E-kniha: Základy financí - Jan Černohorský; Petr Teplý

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být

reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného

souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Edice Finanční trhy a instituce

Ing. Jan Černohorský Ph.D., PhDr. Petr Teplý, Ph.D.

Základy fi nancí

Ing. Jan Černohorský Ph.D. zpracoval kapitoly

– kap. 1, 2, 3, 4, 5, 8, 9, 10, 11, 12

PhDr. Petr Teplý, Ph.D. zpracoval kapitoly

– kap. 6, 7

Tato kniha je monografi e.

Vydání odborné knihy schválila

Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s.

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 4386. publikaci

Návrh obálky Jan Dvořák

Foto na obálce allphoto.cz

Sazba a zlom Jan Šístek

Odpovědná redaktorka Ing. Michaela Průšová

Počet stran 304

První vydání, Praha 2011

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.

_____________________________________

© GRADA Publishing, a.s., 2011

ISBN 978-80-247-3669-3

GRADA Publishing: tel.: 234 264 401, 234 264 400, www.grada.cz

Obsah

Úvodní slovo autorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9

Seznam použitých zkratek a symbolů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

1. Finance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

1.1 Pojem fi nance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 1.2 Funkce fi nancí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 1.3 Metody fi nancování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 1.4 Principy fi nancí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 1.5 Struktura fi nancí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

1.5.1 Podnikové fi nance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

1.5.2 Měna a mezinárodní fi nance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

1.5.3 Bankovnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

1.5.4 Pojišťovnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

1.5.5 Veřejné fi nance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

1.6 Časová hodnota peněz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

1.6.1 Čistá současná hodnota . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

1.6.2 Vnitřní výnosová míra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

1.6.3 Index ziskovosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

2. Měna a peníze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29

2.1 Pojem měna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 2.2 Vznik peněz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 2.3 Vývoj emise peněz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

2.3.1 Mincovnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

2.3.2 Státně rozpočtová emise . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

2.3.3 Klasická bankovně úvěrová emise . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

2.3.4 Modifi kovaná bankovně úvěrová emise peněz . . . . . . . . . . . . . . . 37 2.4 Měnové standardy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 2.5 Pojem peníze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

3. Měnová politika a teorie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

3.1 Peněžní agregáty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 3.2 Měnová politika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47

3.2.1 Nástroje měnové politiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

3.2.2 Měnově politické režimy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 3.3 Měnová teorie a trh peněz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

3.3.1 Poptávka po penězích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

3.3.2 Nabídka peněz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63

3.3.3 Měnová rovnováha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 3.4 Centrální banka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70

3.4.1 Cíle centrální banky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71

3.4.2 Funkce centrální banky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74

3.4.3 Nezávislost centrální banky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80

4. Infl ace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85

4.1 Pojem infl ace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 4.2 Podstata infl ace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 4.3 Příčiny vzniku infl ace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87

4.3.1 Monetaristický názor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87

4.3.2 Keynesiánský názor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89

4.4 Důsledky infl ace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 4.5 Defl ace a její důsledky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 4.6 Základní pojmy související s infl ací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 4.7 Měření infl ace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

5. Úroková míra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102

5.1 Historie a vznik úrokové míry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 5.2 Význam úrokové míry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 5.3 Úroková míra a úroková sazba – struktura a faktory ovlivňující úrokové

sazby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106

5.3.1 Struktura úrokových sazeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107

5.3.2 Faktory ovlivňující úrokové sazby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 5.4 Specifi ka úročení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112

5.4.1 Druhy úročení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 5.5 Nominální a reálná úroková míra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 5.6 Teorie determinace úrokové míry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

5.6.1 Neoklasická teorie úrokové míry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

5.6.2 Teorie zápůjčních fondů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127

5.6.3 Teorie preference likvidity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130

6. Finanční trh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136

6.1 Defi nice, význam a funkce fi nančních trhů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 136 6.2 Typy fi nančních trhů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 6.3 Finanční zprostředkovatelé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 6.4 Investiční instrumenty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 6.5 Finanční trh v ČR a světě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 6.6 Soudobé trendy na fi nančních a bankovních trzích . . . . . . . . . . . . . . . . 147

7. Řízení fi nančních rizik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149

7.1 Hlavní úkoly řízení fi nančních rizik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 7.2 Příklad fi nančního rizika: tržní riziko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153

7.2.1 Míry rizika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153

7.2.2 Pravděpodobnostní modely . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154

7.2.3 Statistické metody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154

7.2.4 Statistický odhad VAR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155

7.2.5 Metoda Monte Carlo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 7.3 Příklad fi nančního rizika: operační riziko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155

7.3.1 Podstata operačního rizika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155

7.3.2 Klasifi kace událostí operačního rizika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156

7.3.3 Příklady selhání řízení operačního rizika v bankách . . . . . . . . . . 157 7.4 Příklad fi nančního rizika: úvěrové riziko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157

7.4.1 Úvěrový proces . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157

7.4.2 Úvěrové analýzy – určení bonity klienta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 158

7.4.3 Analýza bonity klienta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161

8. Mezinárodní fi nance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163

8.1 Platební bilance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163

8.1.1 Struktura platební bilance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164

8.1.2 Salda platební bilance a jejich ekonomická analýza . . . . . . . . . . 171

8.1.3 Vyrovnávací procesy platební bilance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175 8.2 Devizové kurzy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178

8.2.1 Systémy devizových kurzů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178

8.2.2 Teorie devizových kurzů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186

8.2.3 Devizový trh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190

8.3 Mezinárodní měnová spolupráce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192

8.3.1 Mezinárodní měnový fond a Světová banka . . . . . . . . . . . . . . . . 193

8.3.2 Měnová spolupráce v Evropě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195

9. Bankovnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197

9.1 Pojem banka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197 9.2 Bankovní soustava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199

9.2.1 Konkrétní typy bankovních soustav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200

9.2.2 Faktory ovlivňující bankovní soustavu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 9.3 Druhy bank . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201 9.4 Bilance banky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204

9.4.1 Aktiva banky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 206

9.4.2 Pasiva banky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208

9.4.3 Významnost jednotlivých položek aktiv a pasiv v bankovní

bilanci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210

9.5 Výkaz zisku a ztráty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214 9.6 Princip hospodaření banky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 218 9.7 Bankovní regulace a dohled . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222

9.7.1 Bankovní regulace a dohled v České republice . . . . . . . . . . . . . 223 9.8 Bankovní obchody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 228

9.8.1 Finančně úvěrové obchody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 229

9.8.2 Depozitní obchody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 235

9.8.3 Platebně zúčtovací obchody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 237

9.8.4 Investiční obchody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 241

10. Pojišťovnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 244

10.1 Riziko a podstata pojišťovnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 244 10.2 Pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 246

10.2.1 Členění pojištění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 246 10.3 Princip hospodaření komerčních pojišťoven . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 249 10.4 Zajištění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254

10.4.1 Členění a formy zajištění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 255 10.5 Propojování fi nančních služeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 256

11. Podnikové fi nance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 258

11.1 Hlavní oblasti fi nančního rozhodování podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 258

11.2 Principy podnikových fi nancí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 259 11.3 Majetková struktura podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 261 11.4 Finanční struktura podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 264

11.4.1 Optimální fi nanční struktura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 266 11.5 Zdroje krátkodobého fi nancování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 266 11.6 Zdroje dlouhodobého fi nancování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 268

11.6.1 Interní zdroje fi nancování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 269

11.6.2 Externí zdroje fi nancování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 269 11.7 Finanční analýza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 271

11.7.1 Metody a ukazatele fi nanční analýzy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272

12. Veřejné fi nance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 279

12.1 Soustava veřejných rozpočtů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 280

12.1.1 Vyrovnanost veřejných rozpočtů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 280 12.2 Státní rozpočet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 282

12.2.1 Funkce státního rozpočtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 283

12.2.2 Struktura státního rozpočtu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 284 12.3 Místní rozpočty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 288

12.3.1 Struktura místních rozpočtů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 288

12.4 Fiskální federalismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 290

12.5 Veřejný dluh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 291

12.5.1 Příčiny vzniku veřejného dluhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 291

12.5.2 Krytí a snižování veřejného dluhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 292

12.5.3 Důsledky veřejného dluhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 293 Použité zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 295 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 302

Úvodní slovo autorů

9

Úvodní slovo autorů

Předkládaná kniha poskytuje základní přehled teoretických a praktických aspektů fi nancí.

Představuje komplexní přehled fi nancí jako celku a jednotlivých oblastí fi nancí – měny

a peněz, mezinárodních fi nancí, bankovnictví, pojišťovnictví, podnikových fi nancí, ve

řejných fi nancí a dalších témat úzce s fi nancemi souvisejících – měnové politiky a teorie,

infl ace, úrokové míry, fi nančního trhu a řízení fi nančních rizik. Kniha slouží k uvedení do

základních problematických okruhů a chápání souvislostí fi nancí a vytváří tak podklady

pro další hlubší studium jednotlivých oblastí fi nancí. Autoři při psaní této publikace

vycházeli ze svých mnohaletých pedagogických zkušeností z domácích i zahraničních

univerzit, což umožnilo komplexní analýzu nejen českého fi nančního systému ale též

i globálního fi nančního systému včetně relevantních ekonomických souvislostí.

Finance jako celek a jednotlivá témata jsou v současnosti aktuální a často diskutovaná

témata nejen v odborných kruzích. Existuje řada periodik, internetových stránek a dalších

publikací zabývajících se danými tématy. Tato kniha se snaží o jednoduchý a přehledný

výklad obecných základů fi nancí a jejich oblastí, který je hojně doplněn přehlednými

tabulkami a grafy, které obsahují reálná data z dané oblasti fi nancí, a slouží tak k lepšímu

pochopení vysvětlované problematiky a praktického světa fi nancí.

Výklad vychází ze souhrnného pojetí fi nancí a jejich charakteristik, vymezení speci

fi k a zároveň společných rysů jednotlivých oblastí fi nancí, z nichž je patrné propojení

jednotlivých oblastí v jednu celistvou oblast fi nancí. V dalším textu jsou podrobněji

rozebírány jednotlivé oblasti fi nancí a související témata.

Právě komplexnost pohledu na problematiku fi nancí odlišuje předkládané dílo od ostat

ních publikací. Primárním záměrem autorů nebylo diskutovat předkládaná témata do

jejich detailů tak, jak jsou ve specializovaných publikacích na dané téma, ale především

vysvětlovat podstatu, smysl a význam jednotlivých okruhů, jejich specifi ka a propojenost,

a rozumět všeobecně používaným pojmům fi nancí. Kniha by proto měla sloužit všem

zájemcům o ekonomii, protože ta úzce souvisí s fi nancemi, fi nanční ekonomií, peněžní

ekonomií apod. Zároveň kniha může přispět k rozvoji vědomostí a chápání souvislostí ve

fi nanční problematice pro pracovníky podniků, fi nančních institucí, veřejných institucí

a dalších organizací.

Snahou autorů bylo problematiku fi nancí zpracovat v rozumný, přehledný a čtivý text.

Doufáme, že kniha poslouží k rozšíření čtenářových vědomostí a zájmu o problematiku

fi nancí. Čtenářům přejeme mnoho úspěchů při studiu fi nancí i při aplikaci získaných

poznatků do praxe.

Vz n i k této monog rafi e byl podpořen projekty Grantové agentury České republiky

č. GAČR 403/10/P278 – Implikace globální krize na řízení ekonomického kapitálu

fi nančních institucí a GAČR 403/10/1235 – Institucionální reakce na selhání fi nančních

trhů, a projektem MŠMT č. 0021620841 – Integrace české ekonomiky do Evropské unie

a její rozvoj.

Pardubice, duben 2011 Ing. Jan Černohorský, Ph.D.

PhDr. Petr Teplý, Ph.D.

Základy fi nancí

10

Seznam použitých zkratek a symbolů AD agregátní poptávka AIB Allied Irish Banks AS agregátní nabídka ATS rakouský šilink AUS Austrálie b. c. běžné ceny BCPP Burza cenných papírů Praha BEL Belgie BIS Banka pro mezinárodní platby BRIC označující souhrnně země: Brazílie, Rusko, Indie a Čína CAD kapitálová přiměřenost CAN Kanada CB centrální banka CP cenné papíry CPI index spotřebitelských cen CZK koruna česká ČNB Česká národní banka ČR Česká republika ČSH čistá současná hodnota ČSOB Československá obchodní banka ČSÚ Český statistický úřad DEM německá marka DEN Dánsko d diskontní míra D diskont (v případě úročení) D export a import důchodů (v případě platební bilance) DK export a import dlouhodobého kapitálu (v případě platební bilance) DK devizový kurz (v případě charakteristiky devizových kurzů) DLF poptávka po zápůjčních fondech DR změna devizových rezerv D

prvotní vklad u banky EAT Earnings after taxes – zisk po zdanění EBDIT Earning before depreciation, interest and taxes – zisk před odečtením odpisů,

úroků a daní EBIT Earnings before interest and taxes – zisk před odečtením úroků a daní EBT Earnings before taxes – zisk před zdaněním ECB Evropská centrální banka ECU European Currency Unit – Evropská měnová jednotka EHP Evropský hospodářský prostor EHS Evropské hospodářské společenství ER devizový kurz ER (A/B)

t

devizový kurz v aktuálním období (čase t) ER (A/B)

t+1

devizový kurz v budoucím období (čase t+1)

EU Evropská unie EUR euro EVT Extreme Value Theory – teorie extrémních hodnot EX export zboží a služeb FED Systém centrálních bank v USA FRA Francie FRF francouzský frank

Seznam použitých zkratek a symbolů

11

GER Německo H poptávka po nově vydaných penězích HDP hrubý domácí produkt CHF švýcarský frank I investice i úroková míra IBRD International Bank for Reconstruction and Development – Mezinárodní banka

pro obnovu a rozvoj IDA International Development Association – Mezinárodní organizace pro rozvoj i

e

efektivní úroková míra (ve výpočtech) i

e

rovnovážná úroková míra (v obrázcích) IFC International Financial Corporation – Mezinárodní fi nanční korporace i

IS

rovnovážná úroková míra pro úspory a investice i

HM

rovnovážná úroková míra na trhu peněz IM import zboží a služeb IMF International Monetary Fund – Mezinárodní měnový fond IPO primární emise akcií, prvotní nabídka pro investory i

r

reálná úroková míra ITA Itálie IZ index ziskovosti JAP Japonsko K regulatorní kapitál Kč koruna česká KK export a import krátkodobého kapitálu K

n

částka v budoucnu K

r

reálná výše budoucí částky K

částka na začátku období LAS dlouhodobá agregátní nabídka LF zápůjční fondy m četnost připisování úroků během roku (v případě úročení) m mezní sklon k importu (v případě vyrovnávacích procesů platební bilance) M množství peněz, nabídka peněz M

e

ekonomicky nutné (teoreticky optimální) množství peněz v oběhu MD poptávka po penězích M

d

/P poptávka po reálných peněžních zůstatcích

M

DS

spekulační poptávka po penězích

M

DT

transakční poptávka po penězích

MMF Mezinárodní měnový fond MS nabídka peněz M

sk

skutečné množství peněz v oběhu n doba úročení v letech NASDAQ National Associaton of Securities Dealers Automated Quotations – elektronický

burzovní trh v USA NET Nizozemí NOR Norsko NYSE New York Stock Exchange – burza cenných papírů v New Yorku NZ Nový Zéland P cenová hladina P

A

cenová hladina v zemi A P

B

cenová hladina v zemi B P

A,i

cena i-tého statku v zemi A P

B,i

cena i-tého statku v zemi B

Základy fi nancí

12

p. a. roční úroková sazba p. d. denní úroková sazba p. m. měsíční úroková sazba PO příspěvková organizace PPI index cen výrobců p. q. čtvrtletní úroková sazba PRIBID Prague Interbank Bid Rate – průměrná úroková sazba, za kterou si banky

mohou ukládat peníze u jiné banky v České republice PRIBOR Prague Interbank Offered Rate – průměrná úroková sazba, za kterou si banky

mohou půjčovat od jiné banky v ČR p. s. půlroční úroková sazba p. sept. týdenní úroková sazba q

i

váha i-tého statku v koši r míra rezerv bankovních vkladů r

e

očekávaný výnos akcií,

r

b

očekávaný výnos obligací,

RI regulující instituce r

m

očekávaný výnos peněz,

ROA Return on Assets – rentabilita kapitálu ROE Return on Equity – rentabilita vlastního kapitálu ROS Return on Sale – rentabilita tržeb RVA rizikově vážená aktiva S úspory SAS krátkodobá agregátní nabídka SB Světová banka SDR Special Drawing Rights, zvláštní práva čerpání (umělá měnová jednotka) SEPA Single Euro Payments Area – jednotná oblast pro platbu v eurech SF státní fond SH současná hodnota SLF nabídka zápůjčních fondů SPA Španělsko SVE země střední a východní Evropy SWE Švédsko SWI Švýcarsko T reálný objem transakcí (v případě teorie poptávky po penězích) T export a import transferů (v případě platební bilance) u úrok UK Velká Británie USA Spojené státy americké USD americký dolar V rychlost obratu peněz VAR míra rizika Value-at-Risk Y reálný produkt Y

p

permanentní důchod (očekávaný průměrný důchod v dlouhém období)

Y

*

potenciální produkt

ŽP životní pojištění π míra infl ace p

A,t

míra infl ace v zemi A v aktuálním období

p

B,t

míra infl ace v zemi B v aktuálním období

π

e

očekávaná míra infl ace

π

t

e

očekávaná infl ace v čase t

π

t-1

skutečná infl ace v čase t-1

Finance

13

1. Finance Pojem fi nance je pojmem, se kterým se denně setkáváme v odborném tisku, v prohlášeních manažerů fi rem i při běžném rozhovoru. Jeho význam však není chápán jednoznačně. V této kapitole si proto nejprve vymezíme pojem fi nance – v praktickém a teoretickém pojetí. Vysvětlíme si jednotlivé funkce a základní principy fi nancí z teoretického hlediska. Zaměříme se na metody fi nancování, z nichž každá z nich se objevuje v jednotlivých článcích fi nancí, ale zpravidla vždy jedna z nich je pro určitý článek charakteristická. Dále si vysvětlíme strukturu fi nancí a základní principy jednotlivých článků fi nancí, které budou detailněji rozebírány v dalších kapitolách. U nich se zaměříme na jejich specifi ka a zároveň jejich společné rysy a propojenost. Tato část zároveň slouží jako základní uvedení do problematiky jednotlivých článků fi nancí, jimž jsou dále věnovány další kapitoly. Na závěr kapitoly uvedeme jeden ze základních principů fi nancí – časovou hodnotu peněz s důrazem na čistou současnou hodnotu a vnitřní výnosovou míru. 1.1 Pojem fi nance Pojem fi nance je nutné vymezit z hlediska teoretického a praktického. Z teoretického hlediska chápeme fi nance jako peněžní vztahy tvorby, rozdělování a užití peněžních fondů jednotlivých ekonomických subjektů. To znamená, že v tomto pojetí nepovažuje pojmy fi nance a peníze za synonyma – fi nance nejsou peníze. Finance představují rozdělovací vztah, který je vyjádřen pomocí peněz. Jinými slovy fi nance jsou peníze použité na nákup statků nebo pro splacení dluhu, protože v tomto případě už přerozdělovací vztah existuje ( jeden subjekt dá peníze ze svého fondu jinému subjektu a ten si tvoří svůj fond). Z předchozí defi nice tedy fi nance znamenají tvorbu peněžního fondu (např. přiznáním mzdy), jeho rozdělení (např. platba daní) a jeho užití (např. koupě statků, investování apod.). Jiná defi nice fi nancí zní: Finance je učení, jak jednotlivci, instituce, vlády a podniky získávají, utrácí a spravují své peníze a ostatní fi nanční aktiva.

1

V rámci teoretického pojetí fi nancí se prosazují dva základní vztahy: • rozdělovací – každý vztah v oblasti fi nancí je v prvé řadě vztahem rozdělovacím

(každý vytvořený peněžní fond se nějakým způsobem rozděluje, např. podnik rozdělí

tržby vůči státu (daně), na výplatu mezd, nákup surovin, fi nancování majetku, splátky

úvěrů, platby pojistného apod.); • peněžní – představuje tu skutečnost, že všechny ekonomické procesy jsou vyjádřeny

v penězích. Peníze tak lze chápat jako „technický nosič“ fi nancí. Postupem času se pojem fi nance začal v praktickém životě používat i v širším významu, kdy se fi nance ztotožňují s penězi. V řadě rozhovorů, prohlášeních, článcích apod. můžeme slyšet použití pojmu fi nance právě ve spojení „chybí nám fi nance“, „nemáme fi nance“ apod. Je to dáno zejména přebíráním určitých anglických výrazů do českého jazyka, protože anglické slovo fi nance znamená mj. peníze, fi nancovat i fi nance. 1

MELICHER, R. W., NORTON, E. A. Finance. 1st. ed. Hoboken: Wiley, 2007. s. 3.

Základy fi nancí

14

Budeme-li akceptovat tento vývoj, pak z hlediska praktického ztotožníme pojem

fi nance a pojem peníze. Nicméně to je v rozporu s teoretickým pojetím fi nancí tak, jak

je dlouhou dobu v rámci fi nanční teorie uvažováno. Správně by mělo zaznívat „chybí

nám peníze“, „nemáme peníze“. V celé knize proto budeme vycházet z teoretického

pojetí fi nancí.

1.2 Funkce fi nancí

Finance s sebou nesou určité funkce. Ve fi nanční teorii rozeznáváme funkce distribuční,

alokační, stimulační, stabilizační a emisní.

Distribuční funkce znamená přerozdělování peněžních fondů mezi jednotlivými eko

nomickými subjekty. Jedná se tedy o přerozdělování mezi jednotlivými články fi nancí

(viz dále) i uvnitř nich. Tato f un kce je v ýchozí f un kcí fi nancí, protože na její bázi fungují

všechny ostatní funkce.

Alokační funkce znamená efektivní alokaci (umístění) peněžních fondů právě prostřed

nictvím přerozdělování.

Stimulační funkce vyjadřuje skutečnost, že prostřednictvím rozdělování fondů lze

ekonomický subjekt stimulovat k nějaké činnosti (např. snížení zdanění zpravidla zvýší

podnikatelskou činnost) a naopak lze ekonomický subjekt přerozdělováním i destimu

lovat (např. zvýšením zdanění).

Stabilizační funkce znamená situaci, kdy přerozdělováním peněžních fondů lze sta

bilizovat ekonomický subjekt (domácnosti prostřednictvím sociálních dávek, podnik

prostřednictvím pojištění, dotací apod.) nebo celé hospodářství (pomocí vestavěných

stabilizátorů).

Emisní funkce je specifi ckou funkcí fi nancí, která je uplatněná pouze v rámci bankov

ních fi nancí (ať se jedná o centrální banku nebo o ostatní banky). Tato funkce vyjadřuje

skutečnost, že díky přerozdělování peněžních fondů ze strany bank dochází k emisi

peněz, a to zejména prostřednictvím poskytnutí bezhotovostního úvěru, resp. vydáním

peněz do oběhu ze strany centrální banky.

1.3 Metody fi nancování

V rámci fi nancí rozlišujeme různé metody fi nancování. Výchozím bodem je opět pře

rozdělovací vztah, v rámci něhož se dané metody vyskytují. Jinými slovy, neexistoval-li

by na počátku přerozdělovací vztah, neexistovaly by žádné metody fi nancování. Poté

rozlišujeme návratnou metodu fi nancování, nenávratnou metodu fi nancování a pod

míněně návratnou metodu fi nancování.

Návratná metoda fi nancování představuje dočasné přerozdělení peněžních fondů. To

znamená, že předpokládá, že za určitý časový úsek se peněžní zdroje vrátí, zpravidla

vyšší o úrok. Typickým příkladem využití této metody fi nancování je oblast bankovnictví.

Nenávratná metoda fi nancování znamená trvalé zbavení se peněžních fondů (prostřed

ků). Tuto metodu rozdělujeme na explicitní a implicitní formu.

Explicitní nenávratná metoda fi nancování je zjevně daná – a to buď příkazem (např.

formou zákona – tj. např. zdanění ekonomických subjektů) nebo na základě rozhodnutí

ekonomického subjektu (např. fyzická osoba se dobrovolně rozhodne vložit peníze do

Finance

15

podnikání (tj. z pohledu fi nancí se jich trvale zbavit, protože nemá žádnou záruku, že se jí peněžní prostředky vrátí). Implicitní nenávratná metoda fi nancování znamená přerozdělování fondů v rámci jiné platby (tj. skrytě). Příkladem může být např. působení infl ace, kdy trvalé zvyšování cenové hladiny ceteris paribus snižuje reálnou hodnotu peněz, tj. skrytě přerozděluje peněžní fondy ekonomických subjektů. Další častá forma implicitního přerozdělování je prostřednictvím změny devizového kurzu, kdy po přepočtu aktuálním kurzem buď klesá hodnota deviz vyjádřená v domácí měně, nebo naopak. Tím se mění výše peněž

ního fondu.

Podmíněně návratná metoda fi nancování znamená návratnost peněžního fondu za předpokladu splnění určité podmínky. Typickým příkladem je pojištění, kdy ekonomický subjekt platí pojistné (tj. přerozdělujeme svůj peněžní fond) a pojistné plnění je mu poté poskytnuto pouze v případě vzniku pojistného rizika (např. úrazu). V některých případech a z hlediska úhlu pohledu může přecházet jedna metoda fi nancování v druhou. Například z hlediska makroekonomického pojetí může být nenávratná metoda (např. pomocí výběru daní) chápána jako návratná, protože se peněžní fondy vrátí v podobě poskytování veřejných statků (zdravotnických služeb, školství, obrany, osvětlení, výstavby infrastruktury apod.). Schematicky lze metody fi nancování znázornit následujícím způsobem. 1.4 Principy fi nancí Finance jsou založeny na čtyřech důležitých principech. První tři mají vztah k ekonomickému chování jednotlivců a čtvrtý se zaměřuje na etické chování. Znalost těchto principů pomůže chápat rozhodovací procesy v oblasti fi nancí. Jedná se o následující principy

2

:

• časová hodnota peněz – vyjadřuje, že jedna jednotka fi nančních prostředků vlast

něná dnes představuje vyšší hodnotu než stejná jednotka vlastněná zítra, či kdykoliv

v budoucnosti. Důvodem je to, že danou částku může ihned zhodnotit – tj. investovat, 2

MELICHER, R. W., NORTON, E. A. Finance. 1st. ed. Hoboken: Wiley, 2007. s. 6

metody financování

na základČ rozhodnutí

ekonomického subjektu

pĜíkazová forma

nenávratná metodanávratná metoda

explicitní

podmínČnČ návratná metoda

implicitní

Obr. 1 Metody fi nancování Pramen: autor

+

Základy fi nancí

16

uložit v bance, nakoupit zboží či služby apod. Časové hodnotě peněz je podrobněji

věnována poslední část této kapitoly; • vyšší riziko předpokládá očekávané vyšší výnosy – tento princip je jednoduchým

životním faktem, protože, je-li něco rizikovější, očekávám od toho více (v našem pří

padě vyšší výnosy). Jsou-li dvě investice stejně výnosné, potom logika tohoto principu

nabádá realizovat investici s menším rizikem. Chápání principu vztahu výnosu a rizika

by mělo pomoci porozumět, jak jednotlivci a podniky činí svá fi nanční rozhodnutí; • fi nanční trhy jsou efektivní při stanovování cen akcií – tento princip vychází ze

skutečnosti, že na fi nančních trzích panuje informační efektivnost, protože ceny fi -

nančních aktiv refl ektují všechny možné známé informace. Nová informace znamená

možnost změny ceny fi nančního aktiva. To je dáno tím, že velké m nožst ví profesionálů

kontinuálně sleduje, studuje a vyhodnocuje nové informace. Informační efektivnost

hraje významnou roli při fi nančním rozhodování; • dlouhodobě dobrá pověst – tento princip vychází z historických zkušeností a sou

časných předpokladů, že podniky by se měly chovat eticky (tzn. provozovat svoji

činnost legálně, férově a čestně). Samozřejmě etické chování podniků je dáno etick ý m

chováním jejich vlastníků, manažerů a zaměstnanců. V současnosti každý souhlasí,

že podniky mají odpovědnost za výrobu bezpečných výrobků a služeb a za kvalitní

pracovní podmínky svých zaměstnanců. Nicméně se často projevují tendence honby

za ziskem, bonusy, vyššími platy, vyššími tržními cenami akcií apod., čímž zpravidla

trpí kvalita produkovaných statků včetně snižování jejich bezpečnosti. V dlouhém

období potom, a to je logika tohoto principu, je ztracena dlouhodobě budovaná pověst.

Neetické chování vždy znehod nocuje pověst jednotlivců, podniků, vlád a může ji úplně

zničit, protože základem úspěšného jednotlivce a podniku je důvěra jeho zákazníků,

zaměstnanců, vlastníků a široké veřejnosti. 1.5 Struktura fi nancí Finance mají svoji strukturu. Jinými slovy můžeme konstatovat, že fi nance se dělí do několika základních oblastí (článků). V rámci těchto článků fi nancí jsou fi nanční vztahy rozdílné, protože v každém z těchto článků existují specifi ka v rozdělování a užití peněžních fondů. Potom rozeznáváme následující články fi nancí: • měnu; • mezinárodní fi nance; • bankovnictví; • pojišťovnictví; • podnikové fi nance; • veřejné fi nance. Všechny tyto oblasti jsou podrobněji popsány v dalších kapitolách. Pro defi nici jednotlivých článků fi nancí v další části vždy použijeme obecnou defi nici fi nancí a doformulujeme specifi ckou část defi nice odlišující navzájem jednotlivé složky fi nancí a charakterizující, co je pro danou složku specifi cké. Na druhou stranu z níže uvedených charakteristik také jasně vyplývá, jak spolu všechny články fi nancí souvisejí. Záměrně začneme charakteristiku jednotlivých článků fi nancí podnikovými fi nancemi, protože je to jediná produktivní oblast hospodářství, která tvoří produkt – ostatní

Finance

17

oblasti jsou založeny na přerozdělování takto vytvořeného produktu. Podnikové fi nance

představují základ všech následujících procesů, jinak by neměly z čeho žít banky,

pojišťovny, veřejné fi nance. Zároveň budou v části věnované podnikovým fi nancím cha

rakterizovány vztahy k ostatním článkům fi nancí, které v dalších částech již nebudou

opakovány.

1.5.1 Podnikové fi nance

Podnikové fi nance jsou peněžní vztahy tvorby, rozdělování a užití peněžních fondů

podniku. To znamená, že podnik vytváří své fondy zejména tím, že produkuje zboží

a služby, které prodává, a dosahuje tak tržeb. Tyto tržby jsou dále rozdělovány na výplaty

mezd zaměstnancům, nákup surovin, odpisy, úroky, pojistné atd. Pokud tržby převyšují

náklady, dosahuje pod nik zisk u, kter ý je také přerozdělován – zpravidla nejprve formou

daní, dále rozdělením zisku do zákonných fondů, formou odměn zaměstnancům, divi

dend majitelům, navyšováním základního kapitálu apod. Nakonec je zisk užíván v tom

smyslu, že tyto dosud nerozdělené fi nanční prostředky lze použít na zvýšení majetku

vlastníků, reinvestice v rámci podniku, fi nanční investice apod. Z tohoto výčtu jsou tedy

také jasně patrné přerozdělovací vztahy v rámci podnikových fi nancí.

Smyslem činnosti podniku je produkce statků, kdy zásadním motivem je dosahování

zisku. Jako metoda fi nancování se v rámci podnikových fi nancí nejvýznamněji uplatňuje

explicitní nenávratná metoda fi nancování – na základě rozhodnutí ekonomického

subjektu. Typické pro podnikové fi nance je vložení kapitálu do podnikání (tvorba pod

nikového fondu) a jeho přerozdělování s tím, že samozřejmě není zaručena návratnost.

Ale cílem podniku je pochopitelně vložený kapitál zhodnotit. Podstatné je rovněž, že

vložením kapitálu tento proces nekončí. Podnik totiž musí neustále fi nanční zdroje ob

novovat. I další metody fi nancování se projevují v podnikových fi nancích a jsou zmíněny

níže v souvislosti se vztahem podnikových fi nancí a ostatních článků fi nancí.

Charakteristickým rysem podnikových fi nancí je nerovnoměrnost koloběhu fi nančních

prostředků, protože v každém okamžiku existuje v podniku buď dočasný nedostatek,

nebo dočasný přebytek peněžních prostředků. Z toho jasně vyplývá vztah k bance (tj.

k článku fi nancí – bankovnictví), u které je možné dočasně volné peněžní prostředky

zhodnocovat, resp. dočasný nedostatek peněžních prostředků řešit bankovním úvěrem.

Dále banky fungují jako hlavní subjekt umožňující realizaci bezhotovostního platebního

styku. V tomto případě se tedy uplatňuje návratná metoda fi nancování.

Podle charakteru činnosti podniku dochází k provázanosti podnikových a mezinárodních

fi nancí. Týká se to pod niků, které exportují svou produkci nebo její část, a podniků, které

importují suroviny, materiál apod. pro svoji produkci. Na fi nanční výsledky podniku

pak má značný vliv vývoj devizového kurzu (tj. aplikace implicitní nenávratné metody

fi nancování). Opět v každém okamžiku má podnik buď dočasný přebytek deviz, nebo

jejich dočasný nedostatek (což opět řeší pomocí banky). Zároveň podnik svým exportem

a importem ovlivňuje vývoj platební bilance.

Podnik při své činnosti čelí mnoha rizikům, ať už živelným, rizikům na majetku, riziku

přerušení provozu, rizikům úvěrovým, měnovým, kurzovým apod. Vyrovnávat se s fi -

nančními dopady těchto rizik je vhodné pomocí pojištění – tj. produktů dalšího článku

fi nancí – pojišťovnictví. Z hlediska fi nanční teorie se pak jedná o aplikaci podmíněně

návratné metody fi nancování.

Základy fi nancí

18

Na podnik působí také infl ace, protože zvyšující se ceny ovlivňují ceny vstupů, požadavky

zaměstnanců na mzdy apod. Tím se projevuje implicitní nenávratná metoda fi nanco

vání. Zároveň měnová politika prostřednictvím určování úrokových sazeb a případným

ovlivňováním devizového kurzu významně ovlivňuje fi nanční rozhodování podniku. To

znamená provázanost s dalším článkem fi nancí – měnou.

V neposlední řadě je jasný vztah mezi podnikovými a veřejnými fi nancemi. Podniky

a tvorba jejich fondů (zisků) slouží jako zásadní zdroj tvorby fondů veřejných fi nancí

(veřejných rozpočtů). Zároveň podnik tím, že zaměstnává pracovní síly, umožňuje státu

čerpat peněžní prostředky do veřejných rozpočtů formou daní z mezd. Na druhé stra

ně podnik může z veřejných (státních, evropských) fondů čerpat fi nanční prostředky

v podobě různých dotací. Pro veřejné fi nance a jejich vztah k podnikovým fi nancím je

typická nenávratná explicitní příkazová metoda fi nancování.

1.5.2 Měna a mezinárodní fi nance

V případě měny se jedná o určení nosného média v hospodářství – národní formu peněz.

Veškeré ekonomické procesy, fi nanční rozhodování podniků, bank, pojišťoven, vlád

(a fi nanční fondy těchto subjektů) je ovlivněno způsobem emise peněz. Ta ovlivňuje

dostupnost peněz v ekonomice, cenu peněz v ekonomice – tj. úrok, míru infl ace apod.

Z teoretického pohledu se v rámci měny uplatňuje implicitní nenávratná metoda fi -

nancování, kdy infl ace snižuje reálnou hodnotu peněžních fondů. Díváme-li se na měnu

z pohledu vnitřní ekonomiky, mluvíme o vnitřní stabilitě měny (charakterizované právě

mírou infl ace).

Z hlediska vnější ekonomiky pak mluvíme o mezinárodních fi nancích. Mezinárodní

fi nance jsou peněžní vztahy tvorby, rozdělování a užití devizových fondů. Fondy

v rámci mezinárodních fi nancí jsou vytvářeny jednotlivými ekonomickými subjekty –

tzn. fyzické osoby vytvářejí svůj fond tím, že dostávají mzdu, dosahují tržeb z podnikání,

a podniky tím, že dosahují tržeb. Tyto fondy jsou rozdělovány domácnostmi zejména

formou placení daní, u podniků platí stejné způsoby jako výše uvedené v rámci charak

teristiky podnikových fi nancí. Užívány jsou tyto fondy opět stejně jako u podnikových

fi nancí, což platí i pro domácnosti, která si nakupuje zboží a služby, investuje apod.

Podstatným rozdílem však je, že veškeré tyto přerozdělovací procesy probíhají v měně

cizího státu – v devizách.

To z n a m e n á , ž e metody fi nancování v mezinárodních fi nancích jsou totožné jako

v ostatních článcích fi nancí, ale podstatný rozdíl spočívá v tom, že se používají devizy,

resp. transformace deviz do domácí měny a naopak.

V rámci mezinárodních fi nancí je kladen důraz na hodnotu a vývoj devizového kurzu,

což je cena, která zejména v malé otevřené ekonomice zásadním způsobem vstupuje

do rozhodování ekonomických subjektů. Devizový kurz má vliv na všechny operace

se zahraničím. Otázkou je, jaký systém devizového kurzu je pro danou zemi a její

ekonomiku nejvhodnější. Právě prostřednictvím změny devizového kurzu dochází také

k implicitnímu nenávratnému přerozdělování fondů.

Dále se v rámci mezinárodních fi nancí soustřeďujeme na vývoj a strukturu platební

bilance, protože její vývoj má úzký vztah na užití hrubého domácího produktu, měnové

agregáty a měnovou stabilitu (tj. její vývoj ovlivňuje devizový kurz).