z příjmů. Dále bylo doloženo ukončení staré pojistné smlouvy – vyjádření od pojišťov

ny s tím, že pojistná smlouva zanikla uplynutím z důvodu výpovědi pojistní

ka ke konci pojistného období a nevznikl nárok na odkupné. Podle sdělení

pojišťovacího poradce žádná kapitálová hodnota na staré smlouvě nebyla.

Můžeme tomuto zaměstnanci provést roční zúčtování nebo musí podat

daňové přiznání? V předchozích dvou letech si snížil základ daně vždy

o 12 000 Kč.

Ustanovení § 15 odst. 6 ZDP stanoví: „Dojde-li před skončením doby 60 kalen

dářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný

dosáhne 60 let k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění,

jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlou

vy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, nárok na nezdanitelnou

část základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kte

rém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynu

lých 10 letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen; toto se

neuplatní v případě plnění, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod

nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo v případě, stane-li se

pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění

nebo v případě smrti a s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vypla

ceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota

nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého život

ního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu

daně.“

Pokud zaměstnanec při ukončení smlouvy nepožádal o převedení rezervy, ka

pitálové hodnoty nebo odkupného na novou smlouvu o životním pojištění, je

povinen daňové přiznání podat. Pouhý vznik nové smlouvy nemá na povinnost

uvést do daňového přiznání částky, o něž byl základ daně v předchozích letech

snížen, vliv.

<&#0ö0ª/'<&2.#6Č#156#60ª%*2Ąª,/Č<'<ž8+5.¦è+00156+841%'

239

-2TQJN¾wGPÊRQRNCVPÊMCMFCPK Může náš zaměstnanec podepsat Prohlášení k dani, když už ho má podepsané u jiného zaměstnavatele? Samozřejmě s tím, že u nás by již neuplatňoval slevu na dani. Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti může poplatník na stejné období učinit (podepsat) pouze u jednoho zaměstnavatele. Vyplývá to z ustanovení § 38k odst. 4 písm. b) ZDP, v němž je stanoveno, že poplatník „současně na stejné období kalendářního roku neučinil u jiného plátce prohlášení k dani“. Z uvedeného je zřejmé, že poplatník nemůže učinit na stejné období Prohlášení k dani současně u dvou zaměstnavatelů, ale jen u jednoho. Pouze při změně zaměstnavatele (tzv. hlavního) v průběhu měsíce (jestliže pobírá mzdu v jednom měsíci od dvou plátců, ale postupně za sebou) může být Prohlášení učiněno na tento měsíc u prvního plátce s uplatněním měsíčních slev na dani a u druhého bez slev na dani za tento měsíc, resp. s