načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Základy kompozice digitální fotografie - Marie Němcová

Základy kompozice digitální fotografie

Elektronická kniha: Základy kompozice digitální fotografie
Autor:

Chcete nejen fotografovat, ale především tvořit skvělé snímky? Vítaným pomocníkem je tato kniha. Nabídne množství tvůrčích námětů i nápadů, poradí jak zvládnout skladbu prvků v ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  75
+
-
2,5
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Marie Němcová
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 97
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 999-00-016-9856-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Chcete nejen fotografovat, ale především tvořit skvělé snímky? Vítaným pomocníkem je tato kniha. Nabídne množství tvůrčích námětů i nápadů, poradí jak zvládnout skladbu prvků v obraze, pochopit jejich roli v něm a vybrat vhodné kompoziční řešení. To vše věcně, přehledně a srozumitelně. Provází ji množství návodných snímků s komentářem. Pomůže amatérům i pokročilejším fotografům vytvořit nádherné snímky, které potěší a zaujmou.

Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

1

ZÁKLADY

KOMPOZICE

DIGITÁLNÍ

FOTOGRAFIE

Němcová Marie


2

OBSAH

knihy

Základy kompozice digitální fotografie

Str.

1 Výběr motivu

1.1 Fotogeničnost

1.2 Jednoduchost fotografického obrazu

1.3 Obsah snímku

2 Obrazové prvky

2.1 Základní rozdělení obrazových prvků

2.2 Role prvků v obraze

2.3 Role figurativních prvků

3 Stavba fotografického obrazu

4 Kompozice fotografického obrazu

4.1 Klasická kompozice

4.2 Diagonální kompozice

4.3 Třetinová kompozice

4.4 Středová kompozice

4.5 Nedodržení pravidel kompozice

6

9

11

12

15

15

19

20

31

35

37

39

41

44

51 5 Celistvost figury 6 Výběr stanoviště 7 Vyvážení obrazových prvků 7.1 Symetrie a asymetrie 7.2 Vyvážení figurativní a nefigurativní 7.3 Vyvážení stranové 8 Směrová orientace prvků 9 Osvětlení 9.1 Zdroj světla 9.2 Směr světla 9.3 Intenzita světla

55

58

61

63

65

69

71

73

80

85

88 4 KOMPOZICE DIGITÁLNÍ FOTORAFIE

„Prvních 10 000 fotografií je nejhorších.“ Henri Cartier-Breson


5

Kaţdý z nás přetváří skutečnost do fotografického obrazu svým vlastním

způsobem. Aby osobitost našich snímků zaujala, dokázaly potěšit rodinu,

kamarády a mohli jsme se s nimi pochlubit na webu, je třeba, aby byly

zajímavé, líbivé a měly jiskru. Toho dosáhneme nastavením správné

expozice a respektováním kompozičních pravidel.

Tato kniha nabízí seznámení se základy kompozice. Přidáme-li k těmto

znalostem časté fotografování a tvůrčí nápady, stane se tento koktejl

zárukou skvělých tvůrčích snímků. Zpočátku je třeba nad záběrem více

přemýšlet a později nám veškerá pravidla přejdou „do krve“. Získáme

fotografický cit i vidění a naše fotografie dokáţí překvapit a okouzlit.

Můţeme také popustit uzdu fantazii a naladit se na tvůrčí vlnu.

„Prvních 10 000 fotografií je nejhorších.“ Henri Cartier-Breson


6

1 Výběr motivu

Výběr motivu je prvním a důleţitým krokem k vytvoření snímku. Buď

předem víme, co budeme fotografovat nebo si necháme prostor pro

improvizaci. Motivem snímku můţe být celá vesnice nebo jediný lístek

květu. Někdy stačí ve správnou chvíli zmáčknout spoušť a máme

„světovku“, jindy správný záběr vyţaduje delší výběr.

Vybraný motiv by měl být líbivý, tedy fotogenický, jednoduchý, abychom

vhodně sestavili obrazovou scénu a měl by být sdělný. Fotograf vţdy vnímá

námět subjektivně a tak jej nabízí divákovi z jiného úhlu a pohledu, neţ ho

vidí on sám.

Samotný námět mění stále svoji podobu. Krajinu ovlivňuje osvětlení,

počasí, ale také vztah fotografa k určitému námětu. Můţe ho oslovit moře

nebo skály, je něčím inspirován, do záběru vkládá svoji náladu a to vše

ovlivňuje realizaci snímku. Ve výsledném snímku by se měl vţdy objevit

otisk fotografovy osobnosti.

Jiţ při výběru motivu bychom měli zváţit jeho:

 Fotogeničnost, tedy optický soulad, líbivost a zajímavost v tvarech,

rozloţení prvků, barevnosti, tonalitě i obsahu.  Jednoduchost, neboť v jednoduchosti je krása. Stačí méně prvků, ale

údernějších. Jejich výpověď je tak zřetelnější a účinnější a divák se ve

snímku snadno orientuje. Chceme-li ukázat krásu květu, nemusíme mít

na snímku celou zahradu. Ve sloţitém obraze se obsah rozmělňuje, čímţ

se stává se málo přehledným.  Obsah, kterým můţe být příběh, krása, gesto, neobyčejnost, tvar nebo

abstrakce. „“

„Na fotkách mám rád to,

ţe zachytí okamţik,

který je navţdy pryč,

který se nedá zopakovat.“

Karl Lagerfeld


8

Hledání onoho kouzla v námětu, který by oslovil, je tvůrčí a kreativní část

fotografování. Aby toto kouzlo vyniklo a dokázalo diváka oslovit, je třeba,

aby objekty v obrazové scéně byly zachyceny vhodnou formou a rozloţeny

v obrazové ploše tak, aby její obsah podpořily.

Projdeme-li se přírodou s aparátem v ruce, vnímáme ji zcela jinak, neţ bez

něj. Vybíráme motiv, který by nás zaujal a oslovil, očima hledáme

kompozičně vyváţený obraz a zejména zajímavou dominantu. Všímáme si

také detailů, kolem kterých jindy procházíme bez povšimnutí. Fotografické

vidění nás tak obohacuje, neboť vnímáme přírodu i ţivot kolem nás citlivěji.

Zachytí-li stejný motiv dva lidé, můţe být výsledek zcela odlišný.

Prostřednictvím vlastního snímku nabízíme druhým lidem své vlastní

vyjádření, pocity, představivost, zkušenosti i pohled na svět. Vybíráme tedy

motivy, které jsou sdělné a můţeme se k nim po čase vrátit s láskou,

nostalgií nebo jen se vzpomínkou.

„Fotograf potřebuje dobrou techniku, svěţí hlavu plnou nápadů

a hlavně štěstí, štěstí, štěstí.“ Joe Klamar


9

Kostelík na Zelené hoře byl už fotografován nesčetněkrát. V jemné a snové

podobě budu věřit, že poprvé.

1.1 Fotogeničnost

Fotogeničnost je seskupení prvků, ploch a linií, které ve spojitosti se

světlem, barvou i kompozicí obrazu působí na estetický cit diváka.

K fotografování vybíráme fotogenické, tedy líbivé, motivy. Tím není myšlen

kýč. Výrazné barvy, námět, který se bude líbit téměř všem. Fotogenický

obraz si svého diváka hledá, měl by mít hlubší smysl.

Nejčastěji fotogeničnost spojujeme s portrétem. Některá tvář je na pohled

krásná, ale na fotografii se její krása nezúročí. A naopak, obyčejný obličej

najednou oţije zvláštním výrazem a stane se zajímavým. Zjistíme, ţe je

fotogenický, coţ znamená, ţe jej vnímáme příjemně tvarově, barevně,

výtvarně a esteticky.

Někdy pomůţe náhoda, osvětlení nebo gesto. Záleţí také na tom, jak si

dokáţeme s tváří nebo i jiným motivem poradit a vystihnout právě to, co je

pro něj typické, co jej zvýrazní a předvede ho v lepším světle.

Fotogenický můţe být jakýkoli figurativní prvek. Strom, zvíře, most, balík

slámy, prostě cokoli. Strom se nám můţe zdát zajímavý a po zmáčknutí

spouště jsme zklamaní. Skutečnost je jiná a zachycení optikou také. Časem

se naučíme vidět podobně jako fotoaparát, získáme fotografický cit.

Budeme vnímat fotogenické tvary, světlo, stíny i tonální kontrast, které

společně vytvoří harmonickou scénu.

Fotogenická tvář je pouze část dobrého snímku. Ten potřebuje ještě něčím

ozvláštnit. Portrét zaostřujeme na oči, které by měly být umístěny v horní

třetině obrazové plochy. Pokud má portrétovaná osoba klobouk nebo jinou

pokrývku na hlavě, musí být buď celá, zmenšená výřezem, nesmí se dotýkat

rámu obrazu nebo ji můţeme ztmavit u rámu třeba vinětací v editoru počítače.


10

1 . 2

„V kaţdém obraze, v kaţdé ţivé věci na obraze nebo modrých očích dítěte je

něco, čemu nemůţeme rozumět. Kdybychom to poznali, všechno by se

zastavilo.“ Alfréd Stieglitz, autor nejslavnějšího snímku „Čtvrtá třída!.“ Jednoduchost fotografického obrazu Jednoduchost neznamená prostoduchost. Jednoduchý obraz ano, ale se silným obsahem. Čím jednodušší je snímek, tím by měl být jeho obsah bohatší a údernější. Jednodušší snímek se snadněji komponuje, můţeme lépe zvýraznit hlavní myšlenku. Také se v něm divák snadno orientuje, pochopí jeho obsah a je schopen doplnit si vizuálně tvary, děj nebo další obsah za rámem obrazu.

Zajímavý a jednoduchý

tvar neţivé budovy

kontrastuje s ţivým

stromem. Šikmá stěna

naznačuje prostor, ale

také směr. Dole je

b u d o v a u k o t v e n a

pevnou stěnou. 1.3 Obsah snímku Obsah snímku by měl být jednoduchý, ale se sloţitou „strukturou“. Divák by měl mít moţnost něco v obrazové scéně objevit, domyslet si nebo být něčím překvapený. Měli bychom umět nabídnout jen podstatu sdělení a oprostit fotografický obraz od všeho zbytečného, co není součástí obsahové myšlenky. Uvědomit si jen to důleţité a definovat to pro sebe. Vložit do snímku nápad, styl a estetický vklad, které jej činí obsahově zajímavým. Můţeme je vloţit před zmáčknutím spouště nebo aţ v editoru počítače. Nápad vytvoří snímek zajímavým a dodá mu jiskru. V rámci vytváření kreativní fotografie můţeme manipulovat s tonalitou, barvou, výřezem, chybným nastavením Vyvážení bílé, zesvětlovat, rozostřovat, prostě provést cokoli, co podtrhne náš nápad, dodá snímku „šmrnc“, něco navíc a zejména obsah. Bez nápadu zůstane ve snímku všednost. Obsah snímku bychom měli tlumočit vhodnou formou, která představuje výtvarné rozvrţení snímku, jeho vzhled, i to, jakým způsobem snímek divákovi předloţíme. Forma by měla obsah podpořit, souznít s ním, neboť tyto dvě sloţky jsou rub a líc jedné mince. Tmavá tonalita podpoří ponurost, kontrast vyvolá napětí, jemné barvy mohou přejít aţ k snovému vyjádření.

„Kdyţ jsem byl mladý a měl málo peněz, postavil jsem letní chatu podle

společného návrhu mé ţeny a jejího otce. Vybudoval jsem ji vlastníma

rukama. Kdyţ byla chata hotová, pořídil jsem sérii snímků. Jelikoţ byla

architektonicky ojedinělá, několik mezinárodních časopisů s architektonickou

tematikou fotografie chaty otisklo. Z honorářů, které jsem za snímky dostal,

jsem celou chatu zaplatil. Tenkrát jsem si uvědomil, ţe kvalita se vyplatí.“

Peter Nagel


13

FOTOTIP

Kdyţ zvedneme aparát a pohlédneme do hledáčku nebo na displej, čeká

nás:

 Výběr motivu, který nás zaujal a hodláme ho zachytit

 Volba dominanty snímku, tedy hlavního motivu - prvku, kvůli

kterému snímek pořizujeme

 Výběr dalších prvků do obrazové scény, které mají návaznost na

hlavní motiv

 Volba stanoviště a úhlu pohledu, kterým podpoříme nebo potlačíme

dojem prostoru a změníme rozmístění prvků ve scéně

 Kompozice obrazové scény, tedy uspořádání prvků v ní

 Vyvážení obrazových prvků a to figurativních i nefigurativních

 Volba formy snímku, kterou podpoříme obsah

 Uplatnění nápadu, vloţení překvapení, ať uţ při výběru námětu nebo

zpracování v počítači

Neměli bychom fotografovat zajímavé náměty všedně, ale dokázat

zachytit všední námět neobvykle.

„Fotograf PENN nafotil ateliérové fotografie cigaretových špačků tak,

jakoby to byly drahé šperky a nechal z nich vytvořit velké platinové tisky.

Pravdou je, že to byla polovina úspěchu těchto snímků a druhou polovinu,

tedy lesk a zájem publika, dodalo snímku jeho jméno.“ Ostr 2 2

Ostré boční slunce osvětlilo pouze tváře, vše ostatní zůstalo skryto.

Tvář muţe je blíţ, ostrá a tvář ţeny mírně rozostřená. Přesto

přitahuje více pozornosti, neboť je výrazně světlá. Spojuje je nejen

blízkost, ale i společné zaujetí.

15

2 Obrazové prvky

Do snímku vybíráme pouze takové prvky, které tvoří jeho obsah, přitahují

pozornost diváka a snímku dodávají správné napětí. To znamená, ţe kaţdý

prvek musí být funkční a mít v obraze určitou roli. Některá role prvku je

významná, jiná doplňující nebo jen náznaková. Prvkům, které jsou navíc,

obsah rozmělňují nebo mění, se musíme vyhýbat.

Některé prvky se dotýkají, prolínají a tak se navzájem ovlivňují. Podle

důleţitosti jejich role je třeba je v obraze uspořádat, tedy zvolit vhodnou

kompozici.

Určení role obrazovému prvku je jeden ze základních úkonů fotografa.

Vybíráme do obrazu jen takové prvky, které v něm budou mít určitou roli,

budou nositeli obsahu, mají k sobě vzájemný vztah. Mohou být spolu

v souladu, ale také v kontrastu. Do obrazu vkládáme prvky tak, aby

působily vyváţeně. K tomu nám pomůţe výběr stanoviště a správný úhel

pohledu. Velmi záleţí na tom, které prvky do obrazu přibereme, jak velké

bude pozadí a popředí. Běţí-li stádo koní a vzadu několik hříbat a my

vloţíme do obrazové plochy jen jednoho koně a jedno hříbě, odehraje se na

snímku zcela jiný příběh, neţ proběhl ve skutečnosti.

2.1 Základní rozdělení obrazových prvků

Kaţdý prvek má v obraze jinou roli. Prohlédneme-li si jakýkoliv snímek,

najdeme na něm řadu konkrétních objektů, postavy, zvířata, rostliny,

budovy, věci, ale také barvy, různé geometrické tvary, linie, světlá i tmavá

místa.

Prvky, které vybereme, by se měly stát nosnými prvky obrazové scény.

Jsou to prvky, které mají divákovi co říci, jsou výrazné, kompozičně

skladebné a vzájemně vyváţené. Kdyţ se podíváme do hledáčku svého aparátu, měli bychom se naučit vnímat dvě skupiny těchto prvků. Figurativní - skutečné objekty Nefigurativní - barvy, linie, tonalita, ostrost, neostrost, světlo a stín, kontrast, rytmus

Figurativním prvkem je

květ, nefigurativním

tonální kontrast. Odlišná

a velmi jemná tonalita

umoţňuje světlému

květu vyniknout a přesto

se neprosazuje na jeho

úkor.

17

18

Figurativním prvkem je postava a kotouče. Ţlutá barva jako prvek nefigurativní

má ve snímku důleţitou roli, neboť kotouče silně zvýrazňuje. Hlava i ruce tvoří

trojúhelník. Přidáme-li k nim i kotouče, vznikne další obrazec. Snímek si

prohlíţíme ve sledu těchto bodů. Ruce i kotouče jsou zřetelné, nepřekrývají se.

Zaujetí v obličeji dodává snímku ţivost a napětí.

Figurativní prvky, tedy konkrétní figury, postavy, budovy, stromy, věci

jsou nositeli obsahu, mají určitý tvar, velikost, ale i různou důleţitost. A tyto

vlastnosti hrají velmi důleţitou roli při rozmisťování prvků v obraze. Není

jedno, zda malý objekt a důleţitý je vzadu, kdeţto velký a nedůleţitý bude

vpředu a v místě, které si na fotografii prohlíţíme nejvíce.

Představují je skutečné objekty, tedy figury. Můţe to být postava, zvíře,

dům, pole, květina, obloha, strom. Těmto figurám přidělujeme v obraze

různou roli. Můţe to být role hlavního nebo vedlejšího motivu, ale i popředí,

pozadí nebo role doplňující.

Podloubím prochází dívka. Tu zvolíme jako hlavní motiv. Měla by být blízko,

větší a výrazná. Podloubí se stává popředím a pozadím. Můţeme však roli

hlavního motivu přidělit podloubí a dívka bude jím pouze v zadní části

podloubí procházet. Stane se motivem vedlejším a měřítkem.

Jen jedinému prvku můţeme přidělit roli dominantní nebo vedlejší,

podpůrných prvků můţe být více, ale popředí a pozadí bývá také jenom

jedno. Dominantní prvek, tedy hlavní motiv, však můţe tvořit ucelená

skupina osob, zvířat, věcí, květin, prostě čehokoli.

Nefigurativní prvky, mají většinou podpůrnou roli, neboť dokáţí některý

prvek zvýraznit, třeba barvou, tonálním kontrastem, světlem nebo se podílí

na tvorbě atmosféry. Často se stávají záchytnými body, zejména linie,

barva, světlo a stín, kontrast nebo rytmus. Jejich úkolem je přitáhnout

pozornost diváka a vytvářet rovnováhu v obraze. Vhodným a zejména

nápaditým vyuţitím se stávají tvůrčím nástrojem, který posune snímek od

dokumentu ke kreativnímu snímku. Tyto prvky vyuţíváme k podpoře nebo naopak ke ztlumení určitých konkrétních objektů. Ţlutá barva halenky zvýrazní dívku, která je hlavním motivem. Šedou aţ černou ztmavíme ruku, která je „přeříznutá“ rámem obrazu, aby nebudila pozornost. Tonalita, tedy tmavé a světlé tóny dodávají jas nebo ponurost, linie mohou zdůraznit prostor a světlo ovlivní atmosféru snímku. 2.2 Role prvků v obraze Do obrazové plochy vkládáme pouze funkční prvky a co nejmenší počet těch, jejíchţ pomocí se snímek stane nepřehledným. Chceme-li zachytit čápa na hnízdě, není třeba, aby v obraze byl také sloup elektrického vedení. Čápa vybereme jako dominantu, tedy hlavní motiv. Měl by více vyniknout, abychom se mohli soustředit na jeho rozevřená křídla a nic nás nerušilo. Hnízdo bude prvkem vedlejším, které navazuje na hlavní motiv, je s ním spjato a do obrazu patří. Podává informaci, ţe čáp neletí, není u rybníka, ale stojí na hnízdě. Ponecháme-li obraz v barvě, nejvíce pozornosti bude přitahovat bílá, výrazný hlavní motiv, tedy čáp a cihlově červený komín. Při výběru prvků do obrazové scény bychom měli mít jasno, který prvek bude dominantní a které prvky jej budou obsahově doplňovat.

FOTOTIP

Figurativní prvky tvarem, umístěním a vztahem mezi sebou, ovlivňují

obsah snímku

Nefigurativní prvky slouţí podpůrně a zejména jako tvůrčí nástroj Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist