načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Základy občanského práva - 3. vydání - Karel Schelle

Základy občanského práva - 3. vydání
-7%
sleva

Kniha: Základy občanského práva - 3. vydání
Autor:

Publikace je určena zejména pro neprávníky, kteří se chtějí seznámit se základními občansko-právními instituty. Kromě vysvětlení základních občansko-právních pojmů se čtenář ... (celý popis)
Titul doručujeme za 5 pracovních dní
Vaše cena s DPH:  357 Kč 332
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
11,1
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Key publishing
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 03.10.2011
Počet stran: 230
Rozměr: 24 cm
Úprava: 228 stran
Vydání: 3., upr. vyd.
Jazyk: česky
ISBN: 978-80-7418-116-0
EAN: 9788074181160
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Publikace je určena zejména pro neprávníky, kteří se chtějí seznámit se základními občansko-právními instituty. Kromě vysvětlení základních občansko-právních pojmů se čtenář seznámí se základy obligačního práva, práva dědického a samozřejmě s právy věcnými. Opomenuta nezůstala ani historie občanského práva.

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

1

Základy

občanského práva

KEY Publishing s.r.o.

Ostrava

2011

Karel Schelle

a kolektiv

3. upravené vydání


členové autorského kolektivu:

JUDr. Šárka Cechová (kap. 4)

JUDr. Jana Čuhelová (kap. 1 – spoluautorka)

JUDr. Jan Hejda, Ph.D., LL.M. (kap. 7)

JUDr. Radka MacGregor Pelikánová, Ph.D., LL.M. (kap. 9)

JUDr. Stanislav Sádovský, Ph.D., LLM, MSc. (kap. 6)

JUDr. Ilona Schelleová, Dr. (kap. 8)

doc. JUDr. Karel Schelle, CSc. (kap. 1 – spoluautor,

kap. 2 – spolu autor, vedoucí autorského kolektivu)

JUDr. Karel Schelle, jr., LL.M. (kap. 1 – spoluautor)

JUDr. Jaromír Tauchen, Ph.D., LL.M. Eur (kap. 2 – spoluautor)

JUDr. Jiří Večeřa, LL.M. Eur (kap. 3)

© Šárka Cechová, Jana Čuhelová, Jan Hejda, Radka MacGregor Pelikánová,

Stanislav Sádovský, Ilona Schelleová, Karel Schelle,

Karel Schelle, jr., Jaromír Tauchen, Jiří Večeřa 2011

Isbn 978-80-7418-116-0

3

Obsah

1 Obecná část (Jana Čuhelová, Karel Schelle, Karel Schelle, jr.) .....................................................7

2 Vývoj občanského práva (Karel Schelle, Jaromír Tauchen) .......................................................24

2.1 Počátky vytváření základů moderního občanského práva ................................................24

2.2 Kodifikace občanského práva za vlády Marie Terezie .......................................................25

2.3 Kodifikace občanského práva za vlády Josefa II. ..............................................................28

2.4 Dokončení kodifikace občanského práva ..........................................................................30

2.5 Všeobecný občanský zákoník (ABGB) ...............................................................................33

2.6 Změny občanského práva v 19. století ..............................................................................34

2.7 Změny v občanském právu na počátku století ..................................................................35

2.8 Pokus o novou kodifikaci občanského práva za první republiky ............................................36

2.9 Občanské právo v Protektorátu Čechy a Morava ..............................................................38

2.10 Poválečné Československo a změny v oblasti občanského práva ..............................................40

2.11 Příprava nového občanského zákoníku .............................................................................41

2.12 Občanský zákoník z roku 1950 (tzv. střední kodex) ..........................................................42

2.13 Občanský zákoník z roku 1964 (poslední občan skoprávní kodifikace) ............................45

3 Občanské právo v kontextu práva EU (Jiří Večeřa) .................................................................49

3.1 Oblasti europeizace občanského práva .............................................................................50

3.1.1 Specifické právní obory pod vlivem europeizace soukromého práva ..................51

3.2 Právní prostředky europeizace občanského práva ............................................................52

3.2.1 Směrnice jako základní prostředek europeizace občanského práva .....................52

3.2.2 Role judikatury ESD a principů evropského práva ................................................53

3.2.3 Odpovědnost za škodu v důsledku porušení práva Společenství .........................55

3.3 Právní úprava spotřebitelských smluv ..............................................................................56

3.3.1 Specifika právní úpravy spotřebitelských smluv ..................................................56

3.3.2 Modifikace principu autonomie vůle v oblasti spotřebitelských smluv ...............57

3.3.3 Jednotlivé druhy spotřebitelských smluv a jejich specifika ..................................58

3.3.4 Nepřípustná ujednání spotřebitelských smluv ......................................................60

3.4 Odpovědnost výrobce za škodu způsobenou vadou výrobku ...........................................61

3.4.1 Předpoklady odpovědnosti výrobce za škodu ........................................................61

3.4.2 Možnosti zproštění se odpovědnosti ......................................................................62

3.5 Europeizované smluvní typy občanského práva ...............................................................63

3.5.1 Cestovní smlouva ....................................................................................................63

3.5.1.1 Pojem zájezdu a povinné obsahové náležitosti smlouvy ..........................63

3.5.1.2 Možnosti jednostranného zvýšení ceny zájezdu

a odstoupení od smlouvy ..........................................................................64

3.5.1.3 Porušení povinností z cestovní smlouvy a jejich následky ......................65

3.5.2 Spotřebitelský úvěr .................................................................................................66

3.5.2.1 Pojem spotřebitelského úvěru a obsahové náležitosti smlouvy ...............66

4 Věcná práva (Šárka Cechová) ..................................................................................................68

4.1 Vymezení základních pojmů ..............................................................................................68

4.1.1 Vlastnictví ...............................................................................................................68

4.1.2 Držba .......................................................................................................................69

4.1.3 Věc ...........................................................................................................................69

4.1.4 Nemovitost ..............................................................................................................70

4.1.5 Pozemek ..................................................................................................................70

4.1.6 Součást ....................................................................................................................70

4.1.7 Příslušenství ............................................................................................................70

4.1.8 Stavba ......................................................................................................................71

4.1.9 Budova.....................................................................................................................71

4.1.10 Byt ...........................................................................................................................71

4.1.11 Příslušenství bytu ...................................................................................................72

4.1.12 Nebytové prostory ...................................................................................................72

4.1.13 Hranice nemovitostí ................................................................................................72

4.1.14 Evidence nemovitostí..............................................................................................72

4.1.15 Užívací práva ..........................................................................................................74

4.1.16 Vydržení ..................................................................................................................74

4.1.17 Stavba na cizím pozemku .......................................................................................74

4.1.18 Služebnosti ..............................................................................................................74

4.2 Nabývání vlastnického práva .............................................................................................75

4.3 Spoluvlastnictví ..................................................................................................................76

4.4 Společné jmění manželů ....................................................................................................77

4.5 Ochrana vlastnického práva ..............................................................................................79

4.6 Omezení vlastnického práva ..............................................................................................79

4.7 Zánik vlastnického práva ...................................................................................................90

4.8 Věcná práva k věcem cizím ...............................................................................................90

4.8.1 Zástavní právo.........................................................................................................90

4.8.2 Věcná břemena........................................................................................................95

4.8.3 Zadržovací právo ....................................................................................................95

5 Dědické právo (Karel Schelle, Ilona Schelleová) .......................................................................97

5.1 Zásady dědického práva ...................................................................................................100

5.2 Právní úprava dědického práva .......................................................................................100

5.3 Předpoklady dědění..........................................................................................................100

5.3.1 Smrt zůstavitele ....................................................................................................101

5.3.2 Existence dědictví .................................................................................................103

5.3.3 Právní důvod dědění .............................................................................................105

5.3.4 Způsobilý dědic ....................................................................................................105

5.4 Dědění ze závěti ...............................................................................................................106

5.5 Dědění ze zákona ..............................................................................................................108

6 Odpovědnost (Stanislav Sádovský) ......................................................................................... 116

6.1 Právní odpovědnost v teorii práva ...................................................................................116

6.2 Právní odpovědnost v občanském právu .........................................................................121

6.3 Preventivní dimenzeobčanskorávní odpovědnosti .....................................................121

6.4 Reparační dimenzeobčanskorávní odpovědnosti .......................................................123

6.5 Represivní dimenze právníobčanskorávní odpovědnosti...........................................125

6.6 Promlčení práva zobčanskorávní odpovědnosti .........................................................125

6.7 Obecná právní odpovědnost v občanském právu ...........................................................126

6.8 Odpovědnost za škodu způsobenou porušením právní povinnosti ...............................126

6.9 Odpovědnost za škodu způsobenou provozní činností ..................................................129

6.10 Nesystémovost právní úpravyobčanskorávní odpovědnosti v obč. zák. ....................130

6.11 Speciální právní odpovědnost v občanském právu ........................................................131

5

6.12 Odpovědnost za škodu způsobenou na věci, která je předmětem závazku ...................132

6.13 Odpovědnost za škodu způsobenou okolnostmi majícími

původ v povaze přístroje nebo věci užitých ke splnění závazku .........................................133

6.14 Odpovědnost za škodu způsobenou těmi,

kdož nejsou schopni posoudit následky svého jednání ..................................................134

6.15 Odpovědnost za škodu způsobenou

úmyslným jednáním v rozporu s dobrými mravy ...........................................................135

6.16 Odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravního prostředku ........................136

6.17 Odpovědnost za škodu způsobenou provozem zvlášť nebezpečným ............................138

6.18 Odpovědnost za škodu způsobenou na věcech vnesených nebo odložených ...............138

6.19 Odpovědnost za bezdůvodné obohacení .........................................................................140

6.20 Odpovědnost v občanském právu mimo občanský zákoník ...........................................141

6.21 Odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku.......................................................142

6.22 Odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné

moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem .............................................143

7 Závazkové právo (Jan Hejda) ..................................................................................................145

7.1 Společné výklady .............................................................................................................145

7.1.1 Pojem závazku .......................................................................................................145

7.1.2 Vznik závazků .......................................................................................................146

7.1.3 Změna závazků .....................................................................................................148

7.1.4 Zajištění závazků ..................................................................................................151

7.1.5 Zánik závazků .......................................................................................................154

7.2 Typové závazkové vztahy .................................................................................................158

7.2.1 Kupní smlouva ......................................................................................................159

7.2.2 Směnná smlouva ...................................................................................................162

7.2.3 Darovací smlouva..................................................................................................163

7.2.4 Smlouva o dílo ......................................................................................................163

7.2.5 Smlouva o půjčce ..................................................................................................166

7.2.6 Smlouva o výpůjčce ..............................................................................................166

7.2.7 Nájemní smlouva .................................................................................................167

7.2.7.1 Obecně o nájmu .......................................................................................167

7.2.7.2 Zvláštní ustanovení o nájmu bytu ..........................................................170

7.2.7.3 Nájem obytných místností

v zařízeních určených k trvalému bydlení .............................................174

7.2.7.4 Podnájem bytu (části bytu) .....................................................................174

7.2.7.5 Nájem a podnájem nebytových prostor ..................................................174

7.2.7.6 Podnikatelský nájem věcí movitých ........................................................174

7.2.8 Příkazní smlouva ..................................................................................................175

7.2.9 Jednatelství bez příkazu ........................................................................................177

7.2.10 Smlouva o úschově ..............................................................................................178

7.2.11 Smlouva o ubytování ............................................................................................179

7.2.12 Smlouva o přepravě ..............................................................................................180

7.2.13 Smlouva zprostředkovatelská ...............................................................................182

7.2.14 Vklady ...................................................................................................................183

7.2.15 Smlouva o sdružení ..............................................................................................184

7.2.16 Smlouva o důchodu ..............................................................................................187

7.2.17 Sázka a hra ............................................................................................................187

7.2.18 Veřejná soutěž .......................................................................................................188

7.2.19 Veřejný příslib .......................................................................................................189

7.2.20 Cestovatelská smlouva ..........................................................................................190

8 Rodinné právo (Ilona Schelleová) ...........................................................................................194

8.1 Prameny rodinného práva ................................................................................................194

8.2 Manželství ........................................................................................................................195

8.3 Vztahy mezi rodiči a dětmi ..............................................................................................202

8.4 Výchovná opatření ...........................................................................................................204

8.5 Pěstounská péče ...............................................................................................................205

8.6 Určení rodičovství ............................................................................................................207

8.7 Osvojení ............................................................................................................................209

8.8 Opatrovnictví ....................................................................................................................212

8.9 Výživné .............................................................................................................................212

9 Autorské právo (Radka MacGregor Pelikánová) ......................................................................214

9.1 Duševní vlastnictví a autorské právo ...............................................................................214

9.2 Prameny autorského práva ...............................................................................................215

9.3 Vztah autorského zákona k vybraným právním předpisům ...........................................217

9.4 Autor a jeho dílo ...............................................................................................................218

9.5 Vznik, trvání a zánik práva autorského ...........................................................................219

9.6 Dualismus práva autorského – majetková práva a osobnostní práva .............................219

9.7 Výjimky a omezení práva autorského ..............................................................................221

9.8 Ochrana autorského práva ...............................................................................................222

9.9 Licenční smlouva .............................................................................................................222

9.10 Zaměstnanecké dílo, školské dílo a dílo na objednávku .................................................223

9.11 Počítačové programy a databáze ......................................................................................224

9.12 Práva související s právem autorským .............................................................................225

9.13 Kolektivní správa majetkových práv ................................................................................227

kapitola

Obecná část

1

Pojem, předmět a metoda občanského práva

Občanské právo hmotné spadá do kategorie soukromého práva. Tvoří obecný základ dalších právních odvětví jako je obchodní právo, trestníprávo. Občanské právo hmotné působí jakoby pod povrchem sociálněekonomických vztahů, přičemž jeho regulativní působení si osoby, kterých se tyto vztahy dotýkají, bezprostředně neuvědomují.

Hlavním cílem občanského práva hmotného je vyjadřovat civilní status subjektu. Civilním statutem rozumíme soubor osobních, osobnostních a zejména majetkových práv a povinností fyzických osob.

osobní práva – právo na ochranu osobnosti, života, zdraví, cti, lidské dů- ¾

stojnosti.

osobnostní práva – právo na autorství k dílu, právo původcovství k vy- ¾

nálezu.

Pojem občanského práva hmotného

Za účelem vymezení pojmu občanského práva hmotného je třeba vymezit jeho místo v systému českého právního řádu. Z tohoto důvodu bylo hledáno kriterium, přičemž jich bylo nalezeno několik. Každé z těchto kriterií vede

k nalezení specifických zvláštností občanského práva, které vykazuje akteré z něj činí relativně vnitřní jednotnou soustavu právních norem a které je

současně odlišuje od ostatních právních odvětví.


8

Pro určení, do které kategorie práva patří občanské právo, jsou známa

tato kriteria:

zájmové – ¾ podle tohoto kriteria pro kategorii práva soukromého jecha

rakteristické, že respektuje míru osobní svobody jednotlivce (autonomie

vůle), pro právo veřejné je typické, že se zaměřuje na ochranu věcí veřej

ných, veřejného pořádku (typické jsou pro úpravu kogentní normy)

mocenské ¾ – na základě tohoto kriteria dochází k členění soukromého

a veřejného práva podle toho, zda právem regulované vztahy jsou vztahy

rovnosti či nadřízenosti a podřízenosti

Paragraf 2 občanského zákoníku – podle tohoto ustanovení mají účastníci

občanskoprávních vztahů rovné postavení, které se projevuje ve dvousmě

rech:

1) žádný účastník občanskoprávního vztahu nemůže druhémujednostran

ně ukládat povinnosti

2) žádný z účastníků občanskoprávního vztahu není způsobilýautoritativ

ně rozhodovat o právech a povinnostech druhého účastníka

Metoda občanskoprávní regulace

Všeobecně uznávaným kriteriem je metoda regulace, kdy pro občanské

právo je použita metoda občanskoprávní regulace, která využívámocenské

ho kriteria a která vyjadřuje povahu a míru účasti subjektů právního vztahu

na formování jeho obsahu.

Vedle metody právní regulace se jako další kriterium vžil předmět právní

regulace, kterým právní věda rozumí okruh společenských vztahůregulo

vaných normami občanského práva.

Na základě tohoto kriteria je občanské právo hmotné definováno jako

soubor právních norem upravujících společenské vztahy majetkové pova

hy, které vznikají mezi občany navzájem, mezi občany a státem. Jedná se

o základní definici, která však nezahrnuje další instituty upravenéobčan

ským právem. Jedná se o:

právo na ochranu osobnosti – zahrnující právo na ochranu života, zdraví, ¾

tělesné integrity, podoby člověka, jeho hlasu, cti a důstojnosti.

právo na ochranu projevů lidské osobnosti, které jsou zachyceny technic- ¾

kými prostředky (písemnosti, zvukové záznamy, zobrazení osob)

vztahy související s vytvořením a společenským uplatněním výsledků ¾

tvůrčí duševní činnosti člověka – autorská díla, díla příbuzná, právovy

nálezecké

Systém občanského práva hmotného

Systémem rozumíme množinu prvků, které jsou ve vzájemných vztazích

a které tvoří určitý celek. Jedná se o vnitřní uspořádání jednotlivých skupin

norem, které tvoří vlastní systém občanského práva.


9

Občanské právo hmotné tvoří tyto systémové součásti:

Obecná část: do této části patří 1) vymezení pojmu občanského práva 2) soubor základních zásad občanského práva hmotného 3) vymezení pramenů občanského práva 4) teorie občanskoprávních vztahů 5) občanskoprávní skutečnosti 6) občanskoprávní smlouvy

Zvláštní část: do této části patří 1) věcná práva – vlastnické právo, právo držby, věcná práva k věci cizí 2) závazková práva – systém právních norem upravujících práva apovinnosti účastníků občanskoprávních vztahů, které vznikají při různých

směnách hodnot. Tato zvláštní část je pak členěna na část obecnou,která obsahuje úpravu vzniku, změny a zániku závazkových vztahů, a na

část zvláštní, která obsahuje úpravu závazků z právních úkonů a závazky

z protiprávních úkonů. 3) dědické právo – obsahuje úpravu přechodu práv a povinností zemřelé

osoby na jejího právního nástupce. 4) práva k nehmotným statkům Zásady občanského práva hmotného

Zásady představují základ právního odvětví. Jedná se instituty, kterénejsou výslovně obsaženy v ustanoveních občanského zákoníku, ale prolínají se v úpravě občanského zákoníku a to především z toho důvodu, že na základě těchto zásad jsou pak tvořena jednotlivá ustanovení. Vedle tohozásady slouží jako interpretační pomůcka pro výklad právních norem.

Mezi základní zásady občanského práva hmotného patří:

Vše je dovoleno, co není zakázáno obsažená v článku 2 odst. 3 Listiny

základních práv a svobod, která je charakteristická pro úpravusoukromorávní. V opozici proti této zásadě stojí zásada „Vše je zakázáno, co není

dovoleno“ užívána ve veřejnoprávní úpravě.

Další neopomenutelnou zásadou občanského práva hmotného jeautonomie vůle, která se v občanskoprávní úpravě projevuje v možnosti zvolit

si účastníka občanskoprávního vztahu, učinit či neučinit úkon, vybrat si

adresáta občanskoprávního úkonu, zvolit obsah občanskoprávního úkonu

a formu.

Vigilantibus iura scripta (bdělým náležejí práva), která vyjadřujemyšlenku, jejíž základní význam spočívá v tvrzení, že právo je nástrojem v rukou

mocných. Tedy ten, kdo je znalý práva, je ve výhodnějším postavení právě

pro možnost domýšlet následky jím učiněných právních úkonů.


10

Jistota občanskoprávního obratu – zásada vyjádřená v ustanovení § 126,

§ 493 a § 586 občanského zákoníku, kterou lze interpretovat jako jistotu, že

zákon nepůsobí zpětně, dále jako ochranu práv třetích osob a ochrana dobré

víry účastníků občanskoprávního vztahu.

Ke zmírnění tvrdosti zákona je užívána zásada ochrany dobrých mravů.

Jedná se o zásadu, která byla užívána již v právní úpravě římskéhopreator

ského práva, a představuje soubor pravidel užívaných jako korektiv výkonu

subjektivních práv a povinností. Dává soudci právo pro uplatnění pravidel

slušnosti (ekvity).

Zásada prevence obsažená v ustanovení § 415 občanského zákoníku a § 3

odst. 2 občanského zákoníku spočívá v předcházení ohrožení či porušení

práv z občanskoprávního vztahu.

Pro sousedské vztahy je charakteristická zásada zákazu zneužitíobčan

ských práv.

Občanskoprávní skutečnosti

Pojem občanskoprávní skutečnosti

Občanskoprávní skutečnosti jsou společenské a přírodní jevy, se který

mi právo spojuje určité následky. Jedná se o skutečnosti, s nimiž normy

občanského práv spojují vznik, změnu, zánik občanskoprávních vztahů.

Občanskoprávní skutečnosti jsou okolnosti předvídané hypotézou občan

skoprávní normy.

Klasifikace právních skutečností

Právní nauka rozeznává tato kriteria členění právních skutečností:

Lidské chování – na základě tohoto kriteria členíme právní skutečnosti

na subjektivní a objektivní právní skutečnosti.

Subjektivní právní skutečnosti pak dále členíme na chování podle prá

va, které se může vyskytovat ve dvojí podobě a to chování subjektu práva

s úmyslem způsobit právní skutečnosti (uzavření smlouvy o koupi a prodeji

– nabytí vlastnictví) a dále chování subjektu bez úmyslu způsobit právní

účinky (zhotovení věci).

Druhou formou právních skutečnosti je pak chování protiprávní, tedy

jednání subjektu v rozporu s právní normou.

Objektivní právní skutečnosti jsou právními skutečnostmi, které nejsou

závislé na lidském chování (čas, smrt).

1) doba působení – na základě tohoto kriteria členíme právní skutečnosti na

jednorázové, trvající.

Účinky vyvolané jednorázovou právní skutečností nastávají v určitém

časovém okamžiku a tímto okamžikem jejich působení končí (předání věci

– vznik vlastnického práva u movitých věcí).


11

Trvající právní skutečnosti trvají v určité době a v jejich průběhu mohou opakovaně vyvolat nastoupení právních následků (např. manželství – SJM). 2) míra důkazů občanskoprávních skutečností – toto kriterium umožňuje

členění právních skutečností na skutečnosti dokázané, známé, předpokládané, tzv. domněnky.

Skutečnosti dokázané lze prokázat stanoveným způsobem. V případěskutečností známých se nepožaduje provedení důkazu o jejich existenci. Může

se jednat o skutečnosti obecně známé subjektům z jejich života a o skutečnosti úředně známé, které jsou známé orgánům z jejich úřední činnosti.

Skutečnosti předpokládané, tzv. domněnky, vychází ze společenskézkušenosti, kdy pro jejich existenci je důležité to, že nastala určitá jiná právní

skutečnost. Domněnky pak právní teorie člení na vyvratitelné anevyvratitelné, kdy vyvratitelné domněnky jsou považovány za existující, pokud

se neprokáže opak. U nevyvratitelných domněnek není přípustný důkaz

opaku (§ 49 odst. 2 občanského zákoníku). V ustanovení § 36 občanského

zákoníku je pak upravena další právní skutečnost – fikce, u které hovoříme

o záměrně konstruované skutečnosti, která nemá oporu v reálném životě.

3) zda právní skutečnosti způsobují následky samy o sobě nebo vespojení s dalšími právními skutečnostmi – na základě tohoto kriteria členíme právní skutečnosti na jednoduché a na právní skutečnosti složené.

K právním skutečnostem jednoduchým řadím smrt. Složené právnískutečnosti působí společně (např. vznik společného nájmu mezi manžely)

anebo postupně.

Právní úkony

Právní úkony řadíme mezi subjektivní právní skutečnosti, závislé navolním jednání subjektu práva. Právní úkon je projev vůle směřující ke vzniku, změně, zániku práv a povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují. Právní úkon je nejvýznamnější právní skutečností. Pojmové znaky právního úkonu

K tomu, aby došlo ke vzniku právního úkonu, je třeba, aby byly naplněny pojmové znaky tohoto právního úkonu.

Pojmovým znakem jsou 1) Projev vůle – vůle je vnitřní psychický stav jednajícího k zamýšlenému

právnímu následku. Mezi projevem vůle a vůlí samotnou musí býtjednota. Vedle této podmínky musí mít vůle i kvalitativní hodnotu, tedy vůle

není kvalitní v případě, že je tvořena subjektem, který je duševně chorý,

nebo se jedná o osobu a nezletilce. Projev vůle – představuje výraz vůle, který může být v podoběvýslovného projevu učiněného řečí, písmem, posunkem a konkludentní, což je

jakákoliv jiná forma než výslovná (opomenutí, nečinnost).


12

2) zaměření projevu vůle – v tomto případě musí vůle směřovat ke vzniku,

změně, zániku právního vztahu. Jednající chce svým projevem vůlevy

volat požadované následky;

3) právem uznaný projev vůle – projev vůle způsobuje právní následky,

pokud se jedná o projev vůle právem uznaný, tedy upravený v právní

normě;

4) s projevem vůle musí právní řád spojovat právní následky.

V případě, že jsou naplněny pojmové znaky právního úkonu, je právní

úkon považován za vzniklý – perfektní. V právní teorii se rozlišuje perfektní

právní úkon, platný právní úkon a účinný právní úkon.

Právní úkon je platný, pokud jsou splněny náležitosti právního úkonu.

Náležitosti právního úkonu:

1) náležitosti subjektu – subjekt musí být způsobilým k právním úkonům

a současně vykazovat způsobilost k právům a povinnostem. Právnísub

jektivitu získává fyzická osoba narozením, přičemž je přiznána i nascitu

rovi. Nasciturus nabývá právní subjektivitu za splnění dvou podmínek:

v době rozhodné pro vznik práv byl počat ¾

narodí se živý. ¾

2) náležitosti vůle – vůle, jak již bylo shora uvedeno, vyjadřuje vnitřnípsy

chický stav jednajícího k zamýšleným následkům jeho jednání. Vůleto

hoto subjektu musí být:

skutečná – nejedná se o skutečný projev vůle, pokud na jednajícího je ¾

při vytváření jeho vůle vyvíjeno násilí a to proto, že se nejedná o projev

vůle jednajícího, ale toho, který násilí vyvíjí (donucující subjekt vede

ruku zůstavitele při sepsání závěti);

svobodná – v tomto případě se musí jednat o projev vůle učiněný ni- ¾

koliv na základě uplatněného fyzického násilí, bezprávné výhružky či

tísně.

vážná – jednající musí chtít svým jednáním vyvolat právní následky ¾

spojené s konkrétním právním úkonem

prostá omylu – účastník v důsledku omylu vyvolává následky, které ¾

nezamýšlel.

3) náležitosti projevu – projev subjektu musí být srozumitelný, určitý zhle

diska obsahu a musí vykazovat formu, která buď vyplývá ze zákona, nebo

se na ní účastníci občanskoprávního vztahu mohou dohodnout.

4) náležitosti vzájemného poměru vůle a projevu, jejich vzájemná shoda

Pokud ze strany subjektu občanskoprávního vztahu nedojde k naplnění

náležitostí právního úkonu, může mít tato skutečnost za následek buď abso­

lutní, či relativní neplatnost tohoto úkonu. Absolutní neplatnost právního

úkonu je typická pro nedostatky na straně subjektu občanskoprávníhovzta

hu – absence způsobilosti k právním úkonům či právní subjektivity.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist