načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha + CD: Zakládáme a provozujeme živnost -- Podnikání podle Živnostenského zákona + CD - Silvie Štěpánová

Zakládáme a provozujeme živnost -- Podnikání podle Živnostenského zákona + CD
-15%
sleva

Kniha + CD: Zakládáme a provozujeme živnost -- Podnikání podle Živnostenského zákona + CD
Autor:

Každý podnikatel, ať již fyzická osoba, nebo obchodní společnost, chce-li vykonávat ziskovou činnost, tedy podnikat, musí mít nějaké živnostenské oprávnění. A právě úpravou ... (celý popis)
Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Médium: Kniha + CD
Vaše cena s DPH:  349 Kč 297
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
9,9
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 50%hodnoceni - 50%hodnoceni - 50%hodnoceni - 50%hodnoceni - 50% 50%   celkové hodnocení
1 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » BIZBOOKS
Médium: Kniha + CD
Rok vydání: 2007-10-25
Počet stran: 224
Rozměr: 167 x 225 mm
Úprava: x, 210 stran
Vydání: Vyd. 1.
Vazba: brožovaná lepená
ISBN: 9788025117354
EAN: 9788025117354
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Příručka se prostřednictvím výkladu živnostenského zákona pokouší přiblížit praktická úskalí podnikání podle této právní normy.

Popis nakladatele

Každý podnikatel, ať již fyzická osoba, nebo obchodní společnost, chce-li vykonávat ziskovou činnost, tedy podnikat, musí mít nějaké živnostenské oprávnění. A právě úpravou živnostenského oprávnění, jeho definicí, vznikem, změnou a zánikem se zabývá tato kniha. Nejedná se však o pouhý komentář k jednotlivým ustanovením, ale také o praktický návod, jak se chovat v určitých situacích, včetně problematiky živnostenského rejstříku, živnostenských úřadů a nově také centrálních registračních míst a jednotného registračního formuláře. Problematika živnostenského podnikání je upravena zdánlivě jednoduše, ale i v tomto zákoně a dalších zákonech souvisejících je mnoho teoretických otázek, ale hlavně praktických problémů, které se vám tato publikace pokusí co možná nejsrozumitelněji osvětlit. Na CD navíc naleznete: - vybranou související legislativu - vzory smluv a ostatních písemností připravených k tisku O autorce: Mgr. Silvie Štěpánová ukončila Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně v roce 2004. Od té doby vykonává právní praxi se zaměřením především na občanské a obchodní právo. (podnikání podle živnostenského zákona)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Zákazníci kupující zboží "Zakládáme a provozujeme živnost -- Podnikání podle Živnostenského zákona + CD" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

2 PODMÍNKY

K PROVOZOVÁNÍ

ŽIVNOSTI

Právní předpisy:

■ zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

■ zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

■ zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

■ zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů

■ zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, ve znění pozdějších předpisů

■ zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění

pozdějších předpisů ■ zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů ■ zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů ■ zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění

pozdějších předpisů ■ zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů ■ zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů ■ zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu

nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů ■ zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů ■ zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů ■ zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvek na státní

politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

23


■ zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších

předpisů ■ zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů, ve znění

pozdějších předpisů ■ zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů ■ zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace, ve znění pozdějších

předpisů ■ nařízení vlády č. 209/2001 Sb., kterým se stanoví seznam živností, jejichž výkon je

podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou

způsobilost, ve znění pozdějších předpisů ■ zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech, ve

znění pozdějších předpisů ■ zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů ■ zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších

předpisů ■ zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů ■ zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů Vzory: ■ formulář žádosti o výpis z trestního rejstříku ■ čestné prohlášení o platbách na veřejné zdravotní pojištění ■ návrh na vydání souhlasu soudu s provozováním živnosti nezpůsobilého ■ vzor doložky o ověření postilou ■ mandátní smlouva ■ příkazní smlouva ■ pracovní smlouva ■ oznámení živnostenskému úřadu o skončení výkonu funkce odpovědného

zástupce ■ žádost o schválení ustanoveného odpovědného zástupce ŽZ je založen na principu, že kdo splní předepsané podmínky (mezi jinými i udělení koncese, které předpokládá stanovisko dotčeného správního orgánu), má právní nárok na vznik živnostenského oprávnění a na vydání průkazu živnostenského oprávnění, tedy živnostenského listu nebo koncesní listiny, případně osvědčení. V případě koncesní listiny pak je právní nárok omezen veřejným zájmem na redukci a potřebu zvýšené ochrany u některých druhů živností, což se projevuje zejména v nutnosti kladného stanoviska

24

Kapitola 2Zakládáme a provozujeme živnost


dotčeného správního orgánu vymezeného v příloze č. 3 k ŽZ, nebo případně jiného

státního orgánu.

Živnost jako aktivní činnost může být provozována pouze subjektem, který má způsobilost

k právům a povinnostem a způsobilost k právním úkonům. Tyto subjekty jsou z ŽZ

vymezeny jako tuzemské fyzické a právnické osoby, které splňují dále stanovené

podmínky, a dále jako zahraniční fyzické a právnické osoby, které také musí splňovat tyto

obecné podmínky a navíc další podmínky podle ŽZ.

Podmínky k provozování živnosti je třeba diferencovat podle typu živnosti, tedy zda se

jedná o živnost ohlašovací volnou, vázanou nebo řemeslnou, nebo zda se jedná o živnost

koncesovanou. Podmínky jsou vymezeny jako obecné a zvláštní.

Příklad:

Sdružení CHLAPI SOBĚ založené smlouvou o sdružení podle § 829 občanského

zákoníku si pronajalo prostory, ve kterých začalo provozovat hospodu. Při žádosti

o živnostenský list na řemeslnou ohlašovací živnost hostinská činnost jim bylo

živnostenským úřadem sděleno, že sdružení není subjektem oprávněným provozovat

živnost. Je tomu tak proto, že se nejedná o právnickou osobu, a proto tento subjekt

nemá způsobilost k právům a povinnostem ani k právním úkonům. 2.1 FYZICKÉ OSOBY Živnost mohou provozovat jak fyzické, tak právnické osoby. U obou těchto osob se pak dále odlišují tuzemské a zahraniční osoby. Fyzická osoba provozuje živnost prostřednictvím sama sebe a svých zaměstnanců, případně osob spolupracujících, nebo prostřednictvím odpovědného zástupce, pokud nesplňuje podmínky kladené pro zvláštní podmínky provozování živnosti nebo pokud si odpovědného zástupce fakultativně zvolí. V případě, že nesplňuje zvláštní podmínky pro provozování živnosti, je ustanovení odpovědného zástupce obligatorní. To neplatí pouze v případě, že se jedná o průmyslově provozovanou ohlašovací živnost a plyne to z toho, že v tomto případě není třeba prokazovat odbornou způsobilost podle § 11 odst. 4 písm. a) ŽZ. Je však také možné, aby odpovědného zástupce ustanovila i tehdy, kdy sama splňuje zvláštní podmínky provozování živnosti. Právnická osoba dnes již nemusí živnost provozovat výhradně prostřednictvím odpovědného zástupce, jako tomu bylo v úpravě ŽZ do 1. 8. 2006, ale pouze ve stejných případech jako fyzická osoba, tedy vyžaduje-li to splnění zvláštních podmínek provozování živnosti, zde však musí mít odpovědného zástupce vždy, nebo sama nemůže tyto podmínky nikdy splňovat. Jediná výjimka je také u právnické osoby v případě provozování ohlašovací živnosti průmyslovým způsobem. Zde ustanovit odpovědného zástupce nemusí. V těchto případech bude živnost provozována

25

Podmínky k provozování živnosti


prostřednictvím osob, které jsou oprávněny za právnickou osobu jednat. U právnické

osoby však bude daleko častější případ, kdy bude odpovědný zástupce ustanoven. Proto

se budu zabývat problematikou odpovědného zástupce v pojednání o právnických

osobách.

2.1.1 TUZEMSKÉ FYZICKÉ OSOBY

Za tuzemskou fyzickou osobu považuje ŽZ takovou fyzickou osobu, která má na našem

území bydliště, jímž se rozumí trvalý pobyt v České republice. Trvalý pobyt může mít jak

občan České republiky podle § 10 a násl. zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, ve

znění pozdějších předpisů, podle kterého se místem trvalého pobytu rozumí adresa

pobytu občana v České republice, již si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu,

rodiče, byt nebo zaměstnání, přičemž každý občan může mít jen jedno místo trvalého

pobytu, tak cizinec podle § 64a a násl. zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území

České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zletilý cizinec může získat trvalý pobyt na základě povolení k trvalému pobytu. Jiné

podmínky pro vydání povolení k trvalému pobytu jsou vyžadovány u občana členského

státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarské konfederace.

Povolení k trvalému pobytu se vydává po splnění určitých podmínek. Jednou z podmínek

je určitý čas nepřetržitého pobytu na našem území. Tato podmínka nemusí být splněna

a povolení k trvalému pobytu bude bez dalšího vydáno cizinci, který o vydání takového

povolení žádá z humanitárních důvodů, je manželem azylanta a manželství vzniklo před

vstupem azylanta na území nebo byl-li v minulosti cizinec naším občanem. Dále tato

podmínka nemusí být splněna v případě, že o vydání povolení žádá cizinec z jiných

důvodů hodných zvláštního zřetele, dále pokud je pobyt cizince na našem území v zájmu

České republiky nebo se jedná o zletilé nezaopatřené dítě cizince a důvodem žádosti je

společné soužití těchto cizinců.

Ve všech dalších případech je nutná určitá doba nepřetržitého pobytu na území České

republiky. Čtyřletá doba je nutná v případě, že cizinec žádá o povolení k trvalému pobytu

a na území pobývá v rámci přechodného pobytu po ukončení řízení o udělení mezinárodní

ochrany a o vydání tohoto povolení žádá neprodleně po ukončení řízení o udělení

mezinárodní ochrany, a toto řízení, včetně případného řízení o kasační stížnosti, trvalo

nejméně dva roky.

Po pěti letech může cizinec podat žádost o povolení k trvalému pobytu vždy za splnění

dalších podmínek.

Z hlediska splnění podmínek pro provozování živnosti se také jako na tuzemskou fyzickou

osobu hledí bez ohledu na to, kde má trvalý pobyt, na toho, komu byl udělen azyl nebo

doplňková ochrana podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.

Státnímu příslušníku státu EU se přiznávají v rámci zásady volného pohybu služeb

a volného podnikání určité úlevy, jak je uvedeno v dalších kapitolách. V textu § 5 ŽZ se

26

Kapitola 2Zakládáme a provozujeme živnost


sice hovoří pouze o státním příslušníku Evropské unie, ovšem v souvislosti s § 70 ŽZ je

třeba za tohoto státního příslušníka považovat také příslušníka státu Evropského

hospodářského prostoru a Švýcarské konfederace, stejně tak i příslušníka třetí země, které

bylo členským státem přiznáno postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta.

Jedná se tedy o tyto země: Belgie, Bulharsko, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie,

Irsko, Itálie, Island, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Lichtenštejnsko, Malta, Maarsko,

Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko,

Slovensko, Slovinsko, Spojené království Anglie a Severního Irska, Španělsko, Švédsko,

Švýcarská konfederace.

Příklad:

Pan Braun je občanem Německa. Má trvalý pobyt hlášený v Berlíně. Na

živnostenském úřadě v České republice ohlásil živnost pro hostinskou činnost

a žádal o vydání příslušného živnostenského listu. Tato žádost byla zamítnuta s tím,

že i přesto, že je občanem členského státu EU, nemá na území České republiky

ohlášen trvalý pobyt, a není tak tuzemskou fyzickou osobou a nedoložil, že má

povolení k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Postup

živnostenského úřadu byl správný, nebo se nejedná o tuzemskou fyzickou osobu,

ale podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve

znění pozdějších předpisů, musí mít také k pobytu za účelem podnikání povolení

k pobytu.

22..11..11..11 OOBBEECCNNÉÉ PPOODDMMÍÍNNKKYY PPRROOVVOOZZOOVVÁÁNNÍÍ ŽŽIIVVNNOOSSTTII

Obecné podmínky pro provozování živnosti fyzickou osobou jsou stanoveny v § 6 ŽZ.

Pokud fyzická osoba některou z těchto podmínek nesplňuje, nemůže jí živnost vzniknout.

Zároveň by tyto obecné podmínky měly být zachovány po celou dobu provozování

živnosti. Ovšem důvodem pro zrušení živnostenského oprávnění je pouze věk, způsobilost

k právním úkonům, bezúhonnost a bezdlužnost vůči státní správě sociálního zabezpečení.

K tomu srovnej kapitolu 4.5.6.

Jediná výjimka je stanovena v § 12 ŽZ. Obsahem tohoto ustanovení je, že v případě, že

fyzická osoba z důvodu nedostatku věku nebo rozhodnutí soudu nemá plnou způsobilost

k právním úkonům, může živnost provozovat pouze prostřednictvím odpovědného

zástupce, kterého ustanoví zákonný zástupce, a to pouze se souhlasem soudu, navrhne-li

to její zákonný zástupce. Živnost ohlásí nebo o koncesi požádá jménem zastoupeného

zákonný zástupce. Taková fyzická osoba pak provozuje živnost svým jménem a na svůj

účet.

Je otázkou, zda lze takto zhojit nedostatek věku 18 let, nebo pouze nedostatek způsobilosti

k právním úkonům. Z textu vyplývá, že se tato možnost vztahuje k podmínce způsobilosti.

Ovšem pokud by fyzická osoba byla mladší 18 let, neměla by požadovaný věk ani

27

Podmínky k provozování živnosti


způsobilost k právním úkonům, a ustanovení o zhojení podmínky způsobilosti by tak bylo

nepoužitelné. Z důvodu logického výkladu se tak domnívám, že zákonodárce měl na mysli

zhojení jak podmínky způsobilosti k právním úkonům, tak podmínky věku.

Odpovědný zástupce musí být ustanoven v souladu s § 11 ŽZ. Tato problematika bude

blíže rozebrána v kapitole 3.2.1.

Souhlas soudu se musí jednak vztahovat k provozování živnosti, a jednak k výběru

odpovědného zástupce zákonným zástupcem. Návrh se podává k místně a věcně

příslušnému soudu, kterým bude v I. stupni místně příslušný okresní soud podle místa

bydliště nezpůsobilé fyzické osoby. Nebude se jednat o žalobu, ale o návrh na schválení

provozování živnosti, o němž soud rozhodne rozsudkem.

V případě koncesní listiny musí osobu odpovědného zástupce schválit též živnostenský

úřad.

Otázka provozování živnosti vlastním jménem a na vlastní účet byla řešena v kapitolách

1.3 a 1.4. Samozřejmě, že živnost musí být provozována také soustavně a samostatně, jinak

by se vůbec nejednalo o živnost a živnostenské oprávnění by nebylo možné vydat. Na

vlastní účet pak znamená, že nezpůsobilá fyzická osoba bude odpovídat z podnikatelských

vztahů sama nebo prostřednictvím svého zákonného zástupce v závislosti na míře omezení

způsobilosti k právním úkonům podle obecné úpravy podle obchodného zákoníku

a v případě škody podle obecné úpravy v § 422 a násl. občanského zákoníku.

Správněprávní odpovědnost podle ŽZ však ponese z určité části také odpovědný zástupce,

který byl se souhlasem soudu zákonným zástupcem ustanoven.

Příklad:

Petr Novák navštěvuje 2. ročník střední odborné školy informačních technologií. Ve

svém volném čase vytváří internetové stránky. Rád by tuto činnost provozoval za

úplatu. Jeho matka proto synovým jménem ohlásila živnost a požádala o vydání

živnostenského listu. Živnostenský úřad ji musí vyzvat, aby předložila souhlas soudu

a ustanovila odpovědného zástupce. Až poté může být živnostenský list vydán. Nakonec považuji za podstatné zmínit, že níže uvedené všeobecné podmínky pro provozování živnosti musí ohlašovatel nebo žadatel splňovat i v případě, že provozuje živnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Tato skutečnost vyplývá již z definice živnosti podle kapitoly 1, kdy podnikatel provozuje živnost svým jménem a na svůj účet, musí u něj být tedy splněny předpoklady, které zajistí, že živnost bude provozována řádně.

2.1.1.1.1 DOSAŽENÍ VĚKU 18 LET

Tato podmínka je v ŽZ stanovena proto, že podle § 8 odst. 2 občanského zákoníku se

zletilosti a tedy způsobilosti k právním úkonům nabývá také uzavřením manželství před

nabytím 18. roku věku. Manželství může podle § 13 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině,

28

Kapitola 2Zakládáme a provozujeme živnost


ve znění pozdějších předpisů uzavřít nezletilý výjimečně, jestliže je to v souladu se

společenským účelem manželství a je starší šestnácti let, a to pouze na základě povolení

soudu. Tuto plnou způsobilost k právním úkonům nezletilý neztrácí ani prohlášením takto

uzavřeného manželství za neplatné. Proto nebyla-li by zde podmínka, aby fyzická osoba

byla starší 18 let, mohla by provozovat živnost také fyzická osoba starší 16 let, která

uzavřela manželství se souhlasem nebo i bez souhlasu soudu.

Tato skutečnost, věk, se neprokazuje, nebo žádný doklad, osvědčující věk ohlašovatele

nebo žadatele, není v § 46 ŽZ uveden. Do ohlášení nebo žádosti se však vypisuje datum

narození nebo rodné číslo. Pracovník živnostenského úřadu si proto velmi jednoduše ověří

splnění této podmínky v evidenci obyvatel, případně z jiných dokladů, které je nutné

předložit, jako je například výpis z rejstříku trestů nebo osvědčení o kvalifikaci. Měl-li by

však pochybnosti, může ohlašovatele nebo žadatele vyzvat, aby doklad totožnosti, a tedy

i doklad o stáří předložil. K informacím v evidenci obyvatel má přístup prostřednictvím

informací poskytnutých ministerstvem vnitra podle § 60 odst. 8 ŽZ.

Nakonec bychom zmínili velmi zajímavý judikát z roku 1988 R 30/1988, kde Nejvyšší soud

vyslovil právní větu, že fyzická osoba dovrší osmnáct let věku počátkem, tedy v 0.00 hod.

toho dne, který svým číslem a měsícem odpovídá dni, kdy se před osmnácti lety narodil.

Příklad:

Petr Novák ohlásil na živnostenský úřad živnost s tím, že je mu sice 17 let, ale za 5

dní, tedy rozhodně v den vydání živnostenského listu mu již bude 18 let.

Živnostenský úřad mu živnostenský list nevydá, nebo podmínky pro provozování

živnosti musí být splněny ke dni ohlášení živnosti nebo ke dni podání žádosti

o vydání rozhodnutí o udělení koncese.

2.1.1.1.2 ZPŮSOBILOST K PRÁVNÍM ÚKONŮM

Způsobilost fyzické osoby k právním úkonům spočívá ve způsobilosti vlastními právními

úkony nabývat pro sebe subjektivní práva a zavazovat se k právním povinnostem,

vstupovat do právních vztahů a svými právními úkony je také měnit nebo rušit.

Tato problematika je řešena v § 8 občanského zákoníku a je rozlišována plná způsobilost,

částečná nebo úplná nezpůsobilost. Hovoří-li se v ŽZ o způsobilosti k právním úkonům,

myslí se tím plná způsobilost k právním úkonům. Částečnou způsobilost k právním

úkonům mají nezletilí, to nás však nemusí zajímat, vzhledem k předchozí podmínce.

Zletilého může částečně nebo úplně zbavit způsobilosti pouze soud v řízení podle § 186

a násl. o. s. ř. Omezit nebo zbavit fyzickou osobu způsobilosti k právním úkonům lze

pouze, pokud je duševně nemocná a pro takovou duševní poruchu, která není pouze

přechodná. Dále může omezit způsobilost k právním úkonům z důvodu nadměrného

požívání alkoholických nápojů, omamných prostředků nebo jedů (drog).

29

Podmínky k provozování živnosti


Příklad:

Pan Novák trpí maniodepresivní psychózou. Z tohoto důvodu na návrh jeho

manželky byla omezena jeho způsobilost k právním úkonům tak, že se nesmí

zavazovat k právním úkonům, které by znamenaly nakládání s hodnotou vyšší než

5 tisíc korun. Pan Novák ohlásil živnost, ale živnostenský úřad mu odmítl vydat

živnostenský list s poukazem na to, že nemá plnou způsobilost k právním úkonům.

Protože je jeho opatrovníkem jeho manželka, může, souhlasil-li by s tím soud, ohlásit

živnost za něj a ustanovit odpovědného zástupce, kterého také musí schválit soud.

2.1.1.1.3 BEZÚHONNOST

Bezúhonnost jako jedna z všeobecných podmínek, které musí fyzická osoba splnit, aby

mohlo vzniknout živnostenské oprávnění a mohla provozovat živnost, má zajistit, aby

podnikatelé podle tohoto zákona měli určité morální a občanské kvality, které zajistí

důvěru jejich obchodních partnerů a zákazníků v solidnost těchto obchodněprávních

vztahů.

Bezúhonnost je definována negativně v § 6 odst. 2 ŽZ tak, že za bezúhonného se

nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen bu k nepodmíněnému trestu odnětí

svobody pro trestný čin spáchaný úmyslně, a již samostatně nebo v souběhu s jinými

trestnými činy, a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání nejméně

jednoho roku, nebo pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí

s podnikáním (v tomto případě není podstatné, zda byl udělen podmíněný nebo

nepodmíněný trest, ani jeho sazba nebo zda byl udělen trest jiný, podstatné je, že byl

uznán vinným ze spáchání takového trestného činu), nebo pro trestný čin spáchaný

z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, pokud se na něho

nehledí, jako by nebyl odsouzen.

Úmyslný trestný čin je definován v § 4 trestního zákona. Za úmyslný trestný čin zákon

považuje takový čin, jehož pachatel chtěl svým jednáním porušit nebo ohrozit chráněný

zájem (úmysl přímý) nebo pachatel věděl, že svým jednáním může porušení nebo ohrožení

chráněného zájmu způsobit a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn (úmysl

nepřímý).

Příklad:

1. Pan Novák se dopustil trestného činu krádeže tím, že odcizil z prostoru restaurace

peněženku a notebook hosta. Zde se jedná o úmysl přímý, nebo cílem pana Nováka

bylo získat movité věci ve vlastnictví jiné osoby.

2. Pan Novák se dopustil trestného činu ublížení na zdraví tím, že při potyčce

v restauraci uhodil jiného hosta do hlavy lahví od vína. Zde sice cílem pana Nováka

nebylo ublížit mu na zdraví, ale ve chvíli, kdy ho lahví uhodil, musel být srozuměn

30

Kapitola 2Zakládáme a provozujeme živnost


s tím, že mu hlavu může rozbít a způsobit mu tak újmu na zdraví, a proto se jedná

o úmysl nepřímý. Za nedbalostní jednání pak označuje zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (trestní zákon) v § 5 takové jednání, jehož pachatel věděl, že může porušit nebo ohrozit chráněný zájem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí (nedbalost vědomá), nebo jednání pachatele, jehož pachatel nevěděl, že může porušení nebo ohrožení chráněného zájmu způsobit, ale vzhledem ke všem okolnostem a ke svým osobním poměrům to vědět mohl a měl (nedbalost nevědomá).

Příklad:

1. Pan Novák se dopustil trestného činu obecného ohrožení, když v zatáčce před

železničním přejezdem předjížděl před ním pomaleji jedoucí vozidlo. Zde si musel

být pan Novák vědom toho, že může dojít k ohrožení lidských životů a majetku, ale

spoléhal na to, že se tak nestane.

2. Pan Novák se dopustil trestného činu ohrožení a poškození životního prostředí,

když do lesa vyvezl staré pneumatiky, lednici, televizor a různé plastové odpadky.

Pan Novák je zemědělským inženýrem. Zde pan Novák měl vědět, že tyto odpadky

poškozují životní prostředí, a proto se tohoto trestného činu dopustil z nevědomé

nedbalosti. Rozdíl mezi podmíněným a nepodmíněným trestem odnětí svobody je v tom, že v případě podmíněného trestu se odkládá výkon trestu odnětí svobody na zkušební dobu, pokud se odsouzený v této zkušební době osvědčí, nemusí trest vykonat. V případě nepodmíněného trestu je odsouzený do jednoho ze čtyř typů věznic a musí trest odnětí svobody vykonat. Trestné činy, které souvisejí s podnikáním, mohou být nejrůznější povahy. Tak například trestné činy proti základům republiky, cizího státu nebo mezinárodní organizaci mohou souviset s koncesovanou živností vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání, znehodnocování a ničení zbraní. S trestnými činy proti bezpečnosti republiky souvisí například živnost výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin. S trestnými činy proti obraně vlasti pak mohou souviset obě živnosti, zejména v případě trestného činu spolupráce s nepřítelem. Oproti tomu trestné činy proti hospodářské soustavě, proti hospodářské kázni, proti měně a trestné činy daňové, stejně tak jako trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu a právům souvisejícím s právem autorským a právům k databázi, souvisejí s každou živností a takový trestný čin bude vždy znamenat nedostatek podmínky bezúhonnosti, pokud byl spáchán úmyslně a v některých případech, i pokud byl spáchán z nedbalosti. Také trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných bude možné téměř vždy

31

Podmínky k provozování živnosti


považovat za trestné činy související s podnikáním, nebo podplácení, přijímání úplatku,

padělání a pozměňování veřejné listiny a podobně se dopouštějí většinou živnostníci. Jsou

zde však i trestné činy, které s podnikatelskou činností souviset naopak nemohou.

Například vzpoura vězňů nebo schvalování trestného činu. Trestné činy obecně

nebezpečné opět mohou souviset téměř se všemi obory živnostenského podnikání. Ovšem

například šíření toxikomanie si lze představit třeba při provozování koncesované živnosti

nákup, skladování a prodej hromadně vyráběných léčivých přípravků, které mohou podle

rozhodnutí o registraci prodávat bez předpisu i lékárny. Trestných činů hrubě narušujících

občanské soužití se nejčastěji budou dopouštět provozovatelé živností, v nichž dochází ke

styku s veřejností. Trestné činy proti rodině a mládeži pak budou logicky souviset s péčí

o rodinu a mládež. Typickou podnikatelskou činností je vázaná živnost péče o dítě do tří

let v denním režimu. Trestné činy proti životu a zdraví nejčastěji v praxi budou souviset

s provozem dopravních prostředků a stavebními pracemi, nebo při této podnikatelské

aktivitě dochází k největším škodám na životech a zdraví. Trestné činy proti svobodě

a lidské důstojnosti mohou například souviset v případě trestného činu porušování

domovní svobody s vázanou živností služby soukromých detektivů. Trestné činy proti

majetku pak mohou souviset se všemi druhy podnikatelských aktivit, nebo se týkají

možností financování těchto aktivit, pojištění, konkurzního řízení apod. Nakonec trestné

činy proti lidskosti nebudou typickými trestnými činy souvisejícími s podnikatelskou

aktivitou, ale nelze tuto skutečnost vyloučit. Naopak u posledních dvou kategorií trestných

činů, u trestných činů proti brannosti a trestných činů vojenských, to vyloučit lze, nebo

chráněným zájmem je zde povinnost fyzické osoby jako takové, nikoliv podnikatele,

k branné službě nebo obrana země, kde je vztah k podnikání vyloučen.

Tento závěr potvrdil také svým rozsudkem Nejvyšší správní soud SJS 876/2006, kde říká,

že trestnými činy, jejichž skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, nelze

označovat pouze ty trestné činy, jejichž znakem skutkové podstaty je podnikání, tedy

trestné činy hospodářské, ale že je podstatné, zda má trestný čin souvislost

s podnikatelskými aktivitami konkrétního žadatele nebo ohlašovatele. Za bezúhonného tak

nelze podle tohoto rozsudku považovat podnikatele, který jednáním, za něž byl

pravomocně odsouzen v trestním řízení, vymáhá své pohledávky.

Nakonec se zmiňme o úpravě zahlazení odsouzení v § 60, § 60a a §70 trestního zákona,

kde je stanoveno, kdy se na odsouzeného hledí, jako by nebyl odsouzen. Má tedy čistý

trestní rejstřík. Jednak se jedná o případy podmíněného odsouzení, a již bez dohledu nebo

s dohledem, kdy se odsouzený ve zkušební době osvědčil a po uplynutí této zkušební

doby bylo jeho odsouzení ze zákona zahlazeno. Druhý případ se vztahuje obecně na

všechny druhy trestů a zahlazení odsouzení je vázáno na uplynutí určité v trestním zákoně

konkrétně stanovené doby, v níž vedl odsouzený po výkonu trestu řádný život.

Požadované doby jsou různě dlouhé podle toho, o jak závažný trestný čin šlo.

K zahlazení odsouzení se přihlíží u všech tří kategorií trestných činů. Je tedy otázkou, proč

je v případě nedbalostního trestného činu souvisejícího s předmětem podnikání tato

skutečnost zdůrazněna.

32

Kapitola 2Zakládáme a provozujeme živnost


O tom, že se k zahlazení odsouzení přihlíží i u úmyslných trestných činů, svědčí i rozsudek

Nejvyššího soudu č. j. SJS 333/1998, jehož právní věta zní: „Byl-li ohlašovatel živnosti

pravomocně odsouzen za trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem

podnikání, není ve smyslu § 6 odst. 2 písm. a) živnostenského zákona bezúhonný.

Nesplnění všeobecné podmínky provozování živnosti tu nastává přímo ze zákona.

Nedostatek podmínky odpadá tím, že odsouzení je rozhodnutím soudu zahlazeno (§ 69

a § 70 tr. zákona), nebo nastal podle zákona ohledně všech trestů účinek, že se na

pachatele pohlíží, jako by nebyl odsouzen.” Totéž platí v případě žadatele o koncesi.

Příklad:

Pan Novák pracoval v roce 1997 jako číšník v restauraci. Zde podával alkoholické

nápoje osobám mladším osmnácti let a za tento trestný čin byl odsouzen

k podmíněnému trestu odnětí svobody v délce 6 měsíců se zkušební dobou

18 měsíců. Po uplynutí této zkušební doby si ohlásil živnost hostinská činnost.

Živnostenský úřad mu živnostenský list vydá, nebo jeho odsouzení bylo zahlazeno. K této problematice je také další zajímavá judikatura. Tak například podle rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. SJS 271/2004 je zcela bez právního významu, jestliže ustanovení trestního zákona, podle něhož byl žadatel o udělení koncese (potažmo ohlašovatel živnosti) odsouzen, bylo dotčeno novelizací, pokud se v důsledku takové novelizace na pachatele (tedy na ohlašovatele nebo žadatele) podle trestněprávních předpisů nehledí, jako by odsouzen nebyl. Tato skutečnost je vždy uvedena v závěrečných ustanoveních příslušných novel. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. SJS 128/1996 pak je posouzení, zda je ohlašovatel nebo žadatel bezúhonný ve smyslu ŽZ, věcí správního uvážení a je třeba na toto rozhodování také tak pohlížet. Nelze tedy namítat špatné rozhodnutí, ale pouze skutečnosti svědčící o tom, že živnostenský úřad neúplně soustředil důkazní prostředky, z nichž lze na splnění této podmínky usoudit, nebo že neprovedl důkazy zákonným způsobem a že rozhodnutí o této otázce vybočilo ze zákonem stanovených mezí a hledisek. V rozsudku Vrchního soudu ČR č. j. Rc 34/94 je také pěkně vystižen rozdíl mezi pojmem bezúhonnost podle ŽZ a pojmem bezúhonnost například podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. V tomto zákoně se za bezúhonného považuje nejen ten, kdo je trestně bezúhonný, ale také ten, kdo je občansky a morálně zachovalý. Splnění této podmínky prokazuje tuzemská fyzická osoba výpisem z rejstříku trestů. Tento výpis nesmí být starší 3 měsíců. O výpis je třeba požádat bu při osobní návštěvě Rejstříku trestů v Praze, zde si vyplnit formulář, předložit doklad o totožnosti (občanský průkaz nebo cestovní pas, průkaz o povolení pobytu cizince, vojenský průkaz, řidičský průkaz) a padesátikorunový kolek. Výpis vám vydají ihned. Nebo je možné podat i takzvanou ověřenou žádost. Tuto žádost opět vyplníte a zajdete s ní k ověření na určené úřady, jako

33

Podmínky k provozování živnosti


jsou okresní státní zastupitelství, obecní úřady, městské úřady, úřady města, v Praze

obvodní úřady a místní úřady, úřady městských částí nebo jejich detašovaná pracoviště,

jako je tomu například v Brně, kde se toto pracoviště nachází na ulici Kobližná, které si od

vás formulář a kolek převezmou, ověří vaši totožnost a odešlou jej na rejstřík trestů, který

vám zhruba do 3 týdnů pošle výpis z rejstříku trestů na adresu, kterou v žádosti udáte.

Pokud živnostenskému úřadu nepředložíte výpis z rejstříku trestů, má živnostenský úřad

možnost opatřit si jej sám. K tomu blíže v kapitole 3.1.2.2.

2.1.1.1.4 NEDOPLATKY

Poslední z požadovaných všeobecných podmínek pro podnikání tuzemské fyzické osoby

je skutečnost, že tato osoba, pokud na území České republiky podniká nebo podnikala,

nemá na svém osobním účtu evidovány daňové nedoplatky z tohoto podnikání, dále nesmí

mít, pokud na území České republiky podniká nebo podnikala, nedoplatky na platbách

pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a nakonec,

pokud na území České republiky podniká nebo podnikala, nesmí mít nedoplatky na

pojistném na veřejném zdravotním pojištění.

Tato podmínka vyplývá z požadavku na platební schopnost podnikatelů podnikajících

podle ŽZ. Nemá-li totiž podnikatel ani na tyto povinné platby, leccos to o jeho platební

schopnosti, nebo lépe řečeno platební neschopnosti, vypovídá.

Tato podmínka musí být, stejně jako všechny ostatní, splněna po celou dobu provozování

živnosti. Ztratí-li podnikatel tuto podmínku během podnikání, nemůže živnost provozovat.

Návrh na zrušení živnostenského oprávnění pak podle § 6 zákona č. 582/1991 Sb.,

o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, podávají

okresní správy sociálního zabezpečení. Zde odkazuji na kapitolu 4.5.6.

Co se rozumí daňovými nedoplatky z podnikání? Tuto problematiku řeší zákon č. 337/1992

Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a ten za daňový nedoplatek

považuje rozdíl mezi vyměřenou daní a uhrazenou daní. Daňovou povinností z podnikání

je třeba rozumět nejen daň z příjmu fyzických osob, ale také daň z přidané hodnoty nebo

daň z převodu nemovitostí, daň z nemovitostí a silniční daň. Tyto daňové povinnosti, jejich

vznik a výpočet jejich výše upravují zejména zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí,

ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani

z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních

z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění

pozdějších předpisů.

Musí se jednat pouze o daňové nedoplatky vůči tuzemským správcům daní. Nedoplatky,

které by podnikatel měl vůči jiným zahraničním správcům daně, nejsou podstatné. Proto

je zde stanovena výjimka, že je třeba, aby fyzická osoba podnikala nebo podniká na území

ČR.

Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti upravuje

zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku

34

Kapitola 2Zakládáme a provozujeme živnost


zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Tyto platby je podnikatel povinen odvádět

nejen za sebe jako za osobu samostatně výdělečně činnou, ale také za své zaměstnance,

pokud jsou účastníky důchodového a nemocenského pojištění, příspěvek na státní politiku

zaměstnanosti musí platit vždy.

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění upravuje zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném

zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a situace je zde stejná jako

v předchozím případě, tedy podnikatel je povinen platit jak za sebe, tak za své

zaměstnance. Účasten veřejného zdravotního pojištění však musí být každý, a proto

pojistné také musí platit každý.

Za nedoplatek se nepovažuje úrok z prodlení nebo penále, které je z nedoplatku účtováno.

Bohužel ale plní-li poplatník na nedoplatek, je z této platby nejdříve vždy hrazen úrok

z prodlení nebo penále a pak až samotný nedoplatek, proto fakticky je za nedoplatek třeba

považovat i úrok z prodlení nebo penále.

I splnění této podmínky je třeba živnostenskému úřadu prokázat. Činí se tak potvrzením

příslušného orgánu státní správy, které vydá příslušná okresní správa sociálního

zabezpečení žadateli do 7 dnů podle § 6 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění

sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, nebo pokud potvrzení není

doloženo, ověří danou skutečnost živnostenský úřad u příslušného orgánu státní správy

nebo v příslušném informačním systému veřejné správy podle § 11 odst. 5 zákona

č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších

předpisů. Okresní správa sociálního zabezpečení opět musí sdělit do 7 dnů příslušnému

živnostenskému úřadu, zda ohlašovatel nebo žadatel má nebo nemá nedoplatky na

pojistném na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. U daňové

povinnosti se postupuje obdobně, pouze spolupracujícím orgánem je v tomto případě

příslušný správce daně, tedy místně a věcně příslušný finanční úřad. V případě povinnosti

platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění se toto dokládá čestným prohlášením.

Příklad:

Pan Novák byl obžalován pro trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální

zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

kterého se měl dopustit tím, že jako osoba samostatně výdělečně činná podle zákona

o zemědělství nezaplatil daň z příjmu za období roku 2006. V rámci tohoto řízení

před vynesením rozsudku pan Novák daňový nedoplatek zaplatil a ohlásil živnost.

Živnostenský list mu živnostenský úřad vydá, nebo splňuje jak podmínku

bezúhonnosti, tak podmínku, že nemá žádné daňové nedoplatky. Podle §

147a trestního zákona tomu, kdo projeví účinnou lítost tím, že daňový nedoplatek

zaplatí, trestnost jeho činu zaniká. Nedoplatek pak byl uhrazen, takže žádný ve

smyslu ŽZ není.

35

Podmínky k provozování živnosti


22..11..11..22 ZZVVLLÁÁŠŠTTNNÍÍ PPOODDMMÍÍNNKKYY PPRROOVVOOZZOOVVÁÁNNÍÍ ŽŽIIVVNNOOSSTTII

Vedle obecných podmínek, za kterých může fyzická osoba provozovat živnost, stanoví ŽZ

ještě zvláštní podmínku provozování živnosti, kterou je odborná nebo jiná způsobilost,

pokud je ŽZ nebo jiné zvláštní předpisy vyžadují. Takový požadavek musí být v ŽZ

stanoven výslovně, stejně jako v jiném právním předpise. V ŽZ jsou tyto podmínky

stanoveny v jednotlivých přílohách, a to v příloze č. 2, která se týká vázaných živností, kde

je tento požadavek nazván průkazem způsobilosti a dále v příloze č. 3, který se týká

koncesovaných živností, kde je tento požadavek nazván jako požadovaná odborná a jiná

zvláštní způsobilost. Jiné právní předpisy jsou pak předpisy podle příloh č. 2 a 3 k ŽZ, kde

jsou pro jednotlivé živnosti vázané nebo koncesované stanovené právní předpisy, které

tyto zvláštní podmínky upravují. Navíc jsou podmínky odborné způsobilosti stanoveny pro

živnosti řemeslné přímo v ŽZ, jak je uvedeno níže.

Příklad:

Zvláštní podmínky pro vázanou živnost projektová činnost ve výstavbě jsou

stanoveny v § 46a zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných

architektů, ve znění pozdějších předpisů, a dále v zákoně č. 183/2006 Sb., stavební

zákon, ve znění pozdějších předpisů. U živností koncesovaných se ještě navíc posuzuje spolehlivost jako obligatorní podmínka udělení koncesní listiny. Jedná se proto také o zvláštní podmínku k provozování živnosti koncesované. Tuto spolehlivost podnikatele posuzuje příslušný živnostenský úřad, přičemž se zvažuje, zda uchazeč o koncesi může z obecného hlediska požívat důvěry pro výkon koncesované živnosti. Jedná se o správní uvážení a napadnout v takovém případě nelze samotné správní uvážení, ale pouze podklady, na základě kterých bylo učiněno. Navíc komplexně je tato zvláštní podmínka odborné způsobilosti pro řemeslné, vázané a koncesované živnosti upravena v § 21 až § 27 ŽZ. Podle této úpravy lze například u koncesovaných živností nahradit odbornou způsobilost spočívající ve vyučení v oboru nebo ve středoškolském vzdělání zakončeném maturitní zkouškou rekvalifikací nebo čtyřletou praxí v oboru. Osvědčením je pak doklad o rekvalifikaci podle § 22 odst. 1 písm. e) ŽZ nebo doklad o vykonání čtyřleté praxe v oboru. Více viz kapitolu 3.1.2.1, 3.1.3.1 a 3.2.1. Dokladem, kterým se prokazuje odborná nebo jiná způsobilost, jsou nejčastěji různá vysvědčení, osvědčení, certifikáty, diplomy apod. Navíc státní příslušník členského státu Evropské unie (EHS a Švýcarské konfederace) a občan České republiky mohou prokázat odbornou způsobilost dokladem o uznání odborné kvalifikace vydaným uznávacím orgánem, kterým je v tomto případě ministerstvo průmyslu a obchodu podle zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace, ve znění pozdějších předpisů. Tyto osoby mohou prokázat odbornou způsobilost také

36

Kapitola 2Zakládáme a provozujeme živnost


doklady o odborné kvalifikaci ve smyslu zákona o uznávání odborné kvalifikace, které

prokazují odbornou kvalifikaci stanovenou u jednotlivých živností.

Zvláštní podmínky pro provozování živnosti se mohou měnit. V souladu s tím pak musí

živnostenský úřad bu změnit, pozastavit, nebo zrušit živnostenské oprávnění těm, kteří

nové zvláštní podmínky nesplňují. Jedinou výjimkou je požadavek praxe, který již nemusí

prokazovat podnikatel, kterému trvá živnostenské oprávnění pro provozování takové

živnosti, když tuto živnost provozoval před takovou změnou zvláštní podmínky.

I podnikatel jako fyzická osoba musí provozovat živnost prostřednictvím odpovědného

zástupce, který ale musí splňovat některé všeobecné a všechny zvláštní podmínky pro

provozování živnosti, pokud tyto podmínky nesplňuje sám.

Navíc u některých živností, které jsou uvedeny v příloze nařízení vlády č. 209/2001 Sb.,

kterým se stanoví seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze

fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, ve znění pozdějších předpisů, je

podnikatel, který bu sám musí splňovat zvláštní podmínky pro provozování živnosti,

nebo musí mít jiného odpovědného zástupce, povinen zajistit u svých zaměstnanců nebo

osob spolupracujících, které vykonávají činnosti, již jsou obsahem živností uvedených

právě v tomto nařízení vlády, pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné

způsobilosti, které toto nařízení stanoví. Podnikatel navíc musí vést o osobách splňujících

podmínky odborné způsobilosti evidenci a uchovávat kopie dokladů prokazujících tuto

způsobilost minimálně 3 roky ode dne ukončení výkonu činností těmito osobami. Protože

se jedná o shromažování osobních údajů, musí se přitom řídit zákonem č. 256/1992 Sb.,

o ochraně osobních údajů v informačních systémech, ve znění pozdějších předpisů.

V tomto nařízení vlády bylo stanoveno přechodné tříleté období, v němž nemusel

podnikatel tuto podmínku splňovat, ovšem toto nařízení vstoupilo v účinnost 1. 10. 2001,

a tato tříletá doba tak uplynula k 1. 10. 2004. Dnes proto tuto podmínku musí splňovat

všichni podnikatelé.

K této problematice není žádná dostupná judikatura, nebo stanovení podmínky odborné

nebo jiné způsobilosti nečiní v praxi větší potíže.

22..11..11..33 PPRRŮŮMMYYSSLLOOVVÝÝ ZZPPŮŮSSOOBB PPRROOVVOOZZOOVVÁÁNNÍÍ ŽŽIIVVNNOOSSTTII

Živnostenský zákon nerozlišuje živnosti podle jejich obtížnosti nebo rozsahu. Pouze

vymezuje jednotlivé druhy živností podle zájmu státu na procesuálnosti jejich provozování

a dále definuje podle rozsahu živnost provozovanou průmyslovým způsobem. Za živnost

provozovanou průmyslovým způsobem považuje činnost zahrnující v rámci jednoho

pracovního procesu více dílčích činností, které samy o sobě naplňují znaky živnosti

a zároveň využívající organizačního oddělení výkonu dílčích prací, postupů nebo úkonů,

zejména od řídicích a obchodních prací, a členění těchto prací, postupů nebo úkonů podle

jednotlivých profesí. Těmto podmínkám se v ŽZ říká znaky průmyslového způsobu

37

Podmínky k provozování živnosti


provozování živnosti. Dříve se živnosti provozované průmyslovým způsobem označovaly

v teorii jako tovární živnosti.

První podmínka v sobě zahrnuje požadavek, aby podnikatelská činnost byla složena z více

činností, kdy každá tato činnost sama o sobě je živností. Tyto živnosti spolu nemusí nijak

souviset, musí ale být splněna podmínka, že spojení těchto činností směřuje k vytvoření

jednoho díla nebo poskytnutí jedné služby.

Druhá podmínka pak požaduje organizační oddělení těchto činností, a to zejména od

managementu a obchodního oddělení, a dále členění těchto činností podle profesí. Z toho

vyplývá, že rozsah jednotlivých činností podnikatele musí být natolik velký, aby se mu

organizační členění jeho podniku vyplatilo. Musí zde být i dostatek zaměstnanců,

pracovních prostor apod.

Podnikatel může také provozovat každou živnost, která je součástí živností provozovaných

průmyslově i samostatně, aniž by tím vždy naplnil znaky průmyslově provozované živnosti.

Příklad:

Pan Novák provozuje živnost průmyslovým způsobem, kdy v rámci této činnosti staví

domy na klíč. Tato činnost tak obsahuje přípravné práce pro stavby, specializované

stavební činnosti, projektovou činnost ve výstavbě a dále i správu a údržbu

nemovitostí. Všechny tyto činnosti směřují ke zhotovení stavby a k její správě do

jejího prodeje. Navíc se ale na něj obrátil pan Dvořák, jestli by pro něj nemohl na

smlouvu o dílo zhotovit projektovou dokumentaci ke stavbě, kterou chce vytvořit

svépomocí. Zde se nebude jednat o živnost provozovanou průmyslovým způsobem,

ale podle živnostenského oprávnění, jehož součástí je i seznam živností

ohlašovacích, mezi kterými je projektová činnosti ve výstavbě, může tuto činnost pan

Novák provozovat. O provozování živnosti průmyslovým způsobem si nerozhoduje podnikatel sám. Na jeho návrh, který musí být podložen důkazy o splnění jedné ze dvou předchozích podmínek, rozhodne místně příslušný živnostenský úřad. O návrhu v kladném případě rozhodne živnostenský úřad tím, že vydá souhlas. Návrh musí splňovat obecné požadavky na podání k živnostenskému úřadu, a navíc je zde podnikatel povinen vymezit živnosti, které směřují ke vzniku konečného výrobku nebo k poskytnutí služby a jsou dílčími prvky technologického procesu. Průmyslovým způsobem se dají provozovat všechny druhy živností, jak ohlašovací volné, řemeslné nebo vázané, tak živnosti koncesované. V případě koncesovaných živností však musí mít podnikatel kromě dokladu u provozování živnosti průmyslovým způsobem také pravomocné rozhodnutí živnostenského úřadu o udělení koncese.

38

Kapitola 2Zakládáme a provozujeme živnost


V ŽZ je výslovně stanoveno, že zamítnutí návrhu na provozování ohlašovací živnosti

průmyslovým způsobem nemá vliv na vznik práva provozovat živnost, když toto právo

vzniká ohlášením. V případě koncesovaných živností to pochopitelně platit nemůže.

Tento institut však není pouze výplodem teorie. Má také podstatný dopad do praxe, a to

zejména v rozsahu oprávnění, kdy, má-li podnikatel oprávnění provozovat živnost

průmyslovým způsobem, má oprávnění k provozování všech činností, které směřují ke

vzniku konečného výrobku nebo k poskytnutí služby a jsou pouze dílčím prvkem

technologického procesu. Musí být však zachovány všechny podmínky pro provozování

všech živností, je-li tedy třeba splnit nějaké zvláštní podmínky vzdělání, praxe apod. nebo

je-li třeba mít k provozování určité dílčí činnosti koncesi, musí být tyto podmínky splněny

a podnikateli musí být taková koncese udělena.

Jediná výjimka z předchozího obecného pravidla je stanovena u ohlašovacích živností

provozovaných průmyslovým způsobem, kdy se pro získání živnostenského oprávnění

nevyžaduje prokazování odborné způsobilosti. Podnikatel odpovídá za odbornost

provozování živnosti a je povinen zajistit provozování živnosti osobami splňujícími

požadavky odborné způsobilosti tak, jak o tom bylo pojednáno na závěr kapitoly 3.2.

Nemusí proto ustanovovat odpovědného zástupce, stačí, když bude fakticky v průběhu

provozování živnosti odbornou způsobilost splňovat. To také vyplývá z ust. § 11 odst. 4

písm. a) ŽZ.

V průběhu podnikatelské činnosti může dojít ke změně znaků provozování živnosti

průmyslovým způsobem. Tyto změny je proto povinen podnikatel oznámit nejpozději do

jednoho měsíce od jejich vzniku místně příslušnému živnostenskému úřadu, tedy tomu

živnostenskému úřadu, který o jeho návrhu na provozování živnosti průmyslovým

způsobem rozhodoval. Samozřejmě že je povinen tyto skutečnosti také prokázat, a proto

musí současně s tímto oznámením předložit i doklady prokazující splnění těchto zvláštních

podmínek.

Na základě vyhodnocení těchto změn může živnostenský úřad rozhodnout o změně

živnostenského listu nebo pozastavení provozování živnosti nebo dokonce o zrušení

živnostenského oprávnění. Může se také stát, že změnou těchto podmínek dojde ke změně

místní příslušnosti živnostenského úřadu. V takovém případě je živnostenský úřad povinen

věc neprodleně postoupit k rozhodnutí nově příslušnému živnostenskému úřadu.

Pro živnost provozovanou průmyslovým způsobem se vydávají zvláštní průkazy

živnostenského oprávnění, jejichž přílohou musí být seznam ohlašovacích živností, které

vymezují rozsah živnostenského oprávnění.

22..11..11..44 PPŘŘEEKKÁÁŽŽKKYY PPRROOVVOOZZOOVVÁÁNNÍÍ ŽŽIIVVNNOOSSTTII -- NNEEGGAATTIIVVNNÍÍ VVYYMMEEZZEENNÍÍ

PPOODDMMÍÍNNEEKK

Překážky v provozování živnosti lze považovat za jakési negativní vymezení podmínek,

které musí podnikatel splňovat, aby mohl provozovat živnost. Kromě obecných podmínek

39

Podmínky k provozování živnosti


k provozování živnosti a zvláštních podmínek nesmí nastat u podnikatele překážka

v provozování živnosti. Tyto překážky jsou ve své podstatě dvojího druhu. Jednak souvisejí

s konkurzním řízením, a jednak u fyzické osoby mohou také souviset s uloženým zákazem

činnosti.

2.1.1.4.1 KONKURZ

Fyzická osoba nemůže provozovat živnost, pokud byl na její majetek prohlášen konkurz

a bylo soudem rozhodnuto, že provozování podniku musí být ukončeno. Konkurz na

majetek úpadce-fyzické osoby prohlašuje místně příslušný krajský soud usnesením.

Vzhledem k tomu, že podnik může mít pouze fyzická osoba podnikatel nebo právnická

osoba podnikatel, je třeba pod fyzickou osobou v tomto případě vidět fyzickou osobu

podnikatele. Na fyzickou osobu podnikatele může být konkurz navíc prohlášen jak

z důvoduinsolvencelatební neschopnosti, tak i z důvodu předlužení, tedy za situace,

kdy pasiva převyšují aktiva podnikatele. Podstatné zde však není, že byl na podnikatele

prohlášen konkurz, nebo to samo o sobě ještě nic neznamená, ale že bylo rozhodnuto

o ukončení provozování podniku. Podle § 18a zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu

a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, prohlášením konkurzu provoz podniku

nekončí. Provoz podniku může ukončit pouze soud, a to po vyjádření věřitelského výboru.

O ukončení provozu podniku musí soud rozhodnout výslovně usnesením. Nemůže pouze

nařídit správci nebo úpadci, aby provoz podniku ukončil. (K tomu srovnej stanovisko

Nejvyššího soudu ČR Rc 52/98.)

Toto ustanovení § 8 odst. 1 ŽZ také neřeší, zda provozovaná živnost zaniká. V takovém

případě je však podle § 58 ŽZ příslušný živnostenský úřad povinen živnostenské oprávnění

zrušit.

Podle § 8 odst. 2 poslední věta ŽZ říká, že tato překážka odpadá v případě, že je

prohlášený konkurz zrušen z jiného důvodu, než že bylo splněno rozvrhové usnesení nebo

že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu. Jedná se o případy, kdy

nebyly předpoklady pro konkurz nebo navrhl-li to úpadce a všichni konkurzní věřitelé

s tím vyslovili souhlas na listině s úředně ověřeným podpisem a souhlasil-li s tím také

správce nebo došlo-li k fúzi úpadce nebo k převodu jmění na společníka úpadce.

Obdobná situace nastane také v případě úmrtí úpadce, tato situace nás však nezajímá,

nebo zde je pak jasné, že fyzická osoba dále nemůže živnost provozovat.

Co však ŽZ neřeší, je, zda zruší-li živnostenský úřad živnostenské oprávnění v mezidobí

mezi zahájením konkurzu a jeho zrušením, musí toto živnostenské oprávnění obnovit,

nebo si musí fyzická osoba ohlásit nebo požádat o živnost znovu. Podle mého názoru,

neřeší-li ŽZ tuto otázku a pouze konstatuje, že překážka odpadá, musí si fyzická osoba

znovu o vydání živnostenského oprávnění požádat.

40

Kapitola 2Zakládáme a provozujeme živnost


Příklad:

Pan Novák podnikal v oboru pomocných stavebních prací. Na jeho majetek byl

prohlášen konkurz pro insolvenci a v rámci konkurzního řízení soud rozhodl

o ukončení provozování podniku a zpeněžení výrobních prostředků včetně

nákladních automobilů a jiných movitých věcí. Pan Novák tedy ohlásil

u živnostenského úřadu novou živnost maloobchodní prodej. Živnostenský úřad mu

však živnostenský list nevydá, nebo je u něj překážka provozování živnosti. Tato

překážka bude trvat nejméně do skončení konkurzu, pokud pak nenastane další

překážka podle § 8 odst. 2 a 3 ŽZ na dobu tří let. Překážku provozování živnosti představuje také další fáze konkurzního řízení, a to jeho zrušení. Musí jít však o případy, kdy byl skutečně osvědčen úpadek a kdy byl konkurz zrušen po splnění rozvrhového usnesení nebo z důvodu, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkurzu. Taková překážka pak trvá tři roky od právní moci usnesení konkurzního soudu o zrušení konkurzního řízení. Stejně se postupuje i v případě, že k prohlášení konkurzu vůbec nedošlo, nebo návrh na prohlášení konkurzu byl zamítnut pro nedostatek majetku úpadce. Jedná se vlastně o stejnou situaci, kdy je sice osvědčen úpadek úpadce, ale bylo by nehospodárné a neefektivní zahajovat konkurzní řízení. V ustanovení § 8 odst. 4 ŽZ je stanoveno, že v průběhu konkurzního řízení může fyzická osoba činit úkony související se vznikem (tedy ohlášení živnosti nebo žádost o vydání koncese), zm



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist