načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Zákoník práce 2013 v praxi - komplexní průvodce -- Právní stav k 1. 1. 2013 - Jaroslav Jakubka; Libuše Neščáková

Zákoník práce 2013 v praxi - komplexní průvodce -- Právní stav k 1. 1. 2013

Elektronická kniha: Zákoník práce 2013 v praxi - komplexní průvodce
Autor: Jaroslav Jakubka; Libuše Neščáková
Podnázev: Právní stav k 1. 1. 2013

Publikace přináší praktické informace po novelách pro rok 2013, ale vychází také z praxe nového zákoníku práce, kterou po obrovských změnách přinesl rok 2012. Zahrnuje rovněž změny ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  297
+
-
9,9
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2013
Počet stran: 384
Rozměr: 24 cm
Úprava: sv.
Skupina třídění: Pracovní, sociální, stavební právo. Právo životního prostředí
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2009-
ISBN: 978-80-247-4629-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Publikace přináší praktické informace po novelách pro rok 2013, ale vychází také z praxe nového zákoníku práce, kterou po obrovských změnách přinesl rok 2012. Zahrnuje rovněž změny v návaznosti na ostatní pracovněprávní problematiku. Jednotlivé kapitoly jsou cíleny na praktické využití a disponují řadou praktických vzorových dokumentů. Jedná se o aktualizovanou verzi úspěšného titulu, který u svých čtenářů zaznamenal široký a pozitivní ohlas. (komplexní průvodce s řešením problémů : právní stav k ...)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jaroslav Jakubka; Libuše Neščáková - další tituly autora:
Zákoník práce 2013 s výkladem    Právní stav k 1. 1. 2013 Zákoník práce 2013 s výkladem Právní stav k 1. 1. 2013
Zákoník práce 2014 - s výkladem -- Právní stav k 1. 1. 2014 Zákoník práce 2014 - s výkladem
 (e-book)
Zákoník práce 2014 v praxi - komplexní průvodce -- Právní stav k 1. 1. 2014 Zákoník práce 2014 v praxi - komplexní průvodce
 (e-book)
Zákoník práce 2014 - s výkladem -- Právní stav k 1. 1. 2014 Zákoník práce 2014 - s výkladem
 (e-book)
Jak skončit pracovní poměr -- z pohledu zaměstnavatele a zaměstnance Jak skončit pracovní poměr
 (e-book)
Zákoník práce 2013 - s výkladem -- Právní stav k 1. 1. 2013 Zákoník práce 2013 - s výkladem
 (e-book)
Pracovní právo pro neprávníky -- rozbory vybraných ustanovení, praktická aplikace, vzory a příklady Pracovní právo pro neprávníky
 (e-book)
Vnitřní závazné předpisy zaměstnavatele a jiné pracovněprávní úkony -- krok za krokem, s CD-ROMem Vnitřní závazné předpisy zaměstnavatele a jiné pracovněprávní úkony
 
K elektronické knize "Zákoník práce 2013 v praxi - komplexní průvodce -- Právní stav k 1. 1. 2013" doporučujeme také:
 (e-book)
Zákoník práce 2013 - s výkladem -- Právní stav k 1. 1. 2013 Zákoník práce 2013 - s výkladem
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Zákoník

práce

Libuše Neščáková, Jaroslav Jakubka

komplexní průvodce s řešením problémů

Právní stav k 1. 1. 2013

 změny po novelách zákoníku práce s účinností

od 1. 1. 2013

 nové přepracované vydání vybraných

ustanovení

 nové a rozšířené vzorové dokumenty

 praktické grafi cké znázornění právních úkonů

2013

V PRAXI

NOVĚ!

přehledné

procesní mapy!

Národní pojištění

ODBORNÝ MĚSÍČNÍK

ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

2013

• Důchodové pojištění

• Nemocenské pojištění

• Lékařská posudková služba

• Zdravotní pojištění

• Sociální péče

• Pracovní právo

Více na http://www.cssz.cz

Libuše Neščáková, Jaroslav Jakubka

ZÁKONÍK PRÁCE

2013 V PRAXI

– komplexní průvodce



Grada publishing

Zákoník

práce

Libuše Neščáková, Jaroslav Jakubka

komplexní průvodce s řešením problémů

2013

V PRAXI


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reproduko

vána ani šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu

nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Edice Právo pro praxi Zákoník práce 2013 v praxi komplexní průvodce s řešením problémů Právní stav k 1. 1. 2013 Ing. Libuše Neščáková, MBA, JUDr. Jaroslav Jakubka TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala GRADA Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7, jako svou 5070. publikaci Realizace obálky Vojtěch Kočí Zlom Antonín Plicka Odpovědná redaktorka Ing. Šárka Kratochvílová Počet stran 384 Druhé vydání, Praha 2013 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. ________________________________________________________________ © GRADA Publishing, a.s., 2013 ISBN 978-80-247-4629-6 (tištěná verze) ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-8363-5 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-8364-2 (ve formátu EPUB) GRADA Publishing: tel.: 234 264 401, fax 234 264 400, www.grada.cz

Obsah

Zkratky ........................................................................................................................................ 9

Předmluva ................................................................................................................................ 11

Úvod ........................................................................................................................................... 13

1. Obecné otázky ......................................................................................................... 15

1.1 Funkce pracovního práva ........................................................................................... 16

1.2 Základní zásady pracovního práva ............................................................................ 18

1.2.1 Problematika diskriminace a rovné zacházení ......................................................... 20

1.2.2 Dobré mravy ............................................................................................................... 30

1.2.3 Smluvní volnost „Co není zakázáno, je dovoleno“ .................................................... 31

1.2.4 Závislá práce a nelegální práce ................................................................................. 33

1.3 Právní úkony .............................................................................................................. 37

1.3.1 Základní pojmy, jednostrannost a oboustrannost ..................................................... 39

1.3.2 Neplatnost právního úkonu ....................................................................................... 43

1.3.3 Obsah právního úkonu ............................................................................................... 46

1.3.4 Účastníci právních vztahů a zastupování ................................................................. 48

1.3.5 Počítání času doby a lhůty ......................................................................................... 49

1.3.6 Doručování .................................................................................................................. 52

1.3.7 Moderační právo soudu .............................................................................................. 55

1.4 Souhrn změn zákoníku práce od 1. 1. 2013 ............................................................... 57

1.4.1 Novely zákoníku práce ............................................................................................... 57

1.4.2 Novely související legislativy ..................................................................................... 63

2. Pracovní poměr, paralelní smluvní vztahy ...................................................... 69

2.1 Právní vztahy před vznikem pracovního poměru ..................................................... 69

2.1.1 Informace .................................................................................................................... 70

2.1.2 Zdravotní prohlídky .................................................................................................... 71

2.2 Pracovní smlouva ....................................................................................................... 81

2.2.1 Obligatorní náležitosti pracovní smlouvy ................................................................. 81

2.2.2 Fakultativní náležitosti pracovní smlouvy ............................................................... 83

2.3 Zkušební doba ............................................................................................................ 84

2.4 Pracovní poměr na dobu určitou ............................................................................... 87

2.5 Konkurenční doložka ................................................................................................. 90

2.6 Mzdová a další ujednání ............................................................................................ 91

2.7 Jmenování do vedoucího pracovního místa ............................................................... 98

2.8 Smlouva o výkonu funkce jednatele ........................................................................ 124

2.9 Paralelní smluvní vztahy ......................................................................................... 125

3. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr .................................... 133

3.1 Dohoda o provedení práce ........................................................................................ 134

3.2 Dohoda o pracovní činnosti ...................................................................................... 136

4. Změny obsahu pracovněprávního vztahu ...................................................... 143

4.1 Smluvní princip ........................................................................................................ 143

4.2 Jednostranné převedení na jinou práci (bez souhlasu zaměstnance) .................... 145

4.3 Změny v souvislosti s přechodem práv a povinností na jiný zaměstnavatelský

subjekt ...................................................................................................................... 148

4.4 Přeložení na jiné místo výkonu práce ..................................................................... 149

4.5 Dočasné přidělení zaměstnance .............................................................................. 149

4.6 Přechod práv ............................................................................................................. 156

5. Skončení pracovního poměru ............................................................................ 163

5.1 Způsoby a důvody skončení ...................................................................................... 163

5.1.1 Dohoda ...................................................................................................................... 166

5.1.1.1 Dohoda z organizačních důvodů .............................................................................. 175

5.1.1.2 Změna dohodnutých podmínek ................................................................................ 177

5.1.2 Odstoupení od pracovní smlouvy ............................................................................. 179

5.1.3 Zrušení ve zkušební době ......................................................................................... 181

5.1.3.1 Zrušení ve zkušební době ze strany zaměstnance .................................................... 181

5.1.3.2 Zrušení ve zkušební době ze strany zaměstnavatele ................................................ 184

5.1.4 Výpověď ..................................................................................................................... 191

5.1.4.1 Výpověď ze strany zaměstnance ............................................................................... 191

5.1.4.2 Výpověď ze strany zaměstnavatele ........................................................................... 194

5.1.4.3 Výpovědní důvody ..................................................................................................... 194

5.1.4.4 Výpovědní doba ......................................................................................................... 216

3.1.4.5 Náhradní volno ve výpovědní době .......................................................................... 216

5.1.5 Okamžité zrušení pracovního poměru .................................................................... 220

5.1.5.1 Okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance ................................ 220

5.1.5.1.1 Náhrada mzdy .......................................................................................................... 225

5.1.5.2 Okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele ............................ 225

5.1.6 Hromadné propouštění ............................................................................................ 230

5.1.7 Uplynutí sjednané doby ........................................................................................... 234

5.1.8 Ostatní zákonné automaty ...................................................................................... 236

5.1.8.1 Povolení k pobytu ...................................................................................................... 236

5.1.8.2 Povolení k zaměstnání .............................................................................................. 236

5.1.8.3 Vyhoštění ................................................................................................................... 236

5.1.8.4 Smrt zaměstnance .................................................................................................... 236

5.1.8.5 Smrt zaměstnavatele ................................................................................................ 236

5.2 Skončení dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti ............................. 237

5.3 Odstupné, odchodné, přiměřené peněžní vyrovnání .............................................. 238

5.3.1 Odstupné ................................................................................................................... 238

5.3.1.1 Odstupné – organizační důvody ............................................................................... 238

5.3.1.2 Odstupné – zdravotní důvody .................................................................................. 239

5.3.1.3 Odstupné – přechod práv ......................................................................................... 239

5.3.1.4 Vrácení vyplaceného odstupného ............................................................................. 239

5.3.2 Odchodné .................................................................................................................. 239

5.3.3 Přiměřené peněžní vyrovnání .................................................................................. 240

5.4 Neplatné rozvázání pracovního poměru ................................................................. 240

5.4.1 Kdy nastává .............................................................................................................. 240

5.4.1.1 Relativní neplatnost ................................................................................................. 242

5.4.1.2 Absolutní neplatnost ................................................................................................ 243

5.4.2 Jak se zachovat při neplatném rozvázání pracovního poměru .............................. 244

5.4.2.1 Neplatné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele ......................... 245

5.4.2.2 Neplatné rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnance ............................. 245

6. Pracovní doba ........................................................................................................ 249

6.1 Definice ..................................................................................................................... 249

6.2 Délka a rozvržení pracovní doby ............................................................................. 250

6.3 Přestávky v práci ...................................................................................................... 253

6.4 Pružná pracovní doba a konto pracovní doby ......................................................... 254

6.5 Odpočinek mezi směnami a v týdnu ....................................................................... 255

6.6 Práce přesčas a pracovní pohotovost ....................................................................... 257

6.7 Práce v noci ............................................................................................................... 259

6.8 Evidence pracovní doby ............................................................................................ 260

6.9 Specifická úprava pracovní doby zaměstnance na pracovní cestě ......................... 260

7. Překážky v práci ................................................................................................... 271

7.1 Překážky v práci na straně zaměstnance ............................................................... 271

7.2 Překážky v práci na straně zaměstnavatele ........................................................... 277 Dovolená ................................................................................................................. 283

8.1 Dovolená za kalendářní rok ..................................................................................... 283

8.2 Dovolená za odpracované dny .................................................................................. 284

8.3 Dodatková dovolená ................................................................................................. 286

8.4 Čerpání dovolené ...................................................................................................... 287

8.5 O dovolené obecně .................................................................................................... 291

8.6 Krácení dovolené ...................................................................................................... 291

9. Mzdy, platy a odměny z dohod ........................................................................... 301

9.1 Mzda a její sjednání ................................................................................................. 301

9.2 Plat, platové tarify .................................................................................................... 302

9.3 Odměna z dohod ....................................................................................................... 304

9.4 Společná ustanovení o mzdě, platu, odměně z dohody ........................................... 304

9.4.1 Minimální mzda ....................................................................................................... 306

9.4.2 Zaručená mzda, plat ................................................................................................ 307

9.4.3 Naturální mzda ........................................................................................................ 311

9.4.4 Mzda nebo plat při převedení zaměstnance ........................................................... 311

9.4.5 Odměna za pracovní pohotovost .............................................................................. 312

9.5 Příplatky ................................................................................................................... 312

9.5.1 Příplatky v režimu mzdy ......................................................................................... 312

9.5.2 Příplatky v režimu platu ......................................................................................... 314

9.6 Splatnost a výplata mzdy a platu ............................................................................ 317

9.7 Průměrný výdělek .................................................................................................... 318

9.8 Srážky ze mzdy ......................................................................................................... 320

10. Náhrada škody ...................................................................................................... 333

10.1 Odpovědnost za škodu .............................................................................................. 333

10.2 Odpovědnost zaměstnance ....................................................................................... 333

10.3 Odpovědnost zaměstnavatele .................................................................................. 338

11. Ostatní vybraná ustanovení ............................................................................... 345

11.1 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci .................................................................... 345

11.2 Náhrada výdajů poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce ...... 354 11.2.1 Cestovní náhrady ..................................................................................................... 354

11.2.1.1 Druhy cestovních náhrad ......................................................................................... 356

11.2.1.2 Záloha na cestovní náhrady ..................................................................................... 365

11.2.1.3 Paušalizace cestovních náhrad ................................................................................ 365

11.2.1.4 Cestovní náhrady podle mezinárodních smluv ....................................................... 365

11.2.2 Náhrada za opotřebení vlastních prostředků ......................................................... 366

11.3 Péče o zaměstnance .................................................................................................. 371

Namísto doslovu .................................................................................................................... 377

Použitá literatura ................................................................................................................. 379

O autorce ................................................................................................................................ 381



Zkratky

9

Zkratky

BOZP – bezpečnost a ochrana zdraví při práci

CEEP – Centre Europėenne de l`Entreprise Publique, Evropské středisko podniků s ve

řejnou účastí

CER – Společenství evropských železnic

ČM – čistá mzda

DPČ – dohoda o pracovní činnosti

DPP – dohoda o provedení práce

ETF – Evropskou federací pracovníků v dopravě

EKOS – Evropská konfederace odborových svazů, také ETUC (European Trade Union

Confederetion)

ETUC – European Trade Union Confederetion, Evropská konfederace odborových svazů

FKSP – fond kulturních a sociálních potřeb ve smyslu Vyhlášky č. 114/2002 Sb., o fondu

kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů

NNB – normativní náklady na bydlení (pro účely provádění srážek a exekucí)

Novela nového zákoníku práce – zákon č. 365/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb.,

zákoník práce s účinností od 1. 1. 2012

Novela zákona o zaměstnanosti – Návrh novely zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti

ve verzi sněmovního tisku č. 444 a současně Návrh novely zákona č. 435/2004 Sb., o za

městnanosti ve verzi sněmovního tisku č. 373

OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná

Rady EHS – Rada Evropského hospodářského společenství

Sociální a zdravotní pojištění – pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní

politiku zaměstnanosti (příspěvek nemocenského a důchodového pojištění, státní politiky

zaměstnanosti) a příspěvek na všeobecné zdravotní pojištění

SSZ – správa sociálního zabezpečení

Starý zákoník práce – zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce (v současné době neplatný)

UNICE – Union des Industries de la Communauté Europėenne, Evropská unie konfederací

průmyslu a zaměstnavatelů

ÚSC – územně samosprávný celek (např. obec)

ZP – zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších novel

ZPD – zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů ve znění pozdějších novel

ZOZ – zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších novel

ŽMJ – životní minimum jednotlivce (pro účely provádění srážek a exekucí)



Předmluva

11

Předmluva

Publikace Zákoník práce 2013 v praxi – komplexní průvodce s řešením problémů navazuje

na loňské úspěšné revidované vydání knihy Ing. Libuší Neščákové, MBA a JUDr. Jaroslava

Jakubky Zákoník práce 2012 v praxi – komplexní průvodce s řešením problémů. Nově je kniha

upravena na stav legislativy po novelách, které prošly legislativním procesem v roce 2012 a na

bývají účinnosti od 1. 1. 2013. Tato podoba publikace, která se dostává čtenáři do rukou, nově

upravuje jednotlivá znění, a také zapracovává nová stanoviska k aplikaci legislativy v praxi

nejen v oblasti zákoníku práce, ale také změny v návaznosti na ostatní pracovněprávní proble

matiku, i když dílem respektuje strukturu knihy z předchozích let. Aktualizované vydání tak

nese prvky přepracovaného díla především s ohledem na praktické dopady a nová výkladová

stanoviska po ročních zkušenostech s rozsáhlou novelou zákoníku práce od 1. 1. 2012.

Jednotlivé kapitoly jsou cíleny k praktickému využití a disponují řadou nových praktických

vzorových dokumentů. Některé vzory jsou ponechány z původní podoby a aktualizovány,

celá řada je však nově zařazena s ohledem na aktuální požadavky pracovněprávní praxe.

V průběhu roku 2012 je zákoník práce dále novelizován, avšak tyto celkem čtyři novely

nemají pro běžného uživatele zákona ve smyslu zaměstnance a zaměstnavatele zásadní

charakter. V publikaci jsou tedy upraveny přímo v kapitolách, se kterými souvisejí, a navíc

je jim pro přehlednost věnována samostatná kapitola 1.4, kde jsou shrnuty.

Zcela je přepracována kapitola 5. Skončení pracovního poměru, neboť tato problematika

je v praxi stále živou záležitostí a ať chceme či ne, v praxi neustále vznikají situace a jsou

kladeny další a další dotazy, jak konkrétní problematiku dané oblasti prakticky řešit. Ra

zantní změnou prošla i kapitola 1. Obecné otázky, která je rozšířena o samostatné právní

úkony, např. doručování, moderační právo soudu, ale také o problematiku počítání času,

tedy o běh doby a běh lhůty.

Inovována je též kapitola 2. Pracovní poměr, kde je nově zařazena problematika paralelních

smluvních vztahů, zejména problematika jednatelství, přepracována je část, která řeší

zdravotní prohlídky zaměstnanců, novelizována je také doba určitá a zkušební doba. Do

kapitoly 4. Změny obsahu pracovněprávního vztahu jsme nově přidali problematiku přecho

du práv. Podstatnou úpravou prošla i kapitola 7. Překážky v práci. V rámci celé publikace

pak najdete řadu nových vzorových dokumentů připravených ihned k použití. Výklad je

podpořen novými příklady z praxe, které jsou zařazeny vždy k dané problematice. V dalších

kapitolách proběhly dílčí úpravy a samozřejmostí je aktualizace publikace k právnímu

stavu od 1. 1. 2013. Novinkou publikace je zařazení velmi praktických procesních map,

které graficky zobrazují běh vybraných jednotlivých právních úkonů.

Původní publikace vznikla především na základě poznatků z praxe pana JUDr. Jaroslava

Jakubky, který nás v roce 2011 opustil. Vzhledem k tomu, že některé části jeho textů jsou

ponechány, ponechali jsme i jeho jméno mezi autory.

Cílem publikace je přepracovat vydání a aktualizovat úspěšný titul, který u širokého okru

hu čtenářů zaznamenal pozitivní ohlas. A právě těmto čtenářům patří můj dík, nejen za

jejich dotazy z praxe, které se posléze promítají i do této publikace, ale i za jejich cenné

připomínky a podněty.

Děkuji všem, Ing. Libuše Neščáková, MBA – autorka



Úvod

13

Úvod

Hledání správných odpovědí

Pracovní právo se po vydání nálezu Ústavního soudu (s účinností od 14. dubna 2008),

který změnil klíčová ustanovení zákoníku práce, stalo mimo všechny pochybnosti součástí

soukromého práva, které upravuje právní vztahy vznikající při výkonu námezdní práce

a vztahy s nimi související. To má své nemalé dopady na pojetí a praxi personálního řízení

a péče o lidské zdroje. V liberalizovaném pracovním právu se uplatňuje princip smluvní

svobody na úkor státní ingerence (vliv, zasahování, vměšování). Kromě požadavku na

funkci minimálního standardu ochranného sociálního zákonodárství se v pracovním

právu uplatňuje i forma kolektivního vyjednávání a specifickým pramenem práva se tak

stává kolektivní smlouva. Dalšími, interními normami pak mohou být vnitřní předpisy

zaměstnavatele. Z toho vyplývá, že většina práv a povinností mezi zaměstnavatelem a za

městnancem by měla vyplývat z „firemních“ norem, které se vztahují jen na zaměstnance

tohoto konkrétního zaměstnavatele, a dále z individuálních smluv a dohod, které mezi

sebou zaměstnavatel a zaměstnanec uzavřou.

Zaměstnavatelé a jejich personalisté, zaměstnanci, ale i právníci zabývající se personál

ním právem se v současné době rozdělují do dvou skupin. Ta první již pochopila zásadní

změnu v personálních vztazích a snaží se (s větším či menším úspěchem) prosadit tvorbu

a řízení personálních vztahů ve vztahu k zaměstnancům především na principu vnitřních

norem a smluv. Je to cesta interpretace práva z hlediska konfrontace s realitou, kde se

hledá především základní smysl a cíl právní úpravy. Ta druhá dosud vychází z dřívějšího

pojetí víceméně kogentního zákoníku práce a formálních pravidel a snaží se hledat (mnoh

dy marně) konkrétní řešení a správnou odpověď na personální problémy v jednotlivých

ustanoveních obecně závazných právních předpisů. Argumentem bývá tvrzení, že právní

norma by měla obsahovat jasná a jednoznačná pravidla chování, protože jinak by právo

ani nebylo právem a málokdo by ho potřeboval.

Obě tyto skupiny řeší různými cestami stejný problém – v pracovněprávních předpisech

nenacházejí jedinou a definitivně správnou odpověď na řešení problému či jednoznačnou

normu chování. Proto pokud vůbec máme při současném stavu legislativy dospět k něja

kému řešení, musíme konfrontovat právní normu s realitou. Znovu je třeba zdůraznit, že

zákoník práce svou novou koncepcí, a především na základě rozhodnutí Ústavního soudu,

je právem výkladovým, takže neupravuje jednoznačné návody či „recepty“ na řešení zcela

konkrétních situací. Samotný text právní normy, důvodová zpráva, dosavadní judikatura

a komentáře pro vyřešení problému nestačí – právo interpretuje vždy ten, kdo konkrétní

problém ve zcela konkrétní situaci posuzuje a řeší. Pro vyhodnocení tohoto řešení je pak

nesmírně důležité logické a právní zdůvodnění každého rozhodnutí, které by obecně mělo

být v souladu s dobrými mravy. Ze smluvního principu personálních vztahů vyplývá

potřeba soustavného dialogu mezi smluvními stranami. K tomuto pojetí aplikace zákoníku

práce budou muset tak či onak přihlížet i inspektoři kontrolních orgánů – inspektoři práce.

Pro možnosti sjednání či stanovení odchylných pracovních podmínek a práv zaměstnan

ců je nezbytné brát v úvahu zákon o daních z příjmů. Daňově uznatelné náklady jsou

výdaje na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku

zaměstnanců, výdaje na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního


Zákoník práce 2013 v praxi – komplexní průvodce s řešením problémů

14

předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud zákon o daních z příjmů

nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. To představuje rozšíření daňové uznatelnosti různých

zaměstnaneckých výhod sjednaných či stanovených podle zásady „co není zakázáno, je do

voleno“ (odchodné, odměny při různých životních nebo pracovních výročích či při odchodu

do důchodu, příspěvky na dopravu do zaměstnání, sociální výpomoci apod.). Napříště jsou

k takové úpravě podle daňového zákona oprávněny nejen hromadné dokumenty (kolektivní

smlouva či vnitřní předpis), ale i dokumenty individuální (pracovní nebo jiné smlouvy,

např. manažerské). Je však nutné si uvědomit, že nestačí definovat nové nároky zaměst

nanců v uvedených vnitrofiremních předpisech a automaticky je tak považovat za daňově

uznatelné. Bylo by chybou dále neaplikovat přesná ustanovení zákona o dani z příjmů.

Pokud bychom ale měli zde nastavit jednoduché pravidlo pro prvotní posouzení daňové

uznatelnosti personálních nákladů poskytovaných nad běžně definovaný rámec, obecně

se lze přiklonit k následujícímu. Pokud zaměstnanci přiznáme nárok na nadstandardní

plnění, pak většinou, pokud toto plnění poskytuje zaměstnavatele z tzv. zisku po zdanění,

u zaměstnance se již toto plnění nezdaňuje. Pokud však je nadstandardní plnění součástí

běžných nákladů zaměstnavatele ovlivňujících zisk, u zaměstnance se tato plnění dodaní.

V případech, kdy uvedená nadstandardní plnění zaměstnanec dostává jako příděl z fon

du sociálních a kulturních potřeb, také se nic nedaní, vzhledem k tomu, že tento fond je

tvořen až z čistého zisku zaměstnavatele, nebo v souladu se zákonem o fondu sociálních

a kulturních potřeb, například u zaměstnavatelů – státních institucí.

Dílčí změnu právní úpravy daňové uznatelnosti personálních výdajů přinesl také od

1. 1. 2008 zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Došlo k vyloučení da

ňové uznatelnosti nákladů firem na zvyšování kvalifikace (s výjimkou náhrady mzdy),

nepeněžního plnění poskytovaného zaměstnanci ve formě příspěvku na kulturní pořady

a sportovní akce, možnosti používat rekreační, zdravotnická, vzdělávací, předškolní, tělo

výchovná a sportovní zařízení a poskytnutí rekreace včetně zájezdů, pokud je u zaměst

nance osvobozeno od daně z příjmu ze závislé činnosti, jakož i hodnotu nealkoholických

nápojů poskytovaných na pracovišti (nejde-li o ochranné nápoje nebo pouhou vodu).


Obecné otázky

15

1. Obecné otázky Pracovní právo jako součást soukromého práva je souborem právních norem upravujících společenské vztahy, které vznikají při výkonu námezdní práce, a vztahy s nimi související. I na počátku 21. století si většina obyvatel obstarává prostředky k obživě a uspokojování svých dalších potřeb uplatněním vlastní pracovní síly na trhu práce, přičemž se současně podílí na rozvoji hospodářství země, čímž je dán i význam pracovního práva pro rozvoj celé společnosti. Výkon závislé práce je charakterizován tzv. aristotelovskými principy.

1

Jsou jimi jednota

místa a práce, jednota práce a času a jednota činnosti a práce. První princip jednoty místa a práce znamená, že práce je vykonávána v provozovnách zaměstnavatele či na místech jím určených či se zaměstnancem dohodnutých. Druhý princip jednoty práce a času znamená, že práce je vykonávána v době stanovené zaměstnavatelem, který též určuje začátek, konec a způsob využití pracovní doby. Třetím aristotelovským principem je jednota činnosti a práce znamenající výkon práce jako činnosti v jedné profesi. V současné době však dochází k narušování těchto jednot. Souvisí to s vědecko-technickým rozvojem a s celkovým rozvojem společnosti, kdy řada zaměstnanců může vykonávat svou práci i na jiném místě než u zaměstnavatele (tzv. domácí zaměstnanci), uplatňuje se pružná i volná pracovní doba a dochází ke zvyšování kvalifikace zaměstnanců, takže zaměstnavatel dává spíše pokyny druhu, dokdy se má práce vykonat, než pokyny ke konkrétní pracovní době a k tomu, jak má být práce vykonána. Uveďme si konkrétní příklad, kdy zaměstnanec například ví, jak má pracovat s počítačem, videomateriálem apod., a zaměstnavatel mu jen oznámí, dokdy má konkrétně zadanou práci vykonat. Stále častěji vykonává zaměstnanec práci samostatně, odděleně od ostatních zaměstnanců, zaměstnavatel mu zadává jen úkoly (mnohdy jen rámcově) a přebírá výsledky vykonané práce. Tento trend lze sledovat u jednoduchých i náročnějších prací. V liberalizovaném pracovním právu se uplatňuje princip smluvní svobody na úkor státní ingerence. Stát ustupuje od paternalismu, zejména v podnikatelské sféře. Vztah pracovního práva k dalším právním odvětvím je tedy velmi významnou součástí teorie i praxe pracovního práva a nelze ho jen tak opominout. Zásadně platí, že občanské právo je obecným soukromým právem (občanský zákoník je obecným soukromoprávním předpisem), subsidiárně platným vůči ostatním soukromoprávním odvětvím (ostatním soukromoprávním předpisům). Předpisy upravující tato odvětví mají zásadně přednost, avšak neupravují-li určitou otázku, nastupuje obecná občanskoprávní úprava. To také dopovídá historickému vývoji soukromého práva, které bylo původně nediferencované; až postupně se od něj začalo oddělovat právo obchodní, pracovní a rodinné. Jedním z důvodů této diferenciace byla pociťovaná nutnost odchylné úpravy míry autonomie vůle a ochrany jedné strany oproti obecné civilněprávní úpravě.

2

Emancipace pracovního práva od občanského

práva probíhala ve dvou základních rovinách, kdy se ve druhé polovině 19. století začíná prosazovat ve formě ochranného sociálního zákonodárství. Kořeny této úpravy lze nalézt již v právu římském. Ve druhé rovině se ve formě kolektivního vyjednávání utváří nový 1

Galvas, M. a kol.: Pracovní právo České republiky. Masarykova univerzita, Brno 1997, s. 12. 2

Nález Ústavního soudu PL. ÚS 82/06: Bod 209 – odůvodnění ke zrušení § 4 zákoníku práce

(č. 116/2008 Sb.).

+


Zákoník práce 2013 v praxi – komplexní průvodce s řešením problémů

16

pramen práva v kontinentálním právním systému, kterým se stává kolektivní smlouva.

V systému common law jsou například kolektivní smlouvy postaveny zcela mimo oblast

práva. V individuální pracovní smlouvě nelze sjednat pro zaměstnance méně výhodné

mzdové a pracovní podmínky, než jaké stanoví kolektivní smlouva a zákon.

Pokud jde o vztah pracovního práva k právu obchodnímu, platí, že obě právní od

větví upravují vztahy týkající se téhož subjektu, tj. zaměstnavatele – podniku, obchodní

společnosti. Pracovní právo však upravuje vztahy zaměstnavatele směřující k jeho vlast

ním zaměstnancům, což znamená, že úprava směřuje dovnitř zaměstnavatele, respektive

jeho firmy. Naproti tomu obchodní právo upravuje vztahy zaměstnavatele mířící mimo

jeho firmu, tj. úprava směřuje navenek vůči jeho okolí. Jde například o úpravu způsobu

sjednávání obchodních smluv apod.

Vztah pracovního práva k právu sociálního zabezpečení je dán skutečností, že

obě právní odvětví jsou sociálně ochranným zákonodárstvím. Pracovní činnost je podkla

dem některých plnění v rámci systému práva sociálního zabezpečení. Pro názornost lze

uvést několik konkrétních příkladů. Například když naroste výše minimální mzdy a jde

tak o zásah do pracovního práva, nutně se to promítne do práva sociálního zabezpečení.

V případě pracovní neschopnosti je výše nemocenského jako dávky sociálního zabezpečení

odvozena od výše mzdy. Starobní důchod je odvozen od tzv. pracovní stáže, tj. od počtu

odpracovaných let a výše výdělku. Mateřská a rodičovská dovolená jako pracovněprávní

instituty jsou rovněž hmotně zabezpečovány dávkami sociálního zabezpečení v podobě

peněžité pomoci v těhotenství a mateřství a rodičovského příspěvku. Je-li například žena

převedena z důvodu těhotenství na méně placenou práci, vznikne jí právo na vyrovnávací

příspěvek z nemocenského pojištění.

1.1 F unkce pracovního práva

Funkcí pracovního práva, i jiných právních odvětví, je zavedení řádu do mezilidských

vztahů, jejich organizace a řízení. Jde o soubor určitých trvale vymezených, dlouhodobých

úkolů, směrů působení pracovního práva na společenské vztahy vznikající při výkonu

závislé práce a v souvislosti s ním. Jde o způsoby právního působení na vůli a chování

subjektů, aby bylo dosaženo cílů, které právní úprava sleduje.

Pracovní právo má tři základní funkce, které se ve svém působení navzájem prolínají:

– ochrannou,

– organizační,

– výchovnou.

Ochranná funkce se vztahuje k ochraně zájmů zaměstnanců jako strany z ekonomického

a právního hlediska slabší. Jak již bylo uvedeno, historicky pracovní právo vzniklo z dů

vodu potřeby chránit slabší stranu pracovního vztahu, tj. zaměstnance. Tím se odlišuje

od občanského práva, které stojí zásadně na principu rovnosti stran občanskoprávních

vztahů. I v současné době jde o nejdůležitější a převažující funkci pracovního práva. Jde

o vytváření funkčního celku v podmínkách faktické nerovnosti a rozdílných zájmů účast

níků pracovněprávního vztahu. Zahrnuje ochranu života a zdraví zaměstnanců i dalších

pracovních podmínek, včetně zachování určité sociální úrovně, posiluje jeho právní pozici


Obecné otázky

17

a utváří prostor pro efektivní využití pracovní síly a zachování veřejného zájmu. Úkolem pracovního práva je chránit zájmy zaměstnanců. Zaměstnanec sice podepisuje pracovní smlouvu, kde je rovnocenným smluvním partnerem, a pracovní smlouva je vnímána jako projev vyváženého oboustranného právního úkonu, který směřuje ke vzniku pracovního poměru, avšak po jejím podpisu je zaměstnanec povinován respektovat pokyny zaměstnavatele v celé šíři tak, jak jej legislativa přináší. Dostává se tedy do role podřízeného, který respektuje pokyny a nařízení nadřízeného – zaměstnavatele. Z tohoto důvodu plní pracovní právo ochrannou funkci vůči zaměstnanci. Úkolem pracovního práva je ale též chránit zájmy zaměstnavatele, kdy zaměstnanci jsou povinni řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a ochraňovat jeho majetek před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím. Zaměstnanec nesmí jednat v rozporu s podnikatelskými zájmy zaměstnavatele. Organizační neboli řídící, organizátorská funkce směřující k ochraně zájmů zaměstnavatelů vytváří rámec a podmínky, za nichž se uskutečňuje pracovní proces a stanoví pravidla fungování trhu práce. Vymezuje míru práce, výši odměny za práci, záruky realizace souvisejících práv (např. práva na dovolenou) a rovněž upravuje dispoziční pravomoci zaměstnavatele. Vede k motivaci zaměstnanců, aby řádně a pečlivě vykonávali práci. Motivace může být buď pozitivní, nebo negativní. Pozitivní motivací je odměna za práci (mzda nebo plat) podle konkrétního přínosu, jakým splnění povinností zaměstnance přispělo ke splnění cílů zaměstnavatele. Negativní motivací je pak systém represí a sankcí, které jsou uplatňovány v případě porušování pracovních povinností. Pracovní právo poskytuje zaměstnavatelům nástroje pro řízení lidského faktoru v jejich podnicích a optimální využití jednotlivých zaměstnanců a jejich kolektivů. Pracovní právo vytváří podmínky pro účast zaměstnanců a jejich zástupců na řízení podniků. Výchovná funkce přispívá ke zvyšování kultury práce a mezilidských vztahů. Ovlivňuje motivaci lidí, která určuje jejich chování (jednání či zdržení se určitého jednání) nebo je k němu nutí. Předpokladem realizace výchovné funkce je znalost právních předpisů, ignorancia iuris nocet – „neznalost práva neomlouvá“. Psychické prožitky jsou hlavními podněty a motivy v chování lidí. Povinností subjektů pracovněprávního vztahu je svědomitě pracovat, řádně hospodařit, dodržovat pravidla jednání v souladu s dobrými mravy, zachovávat státní nebo služební tajemství. Zejména předpisy o ochraně zdraví a bezpečnosti při práci apod. hrají v tomto ohledu významnou roli. Aktivní znalost právních předpisů je někdy součástí kvalifikačních předpokladů a zaměstnavatel je povinen s nimi zaměstnance seznámit. Pracovní právo však může být také „antivýchovné“. Nutná je kvalita právních předpisů, stručnost, jednoznačnost a srozumitelnost, která by byla srovnatelná s nejlepšími vzory zákonodárství. Právo na stávku či výluku by mělo být zaručeno subjektům pracovněprávních vztahů i v případě snahy o změnu právního předpisu. V odborné literatuře je personalistika zpravidla rozdělována z hlediska historického vývoje i obsahu do tří forem: – Personální administrativa je chápána jako souhrn činností, které jsou spojeny se

zaměstnáváním jiných osob, s pořizováním, uchováváním a aktualizací dokumentů

a informací týkajících se zaměstnanců a jejich činnosti. – Personální řízení vychází z předpokladu, že významnou konkurenční výhodou je

pečlivě vybraný, zformovaný, organizovaný a motivovaný pracovní kolektiv. V důsledku

toho je prosazována aktivní role personální práce. Zákoník práce 2013 v praxi – komplexní průvodce s řešením problémů 18 – Říz ení lidských zdrojů představuje nejnovější koncepci personální práce. Práce s lid

mi se stává základem řízení organizace a dovršuje se tak přechod personální práce

od administrativní činnosti k činnosti koncepční. Jakákoliv úroveň personální práce

vyžaduje zavedení elementárního pořádku, k čemuž by mělo sloužit i liberalizované

pracovní právo, přesně sjednané smlouvy a akty řízení a personální dokumentace za

městnavatelů. 1.2 Základní zásady pracovního práva Základní zásady jako obecné právní myšlenky a principy vyjadřující v nejobecnější podobě poslání, cíle a úkoly právního odvětví se musí projevovat i v normách konkrétního odvětví. Mohou se projevovat v právu jako celku. Jsou jimi například humanismus, demokracie, společenská spravedlnost, rovnost občanů před zákonem. Takovéto zásady najdeme především v Listině základních práv a svobod, zákon č. 1/1993 Sb. Rovněž je nezbytné připomenout, že podle čl. 10 Ústavy České republiky vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament ČR souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. Jako výsledek teoretického zkoumání a srovnání různých právních úprav vykrystalizovaly základní zásady jednotlivých právních odvětví. Základní zásady pracovního práva byly posuzovány v průběhu vývoje hledáním okolností, které jsou určující pro odvětví pracovního práva. Měly by sloužit jako vodítko pro legislativní proces i pro aplikaci konkrétních ustanovení v soudní i běžné praxi. Základní zásady pracovního práva lze členit do několika skupin: – generální klauzule, – další základní zásady, – obecné zásady pracovního práva. Generální klauzule jsou předpisy, které s odkazem na právní a mimoprávní normy (zejména morální) naznačují, jak v konkrétních případech řešit kolizi práva a spravedlnosti. Soudy taková pravidla mnohdy používají jako výkladová pravidla. Příkladem takové generální klauzule v pracovním právu může být zásada, podle níž výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiného účastníka pracovněprávního vztahu a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Dalším příkladem generální klauzule je, že zaměstnavatelé jsou povinni pečovat o vytváření a rozvíjení pracovněprávních vztahů v souladu se zákoníkem práce, s ostatními právními předpisy a s dobrými mravy. Projev vůle účastníků pracovněprávního vztahu je třeba vykládat v souladu s dobrými mravy se zřetelem na okolnosti, za kterých byl učiněn. Zaměstnavatel nesmí zaměstnance jakýmkoliv způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Zaměstnavatel je rovněž povinen projednat se zaměstnancem stížnost na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Zaměstnanec se svých práv může domáhat rovněž soudní cestou. Další základní zásady uvedené po novele zákoníku práce v § 1a zákoníku práce.

Obecné otázky

19

Jde o následující základní zásady pracovněprávních vztahů: a) zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance, b) uspokojivé a bezpečné pracovní podmínky pro výkon práce, c) spravedlivé odměňování zaměstnance, d) řádný výkon práce zaměstnancem v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, e) rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace. Obecné zásady pracovního práva vycházejí z ústavního práva, z mezinárodního práva a z práva Evropské unie. Zákoník práce tyto základní zásady v § 1a doplnil o další povinnosti zaměstnavatele. V širším slova smyslu lze některé další zásady pracovního práva dovodit i z ustanovení § 38 odst. 1 zákoníku práce, podle něhož od vzniku pracovního poměru je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo vnitřním předpisem. Naproti tomu zaměstnanec je povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práci podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru. Mezi základní zásady v širším slova smyslu, které dokreslují principy pracovního práva, lze považovat i základní povinnosti zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců vyplývající z pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a podmínky výkonu jiné výdělečné činnosti. Zaměstnanci jsou podle § 301 zákoníku práce povinni: a) pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané

v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci, b) využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kva

litně a včas pracovní úkoly, c) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní

předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni, d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat

majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat

v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Novela zákoníku práce zavádí novou povinnost zaměstnance v ustanovení § 301a ve smyslu jiných povinností zaměstnance. Zaměstnanci jsou v době prvních 14 kalendářních dní a v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti povinni dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění. Vedoucí zaměstnanci jsou kromě toho dále povinni: a) řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit jejich pracovní výkonnost

a pracovní výsledky, b) co nejlépe organizovat práci,



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist