Kniha: Zakázané dohody a zneužívání dominantního postavení v ČR – Michal Petr

Kapitola I.

Obecné otázky soutěžního práva

1. Pojem soutěžního práva a jeho prosazování

1.1. K pojmu soutěžního práva

1.2. Prameny soutěžního práva v České republice

1.3. Prosazování soutěžního práva

2. Moderní historie soutěžního práva

2.1. Ordoliberální základy

2.2. Komunitami soutěžní právo

2.2.1. Počátky komunitárního soutěžního práva a jeho další vývoj .

2.2.2. Modernizace komunitárního soutěžního práva

2.2.3. Lisabonská smlouva

2.3. České soutěžní právo

2.3.1. Zákon o ochraně hospodářské soutěže z roku 1991

2.3.2. Zákon o ochraně hospodářské soutěže z roku 2001

2.3.3. Exkurs - regulace obchodních řetězců

3. Význam ekonomických teorií v soutěžním právu

3.1. Exkurs - zkušenosti Spojených států

3.2. Ekonomické teorie a komunitami soutěžní právo

3.3. Ekonomické teorie v České republice?

4. Cíle soutěžního práva

5. Soutěžní právo a jeho působnost

5.1. Věcná působnost soutěžního práva

5.1.1. Komunitami prvek

5.1.2. Vztah národního a komunitárního práva

5.1.3. Paralelní aplikace v ČR

5.2. Územní působnost soutěžního práva

5.3. Časová působnost soutěžního práva

5.4. Jurisdikce a zásada ne bis in idem v soutěžním právu

5.5. Důsledky přistoupení k EU

6. Výjimky z aplikovatelnosti soutěžního práva

6.1. Porušení soutěžního práva přikázané státem

6.2. Soutěžní právo v oblasti zemědělství

6.2.1. Výjimka na základě obecného sektorového nařízení

6.2.2. Výjimka na základě specifické komoditní regulace

6.2.3. Výjimka podle českého práva

6.3. Sektorová regulace

6.4. Služby obecného hospodářského zájmu

6.5. Jiné legitimní cíle

7. Adresáti soutěžního práva

7.1. K pojmům podnik a soutěžitel

7.1.1. Podnik jako jednotka/entita

7.1.2. Výkon hospodářské činnosti a účast v hospodářské soutěži. .

7.1.3. Výkon různých činností jednou entitou

7.2. Koncept hospodářské jednotky v aplikační praxi ÚOHS

7.3. Sdružení podniků/soutěžitelů

7.4. Svobodná povolání

7.5. Sport

7.6. Stát, veřejné entity (public bodies) a entity pověřené

výkonem veřejné moci

7.6.1. Opatření přijatá členským státem

7.6.2. Veřejné entity a entity pověřené výkonem veřejné moci . . .

7.7. Samostatnost jednání na trhu

7.7.1. Vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem

7.7.2. Vztah mezi zmocnitelem a zmocněncem

7.7.3. Vztah mezi mateřskou a dceřinou společností

7.8. Právní a ekonomické nástupnictví

7.8.1. Úvod

7.8.2. Procesní nástupnictví z pohledu českého práva

7.8.3. Teorie ekonomické kontinuity (ekonomického

nástupnictví)

8. Relevantní trh

8.1. Pojem relevantního trhu a tržní síly

8.1.1. Pojem relevantního trhu v praxi Komise

8.2. Vymezení relevantního trhu

8.2.1. Relevantní výrobkový trh

8.2.1.1. Zastupitelnost na straně poptávky při vymezování

relevantního výrobkového trhu

8.2.1.2. Zastupitelnost na straně nabídky při vymezování

relevantního výrobkového trhu

8.2.1.3. Potenciální konkurence

8.2.2. Relevantní zeměpisný trh

8.2.3. Příklady vymezení relevantního zeměpisného trhu

8.2.3.1. Lokální trh

8.2.3.2. Národní trh

8.2.3.3. Trh Evropské unie

8.2.3.4. Celosvětový trh

8.3. Význam definice relevantního trhu pro posouzení

jednání soutěžitele

8.3.1. Definice relevantního trhu a vymezení dopadu dohod

na hospodářskou soutěž

8.3.2. Definice relevantního trhu a dopad dohody na obchod

mezi členskými státy EU

8.3.3. Definice relevantního trhu a bloková nebo legální výjimka. .

8.3.4. Definice relevantního trhu a dominantní postavení

8.3.5. Definice relevantního trhu a výpočet pokuty

za protisoutěžní jednání

8.3.6. Definice relevantního trhu a kontrola spojování podniků

Kapitola II.

Zakázané dohody

1. K problematice zakázaných dohod

2. Jednotlivé formy koluzivního jednání

2.1. Dohody stricto sensu

2.2. Rozhodnutí sdružení

2.3. Jednání ve vzájemné shodě

3. Materiální znak koluzivního jednání - narušení hospodářské

soutěže

4. Dohody horizontální a vertikální

5. Jednání nenaplňující zákaz ustanovení § 3 OHS a čl. 101 SFEU . .

5.1. Bagatelní dohody

5.2. Doplňková omezení

6. Výjimky ze zákazu koluzivního jednání

6.1. Zákonné výjimky

6.1.1. Úvod

6.1.2. Posuzování splnění podmínek v ustanovení § 3 odst. 4 OHS

a čl. 101 odst. 3 SFEU

6.1.3. Zlepšení výroby nebo distribuce zboží; podpora technického

nebo hospodářského rozvoje

6.1.4. Neexistence omezení, která nejsou nezbytná k dosažení

cílů dohody

6.1.5. Přiměřený podíl na výhodách plynoucích z dohody

pro spotřebitele

6.1.6. Absence vyloučení hospodářské soutěže na podstatné

části trhu

6.2. Blokové výjimky

6.2.1. Horizontální blokové výjimky

6.2.1.1. Úvod

6.2.1.2. Kategorie dohod specializačních

6.2.1.3. Kategorie dohod o výzkumu a vývoji

6.2.2. Vertikální bloková výjimka

6.2.2.1. Úvod

6.2.2.2. Věcný a osobní dopad vertikální blokové výjimky

6.2.2.3. Bezpečný přístav

6.2.2.4. Tvrdá restriktivní opatření

6.2.2.5. Omezující ustanovení vyloučená z aplikace vertikální

blokové výjimky

6.2.3. Ostatní blokové výjimky

7. Posuzování horizontálních dohod

7.1. Dohody o cenách a jiných obchodních podmínkách

7.1.1. Cenové horizontální dohody

7.1.2. Kartely slaďující postupy uchazečů o veřejnou

zakázku - tzv. „Bid rigging"

7.2. Omezování nebo kontrola výroby, trhů, technického rozvoje

nebo investic

7.3. Rozdělování trhů nebo zdrojů dodávek

7.4. Uplatňování rozdílných podmínek vůči obchodním partnerům

při plnění stejné povahy, čímž jsou někteří partneři

znevýhodněni v hospodářské soutěži

7.5. Podmiňování uzavření smluv tím, že druhá strana přijme

další plnění, která ani věcně, ani podle obchodních zvyklostí

s předmětem těchto smluv nesouvisejí

7.6. Další skutkové podstaty zakázaných dohod

8. Posuzování vertikálních dohod

8.1. Dohody o nákupu jedné značky

8.2. Dohody o výhradní distribuci

8.3. Dohody o selektivní distribuci

8.4. Dohody o franchise

8.5. Dohody o výhradní dodávce

8.6. Dohody o vázání produktů

8.7. Dohody o doporučených a maximálních cenách

Kapitola III.

Zneužívání dominantního postavení

1. Dominantní postavení

1.1. K pojmu dominantního postavení obecně

1.2. Dominantní postavení v komunitárním právu

1.3. Dominantní postavení v českém soutěžním právu

2. Kolektivní dominance

2.1. Kolektivní dominance v komunitárním právu

2.1.1. Ekonomické vazby - alfa a omega vývoje konceptu

kolektivní dominance?

2.1.2. (Kolektivní entita), společná politika a vnitřní konkurence

jako (další) důležité stavební kameny konceptu kolektivní

dominance

2.1.3. Airtours kritéria

2.1.3.1. Transparentnost

2.1.3.2. Systém odvetných opatření

2.1.3.3. Absence dostatečné protiváhy

2.1.3.4. Airtours - Den poté

2.2. Kolektivní dominance v právu českém

2.3. Oligopoly, oligopolní trhy... aneb Nejistota je největším

nepřítelem oligopolu

3. Koncept zneužívání dominantního postavení

3.1. Koncept zneužití dominantního postavení v komunitárním

právu

3.1.1. Obecné úvahy

3.1.2. Generální klauzule aneb Základní stavební kameny

konceptu zneužívání dominantního postavení

3.1.3. Obecně nad jednotlivými skutkovými podstatami zneužití . .

3.1.4. Vazby, vazby, vazby

3.1.5. Kdo s koho aneb Vztah mezi čl. 101 a 102 SFEU

3.1.6. Koncept objective justification a přiměřenosti

3.1.7. Další „výjimky" z čl. 102 SFEU

3.1.8. Zneužití kolektivního dominantního postavení

3.1.8.1. Jednostranná zneužívací jednání a jejich rysy

3.1.8.2. Individuální či společná odpovědnost?

3.1.8.3. Paralelní aplikace čl. 101 a 102 SFEU v prostředí

kolektivní dominance

3.2. Zneužití podle českého práva

3.2.1. Rozdíl mezi koncepty zneužití dle OHS 1991 a OHS

3.2.2. Vztah generální klauzule zneužití a jeho jednotlivých

skutkových podstat

3.2.3. Újma jako znak zneužití dominantního postavení

3.2.4. ÚOHS v. zneužití kolektivní dominance

4. Exkurs - koncept monopolního postavení a jeho zneužití

v antitrustovém právu Spojených států amerických

5. Reformaci. 102 SFEU

5.1. Vzhůru ke světlým soutěžním zítřkům s důrazem na více

ekonomický a na následcích založený přístup (!?...)

5.2. Diskusní materiál k dominanci - startovní výstřel oznamující

Nový přístup

5.2.1. Příliš málo či příliš mnoho ekonomie?

5.2.2. Posun v definici dominantního postavení a jeho zneužití. . . ,

5.2.3. Přípustná obrana dominantních podniků: koncept obrany

objective justification a efficiencies

5.3. Pokyny pro posuzování vylučovacích praktik - dosud poslední

slovo Komise k vylučovacím praktikám dle čl. 102 SFEU

5.3.1. Úvodní výklad

5.3.2. Rekalibrace pojmu dominantního postavení

5.3.3. Zásadní ekonomické koncepty Pokynů pro posuzování

vylučovacích praktik

5.3.3.1. Protisoutěžní uzavření trhů

5.3.3.2. Koncept „as efficient competitor"

5.3.3.3. Způsoby přípustné obrany podniků

5.3.4. Náklady dominanta a jeho cenová politika

5.3.5. Ekonomická analýza Komise v podmínkách jednotlivých

vylučovacích praktik

5.3.6. Pokyny pro posuzování vylučovacích praktik

v mezinárodním kontextu soutěžního práva

5.3.7. Závěrečné poznámky

6. Jednotlivé formy zneužívajících praktik

6.1. Společný úvod k jednotlivým zneužívajícím praktikám

6.1.1. Vynucování nepřiměřených nákupních nebo prodejních

cen anebo jiných nerovných obchodních podmínek

6.1.1.1. Komunitami právo

6.1.1.2. Pokyny pro posuzování vylučovacích praktik

6.1.1.3. Česká právní úprava a judikatura

6.1.2. Omezování výroby, odbytu nebo technického vývoje

na úkor spotřebitelů

6.1.2.1. Komunitami právo

6.1.2.2. Pokyny pro posuzování vylučovacích praktik

6.1.2.3. Česká právní úprava a judikatura

6.1.3. Uplatňování rozdílných podmínek

6.1.3.1. Komunitami právo

6.1.3.2. Česká právní úprava a judikatura

6.1.4. Vázané prodeje

6.1.4.1. Komunitami právo

6.1.4.2. Pokyny pro posuzování vylučovacích praktik

6.1.4.3. Česká právní úprava a judikatura

6.1.5. Výhradní dohody a věrnostní slevy

6.1.5.1. Komunitami právo

6.1.5.2. Pokyny pro posuzování vylučovacích praktik

6.1.5.3. Česká právní úprava a judikatura

6.1.6. Komunitami úprava zneužívání práv duševního vlastnictví. .

6.1.7. Nad posledními rozhodnutími českých soudů:

Je (stále) libo formalistický přístup?

7. Exkurs - hospodářské postavení a jeho zneužití, ekonomická

závislost, významná tržní síla dvakrát a poněkud odlišně ..

7.1. Koncept hospodářského postavení a jeho zneužívání

7.2. Koncept ekonomické závislosti (významné tržní síly)

a jejího zneužívání

7.3. Významná tržní síla podruhé a jinak (a lépe?)

v telekomunikačním sektoru

Kapitola IV.

Veřejné prosazování soutěžního práva

1. Evropská soutěžní síť

1.1. Základní zásady fungování

1.2. Alokace případů

1.3. Spolupráce při získávání důkazů

1.4. Předávání informací

1.4.1. Právní důvody předávání informací

1.4.2. Užití předávaných informací

1.5. Konzistentnost rozhodování uvnitř ECN

1.6. Společná soutěžní kultura

2. Charakter řízení a garance základních procesních práv

2.1. Řízení ve věcech hospodářské soutěže

2.2. Zákaz sebeobviňování

3. Soutěžní advokacie

4. Průběh řízení před Úřadem

4.1. Postup ÚOHS před zahájením správního řízení

4.1.1. Prošetřování podnětů

4.1.2. Odstranění soutěžního problému před zahájením řízení. . . .

4.1.3. Sektorová šetření

4.2. Průběh správního řízení

4.2.1. Účastníci řízení

4.2.2. Správní spis

4.2.3. Institut sdělení výhrad

4.2.4. Rozhodování ÚOHS

4.2.4.1. K pojmu rozhodnutí obecně

4.2.4.2. Předběžná opatření aneb Procesní šafrán ÚOHS

4.2.4.3. Nad rozhodnutími ÚOHS

4.2.5. Opatření k nápravě

4.2.6. Délka řízení

4.3. Důkazy a jejich shromažďování

4.3.1. Žádost o poskytnutí informací

4.3.2. Ústní jednání

4.3.3. Provádění výslechů

4.4. Řízení ve druhém stupni

4.5. Řízení s komunitárním prvkem

5. Neohlášené šetření na místě

5.1. Provádění šetření na místě Komisí a NSÚ

5.2. Nařízení šetření na místě a soudní přezkum

5.3. Průběh šetření a oprávnění ÚOHS

5.3.1. Zahájení šetření

5.3.2. Nahlížení do obchodních záznamů

5.3.3. Kopírování obchodních záznamů

5.3.4. Pečeti

5.3.5. Součinnost osob v obchodních prostorách

5.4. Šetření v jiných než obchodních prostorách

6. Alternativní řešení soutěžních problémů

6.1. Řízení o přijetí závazků

6.1.1. Řízení o přijetí závazků podle OHS

6.1.2. Řízení o přijetí závazků v komunitárním právním řádu. . .

6.2. Řízení o narovnání

6.2.1. Řízení o narovnání před ÚOHS

6.2.2. Řízení o narovnání před Komisí

7. Sankce za porušení soutěžního práva

7.1. Úvod

7.2. Komunitami sankce ukládané účastníkům protisoutěžního

jednání

7.2.1. Pokyny pro výpočet pokut 1998

7.2.2. Pokyny pro výpočet pokut 2006

7.3. Sankce ukládané UOHS účastníkům protisoutěžního jednání.

8. Program leniency

8.1. Podstata leniency programu a důvody jeho zavedení

8.2. Vznik a vývoj leniency programu

8.3. Klíčová hlediska úspěšného leniency programu

8.4. Leniency program na komunitami úrovni

8.5. Leniency program aplikovaný ÚOHS

8.6. Meze a možnosti leniency programu

9. Soudní ochrana

9.1. Žaloba proti rozhodnutí ÚOHS

9.1.1. Účastenství v soudním řízení

9.1.2. Otázky žalobních bodů, způsobu uplatňování žalobních

námitek, důkazních návrhů a adekvátní reakce soudu

9.2. Žaloba na nečinnost

9.3. Ochrana před nezákonným zásahem

10. Trestní odpovědnost za porušení soutěžního práva

10.1. Úvod ;

10.2. Kriminalizace protisoutěžního jednání v podmínkách českého

právního řádu

10.3. Kriminalizace protisoutěžního jednání a leniency program . . .

Kapitola V.

Soukromé prosazování soutěžního práva

1. Vztah národních soudů a soutěžních orgánů

1.1. Národní soudy a Komise

1.2. Národní soudy a NSÚ

1.3. Vztahy mezi národními soudy

2. Soukromé prosazování v ČR

2.1. Právní režim a rozsah nároků

2.1.1. Náhrada škody

2.1.2. Bezdůvodné obohacení

2.1.3. Neplatnost právního úkonu

2.1.4. Zákaz jednání

2.1.5. Zadostiučinění

2.2. Uplatňování nároků

3. Návrhy k zefektivnění soukromého prosazování na komunitami

úrovni

3.1. Cíle Bílé knihy o žalobách na náhradu škody

3.2. Základní návrhy

3.2.1. Postavení žalobců

3.2.2. Přístup k důkazům

3.2.3. Závaznost rozhodnutí NSÚ pro soudy

3.2.4. Lhůty

3.2.5. Zavinění

3.2.6. Výše náhrady škody

3.2.7. Náklady řízení

3.3. Stanovisko ČR