načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Základy horního a energetického práva - Ondřej Vícha

Základy horního a energetického práva
-11%
sleva

Kniha: Základy horního a energetického práva
Autor:

Publikace poskytuje základní přehled o horním a energetickém právu. Současně se věnuje též právu geologickému a atomovému, které lze považovat za součást těchto právních oblastí. Horní právo patří ... (celý popis)


hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: Wolters Kluwer
Médium / forma: Tištěná kniha
Rozměr: 0,0x0,0x0,0 mm
Hmotnost: 0kg
Jazyk: česky
Vazba: Brožovaná bez přebalu lesklá
ISBN: 978-80-7478-920-5
EAN: 9788074789205
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Publikace poskytuje základní přehled o horním a energetickém právu. Současně se věnuje též právu geologickému a atomovému, které lze považovat za součást těchto právních oblastí. Horní právo patří mezi tradiční právní obory s bohatou historií na našem území, úzce souvisí se základními tématy právní úpravy hospodaření s přírodními zdroji. Právo energetické je naopak jednou z moderních právních disciplín; reflektuje dynamický rozvoj právní úpravy hospodaření s energiemi včetně různých podpor vybraných druhů energií. V právním systému jde o soustavu pravidel práva veřejného s mnoha soukromoprávními přesahy (např. vlastnictví, náhrada škody, regulace podnikání). Národní právní úpravy v této oblasti jsou přitom pod intenzivním vlivem mezinárodního práva i práva Evropské unie.

Výklad je členěn do 4 základních kapitol, které na sebe věcně navazují a poskytují komplexní přehled o základních pojmech, principech a institutech geologického práva, horního práva, energetického práva a atomového práva. Každá z kapitol pojednává zejména o vývoji, pramenech, kontrole, správním trestání a organizaci veřejné správy v uvedených právních oblastech. Kniha je doplněna podrobným seznamem související odborné literatury a užitečných internetových zdrojů vztahujících se k dané problematice.

Publikace však může sloužit jako učební pomůcka také studentům vysokých a středních odborných škol zaměřených nejen na studium práva, ale i geologie, hornictví, energetiky, ochrany životního prostředí a dalších souvisejících oborů. Je rovněž určena nejen právnickým osobám či fyzickým osobám podnikajícím v oblastech geologie, hornictví a energetiky, ale též autorizovaným osobám (např. oprávněným řešitelům geologických prací, závodním dolů a lomů, báňským projektantům či energetickým specialistům), soudním znalcům, advokátům, firemním právníkům, pracovníkům státní správy i samosprávy, vlastníkům či správcům nemovitého majetku a dalším odborníkům, kteří přicházejí s právními předpisy v uvedených oblastech do styku. V neposlední řadě může kniha sloužit i jako vítaná pomůcka při přípravě ke zkouškám k získání odborné způsobilosti v oblastech geologie, hornictví a energetiky. Odpovědi na řadu otázek najde v knize i ostatní uživatelská veřejnost.

Související tituly dle názvu:
Základy horního a energetického práva Základy horního a energetického práva
Vícha Ondřej
Cena: 320 Kč
Žena z horního patra Žena z horního patra
Messudová Claire
Cena: 281 Kč
Povísně Michala Vícha Povísně Michala Vícha
Aškenazy Ludvík, Kroutvor Josef, Palla Marian, Pížl Jaroslav, Tuček Lumír, Wernisch Ivan
Cena: 251 Kč
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

5

Obsah Seznam zkratek ................................................................ 11

Předmluva ...................................................................... 15

HLAVA I: Úvod .............................................................. 17

HLAVA II: Geologické právo ............................................. 21

§ 1 Úvod do geologického práva ........................................... 21

§ 2 Vývoj geologického práva .............................................. 21

§ 3 Prameny geologického práva .......................................... 24

A. Mezinárodní prameny geologického práva ......................... 24

B. Unijní prameny geologického práva ................................ 27

C. Zákony a prováděcí předpisy ČR v geologickém právu ........... 28

§ 4 Základní pojmy a instituty geologického práva .................... 29

A. Geologické práce ..................................................... 29

B. Odpovědný řešitel geologických prací .............................. 30

C. Průzkumné území pro ložiskový průzkum .......................... 31

D. Projektování geologických prací .................................... 32

E. Evidence geologických prací ........................................ 33

F. Provádění geologických prací ....................................... 34

G. Vyhodnocování geologických prací ................................. 35

H. Odevzdávání a zpřístupňování výsledků geologických prací ..... 36 § 5 Kontrola, správní delikty a přestupky v geologickém právu ..... 36 § 6 Organizace veřejné správy v geologickém právu ................... 37

§ 7 Závěr ...................................................................... 39

HLAVA III: Horní právo ................................................... 41

§ 1 Úvod do horního práva ................................................. 41

§ 2 Vývoj horního práva .................................................... 42

§ 3 Prameny horního práva ................................................ 45

A. Mezinárodní prameny horního práva ................................ 45 OBSAH

B. Unijní prameny horního práva ....................................... 47

C. Zákony a prováděcí předpisy tvořící horní právo .................. 49

§ 4 Základní pojmy a instituty horního práva .......................... 55

A. Horní regál a horní svoboda ......................................... 55

B. Nerosty, ložisko nerostů, nerostné bohatství ........................ 56

C. Chráněné ložiskové území ........................................... 57

D. Dobývací prostor ...................................................... 57

E. Hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem ..... 58

F. Zvláštní zásahy do zemské kůry ..................................... 59

G. Stará důlní díla ........................................................ 61

H. Důlní vody ............................................................. 62

§ 5 Kontrola, správní delikty a přestupky v horním právu ........... 64

§ 6 Organizace veřejné správy v horním právu ......................... 67

A. Ministerstvo průmyslu a obchodu ................................... 67

B. Ministerstvo životního prostředí ..................................... 67

C. Orgány státní báňské správy ......................................... 68

D. Krajské úřady a jejich působnost v horním právu .................. 69

§ 7 Závěr ...................................................................... 70

HLAVA IV: Energetické právo ............................................ 72

§ 1 Úvod do energetického práva .......................................... 72

§ 2 Vývoj energetického práva............................................. 74

§ 3 Mezinárodní organizace působící v rámci energetického práva .78

A. Mezinárodní energetická agentura................................... 79

B. Konference Energetické charty ...................................... 80

C. Organizace zemí vyvážejících ropu ................................. 81

D. Mezinárodní energetické fórum ..................................... 82

E. Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii ................... 83

F. Mezinárodní partnerství pro spolupráci v oblasti energetické

účinnosti ............................................................... 83

G. Světová energetická rada ............................................. 85

H. Energetické společenství ............................................. 86

§ 4 Prameny energetického práva ......................................... 88

A. Mezinárodní prameny energetického práva ........................ 88

I. Dohoda o mezinárodním energetickém programu ............. 89

II. Implementační dohoda o programu výzkumu a vývoje

úspor energie v budovách a komunálních systémech .......... 90

III. Evropská energetická charta ..................................... 91


7

OBSAH

IV. Dohoda k Energetické chartě a Protokol o energetických

úsporách a souvisejících ekologických hlediscích ............. 92

V. Rámcová úmluva OSN o změně klimatu

a její Kjótský protokol ............................................ 95

B. Unijní prameny energetického práva ................................ 97

I. Primární energetické právo EU .................................. 97

II. Sekundární energetické právo EU ............................... 99

III. Koncepční dokumenty Evropské komise týkající se

energetiky ........................................................ 105

C. Prameny energetického práva ČR ................................. 107

§ 5 Základní pojmy energetického práva .............................. 114

A. Energie ............................................................... 114

B. Další zákonné pojmy ............................................... 115

§ 6 Podnikání v energetických odvětvích............................... 119

§ 7 Administrativní nástroje v energetickém právu .................. 120

A. Správní rozhodnutí v energetickém právu ........................ 120

I. Licence .......................................................... 120

II. Certifi kát nezávislosti ........................................... 122

III. Státní autorizace na výstavbu výroben elektřiny

či vybraných plynových zařízení .............................. 122

B. Stanovení povinností v energetickém právu ...................... 123

I. Energetické štítky .............................................. 125

II. Ekodesign energetických spotřebičů .......................... 126

III. Účinnost užití energie zdrojů a rozvodů energie ............. 127

IV. Snižování energetické náročnosti budov ..................... 128

V. Energetický audit a energetický posudek ..................... 130

C. Zákazy a omezení v energetickém právu ......................... 132

§ 8 Ekonomické nástroje v energetickém právu ...................... 133

A. Veřejné podpory v energetickém právu ........................... 134

B. Daně a daňové úlevy ............................................... 136

C. Odvod z elektřiny ze slunečního záření ........................... 138

D. Poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu ........... 139

E. Garantované výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů ... 139 F. Zelený bonus na elektřinu z obnovitelných zdrojů ............... 141

§ 9 Koncepční nástroje v energetickém právu ........................ 142

A. Státní energetická koncepce........................................ 142

B. Územní energetická koncepce ..................................... 143


8 OBSAH

C. Státní program na podporu úspor energie a využití

obnovitelných a druhotných zdrojů energie ...................... 144

D. Národní akční plán ČR pro energii z obnovitelných zdrojů ..... 145

E. Program rovného zacházení nezávislého provozovatele

přepravní soustavy .................................................. 146

F. Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy ....................... 147

§ 10 Kontrola, správní delikty a přestupky v energetickém právu . . 149

A. Výkon kontroly v energetickém právu ............................ 149

B. Správní delikty a přestupky v energetickém právu ............... 150

§ 11 Organizace veřejné správy v energetickém právu ............... 152

A. Ministerstvo průmyslu a obchodu ................................. 153

B. Energetický regulační úřad ......................................... 153

C. Státní energetická inspekce ........................................ 155

D. Správa státních hmotných rezerv .................................. 155

E. Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů

(ACER) .............................................................. 156

§ 12 Závěr .................................................................... 157

HLAVA V: Atomové právo ............................................... 159

§ 1 Úvod do atomového práva ........................................... 159

§ 2 Vývoj atomového práva .............................................. 160

§ 3 Mezinárodní organizace působící v rámci atomového práva ... 161

A. Evropská organizace pro jaderný výzkum ........................ 162

B. Mezinárodní agentura pro atomovou energii ..................... 162

C. Agentura pro atomovou energii .................................... 163

D. Mezinárodní komise pro radiační ochranu ........................ 163

E. Asociace západoevropských jaderných dozorů .................. 164

F. Skupina evropských dozorových orgánů pro jadernou

bezpečnost ........................................................... 165

§ 4 Prameny atomového práva .......................................... 166

A. Mezinárodní prameny atomového práva .......................... 166

B. Unijní prameny atomového práva ................................. 168

I. Smlouva o založení Evropského společenství

pro atomovou energii ........................................... 168

II. Sekundární právo EUROATOM ............................... 169

C. Zákony a prováděcí předpisy tvořící atomové právo ............ 170

§ 5 Základní pojmy a instituty atomového práva ..................... 172


9

OBSAH

A. Základní zásady atomového zákona ............................... 172

B. Ionizující záření ..................................................... 173

C. Jaderná bezpečnost ................................................. 173

D. Poplatky za odbornou činnost SÚJB .............................. 174

E. Nakládání s radioaktivními odpady ............................... 174

F. Jaderný účet ......................................................... 175

G. Odpovědnost za jaderné škody .................................... 176

§ 6 Kontrola, správní delikty a přestupky v atomovém právu ...... 176

A. Kontrola dodržování atomového zákona .......................... 176

B. Sankce za porušení atomového zákona ........................... 177

§ 7 Organizace veřejné správy v atomovém právu ................... 177

A. Ministerstvo průmyslu a obchodu ................................. 177

B. Státní úřad pro jadernou bezpečnost .............................. 178

C. Úkoly a povinnosti ostatních ústředních orgánů státní správy

v atomovém právu .................................................. 180

D. Krajské úřady a jejich působnost v atomovém právu ............ 181

E. Správa úložišť radioaktivních odpadů ............................ 181

§ 8 Závěr .................................................................... 183

Seznam literatury ............................................................ 185

Přehled vybrané soudní judikatury ......................................... 197

Přehled mezinárodních dokumentů ......................................... 203

Přehled právních aktů EU ................................................... 210

Přehled ostatních dokumentů ............................................... 215

Seznam specializovaných odborných periodik ........................... 220

Seznam internetových zdrojů ............................................... 221

O autorovi .................................................................... 225

Rejstřík ....................................................................... 226

§ 4 ZÁKLADNÍ POJMY A INSTITUTY HORNÍHO PRÁVA

55

§ 4 Základní pojmy a instituty horního práva A. Horní regál a horní svoboda Právní úprava na úseku hornictví je založena na dvou základních principech – horním regálu a horní svobodě, které se v průběhu více než sedmi století vyvíjely a v každém historickém období měly poněkud odlišnou podobu a obsah.

Podstatou horního regálu je oddělení vyhrazených nerostů od vlastnictví k půdě. Horní regál ve svém souhrnu vyjadřoval všechny formy ingerence panovníka a později státu do procesu vyhledávání, dobývání a úpravy vyhrazených nerostů. Jednalo se zejména o právo ingerence panovníka do báňských záležitostí (zejména udělováním propůjček), právo na tzv. panský lán a na přebytky (prostory mezi dvěma dolovými poli) a právo na urburu (podíl z hrubé těžby).

115

V platné právní úpravě na úseku hornictví je horní regál

vyjádřen v § 5 odst. 2 horního zákona, který upravuje vlastnictví státu k nerostnému bohatství (tj. k ložiskům vyhrazených nerostů).

Druhý ze základních principů horního práva – horní svoboda se historicky vyvíjela paralelně s horním regálem. Protože bylo snahou regálního pána, aby nerosty, které si v širším slova smyslu přivlastnil, byly v co nejširším rozsahu dobývány, umožňoval jejich vyhledávání a dobývání nezávisle na vůli vlastníka pozemku. Omezení vlastníka pozemků spočívalo v povinnosti strpět kutání a těžbu nerostů, dát k dispozici i pozemky na stavbu důlních objektů nebo dodávat důlní dřevo. Realizace horní svobody však byla možná pouze na základě horních oprávnění, o které musel podnikatel žádat báňský úřad. Horní svoboda je v platném horním právu ČR vyjádřena právem svobodného přístupu organizací k získání dobývacího prostoru a k povolení hornické činnosti při splnění podmínek, které právní předpisy na úseku hornictví stanoví (např. § 5a horního zákona).

proces zahlazování následků hornické činnosti v souladu s usnesením vlády č. 1128 ze dne

12. listopadu 2003, o Programu dokončení restrukturalizace uhelného hornictví. 115

Obecný horní zákon z roku 1854 defi noval v § 3 horní regál jako „zeměpanské právo

výsostní, podle něhož určité nerosty vyskytující se ve svých přirozených ložiskách jsou vy

hrazeny výlučnému panství zeměpánovu“. Blíže srov. DYMEŠ, B. Horní regál a horní

vlastnictví podle obecného horního zákona ze dne 23. května 1854. Sbírka spisů právnic

kých a národohospodářských. Praha – Brno: Nakladatelství Orbis, 1937, s. 5–8. HLAVA III: HORNÍ PRÁVO 56 B. Nerosty, ložisko nerostů, nerostné bohatství Horní zákon defi nuje základní pojmy používané v oblasti hornictví. Za nerosty se považují tuhé, kapalné a plynné části zemské kůry ; naopak se za ně nepovažují vody s výjimkou mineralizovaných vod, z nichž se mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty, přírodní léčivé vody a přírodní stolní minerální vody, i když se z nich mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty, dále léčivá bahna a ostatní produkty přírodních léčivých zdrojů, rašelina, bahno, písek, štěrk a valouny v korytech vodních toků, pokud neobsahují vyhrazené nerosty v dobyvatelném množství, a kulturní vrstva půdy, která je vegetačním prostředím rostlinstva .

116

Horní zákon člení nerosty

na vyhrazené (jejich taxativní výčet je obsažen v § 3 odst. 1

117

) a nevyhraze

né (všechny ostatní).

Ložiskem nerostů je přírodní nahromadění nerostů, jakož i základka v hlubinném dole, opuštěný odval, výsypka nebo odkaliště, které vznikly hornickou činností a obsahují nerosty.

118

Nerostné bohatství na území ČR,

které je ve vlastnictví státu, tvoří ložiska vyhrazených nerostů a ložiska nevyhrazených nerostů, o kterých bylo podle dřívější právní úpravy rozhodnuto, že jsou vhodná pro potřeby a rozvoj národního hospodářství;

119

pro obě tyto

skupiny ložisek se používá pojem výhradní ložiska. Ostatní ložiska nevyhrazených nerostů jsou součástí pozemku (§ 7 horního zákona

120

).

116

§ 2 odst. 2 horního zákona. 117

Jedná se např. o radioaktivní nerosty, všechny druhy ropy a hořlavého zemního plynu (uh

lovodíky), všechny druhy uhlí a bituminosní horniny, nerosty, z nichž je možno průmys

lově vyrábět kovy, magnezit, nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět fosfor, síru

a fl uór nebo jejich sloučeniny, kamennou sůl, draselné, borové, bromové a jodové soli,

tuhu, baryt, azbest, slídu, mastek, diatomit, sklářský a slévárenský písek, minerální bar

viva, bentonit, granit, granodiorit, diorit, gabro, diabas, hadec, dolomit a vápenec, pokud

jsou blokově dobyvatelné a leštitelné, travertin nebo technicky využitelné krystaly nerostů

a drahé kameny. 118

§ 4 horního zákona. 119

§ 43a zákona č. 44/1988 Sb., ve znění zákona č. 541/1991 Sb. 120

Blíže srov. VÍCHA, O. Ložiska nevyhrazených nerostů jako součást pozemku – vybrané

otázky. In Sborník z konference Dny práva – 2012 – Days of Law, 6. ročník mezinárodní

konference. Brno: Masarykova univerzita, 2013, s. 2375–2390.

§ 4 ZÁKLADNÍ POJMY A INSTITUTY HORNÍHO PRÁVA

57

C. Chráněné ložiskové území Ochrana výhradního ložiska proti znemožnění nebo ztížení jeho dobývání se zajišťuje stanovením chráněného ložiskového území (§ 16 odst. 1 horního zákona). Pro ložisko vyhrazeného nerostu se stanoví chráněné ložiskové území v období vyhledávání a průzkumu po vydání osvědčení o výhradním ložisku. O stanovení chráněného ložiskového území rozhoduje ve správním řízení MŽP po projednání s orgánem kraje v přenesené působnosti, v součinnosti s MPO a obvodním báňským úřadem a po dohodě s orgánem územního plánování a stavebním úřadem. Řízení o stanovení chráněného ložiskového území se zahajuje na základě návrhu organizace nebo z podnětu orgánu státní správy. Účastníkem řízení o stanovení chráněného ložiskového území je pouze navrhovatel. Přiměřeně se postupuje i v případě změny či zrušení chráněného ložiskového území.

V zájmu ochrany nerostného bohatství lze v chráněném ložiskovém území zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, jen na základě závazného stanoviska orgánu kraje vydaným po projednání s obvodním báňským úřadem. D. Dobývací prostor Pro dobývání výhradního ložiska určitého nerostu se stanoví dobývací prostor. Jeho stanovením vzniká oprávnění organizace k dobývání výhradního ložiska.

121

Zahájit dobývání výhradního ložiska ve stanoveném dobý

vacím prostoru však může organizace až po vydání povolení obvodním báňským úřadem (vydaným podle § 10 zák. o hornické činnosti). Pokud osoba, které vzniklo oprávnění k dobývání ložiska, do tří let nepožádá o povolení k jeho dobývání, může obvodní báňský úřad rozhodnout o jeho odnětí.

122

V této době lze oprávnění k dobývání převést po předchozím souhlasu

obvodního báňského úřadu na jinou osobu.

K podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru musí mít organizace předchozí souhlas MŽP, vydaný po projednání s MPO, který se může vázat na splnění podmínek vztahujících se k tvorbě jednotné surovinové politiky a k návratnosti prostředků vynaložených ze státního rozpočtu na vyhledávání a průzkum výhradních ložisek. O stanovení, změně či zrušení dobývacího 121

§ 24 odst. 1 horního zákona. 122

§ 24 odst. 11 horního zákona. HLAVA III: HORNÍ PRÁVO 58 prostoru rozhodují obvodní báňské úřady ve správním řízení, a to na základě výsledků ložiskového průzkumu. Dobývací prostor může zahrnovat jedno nebo více výhradních ložisek nebo, je-li to vzhledem k rozsahu ložiska účelné, jen část výhradního ložiska. Dobývací prostor se stanoví pro dobývání výhradního ložiska určitého nerostu nebo skupiny nerostů. Současně se stanoví, které nerosty výhradního ložiska budou dočasně ukládány. Je-li oddělené dobývání jiného nerostu nebo skupiny nerostů jinou organizací racionálnější, stanoví se pro jejich dobývání zvláštní dobývací prostor.

Dobývací prostor a jeho změny stanoví obvodní báňský úřad v součinnosti s dotčenými orgány státní správy, zejména v dohodě s orgány ochrany životního prostředí a s orgánem územního plánování a stavebním úřadem. Stanovení a změna dobývacího prostoru je i rozhodnutím o změně využití území podle § 80 odst. 2 stavebního zákona v rozsahu jeho vymezení na povrchu.

123

Hranice dobývacího prostoru musí orgán územního plánování vy

značit v územně-plánovací dokumentaci. Obvodní báňský úřad dobývací prostor na návrh organizace nebo z vlastního podnětu zruší, jestliže dobývání výhradního ložiska skončilo nebo bylo trvale zastaveno. E. Hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem Zákon o hornické činnosti defi nuje další dva základní pojmy platného horního práva, kterými jsou hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem. Tyto činnosti může vykonávat pouze organizace, které bylo orgánem státní báňské správy vydáno oprávnění (vydané podle vyhlášky ČBÚ č. 15/1995 Sb.), a to jen na základě povolení, popř. ohlášení (podle vyhlášky ČBÚ č. 104/1988 Sb.).

Hornickou činností se rozumí vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů, otvírka, příprava a dobývání výhradních ložisek , zřizování, zajišťování a likvidace důlních děl a lomů, úprava a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním, zřizování a provozování odvalů, výsypek a odkališť při předcházejících činnostech, zvláštní zásahy do zemské kůry, zajišťování a likvidace starých důlních děl, báňská záchranná služba a důlně měřická činnost.

124

123

§ 27 odst. 6 horního zákona. 124

§ 2 zák. o hornické činnosti.

§ 4 ZÁKLADNÍ POJMY A INSTITUTY HORNÍHO PRÁVA

59

Činností prováděnou hornickým způsobem se rozumí dobývání ložisek nevyhrazených nerostů, včetně úpravy a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, a vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů prováděné k tomu účelu, těžba písků v korytech vodních toků a štěrkopísků plovoucími stroji, včetně úpravy a zušlechťování těchto surovin prováděných v souvislosti s jejich těžbou, s výjimkou odstraňování nánosů při údržbě vodních toků, práce k zajištění stability podzemních prostorů (podzemní sanační práce), práce na zpřístupňování jeskyní a práce na jejich udržování v bezpečném stavu, zemní práce prováděné za použití strojů a výbušnin, pokud se na jedné lokalitě přemísťuje více než 100 000 m krychlových horniny, s výjimkou zakládání staveb, vrtání vrtů s délkou nad 30 m pro jiné účely než k hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, jímání přírodních léčivých a stolních minerálních vod v důlním díle v podzemí, práce na zpřístupnění starých důlních děl nebo trvale opuštěných důlních děl a práce na jejich udržování v bezpečném stavu a podzemní práce spočívající v hloubení důlních jam a studní, v ražení štol a tunelů, jakož i ve vytváření podzemních prostorů o objemu větším než 300 m krychlových horniny.

125

F. Zvláštní zásahy do zemské kůry Současné horní právo musí reagovat na nově vyvíjené, moderní technologie, zařízení nebo činnosti zaváděné postupně do praxe v souvislosti s využívání zemské kůry (přírodních horninových struktur či horninového prostředí), které bezprostředně nesouvisí s vlastní těžbou nerostných surovin. Příkladem netěžebních činností regulovaných horním právem v ČR jsou tzv. jiné zásahy do zemské kůry, za které horní zákon ve své osmé části považuje tzv. zvláštní zásahy do zemské kůry (§ 34 horního zákona) a stará důlní díla (§ 35 horního zákona).

126

Zvláštními zásahy do zemské kůry se podle horního zákona

127

rozumí

zřizování, provoz, zajištění a likvidace zařízení pro: – uskladňování plynů nebo kapalin v přírodních horninových strukturách 125

§ 3 zák. o hornické činnosti. 126

Blíže srov. VÍCHA, O. Szczególne ingerencje w skorupe ziemska z prawnego punktu wi

dzenia. In DOBROWOLSKI, G., RADECKI, G. (eds.) Prawna regulacja geologii i gór

nictwa w Polsce, Czechach i na Slowacji. Katowice: Grupainfomax, 2014, s. 32–46. 127

§ 34 odst. 1 horního zákona. HLAVA III: HORNÍ PRÁVO 60

a v podzemních prostorech (podzemní zásobníky plynů a kapalin), – ukládání radioaktivních a jiných odpadů v podzemních prostorech, –průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry s výjimkou tepelné

energie vody vyvedené na povrch, – ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur.

Na zvláštní zásahy do zemské kůry, a to včetně vyhledávání a průzkumu prováděného pro tyto účely, se vztahují přiměřeně vybraná ustanovení horního zákona;

128

jedná se o § 11 (vyhledávání a průzkum výhradních ložisek),

§ 16–18 (stanovení chráněného ložiskového území a omezení některých činností v daném území),

129

§ 23 (projektování, výstavba a rekonstrukce dolů

a lomů, včetně zařízení sloužících pro účely zvláštních zásahů do zemské kůry), § 32 (plány otvírky, přípravy a dobývání výhradních ložisek a likvidace hlavních důlních děl a lomů), § 33 (řešení střetů zájmů)

130

, § 36–37a (důlní

škody, jejich náhrada a vytváření fi nančních rezerv), § 38 (bezpečnost provozu) a § 39 horního zákona (důlně měřická a geologická dokumentace).

131

Podzemní prostory, které vzniknou zvláštními zásahy do zemské kůry, se považují za důlní díla.

132

Posouzení vhodnosti plánovaného úložiště oxidu

uhličitého se provádí na základě výsledků vyhledávání a průzkumu provedeného podle zákona o geologických pracích.

133

Podrobnosti o zřizování,

provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro zvláštní zásahy do zemské kůry 128

§ 34 odst. 2 horního zákona. 129

Pro zvláštní zásahy do zemské kůry stanovuje MŽP tzv. chráněné ložiskové území. Podle

§ 6 vyhlášky MŽP č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích, se na stanovení,

změnu, zrušení a evidenci chráněného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry vztahují

přiměřeně ustanovení § 1 až 5 této vyhlášky. 130

Před povolením zvláštních zásahů do zemské kůry musí být vyřešeny všechny střety zá

jmů. To mimo jiné znamená, že k žádosti o povolení zvláštních zásahů do zemské kůry

musí být doloženy veškeré správní akty vyžadované zvláštními právními předpisy k ochra

ně jiných zájmů. Například podle § 17 odst. 1 písm. b) vodního zákona je vyžadován sou

hlas vodoprávního úřadu ke stavbám umožňujícím podzemní skladování látek v zemských

dutinách, jakož i ke skladům, skládkám, popřípadě nádržím, pokud provoz uvedených sta

veb může významně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Tento souhlas je

závazný pro obvodní báňské úřady, které vydávají povolení zvláštních zásahů do zemské

kůry podle § 11 zák. o hornické činnosti (§ 17 odst. 3 vodního zákona). 131

V přiměřeném rozsahu se na tyto činnosti vztahuje i vyhláška ČBÚ č. 435/1992 Sb., o důl

ně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornic

kým způsobem, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška MŽP č. 368/2004 Sb., o geolo

gické dokumentaci. 132

§ 34 odst. 3 horního zákona. 133

§ 34 odst. 4 horního zákona.

§ 4 ZÁKLADNÍ POJMY A INSTITUTY HORNÍHO PRÁVA

61

stanoví vyhláška ČBÚ č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů.

134

G . Stará důlní díla Starým důlním dílem se podle horního zákona rozumí důlní dílo v podzemí, které je opuštěno a jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám.

135

Starým důlním dílem je také opuštěný lom

po těžbě vyhrazených nerostů, jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám.

136

Zjišťování starých důlních děl za

bezpečuje MŽP, které pověřilo vedením jejich registru Českou geologickou službu . Ta poskytuje údaje z registru na vyžádání do 30 dnů příslušným orgánům územního plánování.

137

MŽP rovněž zabezpečuje v nezbytném roz

sahu zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl a jejich následků, která ohrožují zákonem chráněný obecný zájem, a dále vypořádává případné škody na hmotném majetku způsobené při zajišťování nebo likvidaci starých důlních děl .

138

V neposlední řadě zajišťuje MŽP v nezbytně nutném rozsahu

likvidaci starých důlních děl také v případě, kdy existence takových děl brání dalšímu rozvoji území a je v souladu s územním plánem velkého územního celku. V ostatních případech o tom, zda tato skutečnost nastala, rozhoduje MŽP v dohodě s MMR a MPO.

139

Z horního zákona vyplývá oznamovací povinnost vůči každému, kdo zjistí staré důlní dílo nebo jeho účinky na povrch, oznámit to bezodkladně na MŽP.

140

Bližší podrobnosti stanoví vyhláška MŽP č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru, ve znění pozdějších předpisů. 134

§ 34 odst. 5 horního zákona. 135

§ 35 odst. 1 horního zákona. 136

§ 35 odst. 2 horního zákona. 137

§ 35 odst. 3 horního zákona. 138

§ 35 odst. 5 horního zákona. 139

§ 35 odst. 6 horního zákona. 140

§ 35 odst. 4 horního zákona. HLAVA III: HORNÍ PRÁVO 62 H. Důlní vody Důlními vodami jsou všechny podzemní, povrchové a srážkové vody, které vnikly do hlubinných nebo povrchových důlních prostorů bez ohledu na to, zda se tak stalo průsakem nebo gravitací z nadloží, podloží nebo boku nebo prostým vtékáním srážkové vody, a to až do jejich spojení s jinými stálými povrchovými nebo podzemními vodami.

141

Legální defi nici pojmu „důlní vody“ obsahuje horní zákon, a nikoli vodní zákon. Důlní vody se pro účely zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon), dále jen „vodní zákon“, považují za vody povrchové, popřípadě podzemní, a vodní zákon se na ně vztahuje, pokud horní zákon nestanoví jinak.

142

Vodní zákon se tedy na důlní vody vztahuje

subsidiárně, má postavení obecného předpisu (lex generalis), kdežto horní zákon je v postavení předpisu zvláštního (lex specialis).

143

Zvláštní režim důlních vod vyplývá z § 40 odst. 2 horního zákona. Na rozdíl od ostatních vod přiznává horní zákon přednostní právo využití důlních vod těžebním organizacím, které jsou při hornické činnosti oprávněny: – bezúplatně užívat důlní vody pro vlastní potřebu,

144

k čemuž nepotřebují

povolení k nakládání s vodami podle vodního zákona,

145

– bezúplatně užívat na základě povolení vodoprávního úřadu

146

důlní vodu

jako náhradní zdroj pro potřebu těch, kteří byli poškozeni ztrátou vody

vyvolanou činností organizace,

147

– vypouštět důlní vodu, kterou nepotřebují pro vlastní činnost, do povr

chových, popřípadě do podzemních vod a odvádět ji, pokud je to třeba,

i přes cizí pozemky způsobem a za podmínek stanovených vodoprávním

úřadem a orgánem ochrany veřejného zdraví;

148

k tomu sice není potřeba

141

§ 40 odst. 1 horního zákona. 142

§ 4 odst. 2 vodního zákona. 143

Blíže srov. VÍCHA, O. Právní povaha vod z hlediska báňských předpisů. In PRŮCHOVÁ, I.,

HANÁK, J. a kol. Voda v právních vztazích. Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity

v Brně, sv. 481. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2014, s. 87–100. 144

§ 40 odst. 2 písm. a) horního zákona. 145

§ § 8 odst. 3 písm. f) vodního zákona. 146

§ 8 odst. 1 písm. f) vodního zákona. 147

§ 40 odst. 2 písm. b) horního zákona. 148

§ 40 odst. 2 písm. c) horního zákona. Působnost orgánů ochrany veřejného zdraví stanoví

zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících

zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V daném případě tímto orgánem budou krajské hy

gienické stanice ve smyslu § 82 odst. 2 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb.

§ 4 ZÁKLADNÍ POJMY A INSTITUTY HORNÍHO PRÁVA

63

povolení k nakládání s vodami,

149

avšak těžební organizace tak může činit

pouze způsobem a za podmínek, které stanoví rozhodnutím vodoprávní

úřad (v daném případě krajský úřad).

150

Horní ani vodní zákon blíže nevymezují „způsob a podmínky vypouštění důlních vod“. Z nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že při stanovení způsobu a podmínek pro vypouštění důlních vod do vod povrchových by měl vodoprávní úřad postupovat přiměřeně podle § 38 odst. 3 vodního zákona a měl by přihlížet k nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování důlních vod, které jsou uvedeny v příloze č. 7 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb.

151

Kdo vypouští důlní vody do vod povrchových nebo pod

zemních, by měl být zejména povinen dbát, aby jakost povrchových nebo podzemních vod nebyla ohrožena nebo zhoršena. Za tím účelem by měl být povinen zejména zajišťovat zneškodňování vypouštěných důlních vod způsobem odpovídajícím nejlepším dostupným technologiím.

Horní zákon zároveň stanoví těžebním organizacím povinnost při takovém použití důlních vod pečovat o důlní vody a hospodárně je využívat. Použití důlních vod ke všem jiným účelům než k těm, které jsou uvedeny v § 40 odst. 2 horního zákona (např. zásobování obyvatelstva pitnou vodou, léčebné či rekreační účely nebo energetické využití), upravují zvláštní právní předpisy (např. vodní zákon, lázeňský zákon nebo energetický zákon).

152

Na všechna jiná nakládání s důlními vodami je třeba povolení vodoprávního úřadu k nakládání s vodami,

153

a to i v případě vypouštění jiných vod do důl

ních vod, k němuž horní zákon vyžaduje povolení vodoprávního úřadu, vydané po dohodě s obvodním báňským úřadem.

154

149

§ 8 odst. 3 písm. f) vodního zákona. 150

§ 38 odst. 3 vodního zákona ve spojení s § 107 odst. 1 písm. i) vodního zákona. 151

§ 4 odst. 2 nařízení vlády č. 61/2003 Sb. 152

§ 40 odst. 3 horního zákona. 153

§ 8 vodního zákona. 154

§ 40 odst. 4 horního zákona. HLAVA III: HORNÍ PRÁVO 64 § 5 Kontrola, správní delikty a přestupky v horním

právu

Zákon o hornické činnosti upravuje v rámci kontrolní činnosti výkon tzv. vrchního dozoru orgánů státní báňské správy (§ 39, § 40 odst. 1 a 3, § 41 odst. 1 a § 42), správní delikty (§ 44a–44d) a přestupky na úseku hornictví (§ 44).

Orgány státní báňské správy vykonávají vrchní dozor nad dodržováním horního zákona, zákona o hornické činnosti a předpisů vydaných na jejich základě, pokud upravují ochranu a využívání ložisek nerostů, bezpečnost provozu, zajištění chráněných objektů a zájmů před účinky hornické činnosti a nakládání s výbušninami. Vrchní dozor dále orgány státní báňské správy vykonávají nad dodržováním horního zákona, zákona o hornické činnosti a předpisů vydaných na jejich základě a jiných obecně závazných právních předpisů, které upravují bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost technických zařízení, požární ochranu v podzemí a pracovní podmínky v organizacích, pokud vykonávají hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem a při nakládání s výbušninami. V neposlední řadě je vrchní dozor vykonáván nad zajišťováním bezpečného stavu podzemních objektů. Tento vrchní dozor se nevztahuje na případy, kdy činnost a technická zařízení podléhají obdobnému dozoru jiných ústředních orgánů státní správy (Ministerstva obrany, Ministerstva dopravy, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva vnitra). Vrchní dozor státní báňské správy není dotčen ekologickým dohledem nad těžbou vykonávaným Ministerstvem životního prostředí dle § 19 odst. 2 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, kterým se určují jednotlivé ústřední orgány a upravuje jejich působnost (dále jen „kompetenční zákon“).

Český báňský úřad při výkonu vrchního dozoru např. ukládá opatření k zajištění hospodárného využívání ložisek nerostů, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu nebo k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při nakládání s výbušninami a za tím účelem organizuje, řídí a provádí zvláštní prověrky. ČBÚ dále provádí prověrky pracovišť, činností a technických zařízení a při tom zjišťuje, jak obvodní báňské úřady plní povinnosti vyplývající pro ně z horního zákona, zákona o hornické činnosti a předpisů vydaných na jejich základě. V neposlední řadě dává ČBÚ souhlas ke zřízení, popř. nařizuje zřízení hlavních báňských záchranných stanic, stanoví jejich sídla a vymezuje jejich

§ 5 KONTROLA, SPRÁVNÍ DELIKTY A PŘESTUPKY V HORNÍM PRÁVU

65

působnost, schvaluje jejich služební řády, určuje podmínky pro ustanovení do funkcí a prověřuje odbornou způsobilost jejich vedoucích pracovníků a dohlíží na stav, organizaci a vybavení hlavních a obvodních báňských záchranných stanic; může též s ohledem na povahu prací, jejich rizikovost a s přihlédnutím k místním podmínkám nařídit, aby organizace při činnosti prováděné hornickým způsobem zajistila báňskou záchrannou službu.

Obvodní báňské úřady při výkonu vrchního dozoru provádějí prohlídky objektů, zařízení a pracovišť a při tom kontrolují, jak jsou plněny povinnosti vyplývající z horního zákona, zákona o hornické činnosti a předpisů vydaných na jejich základě, pokud upravují ochranu a využívání ložisek nerostů, bezpečnost a ochranu zdraví při práci a bezpečnost provozu a zajištění chráněných objektů a zájmů před účinky hornické činnosti, nakládání s výbušninami, jakož i z jiných obecně závazných právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bezpečnosti technických zařízení a pracovních podmínek, včetně předpisů o požární ochraně v podzemí . Obvodní báňské úřady rovněž zjišťují na místě stav, příčiny a následky závažných provozních nehod (havárií) a závažných pracovních úrazů v organizacích, jakož i závažné ohrožení bezpečnosti provozu organizace nebo zákonem chráněného obecného zájmu, zejména bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a nařizují odstranit zjištěné závady a nedostatky. K zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu jsou též oprávněny nařizovat nezbytná opatření. Pokud zjistí závady, které zřejmě a bezprostředně ohrožují zákonem chráněný obecný zájem, zejména bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost provozu a technických zařízení, popřípadě majetku, a které nelze ihned odstranit, nařizují v nezbytném rozsahu zastavení provozu organizace nebo jeho části, popřípadě jejích technických zařízení, až do odstranění závad. V neposlední řadě dozírají obvodní báňské úřady na stav, vybavení a činnost báňské záchranné služby a prověřují odbornou způsobilost jejích vedoucích pracovníků s výjimkou pracovníků revírních báňských záchranných stanic, dozírají, zda organizace řádně vedou evidenci a registraci pracovních úrazů a vyhodnocují zdroje a příčiny úrazovosti, nebo kontrolují provádění prohlídek a zkoušek technických zařízení.

155

Úkoly orgánů státní báňské správy na úseku vrchního dozoru jsou vykonávány prostřednictvím báňských inspektorů. Zákon o hornické činnosti v § 42 stanoví práva a povinnosti báňských inspektorů a rozlišuje je 155

Blíže srovnej MAKARIUS, R. České horní právo: Díl II. Ostrava: MONTANEX a. s.,

2000, s. 49–54.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist