načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Zahraniční obchod -- Teorie a praxe – Miroslav Svatoš; kolektiv

Zahraniční obchod -- Teorie a praxe

Elektronická kniha: Zahraniční obchod
Autor: Miroslav Svatoš; kolektiv
Podnázev: Teorie a praxe

Příručka shrnuje základní poznatky o problematice vnějších ekonomických vztahů a zahraničněobchodní politice České republiky. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  319
+
-
10,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2009
Počet stran: 367
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace, formuláře
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Zahraniční obchod. Mezinárodní obchod
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2009
ISBN: 978-80-247-2708-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Příručka shrnuje základní poznatky o problematice vnějších ekonomických vztahů a zahraničněobchodní politice České republiky.

Popis nakladatele

Publikace renomovaných autorů je určena pracovníkům podniků a institucí působících v oblasti vnějších ekonomických vztahů, vyučujícím a studentům ekonomických škol. Díky knize získáte přehled o problematice vnějších ekonomických vztahů a o zahraničněobchodní politice ČR. Dozvíte se, jak úspěšně zvládnout předkontraktační přípravu, jak řešit závazkové vztahy v mezinárodním obchodním a hospodářském styku, seznámíte se s vybranými typy smluv a podrobně s obsahem kupní smlouvy. Kniha se věnuje také logistice, způsobům podpory obchodu a formám zpracování trhu. Text doplňují příklady z praxe, odkazy na důležité webové stránky a další zdroje informací a vzory nejdůležitějších dokumentů používaných v mezinárodním obchodě. Autoři, v jejichž čele stojí děkan Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze, jsou uznávanými praktiky, akademiky a pracovníky institucí jako EGAP, MPO, ČEB apod. (teorie a praxe)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Miroslav Svatoš; kolektiv - další tituly autora:
Zahraniční obchod -- Teorie a praxe Zahraniční obchod
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Kniha vznikla v rámci řeení Výzkumného záměru MMT, MSM 604 607

0906 Ekonomika zdrojů českého zemědělství a jejich efektivní vyuívání

v rámci multifunkčních zemědělsko-potravinářských systémů.

Prof. Ing. Miroslav Svato, CSc. a kolektiv

Zahraniční obchod

teorie a praxe

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400

www.grada.cz

jako svou 3609. publikaci

Hlavní autoři:

Prof. Ing. Miroslav Svato, CSc.

Ing. Vlastislav Bene

Prof. JUDr. Květoslav Růička, CSc.

JUDr. Miroslav ubert

Na textu knihy spolupracovali:

JUDr. Irena Čermáková Ing. Irena Pokorná

Doc. Ing. Ale Hes, CSc. Ing. Jan Sháněl

Mgr. Věra Hubáčková Ing. Lubo Smutka, Ph.D.

Ing. Blanka Jaroová Ing. Jan Strnad

PhDr. Jana Jenčíková Ing. Karel Tomík, Ph.D.

Ing. Miroslav Klíma, CSc. Blanka Voenílková

Ing. Mansoor Maitah, Ph.D. Ing. Veronika Znamenáčková

Odborná recenze:

Tereza Kukačková

Vydání knihy schválila vědecká redakce.

Odpovědná redaktorka PhDr. Hana Peinová

Sazba Milan Vokál

Počet stran 368

První vydání, Praha 2009

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.

Husova ulice 1881, Havlíčkův Brod

Š Grada Publishing, a.s., 2009

Cover Photo Š profimedia.cz

ISBN 978-80-247-2708-0

Zahraniční obchod osvit 2, Wednesday, 4th March, 2009 Obsah

O hlavních autorech ...............................10

Předmluva ....................................12

Úvodní slovo ...................................14

1. Úloha vnějích ekonomických vztahů v ekonomice země ...........15

1.1 Vývojové fáze zahraničního obchodu ......................15

1.2 Teorie zahraničního obchodu ...........................17

1.3 Význam zahraničního obchodu (vnějích ekonomických vztahů)

v ekonomice země ................................21

1.4 Postavení vnějích ekonomických vztahů v ekonomice země ..........22

1.5 Kvantifikace postavení zahraničního obchodu v ekonomice země ........24

1.6 Vlivy působící na vnějí ekonomické vztahy ...................25

1.7 Subjekty vnějích ekonomických vztahů .....................26

1.8 Formy státních zásahů ..............................27

1.8.1 Plány, programy, národohospodářské a oborové koncepce ............27

1.8.2 Daňová politika ..................................28

1.8.3 Měnové finanční nástroje .............................28

1.8.4 Zahraničněobchodní politika ...........................29

1.8.5 Administrativně-právní nástroje .........................30

2. Vývoj vnějích ekonomických vztahů .....................33

2.1 Vývoj světového obchodu ............................33

2.1.1 Teritoriální struktura světového obchodu .....................36

2.1.2 Komoditní struktura světového obchodu .....................40

2.2 Mezinárodní obchod slubami ..........................44

2.2.1 Sluby související s obchodními operacemi ...................44

2.2.2 Dalí komerční sluby ..............................45

2.2.3 Kapitálové pohyby ................................46

2.2.4 Pracovní síly ...................................48

2.2.5 Mezinárodní cestovní ruch ............................50

2.2.6 Vývoj světového obchodu s komerčními slubami ................51

2.2.7 Zahraniční pomoc .................................53

2.3 Vnějí ekonomické vztahy zemí Evropské unie (EU) ..............55

2.3.1 Zahraniční obchod EU ..............................55

2.3.2 Teritoriální struktura obchodu zemí EU .....................56

2.3.3 Komoditní struktura obchodu zemí EU ......................57

2.3.4 Obchod s komerčními slubami země EU ...................58

3. Mezinárodní organizace hospodářského charakteru .............60

3.1 Světová obchodní organizace (WTO) ......................60

3.1.1 Vývoj WTO ....................................61

3.1.2 Dohody v rámci WTO ..............................64

3.1.3 Řeení sporů a kontrola obchodní politiky ....................64

3.1.4 Přijímání členů WTO ...............................65

n

5


3.1.5 Hlavní proudy ve WTO a pozice nejvýznamnějích nečlenských států

vůči WTO .....................................66

3.1.6 Kritika WTO ...................................67

3.1.7 Rozvojová agenda z Dohá ............................67

3.2 Dalí instituce OSN, regionální a speciální agentury a jiné organizace

působící v mezinárodním obchodu ........................68

3.2.1 Evropská hospodářská komise EHK (United Nations Economic Commision

for Europe UNECE) ..............................68

3.2.2 Konference OSN pro obchod a rozvoj KOR (United Nations Conference

on Trade and Development UNCTAD) .....................69

3.2.3 Mezinárodní obchodní středisko MOS (International Trade Center ITC

UNCTAD/WTO) .................................70

3.2.4 Specializované agentury OSN a Programy OSN .................70

3.2.5 Surovinové dohody ................................73

3.2.6 Mezinárodní finanční organizace .........................74

3.2.7 Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (Organization for Economic

Co-operation and Development OECD) ....................77

3.3 Regionální integrace ...............................78

3.3.1 Regionalimus versus regionalizace ........................79

3.3.2 Ekonomická integrace ..............................80

3.3.3 Vytváření a odchýlení trhu ............................82

3.3.4 Politická ekonomie regionalismu .........................84

3.3.5 Regionální integrace rozvojových zemí .....................85

3.3.6 Hlavní regionální seskupení současného světa ..................86

3.4 Účast ČR v regionálních seskupeních ......................88

3.4.1 Evropská unie (EU) ................................88

3.5 Dalí evropská regionální seskupení .......................95

3.5.1 Západoevropská unie (ZEU) ...........................95

3.5.2 Viszegradská čtyřka ................................96

3.5.3 Středoevropská iniciativa .............................97

4. Vnějí ekonomické vztahy České republiky (ČR) ...............98

4.1 Postavení zahraničního obchodu v ekonomice ČR ................98

4.2 Zahraniční obchod se zboím ...........................98

4.2.1 Komoditní struktura českého zahraničního obchodu ..............100

4.2.2 Teritoriální struktura českého zahraničního obchodu ..............102

4.3 Zahraniční obchod ČR s komerčně poskytovanými slubami .........104

4.3.1 Teritoriální struktura českého zahraničního obchodu s komerčně

poskytovanými slubami ............................104

4.4 Dovoz a vývoz kapitálu ČR ...........................104

4.4.1 Investice ČR v zahraničí .............................106

4.5 Pracovní síly ...................................107

4.6 Mezinárodní cestovní ruch ...........................107

4.7 Rozvojová spolupráce ..............................108

4.8 Zahraniční politika ČR v oblasti vnějích ekonomických vztahů ........108

4.8.1 Transformace v oblasti vnějích ekonomických vztahů .............109

4.8.2 Aktuální politika ČR v oblasti zahraničního obchodu ..............112

4.8.3 Hlavní instituce ovlivňující vnějí ekonomické vztahy ČR ...........114

n

6


4.8.4 Smluvní prostředky obchodní politiky ČR ...................131

4.8.5 Autonomní prostředky zahraničněobchodní politiky ČR ............135

5. Příprava zahraničněobchodní operace ....................148

5.1 Teritoriální průzkum ...............................152

5.2 Obchodně-politický průzkum ..........................153

5.3 Komoditní průzkum ...............................154

5.4 Spotřebitelský průzkum .............................155

5.5 Průzkum konkurence ..............................156

5.6 Průzkum cen ...................................157

5.7 Průzkum obchodních metod ...........................158

5.8 Technický průzkum ...............................159

5.9 Průzkum dopravní cesty a prostředků ......................159

5.10 Průzkum kontraktní měny, platebních podmínek a instrumentů ........160

5.11 Právní průzkum .................................161

5.12 Daňový průzkum ................................162

5.13 Průzkum sociálních a kulturních zvyklostí ...................162

5.14 Analýza rizik exportních operací ........................164

6. Závazkové vztahy v mezinárodním obchodním a hospodářském styku ..166

6.1 Pojem právo mezinárodního obchodu .....................166

6.2 Rozhodné právo závazkových vztahů ......................167

6.2.1 Obligační statut .................................168

6.2.2 Volba práva ...................................168

6.2.3 Výběr rozhodného práva na základě kolizní normy ...............169

6.2.4 Mezinárodní obchodní zvyklosti ........................170

6.2.5 Doloky INCOTERMS .............................171

6.2.6 Formulářové smlouvy ..............................171

6.2.7 Vzorové smlouvy ................................172

6.2.8 Zásady mezinárodních obchodních smluv UNIDROIT .............172

6.2.9 Obchodní podmínky Evropské hospodářské komise OSN a FIDIC ......172

6.2.10 Lex mercatoria ..................................173

6.2.11 Principy evropského smluvního práva ......................173

6.2.12 Imperativní nebo nutně pouitelné předpisy ...................173

6.3 Osobní statut ...................................174

6.3.1 Osobní statut fyzických osob ..........................174

6.3.2 Osobní statut právnických osob .........................175

6.3.3 Soukromoprávní subjektivita států .......................175

6.4 Vznik závazků ..................................176

6.5 Zánik závazků ..................................176

6.5.1 Promlčení ....................................177

6.5.2 Započtení ....................................177

6.6 Věcně-právní účinky smlouvy ..........................177

6.7 Řeení sporů z kupní smlouvy ..........................178

6.7.1 Soudní řízení ...................................178

6.7.2 Rozhodčí řízení .................................180

7. Vybrané smluvní typy .............................187

7.1 Smlouva kupní ..................................187

n

7


7.1.1 Právní úprava mezinárodní kupní smlouvy v českém právu ..........187

7.1.2 Přímá úprava mezinárodní kupní smlouvy ...................187

7.1.3 Uzavírání kupní smlouvy ............................188

7.1.4 Práva a povinnosti prodávajícího a kupujícího .................188

7.1.5 Náhrada kody ..................................189

7.1.6 Promlčení práv z kupní smlouvy ........................189

7.2 Smlouvy uzavírané v souvislosti s kupními smlouvami .............190

7.2.1 Smlouva o výhradním prodeji a o výhradním odběru ..............190

7.2.2 Smlouva o obchodním zastoupení a podobné smluvní typy ..........191

7.2.3 Ostatní smlouvy související s kupními smlouvami ...............192

8. Obsah kupní smlouvy .............................193

8.1 Vznik kupní smlouvy ..............................193

8.2 Smluvní strany ..................................194

8.3 Předmět kupní smlouvy .............................194

8.4 Cena .......................................196

8.5 Závazky, objednávky ..............................197

8.6 Zajitění závazků z kupní smlouvy .......................197

8.7 Dodací lhůta ...................................199

8.8 Dodací parita ...................................200

8.9 Platební podmínky a nástroje ..........................211

8.9.1 Bankovní záruky .................................212

8.9.2 Dokumentární akreditivy ............................218

8.9.3 Směnky .....................................223

8.9.4 eky .......................................233

8.9.5 Exportní odběratelský úvěr ...........................238

8.10 Smluvní pokuta .................................240

8.11 Kontrola zboí ..................................241

8.12 Servis a technická pomoc ............................243

8.13 Propagace a Public Relations ..........................244

8.14 Zvlátní ujednání v kupní smlouvě .......................244

8.15 Rozhodné právo .................................245

8.16 Dalí ujednání v kupní smlouvě .........................245

9. Logistika v mezinárodním obchodě ......................246

9.1 Logistika výzva pro 21. století .........................246

9.2 Zasilatel .....................................246

9.3 Dopravce .....................................250

9.4 Mezinárodní doprava zvlátnosti jednotlivých odvětví ............250

9.4.1 elezniční doprava ................................250

9.4.2 Letecká nákladní doprava ............................253

9.4.3 Mezinárodní silniční doprava (kamionová doprava) ..............259

9.4.4 Námořní doprava ................................261

9.4.5 Kombinovaná doprava ..............................265

9.4.6 Multimodální doprava ..............................265

9.4.7 Elektronická výměna dat (náhradou za vystavování dopravního dokladu) . . . 266

9.4.8 Pojitění v zahraničním obchodě ........................266

9.4.9 Základní principy uplatňované při společné havárii a při tak zvaném

dispaním rozvrhovém řízení .........................269

n

8


10. Formy podpory obchodu ............................273

10.1 Úvod .......................................273

10.2 Výstavy a veletrhy ................................274

10.2.1 Struktura finančních nákladů na účast na veletrhu ...............275

10.2.2 Příprava prezentace, její průběh a vyhodnocení .................276

10.3 Publikační a informační činnost .........................277

10.4 Efektivnost propagace ..............................277

10.5 Vývojové trendy v oblasti forem podpory obchodu ...............278

11. Formy zpracování zahraničního trhu .....................280

11.1 Přímá obchodní metoda .............................280

11.2 Nepřímá obchodní metoda ............................281

11.2.1 Distributor ....................................281

11.2.2 Zprostředkovatel .................................282

11.2.3 Vlastní zahraniční sí ..............................285

11.2.4 Samozvaní zprostředkovatelé ..........................286

11.3 Světové trendy v oblasti zpracování trhu ....................287

11.4 Řízení zastupitelské sítě .............................290

Seznam vybraných zkratek ..........................291

Literatura ....................................300

English Summary ................................304

Příloha 1 Přehled regionálních integračních uskupení ............306

Příloha 2 Podrobnosti k dohodě o podpoře a ochraně vzájemných investic

(ke kapitole 4.8.4.2) ........................318

Příloha 3 Podrobnosti o clech, celních reimech a daních

(ke kapitole 4.8.5.1) .........................321

Příloha 4 Vzor kupní smlouvy (ke kapitole 8) ................333

Příloha 5 Vzor smlouvy o výhradním obchodním zastoupení

(ke kapitole 6) ............................336

Příloha 6 Vzor smlouvy o výhradním prodeji (ke kapitole 7) .........340

Příloha 7 Akreditiv ..............................345

Příloha 8 Vzor vystavené směnky enevská oblast .............347

Příloha 9 Vzor eku bankovního enevská oblast ..............348

Příloha 10 Vzor eku soukromého enevská oblast .............349

Příloha 11 Vzor eku soukromého anglosaská oblast ............350

Příloha 12 Vzor eku bankovního anglosaská oblast ............351

Příloha 13 Vzor kontrolního osvědčení ....................352

Příloha 14 Nákladní list CIM elezniční doprava ..............354

Příloha 15 Letecký nákladní list ........................355

Příloha 16 Nákladní list mezinárodní silniční přepravy (CMR) ........356

Příloha 17 Konosament náloný list námořní dopravy ...........357

Příloha 18 Konosament kombinované dopravy FIATA ............358

Příloha 19 Konosament kombinovaná doprava ...............359

Příloha 20 Pojistný certifikát .........................360

Rejstřík .....................................362

n

9


O hlavních autorech

Prof. Ing. Miroslav Svato, CSc. vedoucí autorského týmu

Pracovní a odborné zkuenosti prof. Svatoe jsou spojeny s Čes

kou zemědělskou univerzitou v Praze, kde působí jako děkan

Provozně ekonomické fakulty a současně jako vedoucí katedry

ekonomiky. Má rozsáhlé mezinárodní zkuenosti, které přesahují

evropský kontinent, je předsedou Asociace ekonomických fakult

ČR, členem Evropské a světové asociace zemědělských ekonomů,

rady České akademie zemědělských věd a celé řady vědeckých

rad různých univerzit v Česku a na Slovensku. Jeho pedagogic

kou, odbornou a vědeckou zájmovou oblastí jsou témata: země

dělská ekonomika a politika, ekonomika světového zemědělství,

trvale udritelný rozvoj, evropské a globální transformační a in

tegrační procesy. Je řeitelem a odpovědným řeitelem vědeckovýzkumných a vzdělávacích

grantů a projektů (FAO, Tempus, FRV, Aktion, Ceepus, GA ČR, NAZV, MSM). Jeho pub

likační činnost zahrnuje 300 poloek, z toho 60 vylo v zahraničí, respektive v cizím jazyce.

Ing. Vlastislav Bene

Působil řadu let v Institutu zahraničního obchodu a zaloil Institut mezinárodního obchodu,

dopravy a spedice. V letech 19901995 byl obchodním přidělencem a radou ve panělsku.

V současné době se věnuje praktické obchodní činnosti, zejména vývozu českého know-how

v oblasti ivotního prostředí do zahraničí. Specializuje se také na budování zastupitelské sítě

českých podniků v zahraničí. Je lektorem panělské vysoké koly v ČR ESMA, Provozně

ekonomické fakulty ČZU a Akademie Sting. Napsal celou řadu teritoriálních publikací, ze

jména o ibero-amerických zemích, a dále publikace z oblasti ekonomiky a techniky zahra

ničního obchodu.

Prof. JUDr. Květoslav Růička, CSc.

Je profesorem katedry obchodního práva na Právnické fakultě Karlovy Univerzity v Praze,

vedoucím katedry mezinárodního práva Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni

a rozhodcem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Působí

také jako lektor různých vzdělávacích institucí v ČR. Napsal celou řadu publikací z oblasti

mezinárodního práva soukromého, práva mezinárodního obchodu a mezinárodní obchodní

arbitráe, například: Rozhodčí řízení, Právní otázky obchodování se zahraničím, Obchodu

jeme se zahraničím, Mezinárodní obchodní arbitrá. Je spoluautorem učebnice Právo mezi

národního obchodu.

JUDr. Miroslav ubert

Je lektorem VE v Praze a řady vzdělávacích organizací u nás a v zahraničí, garantem mezi

národně certifikovaného kurzu Manaer mezinárodní dopravy a zasilatelství, pořádaného

organizací IMODS, místopředsedou České společnosti pro dopravní právo, sekretářem Ko

mise pro mezinárodní dopravu a logistiku a Komise pro obchodní právo a praxi Mezinárodní

obchodní komory v Paříi a v ČR. Jako autor českého vydání INCOTERMS 1990 a 2000 byl

n Zahraniční obchod teorie a praxe

10


zvolen členem návrhové komise ICC pro nové vydání INCOTERMS. Od roku 2000 je práv

ním a odborným poradcem a organizátorem odborných seminářů ICC ČR v oboru její působ

nosti. Pracoval v řídících funkcích na úseku zahraničního obchodu, mezinárodní dopravy

a spedice v ČR, ve Velké Británii, v Belgii a v bývalé Jugoslávii.

Je autorem řady odborných publikací, z nich jsou některé uvedeny v seznamu literatury,

jako i stálým profesním dopisovatelem ve zdejím i v zahraničním odborném tisku.

O hlavních autorech n

11


Předmluva V roce 2004 vyel v nakladatelství Grada titul Zahraniční obchod, který byl určen předevím pracovníkům malých a středních podniků. Tato publikace byla zaměřena na pracovníky největího počtu hospodářských subjektů v ČR, které představují vzhledem ke své velikosti, vlastnickým poměrům, flexibilitě a dynamice rozvoje stále významnějí sloku moderních českých vnějích ekonomických vztahů.

Nai současnost charakterizují nejen kvalitativní a globální změny, ale té zrychlující se tempo těchto změn není proto ničím mením ne druhým velkým předělem v dějinách lidstva, který je srovnatelný pouze s přechodem od barbarství k civilizaci, tedy s vynálezem zemědělství v neolitu.

Dnení svět je obrazem globalizace, která je determinována mnohostranností a vzájemnou propojeností globalizačních procesů a trendů, přičem ekonomická dimenze patří k rozhodujícím. Ekonomika představuje v určitém smyslu motor globalizace, která je charakteristická růstem vzájemné ekonomické závislosti jednotlivých zemí v celosvětovém měřítku, zaloené na rostoucím objemu i sortimentu mezinárodních transakcí komodit, slueb, kapitálu a roziřováním moderních technologií.

Zahraničněobchodní a vnějí ekonomické vztahy jako celek představují svým způsobem indikátor, hnací sílu, ale současně i výsledek globalizačních procesů a jejich komplexity. Růst zahraničního obchodu, rozvoj přímých investic, nekontrolovatelné transfery finančního kapitálu, růst spotřeby, oslabení role národního státu, růst ekonomické a sociální diferenciace, skoková destrukce tradičních struktur a podobně představují nejen pozitiva, ale i negativa globalizace.

Dynamika, rozměr a struktura zahraničního obchodu, finančních toků a dalích souvisejících ekonomických aktivit velmi názorně charakterizují vzájemnou propojenost a závislost států a teritorií celého světa. Ji v minulosti avizovaný globální trend destabilizujícího vlivu mezinárodních finančních toků na světové hospodářství, kdy nárůst objemu a volatility globálních finančních toků vede ke vzniku měnových a finančních krizí v rozvojových a tranzitivních zemích, získal po iniciačním impulzu v USA v roce 2008 celosvětový rozměr.

Turbulence a fluktuace globálně propojených finančních trhů negativně a razantně ovlivňují zahraničněobchodní vztahy a vekeré ekonomické aktivity v celosvětovém měřítku. To se přímo týká i české ekonomiky, i jednotlivých podnikatelských subjektů.

Tyto vývojové trendy v irím kontextu je třeba monitorovat, analyzovat, předjímat budoucí vývoj a snait se minimalizovat negativní vliv na českou ekonomiku a české podniky. To je úkol pro státní administrativu, podnikatelskou sféru, výzkumné instituce a v neposlední řadě i pro univerzity.

V rámci Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze, která je v současnosti největí ekonomickou fakultou v ČR, byly výe uvedené poadavky vzaty v úvahu, a to se projevilo ve dvou opatřeních. Prvním z nich je realizace pokročilých forem internacionalizace, které spočívají ve vytváření skutečně mezinárodního studijního prostředí v rámci fakulty. Kromě rovnocenných partnerských vztahů, zaloených na vysílání a přijímání několika set českých a zahraničních studentů a pedagogů, s více ne padesáti evropskými a zámořskými univerzitami, má velký význam realizace větího počtu letních kol, double degree programů, uskutečnění společných studijních projektů s několika prestiními Bussines School a podobně.

Fluktuace, turbulence a nestability v současném světě se bezprostředně dotýkají i sféry zahraničněobchodní. Tyto skutečnosti velmi významně omezují vyuitelnost značného počtu

n Zahraniční obchod teorie a praxe

12


teoretických koncepcí, zaloených na danosti definovaných podmínek a předpokladů. Řada absolventů fakulty působí ve význačných pozicích v ČR i v zahraničí. Právě z jejich strany vznikly náměty a podpora pro vydání publikace Zahraniční obchod teorie a praxe, která by lépe reflektovala změněnou situaci současného světa pro vechny potenciální zájemce o danou problematiku ve sféře podnikatelské, exekutivní, vzdělávací a dalích.

Záměrem autorského kolektivu, který tvoří akademičtí pracovníci a pracovníci praxe v oblasti vnějích vztahů, bylo nalézt potřebný kompromis mezi teoretickým a praktickým přístupem na straně jedné a potřebami potenciálních čtenářů na straně druhé.

Je třeba uvést, e v publikaci jsou zahrnuty té dílčí výsledky výzkumného záměru MMT MSM 6046070906 Ekonomika zdrojů českého zemědělství a jejich efektivní vyuívání v rámci multifunkčních zemědělskopotravinářských systémů.

Jménem autorského kolektivu děkuji institucím angaovaným v proexportní politice České republiky předevím EGAP, ČEB a CzechTrade za jejich účinnou pomoc při zpracování této knihy. Dále autoři děkují Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvu zahraničních věcí ČR a Ministerstvu financí ČR za poskytnuté informace a konzultace.

Autorský kolektiv věří, e tato publikace se stane důleitým zdrojem a pomocníkem pro vechny zájmové skupiny o sféru zahraničněobchodních a vnějích vztahů.

Prof. Ing. Miroslav Svato, CSc.

vedoucí autorského kolektivu

Předmluva n

13


Úvodní slovo Světová finanční krize a její dopady na světovou ekonomiku potvrdily závislost České republiky na vnějích ekonomických vztazích, jejich podíl na hrubém domácím produktu patří k nejvyím v Evropské unii. V současné době se můeme kadý den přesvědčovat, jak je ekonomika naí země citlivá na vekeré změny poptávky a nabídky na světových trzích.

Důleitým předpokladem pro úspěch v náročné zahraniční konkurenci je rozvoj odborných kompetencí českých firem a zvládnutí techniky zahraničního obchodu. Vítám proto, e vzniká nová publikace Zahraniční obchod teorie a praxe, která dává odpověď na mnohé otázky, je musí řeit zejména představitelé malých a středních podniků při vstupu na zahraniční trhy, a obsahuje řadu příkladů praktických zkueností, je mohou být v jejich kadodenní práci účelně vyuity. Současně vítám, e publikace, na jejím vzniku se podílel iroký autorský tým odborníků z řad ekonomické teorie i praxe, dává poměrně irokou představu o integračních procesech ve světové ekonomice a o vývoji v mezinárodních ekonomických organizacích.

Vichni si uvědomujeme, e o úspěchu rozhodují předevím samotné firmy. Stát vak můe udělat mnohé pro to, aby jim pomohl ukázat monosti na zahraničních trzích. Jsem rád, e tak v praxi činí a e podpora hospodářských zájmů v zahraničí patří k jeho prioritám. Podílet se na realizaci této priority a přispívat k jejímu naplňování z pozice vysokého státního úředníka je pro mne velkou ctí.

Oceňuji, e vedoucímu autorského týmu prof. Ing. Miroslavovi Svatoovi, CSc., se pro vydání této publikace podařilo získat renomované autory. I jim patří dík, stejně tak jako recenzentům a nakladatelství Grada. Přeji knize Zahraniční obchod teorie a praxe úspěch u čtenářů a hodně zdaru.

Ing. Milan Hovorka

náměstek ministra

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

n Zahraniční obchod teorie a praxe

14


1. Úloha vnějích ekonomických

vztahů v ekonomice země

Historie vnějích ekonomických vztahů mezinárodní ekonomické spolupráce, mezinárodní dělby práce je stejně dlouhá jako historie státu či jeho politickoekonomického uspořádání. Historicky nejvýznamnějí součástí vnějích ekonomických vztahů je zahraniční obchod, který je dodnes dominující součástí mezinárodní dělby práce větiny zemí světa. Čím je země ekonomicky vyspělejí, tím je mozaika jejích vnějích ekonomických vztahů pestřejí. Poptávka po prostých vývozech zboí trvá zejména u spotřebního zboí, potravin, surovin. Pokud jde o vývoz investičních celků, úspěch exportéra je podmíněn komplexní nabídkou, podloenou financováním a účastí exportéra (investora) na zajitění jejího chodu. 1.1 Vývojové fáze zahraničního obchodu Následující přehled představuje pouze orientační výběr některých forem zahraničního obchodu v různých specifických situacích.

Veobecně kadý i z nejstarích státních útvarů vyráběl některé zboí a ivotní potřeby lépe ne druhý a měl zájem je směnit za jiné potřebné zboí (zejména pak za potraviny). V určitém období se objevily některé vynálezy (například vyuívání kovů, zejména pak vzácných kovů, léků a podobně), které byly ádoucí i pro jiné státní jednotky. Existovaly dvě monosti, jak získat toto nezbytné zboí, které buď na konkrétním území nebylo vůbec, nebo v nedostatečné míře k dispozici: obchod nebo válka.

Primitivní obchod se realizoval prostřednictvím směny jednoho zboí za druhé dnes to nazýváme kompenzace, v angličtině se tato směna často nazývá barter.

Zboí Zboí

V české obchodní terminologii někdy nazýváme kompenzace směnu jednoho zboí za druhé a barterem směnu několika výrobků mezi výrobcem a konečným uivatelem, co zpravidla zprostředkovávají instituce ve státě vývozce a dovozce, například státní (cedulové) nebo významné komerční banky, obchodní komory a podobně. Velká výhoda barterových operací proti kompenzacím spočívá v tom, e jejich celková bilance nemusí být v rovnováze, rozdíl je vybalancován (uhrazen nebo převeden do nové barterové dohody) příslunými autorizovanými bankami.

Tyto takzvané vázané obchody byly velmi vítané a běně uívané po druhé světové válce, ale i později, a to ve vzájemných vztazích mezi rozvojovými a ekonomicky vyspělými zeměmi. Tento druh obchodních vztahů velmi účinně pomohl zemím, které měly nedostatek volně směnitelných měn (co byla naprostá větina zemí tehdejího světa). V současné době jsou takové vázané obchody v ekonomické praxi spíe výjimkou ne pravidlem. Důvodem jejich ústupu je skutečnost, e v barterových operacích se pouívají jiné ceny ne jsou standardní světové ceny, dané poptávkou a nabídkou v mezinárodním obchodě.

n

15

+


V ekonomických vztazích s bývalou SFRJ (Jugoslávií) byly velmi často pouívány tak zvané aranmány. Jako příklad můeme uvést český vývoz moderních velkodrůbeářských kapacit, které jugoslávký partner platil v dodávkách jatečné drůbee. Takové operace lze označit také production sharing, tedy podílnictví na výrobě.

Tento druh mezinárodních ekonomických vztahů byl velmi důleitý v československých ekonomických vztazích s určitými zeměmi, například s Pákistánem nebo Bangladéí, ale i s jinými zeměmi, v padesátých a edesátých letech minulého století.

Zboí Zprostředkovatel (státní instituce, banka, obchodní komora...) Zboí

S rozvojem mezinárodního obchodu se kompenzace (bartery) postupně stávaly brzdou. Obchodníci potřebovali pro výměnu zboí nějaký veobecný ekvivalent, a trvat na koupi nějakého zboí (které mnohdy prodávající vůbec nepotřeboval) postupně znamenalo spíe překáku. Jako veobecný ekvivalent mohlo slouit zboí, po něm byla trvalá poptávka, relativně málo objemové a vysoce cenově hodnocené. Nejvhodnějími ekvivalenty se staly vzácné kovy, zejména zlato a stříbro, sloní kost a ve střední Evropě také jantar.

Změny v mezinárodním obchodu přinesly nové poadavky na veobecný ekvivalent. Nadeel čas, aby se začaly vyuívat peníze. Nejprve se začaly pouívat kovové peníze (ze stříbra a zlata).

Ale ani tento ekvivalent nebyl nejvhodnějí; kovové peníze byly těké a nepraktické, bohatí lidé začali mince ze zlata a stříbra shromaďovat a i z různých jiných důvodů se začaly stávat nedostatkovými. Tato skutečnost brzdila rozvoj mezinárodního obchodu a jeho potřeby vyvolaly vznik papírových peněz, později směnek.

Zboí Veobecný ekvivalent různého druhu včetně bankovek Zboí

Velmi důleitým stimulem pro rozvoj mezinárodního obchodu byly zámořské objevy na počátku novověku. Jejich původním účelem bylo hledání nových trhů a bohatství, zejména zlata a koření. Dalí důleitý podnět pro rozvoj mezinárodní dělby práce přinesla průmyslová revoluce, hlavně vynález parního stroje, lokomotivy, boom textilního průmyslu, později objevení elektřiny, pokroky v budování infrastruktury, předevím silnic, modernizace přístavů a lodí a zavedení eleznic.

Obě světové války způsobily útlum a deformaci mezinárodního obchodu, nebo účastníci válečného konfliktu se soustředili na získání zbraní a munice a samozřejmě i potravin. Brzy po skončení druhé světové války začalo období, které nazýváme vědecko-technickou revolucí. Její nástup urychlil rozvoj mezinárodní spolupráce, ale i soupeření mezi světovými ekonomickými, vojenskými a politickými bloky. Její součástí byly kosmické objevy, vyuívání nukleární energie pro mírové i válečné účely, rozvoj telekomunikací a podobně.

Pro současné období je typická globalizace hospodářských a společenských procesů na základě irokého vyuití informačních a komunikačních technologií v praxi. ijeme ve věku vysoké celosvětové specializace a standardizace, které vytvářejí velmi dobrou základnu pro rozvoj mezinárodního obchodu a mezinárodní dělby práce. Jednou z cest, jak vyuít výhod globalizačních procesů, je podpora regionálních integračních procesů (viz kapitola 3).

n Zahraniční obchod teorie a praxe

16


1.2 Teorie zahraničního obchodu O úloze zahraničního obchodu v reprodukčním procesu (výrobarozdělovánísměnaspotřeba) existovaly vědecké studie ji v 17.18. století, v době, kdy převládalo merkantilistické ekonomické mylení. Merkantilistické doktríny měly velký vliv na obchodní a hospodářskou politiku států po dlouhá staletí. Merkantilismus vznikal v době počátků a upevňování centralizovaných monarchií, v době koloniální expanze a budování impérií. Merkantilistické mylení odráelo tento dějinný proces. Hlavní merkantilistické úvahy byly postaveny na mylence národních zájmů. Obecně lze říci, e raní merkantilisté jednodue ztotoňovali národní bohatství s penězi. Pozdní merkantilisté viděli ji smysl peněz v tom, e jejich příliv do země zlevňoval úvěr, co promazávalo kola obchodu.

1

Právě tyto představy přivedly merkantilisty k závěru, e hlavním zdrojem růstu bohatství národa je zahraniční obchod. Jene merkantilisté nespatřovali význam zahraničního obchodu v podpoře mezinárodní dělby práce (kterou dokázali ocenit teprve klasikové), nýbr v jeho aktivní bilanci. Merkantilisté byly přesvědčeni, e rezervy drahých kovů jsou pro národní hospodářství ivotně důleité. Dokonce věřili, e lze jiné národy ochudit a oslabit tím, kdy jim prodáváme zboí a získáváme jejich zlato, nebo je tím připravujeme o část jejich národního pokladu. Nejvánějím omylem merkantilistů bylo, e pokládali zahraniční obchod za hru s nulovým součtem. Jako kdyby bylo světové bohatství dané a národy se o ně přetahovaly v rámci hry mezinárodní obchod. Dle merkantilistů v této hře vyhrávali ti, kteří měli aktivní obchodní bilanci a prohrávali ti, kteří měli pasivní bilanci.

2

Na merkantilistický pohled na teorii zahraničněobchodní směny na přelomu 18. a 19. století navázali angličtí klasikové (Smith, Ricardo, Mill). Ti ve svých teoriích vyvrátili merkantilistické úvahy o tom, e zahraniční obchod je hra s nulovým součtem, ale ve svých dílech prokázali, e ve skutečnosti jde o hru s pozitivním součtem. Prokázali, e obchod zvětuje bohatství vech zúčastněných národů nezávisle na tom, jakou mají obchodní bilanci, a e podstatou přínosů ze zahraničního obchodu nejsou toky peněz, nýbr výhody z dělby práce mezi národy.

Prvním ekonomem, který úlohu zahraničního obchodu definoval, byl Adam Smith (17231790), profesor na univerzitě v Glasgowě. Jeho dílo Pojednání o podstatě a původu bohatství národů je v klasické politické ekonomii povaováno za stěejní. V něm Smith mimo jiné charakterizuje výhody zahraničního obchodu v ekonomice. Uvádí, e tajemství blahobytu světa spočívá v tom, e kadý stát se zaměří na ty výrobky, pro jejich výrobu má nejlepí předpoklady. Příčina bohatství národů je v získání absolutních výhod vyplývajících ze směny těchto výrobků na zahraničních trzích. Smith formuloval tyto závěry v době, kdy Anglie byla dílnou světa a díky tomu, e na jejím území proběhla průmyslová revoluce nejdříve, disponovala zejména průmyslovými výrobky, které ovem potřebovala vyváet. V té době měly anglické průmyslové výrobky v zahraničí jen nevýznamnou konkurenci, a tak angličtí průmyslníci mohli diktovat jejich prodejní ceny. Větina zemí světa byla tehdy na dovozu anglického průmyslového zboí více méně závislá a mohla za ně platit pouze surovinami a polotovary, které byly pro anglickou průmyslovou základnu nezbytné. Ceny těchto surovin a také potravin byly rovně do značné míry diktovány klíčovým dovozcem, kterým byla Velká Británie. Smithova teorie se nazývá teorie absolutních výhod, vyplývajících ze

Úloha vnějích ekonomických vztahů v ekonomice země n

17

1

Holman, R.: Dějiny ekonomického mylení, Praha 1999. 2

Tamté. zahraniční směny. I kdy byla tato teorie brzy překonána, ve své době velice obohatila dějiny ekonomického mylení.

Druhá klasická teorie, jejím autorem byl David Ricardo (17721823), je teorie relativních výhod, vyplývajících z mezinárodního obchodu. Ricardo, který patří mezi zakladatele klasické ekonomické teorie, shrnul závěry svých studií do díla Základy politické ekonomie a zdanění.

Ricardovu teorii relativních výhod lze znázornit grafem: Vysvětlivky ke grafu 1.1: SC světová cena je cena na světovém trhu, který tvoří hlavní dovozci a vývozci. (Pozor, nikoliv pouze výrobci, nebo existuje celá řada zemí, které produkují významné objemy určitého zboí, ale jeliko jejich domácí trh je dostatečně velký, toto zboí nevyváejí, a tudí neovlivňují SC.) NC národní cena je průměrná cena, dosahovaná jednotlivými národními výrobci na domácím trhu. Z grafu 1.1 vidíme, jak dopadá konfrontace výrobků jednotlivé země se světovým trhem. Některé výrobky se nacházejí v pásmu I, kde národní ceny jsou nií ne ceny světové. Řečeno slovy Adama Smitha, v tomto případě vývozce získává absolutní výhody (důsledek ekonomické vyspělosti, konkurenceschopnost) v konkrétním výrobku nebo oboru či oborech. Právě tyto výrobky, které jsou v pásmu I, by měly být ve vývozu země stěejní, nebo jejich konfrontace s cenami na světovém trhu vychází velmi příznivě, to znamená, e vývozní stát získává absolutní výhody. U výrobků v pásmu II konfrontace vývozců z dané země se světovým trhem vychází nepříznivě. Znamená to, e vyváíme-li přísluný výrobek, nezískáváme tím absolutní výhodu, ale absolutní ztrátu. Na grafu 1.1 jsme znázornili situaci, kdy existuje objemová rovnováha mezi vývozy v pásmu absolutních výhod a vývozy v pásmu absolutních ztrát.

n Zahraniční obchod teorie a praxe

18

II.

I.

NC

SC

Graf 1.1

II.

I.

NC

SC

Relativní zisk RZ

Absolutní ztráta

Graf 1.2



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.