načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Základy klinické adiktologie - Kamil Kalina; kolektiv

Základy klinické adiktologie

Elektronická kniha: Základy klinické adiktologie
Autor: ;

Adiktologie je multidisciplinární obor, který se zaměřuje na prevenci, léčbu a výzkum užívání návykových látek a jiných forem potenciálně závislostního chování, jejich dopadů na ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  441
+
-
14,7
bo za nákup

hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3% 95%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 388
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-1411-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Adiktologie je multidisciplinární obor, který se zaměřuje na prevenci, léčbu a výzkum užívání návykových látek a jiných forem potenciálně závislostního chování, jejich dopadů na jedince a na společnost a na sociální reintegraci osob, které v důsledku takových forem chování strádají. Klinická adiktologie zužuje ohnisko na témata relevantní pro přímou práci s klientem. Jde o "léčbuu" v širším slova smyslu, kam patří nejen medicínské služby, ale všechny specializované služby, které jsou poskytovány současným nebo bývalým uživatelům drog v souvislosti s jejich užíváním psychotropních látek, tj. různé typy ambulantní léčby a služeb, nemocniční péče, rezidenční léčba v terapeutických komunitách, nízkoprahové služby zaměřené na snižování rizik plynoucích ze zneužívání drog, léčba a služby ve vězení atd. Kniha "Základy klinické adiktologiee" je jedinou publikací svého druhu na trhu a představuje obor ve všech jeho aspektech.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Kamil Kalina; kolektiv - další tituly autora:
Zákazníci kupující zboží "Základy klinické adiktologie" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

doc. MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc., a kolektiv

ZÁKLADY KLINICKÉ ADIKTOLOGIE

Autorský kolektiv:

MUDr. David Adameček

PhDr. Jiří Broa

MUDr. Jiří Dvořáček, PhD.

PhDr. Dana Dobiáová

PhDr. Magdalena Frouzová

PhDr. Martin Hajný, PhD.

Mgr. Barbara Janíková

MUDr. Petr Jeřábek, PhD.

Mgr. Ale Kuda

MUDr. Stanislav Kudrle

MUDr. Jakub Minařík

Mgr. Lenka Miovská

doc. PhDr. Michal Miovský, PhD.

Mgr. Pavlína Gabrhelíková Müllerová

MUDr. Petr Popov

PhDr. Martina Richterová Těmínová

MUDr. Vratislav Řehák

MUDr. Tomá Zábranský, PhD.

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

www.grada.cz

jako svou 3436. publikaci

Odpovědná redaktorka Jana Jindrová

Sazba a zlom Milan Vokál

Počet stran 392

Vydání 1., 2008

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

Š Grada Publishing, a.s., 2008

Cover Photo Š profimedia.cz

ISBN 978-80-247-1411-0

verze osvit 1, Friday, Wednesday, 17th September, 2008, oříznout


OBSAH

PŘEDMLUVA ....................................11

ČÁST I. BIO-PSYCHO-SOCIÁLNÍ MODEL V TEORII A PRAXI

1. BIO-PSYCHO-SOCIÁLNĚ-SPIRITUÁLNÍ MODEL ZÁVISLOSTI JAKO

VÝCHODISKO K PRIMÁRNÍ, SEKUNDÁRNÍ A TERCIÁRNÍ PREVENCI

A KVALIFIKOVANÉ POMOCI ..........................17

1.1 Kořeny závislosti ................................18

1.2 Primární prevence ................................18

1.3 Sekundární prevence ..............................20

1.4 Terciární prevence ................................22

2. NEUROBIOLOGIE ZÁVISLOSTI .........................25

2.1 Systém odměny a jeho přirozená funkce ....................26

2.2 Dalí funkčně blízké mozkové systémy .....................27

2.3 Droga jako umělý zdroj odměny ........................28

2.4 Funkční změna systému odměny rozmazlený mozek ............33

2.5 Craving .....................................33

2.6 Odvykací stav ..................................34

2.7 Důsledky neurobiologického modelu na pojetí závislosti a terapie .......35

3. PSYCHOLOGICKÉ, VÝVOJOVÉ A RODINNÉ FAKTORY VZNIKU

A UDROVÁNÍ ZÁVISLOSTI ...........................41

3.1 Rodinné faktory .................................41

3.2 Psychologické mechanismy, vývojové potřeby a závislost ...........46

3.3 Závěr .......................................51

4. PSYCHOPATOLOGIE ZÁVISLOSTI .......................53

4.1 Fenomén závislosti ...............................53

4.2 Syndrom závislosti ...............................54

4.3 Osobnostní dispozice ke vzniku závislosti a kodependence ..........56

4.4 Motivace látkově závislých ...........................64

4.5 Psychopatologie komplikací ...........................67

4.6 Psychopatologie duální diagnózy ........................70

5. PSYCHIATRICKÁ KOMORBIDITA .......................75

5.1 Vymezení pojmu psychiatrická komorbidita ..................75

5.2 Prevalence psychiatrické komorbidity .....................77

5.3 Diagnostika ...................................80

5.4 Důsledky psychiatrické komorbidity pro léčbu .................81

5.5 Zvládání psychiatrické komorbidity .......................82

5.6 Kazuistické ilustrace ...............................83

6. SOMATICKÉ KOMPLIKACE A KOMORBIDITA ...............88

6.1 Lokální komplikace spojené s aplikací drog ..................89

6.2 Postiení orgánů a systémů v souvislosti s uíváním drog ...........90

6.3 Krví přenosné infekční choroby u injekčních uivatelů drog ..........92

ČÁST II. METODY PŘEDLÉČEBNÉ INTERVENCE, LÉČBY

A NÁSLEDNÉ PÉČE

7. HARM REDUCTION: ČASNÉ INTERVENCE V NÍZKOPRAHOVÝCH

SLUBÁCH .....................................99

7.1 Harm reduction .................................100

7.2 Kritika harm reduction .............................103

7.3 Nízkoprahový přístup a nízkoprahové programy ...............104

7.4 Závěr ......................................108

8. PORADENSTVÍ V TERÉNNÍ A KONTAKTNÍ PRÁCI ............111

8.1 Obecné vymezení ...............................111

8.2 Poradenství v programech pro uivatele návykových látek ..........112

8.3 Principy poradenství u uivatelů návykových látek ..............114

8.4 Poradenství v terénu ..............................116

8.5 Poradenství v kontaktním či poradenském centru ...............116

8.6 Poradenství s uivatelem ............................117

8.7 Znalosti, dovednosti a osobnost poradce ....................118

9. PORADENSTVÍ A PRÁCE S MOTIVACÍ ....................121

9.1 Vývoj pohledu na motivaci ke změně ....................121

9.2 Cíle motivačního rozhovoru ..........................122

9.3 Teoretická východiska motivačního rozhovoru ................123

9.4 Základy metody motivačního rozhovoru ...................125

9.5 Závěr ......................................128

10. ZVLÁDÁNÍ AKUTNÍ INTOXIKACE A ODVYKACÍCH STAVŮ ......131

10.1 Alkohol .....................................133

10.2 Opioidy .....................................135

10.3 Kanabinoidy ..................................137

10.4 Sedativa a hypnotika ..............................138

10.5 Stimulancia (zejména pervitin a kokain) ....................140

10.6 Halucinogeny ..................................141

10.7 Rozpoutědla ..................................141 11. FARMAKOTERAPIE PORUCH VYVOLANÝCH ÚČINKEM

NÁVYKOVÝCH LÁTEK A SUBSTITUČNÍ LÉČBA ..............145

11.1 Farmakoterapie poruch vyvolaných jednotlivými látkami ...........146

11.2 Substituční léčba u závislostí na opioidech ..................152

12. PSYCHOTERAPIE V LÉČBĚ ZÁVISLOSTÍ ..................159

12.1 Obecně o psychoterapii a psychoterapiích ...................159

12.2 Transteoretické účinné faktory v psychoterapi u návykových poruch .....160

12.3 Terapeutický vztah ...............................164

12.4 Psychoterapie zaměřené na změnu chování ..................167

12.5 Psychoterapie zaměřené na změnu osobnosti a podporu jejího zrání .....172

12.6 Skupinové terapie ...............................175

12.7 Závěr: psychoterapie v kontextu léčby závislostí ...............179

Příloha: Původní metody skupinové psychoterapie se závislými:

synanonský encounter a bonding ......................180

13. RODINNÁ TERAPIE A PRÁCE S RODINOU .................187

13.1 Východiska a vývoj rodinné terapie ......................187

13.2 Skupiny s blízkými závislých .........................191

13.3 Rodinná terapie .................................192

13.4 Pravidla pro práci s rodinou ..........................195

13.5 Závěr ......................................196

14. TERAPEUTICKÁ KOMUNITA A JEJÍ APLIKACE ..............199

14.1 Definice terapeutické komunity ........................199

14.2 Historie a vývoj terapeutických komunit ...................199

14.3 Společné znaky terapeutických komunit ....................201

14.4 Terapeutické komunity v České republice ...................202

14.5 Charakteristika terapeutických komunit pro závislé ..............203

14.6 Cíle a prostředky terapeutické komunity ....................206

Příloha: Účinné faktory terapeutické komunity v léčbě závislostí

(Kooyman, 1993; úprava Kalina, 2000) ....................210

15. SOCIÁLNÍ REHABILITACE A NÁSLEDNÁ PÉČE ..............215

15.1 Sociální rehabilitace ..............................216

15.2 Nezbytné sloky programu následné péče ...................217

15.3 Tým programu následné péče .........................221

15.4 Praxe následné péče ..............................221

15.5 Návaznost v systému péče ...........................222

16. PREVENCE A ZVLÁDÁNÍ RELAPSU .....................225

16.1 Co je vlastně prevence relapsu .........................226

16.2 Recidiva nebo relaps? .............................226

16.3 Vysoce rizikové situace ............................229

16.4 Craving (baení) ................................229

16.5 Dovednosti zvládání ..............................230

16.6 Pocit vlastní účinnosti .............................231

16.7 Syndrom poruení abstinence .........................231

16.8 Dynamika relapsu skrytí předchůdci .....................232

16.9 Prevence relapsu v praxi ............................233

ČÁST III. PRÁCE SE SPECIFICKOU KLIENTELOU

17. ZÁVISLOST NA PROCESECH ..........................237

17.1 Gambling ....................................237

17.2 Závislost na komunikačních médiích .....................243

17.3 Závěr ......................................249

Příloha: Anketa podivného chování .....................249

18. DĚTI A MLADISTVÍ ...............................253

18.1 Charakteristika cílové skupiny .........................254

18.2 Děti .......................................255

18.3 Dospívající ...................................257

18.4 Závěr ......................................262

19. ENY A MUI JAKO SPECIFICKÉ CÍLOVÉ SKUPINY ...........265

19.1 Genderová specifika en uivatelek drog ..................265

19.2 Genderově vstřícné léčebné programy .....................266

19.3 Genderový problém v terapeutické komunitě pro drogově závislé ......268

19.4 Genderová specifika muů uivatelů drog ..................270

19.5 Genderová citlivost a rovný přístup ......................271

19.6 Závislé matky s dětmi .............................272

20. UIVATELÉ DROG V KONFLIKTU SE ZÁKONEM .............275

20.1 Pachatelé drogové kriminality ve statistických datech .............276

20.2 Pachatelé drogové kriminality z jakých cílových skupin se rekrutují ....277

20.3 Specifika práce s uivateli drog v konfliktu se zákonem ...........279

20.4 Specifické sluby pro uivatele drog v konfliktu se zákonem .........287

20.5 Závěr ......................................288

ČÁST IV. PODPORA ÚČINNÝCH INTERVENCÍ

21. FAKTORY VÝZNAMNÉ PRO LÉČBU, ZMĚNU A ÚZDRAVU .......293

21.1 Faktory na straně klienta ............................293

21.2 Faktory v průběhu léčby ............................295

21.3 Faktory úzdravy: co znamená změna .....................298

21.4 Faktory ivotních etap, vývojové úkoly ....................300

21.5 Faktory na straně léčebného programu a zařízení ...............301

Příloha: Co znamená účinná léčba .......................303

22. EVALUACE ADIKTOLOGICKÝCH PROGRAMŮ A SLUEB .......307

22.1 Základní předpoklady pro provádění evaluace ................307

22.2 Teoretická východiska a aplikační monosti evaluace .............309

23. VÝZKUM V ADIKTOLOGII ...........................317

23.1 Kvantitativní drogová epidemiologie .....................318

23.2 Kvalitativní drogová epidemiologie ......................331

PŘÍLOHY

PŘEHLED PSYCHOTROPNÍCH LÁTEK A JEJICH ÚČINKŮ .......339

1. Alkohol ...................................341

2. Opioidy a opiáty ...............................344

3. Zneuívaná farmaka s psychotropním účinkem ...............349

4. Konopné drogy ...............................351

5. Halucinogeny ................................354

6. Psychomotorická stimulancia ........................356

7. Těkavé látky .................................360

8. MDMA a taneční drogy ...........................362

9. Tabák ....................................364

SYSTÉM PÉČE A JEHO SLOKY ........................369

1. Terénní programy ..............................370

2. Nízkoprahová kontaktní centra .......................372

3. Detoxifikační jednotky ...........................375

4. Substituční léčba ...............................376

5. Ambulantní léčba ..............................378

6. Denní stacionáře ...............................379

7. Střednědobá ústavní léčba ..........................381

8. Terapeutické komunity ...........................382

9. Doléčovací programy ............................382

10. Ostatní zařízení a sluby ...........................384

SEZNAM ZKRATEK ...............................387


PŘEDMLUVA

Pojem adiktologie

1

se v naí odborné veřejnosti íří od počátku tohotodesetiletí a je stále více přijímán. Značnou zásluhu na tom má zejména odborný časopis

Adiktologie, který vychází od roku 2001, a bakalářský studijní obor Adiktologie,zahájený na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v roce 2005.

Adiktologii chápeme jako multidisciplinární obor, který se zaměřuje na prevenci,

léčbu a výzkum uívání návykových látek a jiných forem potenciálně závislostního

chování, jejich dopadů na jedince a na společnost a na sociální reintegraci osob, které

v důsledku takových forem chování strádají. Obor vznikl v důsledku postupněnarůstajícího propojování nových poznatků o příčinách a rozvoji závislého chování z oborů

medicíny, psychologie, sociologie a sociální práce. Jeho jádrem jebiosycho-sociální

model závislosti a léčby podle Světové zdravotnické organizace (WHO), současně

vak obor reflektuje i poznatky z dalích vědních oborů, jako jsou např. ekonomika,

právo, kriminologie, pedagogika, politologie, religionistika či kulturní a sociálníantropologie. Ke studiu specifických forem lidského chování s potenciálem vytvoření

závislosti tedy adiktologie přistupuje v irím výkladovém rámci studia kulturních,

historických, sociálních, ekonomických, environmentálních a strukturálních podmínek

a faktorů, je ovlivňují chování člověka.

2

V jádru tohoto pojetí adiktologie je tudí to, co Jaroslav Skála v minulosti nazýval

ATologie (alkoholismus a toxikomanie). Multidisciplinární přístup, který volíme,

pak odpovídá jednomu ze zřetelných soudobých trendů vývoje vědních oborů aodborné práce: vedle stále větí diverzifikace a hyper-specializace, která je patrná odsamého počátku vědy v naí civilizaci, se stále více dostává ke slovu mezioborováintegrace, zaměřená z různých stran na určitý problémový okruh, ohnisko či téma.

Příkladem v nám blízké oblasti můe být např. obor veřejného zdraví (public health)

nebo duevního zdraví (mental health).

3

Byl to ostatně právě Jaroslav Skála, zakladatel

české adiktologie, který mezioborový přístup zastával a prosazoval v dobách, kdy to

bylo neobvyklé a kdy dominoval přístup biomedicínský v konfrontaci s přístupy

sociálně-výchovnými a morálními.

4

Jedním z paradigmat patriarchy oboru, v nich

/ 11

1

Z latinského addictus a řeckého logos. Pojem je tvořen obdobně jako např. antropologie, gerontologie nebo

neonatologie. Posledně jmenovaný název oboru pak ukazuje, e se připoutí i kombinace latinského a řeckého

základu, co je v případě adiktologie nezbytné: řecké exartemenón či exartemené je slovo mimo Řecko zcela

neznámé a spojení exartemologie by asi vechny překvapilo, zatímco latinský výraz je přes anglické addict

iroce srozumitelný a občas se setkáváme i s anglickými termíny addictology, addictologic/al. 2

Viz Výroční zpráva za rok 2006, Centrum Adiktologie, Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty UK v Praze.

Toto pojetí odpovídá okruhu témat, jím se zabývá současná Společnost pro návykové nemoci České lékařské

společnosti J. E. Purkyně (SNN ČLS JEP), která je nejvíce mezioborová ze vech odborných společností ČLS

JEP. Za zmínku stojí, e na podporu práce a rozvoje SNN byl v roce 2007 zaloen Český adiktologický institut. 3

Viz např. Miovský, M. (2007). Zdravotnický obor adiktologie: reflexe vzniku, současného vývoje a budoucího

směřování kvalifikačního studia. Adiktologie, 7 (2), s. 138153. se leckdy k vlastnímu překvapení stále pohybujeme, je i to, e rozvoj oboru má odpovídat na soudobé poznatky i potřeby praxe a jít vdy o krok dál za tuto aktuální reflexi.

Co je tedy klinická adiktologie? Tento pojem zuuje ohnisko na témata relevantní

pro přímou práci s pacientem či klientem.

5

Jde tedy o léčbu v irím slova smyslu,

kam např. v pojetí EMCDDA

6

patří nejen medicínské sluby, ale vechnyspecializované sluby, medicínské i nemedicínské, které jsou poskytovány současným nebo

bývalým uivatelům drog v souvislosti s jejich uíváním psychotropních látek, tj.

různé typy ambulantní léčby a slueb, nemocniční péče, rezidenční léčba vterapeutických komunitách, nízkoprahové sluby zaměřené na sniování rizik plynoucích ze

zneuívání drog, léčba a sluby ve vězení atd.

7

Tento okruh jsme v této publikacirozířili o práci s rodinou a blízkými identifikovaného klienta či pacienta, co je nedílná

a efektivní součást řady uvedených programů a slueb (v ČR opět Skálovou zásluhou).

Prozatímním vrcholem mezioborového pojetí adiktologie je dvousvazkovápublikace Drogy a drogové závislosti z roku 2003.

8

Rozsáhlá publikace (cca 830 stran,

90 kapitol, 40 autorů), známá pod pracovním názvem Textbook, je pokládána zavýznamný ediční i autorský čin, který ukázal, e česká odborná obec je dostatečněkometentní a sebevědomá, aby mohla takové dílo vytvořit z vlastních zdrojů a netěit

pouze z překladů. Časem se vak ukázalo potřebné pokročit dál a více do hloubky.Téměř po pěti letech jsme k tomu přistoupili se zúeným a poněkud obměněnýmautorským týmem a v zúeném rozsahu (19 autorů, 25 kapitol či obdobných celků) sohniskem ve výe vysvětleném úseku klinické adiktologie. Z mnoha důvodů nebyla

moná ani ádoucí pouhá replika kapitol v Textbooku: bylo nezbytné přinést určitou

přidanou hodnotu, a u ve formě tematické integrace, nebo ve formě obohacení

o nové poznatky z praxe či z literatury. Věřím, e se to podařilo v přesvědčivé míře.

Publikace je rozdělená do několika částí. První část zobrazuje různé dimenze

biosycho-sociálního modelu WHO a pokračuje v pokusu jej rozířit na model

biosycho-sociálně-spirituální, přičem pojem spirituální reflektuje v poslední

době vzrůstající zájem zahraničních i naich autorů zabývajících se léčbou závislostí

o problematiku smyslu ivota, o duchovní, hodnotový a existenciální rozměr, jeho

deficit u alkoholismu kdysi jasnozřivě spatřil Carl Gustav Jung. Druhá část pojednává

o metodách, které se v rámcibiosycho-sociálního modelu pouívají a které jsme

charakterizovali jako léčba v irím slova smyslu: jde o metody předléčebnéintervence, léčby, sociální rehabilitace a následné péče. Třetí část se soustřeďuje naspe>12 / Základy klinické adiktologie

4

Viz Kalina, K. (2003). Modely závislosti a přístupy k uivatelům drog. In: Kalina, K., et al.Drogy a drogovézávislosti mezioborový přístup. Kapitola 1/8. Praha: NMS/Úřad vlády ČR. 5

Kliné je řecky lůko; pojem klinický vak i v medicíně dávno přesáhl okruh nemocniční léčby. 6

European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addictions, agentura Evropské unie se sídlem v Lisabonu. 7

Viz Zábranský a Miovský: Výzkum v adiktologii, kapitola 23 v této publikaci. 8

Kalina, K., et al. (2003).Drogy a drogové závislosti mezioborový přístup. Praha: NMS/Úřad vlády ČR.Publikace vznikla za podpory Rady Evropy Skupiny Pompidou v rámci programu DDRSTP II (Drug DemandReduction Staff Training Programme); český projekt DDRSTP II-CR vedl Josef Radimecký. V rámci projektu

DDRSTP II-CR vznikla jetě předtím publikace lexikonového typu: Kalina, K., et al. (2001).Mezioborovýglosář pojmů z oblasti drog a drogových závislostí. Praha: Filia Nova / Úřad vlády ČR. Těmito dvěma publikacemi

jsme promluvili sami k sobě i do Evropy o své tradici a úrovni: kromě děl v anglickém, francouzském aněmeckém jazyce nic podobného neexistuje. cifickou klientelu a kromě jiného přivádí do okruhu pozornosti v duchu výeuvedeného pojetí oboru adiktologie i závislostní chování, ve kterém nehraje roli látka vyvolávající závislost, ale proces (hráčství nebo podlehnutí komunikačním médiím). Jakkoli jejich začlenění můe vyvolat spory, je zřejmé, e vnějí substance nemusí být výhradní determinantou vzniku chování závislostního typu. Tzv. nelátkovézávislosti (dosud řazené do kategorie nutkavých poruch) hrají stále větí roli v naemproblémovém okruhu a lze si představit budoucnost, kdy uívání některých návykových látek ji bude nahrazeno právě procesy.Čtvrtá částknihy přináí kapitoly zobecnějích oblastí, významných pro adiktologickou praxi a podporujících účinné intervence. Přílohy podávají podle jednotné osnovy přehled jednak o jednotlivých návykových látkách, jejich účinku a riziku, jednak o jednotlivých slokách systému odborné péče o uivatele a závislé.

V pozadí publikace je nepříli snadná editorská práce, nezbytná k tomu, abypublikace tohoto typu byla více ne sborníkem. Adiktologie je nejen mezioborovou, ale v naí zemi i meziosobnostní a mezigenerační záleitostí. Stejně jako v předchozích případech je zřejmé, e kolektivní monografie je zrcadlem stavu naí odbornékomunity. Kromě jiného ukazuje, e střední či zralejí generace, která část své odbornédráhy proila (nebo ji alespoň začínala) v podmínkách mezinárodní izolace, nedostatku odborné literatury a minimálních publikačních moností, můe i dnes představovat mimořádný zdroj praktických zkueností a tvořivých mylenek. Na druhé straně lze zaznamenat dynamický nástup mladé generace, která plně vyuívá soudobýchmoností a její přísluníci se v relativně nízkém věku stávají kompetentními profesionály i ve smyslu kultury psaní odborných textů. Mezigenerační soutě přináí nové podněty; zároveň je jasné i bez rozpletení odborných anamnéz, vlivů a následovnictví, e zde v tom nejlepím smyslu slova existuje i mezigenerační či transgenerační kontinuita.

Při tak velkém rozsahu díla a počtu autorů je pochopitelně problémem vnitřníjednota, soudrnost a nepřekrývání obsahu jednotlivých kapitol. Některá témata se vícekrát opakují, obvykle vak z různých pohledů a v rámci autorské logiky přísluné kapitoly či přílohy. Nahrává tomu i průniková koncepce kapitol a přehledových příloh. Vprůřezu různých autorských prezentací se také leckdy setkáváme s jakýmsi panelem názorů k určitým tématům a problémům, jako je např. motivace k léčbě, vztahpsychoterapie a farmakoterapie, uití medikamentózní léčby v určitých situacích, akcent na behaviorální (či kognitivně behaviorální) a/nebo psychodynamické komponenty v nefarmakologických intervencích apod. I kdy tyto průniky a vnitřní diskuse často nesplňují poadavek učebnicové jednoznačnosti, nebylo mým záměrem tentozajímavý rozměr publikace eliminovat.

Zároveň se objevuje řada tematických mezer. Přes vekerou snahu jsme stále mnoho dluni tématu legálních a tolerovaných drog: těkavým látkám, tabáku a zejménaalkoholu, i kdy jeho akční rádius ve smyslu zdravotních a sociálních kod má přiblině desetinásobný rozsah ne nelegální drogy. Nejsou zcela sjednocenéfarmakoterapeutické přístupy a jejich postavení vedle přístupů psychosociálních; v nich pak chybí zejména podrobnějí zpracování repertoáru poradenských, časných a skupinových intervencí českými autory. Dalím dluhem je téma case management jako rámce a zázemí odborných intervencí. Co se týče specifické klientely, vzrůstá důleitostetnických minorit a migrantů, ale k odbornému zpracování praktických zkueností čas

Předmluva / 13


zatím jetě nedozrál. Tato prázdná nebo nedostatečně zaplněná místa jsou výzvou

k autorské a editorské práci v dalích letech.

Nakonec v celé koncepci publikace i v jednotlivých kapitolách se jistě najde řada nedostatků a na samém konci zůstává, jako vdy, pocit, e by se vechno jetě mělo přepracovat. Ale jednou je nutné dílo uzavřít a poděkovat vem, kteří se na něm vjakékoli roli podíleli, i těm, kteří je v pracovních i osobních vztazích při tom podporovali.

Sám za sebe chci poděkovat: n nakladatelství Grada za to, e se publikace ujalo, a oborové éfredaktorce paní

Mgr. Gabriele Plickové za trpělivost s poněkud opoděným dodáním publikace

(1 rok a 1 měsíc oproti počáteční dohodě); n autorskému týmu za jeho odpovědný přístup vůči tématům i vůči mé editorskéaktivitě v řadě případů mi to přineslo korektivní emoční zkuenost v pozitivním

smyslu ve srovnání se spoluprací v minulosti; n sdruení SANANIM a Centru adiktologie za kolegiální podporu při této odborné

práci; n své rodině a nejbliím blízkým za osobní podporu a toleranci vůči člověku, který

tráví večery, noci a víkendy u počítače s prazvlátní neziskovou motivací; té

s vděčnou vzpomínkou na mou zemřelou enu Janu, která tohle dobře znala celých

30 let.

Jménem autorského týmu věnuji tuto publikaci památce zakladatele českéadiktologie, doc. MUDr. Jaroslava Skály, CSc., nositele státního vyznamenání Za zásluhy. Ná velký učitel, který odeel 25. listopadu 2007 ve věku 91 a půl roku, by z ní měl jistě radost. Praha, listopad 2007 doc. MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc. 14 / Základy klinické adiktologie

I.

Biosycho-sociální model

v teorii a praxi

1. BIO-PSYCHO-SOCIÁLNĚ-SPIRITUÁLNÍ

MODEL ZÁVISLOSTI JAKO VÝCHODISKO

K PRIMÁRNÍ, SEKUNDÁRNÍ A TERCIÁRNÍ

PREVENCI A KVALIFIKOVANÉ POMOCI

Stanislav Kudrle

Vznik závislosti na návykových látkách ovlivňuje v základě fakt, e jako

ivé bytosti se a priori s tématem závislosti konfrontujeme od prvních chvil ivota.

Vyvíjíme se v absolutní závislosti na organismu matky v jejím lůně a nebyli bychom

se schopni rozvinout v moudré lidské bytosti homo sapiens, kdyby ihned po narození

nebyla k dispozici dost citlivá péče dospělé blízké bytosti. Stejně tak jsme závislí na

spoustě dalích okolností a faktorů, které buď neumíme ovlivňovat, jako je vzduch,

voda, sluneční energie, zemská přitalivost, nebo se o to nějak pokouíme, jako je to

u závislosti na podpoře nebo dokonce mínění druhých.

V prvotních fázích naí existence je tedy nae vědomí Vlastního já (Self) formováno

proitky splynutí, spojitosti, jednoty se Vím, co je. Míru závislosti podtrhuje nabiologické úrovni fakt, e přestoe jsme jedincem ji v lůně mateřském, je řada ivotně

důleitých funkcí přímo obstarávána matkou. I po narození je nezbytné vytvářenízástupného lůna citlivou péčí, bez které by sotva porozený ivot skončil.

Na úrovni psychologické, sociální a spirituální se Já dítěte vyvíjí v intimní symbióze

s matkou, tedy za absence jiného kontextu, jiného světa. Já a matka Jedno jsme, jsme

Ve, co je. Na spirituální úrovni patrně není diferencovaný ani proitek Já a matka,

ale daleko spíe Já se identifikuje se Vím, co je. Chybí proitek separace, v ideálním

případě se plod vyvíjí za absence ruivých elementů, které by informovaly o dualitě

a protikladech vnějího světa.

Záhy vak, v okamiku porodu, začínáme svoji neodbytnou cestu za samostatností,

nebo snad zdánlivou samostatností. Zejména pak v období puberty je tento apel

zvlátě silný: hledáme cestu od závislosti k nezávislosti. Napětí, které v dimenzi

závislost vs. nezávislost proíváme, je zároveň součástí vývoje nás vech, celéspolečnosti. Je hnací silou, je jedním ze základních ivotních dilemat. Někdy zůstanenezávislost pomyslným ivotním cílem, kdy dospěje do své karikované formy, kdy

probojovávaná nezávislost končí jinou závislostí, např. na návykových látkách.

/ 17


1.1 KOŘENY ZÁVISLOSTI

Chceme-li najít hlubí kořeny vzniku závislosti, je třeba zabývat sepodstatou ivotních dilemat. Tedy tím, e ivot ijeme ve světě vztahu protikladů zrození

a smrt, světlo a temnota, radost a al, těstí a utrpení, láska a nenávist apod. Vztah

těchto dualit je antagonistický, vyvolává napětí, je zdrojem neklidu, tueb a hledání,

je zodpovědný za základní dynamiku vývoje vůbec.

V onom hledání obvykle nacházíme hlubí lidské motivace a potřeby: n potřebu vyhnout se bolesti či nalézt zklidnění, ulevit si od bolesti fyzické i duevní

na individuální či na kolektivní úrovni. Patří sem i bolest z proívané nudy, zneuspokojení, bolest z pocitů odlinosti od druhých, z nízkého sebehodnocení; n potřebu cítit se energický, výkonný, kompetentní, bezproblémový, zbavit sevnitřních zábran, dosáhnout euforie a radosti; n potřebu transcendence utrpení v záitku splynutí a/nebo sebepřekročení, jednoty

se sebou samým a s druhými, jednoty s Bohem a podobně.

Tyto tři vektory jsou hluboce zaloeny. Jsou zčásti nevědomé, zčásti suvědomovaným a reflektovaným dopadem. Mají i svoji biologickou komponentu a sílu instinktu. Vechny tři nacházejí i své korespondující drogy, které umocňují tyto proitky: n opioidy látky tlumící bolest, n stimulancia látky přináející slast a euforii, n psychedelika (sloenina slov psyché = due a delein = zjevovat) látky zjevující

cosi z nejhlubích úrovní lidské psychiky.

Při vytváření programů primární prevence, sekundární prevence (aktivní léčba) a terciární prevence (prevence kod, sociální sluba) bychom vdy měli reflektovat úvodní premisu. To znamená respektovat přirozené zákonitosti vývoje závislosti na návykových látkách a programy volit jako jakési moné výhybky vpatologickém vývoji.

1.2 PRIMÁRNÍ PREVENCE

Primární prevence si klade za cíl odradit od prvního uití drogy nebo alespoň

co nejdéle odloit první kontakt s drogou. Specifickým cílem je předcházet uívání

mezi rizikovou populací (Kalina a kol., 2001, heslo primární prevence).

Primární prevence má programově podporovat zrání jedince, aby co nejbezpečněji proel cestou hledání vlastní identity. Má rozvíjet jednotlivé předpokladybio-psycho-sociálně-spirituální komplexity člověka, působit na celou společnost diferencovaně, se zaměřením na cílové skupiny. 18 / Základy klinické adiktologie Biologický předpoklad Sem patří například přiměřený zájem o své tělo, pohyb, starost o výivu, o fyzické zdraví, včasná léčba nemocí, prevence úrazů, účinná rehabilitace fyzických handicapů. V mnoha případech vidíme, e návykové látky jsou zprvu uívány jako analgetika pro chronickou a patně léčenou bolest, e zranění mladého sportovce bez adekvátní celostní rehabilitace a náhlá ztráta cíle bývají spoutěčem únikového braní.Nerozpoznané poruchy příjmu potravy, například obezita, jsou léčeny pomocí amfetaminů. Psychologický předpoklad Nejčastějí faktory stojící na počátku abúzu návykových látek jsou proitky nudy, zvědavost na mimořádné proitky, absence vlastního programu, naruené hranice, nízké sebehodnocení. Uivatelům drog často chybí zaujetí pro pěstovánídiferencovaných potřeb a zájmů. Jedinec není veden k samostatnosti v rodinném kruhu, a tak si samostatnost prosazuje v oblastech, kam za ním rodiče nemohou ve změněnýchstavech vědomí. Primární prevencí je pak učení se intimitě ve vztazích, otevřenékomunikaci a sdílení hodnot s druhými. Učení se asertivitě, hranicím, tvorbě vlastních programových struktur a zvládání volného času. Sociální předpoklad Časté rizikové faktory abúzu jsou pocity vyčlenění z komunity lidí, inferiorní sociální status, rasová odlinost, touha identifikovat se se silnějí skupinou. K primárníprevenci patří starost o sociální integritu, péče o minority, o sociálně potřebné. Starost o to, jak my dospělí předáváme dětem obraz dospělosti. Rozvoj pro-sociálníhochování, komunitního cítění, dobrovolnosti a dobročinnosti, soucítění s druhými. Spirituální předpoklad Rizikovým faktorem abúzu drog v této oblasti bývá absence smyslu ivota,duchovních hodnot a duchovní autority. Nevyváené zaměření k materiálním ziskům, ale i rozčarování nad pomíjivým uspokojením, které přináejí. Iluzivní těstí vdopřávaném si maximu poitků. Nerozvíjená introspekce a naslouchání vnitřnímu Já.Nerozvíjení pokory, smyslu pro zázrak, pro mytické a mytologické poznání světa. Absence posvátných rituálů typu iniciačních a přechodových rituálů.

Často rozpoznáváme na počátcích abúzu absenci signifikantních autorit, které jsou nahrazeny autoritami disponujícími namísto silou hrubostí, namísto vnitřní krásou vnějími dekoracemi, namísto mentální silou arogancí. Chybějící rituály jsounahrazeny rituály gangů ulice, mazáckou nebo internátní vojnou. Momentální uspokojování se stává základním motivem ivota. Poivačnost, intenzita a bezodkladnost těchto potřeb je forsírovaná klipovou rychlostí současného ivota in.

Programy primární prevence by měly zohlednit tyto premisy a svojí náplní aprogramem korigovat pociované nedostatky, případně by měly nabízet jinou alternativu, výhybku těm, kteří ji jedou.

V podobném duchu hledáme předpoklady i pro terapii či resocializaci, neboúzdrava není moná bez komplexní změny v člověku, pro kterou jsme předpoklady uvedli ji v předchozích řádcích.

Biosycho-sociálně-spirituální model závislosti jako východisko k prevenci a pomoci / 19




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist