načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Zajímavosti a rekordy ze světa zvířat - Milan Kořínek

Zajímavosti a rekordy ze světa zvířat
-22%
sleva

Kniha: Zajímavosti a rekordy ze světa zvířat
Autor:

Největší zabijáci, nejvzácnější zvířata, největší i nejmenší, mlsouni i rychlostní rekordmani, zvláštní stavitelé, nejjedovatější a nejpodivnější, zvláštní výbava ... (celý popis)
Titul doručujeme za 2 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  319 Kč 248
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
8,3
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Rubico
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2013-11-01
Počet stran: 156
Rozměr: 303 x 218 x 16 mm
Úprava: 155 stran : ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Vazba: Vázaný
Téma: příroda, zoologie, zvířata, rekordy, zajímavosti
ISBN: 978-80-7346-168-3
EAN: 9788073461683
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Největší zabijáci, nejvzácnější zvířata, největší i nejmenší, mlsouni i rychlostní rekordmani, zvláštní stavitelé, nejjedovatější a nejpodivnější, zvláštní výbava zvířat,… to vše a ještě mnohem víc zajímavostí, rekordů a kuriozit si přečtete v této knize.

Možná jste nevěděli, že nosorožec tuponosý je již v přírodě skoro vyhuben, že přežívá posledních pár kusů. Že na hadí uštknutí zemře až 100 000 lidí ročně. Že lidem je mnohem nebezpečnější drobounký komár, než jedovatí hadi nebo dravé šelmy. Že mravenečník sežere až 30 000 mravenců za den, že želvy žijí až 200 let, že klokan skočí až 13 metrů daleko, že některé ryby vydrží až několik dnů bez vody. Nebo že drobný motýl dokáže překonat tisícikilometrové vzdálenosti. Tyto a další pozoruhodnosti a tajemství přírody vám poodhalí tato kniha.

Kniha je zařazena v kategoriích
Milan Kořínek - další tituly autora:
Zákazníci kupující knihu "Zajímavosti a rekordy ze světa zvířat" mají také často zájem o tyto tituly:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

11

NEJVĚTŠÍ ZABIJÁCI NAŠÍ PLANETY

Největším zabijákem na  Zemi je bezesporu

komár. Tedy jen samičky komárů, které se

musí napít krve, aby měly dostatek živin pro

vývin svých vajíček. Komáří samička sosákem

vstřikuje do  tkáně sliny, které snižují bolest

a zabraňují srážení krve, ale společně s nimi se

do  těla oběti dostávají choroboplodné zárodky.

V  tropických a  subtropických zemích přenáší

některé druhy komárů nebezpečná onemocnění,

jako je malárie, žlutá zimnice, horečka dengue

a mnohé další choroby. Odhaduje se, že komáři

takto každoročně způsobí úmrtí až tří milionů

lidí. Daleko za komáry zůstává mouchatse-tse, která přenáší spavou nemoc, na niž každý

rok zemře okolo čtyřiceti tisíc lidí.

Teprve za nimi se umístilirůzní jedovatí živočichové, mezi

něž můžeme zařadit třeba

štíry, pavouk y a jedovaté druhy hadů.

Z  více než 1 700 druhů štírů může být

pro člověka smrtelně nebezpečných jen asi

pětadvacet z  nich a  počet jejich obětí se ročně

odhaduje na dva až pět tisíc osob.

Toxicita pavouků a  zejména velkých druhů

sklípkanů bývá v  mnoha případech přeceňována a skutečně nebezpečných druhů mezi

nimi není mnoho.

Jedovatých hadů žije na zemi celá řada a vněkterých oblastech jsou poměrně běžní.V Americe najdeme prudce jedovaté chřestýše,

korálovce a  křovináře, kteří způsobí až

několik tisíc úmrtí každý rok.

V  Africe je nejnebezpečnější zmije útočná

a levantská, kobra černokrká a mamba

NEJVĚTŠÍ ZABIJÁCI NAŠÍ PLANETY

Mnoho různých zvířat může být nějakým způsobem velmi nebezpečných pro člověka. V  této

kapitole se pokusíme najít ty druhy živočichů, kteří na  celém světě každoročně způsobí nejvíce

úmrtí. Možná budete překvapeni, že nejnebezpečnějšími živočichy naší planety nejsou dravé

šelmy, jedovatí hadi, sloni a jiná velká zvířata či ostrými zuby vyzbrojené pirani a žraloci, ale

v mnoha případech bývají ti největší zabijáci podstatně menší a nenápadnější.

Komáři mají na svědomí nejvíce lidských životů

Štír tlustorepý patří

mezi druhy, které jsou

člověku nebezpečné

V Americe patří chřestýši mezi nejobávanější jedovaté hady

Velké druhy zmijí jsou pomalé, ale nelze je v žádném případě

podceňovat

SPECIALISTÉ NA EXTRÉMNÍ PODMÍNKY

ledové pustiny

pižmoň severní je typickým obyvatelem

severských tunder a  arktických stepí. Před

silnými mrazy jej chrání dlouhá a  velmi

hustá srst. Žije v  menších skupinách o  deseti

kusech, v  zimě bývají stáda větší a  mohou mít

až okolo osmdesáti jedinců. Zajímavý je jeho

obranný systém proti vlkům a  dalším velkým

predátorům, kdy se dospělá zvířata postaví zády

do  kruhu a  mohutnými rohy brání

uvnitř schovaná mláďata a  slabší

jedince, podobnou taktiku

uplatňují i  při sněhových

vánicích.

polární liška žije

v okolí severníhopolárního kruhu, kde se živí

hlodavci, ptáky a  ptačími

vejci, a  nezřídka se spokojí

i  se zbytky po  hostinách

ledních medvědů. V zimě má čistě bílé zbarvení,

na  léto se její srst zbarvuje do  světle šedé,

nahnědlé, někdy až černé barvy. Letní srst je

mnohem kratší a  řidší než zimní. Oproti naší

lišce má kompaktnější tvar těla, kratší nohy i uši.

Kvůli lovu pro kvalitní kožešinu se na některých

místech stala vzácnou, ale často se pod názvem

pesec chová i na farmách.

medvěd lední nemá na souši kromě člověka

žádné přirozené nepřátele, ve  vodě jej mohou

napadat mroži nebo kosatky. Ze všech medvědů

je nejvíce masožravý a  jeho hlavní kořistí jsou

tuleni. Číhá na  ně u  děr, kde se nadechují,

nebo pomocí vynikajícího čichu vyhledává

jejich doupata. Žije samotářsky, na  svých

potulkách se vydává daleko od pevniny a často

se nechává unášet na kře nebo může překonávat

i  několikakilometrové vzdálenosti plaváním.

SPECIALISTÉ NA EXTRÉMNÍ

PODMÍNKY

Většina živočichů dovede kratší dobu přežít i v méně příznivém prostředí, ale existují zvířata,

která si ke svému životu vybrala ta nejnevhodnější místa na Zemi. V nepříznivých podmínkách

množství živočišných i rostlinných druhů valem ubývá a ty zbývající jim musí být velmi dobře

přizpůsobené. V hlubinách oceánů panuje věčná tma, obrovský tlak a nízká teplota, přesto zde žije

množství různých ryb a dalších živočichů. Velehory obývají zvířata, která se musí vyrovnávat

s takovými vlivy, jako je řídký vzduch, nízké teploty nebo vyšší úroveň ultrafi alového záření. Na

pouštích zase panují extrémní sucha, vysoké teploty a v polárních oblastech žije mnoho druhů zvířat,

přestože zde teplota klesá hluboko pod bod mrazu. Zvířata dokážou žít i na úpatí podmořských

sopek, v horkých pramenech nebo setrvávají celý život v podzemí.

Pižmoň severní žije v oblastech za severním polárním kruhem

Liška

polární má

velmi hustou

srst, která ji

chrání  

v krutých

mrazech

Medvěd lední přečkává zimu v brlohu vyhrabaném ve sněhu


30

JAK DLOUHO ZVÍŘATA ŽIJÍ

U  divoce žijících živočichů se věk zjišťuje jen

velmi těžko, mnohem snazší je to u  jedinců

žijících v zajetí. Ale zde se zvířata díky lepší stravě

i veterinární péči dožívají nejméně o třetinu až

o  polovinu vyššího věku než ve  volné přírodě.

slon indický se obvykle dožívá 60–70 let,

což je nejvíce ze všech suchozemských savců.

Nejvyššího spolehlivě doloženého věku dosáhla

slonice v  zoo v  Kalifornii, která se dožila 78

roků, ale některé nepodložené prameny uvádí

věk u slonů i přes 85 let.

Vysokého věku se dožívají i  nejbližší příbuzní

člověka, u šimpanze se uvádí nejvyšší věk okolo

50 let a  u  goril 50–60 let. Velké kočkovité

šelmy, jako je lev nebo tygr, žijí průměrně

okolo 18–20 roků a  nejvyšší věk, kterého se

mohou dožít, je kolem 25 let. Vyššího věku se

dožívají medvědi, medvěd lední žije až 34

roků a medvěd hnědý 37 roků, ale výjimečně

mohou žít až 40 let.

psi se obvykle dožívají 12–16 let, ale není

to stejné u  všech plemen, dá se říci, že malá

plemena žijí déle než plemena velká. Nejvyššího

věku se měl dožít australský honácký

pes jménem Bluey, který se narodil v  roce

1910 a zemřel v roce 1939, jeho věk byl 29 roků

a 160 dní. Velmi často se používá výpočet, kdy

se počet psích let násobí sedmi, a  tak získáme

číslo, které by mělo odpovídat věku lidskému.

Takovýto výpočet je však velmi nepřesný,

protože psi nestárnou stejnoměrně jako lidé,

ale první dva psí roky odpovídají asi 25 letům

JAK DLOUHO ZVÍŘATA ŽIJÍ

Na  otázku, jak je to s  věkem a  dlouhověkostí některých druhů zvířat, se pokusíme nalézt

odpovědi v následující kapitole. Rozdílný bude určitě věk průměrný a nejdelší, jehož může daný

živočich dosáhnout. Je to v podstatě stejné jako u člověka, který patří k nejdéle žijícím savcům.

Ve  vyspělých zemích se průměrná délka lidského života pohybuje mezi 65–75 roky a  dožití se

90 až 100 let považujeme za velmi vysoký věk. Ale prokazatelně nejstarším člověkem byla

Francouzka Jeanne Louise Calmentová, která žila 122 let a 164 dní, narodila se 21. února 1875

a  zemřela 4. srpna 1997. Věk některých lidí se odhaduje až na  140 roků, ale bohužel v  jejich

zemích neexistují hodnověrné záznamy o  datu jejich narození, a  biblický Metuzalém se měl

dožít dokonce celých 969 let.

Sloni jsou známí svou dlouhověkostí, výjimečně se dožívají

i přes 70 let

Šimpanzi jsou blízcí příbuzní člověka a žijí až 50 let


39

RYCHLOSTNÍ REKORDY V ŘÍŠI ZVÍŘAT

Nejrychleji létajícím živočichem vůbec je

sokol stěhovavý, který se střemhlav z velké

výšky spouští na jiné ptáky a ve vzduchu na ně

útočí pařáty s ostrými drápy. Při pronásledování

kořisti dosahuje rychlosti okolo 185 km/h, ale

někdy se udává až 300 km/hod.

Vynikajícím letcem je i  rorýs, který může

vyvinout rychlost 180–200 km v  hodině.

Obvykle se však pohybuje mnohem pomaleji,

kromě období hnízdění se neustále zdržuje

ve vzduchu, kde dokonce i spí.

poštovní holubi běžně létají rychlostí okolo

60 km/h, při závodech však mohou vyvinout

90–100 km/h, za  ideálních podmínek až 150

km/h a při střemhlavém letu jim bylo naměřeno

téměř 200 kilometrů v hodině.

husy, kachny nebo albatrosi také dokážou

létat rychlostmi okolo 100 km/h.

Ve  vodě je nejrychlejší mečoun obecný,

který dosahuje až 120 kilometrů v  hodině,

jen o necelých deset kilometrů nižší rychlostí

plave další mořská ryba plachetník

atl antský.

Na  souši se s  nimi může směle srovnávat

nejrychlejší běžec naší planety − gepard.

Jeho atletická postava s mohutným hrudníkem

RYCHLOSTNÍ REKORDY

V ŘÍŠI ZVÍŘAT

Rychlost, kterou dokážou živočichové vyvinout, je velmi rozdílná a  může se pohybovat

od několika centimetrů za den až po 200 kilometrů v hodině. Jak rychle se zvíře pohybuje,

záleží také na tom, zda se v klidu přesunuje na jiné místo či naopak utíká před predátorem

nebo loví kořist a  snaží se tak vyvinout maximální rychlost, které je schopno. Pštros

nebo vidloroh dokáže běžet vysokou rychlostí poměrně dlouhou dobu, zatímco gepard se

po  několika stech metrech unaví, musí zastavit a  delší dobu odpočívat. Na  následujících

řádcích se pokusíme nalézt ta nejrychlejší zvířata ve  vzduchu, na  souši i  ve  vodě, která

obývají naši planetu.

Ve vzduchu je nejrychlejším živočichem sokol stěhovavý

Velmi dobrým

letcem je i rorýs obecný


57

ZVÍŘATA, KTERÁ NEVYMŘELA

sklonku éry dinosaurů před 60–100 miliony let.

Od té doby se příliš nezměnili, mají protáhlé nebo

proudnicovitě tvarované tělo schopné rychlého

pohybu. V tlamě mají ostré trojúhelníkovité zuby,

které vyrůstají v několika řadách za sebou, a pokud

ty z  první řady vypadnou, ihned je nahradí zub

z řady další. To je spolu s velmi silnými čelistmi

schopnými vyvinout tlak až 3 000 kg na cm

2

řadí

mezi nejobávanější mořské predátory.

loděnky jsou mořští hlavonožci, kteří se začali

vyvíjet již před 500 miliony let. V  pravěkých

mořích byly významnými predátory a  některé

druhy dorůstaly až 2,5 m. V  současnosti žije

jen šest druhů a  největší z  nich je loděnka

hlubinná s  délkou do  25 cm. Má spirálovitě

stočenou schránku, která je rozčleněná

přepážkami. Živočich obývá jen poslední z nich

a ostatní, které jsou propojené sifonem, mu slouží

jako hydrostatický orgán. Loděnka je může

naplnit tekutinou a  podle jejího množství buď

ve  vodě klesá, nebo stoupá. V  moři se nejčastěji

vyskytuje v hloubkách okolo tří set metrů.

ostrorepi jsou mořští bizarní klepítkatci, kteří

jsou příbuzní např. pavoukům a  štírům. Jejich

tělo je kryto širokým plochým štítem a  na  konci

těla mají charakteristický hrot, dosahují délky až

šedesáti centimetrů. Na  Zemi žili již před 400

miliony let. Vnějším vzhledem připomínají (hlavně

v larválním stadiu) trilobity, kteří vyhynuli asi před

250 miliony let. Do současnosti přežívá při pobřeží

jihovýchodní Asie a v Mexickém zálivu pět druhů

ostrorepů. Známý je ostrorep americký žijící

v hlubinách na písčitém dnu, kde se zahrabává. Při

rozmnožování se ostrorepi vyskytují i na písčitých

plážích, kde se za úplňku hromadně páří a kladou

do písku velké množství vajec.

lilijice jsou podivně vyhlížející mořští živočichové připomínající spíše rostliny nežživočichy. Mají dlouhou stopku, kterou se mohou

přichytávat na  dně, a  kalichovité tělo s rozvětvenými rameny. Patří mezi ostnokožce,

tedy do  příbuzenstva ježovek, mořských

hvězdic a  sumýšů. Žijí na  mělčinách, ale

i v hloubkách do 6 000 m. Nejstarší skupina lilijic

je známá už ze starších prvohor, do současnosti

však přežila jen malá část z  jejich původního

druhového bohatství.

Žraloci obývají naši planetu přes 400 milionů let

..., že krokodýli jsou nejbližšími žijícími příbuznými dinosaurů, a tedy i ptáků, kteří se z dinosaurů

vyvinuli. Jejich předci se na Zemi objevili už před 220 miliony let a druhy podobné dnešním krokodýlům

jsou známé přes 80 milionů let.

..., že kostlíni jsou primitivní skupinou ryb známou již z druhohor,

dnes žijí jen v  Severní a  Střední Americe a  v  Karibiku. Největší je

kostlín obrovský dorůstající délky až tři metry.

..., že dva druhy listonohů žijí i u nás a řadí se mezi ohrožené

druhy. Patří mezi korýše, vnějším vzhledem připomínají vyhynulé trilobity a na Zemi se objevili již před 200 miliony let.

Také kostlíny lze zařadit mezi živé fosilie

Ostrorepi žili v mořích společně

s dávno vyhynulými

trilobity

! MOŽNÁ JSTE NEVĚDĚLI

Krokodýli jsou ze všech zvířat nejblíže

příbuzní dinosaurům i ptákům


59

NEJJEDOVATĚJŠÍ ŽIVOČICHOVÉ

který vypustí do rány. Bez podání séra je téměř

každé uštknutí smrtelné a smrt může nastat již

do dvou hodin po pokousání.

Zatímco jedovatých hadů je velmi mnoho, ze

4 500 druhů ještěrů je jich známo mnohem

méně. Dříve byl mezi jedovaté druhy řazen

jen varanovec bornejský a  dva druhy

amerických korovců. Korovci mají poměrně

silný toxin, ale smrtelné případy otravy jsou

velmi řídké. Jedové kanálky ústí při základnách

zubů, a  proto nebývá kousnutí většinou tak

nebezpečné jako uštknutí hadem, který jed

vpravuje přímo do  tkáně. Dávka, kterou má

korovec v  zásobě, by stačila k  usmrcení až

pěti lidí. Teprve před několika lety se zjistilo,

že i  varani komodští, největší ještěři

naší planety, jsou vybaveni dvěma jedovými

žlázami umístěnými ve  spodní čelisti. Dříve se

předpokládalo, že bakterie žijící v tlamě varanů

způsobí u  poraněné kořisti sepsi a  smrt. Dnes

je prokázáno, že jejich toxiny snižují srážení

krve a krevní tlak, což vede k šoku, velké ztrátě

krve, bezvědomí a následně až k úhynu kořisti.

Tu pak varani dohledají za pomoci vynikajícího

čichu. Vědci předpokládají, že jedové žlázy se

podaří prokázat u  dalších druhů varanů, a  tím

se počet ještěrů vybavených jedovým aparátem

ještě rozšíří.

Nejjedovatější žábou světa je pralesnička

strašná, dokáže vytvořit takové množství

toxinu, které by mohlo usmrtit 20  000 myší

nebo 8–10 lidí. Účinnou látku tvoří především

alkaloid batrachotoxin patřící mezi nejprudší

známé jedy a  neexistuje proti němu žádná

protilátka. Je asi patnáctkrát silnější než známý

rostlinný jed kurare. Má nervově paralyzující

účinky a  vliv na  srdeční činnost, člověka může

zabít pouhých 0,0001 g této látky. Silný kožní

neurotoxin této žáby je dodnes využíván indiány

na  napouštění hrotů do  foukaček. V  přírodě

tyto žáby požírají mravence, termity a  další

hmyz, který se živí jedovatými rostlinami,

proto u pralesniček chovaných v teráriu má jed

mnohem slabší účinky.

Kobry patří také mezi

prudce jedovaté

hady

Jedním z mála jedovatých ještěrů je korovec jedovatý

Nedávno se zjistilo, že i varan komodský je vybavený

jedovou žlázou

Toxin z jedné pralesničky strašné by mohl

usmrtit až deset lidí


109

ZVÍŘATA SE ZVLÁŠTNÍ VÝBAVOU

ZVÍŘATA SE ZVLÁŠTNÍ VÝBAVOU

U  mnoha živočichů se během jejich vývoje objevila celá řada různých „vylepšení“. Některá

nenajdeme u žádného jiného druhu, jiná zase jsou tak úspěšná, že se vyskytují u různých skupin

zvířat a vyvinula se nezávisle na sobě. Třeba takové krunýře, ostny nebo různé pevné schránky

používají ke  své ochraně různé druhy napříč zoologickými skupinami, ostny mají mořské

ježovky, některé ryby, ježci i dikobrazi, pevné krunýře nebo schránky želvy, pásovci či měkkýši,

ale zvláštní velmi tenký prst uzpůsobený k vytahování larev hmyzu ze dřeva má jen poloopice

ksukol. V této kapitole se tedy zaměříme na to nejzajímavější a nejpodivnější „vybavení“, které

příroda u zvířat vymyslela.

hřebeny a kartáče

lemuři jsou poloopice pocházející z  ostrova

Madagaskar, nikde jinde na  světě nežijí.

Po  odtržení Madagaskaru od  africké pevniny

se tato velmi starobylá skupina primátů vyvíjela

zcela samostatně a společně s několika dalšími

čeleděmi poloopic zde tvoří velmi svéráznou

faunu. Na  prstech mají nehty, kromě druhého

prstu zadní nohy, který je opatřený drápkem

sloužícím k  úpravě srsti. Jejich spodní řezáky

a  špičáky tvoří zvláštní hřeben, který jim také

slouží k  péči o  srst. Tento „hřebínek“ si čistí

zvláštním pilovitým orgánem, který mají pod

jazykem.

nehty nebo drápky

Všechny druhy poloopic, vyšších opic i lidoopů

mají na  prstech nehty místo drápů stejně jako

člověk, proto se také primátům dříve říkalo

nehetnatci. kosmani a  ta maríni jsou

drobní primáti, obývající pralesy ve  Střední

a Jižní Americe. Na všech prstech kromě palců

mají nehty přeměněné zase v  drápky. To jim

vysloužilo název „drápkaté opičky“. Toto

přizpůsobení se u  nich vyvinulo v  důsledku

stromového způsobu života, kdy za  pomoci

drápků po  větvích a  kmenech velmi dobře

šplhají. Živí se převážně hmyzem, drobnými

obratlovci, nektarem, sladkým ovocem i mízou

a pryskyřicí vylučovanou ze stromů. Lemuři mají na zadní noze zvláštní drápek určený k čištění srsti

U kosmanů a tamarínů se nehty přeměnily znovu v drápky




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist