načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Zákon o účetnictví 2017 -- s komentářem – Jana Pilátová

Zákon o účetnictví 2017 -- s komentářem

Elektronická kniha: Zákon o účetnictví 2017
Autor: Jana Pilátová
Podnázev: s komentářem

V publikaci naleznete úplné znění zákona účinné od 1. 1. 2017, doplněné úvodním komentářem prezidentky Svazu účetních ČR a členky Národní účetní rady, Jany Pilátové. Výklad ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  127
+
-
4,2
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2017
Počet stran: 104
Rozměr: 24 cm
Úprava: svazků
Skupina třídění: Účetnictví
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-271-0430-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

V publikaci naleznete úplné znění zákona účinné od 1. 1. 2017, doplněné úvodním komentářem prezidentky Svazu účetních ČR a členky Národní účetní rady, Jany Pilátové. Výklad je zaměřen zejména na nově platná ustanovení zákona. (s účinností od ...)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Jana Pilátová - další tituly autora:
Účetní závěrka - Základ daně - Finanční analýza -- podnikatelských subjektů roku 2014 Účetní závěrka - Základ daně - Finanční analýza
 (e-book)
Zákon o účetnictví -- s komentářem Zákon o účetnictví
Interpretace Národní účetní rady -- s praktickými příklady a komentáři Interpretace Národní účetní rady
Účtová osnova, České účetní standardy - postupy účtování pro podnikatele 2019, 2. aktualizované Účtová osnova, České účetní standardy
 (e-book)
Interpretace Národní účetní rady -- s praktickými příklady a komentáři Interpretace Národní účetní rady
Daňová evidence - komplexní řešení problematiky daňové evidence pro OSVČ Daňová evidence
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Zákon

o účetnictví

2017

Jana Pilátová

s komentářem

s komentářem

od prezidentky

Svazu účetních

ČR

Ѽ pra vidla pro účetní závěrku 2016

poprvé ponovu

Ѽ nová pravidla pro vznik povinnosti auditu

Ѽ nová pravidla pro zveřejňování

Ѽ nová povinnost zveřejnění nefinančních

informací

Ѽ nové vymezení subjektů (účetních jednotek),

kterých se týkají přeměny

Ѽ nová úprava jednoduchého účetnictví

s účinností od 1. 1. 2017

Jana Pilátová



Grada publishing

Jana Pilátová

s komentářem

s účinností od 1. 1. 2017

Zákon

o účetnictví

2017


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reproduko

vána a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu

nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Jak je již dobrým zvykem u publikací úplných znění, změny, jejichž účinnost nastává od 1. 1. 2017 nebo nastala v průběhu roku 2016, jsou odlišeny různým typem písma. Tučný text – změny s účinností od 1. 1. 2017 (netýká se nadpisů). Tučný text kurzíva – změny s účinností v průběhu roku 2016 (netýká se nadpisů). Edice Účetnictví a daně Ing. Jana Pilátová Zákon o účetnictví 2017 s komentářem Vydala GRADA Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 tel.: 234 264 401, fax: 234 264 400 www.grada.cz jako svou 6483. publikaci Realizace obálky Vojtěch Kočí Sazba Jan Šístek Odborná redaktorka: Ing. Michaela Průšová Počet stran 104 Druhé vydání, Praha 2017 Vytiskla tiskárna Tisk Centrum, s. r. o., Moravany © GRADA Publishing, a.s., 2017 ISBN 978-80-271-9629-6 (ePub) ISBN 978-80-271-9628-9 (pdf) ISBN 978-80-271-0430-7 (print)

5Obsah

Obsah

1. Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

1.1 Transpozice evropské směrnice do právního řádu ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

1.2 Reakce na nové právní předpisy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

1.3 Změny souvisejících zákonů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

1.4 Dokončení rekodifikačních úprav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

1.5 Nová úprava jednoduchého účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

1.6 Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

2. Předmět účetnictví a účel účetní závěrky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

2.1 Předmět účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12

2.2 Vedení účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

3. Účel účetní závěrky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

4. Členění účetních jednotek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

4.1 Mikro účetní jednotka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

4.2 Malá účetní jednotka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

4.3 Střední účetní jednotka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

4.4 Velká účetní jednotka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

4.5 Subjekty veřejného zájmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

4.6 Malá skupina účetních jednotek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

4.7 Střední skupina účetních jednotek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

4.8 Velká skupina účetních jednotek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

4.9 Definice pojmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

4.10 Zásady pro zařazení do příslušné kategorie ÚJ nebo skupiny ÚJ . . . . . . . . . . . . . 20

4.11 Shrnutí kategorií účetních jednotek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

4.12 Shrnutí kategorií skupin účetních jednotek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

5. Jednoduché účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

5.1 Kritéria pro možnost vedení jednoduchého účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

5.2 Předmět jednoduchého účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

5.3 Jednoduché účetnictví – účetní knihy, přehledy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

5.4 Sankce za nesprávné vedení jednoduchého účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

5.5 Daňové rezervy v jednoduchém účetnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

5.6 Vybrané části Důvodové zprávy vztahující se k jednoduchému účetnictví . . . . . . . . 26

6. Účetní závěrka nově od roku 2016 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

6.1 Novinky týkající se účetní závěrky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

6.2 Vybrané části Důvodové zprávy týkající se novinek při sestavování účetní závěrky . . . 30

7. Ověřování účetní závěrky auditorem – nově od roku 2016 . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

7.1 Nové znění § 20 odstavce 1 ZOÚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

7.2 Vybrané části Důvodové zprávy vztahující se k povinnosti ověření účetní závěrky

auditorem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

8. Způsoby zveřejňování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

8.1 § 21a Způsoby zveřejňování – znění platné od roku 2016 . . . . . . . . . . . . . . . . 37

8.2 Vybrané části Důvodové zprávy ke změnám týkající se zveřejnění údajů z účetnictví . . 38

9. Oceňování zásob vlastní výroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

9.1 Nové znění § 25 odst. 5 ZOÚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

9.2 Vybrané části z Důvodové zprávy týkající se změn v oceňování vlastních výkonů . . . . 39

10. Podíly na zisku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

10.1 Nová omezující podmínka pro výplatu podílů na zisku . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 Zákon o účetnictví

10.2 Vybraná část z Důvodové zprávy vztahující se k omezení výplaty podílů na zisku . . . 41

10.3 Navazující ustanovení ze zákona o obchodních korporacích . . . . . . . . . . . . . . . 41

10.3.1 Omezení výplaty zisku nebo jiných vlastních zdrojů . . . . . . . . . . . . . . 41

10.3.2 Zákonný rezervní fond . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

10.3.3 Podíly na zisku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 11. Vybrané části z Důvodové zprávy vztahující se ke konsolidované účetní závěrce . . . . . 45 12. Vybrané části z Důvodové zprávy vztahující se ke zprávě o platbách . . . . . . . . . . . . 47 13. Novinky zákona o účetnictví účinné od 1. ledna 2017 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, s výkladem k 1. 1. 2017 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

7Úvod

1. Úvod

Zákonem č. 221/2015 Sb., který byl zveřejněn ve Sbírce zákonů dne 10. září 2015, je změněn

nejen zákon o účetnictví, ale též:

– zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů;

– zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů a;

– zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech.

Při studiu novely zákona je určitě vhodné začít na jeho konci, tzn. získat informace, od kdy jsou

novinky účinné. Obecně platí pravidlo, že ustanovení novely zákona použijí účetní jednotky

poprvé v účetním období, které započalo v roce 2016 nebo později.

Výjimky tvoří plnění povinností týkající se zveřejnění účetní závěrky a výroční zprávy účetních

jednotek, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem (blíže viz kapitola týkající

se povinnosti zveřejnění údajů z účetnictví).

Speciální režimy týkající se novinek nalezneme v přechodných ustanoveních k dalším oblastem,

mezi které patří:

• zařazení účetních jednotek do jednotlivých kategorií v roce 2016,

• změny týkající se oceňování majetku a závazků,

• řízení o uložení pokuty.

Vysvětlení, proč bylo nutné novelizovat zákon o účetnictví, nalezneme v Důvodové zprávě Mini

sterstva financí ČR k vládnímu návrhu novely zákona o účetnictví, která je součástí sněmovního

tisku č. 398/0 (dále jen „Důvodová zpráva“).

Prioritně se jedná o povinnost členských zemí Evropské unie transponovat směrnici 2013/34/EU do

svých národních legislativ. Další změny se týkají vazeb na rekodifikaci soukromého práva a dále

nebylo možné opomenout i vazby na další zákony, kterých se změny v účetnictví bezprostředně

dotýkají.

Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o vládní novelu zákona o účetnictví, považuji za důležité

uvést i vybrané pasáže z Důvodové zprávy, a to jak v úvodu, tak i u jednotlivých změn kon

krétních ustanovení. Celým komentářem se tedy jako ona pověstná „červená nitka“ potáhnou

i vybrané pasáže z Důvodové zprávy.

1.1 Transpozice evropské směrnice do právního řádu ČR

Největší zásady do zákona o účetnictví vyplývají z transpozice evropské směrnice. Tyto změny

budou dále rozpracovány v prováděcích vyhláškách k zákonu o účetnictví a následně též v čes

kých účetních standardech.

V následujícím textu jsou uvedeny vybrané pasáže z Důvodové zprávy k novele ZOÚ:

„Cílem Strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst je snížit administrativní zátěž

a zlepšit podnikatelské prostředí, zejména pro malé a střední podniky, a podpořit jejich inter

nacionalizaci. Evropská rada na svém zasedání ve dnech 24. a 25. března 2011 rovněž vyzvala

k tomu, aby byla na úrovni Evropské unie i na úrovni členských států snížena celková regulační

8 Zákon o účetnictví

zátěž, a to zejména pro malé a střední obchodní korporace, a navrhla opatření ke zvýšení pro

duktivity, například odstranění byrokracie a zdokonalení regulačního rámce pro malé a střední

obchodní společnosti.

V oblasti účetnictví došlo k realizaci shora uvedených záměrů a cílů vydáním směrnice. Směrnice

byla vydána s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (dále „Smlouva“), zejména čl. 50

odst. 1 Smlouvy. Do její působnosti náleží společnosti zejména s omezeným ručením, jako jsou

společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. Dále se směrnice vztahuje i na veřejné

obchodní společnosti a komanditní společnosti. V souladu s čl. 50 odst. 2 písm. g) Smlouvy jsou

z působnosti této směrnice vyloučeny účetní jednotky, které nebyly založeny za účelem dosahování

zisku. V působnosti směrnice nejsou ani družstva. Cílem navrhované právní úpravy je transpozice

a přizpůsobení s ohledem na Smlouvu zákona o účetnictví požadavkům, které vyplývají z výše

uvedené směrnice. Článek 53 odstavec 1 směrnice v prvním pododstavci ukládá členským státům,

aby uvedly v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí

do 20. července 2015 s tím, že – v souladu se zněním druhého pododstavce tohoto odstavce – tyto

předpisy se poprvé použijí na účetní závěrky sestavené za účetní období počínající dne 1. ledna

2016 nebo v průběhu kalendářního roku 2016. Jak je výše uvedeno, směrnice zrušuje tzv. Čtvrtou

směrnici (78/660/EHS) a Sedmou směrnici (83/349/EHS) a v zásadě slučuje ustanovení těchto

směrnic do směrnice jedné. V minulosti – včetně před vstupem České republiky do Evropské

unie – byla již celá řada ustanovení Čtvrté a Sedmé směrnice transponována, jak do zákona

o účetnictví (zejména zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v původním znění z 12. prosince 1991,

zákon č. 353/2001 Sb., ze dne 18. září 2001, zákon č. 437/2003 Sb., ze dne 25. listopadu 2003,

a zákon č. 410/2010 Sb., ze dne 9. prosince 2010), tak do příslušných prováděcích předpisů

vydaných k těmto zákonům. Část směrnice týkající se výkazu o správě a řízení podniku (čl. 20

směrnice) byla již také v minulosti transponována do zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na

kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (zákonem č. 104/2008 Sb.).

Nově navrhovaná transpoziční úprava zákona o účetnictví se tedy týká výhradně nových ustano

vení směrnice, případně se jedná o návrh zpřesňující dřívější úpravy v souvislosti s požadavky

směrnice. Směrnice v některých svých ustanoveních umožňuje členským státům projev vlastní

vůle při jejich aplikaci, nicméně tak, aby bylo dosaženo cílů a požadavků směrnice. Z výše uve

dených důvodů se i rozdílová tabulka týká výhradně transpozice nových požadavků směrnice.“

V Důvodové zprávě nalezneme důležité informace nejen o skutečnostech, které se mění, ale též

informace o tom, které úpravy nejsou akceptovány a proč:

„V důvodové zprávě k návrhu směrnice (číslo dokumentu Komise: KOM (2011) 684 v konečném

znění ze dne 27. 10. 2011, důvodová zpráva, článek 4 – Komentáře k článkům) je uvedeno, že

„Do celého textu byla zapracována řada změn, jež mají pojmosloví směrnice sladit s moderní

účetní terminologií; těmito změnami však není dotčena obsahová podstata příslušných ustano

vení. K těmto změnám patří například: náhrada pojmu „účetní závěrky“ za „finanční výkaz“

a náhrada „výroční zprávy“ za „zprávu vedení společnosti“. V současné době se nepovažuje za

vhodné tuto moderní terminologii do současného znění zákona o účetnictví přebírat. Navrhuje se

i nadále používat obecný pojem „účetní jednotka“, případně v dalších souvislostech „obchodní

korporace“ v souladu s českým právním řádem, a nikoli pojem „podnik“. Stejně tak se navrhuje

i nadále používat pojem „účetní závěrka“ na místo pojmu „finanční výkazy“ a navrhuje se

i nadále používat pojem „výroční zpráva“ na místo pojmu „zpráva vedení podniku“. V případě,

že by byly tyto nově používané pojmy zavedeny do stávajícího znění zákona o účetnictví, musela

by tato terminologická změna proběhnout v celé řadě jiných právních předpisů, které uvedené

9Úvod

pojmy používají či se na ně odkazují. Pokud by taková úprava v celém českém právním řádu

nebyla provedena, nastal by stav právní nejistoty, nehledě na nákladnost provedení těchto úprav.“

1.2 Reakce na nové právní předpisy

„V návrhu novely zákona o účetnictví se také reaguje na existenci jiných právních předpisů, které

mají přímý dopad do povinností ukládaných účetním jednotkám právě zákonem o účetnictví.

Zejména se jedná o zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

V návrhu novely zákona o účetnictví se v této souvislosti pojem „obchodní rejstřík“ nahrazuje

pojem „veřejný rejstřík“.

V hlavě IV. výše uvedeného zákona se v § 66 písm. c) uvádí, že sbírka listin mimo jiné obsa

huje: „c) výroční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, nejsou-li součástí

výroční zprávy, stanoví-li povinnost jejich uložení do sbírky listin zákon upravující účetnictví

a vyžaduje-li jejich vyhotovení jiný zákon, návrh rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty a jejich

konečnou podobu, nejsou-li součástí účetní závěrky, a zprávu auditora o ověření účetní závěrky.“

Tím je jednoznačně vymezeno, aby zákon o účetnictví tuto povinnost stanovil, neboť předchozí

právní úprava (§ 38i písm. c) obchodního zákoníku) takové ustanovení neobsahovala. Kromě

toho sbírka listin podle citovaného zákona již není vázána pouze na obchodní rejstřík. Zároveň,

v kombinaci zmíněného zákona s článkem 32 odst. 1 směrnice dochází i ke změně v okruhu

účetních jednotek, kterých se zveřejnění týká. Jedná se o rozšíření povinností zveřejňování i na

další účetní jednotky, například spolky nebo ústavy. Proto se v dotčených ustanoveních návrhu

novely zákona o účetnictví provádí potřebné rozlišení účetních jednotek a zároveň se navrhuje

využít téměř všech možností daných členským státům podle směrnice ve smyslu zjednodušení či

osvobození od povinností.“

1.3 Změny souvisejících zákonů

„Navrhované změny zákona o daních z příjmů a zákona o rezervách jsou vyvolané pouze navr

hovanými změnami v zákoně o účetnictví a navazujících prováděcích právních předpisech.

V případě zákona o daních z příjmů je reagováno na zrušení kategorie zřizovací výdaje jako

dlouhodobého nehmotného majetku a v případě zákona o rezervách na znovuzavedení režimu

jednoduchého účetnictví při splnění nastavených kritérií pro určité účetní jednotky, které nejsou

zpravidla založené za účelem podnikání.

Navrhovaná změna zákona o auditorech reaguje na skutečnost, že došlo k přesunu úpravy obsahu

zprávy auditora z účetní směrnice do směrnice o auditorech (2006/43/ES), kam tato úprava

logicky patří. Obsah a rozsah zprávy auditora je definován v zákoně o auditorech. Návrhy před

mětných změn upravují obsah zprávy auditora pouze v rozsahu, který upravuje účetní směrnice.

Další navrhovaná změna zákona o auditorech reaguje na změny v rozsahu povinného auditu,

zejména z pohledu začlenění ověřování výroční zprávy do celkového konceptu povinného auditu,

které přinesla směrnice. Ostatní navrhované změny zákona o auditorech mají pouze legislativně

technický charakter vyvolaný faktem, že novela zákona o auditorech v současné době prochází

legislativním procesem a nelze postupovat jinak, než nezbytně nutné změny promítnout i v této

novele.“

10 Zákon o účetnictví

1.4 Dokončení rekodifikačních úprav

„Zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb., byly provedeny základní úpravy zákona o účetnictví

v souvislosti s rekodifikací. V návrhu novely zákona o účetnictví se provádějí další drobné úpravy

tak, aby zákon o účetnictví byl již v souladu s občanským zákoníkem i zákonem o obchodních

korporacích. Tyto úpravy mají minoritní dopady do zákona o účetnictví a jejich cílem je zejména

zajistit právní jistotu uživatelů zákona o účetnictví. Jedná se zejména o výslovnou úpravu názvů

neziskových právnických osob, dále například o terminologické úpravy pojmů podnik, nájem

apod. V zákoně o účetnictví se ale nezaměňuje pojem dluh za pojem závazek.

V novele zákona o účetnictví v souvislosti s rekodifikací (zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb.)

byla v § 2 za slovo „závazků“ vložena slova „včetně dluhů“, protože pojem závazek vymezuje

v účetních předpisech účetní kategorii, která není totožná s civilně právním obsahem tohoto pojmu.

Účetní kategorie závazku obsahuje z největší části dluhy, o kterých je účtováno k datu usku

tečnění účetního případu, zpravidla později než v okamžiku vzniku jejich právního vztahu. Pod

účetní pojem závazek se rovněž zahrnuje specifický účetní závazek typu odložené daně, přijaté

zálohy apod. Jedná se o po mnoho let užívaný pojem a předpokládá se jeho použití i nadále

v účetních výkazech.

Předpokládá se obecné vymezení pojmu závazek namísto dosavadního výčtového vymezení

prostřednictvím struktury rozvahy a obsahového vymezení jejich položek až v novém zákoně

o účetnictví, který bude připraven.“

1.5 Nová úprava jednoduchého účetnictví

„Systém jednoduchého účetnictví byl ze zákona o účetnictví vyřazen zákonem č. 437/2003 Sb.,

kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další

zákony, s účinností od 1. ledna 2004, de facto článkem IV. Zrušovací ustanovení, kterým byla

zrušena vyhláška č. 507/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb.,

o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého

účetnictví s tím, že podle § 38a zákona o účetnictví bylo některým účetním jednotkám (občanská

sdružení a jejich organizační jednotky, které mají právní osobnost, církve a náboženské společ

nosti nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou a honební společenstva)

umožněno i nadále vést jednoduché účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,

ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona

č. 353/2001 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb., pokud jejich celkové příjmy za poslední uzavřené

účetní období nepřesáhnou 3 000 000 Kč. Přitom se na výše uvedené účetní jednotky vztaho

vala ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a jeho prováděcích právních předpisů,

která upravovala účtování v soustavě jednoduchého účetnictví, ve znění účinném k 31. prosinci

2003. Předloženým návrhem se upravuje neuspokojivý stav, kdy některým účetním jednotkám

bylo umožněno postupovat v souladu s již zrušeným právním předpisem. Předkládaná úprava

reflektuje společenskou poptávku po jednoduchém účetnictví, zejména ze strany velmi malých

účetních jednotek, které nejsou primárně založeny za účelem podnikání a které vykonávají pře

vážně společensky prospěšnou činnost. Nicméně jsou natolik malé a nedisponují dostatečnými

vlastními kapacitami, které by jim umožňovaly vedení podvojného účetnictví či by toto vedení

pro ně bylo finančně a administrativně náročné. Navrhovaný rozsah jednoduchého účetnictví

je pro potřeby těchto účetních jednotek a požadavky na vykazování jejich finanční situace zcela

postačující a neklade na ně další administrativní a finanční nároky. V souvislosti s účinností

11Úvod

nového občanského zákoníku vznikla od 1. ledna 2014 u dotčených účetních jednotek (a zároveň

u spolků vzniklých do 1. ledna 2014) také určitá právní nejistota spočívající v tom, zda jak stá

vající, tak nově vzniklé účetní jednotky výše uvedeného charakteru mohou i nadále pokračovat

ve vedení jednoduchého účetnictví, resp. zda mohou nově vzniklé účetní jednotky jednoduché

účetnictví začít používat. Problematika nové úpravy jednoduchého účetnictví byla velmi podrobně

diskutována nejen v rámci pracovní skupiny pro účetnictví při Ministerstvu financí, ale byla

také předmětem podrobné diskuse na úrovni Národní účetní rady (složené ze zástupců Komory

auditorů České republiky, Komory daňových poradců České republiky, Svazu účetních a Vysoké

školy ekonomické v Praze) s tím, že byl přijat konsenzus o znovuzavedení a o legalizaci jednodu

chého účetnictví. Problematika „obnovy“ jednoduchého účetnictví byla také řešena se zástupci

dotčených účetních jednotek a má jejich podporu. Aby bylo docíleno vyšší právní jistoty nejen

u dotčených účetních jednotek, ale též u správců daní, navrhuje se znovu zavést možnost vedení

jednoduchého účetnictví některými, přesně specifikovanými účetními jednotkami při splnění

určitých kritérií. Znovuzavedením jednoduchého účetnictví, při současném zrušení stávajícího

§ 38a, bude vedení jednoduchého účetnictví opět plně legalizováno.“

1.6 Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

„Vzhledem k tomu, že směrnice vyžaduje, aby byla do národních právních systémů transponována

do 20. července 2015 (s předpokládanou účinností od 1. ledna 2016), je nezbytné k uvedeným

datům reagovat na požadavky, které směrnice klade, novelou zákona o účetnictví. Novela zákona

o účetnictví reaguje jednak na změny vyplývající z této směrnice (dosud neexistující kategorizace

účetních jednotek a konsolidačních celků, definice subjektů veřejného zájmu a dosud neexistující

zpráva o platbách), tak i na změny vyplývající ze zákona o veřejných rejstřících právnických

a fyzických osob a na dokončení úprav v souvislosti s rekodifikací.“ Zákon o účetnictví 2. Předmět účetnictví a účel účetní závěrky 2.1 Předmět účetnictví Novelou zákona o účetnictví je upřesněn a rozveden předmět účetnictví (§ 2 ZOÚ). Předmětem účetnictví je jak: – podvojné účetnictví (slovy zákona „vedení účetnictví“), tak i – jednoduché účetnictví. Problematice jednoduchého účetnictví je věnovaná samostatná kapitola tohoto komentáře k ZOÚ. Vedení účetnictví lze rozdělit na: – vedení účetnictví podle mezinárodních účetních standardů (IAS/IFRS) a – „české“ účetnictví, které zákon ještě dále rozlišuje na:

• vedení účetnictví v plném rozsahu a

• vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. V níže uvedené tabulce je uveden přehled, který odpovídá na otázku: Kolikero účetnictví zná zákon o účetnictví?

účetnictví podle ZOÚ

„české“ podvojné účetnictví

mezinárodní účetní

standardy

IAS/ IFRS

jednoduché účetnictví

v plném rozsahu

ve zjednoduše

ném rozsahu

Nové znění § 2, které je účinné od 1. 1. 2016 je následující: (1) Účetní jednotky, které vedou účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu

účtují podvojnými zápisy o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků včetně dluhů

a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření. (2) Předmětem jednoduchého účetnictví jsou výdaje a příjmy, majetek a závazky. Navazující ustanovení: §19a Důvodová zpráva ke změnám § 2 Předmět účetnictví: „V odstavci 1 se navrhuje upřesnění vedení „podvojného účetnictví“. Legislativně technickou úpravou je očíslování stávajícího textu jako odstavce 1 vzhledem k doplnění nového odstavce 2. V odstavci 2 se navrhuje definice předmětu jednoduchého účetnictví. Účetní praxe stále využívá možnosti podle § 38a vést jednoduché účetnictví, podle zrušeného prováděcího právního předpisu (vyhláška č. 507/2002 Sb.). Navrhovanou novelou zákona o účetnictví se znovu zapracovává jednoduché účetnictví, včetně zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu upravujícího obsahové vymezení účetních knih, uspořádání, označení a obsahové vymezení položek přehledů v jednoduchém účetnictví. Navrhuje se proto doplnit do předmětu účetnictví samostatný odstavec, Předmět účetnictví a účel účetní závěrky který se týká účtování o výdajích a příjmech, které je charakteristickým rysem jednoduchého účetnictví. Navrhovaný odstavec 2 § 2 je speciální úpravou ve vztahu k § 3.“ V souvislosti s novou právní úpravou jednoduchého účetnictví je jistě vhodné zdůraznit, že nadále trvá stav, kdy jednoduché účetnictví není povinné pro fyzické osoby. Nadále tedy platí, že fyzická osoba, která má příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů a bude tvořit dílčí základ daně jako rozdíl mezi zdanitelnými příjmy a daňově uznatelnými výdaji, postupuje podle pravidel stanovených pro „daňovou evidenci“ podle § 7b zákona o daních z příjmů. 2.2 Vedení účetnictví Problematikou rozsahu vedení účetnictví se zabývá § 9 ZOÚ, který stanoví obecné pravidlo vedení účetnictví, tzn. podvojné účetnictví v plném rozsahu. Z této povinnosti jsou však některé účetní jednotky vyloučeny. V níže uvedené tabulce je uveden přehled, který mapuje účetní jednotky, podle kritéria zda mohou, či nemohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu.

Účetní jednotka Způsob vedení účetnictví

Příspěvková organizace může vést účetnictví ve zjednodušeném roz

sahu, pokud tak rozhodne její zřizovatel

Zákonem vyjmenované mikro účetní jednotky

(§ 9 odst. 3 a 4)

nepodléhající povinnosti auditu

mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu

Mikro účetní jednotky s výjimkou příspěvkové

organizace podléhající povinnosti auditu

(§ 9 odst. 3)

musí vést účetnictví v plném rozsahu

Zákonem vyjmenované malé účetní jednotky

(§ 9 odst. 3 a 4) nepodléhající povinnosti auditu

mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu

Malé účetní jednotky s výjimkou příspěvkové

organizace podléhající povinnosti auditu

(§ 9 odst. 3)

musí vést účetnictví v plném rozsahu

Střední účetní jednotky musí vést účetnictví v plném rozsahu

Velké účetní jednotky musí vést účetnictví v plném rozsahu Mezi zákonem vyjmenované mikro a malé účetní jednotky podle § 9 odst. 3 a 4, které splňují podmínku, že nepodléhají povinnosti ověření účetní závěrky auditorem, a mohou tedy vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, patří: a) spolek, pobočný spolek, a) odborová organizace, pobočná odborová organizace, mezinárodní odborová organizace

a pobočná mezinárodní odborová organizace,

b) organizace zaměstnavatelů, pobočná organizace zaměstnavatelů, mezinárodní organizace

zaměstnavatelů a pobočná mezinárodní organizace zaměstnavatelů,

c) církev a náboženská společnost nebo církevní instituce, která je právnickou osobou evido

vanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností,

d) honební společenstva,

14 Zákon o účetnictví

e) obecně prospěšná společnost,

f) nadační fond,

g) ústav,

h) společenství vlastníků jednotek, nebo

i) bytové a sociální družstvo.

V níže uvedené tabulce je přehled účetních jednotek, u kterých lze vést účetnictví v různém rozsahu

Účetní jednotka

Jednoduché

účetnictví

Vedení účetnictví

ve zjednoduše

ném rozsahu

Vedení účetnictví

v plném rozsahu

spolek, pobočný spolek

ano, lze

§ 1f

ano, lze

§ 9 odst. 4

povinně:

mikro a malé ÚJ,

kterým vznikne

povinnost ověření

ÚZ auditorem

a dále

střední a velké ÚJ

odborová organizace,

pobočná odborová organizace,

mezinárodní odborová organizace a

pobočná mezinárodní odbo

rová organizace

ano, lze

§ 1f

ano, lze

§ 9 odst. 4

organizace zaměstnavatelů,

pobočná organizace zaměstnavatelů,

mezinárodní organizace zaměstnavatelů a

pobočná mezinárodní orga

nizace zaměstnavatelů

ano, lze

§ 1f

ano, lze

§ 9 odst. 4

církev a náboženská společnost nebo

církevní instituce, která je práv

nickou osobou evidovanou podle

zákona upravujícího postavení církví

a náboženských společností

ano, lze

§ 1f

ano, lze

§ 9 odst. 4

honební společenstva

ano, lze

§ 1f

ano, lze

§ 9 odst. 4

obecně prospěšná společnost nelze

ano, lze

§ 9 odst. 4

nadační fond nelze

ano, lze

§ 9 odst. 4

ústav nelze

ano, lze

§ 9 odst. 4

společenství vlastníků jednotek nelze

ano, lze

§ 9 odst. 4

bytové a sociální družstvo nelze

ano, lze

§ 9 odst. 4

Příspěvkové organizace mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, pokud tak rozhodně

jejich zřizovatel.

§ 9 odstavce 3 a 4 od roku 2016 znějí:

„(3) Vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, pokud dále není stanoveno jinak, může účetní

jednotka, pokudPředmět účetnictví a účel účetní závěrky

a) tak u příspěvkové organizace rozhodne její zřizovatel, nebo

b) je malou účetní jednotkou nebo mikro účetní jednotkou a nemá povinnost mít účetní

závěrku ověřenou auditorem.

(4) Z účetních jednotek podle odstavce 3 písm. b), které jsou účetními jednotkami podle § 1

odst. 2 písm. a) a b), může vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu ta účetní jednotka,

která je

c) spolkem, pobočným spolkem,

d) odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou orga

nizací a pobočnou mezinárodní odborovou organizací,

e) organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací

zaměstnavatelů a pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů,

f) církví a náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou

evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností,

g) honebním společenstvem,

h) obecně prospěšnou společností,

i) nadačním fondem,

j) ústavem,

k) společenstvím vlastníků jednotek, nebo

l) bytovým a sociálním družstvem.“. V Důvodové zprávě k § 9 odst. 3 a 4 se uvádí následující: „V odstavci 3 se navrhuje na základě projednání s pracovní komisí odborné veřejnosti a jejího doporučení, že možnost vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu budou mít pouze: • z vybraných účetních jednotek příspěvkové organizace, o kterých tak rozhodl jejich zřizo

vatel. Navrhuje se zrušit podmínku, která stanovuje, že příspěvkové organizace, pokud jsou

konsolidovanými jednotkami, mají povinnost vést účetnictví v plném rozsahu. Podle novely

vyhlášky o podmínkách sestavení účetních výkazů za Českou republiku a za dílčí konsolidační

celky státu budou všechny příspěvkové organizace konsolidovanými jednotkami státu. To by

v praxi znamenalo, že po nabytí účinnosti zmiňované vyhlášky a zveřejnění výčtu účetních

jednotek by veškeré příspěvkové organizace měly povinnost vést účetnictví v plném rozsahu,

a to k prvnímu dni účetního období následujícího po účetním období, ve kterém účetní jed

notka zjistila uvedené skutečnosti, tedy, že je konsolidovanou jednotkou státu. Jednalo by se

o neadekvátní zatížení dotčených příspěvkových organizací a z tohoto důvodu se navrhuje

tuto podmínku odstranit;

• malé a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. V odstavci 4 se dále upřesňuje, které účetní jednotky, jež jsou malými účetními jednotkami a mikro účetními jednotkami podle odstavce 3 písm. b), a jsou právnickými osobami, mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Stávající okruh účetních jednotek je rozšířen o sociální družstva. Sociální družstvo je nový institut zavedený zákonem o obchodních korporacích. Přepokládá se, že může existovat sociální družstvo, které nebylo založeno ani zřízeno za účelem podnikání; toto družstvo by mělo účtovat podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. Pokud se předpoklad splní, pak v rámci novely vyhlášky č. 504/2002 Sb., bude upraven i § 2 odst. 1 písm. i).“ Zákon o účetnictví 3. Účel účetní závěrky Nové znění § 7 odst. 1: Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka byla sestavena na jeho základě srozumitelně a podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky tak, aby na jejím základě mohla osoba, která tyto informace využívá (dále jen „uživatel“), činit ekonomická rozhodnutí. Z Důvodové zprávy k § 7 odst. 1: „Navrhuje se doplnit další atribut účetní závěrky spočívající v požadavku jejího sestavení, který vyplývá z čl. 4 odst. 2 směrnice.“ Ke změně ve vymezení účelu účetní závěrky se jistě zajímavým způsobem vyjádřil Doc. Ing. Ladislav Mejzlík Ph.D., děkan Fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze na odborném semináři Národní účetní rady, která se konala 5. 12. 2014: • „Poprvé v historii zákona o účetnictví bude zákon obsahovat definici účelu účetní závěrky:

– Účelem účetní závěrky je poskytovat informace pro ekonomická rozhodování externích

uživatelů

• Přestože, by se mohlo zdát, že jde o formální či pouze teoretickou proklamaci, má tato definice

praktické důsledky

– Je vodítkem pro účetní jednotky při volbě účetních metod a postupů a kritériem jejich

„správnosti“

Zde se jistě hodí dodat, že účetnictví není „nutným zlem“, které slouží k tomu, aby poplatník jednou za rok vyčíslil svoji daňovou povinnost a přiložil účetní závěrku k daňovému přiznání, ale plní funkci centrálního informačního systému, který slouží k tomu, aby s jeho pomocí a na jeho základě mohla být činěna reálná ekonomická rozhodnutí, a to nejen managementu, ale též uživatelů účetní závěrky, kterými jsou především akcionáři, společníci, banky, potencionální investoři, obchodní partneři a řada dalších. Členění účetních jednotek 4. Členění účetních jednotek Úplnou novinkou, kterou novela zákona o účetnictví přináší, je členění účetních jednotek do kategorií účetních jednotek a skupin účetních jednotek. Od toho, do které kategorie účetní jednotka bude patřit, se budou dále odvíjet její povinnosti týkající se zejména způsobu vedení účetnictví, rozsahu a obsahu účetní závěrky, zveřejňování informací z účetnictví atd. Od roku 2016 bude tedy důležité vědět, zda daná účetní jednotka patří do kategorie: • mikro účetní jednotka, • malá účetní jednotka, • střední účetní jednotka nebo • velká účetní jednotka. Další členění, které novela zákona přináší je členění do kategorie: • malá skupina účetních jednotek, • střední skupina účetních jednotek a • velká skupina účetních jednotek. Rozhodujícími kritérii pro zařazení účetních jednotek do jednotlivých kategorií budou níže uvedené hodnoty dle stavu k rozvahovému dni: • aktiva celkem netto, • roční úhrn čistého obratu a • průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období. Bližší určení (definice) těchto pojmů je uvedeno v dalším textu. V Důvodové zprávě se k novým § 1a až 1d dočteme následující: V novém § 1a se navrhuje doplnit definici subjektu veřejného zájmu v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice. Pokud jde o vymezení subjektů veřejného zájmu v návrhu písmen d) a e), vymezení okruhu těchto subjektů je zcela na zvážení členského státu. Vzhledem k tomu se navrhuje, aby za subjekty veřejného zájmu v České republice byly považovány i ty účetní jednotky, které jsou penzijními společnostmi podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní spoření a dále zdravotní pojišťovny podle zákona upravujícího resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny. V nových § 1b až 1d je transponován čl. 3 směrnice „Kategorie účetních jednotek a skupin účetních jednotek“. Zařazení účetní jednotky do kategorie účetní jednotky je stanoveno: a) u mikro účetní jednotky nepřekročením dvou stanovených hraničních hodnot pro mikro účetní

jednotky, b) u malé účetní jednotky překročením hraničních hodnot pro zařazení do mikro účetních jed

notek a nepřekročením dvou stanovených hraničních hodnot pro malé účetní jednotky, Zákon o účetnictví c) u střední účetní jednotky překročením hraničních hodnot pro zařazení do malých účetních

jednotek a nepřekročením dvou stanovených hraničních hodnot pro střední účetní jednotky, d) u velké účetní jednotky překročením dvou stanovených hraničních hodnot pro zařazení pro

střední účetní jednotky. Obdobně se postupuje i při zařazení účetních jednotek do kategorie skupin účetních jednotek. Směrnice stanovuje zpravidla povinnosti pro kategorii velkých účetních jednotek. Pro kategorie středních, malých a mikro účetních jednotek směrnice pak: a) stanovuje určité povinnosti, které jednotlivé kategorie středních, malých a mikro účetních

jednotek oproti velkým účetním jednotkách nemají, nebo b) dovoluje členským státům osvobodit jednotlivé kategorie středních, malých a mikro účetních

jednotek od určitých povinností, které jinak mají velké účetní jednotky. Obdobně se postupuje i při stanovení povinností pro kategorie skupin účetních jednotek. Jak je uvedeno v obecné části důvodové zprávy, drtivá většina účetních jednotek v České republice bude zařazena v kategorii malých a mikro účetních jednotek. Z tohoto důvodu se navrhuje, aby kategorie malých účetních jednotek pro poskytnutí osvobození od určitých povinností byla ještě dále rozčleněna. Jemnější rozčlenění do „podkategorií“ se navrhuje provést podle toho, zda malá účetní jednotka má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem (viz důvodová zpráva k § 20). I mikro účetní jednotky jsou jemněji rozčleněny podle povinnosti mít účetní závěrku ověřenu auditorem, ale v tomto případě bude „podkategorie auditovaných mikro účetních jednotek“ velmi malá. Bude obsahovat pouze takové mikro účetní jednotky, kterým povinnost mít ověřenou účetní závěrku auditorem stanovuje zvláštní právní předpis. V § 1d se navrhuje, v souladu se směrnicí, vymezit určité pojmy, které jsou nezbytné pro zvýšení právní jistoty dotčených účetních jednotek. V § 1e se z důvodu zvýšení právní jistoty navrhuje jednoznačně stanovit, jak mají dotčené účetní jednotky postupovat v prvním účetním období po svém vzniku a v následujících účetních obdobích z hlediska jejich začlenění do příslušné kategorie účetních jednotek. 4.1 Mikro účetní jednotka Mikro účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot: • aktiva celkem 9 000 000 Kč, • roční úhrn čistého obratu 18 000 000 Kč, • průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10. 4.2 Malá účetní jednotka Malou účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot: • aktiva celkem 100 000 000 Kč, • roční úhrn čistého obratu 200 000 000 Kč, • průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.Členění účetních jednotek 4.3 Střední účetní jednotka Střední účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou ani malou účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot: • aktiva celkem 500 000 000 Kč, • roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 Kč, • průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250. 4.4 Velká účetní jednotka Velkou účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni překračuje alespoň dvě hraniční hodnoty uvedené v kapitole 4.3. Za velkou účetní jednotku se vždy považuje: • subjekt veřejného zájmu, • vybraná účetní jednotka. 4.5 Subjekty veřejného zájmu Za subjekt veřejného zájmu se považuje účetní jednotka se sídlem v České republice, která je: a) uvedena v § 19a odst. 1 (tj. účetní jednotka, která je obchodní společností a je emitentem

cenných papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu. Tato ÚJ je povinna

použít pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní standardy upravené právem

Evropské unie (dále jen „mezinárodní účetní standardy“), b) bankou podle zákona upravujícího činnost bank nebo spořitelním a úvěrním družstvem podle

zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, c) pojišťovnou nebo zajišťovnou podle zákona upravujícího činnost pojišťoven a zajišťoven, d) penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření nebo doplňkové penzijní

spoření, nebo e) zdravotní pojišťovnou. 4.6 Malá skupina účetních jednotek Malou skupinou účetních jednotek je ta, která sestává z konsolidující účetní jednotky a konsolidovaných účetních jednotek a která na konsolidovaném základě nepřekračuje k rozvahovému dni alespoň dvě z uvedených hraničních hodnot: • aktiva celkem 100 000 000 Kč, • roční úhrn čistého obratu 200 000 000 Kč, • průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist