načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Zátěžová diagnostika v tělovýchovné a sportovní praxi – Jan Novotný; Ivan Struhár; Martina Bernaciková; Kateřina Kapounková

Fungujeme! Vážení zákazníci, nařízením vlády jsou od 22. 10. 2020 z preventivních důvodů zavřeny některé naše pobočky. Knihy si ale můžete nadále objednávat s doručením Českou poštou, GLS, Zásilkovnou či s vyzvednutím na některých našich výdejnách. Tyto objednávky vyřizujeme v běžném režimu, stejně tak nákup e-knih a dalších elektronických produktů. Bližší informace naleznete zde
Zátěžová diagnostika v tělovýchovné a sportovní praxi

Elektronická kniha: Zátěžová diagnostika v tělovýchovné a sportovní praxi
Autor: Jan Novotný; Ivan Struhár; Martina Bernaciková; Kateřina Kapounková

– Předložený učební text poskytuje komplexní přehled nejčastěji využívaných testů s cílem objektivního posouzení trénovanosti (výkonnosti) testované osoby a také zjištění reakce organismu (fyziologické i patologické) na ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  238
+
-
7,9
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Masarykova univerzita
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2019
Počet stran: 129
Rozměr: 25 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vydání druhé, doplněné
Skupina třídění: Fyziologie člověka a srovnávací fyziologie
Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-210-9431-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Předložený učební text poskytuje komplexní přehled nejčastěji využívaných testů s cílem objektivního posouzení trénovanosti (výkonnosti) testované osoby a také zjištění reakce organismu (fyziologické i patologické) na zátěž. Učební text je svým komplexním pojetím užitečný pro studenty tělovýchovných fakult, samotné sportovce, trenéry a také specialisty ve všech sportovních disciplínách.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jan Novotný; Ivan Struhár; Martina Bernaciková; Kateřina Kapounková - další tituly autora:
Pozemní stavitelství v kresbách Pozemní stavitelství v kresbách
Jednou za život Jednou za život
Onkologie v klinické praxi - Standardní přístupy v diagnostice a léčbě vybraných zhoubných nádorů Onkologie v klinické praxi
 (e-book)
Modelování bojové techniky Modelování bojové techniky
Onkologie v klinické praxi - Standardní přístupy v diagnostice a léčbě vybraných zhoubných nádorů Onkologie v klinické praxi
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

M

Ivan Struhár, Jan Novotný, Martina Bernaciková,

Kateřina Kapounková, Vladimír Pospíchal, Iva Tomášková

Zátěžová diagnostika

v tělovýchovné a sportovní praxi

Zátěžová diagnostika

v tělovýchovné a sportovní praxi

MASARYKOVA

UNIVERZITA

MUNI

PRESS

MUNI

sport



Ivan Struhár a kolektiv autorů

Zátěžová diagnostika v tělovýchovné

a sportovní praxi

Masarykova univerzita

Brno 2019


Autoři:

Mgr. Ivan Struhár, Ph.D.

prof. MUDr. Jan Novotný, CSc.

Mgr. Martina Bernaciková, Ph.D.

MUDr. Kateřina Kapounková, Ph.D.

Mgr. Vladimír Pospíchal, Ph.D.

MUDr. Iva Tomášková, Ph.D.

Knihu recenzoval:

Mgr. Michal Kumstát, Ph.D.

© 2018, 2019 Masarykova univerzita

ISBN 978-80-210-9432-1

ISBN 978-80-210-9431-4 (brožováno)


3

Obsah

Úvod 7

1. Zátěžová diagnostika jako komplexní nástroj posouzení tělesné zdatnosti 8

1.1 Anamnéza 9

1.2 Cíle a podstata zátěžových testů 10

1.3 Volba testu 10

1.4 Bezpečnost během vykonávání zátěžového testu 12

1.5 Úloha ergometrie a spiroergometrie 13

2. Testování anaerobní kapacity a silových schopností organizmu 15

2.1 Laboratorní možnosti testování 15

2.1.1 Spiroergometrie jako test anaerobních schopností 15

2.1.2 Wingate test 17

2.1.3 Anaerobní test na běhátku 24

2.1.4 Výskoková ergometrie (Boscův test a jeho modifikace) 28

2.1.5 Dynamometrie 35

2.2 Terénní možnosti testování 45

2.2.1 Sprint na 20 metrů 45

2.2.2 Sprint na schodech 47

2.2.3 Sprint fatique test 51

2.2.4 Running Based Anaerobic Sprint Test 53

2.2.5 Hexagon test 55

2.2.6 505 agility test 57

2.2.7 T-Test 59

2.2.8 Quadrant jump test 61

2.2.9 Zjištění jedno opakovatelného maxima v bench press testu 63

2.2.10 Zjištění jedno opakovatelného maxima v leg press testu 65

2.2.11 Vertikální výskok 68

2.2.12 Hod medicinbalem 70

2.2.13 Skok do dálky z místa 72

3. Testování aerobní kapacity a funkční zdatnosti oběhového systému 75

3.1 Laboratorní možnosti testování 75


4

3.1.1 Spiroergometrie jako test aerobních schopností

(VO₂max, ventilační prahy) 75

3.1.2 Predikce maximální spotřeby kyslíku (VO₂max) 81

3.1.3 Test/Index W170 (W150, W130) 86

3.1.4 Polohový test s analýzou variability srdeční frekvence

(VSF, HRV – heart rate variability) 91

3.2 Terénní možnosti testování 94

3.2.1 Step testy – obecná charakteristika 94

3.2.2 Cooperův test na vzdálenost 2,4 km 102

3.2.3 Andersen test 105

3.2.4 Vameval test 106

3.2.5 Beep test 108

3.2.6 Určení anaerobního prahu 111

4. Testování koordinačních schopností 113

4.1 Testy statické rovnováhy 113

4.2 Testy dynamické rovnováhy 113

4.3 Star excursion balance test 115

4.4 Hop testy 116

5. Případová studie – Spiroergometrie na běhátku 119

6. Všeobecné testy pro vybrané sporty 124

Literatura 126


5

Seznam použitých zkratek a [m . s⁻²] zrychlení v aktivní fázi odrazu ADP adenozindifosfát AED automatický externí defibrilátor ANS autonomní nervový systém ATP adenozintrifosfát CP kreatinfosfát EKG elektrokardiografie EPOC excess post-exercise oxygen consumption, pozátěžový nadklidový

příjem kyslíku

Fmax maximální síla h [cm] výška výskoku h/tc [cm . s⁻¹] výška výskoku/doba kontaktu H/Q poměr hamstringy vs. quadriceps HF high frequency, pásmo vysoké frekvence HR heart rate, minutová srdeční frekvence HRR heart rate reserve, maximální srdeční rezerva (HRMAX – HRKLID) HRmax maximal heart rate, maximální minutová srdeční frekvence HRV heart rate variability, VSF LF low frequency, pásmo nízké frekvence LAmax [mmol . l⁻¹] maximální koncentrace laktátu v maximálním testu ΔLA₄₀ [mmol . l⁻¹] vzestup koncentrace laktátu v krvi v submaximálním testu oproti

výchozí pozátěžové hodnotě M moment síly Mpeak maximální moment síly MAOD maximal accumulated oxygen deficit, maximální akumulovaný

kyslíkový deficit MSR maximální srdeční rezerva, HRR MTB mountain bike, horské kolo Nu normalized units, normalizované jednotky O₂-deficit kyslíkový deficit O₂-debt kyslíkový dluh (EPOC) O₂ minutový příjem kyslíku O₂max maximální minutový příjem kyslíku O₂max . kg⁻¹ maximální minutový příjem kyslíku v přepočtu na 1 kg hmotnosti O₂peak vrcholový minutový příjem kyslíku (O₂/SF)max maximální tepový kyslík P výkon (jednotka watt – W) Pmax maximální výkon R pozitivní kmit v EKG křivce RCP respiratory compensation point, bod respirační kompenzace RER respiratory exchange ratio, poměr výměny dýchacích plynů

(= VCO₂/VO₂) SF minutová srdeční frekvence, HR SFmax maximální minutová srdeční frekvence, HRMAX SVB sympatho-vagal balance, index sympatiko-vagové rovnováhy tmax [s] doba trvání maximálního testu Tc [s] doba kontaktu s podložkou Tf [s] doba letu Pakt [W . kg⁻¹] výkon v aktivní fázi odrazu P [W. kg⁻¹] průměrný výkon TK krevní tlak TS total score, celkové skóre aktivity ANS v rychlost pohybu tělesa vůči jinému tělesu VA vagal activity, aktivita vagu (parasympatiku) CO₂ minutový výdej oxidu uhličitého VE/VO₂ ventilační ekvivalent pro kyslík (množství ventilovaného vzduchu

při příjmu 1 l O₂) VE/VCO₂ ventilační ekvivalent pro oxid uhličitý (množství ventilovaného

vzduchu při výdeji 1 l CO₂) VLF very low frequency, pásmo velmi nízké frekvence VSF variabilita srdeční frekvence, HRV VT1 první ventilační práh VT2 druhý ventilační práh (odpovídá RCP) W170 (W150, W130) výkon při SF 170 (150, 130) W práce

7

Úvod

Tento učební text je primárně určen studentům tělovýchovných fakult. Nicméně svou

komplexností, a hlavně reálnou využitelností najde své místo určitě i v trenérské praxi. Jedná se

o druhé vydání, které jsme připravili s pečlivostí a důrazem na největší praktické využití přímo

v terénu. Zaměřili jsme se zejména na přidání terénních testů, které jsou svou výpovědní

hodnotou cenným zdrojem poznatků progrese sportovce. Text je vhodný i pro samotné

sportovce všech sportovních disciplín. V předložené publikaci autoři poskytují komplexní

přehled nejčastěji využívaných testů s cílem objektivního posouzení trénovanosti

(výkonnosti) testované osoby a také zjištění reakce organismu (fyziologické i patologické)

na zátěž. Klíčovým aspektem každého testování je následná interpretace získaných dat

a její využití v praxi. Z tohoto důvodu poskytujeme čtenáři textu v mnoha případech

normy, které slouží k rychlému zařazení testované osoby do konkrétní kategorie.

V tomto duchu jsme přesvědčeni, že poznání jenom jednoho parametru nerozhoduje

o dosaženém úspěchu, respektive neúspěchu v konkrétní sportovní disciplíně. Skutečné

mistrovství spočívá v správné interpretaci dat, pečlivém a pravidelném záznamu dosažených

výsledků s cílem využitelnosti v tréninku.

Pevně věříme, že text se stane zdrojem informací, které využijete v praxi. Námi

prezentované informace vycházejí ze současné odborné vědecké literatury.

Skutečná věda se stává vědou jen tehdy, pokud je možné její výsledky využít v praxi. Proto si

přejeme praktickou využitelnost textu.

Autoři

8

1. Zátěžová diagnostika jako komplexní nástroj posouzení

tělesné zdatnosti

Kateřina Kapounková, Iva Tomášková, Ivan Struhár, Ján Novotný

V současném pojetí můžeme tělesnou zdatnost rozdělit na dvě základní subkategorie:

– výkonově orientovaná zdatnost;

– zdravotně orientovaná zdatnost.

Výkonově orientovaná zdatnost podmiňuje pohybový výkon v konkrétní sportovní specializa

ci a zahrnuje komponenty jako reakční čas, síla, rychlost, rovnováha nebo koordinace.

Na druhé straně zdravotně orientovaná zdatnost ovlivňuje zdravotní stav člověka a pů

sobí hlavně preventivně, například na zdravotní problémy spojené s nedostatkem pohy

bové činnosti (Caspersen, Powell, & Christenson, 1985). Mezi hlavní komponenty zdravot

ně orientované zdatnosti patří aerobní zdatnost, tělesná kompozice a svalová zdatnost.

Zde je potřeba si uvědomit zásadní rozdíl mezi výkonově a zdravotně orientovanou zdat

ností. Uvedeme příklad sportovce, který může dosahovat vynikajících výsledků ve své

sportovní disciplíně, ale například výrazně překračuje optimální úroveň tělesného tuku

nebo nedosahuje aerobní zdatnosti vzhledem k pohlaví a věku. Sportovec má následně,

i když pravidelně participuje na vykonávání svých specifických cvičení, vyšší předpoklad k roz

voji chronických neinfekčních onemocnění. Podpora zdravotně orientované zdatnosti proto

není aktuální jen v běžné populaci.

V souvislosti s tělesnou zdatností je také důležité ujasnit si dva častokrát nesprávně inter

pretované pojmy, a to pohybová aktivita a pohybové cvičení. Pohybové cvičení není synony

mem pohybové aktivity. Jedná se o subkategorii, kterou můžeme definovat jako pohybovou

aktivitu vyžadující fyzickou námahu, která je plánována, strukturována, pravidelně opako

vána s cílem zlepšení nebo udržení tělesné zdatnosti jako hlavního cíle (Caspersen, Powell,

& Christenson, 1985). V tomto bodu chceme čtenáře upozornit na důležitost testování

nejen jako zdroje dat, která nám umožňují modifikovat například tréninkový proces, ale

i reálnou využitelnost při poznání tělesné zdatnosti člověka ve smyslu prevence chronických

neinfekčních onemocnění.

Úvod do zátěžových testů

V následujícím textu poskytneme základní obecnou teorii, kterou je nezbytné znát před

samotným testováním. Pro lepší orientaci se zaměříme na anamnézu, cíle a podstatu zá

těžových testů, volbu testu a také na bezpečnost, kterou je nutné dodržet při každém

testování.1. Zátěžová diagnostika jako komplexní nástroj posouzení tělesné zdatnosti 1.1 Anamnéza Anamnéza (anamnesis = vzpomínání) je souhrn údajů. Anamnéza patří mezi nejdůležitější součásti vyšetření a je jedním ze základních předpokladů úspěšného výsledku testování. Tvoří základ vyšetření, proto by měla vždy předcházet i zátěžovému vyšetření. Stejně jako ostatní údaje jsou i anamnestická data předmětem ochrany dat každého probanda a podléhají povinné mlčenlivosti stanovené aktuálními právními předpisy státu. V obsahu anamnézy lze rozlišit: – Objektivní údaje – zjistí nezávisle druhá osoba pozorováním (barva kůže, přítomnost

třesu, zápachu, pocení, grimasování, zaujatá poloha klienta atd.).

– Subjektivní údaje – sděluje proband sám (jeho vnímání zdravotního stavu). Patří mezi ně

sdělení klienta o bolesti, svědění, nevolnosti, strachu, úzkosti, starostech, obavách atd.

Všechny získané informace je nutné zaznamenat přesně a věcně.

Struktura získávání anamnézy je rozdělena na (Obr. 1): – Anamnestické údaje, které lze získat buď z dostupné dokumentace (např. zdravotnické),

nebo strukturovaným rozhovorem od probanda (respektive od doprovodu probanda –

rodič, trenér apod.).

– Zjištění příznaků (určujících znaků nebo rizikových faktorů a jejich příčin) prostřednic

tvím pozorování k posouzení aktuálního stavu nebo vyšetřením pomocí testů a škál.

Anamnestická data je vždy nutné cílit.

Anamnéza obsahuje: – Základní osobní informace, jako jsou nacionále, věk, pohlaví, zaměstnání a eventuálně

zájmy. – Současné potíže (současný zdravotní stav) – anamnéza je cílena na akutní potíže, které

jsou kontraindikací zátěžového vyšetření. Jsou to dotazy na akutní infekční onemocnění

(chřipka, viróza apod.), akutní bolesti, dušnost, závratě, křeče, akutní stádium zhoubných

nádorů, stavy po úrazech apod.; ze životosprávy je nutné se dotazovat na trvání a kvalitu

spánku, stravovací a pitný režim. – Osobní anamnézu zahrnující choroby s trvalými nebo dočasnými následky (spála, in

fekční žloutenka a jiné). Další dotazy musí být cíleny na onemocnění, která patří mezi

kontraindikace zátěžového vyšetření (hypertenze, nádorová onemocnění s metastá

zami, dekompenzovaný diabetes mellitus apod.). Je nutné zaznamenat škodlivé návyky

probanda (kouření, alkohol, drogy). – Rodinnou anamnézu – rizikové faktory v rodině probanda zahrnující nemoci srdce, cév,

metabolická a nádorová onemocnění. – Sociální anamnézu. Tato část může být vynechána. Zátěžová diagnostika v tělovýchovné a sportovní praxi Další anamnestická data souvisí s tím, za jakým účelem je zátěžové vyšetření prováděno. Pokud se jedná o sportovce, pak je vhodné anamnézu doplnit ještě i o sportovní anamnézu, která by měla být cílena na sportovní přípravu probanda. Slouží ke zjištění podstatných údajů o sportovní činnosti (trénink v posledním období). U některých probandů je anamnéza doplněna i o farmakologickou anamnézu. Především je nutné zjistit pravidelné užívání léků, které by mohly zkreslit výsledky zátěžových testů (například užívání betablokátorů).

Obr. 1 Anamnéza

1.2 Cíle a podstata zátěžových testů – Zjistit funkční schopnost člověka a posoudit připravenost k pohybovému (sportovnímu)

výkonu:

– vyhledávání talentů pro sport,

– posouzení efektivity tréninku. – Získat vodítka pro řízení intenzity tréninkové zátěže nebo pohybové léčby. – Odhalit skryté oslabení organizmu (poruchy, nemoci). – Posoudit druh a míru poškození a dysfunkce orgánů a systémů. 1.3 Volba testu Podstatnou částí samotného koncipování testu je dodržení následujících vlastností, které je nutno vzít v potaz. Test by měl být:1. Zátěžová diagnostika jako komplexní nástroj posouzení tělesné zdatnosti 1) příslušný (specifický) a platný (validní) – skutečně zjišťuje to, co chceme zjistit, 2) dostatečně přesný (precizní), 3) dostatečně nebo přiměřeně citlivý (senzitivní), 4) s co nejmenší chybou, 5) spolehlivý (reliabilní) – dává stejné výsledky při jeho opakování, 6) opakovatelný – lze jej opakovaně provádět stejným způsobem, 7) objektivní – je co nejméně ovlivněn osobou testovanou i testující. Uvedené vlastnosti testu mají zásadní význam zejména při porovnávání výsledků v průběhu času. Použití jiného testovacího protokolu, byť se stejným cílem testování, je faktor, který zásadně ovlivňuje získané hodnoty z testu. Vzhledem k častým chybám proto doporučujeme postupovat v následujícím pořadí: 1) Uvědomit si, co je cílem testu, kterého chceme dosáhnout. 2) Promyslet, který z ukazatelů (parametrů) testované vlastnosti člověka je nejvhodnější. 3) Promyslet vlastnosti různých testů, druhy a způsoby zatížení, měření a vyhodnocování vý

sledků. 4) Zvážit další podmínky realizace (prostorové, časové, finanční, organizační, personální, pří

strojové, materiální). 5) Vybrat vhodný test. Dalším podstatným bodem je volba místa realizace testování. Laboratorní i terénní testování má své výhody i nevýhody. V níže uvedené tabulce uvádíme krátkou charakteristiku.

Tab. 1 Charakteristika zátěžových testů vzhledem k místu realizace

Zátěžové testy

V laboratoři ← VÝHODY – NEVÝHODY → V terénu

stabilnější

fyzikálně-chemické podmínky prostředí

vzduch, voda – teplota, proudění atd.

nestabilní

přesnější zátěž, provedení, dávkování variabilnější

lepší možnost sledování odezvy organizmu horší

menší – malá

podobnost zátěže – přenositelnost výsledků

v testu a v tréninku či soutěži

větší – vysoká

lepší – dobrá opakovatelnost, možnost srovnání výsledků horší




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.