načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Základy statistiky -- Aplikace v technických a ekonomických oborech - 2., rozšířené vydání - Jiří Neubauer; Oldřich Kříž; Marek Sedlačík

Základy statistiky -- Aplikace v technických a ekonomických oborech - 2., rozšířené vydání
-6%
sleva

Elektronická kniha: Základy statistiky -- Aplikace v technických a ekonomických oborech - 2., rozšířené vydání
Autor: ; ;

Publikace Základy statistiky přináší elementární poznatky z teorie statistiky a objasňuje podstatu statistického zpracování dat a tuto exaktní vědu přibližuje jako velmi praktickou ...
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  297 Kč 279
+
-
9,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 380
Úprava: tran : ilustrace.
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-5786-5
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Publikace Základy statistiky přináší elementární poznatky z teorie statistiky a objasňuje podstatu statistického zpracování dat a tuto exaktní vědu přibližuje jako velmi praktickou disciplínu. (učebnice s programem na generování cvičných testů)

Předmětná hesla
Finanční instituce
finanční trh
Zařazeno v kategoriích
Jiří Neubauer; Oldřich Kříž; Marek Sedlačík - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky
Aplikace v technických a ekonomických oborech • měření a zjišťování • teoretické modely • empirické modely • základy induktivní statistiky • počítačové zpracování dat • praktické užití statistiky Jiří Neubauer, Marek Sedlačík, Oldřich Kříž Základy statistiky ZÁKLADY STATISTIKY Jiří Neubauer, Marek Sedlačík, Oldřich Kříž Grada Publishing, a. s., U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz, www.grada.cz Publikace Základy statistiky přináší elementární poznatky z teorie statistiky a objasňuje podstatu statistického zpracování dat. Podává výklad statistiky jednoduchým způsobem, který akcentuje základy statistické práce a usuzování, přitom však přiměřeně respektuje exaktní pozadí této disciplíny. Dělá to prostřednictvím vhodně strukturovaného obsahu a vyjadřuje se jednoduchým a srozumitelným jazykem. Pozornost nevěnuje jenom třem pilířům statistiky – pravděpodobnosti, teoretickým modelům a empirickým modelům – ale především jejich vzájemnému propojení, na jehož pozadí objasňuje podstatu statistického myšlení. Kniha je určena především studentům ekonomicky a technicky zaměřených fakult vysokých škol, užitečná však bude všem dalším zájemcům o statistiku. Každá kapitola je v úvodu prakticky motivována, obsahuje stručný teoretický úvod a typické vzorové řešené příklady a příklady k procvičení. V publikaci je statistika prezentována také jako disciplína předurčená k užití počítačů a je zde proto přímo podporována elektronickou aplikací STAT1, která pracuje v excelovském prostředí a umožňuje každému čtenáři interaktivně vnímat popsané statistické metody. Aplikace v technických a ekonomických oborech Jiří Neubauer Marek Sedlačík Oldřich Kříž Základy statistiky Jiří Neubauer, Marek Sedlačík, Oldřich Kříž Základy statistiky Aplikace v technických a ekonomických oborech Tiráž TišTěné publikace: Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 obchod@grada.cz, www.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 4901. publikaci Odpovědný redaktor Petr Somogyi Počet stran 240 První vydání, Praha 2012 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2012 Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2012 Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. ISBN 978-80-247-4273-1 Tiráž elekTrOnické publikace: ISBN 978-80-247-7063-5 (ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-7266-0 (ve formátu EPUB) upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Obsah 1 U ́ vod do statistiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 1.1 Historicky ́ prˇehled. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 1.2 Vy ́znam a pojetı ́ modernı ́ statistiky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 1.3 Statisticka ́ jednotka a statisticky ́ soubor. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 1.4 Statisticky ́ znak. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 2 Popisna ́ statistika. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 2.1 Vyjadrˇovacı ́ prostrˇedky statistiky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 2.2 Za ́kladnı ́ zpracova ́nı ́ cˇı ́selny ́ch dat. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 2.3 Charakteristiky polohy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 2.4 Charakteristiky variability. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 2.5 Charakteristiky koncentrace. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 2.6 Kompletnı ́ zpracova ́nı ́ dat pomocı ́ aplikace STAT1. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 3 Pravdeˇpodobnost. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 3.1 Za ́klady kombinatoriky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 3.2 Na ́hodny ́ pokus a na ́hodny ́ jev. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 3.3 Pravdeˇpodobnost na ́hodne ́ho jevu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 3.4 Klasicka ́ definice pravdeˇpodobnosti. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 3.5 Geometricka ́ definice pravdeˇpodobnosti. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 3.6 Podmı ́neˇna ́ pravdeˇpodobnost. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 3.7 Pravidlo o na ́sobenı ́ pravdeˇpodobnostı ́. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76 3.8 Pravidlo o scˇı ́ta ́nı ́ pravdeˇpodobnostı ́. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 3.9 U ́ plna ́ pravdeˇpodobnost a Bayesu ̊v vzorec. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 4 Na ́hodna ́ velicˇina. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 4.1 Na ́hodna ́ velicˇina. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 4.2 Distribucˇnı ́ funkce na ́hodne ́ velicˇiny. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 4.3 Diskre ́tnı ́ na ́hodna ́ velicˇina. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 4.4 Spojite ́ na ́hodne ́ velicˇiny. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 5 6 4.5 Charakteristiky polohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 4.6 Charakteristiky variability . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 4.7 Charakteristiky koncentrace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 5 Modely rozdeˇlenı ́ pravdeˇpodobnostı ́ pro diskre ́tnı ́ na ́hodne ́ velicˇiny . . . . . . . . . . 107 5.1 Poissonovo rozdeˇlenı ́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 5.2 Alternativnı ́ rozdeˇlenı ́. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 5.3 Binomicke ́ rozdeˇlenı ́. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111 5.4 Hypergeometricke ́ rozdeˇlenı ́. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 6 Modely rozdeˇlenı ́ pravdeˇpodobnostı ́ pro spojite ́ na ́hodne ́ velicˇiny. . . . . . . . . . . . 117 6.1 Rovnomeˇrne ́ rozdeˇlenı ́. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 6.2 Exponencia ́lnı ́ rozdeˇlenı ́. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 6.3 Norma ́lnı ́ rozdeˇlenı ́. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122 6.4 Normovane ́ norma ́lnı ́ rozdeˇlenı ́. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 6.5 Logaritmicko-norma ́lnı ́ rozdeˇlenı ́. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 6.6 Rozdeˇlenı ́ neˇktery ́ch funkcı ́ na ́hodny ́ch velicˇin. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 7 Teoreticke ́ za ́klady statistiky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 7.1 Za ́kon velky ́ch cˇı ́sel. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 7.2 Soucˇet neza ́visly ́ch na ́hodny ́ch velicˇin. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 7.3 Centra ́lnı ́ limitnı ́ veˇty. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 7.4 Veˇty o norma ́lnı ́m rozdeˇlenı ́. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147 8 Vy ́beˇrova ́ sˇetrˇenı ́. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 8.1 Druhy vy ́beˇrove ́ho sˇetrˇenı ́. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151 8.2 Na ́hodny ́ vy ́beˇr a vy ́beˇrove ́ charakteristiky. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 8.3 Vy ́beˇrova ́ rozdeˇlenı ́. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 8.4 Populace, vy ́beˇr a statisticke ́ usuzova ́nı ́. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158 9 Odhady charakteristik za ́kladnı ́ho souboru. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161 9.1 Bodove ́ odhady parametru ̊. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161 9.2 Intervalove ́ odhady parametru ̊. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 166 9.3 Intervalove ́ odhady parametru ̊ norma ́lnı ́ho rozdeˇlenı ́. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 9.4 Intervalovy ́ odhad strˇednı ́ hodnoty pro vy ́beˇry velke ́ho rozsahu. . . . . . . . . . . . 180 9.5 Intervalovy ́ odhad parametru alternativnı ́ho rozdeˇlenı ́. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186 10 Testova ́nı ́ statisticky ́ch hypote ́z. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 10.1 Pojem hypote ́zy a podstata testova ́nı ́ hypote ́z. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 10.2 Jednovy ́beˇrove ́ testy hypote ́z. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197 10.3 Dvouvy ́beˇrove ́ testy hypote ́z. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 205 10.4 Testy hypote ́z o rozdeˇlenı ́ za ́kladnı ́ho souboru. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218 Pouzˇite ́ zdroje. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 231 Rejstrˇı ́k. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 233 O autorech Mgr. Jirˇı ́ Neubauer, Ph.D. ( ∗ 1975) Vystudoval Prˇı ́rodoveˇdeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brneˇ. Dizertacˇnı ́ pra ́ci v doktorske ́m studijnı ́m oboru aplikovana ́ matematika obha ́jil v roce 2006 na Prˇı ́rodoveˇdecke ́ fakulteˇ Ostravske ́ univerzity v Ostraveˇ. Od roku 2008 absolvoval odborne ́ sta ́zˇe postupneˇ na Institute of Statistics, Graz University of Technology, Graz, Rakousko, na Department of Statistics, Faculty of Science, University of Malta, Malta a na University of Maribor, Maribor, Slovinsko. V soucˇasne ́ dobeˇ pracuje na Univerziteˇ obrany jako vedoucı ́ skupiny Katedry ekonometrie. Veˇnuje se problematice analy ́zy cˇasovy ́ch rˇad se zameˇrˇenı ́m na vı ́cerozmeˇrne ́ modely a detekci zmeˇn v na ́hodny ́ch procesech. V pedagogicke ́ oblasti se veˇnuje vy ́uce za ́kladnı ́ch statisticky ́ch metod. Podı ́lı ́ se na rˇesˇenı ́ vy ́zkumny ́ch projektu ̊ v ra ́mci sve ́ specializace. Publikuje v doma ́cı ́ch i zahranicˇnı ́ch cˇasopisech. RNDr. Marek Sedlacˇı ́k, Ph.D. ( ∗ 1975) Vystudoval Prˇı ́rodoveˇdeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brneˇ. Dizertacˇnı ́ pra ́ci ve studijnı ́m oboru Obecne ́ ota ́zky matematiky obha ́jil roce 2006 na Prˇı ́rodoveˇdecke ́ fakulteˇ Masarykovy univerzity v Brneˇ, rovneˇzˇ rigoro ́znı ́ pra ́ci v oboru Statistika a analy ́za dat obha ́jil na MU v Brneˇ. Od roku 2008 absolvoval odborne ́ sta ́zˇe postupneˇ na Institute of Statistics, Graz University of Technology, Graz, Rakousko, na Department of Statistics, Faculty of Science, University of Malta, Malta a na National University of Public Service, Budapest, Mad ’arsko. V soucˇasne ́ dobeˇ pracuje na Univerziteˇ obrany jako poveˇrˇeny ́ vedoucı ́ Katedry ekonometrie. Veˇnuje se problematice mnohorozmeˇrny ́ch statisticky ́ch metod se zameˇrˇenı ́m na klasifikacˇnı ́ techniky. Garantuje a vede vy ́uku v ra ́mci akreditovane ́ho studia. Podı ́lı ́ se na rˇesˇenı ́ veˇdecky ́ch projektu ̊ v ra ́mci sve ́ specializace. Publikuje v doma ́cı ́ch i zahranicˇnı ́ch cˇasopisech. RNDr. Oldrˇich Krˇı ́zˇ ( ∗ 1945) Vystudoval Prˇı ́rodoveˇdeckou fakultu Palacke ́ho univerzity v Olomouci. V roce 1993 absolvoval specializovane ́ studium statistiky na Fakulteˇ informatiky a statistiky Vysoke ́ sˇkoly ekonomicke ́ v Praze a v roce 1997 absolvoval licencˇnı ́ studium Pocˇı ́tacˇove ́ zpracova ́nı ́ dat prˇi kontrole a rˇı ́zenı ́ jakosti na Fakulteˇ chemicko-technologicke ́ Pardubicke ́ univerzity. Od roku 2004 pu ̊sobil na katedrˇe ekonometrie Fakulty ekonomiky a managementu Univerzity obrany v Brneˇ. Ve vy ́zkumne ́ oblasti rˇesˇil u ́koly v souvislosti s distancˇnı ́m vzdeˇla ́va ́nı ́m statistiky a podı ́lel se na rˇesˇenı ́ projektu ̊ v oblasti senzoricke ́ analy ́zy potravin. Publikoval v doma ́cı ́ch i zahranicˇnı ́ch cˇasopisech. Je autorem a spoluautorem rˇady didakticky ́ch titulu ̊. V soucˇasne ́ dobeˇ spolupracuje s katedrou externeˇ. 7 U ́ vodnı ́ slovo recenzenta Kniha Za ́klady statistiky, ktera ́ se cˇtena ́rˇi dosta ́va ́ do rukou, prˇedstavuje modernı ́ pojetı ́ za ́kladnı ́ho kurzu statistiky zalozˇene ́ na du ̊sledne ́m propojenı ́ popisne ́ statistiky, teorie pravdeˇpodobnosti a u ́vodu do matematicke ́ statistiky. Ucˇebnice obsahuje 10 kapitol. U ́ vodnı ́ kapitola elegantneˇ shrnuje historii statistiky s na ́vaznostı ́ na vysveˇtlenı ́ hromadny ́ch jevu ̊ a souvisejı ́cı ́ch pojmu ̊. Dalsˇı ́ kapitola je veˇnova ́na popisne ́ statistice a kapitoly 3–6 pravdeˇpodobnostnı ́mu apara ́tu, ktery ́ je pak du ̊sledneˇ vyzˇı ́va ́n v kapitola ́ch 7–10, kde se autorˇi veˇnujı ́ za ́kladu ̊m matematicke ́ statistiky, zejme ́na bodovy ́m odhadu ̊m, intervalovy ́m odhadu ̊m a testova ́nı ́ statisticky ́ch hypote ́z. Jednotlive ́ kapitoly jsou vzˇdy v u ́vodu du ̊sledneˇ prakticky motivova ́ny tak, aby cˇtena ́rˇ me ́neˇ zbeˇhly ́ v matematicke ́ teorii mohl bez proble ́mu ̊ sledovat na ́sledujı ́cı ́ forma ́lneˇjsˇı ́ matematicky ́ vy ́klad. Pro usnadneˇnı ́ pochopenı ́ jednotlivy ́ch teoreticky ́ch partiı ́ je vy ́klad prolozˇen rˇadou ilustrativnı ́ch rˇesˇeny ́ch prˇı ́kladu ̊ a doplneˇn rˇadou prˇı ́kladu ̊ k procvicˇenı ́. Velky ́m prˇı ́nosem prˇedlozˇene ́ publikace je, zˇe cˇtena ́rˇi a uzˇivateli statisticky ́ch metod se za ́rovenˇ s ucˇebnicı ́ dosta ́va ́ do rukou vy ́pocˇetnı ́ statisticka ́ aplikace STAT1. Ta byla autory ucˇebnice vytvorˇena v Excelu a umozˇnˇuje bezprostrˇednı ́ vy ́pocˇet statisticky ́ch charakteristik, bodovy ́ch a intervalovy ́ch odhadu ̊, prova ́deˇnı ́ statisticky ́ch testu ̊ pro na ́hodne ́ vy ́beˇry z norma ́lnı ́ho a asymptoticky norma ́lnı ́ho rozdeˇlenı ́ a da ́le pak umozˇnˇuje prova ́deˇnı ́ testu ̊ dobre ́ shody. Tedy vesˇkera ́ statisticka ́ teorie, ktera ́ je v ucˇebnici popsa ́na, je doplneˇna mozˇnostı ́ prova ́deˇt vlastnı ́ statisticke ́ analy ́zy vcˇetneˇ graficky ́ch vy ́stupu ̊ v excelovske ́m prostrˇedı ́. To je dostupne ́ prakticky na kazˇde ́m pocˇı ́tacˇi. Tedy k procvicˇenı ́ za ́kladnı ́ch statisticky ́ch analy ́z si cˇtena ́rˇ nemusı ́ porˇizovat obvykle velmi na ́kladny ́ statisticky ́ software. Jsem prˇesveˇdcˇen, zˇe knihu Za ́klady statistiky zameˇrˇenou na aplikace v ekonomicky ́ch i technicky ́ch oborech budou vyuzˇı ́vat nejen studenti nematematicky ́ch oboru ̊, kterˇı ́ si chteˇjı ́ osvojit principy statisticke ́ho uvazˇova ́nı ́, ale take ́ uzˇivatele ́ za ́kladnı ́ch statisticky ́ch metod pra ́veˇ kvu ̊li snadne ́mu zı ́ska ́nı ́ prˇı ́stupu k odpovı ́dajı ́cı ́mu softwarove ́mu vybavenı ́. Doc. RNDr. Jaroslav Micha ́lek, CSc. U ́ stav matematiky, Fakulta strojnı ́ho inzˇeny ́rstvı ́, Vysoke ́ ucˇenı ́ technicke ́ v Brneˇ 8 Prˇedmluva Autorˇi knihy, kterou pra ́veˇ drzˇı ́te v ruce, se vy ́uce statistiky na vysoke ́ sˇkole veˇnujı ́ jizˇ rˇadu let. Ve snaze prˇedat svoje zkusˇenosti studentu ̊m, ale i dalsˇı ́m uzˇivatelu ̊m statistiky, vytvorˇili prˇedlozˇeny ́ text. Hlavnı ́m cı ́lem prˇi jeho prˇı ́praveˇ byla snaha podat vy ́klad statistiky jednoduchy ́m zpu ̊sobem, ktery ́ by akcentoval za ́klady statisticke ́ pra ́ce a usuzova ́nı ́, prˇitom vsˇak prˇimeˇrˇeneˇ respektoval exaktnı ́ pozadı ́ te ́to veˇdnı ́ disciplı ́ny. Proto je kniha vhodna ́ prˇedevsˇı ́m pro studium za ́kladu ̊ statistiky zejme ́na na fakulta ́ch s ekonomicky ́m nebo technicky ́m zameˇrˇenı ́m. Statistika je veˇdnı ́ disciplı ́na, ktera ́ je vybudovana ́ na trˇech pilı ́rˇı ́ch: teorii pravdeˇpodobnosti, teorii na ́hodne ́ velicˇiny a popisne ́ statistice. Abychom dobrˇe porozumeˇli smyslu statistiky a jejı ́mu mozˇne ́mu uplatneˇnı ́, musı ́me pochopit podstatu pravdeˇpodobnosti, nebot’ vsˇechny za ́veˇry, ke ktery ́m statistika svy ́mi metodami a prostrˇedky dojde, neplatı ́ s exaktnı ́ matematickou prˇesnostı ́, ale majı ́ vzˇdy platnost pouze s jistou pravdeˇpodobnostı ́ – hovorˇı ́ se o spolehlivosti. Slovo „pouze“ neprˇedurcˇuje statistice vy ́znam mensˇı ́ nezˇ matematice, ale jiny ́ nezˇ matematice. Statistika je totizˇ disciplı ́na velmi prakticka ́ a zaby ́va ́ se vsˇemi takovy ́mi rea ́lny ́mi situacemi, ve ktery ́ch se potrˇebujeme oprˇı ́t o nezna ́me ́ informace. Ty jsou zjednodusˇeneˇ rˇecˇeno zatı ́m skryte ́ v tzv. teoreticky ́ch modelech, popisujı ́cı ́ch tzv. na ́hodne ́ velicˇiny. Odkry ́va ́nı ́ nezna ́my ́ch informacı ́ v nejru ̊zneˇjsˇı ́ch rea ́lny ́ch situacı ́ch na ́m umozˇnı ́ popisna ́ statistika, ktera ́ pracuje s nameˇrˇeny ́mi nebo zjisˇteˇny ́mi daty a informace o nich shrne do tzv. empiricke ́ho modelu. Na prvnı ́ pohled je zrˇejme ́, zˇe vyjmenovane ́ pilı ́rˇe tu „pravou“ statistiku jesˇteˇ netvorˇı ́. Vztah mezi teoreticky ́m a empiricky ́m modelem prˇı ́mo souvisı ́ s filozofiı ́ statistiky. Takova ́ statistika ma ́ totizˇ induktivnı ́ charakter a zaby ́va ́ se tı ́m, jak odhadnout ty vlastnosti teoreticke ́ho modelu, ktere ́ na ́s zajı ́majı ́ a prˇitom je nezna ́me, pomocı ́ modelu empiricke ́ho. Vy ́klad cele ́ problematiky v te ́to ucˇebnici je proto zalozˇen na vybudova ́nı ́ za ́kladnı ́ch pojmu ̊ a vztahu ̊, srozumitelne ́m popisu za ́kladnı ́ch metod a je protka ́n rˇadou rˇesˇeny ́ch prˇı ́kladu ̊. Teoreticke ́ za ́klady se opı ́rajı ́ zejme ́na o vlastnosti norma ́lnı ́ho rozdeˇlenı ́ a o centra ́lnı ́ limitnı ́ veˇtu. Potrˇeba zpracova ́vat pozorova ́nı ́ cˇi meˇrˇenı ́, shrnout data a postihnout, co rˇı ́kajı ́, zanedbat nepodstatne ́ detaily a odhalit spolecˇne ́ vlastnosti je prˇı ́tomna ́ v mnoha veˇdnı ́ch oborech. Proto nacha ́zı ́ metody matematicke ́ statistiky prakticke ́ uplatneˇnı ́ v sˇiroke ́ trˇı ́deˇ oblastı ́, prˇi rˇesˇenı ́ neprˇeberne ́ho mnozˇstvı ́ prakticky ́ch proble ́mu ̊. Neusta ́le se proto i v textu zdu ̊raznˇuje nejdu ̊lezˇiteˇjsˇı ́ atribut statistiky, a tı ́m je prakticka ́ a rea ́lna ́ podoba rˇesˇeny ́ch proble ́mu ̊. 9 10 Prˇedmluva Soucˇa ́stı ́ dnesˇnı ́ho modernı ́ho sveˇta je uzˇitı ́ vy ́pocˇetnı ́ techniky ve vsˇech sfe ́ra ́ch zˇivota. Statistika je, pra ́veˇ s ohledem na pra ́ci s datovy ́mi mnozˇinami, prˇı ́mo prˇedurcˇena k vyuzˇitı ́ pocˇı ́tacˇu ̊. Na tuto skutecˇnost reaguje i prˇı ́stup pedagogu ̊ k vy ́uce statistiky na mnoha fakulta ́ch. Vy ́klad a rˇesˇenı ́ prakticky ́ch u ́loh je v te ́to ucˇebnici prˇı ́mo podporova ́n elektronickou aplikacı ́ STAT1, ktera ́ pracuje v excelovske ́m prostrˇedı ́ a umozˇnˇuje kazˇde ́mu studentovi interaktivneˇ vnı ́mat popsane ́ statisticke ́ metody. U vybrany ́ch prˇı ́kladu ̊ je pouzˇitı ́ te ́to aplikace podrobneˇ popsane ́. Aplikaci je mozˇne ́ pouzˇı ́t i na analy ́zy vlastnı ́ch dat. Aplikaci STAT1 spolu se statisticky ́mi tabulkami najdete na adrese http://k101.unob.cz/stat1/. Ra ́di bychom podeˇkovali kolegovi doc. RNDr. Jaroslavu Micha ́lkovi, CSc. z U ́ stavu matematiky FSI VUT Brno, ktery ́ se ujal u ́lohy lektora, knihu pozorneˇ prˇecˇetl a doporucˇil neˇkolik u ́prav. V Brneˇ 29. 6. 2012Autorˇi Kapitola 1 U ́ vod do statistiky Prvnı ́ kapitolu te ́to knihy veˇnujeme u ́vodnı ́mu sezna ́menı ́ se statistikou. Prˇedstavı ́me si statistiku jako veˇdnı ́ disciplı ́nu, ktera ́ se vyvinula z pu ̊vodnı ́ch staroveˇky ́ch scˇı ́ta ́nı ́ obyvatel a majetku azˇ k soucˇasnosti. Dozvı ́me se, co si vlastneˇ ma ́me prˇedstavit pod pojmem statistikaa jakou roli hraje statistika v modernı ́ spolecˇnosti. Zacˇneme si budovat odborny ́ slovnı ́k a zavedeme si za ́kladnı ́ pojmy, abychom se v odborne ́m prostrˇedı ́ domluvili a take ́ rozumeˇli tomu, co se kde ve „statisticke ́m jazyku“ pı ́sˇe cˇi mluvı ́. 1.1 Historicky ́ prˇehled Slovo statistika pocha ́zı ́ z italske ́hostato, pu ̊vodneˇ s vy ́znamem stav, od konce strˇedoveˇku take ́sta ́tnı ́ u ́zemı ́, resp.sta ́t. Jako prvnı ́ jej patrneˇ pouzˇil Girolamo Ghilini (1589–1669) v pra ́ci Ristretto della civile, politica, statistica e militare scienza(Shrnutı ́ civilnı ́, politicke ́, statisticke ́ a vojenske ́ veˇdy), ve ktere ́ shroma ́zˇdil ru ̊zne ́ znalosti te ́ doby o sta ́tu, o jeho obyvatelı ́ch, zˇivoteˇ, pra ́vu, obchodu i vy ́robeˇ, na ́bozˇenstvı ́ i arma ́deˇ. Prˇedevsˇı ́m v tomto smyslu se potom slovo statorozsˇı ́rˇilo i do jiny ́ch jazyku ̊, naprˇ. ve tvaru state, Staat, e ́tat, estato. Podneˇty pro vznik statistiky Prvnı ́ historicke ́ zmı ́nky o cˇinnostech, ktere ́ z dnesˇnı ́ho pohledu prˇipomı ́najı ́ statistiku, pocha ́zejı ́ uzˇ ze staroveˇku. Za ́znamy oscˇı ́ta ́nı ́ obyvatel a majetku mu ̊zˇeme najı ́t uzˇ v pı ́semnostech stary ́ch Babylonˇanu ̊ z obdobı ́ prˇed rokem 3800 prˇ. n. l. Historicky nejstarsˇı ́m smeˇrem ovlivnˇujı ́cı ́m take ́ vznik statistiky byla existence prvnı ́ch meˇstsky ́ch sta ́tu ̊ v 3. a 2. tisı ́ciletı ́ prˇ. n. l. ve staroveˇky ́ch civilizacı ́ch, jaky ́mi byly Egypt, C ˇ ı ́na, Mezopota ́mie, Palestina, R ˇ ecko nebo R ˇ ı ́m. Se vznikem meˇstsky ́ch sta ́tu ̊ vznika ́ take ́ potrˇeba jejich spra ́vy, se kterou jsou spojene ́ nemale ́ na ́klady, proto se zvysˇuje vy ́beˇr danı ́. K urcˇenı ́ jejich vy ́sˇe je ale nezbytne ́ mı ́t cˇı ́selne ́ u ́daje o u ́zemı ́, obyvatelstvu, zemeˇdeˇlstvı ́, obchodu, rˇemeslech apod. Tyto informace se zı ́ska ́vajı ́ zejme ́na na za ́kladeˇ soupisu obyvatelstva a dalsˇı ́ch sˇetrˇenı ́, ktera ́ majı ́ z dnesˇnı ́ho pohledu charakter statisticky ́ch sˇetrˇenı ́. Jednu z prvnı ́ch zmı ́nek o statisticke ́m sˇetrˇenı ́ nalezneme take ́ v Bibli, kde je ve Stare ́m za ́koneˇ ve 4. knize Mojzˇı ́sˇoveˇ informace o scˇı ́ta ́nı ́ provedene ́m Mojzˇı ́sˇem po odchodu izraelske ́ho na ́roda z Egypta a obsahuje konkre ́tnı ́ pocˇty bojovnı ́ku ̊, oddı ́lu ̊ a velitelu ̊. Pozdeˇji take ́ narˇı ́dil scˇı ́ta ́nı ́ lidu motivovane ́ vojensky kra ́l David. 11 12 1.1 Historicky ́ prˇehled Velke ́ scˇı ́ta ́nı ́lidu zavedli take ́ ve staroveˇke ́m R ˇ ı ́meˇ v 5. stoletı ́prˇ. n. l. Scˇı ́ta ́nı ́meˇli na starosti vysocı ́ u ́rˇednı ́ci, nazy ́vanı ́cenzorˇi. Scˇı ́ta ́nı ́ (cenzy) se konala kazˇdy ́ch peˇt let a zjisˇt’ovaly se nejen pocˇty obyvatel a jejich majetek, ale take ́ naprˇ. pocˇet otroku ̊. Podobne ́ pru ̊zkumy se postupneˇ rozsˇirˇovaly i na dalsˇı ́ evropske ́ zemeˇ azˇ do obdobı ́ strˇedoveˇku. Od 16. stoletı ́byly zrˇizova ́ny cı ́rkevnı ́matriky, ktere ́ se na dlouhou dobu staly za ́kladnı ́m zdrojem informacı ́ o obyvatelstvu. Trˇi korˇeny statistiky Vlastnı ́ termı ́nstatistika se zacˇal pouzˇı ́vat azˇ v 18. stoletı ́ v Neˇmecku pro oznacˇenı ́ nauky o sta ́tu. Tato veˇdecka ́ disciplı ́na se zacˇala rozvı ́jet v 16. stoletı ́ na univerzita ́ch v Ita ́lii a pozdeˇji take ́ pra ́veˇ v Neˇmecku, proto se jı ́ rˇı ́ka ́univerzitnı ́ statistika. Tehdejsˇı ́ statisticke ́ studie obsahovaly prˇedevsˇı ́m u ́daje o evropsky ́ch sta ́tech – geograficke ́, politicke ́, ekonomicke ́ a dalsˇı ́. Na rozdı ́l od dnesˇnı ́ statistiky neobsahovaly mnoho cˇı ́sel, veˇtsˇina zaznamenany ́ch u ́daju ̊ meˇla charakter slovnı ́. Jedno z prvnı ́ch sta ́toveˇdny ́ch deˇlO vla ́deˇ a spra ́veˇ v ru ̊zny ́ch kra ́lovstvı ́ch a republika ́ch vysˇlo v roce 1562 v Bena ́tka ́ch a napsal je Francesco Sansovina. Prˇesneˇ o sto let pozdeˇji uverˇejnil Ludwig von Seckendorff svou sta ́toveˇdnou knihuNeˇmecky ́ knı ́zˇecı ́ sta ́t. Na jejich pra ́ce navazuje nejvy ́znamneˇjsˇı ́ teoretik statistiky v neˇmecke ́ jazykove ́ oblasti Gottfried Achenwall (1719–1772). Byl profesorem statistiky na univerziteˇ v Go ̈ttingenu a autorem popula ́rnı ́ ucˇebnice statistiky, ktera ́ byla prˇedepsa ́na pro prˇedna ́sˇky statistiky i na Karloveˇ univerziteˇ v Praze. V Anglii mezitı ́m vznikl zcela jiny ́ okruh statistiky, a to takzvana ́politicka ́ aritmetika, ktera ́ vycha ́zela z u ́daju ̊ o narozenı ́ch a u ́mrtı ́ch, a na tomto za ́kladeˇ se pokousˇela pozorovat a srovna ́vat informace o obyvatelstvu za delsˇı ́ cˇasove ́ u ́seky. Tyto pru ̊zkumy vycha ́zely z u ́daju ̊ tehdejsˇı ́ch cı ́rkevnı ́ch matrik a na jejich za ́kladeˇ se snazˇily odvodit neˇktere ́ obecneˇ platne ́ za ́konitosti (naprˇ. zˇe se rodı ́ obecneˇ vı ́ce chlapcu ̊ nezˇ deˇvcˇat). Jejı ́ nejvy ́znamneˇjsˇı ́ prˇedstavitele ́ jsou William Petty (1623–1687) a John Graunt (1620– 1674). Petty je povazˇova ́n za prˇedchu ̊dce modernı ́ statistiky i klasicke ́ politicke ́ ekonomie. Jeho nejvy ́znamneˇjsˇı ́dı ́loPeˇt esejı ́o politicke ́ aritmeticebylo vyda ́no posmrtneˇ (1960). Graunt byl obchodnı ́k a zaby ́val se prˇedevsˇı ́m demografiı ́. Napsal prvnı ́ ucelenou demografickou studii s poneˇkud pochmurny ́m na ́zvemPrˇirozena ́ a politicka ́ pozorova ́nı ́ zalozˇena ́ na seznamech zemrˇely ́ch(1662). V 18. stoletı ́ se toto zameˇrˇenı ́ statistiky zacˇalo prosazovat i v Neˇmecku a obeˇ statisticke ́ sˇkoly se zacˇaly vza ́jemneˇ ovlivnˇovat a postupneˇ sblizˇovat. Statistika zacˇala ve veˇtsˇı ́ mı ́rˇe pouzˇı ́vat cˇı ́sla a prˇestala se zaby ́vat pouze popisem sta ́tnı ́ch pozoruhodnostı ́. Postupneˇ zacˇala pronikat i do jiny ́ch veˇdecky ́ch disciplı ́n, aby se nakonec prosadila jako samostatna ́ veˇda. Neza ́visle na statistice se od 17. stoletı ́ zacˇala rozvı ́jet jesˇteˇ jina ́ teoreticka ́ disciplı ́na, ktera ́ vznikla jako soucˇa ́st matematiky – teorie pravdeˇpodobnosti. Zatı ́mco statistika zkouma ́ hromadne ́ jevy, teorie pravdeˇpodobnosti se naopak zaby ́va ́ jevy individua ́lnı ́mi, jedinecˇny ́mi. Pravdeˇpodobnost je cha ́pa ́na jako cˇı ́selne ́ ohodnocenı ́ sˇance – nadeˇje, zˇe sledovany ́ konkre ́tnı ́ jev nastane. Ve skutecˇnosti vsˇak statistika a teorie pravdeˇpodobnosti prˇedstavujı ́ dva pohledy na stejny ́ proble ́m. Kazˇdy ́ hromadny ́ jev je totizˇ tvorˇen jednotlivy ́mi jevy individua ́lnı ́mi, a naopak opakova ́nı ́m individua ́lnı ́ho jevu zı ́ska ́me jev hromadny ́. V soucˇasne ́ dobeˇ nelze 1.1 Historicky ́ prˇehled 13 teorii pravdeˇpodobnosti a statistiku od sebe oddeˇlit – teorie pravdeˇpodobnosti je povazˇova ́na za teoreticky ́ za ́klad statistiky. Rozvoj teorie pravdeˇpodobnosti byl zpocˇa ́tku inspirova ́n hlavneˇ hazardnı ́mi hrami. Za jejı ́ pocˇa ́tek se povazˇuje slavna ́ vy ́meˇna dopisu ̊ mezi matematiky Blaisem Pascalem (1623– 1662) a Pierrem de Fermatem (1601–1665) zaha ́jena ́ roku 1654. S ˇ lo jim tehdy o ota ́zku, jak spravedliveˇ rozdeˇlit bank mezi hra ́cˇe, jestlizˇe se ́rie hazardnı ́ch her musela by ́t prˇedcˇasneˇ prˇerusˇena. Tehdy rozvı ́jene ́ teorii pravdeˇpodobnosti dnes rˇı ́ka ́meklasicka ́ pravdeˇpodobnost. Mezi dalsˇı ́ osobnosti, ktere ́ se veˇnovali teorii pravdeˇpodobnosti, patrˇı ́ sˇvy ́carsˇtı ́ matematici (bratrˇi) Jacob Bernoulli (1656–1705) a Johann Bernoulli (1667–1748), francouzsˇtı ́matematici Abraham de Moivre (1667–1754), Pierre Simon de Laplace (1749–1827) a take ́ Sime ́on Denis Poisson (1781–1840), se ktery ́m se setka ́me v 5. kapitole – vizPoissonovo rozdeˇlenı ́ pravdeˇpodobnosti, ktere ́ je vhodne ́ pro popis jevu ̊ s nı ́zkou pravdeˇpodobnostı ́jevu prˇi znacˇne ́m rozsahu vy ́beˇrove ́ho souboru. Vy ́znamny ́ prˇı ́speˇvek k teorii chyb prˇedlozˇil take ́ vynikajı ́cı ́ neˇmecky ́ matematik Carl Friedrich Gauss (1777–1855), ktery ́ prˇispeˇl k formulova ́nı ́ tzv. norma ́lnı ́ho rozdeˇlenı ́ pravdeˇpodobnosti– viz 6. kapitola. Statistika jako nova ́ veˇda Postupny ́m sply ́va ́nı ́m nauky o sta ́tu, politicke ́ aritmetiky a teorie pravdeˇpodobnosti vznikla v 18. a 19. stoletı ́ statistika jako samostatna ́ veˇdnı ́ disciplı ́na, ktera ́ popisovala hromadne ́ jevy v noveˇ vznikajı ́cı ́ch veˇda ́ch – prˇı ́rodnı ́ch, technicky ́ch i ekonomicky ́ch. Statistika tohoto obdobı ́ se zaby ́vala prˇedevsˇı ́m popisem zkoumany ́ch hromadny ́ch jevu ̊, proto se take ́ nazy ́va ́ popisna ́ – deskriptivnı ́ statistika. Metodou statisticky ́ch pru ̊zkumu ̊ byla vycˇerpa ́vajı ́cı ́ sˇetrˇenı ́ prova ́deˇna ́ podle za ́sady: cˇı ́m vı ́ce u ́daju ̊ zı ́ska ́me, tı ́m prˇesneˇjsˇı ́ budou za ́veˇry. Toto pravidlo ve statistice prˇevla ́dalo azˇ do konce 19. stoletı ́. Vy ́znamnou osobnostı ́ nove ́ statistiky byl belgicky ́ matematik Adolphe Jacques Que ́telet (1796–1874), ktery ́ je zakladatelem prvnı ́ho na ́rodnı ́ho statisticke ́ho u ́rˇadu (1841) v Evropeˇ. Mimo jine ́ se veˇnoval rozsa ́hle ́mu sbeˇru dat o lidske ́ populaci a prezentoval svu ̊j pojem „pru ̊meˇrne ́ho cˇloveˇka“ jako centra ́lnı ́ hodnoty, kolem ktere ́ se meˇrˇene ́ teˇlesne ́ mı ́ry shlukujı ́ podle Gaussovy krˇivky – viz6. kapitola. V te ́ souvislosti zavedl take ́ pojem index teˇlesne ́ hmotnosti pouzˇı ́vany ́ dodnes pro stanovenı ́ mı ́ry obezity a zna ́my ́ pod zkratkou BMI (body mass index). Naznacˇil tak budoucı ́ smeˇrˇova ́nı ́ statistiky k norma ́lnı ́mu rozdeˇlenı ́, strˇednı ́ hodnoteˇ a rozptylu. Pomohl rovneˇzˇ zave ́st statisticke ́ techniky do kriminalistiky, pomocı ́ statisticke ́ analy ́zy porozumeˇl Que ́telet vztahu mezi zlocˇinem a ostatnı ́mi sociologicky ́mi faktory. Na prˇelomu 19. a 20. stoletı ́ vsˇak docha ́zı ́ ve vy ́voji statistiky k za ́sadnı ́ zmeˇneˇ. Zacˇala e ́ramatematicke ́ – induktivnı ́ statistiky, ktera ́ na za ́kladeˇ teorie pravdeˇpodobnosti umozˇnˇuje zı ́skat kvalifikovane ́ za ́veˇry – odhady o sledovane ́m jevu i z male ́ho dostupne ́ho vzorku u ́daju ̊. Nove ́ statisticke ́ postupy otevrˇely mozˇnosti pro nejru ̊zneˇjsˇı ́ typy pru ̊zkumu ̊, ve ktery ́ch se z vlastnostı ́ cˇa ́sti usuzuje na chova ́nı ́ celku. Na ba ́zi induktivnı ́ statistiky vznikly take ́ extrapolacˇnı ́ – prognosticke ́ metody, ktere ́ na za ́kladeˇ znalosti dat z minulosti umozˇnı ́ vytvorˇit kvalifikovany ́ odhad chova ́nı ́ v budoucnosti. Teˇzˇisˇteˇ rozvoje induktivnı ́ statistiky se do znacˇne ́ mı ́ry prˇesunulo do anglo-americke ́ oblasti a je spojeno prˇedevsˇı ́m se jme ́nem anglicke ́ho statistika sira Ronalda Aylmera Fishera (1890–1962), ktery ́ sta ́l u vzniku mnoha dnes obvykly ́ch metod statisticke ́ analy ́zy. Je pova- 14 1.1 Historicky ́ prˇehled zˇova ́n za zakladatele teorie pla ́nova ́nı ́ experimentu ̊ v biologicke ́m a zemeˇdeˇlske ́m vy ́zkumu. Vy ́znamny ́ch vy ́sledku ̊ dosa ́hl i dalsˇı ́ anglicky ́ statistik William Sealy Gosset (1876–1937), ktery ́ pracoval jako chemik v irske ́m pivovaru Guinness a tam vymyslel postup, ktery ́ umozˇnil prova ́deˇt z maly ́ch vy ́beˇru ̊ pouzˇitelne ́ za ́veˇry, prˇinejmensˇı ́m vsˇak poznat, jak posuzovat vypovı ́dacı ́ hodnotu takovy ́ch vy ́beˇru ̊. Gosset se pod sva ́ pru ̊kopnicka ́ dı ́la podepisoval pseudonymem „Student“, protozˇe jeho firma mu publikova ́nı ́ vy ́sledku ̊ pod vlastnı ́m jme ́nem zaka ́zala. Dalsˇı ́ vy ́znamnı ́ prˇedstavitele ́ anglicke ́ statisticke ́ sˇkoly byli Francis Galton (1822–1911) a Charles Pearson (1857–1936), kterˇı ́ polozˇili za ́klady zkouma ́nı ́ za ́vislostı ́ mezi hromadny ́mi jevy. K rozvoji matematicke ́ statistiky prˇispeˇli take ́ rusˇtı ́ matematici: Pafnutij Lvovicˇ C ˇ ebysˇev (1821–1894), Andrej Andrejevicˇ Markov (1856–1922) a Andrej Nikolajevicˇ Kolmogorov (1903–1987), ktery ́ je povazˇova ́n za zakladatele modernı ́ teorie pravdeˇpodobnosti. U na ́s dosa ́hli pozoruhodny ́ch vy ́sledku ̊ dveˇ osobnosti. Prvnı ́m byl profesor Jaroslav Janko (1893–1965). Svou celozˇivotnı ́ cˇinnostı ́ velmi vy ́znamneˇ prˇispeˇl k rozvoji matematickostatisticky ́ch metod, k jejich nanejvy ́sˇ uzˇitecˇne ́mu uplatneˇnı ́ ve vy ́zkumu a praxi, a zapsal se tak do historie matematicke ́ statistiky u na ́s. Zna ́ma ́ jsou jeho dı ́laJak vytva ́rˇı ́ statistika obrazy sveˇta a zˇivota, Za ́klady statisticke ́ indukce a Statisticke ́ tabulky.Druhy ́m je profesor Jaroslav Ha ́jek (1926–1974), ktere ́ho lze povazˇovat za nejvy ́znamneˇjsˇı ́ho cˇeske ́ho statistika v historii cˇeske ́ matematiky. Jeho odborne ́ aktivity byly zameˇrˇene ́ na neparametricke ́ statisticke ́ metody. Soucˇasna ́ statistika Statistika dnes prˇedstavuje veˇdnı ́ disciplı ́nu se sˇiroky ́m prakticky ́m uplatneˇnı ́m. Pouzˇı ́va ́ se zejme ́na jako du ̊lezˇity ́ na ́stroj zı ́ska ́va ́nı ́ informacı ́ ve verˇejny ́ch sfe ́ra ́ch nasˇeho zˇivota, ale i jako du ̊lezˇity ́ na ́stroj rˇesˇenı ́ nejru ̊zneˇjsˇı ́ch odborny ́ch proble ́mu ̊, zejme ́na technicky ́ch, prˇı ́rodoveˇdny ́ch, ekonomicky ́ch, vojensky ́ch, socia ́lnı ́ch. Je tomu tak proto, zˇe modernı ́ statistika vyuzˇı ́va ́ vsˇech postupu ̊ a metod, ktere ́ beˇhem sve ́ho dlouhe ́ho vy ́voje vytvorˇila nebo si osvojila. Pouzˇı ́va ́ jak prvky klasicke ́ popisne ́ statistiky, zalozˇene ́ na analy ́ze hromadny ́ch dat, tak i prvky modernı ́ matematicke ́ statistiky, postavene ́ na teorii pravdeˇpodobnosti. Proto statistiku vnı ́ma ́me nejen jako na ́stroj pozna ́nı ́ (velky ́ neprˇehledny ́ soubor dat doka ́zˇe nahradit neˇkolika vy ́stizˇny ́mi charakteristikami), ale take ́ jako na ́stroj rozhodova ́nı ́ v neurcˇitosti (na za ́kladeˇ vlastnosti vzorku usuzuje na vlastnosti cele ́ho souboru, poprˇ. z informacı ́ o minulosti prˇedvı ́da ́ vy ́voj v budoucnosti). Velky ́ vy ́znam pro rozvoj a vyuzˇitı ́statisticky ́ch metod meˇl na ́stup vy ́pocˇetnı ́ch technologiı ́, zejme ́na osobnı ́ch pocˇı ́tacˇu ̊. Pocˇı ́tacˇ vı ́teˇzı ́ nad cˇloveˇkem prˇedevsˇı ́m v teˇch u ́konech, ktere ́ jsou pro cˇloveˇka tradicˇneˇ nejzdlouhaveˇjsˇı ́ – trˇı ́deˇnı ́, vyhleda ́va ́nı ́ a vy ́pocˇty s velky ́m mnozˇstvı ́m dat. Pocˇı ́tacˇu ̊m jsou vlastnı ́ take ́ mozˇnosti tabulkove ́ho zpracova ́nı ́ a graficke ́ho vyjadrˇova ́nı ́. Mezi nejzna ́meˇjsˇı ́ profesiona ́lnı ́ statisticke ́ programy se sˇiroky ́m portfoliem metod a technik patrˇı ́ Statistica, SPSS, SAS, Statgraphics, Minitab a dalsˇı ́, z cˇesky ́ch produktu ̊ QCExpert. Pro potrˇebu vy ́uky statistiky vyuzˇı ́va ́ rˇada sˇkol i tabulkovy ́ kalkula ́tor MS Excel, ktery ́ patrˇı ́ k za ́kladnı ́ vy ́baveˇ osobnı ́ho pocˇı ́tacˇe. Nasˇe ucˇebnice bude podporovana ́ jednoduchou aplikacı ́ STAT1, vytvorˇenou pra ́veˇ v excelovske ́m prostrˇedı ́. Statistika byla zpocˇa ́tku vyuzˇı ́va ́na spı ́sˇe ve veˇda ́ch prˇı ́rodnı ́ch (fyzika, chemie) a technicky ́ch, v poslednı ́ch letech vsˇak zaznamena ́va ́ u ́speˇch take ́ v disciplı ́na ́ch humanitnı ́ho charakteru, naprˇı ́klad v psychologii, sociologii, pedagogice, ale take ́ v ekonomii, ktera ́ pu ̊- 1.1 Historicky ́ prˇehled 15 vodneˇ vznikla jako veˇda socia ́lnı ́, beˇhem cˇasu se svy ́mi metodami prˇiblı ́zˇila spı ́sˇe veˇda ́m prˇı ́rodnı ́m. K vy ́razneˇjsˇı ́mu rozvoji statisticky ́ch metod dosˇlo na prˇelomu 19. a 20. stoletı ́, a to zejme ́na dı ́ky novy ́m objevu ̊m ve statistice (zejme ́na na ́stupu metod matematicke ́ statistiky). To vedlo k dalsˇı ́mu prˇiblizˇova ́nı ́ statistiky rea ́lne ́mu zˇivotu a prudke ́mu rozvoji aplikacı ́ statistiky v nejru ̊zneˇjsˇı ́ch oborech lidske ́ cˇinnosti. Vznikaly tak postupneˇ specia ́lnı ́ statisticke ́ metody, ktere ́ tvorˇily za ́klad specia ́lnı ́ch veˇdnı ́ch disciplı ́n. Pod na ́zvembiostatistika, resp. biometrikase naprˇ. rozumı ́ aplikace statistiky na biologicke ́ proble ́my, zatı ́mco pro analy ́zu chemicky ́ch dat se spı ́sˇe uzˇı ́va ́ termı ́nchemometrie. Hlavnı ́m cı ́lem aplikacı ́ statisticky ́ch metod vbiomedicı ́nske ́m vy ́zkumu je zajistit spra ́vnost a odbornost statisticke ́ho vyhodnocova ́nı ́ dat a interpretace zı ́skany ́ch vy ́sledku ̊. Pouzˇı ́va ́nı ́ pocˇı ́tacˇu ̊ k teˇmto u ́cˇelu ̊m je v dnesˇnı ́ dobeˇ samozrˇejme ́. Aplikacı ́ statisticky ́ch metod na ekonomicka ́ a socia ́lneˇ-ekonomicka ́ data vznikla samostatna ́ statisticka ́ disciplı ́na,ekonomicka ́ statistika. Prˇedmeˇtem ekonomicke ́ statistiky je analy ́za stavu a vy ́voje jevu ̊ v hospoda ́rˇske ́ oblasti jako vy ́chodiska k hospoda ́rˇske ́mu rozhodova ́nı ́ cˇi stanovenı ́ hospoda ́rˇske ́ politiky. Na vyuzˇitı ́ statisticky ́ch metod je zalozˇeny ́ pru ̊zkum trhu, pla ́nova ́nı ́ vy ́roby, prognostika, kontrola kvality vy ́roby, persona ́lnı ́ politika, vy ́rocˇnı ́ zpra ́vy (urcˇene ́ akciona ́rˇu ̊m). Jesˇteˇ k vysˇsˇı ́ kvaliteˇ ekonomicke ́ analy ́zy vede disciplı ́na oznacˇovana ́ jakoekonometrie. Ta prˇedstavuje synte ́zu ekonomicke ́ teorie, informatiky, matematiky a statistiky. Tato synte ́za nenı ́ vsˇak mechanicky ́m spojenı ́m ekonomicke ́ analy ́zy s apara ́tem matematiky a statistiky, resp. elektronicky ́mi prostrˇedky, ale jde o propojenı ́ vza ́jemneˇ se podminˇujı ́cı ́ch veˇdnı ́ch disciplı ́n. Statistika v C ˇ esky ́ch zemı ́ch Statistika je s historiı ́ nasˇeho u ́zemı ́ spjata jizˇ od nepameˇti. Du ̊vody jsou zcela prakticke ́ a zrˇejme ́. Kazˇdy ́ vla ́dce chteˇl mı ́t prˇehled, jaky ́ ma ́ majetek, kolik ma ́ k dispozici muzˇu ̊ do vojska cˇi od kolika poddany ́ch mu ̊zˇe vyma ́hat daneˇ. Ale du ̊vody pro statisticke ́ zjisˇt’ova ́nı ́ byly mnohdy i zcela jine ́ho, huma ́nneˇjsˇı ́ho ra ́zu. Naprˇı ́klad za vla ́dy cı ́sarˇe Rudolfa II. v roce 1583 vypukla v cˇesky ́ch zemı ́ch epidemie moru. V jejı ́m du ̊sledku bylo zaha ́jeno sˇetrˇenı ́ o „zdravı ́ populace“, ktere ́ meˇlo zmapovat vznik a rozvoj zhoubny ́ch epidemiı ́ a umozˇnit prˇijı ́ma ́nı ́ vcˇasny ́ch protiopatrˇenı ́. Jako vy ́znamny ́ meznı ́k lze oznacˇit datum 13. rˇı ́jna 1753, kdy byl vyda ́npatent cı ́sarˇovny Marie Terezieo kazˇdorocˇnı ́m scˇı ́ta ́nı ́ lidu. Zdokonalenı ́ evidence obyvatel souviselo s rozsa ́hlou reformnı ́ cˇinnostı ́ Marie Terezie (1717–1780), nebot’k provedenı ́ cˇetny ́ch reforem bylo nutne ́ zı ́skat objektivnı ́ informace o obyvatelstvu. Za vla ́dy Marie Terezie dosˇlo take ́ k reformeˇ evidence narozeny ́ch a zemrˇely ́ch. V te ́to souvislosti byla zavedena i prvnı ́ jednoducha ́ statisticka ́ klasifikace prˇı ́cˇin u ́mrtı ́. Jak uzˇ vı ́me, prvnı ́ statisticky ́ u ́rˇad v Evropeˇ byl zalozˇen v roce 1841 v Belgii. R ˇ ada evropsky ́ch zemı ́ Que ́teletu ̊v u ́rˇad na ́sledovala. V roce 1897 byl zrˇı ́zenZemsky ́ statisticky ́ u ́rˇad Kra ́lovstvı ́ cˇeske ́ho, ktery ́ se stal prvnı ́m skutecˇneˇ statisticky ́m u ́rˇadem na u ́zemı ́ dnesˇnı ́ C ˇ eske ́ republiky. Poprve ́ byla soustrˇedeˇna na jednom mı ́steˇ vsˇechna statisticka ́ pracovisˇteˇ, ktera ́ azˇ do te ́ doby pu ̊sobila v ra ́mci ru ̊zny ́ch ministerstev a dalsˇı ́ch institucı ́. Brzy po vzniku samostatne ́ho C ˇ eskoslovenska, uzˇ v roce 1919, byl zalozˇenSta ́tnı ́ u ́rˇad statisticky ́(SU ́ S) jako novy ́ orga ́n poveˇrˇeny ́ celosta ́tnı ́mi statisticky ́mi sˇetrˇenı ́mi, mezi neˇzˇ patrˇilo jako jedno z nejdu ̊lezˇiteˇjsˇı ́ch i scˇı ́ta ́nı ́ lidu. U ́ rˇad se v obdobı ́ mezi sveˇtovy ́mi va ́lkami 16 1.1 Historicky ́ prˇehled rozvı ́jel, zdokonaloval a rozsˇirˇoval svoji cˇinnost. K tomu prˇispeˇlo i u ́zke ́ sepeˇtı ́ se statistickou teoriı ́. Ve 20. a 30. letech 20. stoletı ́ byla te ́meˇrˇ polovina kapacity statisticke ́ho u ́rˇadu veˇnova ́na veˇdecke ́ a teoreticke ́ cˇinnosti. V obdobı ́ 2. sveˇtove ́ va ́lky se cˇinnost statistiky v C ˇ echa ́ch a na Moraveˇ omezila a odpovı ́dala va ́lecˇny ́m podmı ́nka ́m i postavenı ́ nasˇeho u ́zemı ́. Perzekuova ́na byla rˇada pracovnı ́ku ̊ SU ́ S, neˇkterˇı ́ z nich byli popraveni (naprˇ. prˇedseda u ́rˇadu Dr. Jan Auerhan byl 6. 6. 1942 zatcˇen gestapem a 9. 6. 1942 zastrˇelen), jinı ́ zemrˇeli v nacisticky ́ch veˇznicı ́ch a koncentracˇnı ́ch ta ́borech. Bezprostrˇedneˇ po skoncˇenı ́ 2. sveˇtove ́ va ́lky byla cˇinnost Sta ́tnı ́ho u ́rˇadu statisticke ́ho obnovena, s cı ́lem vra ́tit jej na prˇedva ́lecˇnou u ́rovenˇ. Po roce 1948 se cˇeskoslovenska ́ statistika (zejme ́na v ekonomicke ́ oblasti) zameˇrˇovala zejme ́na na u ́koly na ́rodohospoda ́rˇske ́ evidence a kontrolu plneˇnı ́ pla ́nu. Po pa ́du komunisticke ́ho rezˇimu v roce 1989 se obnovily prˇedpoklady pro budova ́nı ́ objektivnı ́, nestranne ́ a nestranicke ́ sta ́tnı ́ statisticke ́ sluzˇby. K 1. 1. 1993, se vznikem C ˇ R, prˇevzal C ˇ esky ́ statisticky ́ u ́rˇad(C ˇ SU ́ ) vsˇechny kompetence na ́rodnı ́ho statisticke ́ho u ́rˇadu. Jeho u ́koly a postavenı ́, stejneˇ jako za ́sady a u ́koly fungova ́nı ́ sta ́tnı ́ statisticke ́ sluzˇby v C ˇ R, upravil za ́kon cˇ. 89/1995 Sb., o sta ́tnı ́ statisticke ́ sluzˇbeˇ, ktery ́ byl jesˇteˇ novelizova ́n k 1. 1. 2001. Jeho hlavnı ́m u ́kolem je shromazˇd’ovat a zverˇejnˇovat statisticke ́ informace o socia ́lnı ́m a ekonomicke ́m rozvoji C ˇ eske ́ republiky a obstara ́vat statisticke ́ informace pro potrˇeby dalsˇı ́ch orga ́nu ̊ sta ́tnı ́ spra ́vy a u ́zemnı ́ samospra ́vy. Vedle centra ́lnı ́ho pracovisˇteˇ C ˇ SU ́ v Praze existujı ́ krajske ́ reprezentace ve vsˇech 14 krajsky ́ch meˇstech. Prvnı ́m prˇedsedou C ˇ SU ́ byl cˇechokanad’an Edvard Outrata (*1936). Mimo oficia ́lnı ́ soustavu sta ́tnı ́ statistiky stojı ́ rˇada specializovany ́ch komercˇnı ́ch agentur, ktere ́ se prˇedevsˇı ́m zaby ́vajı ́ statisticky ́mi pru ̊zkumy (naprˇ. marketingovy ́mi) pro podnikatelske ́ subjekty, ale jsou take ́ poveˇrˇova ́ny u ́koly pro sta ́tnı ́ statistiku. V soucˇasnosti existujı ́ orga ́ny statisticke ́ sluzˇby prakticky ve vsˇech zemı ́ch Evropy. Jejich konkre ́tnı ́ podoba a struktura se vsˇak mu ̊zˇe sta ́t od sta ́tu lisˇit, i kdyzˇ v poslednı ́ dobeˇ docha ́zı ́ ke koordinaci sta ́tnı ́ch statistik v ra ́mci vsˇech cˇlensky ́ch i prˇidruzˇeny ́ch zemı ́ EU. Centra ́lnı ́m statisticky ́m orga ́nem Evropske ́ unie je EUROSTAT, ktery ́ ma ́ sı ́dlo v Lucemburku, jeho soucˇasny ́m genera ́lnı ́m rˇeditelem je Walter Radermacher (*1952). Shromazˇd’uje statisticke ́ informace o cˇlensky ́ch zemı ́ch Evropske ́ unie, ale take ́ o dalsˇı ́ch evropsky ́ch zemı ́ch. S ˇ est strˇedoevropsky ́ch zemı ́ (C ˇ R, Mad’arsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko) spolupracuje na vy ́meˇneˇ statisticky ́ch informacı ́ take ́ prostrˇednictvı ́m spolecˇne ́ nadna ́rodnı ́ instituce CESTAT. Prˇı ́klady k procvicˇenı ́ 1. Zjisteˇte na stra ́nka ́ch C ˇ SU ́ (www.czso.cz), jaky ́ je v C ˇ R aktua ́lnı ́ pocˇet obyvatel. 2. Jaka ́ instituce zabezpecˇuje v C ˇ R scˇı ́ta ́nı ́ lidu? 3. Kdy byl zalozˇeny ́ Zemsky ́ statisticky ́ u ́rˇad Kra ́lovstvı ́ cˇeske ́ho? 4. Je mozˇne ́ souhlasit s na ́sledujı ́cı ́mi vy ́roky? a) Zacˇa ́tky statistiky spadajı ́ do 18. stoletı ́. b) Za prvopocˇa ́tky statistiky lze povazˇovat za ́znamy o scˇı ́ta ́nı ́ lidu a majetku ve staroveˇku. c) Pravdeˇpodobnost dnes prˇedstavuje neoddeˇlitelnou soucˇa ́st statistiky. d) Oznacˇenı ́ deskriptivnı ́ a induktivnı ́ statistika prˇedstavuje z prakticke ́ho pohledu tote ́zˇ. e) Stav a vy ́voj v ekonomicke ́ oblasti sleduje disciplı ́na oznacˇovana ́ jako ekonometrie. f) Vrcholny ́ statisticky ́ u ́rˇad EU je Eurostat. 5. Vyjmenujte neˇktere ́ historicke ́ korˇeny statistiky. R ˇ esˇenı ́. 2. C ˇ esky ́ statisticky ́ u ́rˇad; 3. 1897; 4. a) ne; b) ano; c) ano; d) ne; e) ne; f) ano; 5. neˇmecka ́ sta ́toveˇda, anglicka ́ politicka ́ aritmetika a teorie pravdeˇpodobnosti. :


       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist