načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Zahradní krby a grily II -- (2., upravené vydání) – Václav Vlk; Nevenka Vlková

Zahradní krby a grily II -- (2., upravené vydání)

Elektronická kniha: Zahradní krby a grily II
Autor: Václav Vlk; Nevenka Vlková
Podnázev: (2., upravené vydání)

Publikace navazuje na velmi úspěšnou knihu Zahradní krby a grily I. Popisuje konstrukci grilů a krbů, jejich použití a vhodná paliva. Podle návodných obrázků si může navrhnout nebo ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  101
+
-
3,4
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2004
Počet stran: 116
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: 2., upr. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2004
ISBN: 978-80-247-0741-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Publikace navazuje na velmi úspěšnou knihu Zahradní krby a grily I. Popisuje konstrukci grilů a krbů, jejich použití a vhodná paliva. Podle návodných obrázků si může navrhnout nebo dokonce sestavit krb i stavitel amatér. Kniha je určena také majitelům různých druhů grilů, kteří v ní naleznou inspiraci pro řešení zahradních grilovacích sestav a koutů.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Václav Vlk; Nevenka Vlková - další tituly autora:
Udírny -- konstrukce, stavba, uzení Udírny
Krvavé dozvuky války -- Konec druhé světové války na českém území Krvavé dozvuky války
 (e-book)
Zahradní krby a grily I -- (2., upravené vydání) Zahradní krby a grily I
 (e-book)
Krvavé dozvuky války -- Konec druhé světové války na českém území Krvavé dozvuky války
Udírny a zahradní krby -- 2. vydání Udírny a zahradní krby
Mauthausen Mauthausen
 
K elektronické knize "Zahradní krby a grily II -- (2., upravené vydání)" doporučujeme také:
 (e-book)
Vše o uzení -- Rady, tipy, recepty Vše o uzení
 (e-book)
Udírny -- konstrukce, stavba, uzení Udírny
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Úvod

Při psaní knihy Zahradní krby a grily jsem doufal, že bude mít ús

pěch. Že bude tak velký, to jsem ovšem netušil. Co však bylo jasné

již od začátku, bylo to, že uvedená kniha nemohla pojmout

všechny informace o zahradních krbech a grilech, které bych rád

čtenářům nabídl. A protože ohlas byl velký, dovoluji si vám nabíd

nout další práci, tentokrát spíše pro stavebníky amatéry, ve které

naleznete další zařízení pro přípravu jídel v přírodě. Zařídili jsme

se podle starého nápadu, jakým bylo dříve často přelepování přes

plakáty biografů, divadel i kočovných cirkusů: „Pro velký úspěch

prodlouženo!“, prodloužili jsme i my povídání o krbech a grilo

vání a překládáme čtenářům novou knížku.

Jíst v přírodě se stalo tak trochu módou. Obliba „snídaní a večeří

v trávě“ se zvětšila i díky tomu, že jezdíme stále více a více na do

volené někam ven, do zahraničí. Nejlépe k teplému moři. A právě

tam žijící národy nás učí, že prostředí a okolnosti, za kterých sto

lujeme, nemusí být vždycky takové, jaké známe z domova.

V Řecku, Španělsku, na Korsice či Sicílii, ale třeba také v Bul

harsku zjistíme, že se dá jíst v klidu, třeba pod stromy, jen tak

u stolu z hrubých prken. Všimněte si, že třeba například Řekové

i Španělé drobí při jídle chleba klidně přímo neuvěřitelně kolem

sebe, staří i mladí. Drobky padají většinou na papírové ubrusy,

kterými se v lidových hospůdkách prostírá. Ale na chuti jim ne

ubere, ani když to samé předvádí na damaškových ubrusech

v nóbl restauracích. A tak člověk vychovaný ve střední Evropě na

jednou zjišťuje, že jídlo nemusí být jen uspěchaná honička s ham

burgerem od McDonalda v ruce, nebo knedlo-vepřo-zelo a lněný

ubrus, polévka, pivo a kondelíkovská nálada.

7Zahradní krby a grily II

ÚVOD


A proto bychom měli občas zanechat za dveřmi to, co nám rodiče –

často pohlavky – tloukli do hlavy. A zkusili se najíst někde pod

modrou oblohou na trávě a hlavně v klidu. Když si totiž připravu

jeme někde na rožni kousek masa, musíme prostě počkat, než jej

připravíte. Nejprve musí naložený nebo okořeněný pěkně odležet,

pak se dělá na ohni, mezitím se připravují přílohy, chleba a zelenina

a ochucovadla: kečupy, hořčitě, zálivky, dresingy, kořenící směsi,

ostré omáčky a další a další věci. A také se musí hlídat žhavé dře

věné uhlí, zda správně hoří a maso se jen nesuší nebo horkem ne

připéká. A když už si nemůžeme u nás dopřát ke grilovanému masu

nebo rybám pohled na moře, dopřejeme si alespoň klidu a míru

v duši. Vzpomínáte si, jak beze spěchu vám přinesla pražené ry

bičky obsluha někde na Korfu či na Krétě? Jak klidně reagoval na

váš požadavek „camarero“, tedy číšník, ve Španělsku na Costa

Brava, když nesl jídlo na stůl? A jak se takový oběd, pokud jste při

stoupili na hru, proměnil v příjemné a tiché posezení, kdy nebylo

kam pospíchat? A v duši se vám rozlila blaženost? Pamatujete? Já

tedy ano a rád bych, abyste si u zahradních krbů a grilů, a samo

zřejmě receptů vybraných s pečlivostí a láskou, užili stejně přátel

ské rodinné pohody. A pochutnali si! Proto je v knize mnoho

nových receptů, které, společně s recepty v knize „Zahradní krby

a grily“, jistě uspokojí i nejmlsnější jazýčky. Alespoň doufám.

Než ovšem zasednete k jídlu na zahradě, měli byste si pořídit ně

jaký zahradní krb nebo gril. Jaké krby a grily, to už záleží na vás.

V knize naleznete mnoho návodů a protože u nás jsou lidé vyna

lézaví, mohou přijít na základě takové inspirace i na jiná řešení.

Jen bych rád připomněl: Hoření a odchod spalin, to je fyzika.

A s tou se nedá moc hnout. Základní fyzikální zákony platí pořád

stejně! Aby oheň hořel, musí dostat kyslík a musí být zajištěno

proudění vzduchu. Spaliny stoupají vzhůru a podle toho, kolik

a jaké jsou, musíme (anebo nemusíme) mít potřebně dimenzovaný

komín. Pokud máme pozemek ve svahu, stále platí, že přes den

ÚVOD

8 Zahradní krby a grily II


teplý vzduch stoupá nahoru a večer chladný klesá dolů. Pokud na

toto zapomeneme, můžeme mít místo grilu udírnu, která ovšem

místo masa k večeři bude „udit“ nás a naše hosty. Za našeho života

se změnilo mnoho zákonů a předpisů mnohokrát. Ale fyzikální zá

kony platí pořád.

Úpěch vždy zahřeje. Autora i nakladatele. Ale jak říkaly už naše

babičky: „... nic netrvá nikdy věčně, ani láska k jedný slečně“, je

nutné na úspěchu stále pracovat. A proto dnes dostáváte do ruky

nové, rozšířené a přepracované vydání této knížky, s dalšími no

vými kresbami i informacemi. A všichni, kteří se na jejím vzniku

podíleli doufají, že se vám bude líbit.

Autor

9Zahradní krby a grily II

ÚVOD


1 Dřevo a dřevěné uhlí V knížce budeme mluvit o grilech a krbech na přípravu potravin, ve kterých se spaluje dřevo a dřevěné uhlí. Budeme se jimi zabývat spíše z hlediska, jak si takový krb a gril můžeme instalovat, postavit sami nebo jak si ho podle vlastního návrhu nechat postavit. V krbech a grilech, určených pro přípravu potravin, zásadně připravujeme potraviny až na žhavém základu, který zůstane v ohništi po spálení dřeva. Plameny hořícího dřeva totiž potraviny a hlavně maso spíše spalují a obalují sazemi, než aby je grilovaly nebo opékaly. Na potravinách se při styku s plameny usazují další nebezpečné látky, které vznikají při spalování dřeva, jako jsou zbytky po hoření silic (smůly), kyselina octová, saze, dehty atd. Pokud jsme při rožnění či grilování špatně odhadli intenzitu nebo dobu hoření a potraviny bychom nedokázali na původním žhavém zbytku paliva kvalitně připravit, přikládáme nové dřevo tak, aby hořelo mimo dosah potravin. Teprve potom, když z paliva přestanou šlehat plameny a začne rudě žhnout, jej přisuneme pod připravované jídlo. Měli bychom si pamatovat několik zásad pro spalování dřeva určeného pro grilování a rožnění: 1. Vlhké dřevo hoří obtížněji než suché a hlavně vydává při hoření

mnohem více nebezpečných zplodin. 2. Některá dřeva, zvláště nejsou-li dostatečně vyschlá, při hoření za

páchají, např. bezinka, vrba, jilm, modřín. Nepříjemně nás může

při hoření překvapit i smrk, který občas (zvláště syrový) vydává

zápach po terpentýnu. Také v běžném krbu „voňavá“ pryskyřice

z borovice může grilované potraviny naprosto znehodnotit!

DŘEVO A DŘEVĚNÉ UHLÍ

10 Zahradní krby a grily II

Potraviny zásadně

připravujeme až na

žhavém základu,

který zůstane

v ohništi po spálení

dřeva.


3. Málo se v praxi počítá s tím, že některé druhy dřeva mají lepší

grilovací schopnosti než jiné. Pro grilování jsou nejvhodnější

dobře vyschlá (nejlépe dva roky na čerstvém vzduchu) tvrdá

dřeva, jako nejlepší se uvádí buk. Čím kvalitnější dřevo na gri

lování použijeme, tím kvalitněji jsou potraviny upraveny.

4. Krychlový metr dřeva s vysokou specifickou hmotností má, při

stejném stavu vyschnutí, větší tepelný potenciál než dřevo

s nižší hmotností (tedy lehčí). Pro orientaci uvádíme následující

tabulku specifické hmotnosti dřeva:

5. Některé druhy dřeva se snadněji podpalují než jiné. Lehce se

podpaluje měkké dřevo, např. smrk, ale zároveň rychleji hoří

a vydává méně žáru.

6. Nikdy nespalujeme v krbu nebo grilu pro přípravu potravin

dřeva s kůrou, zvláště pak smrk, borovici, jedli atd. Kůra se dá

většinou dobře „stáhnout“, když je dřevo čerstvě poražené.

7. Na žhavý základ po shoření dřeva můžeme přikládat dřevěné

uhlí, obráceně to není vhodné.

8. Jako palivo můžeme používat i dřevo ovocných stromů. Při jeho

spalování vznikají různé vůně, které můžeme využít při přípravě

masa. Například na kraj rozhořeného dřevěného uhlí dáme ně

kolik polínek takového dřeva (jabloň, třešeň, švestka atd.) a ne

cháme je hořet tak, aby trochu ovoněla nejen vzduch kolem nás,

ale i maso, které připravujeme.

9. Do ohniště je při grilování možné přikládat některé byliny a ne

chat je shořet či zuhelnatět a jejich vůní ovonět maso. Například

je možné použít jalovec, mátu peprnou, rozmarýn, saturejku nebo

směs provensálského koření apod. Vždy je nutné vše předem vy

zkoušet. Co jednomu může vonět, jiný nemusí dobře snášet!

11Zahradní krby a grily II

DŘEVO A DŘEVĚNÉ UHLÍ

habr 400 – 500 kg/m

3

dub 380 – 480 kg/m

3

buk 350 – 450 kg/m

3

bříza 300 – 400 kg/m

3

modřín 300 – 400 kg/m

3

borovice 300 – 400 kg/m

3

smrk 300 – 400 kg/m

3

topol 250 – 350 kg/m

3

akát 250 – 350 kg/m

3

Maso můžeme

„ovonět“ přidáním

koření nebo bylinek

přímo do ohniště.


1.1 Skládání a sušení dřeva

Mnozí milovníci klasického používání krbů a grilů, a to jak pro po

těchu, tak pro přípravu potravin, nedají dopustit na pravé dřevo.

Stane se však, že při použití dřeva jako paliva jsou zvláště ti, kteří gril

příliš nepoužívají, nebo začátečníci rozčarováni. Dřevo často doutná,

někdy zapáchá, hoří nepravidelně, často náhle na některém místě

prudce vzplane a přitom na jiném místě vydává jen kouř a podobně.

Odmyslíme-li si, že jsou výtečníci, kteří se pokouší grilovat na sta

rých plaňkách z plotu, nejde většinou o žádný jiný problém, než že

bylo použito dřevo nevhodné nebo mokré. Mokré dřevo je nejčastější

příčinou potíží. Zapomíná se na to, že tvrdé dřevo schne dlouhou

dobu, nejlépe tři až pět let, a pro použití v krbu by mělo schnout při

rozeným způsobem. Tedy venku na volném, otevřeném prostranství!

Není tedy vhodné uskladňovat dřevo na grilování a do krbu ve

sklepích, kůlnách a podobně. Tam dřevo nikdy dobře nevyschne,

spíše „chytí“ nějaké plísně nebo v dřevě žijící hmyz. Znám ze své

blízkosti i nešťastníky, kteří měli ve stodole na zemi (kde je vlhko)

tak dlouho uskladněno dřevo, až se jim do chalupy dala dřevo

morka. Za peníze na odstranění dřevomorky a výměnu a opravu

velké části přilehlé chalupy by mohli rok chodit na grilované la

hůdky v Paříži do Maxima a ještě by ušetřili!

Také „obkládání“ domů naštípaným dřevem, jak to známe ze sta

rých obrázků nebo někteří i z vlastní zkušenosti, není nejvhodnější.

Za dřevem složeným kolem stěny domu se udržuje vlhkost a navíc

takto složené dřevo je výborným úkrytem pro myši, rejsky a růz

nou hmyzí havěť. Dům, ve kterém jeho obyvatelé byli přítomni po

24 hodin denně a 365 dní v roce, vytápěný kachlovým sporákem

a se společnou chodbou pro kuchyň i chlév, jak to bylo mnohde

ještě před šedesáti lety běžné, funguje jinak než dnešní dům, neřku

li chalupa či chata, která je po velkou část roku neobývaná.

Proto je nejvhodnější dřevo, které chceme nechat vyschnout a pak

použít na grilování (ale i všechno dřevo na topení), skládat mimo

objekt. Naštípané dřevo se skládá nejlépe do „kupek“ (resp. ho

molí), které mají rovný kruhový základ (obr. 1). Důraz je na slově

DŘEVO A DŘEVĚNÉ UHLÍ

12 Zahradní krby a grily II

Pro vytvoření

žhavého základu

v ohništi použijeme

vždy čisté

a suché dřevo.


rovný, protože kupka dřeva při vysychání „žije“ svým vlastním životem – sesycháním se dřevo „hýbe“ a složené vrstvy se různě vlní a pohybují, což může vést při špatně vyváženém „těžišti“ od posunu jednotlivých řad až po naklonění kupky, které by znamenalo její dřívější nebo pozdější zřícení. Stojí-li však dobře složená kupka na rovném základě, nepohne s ní ani vichřice. Kruhový základ je možné upravit z naplocho poskládaných kamenů, které mají tu velkou výhodu, že mezi nimi zůstává volný prostor pro proudění vzduchu. Tím se zabrání vlhnutí a někdy i hnití dřeva odspodu kupky. Pro základ je však možné použít i cihly, keramické desky atd. V Alpách jsou k vidění i kupky postavené na dřevěných, respektive kovových roštech, podložených kameny nebo podezděných tak, aby základní rošt stál v rovině. Takové „rošty“ lze využít v případě, že nemáme k dispozici u objektu rovný terén a musíme postavit kupku dřeva ve svahu. Při stavbě základu pod rošt je ovšem nutné, aby kameny a cihlové sloupky byly dobře založeny a nezabořily se po složení kupky do země. Skládání kupky naštípaného dřeva je dobře vidět na obrázku 2a. Začínáme vždy tak, že z vnějšku pokládáme naštípaná polena jako „paprsky“ a zároveň dbáme na to, abychom silnější konce polen kladli po vnějším obvodu. Většinou je totiž naštípané polínko na jedné straně silnější a na druhé tenčí. Prstenec polínek se musí svažovat dovnitř k centru kupky. Dobré je sklon směrem dovnitř podpořit příčným vložením nejlépe do trojúhelníku seseknutého polena, kterých bývá při štípání větších kuláčů vždy dost. Jednotlivé „řady“ dřeva by měly být pokud možno v rovině, což dodá kupce stabilitu. Jak vypadá taková složená kupka, ukazuje obrázek 2b.

13Zahradní krby a grily II

DŘEVO A DŘEVĚNÉ UHLÍ

Obr. 1Kamenný základ pod kupku na

sušení dřeva

Vhodně upravený

průduch v základu

pod kupkou umožní

cirkulaci vzduchu.


Postupně při skládání zužujeme tělo kupky a nakonec ji uzavřeme „čepičkou“, kde jsou polínka složena tak, že vytváří zaoblení. Na podzim je vhodné kupku schnoucího dřeva zakrýt prodyšnou nepromokavou plachtou, jakou lze zakoupit v hobby prodejnách. Plachty jsou opatřeny oky, kterými provlečeme provázek nebo silonovou strunu (např. ze sekačky), a tak je zajistíme proti větru. Nevhodné je přikrývat kupku neprodyšnou fólií, protože se na ní zespoda sráží vlhkost a kupka může být napadena plísní a dřevokaznými houbami. Často slýchám otázku, jaká je nejvhodnější velikost takové kupky schnoucího dřeva. Na to není jednoznačná odpověď. Nejlépe je skládat kupku tak velkou, abychom při jejím skládání od okraje dosáhli rukou doprostřed, to znamená šířku základny okolo 2 metrů. Výška je nejlepší taková, kam bez potíží dosáhneme, tedy něco nad dva metry. Ovšem jsou k vidění i kupky se základnou 5 – 8 metrů a vysoké 5 – 6 metrů. Ty ovšem musí skládat někdo, kdo to skutečně umí. A že se to umí i u nás, jsem se přesvědčil v krušnohorském Perštejně, kde měli u hotelu „Selský dvůr“ takových „maxikupek“ postaveno v roce 2003 několik. Pokud chceme mít kupku dřeva co nejstabilnější, a tak mít co největší jistotu, že nespadne, vložíme dovnitř konstrukci. Původní taková řešení můžeme dnes už vidět většinou jen v Tyrolsku, Bavorsku

DŘEVO A DŘEVĚNÉ UHLÍ

14 Zahradní krby a grily II

Pohled seshora (a) i z boku (b) na systém skládání naštípaného

palivového dřeva do kupky

a b

Obr. 2

Výška kupky?

Kam dosáhneme!


a vůbec v alpských zemích, zatímco u nás jsme na to, že i naši před

kové takto ukládali dřevo, zapomněli. Pro kupku dřeva s vnitřní kon

strukcí (obr. 3) je opět zapotřebí pevný základ. V jeho středu

vztyčíme a pevně zakotvíme prostřední sloupek. Původně to býval

často suchý kmínek mladého smrku i s částí zachovaných a zkráce

ných větví. Později se vodorovné zpevňovací tyče ke kolmému

sloupku přivazovaly, jak je vidět na obrázku. Dnes se používá větši

nou trámek 5×5 cm, vysoký podle potřeby. Do takto připraveného

sloupku jsou po cca 50 – 60 cm vyvrtány otvory křížem na sebe, kte

rými se prostrčí vodorovné stahovací svorky. Jak se kupka dostaví do

místa, kde dosáhne k připravenému otvoru, prostrčíme jím vodoro

vnou část konstrukce. Může to být pružná větev z některého stromu

s tvrdým dřevem nebo připravená tyč. Konec vodorovné části musí

lícovat na obou stranách s obvodem dřeva složeného do kupky. Na

konec tyče kolmo připevníme kus prkénka nebo na plocho useknuté

palivové polínko – nejlepší je do takové zarážky vyvrtat otvor a tyč

jím provléci. Zarážku zajistíme hřebíkem nebo klínkem. „Svázaná“

kupka má velice dobou stabilitu.

15Zahradní krby a grily II

DŘEVO A DŘEVĚNÉ UHLÍ

Boční pohled na konstrukci „tyrolského“ způsobu stavění a zpevnění

kupky se stříškou

Obr. 3

+


U takto postavených kupek se vhledem k délce schnutí dřeva

zpevnění vnitřní konstrukce vyplatí. Složená kupka schnoucího

dřeva by neměla být rozhodně něco, co na jaře postavíme a na

podzim už z toho bereme dříví! Dřevo musí dobře vyschnout.

Měkké dřevo, vhodné pro běžné spalování, ale pro grilování jen

jako dřevo na podpal, by mělo na vzduchu schnout nejméně

12 měsíců. Tvrdé dřevo, určené pro spalování v běžném topidle,

by mělo schnout na vzduchu 2 – 3 roky (lépe tři) a to, které použi

jeme pro grilování a do otevřeného krbu, nejlépe 5 let.

Složenou kupku dřeva je třeba chránit proti dešti a hlavně sněhu.

Proto v místech, kde déle leží sníh, bývá na kupkách dřeva opat

řených vnitřní tyčí umístněna dřevěná stříška. Má většinou šesti

hrannou trámkovou konstrukci a bývá kryta dřevěnými šindeli

nebo tzv. kanadským šindelem na prkenném podkladu.

Jiným způsobem uložení naštípaného dřeva ke schnutí je tzv. dře

věný ježek. Topíme-li v rodinném domku nebo v rekreačním ob

jektu častěji dřevem, a také v případě, že používáme zahradní krb

spíše pro potěšení z ohně, potřebujeme nechat vyschnout větší

množství měkkého dřeva, u nás ponejvíce smrkového, složené

venku co nejjednodušším způsobem. Skládáme-li tedy tzv. ježka,

vytváříme vlastně jednodušší, nízkou a plochou kupku (obr. 4).

Před složením „ježka“ je opět nutné vytvořit nějakou pevnou pod

ložku, aby dřevo neleželo přímo na zemi a nesálo zemní vlhkost

a stékající vodu při deštích. Uprostřed „ježka“ vytvoříme kanálek, DŘEVO A DŘEVĚNÉ UHLÍ

16 Zahradní krby a grily II

Obr. 4 „Ježek“ na sušení dřeva na kamenném podkladě s větracím otvorem

ve spodní části, který je vytvořený pomocí prken (a) nebo složený

klenbou z polínek (b) a b

Kupku dřeva

chráníme proti dešti

a sněhu stříškou

nebo plachtou.


kudy proudí vzduch a dřevo zevnitř vysušuje. Kanálek je možné složit ručně, ale vhodnější variantou je vytvořit z latí či prken jednoduchou konstrukci, o kterou dřevo opřeme. Jinak hrozí nebezpečí, že se pohybem dřeva při schnutí vzduchový kanálek zbortí. Dřevo složené v „ježku“ musí schnout stejnou dobu jako složené v kupce. 1.2 Dřevěné uhlí Stále více se i u nás začíná používat v krbech a grilech jako palivo profesionálně vyrobené dřevěné uhlí. Jeho kvalita bývá většinou dobrá, jisté problémy v praxi vznikají pouze při zapalování. Klasické zapalování je nejbezpečnější, je však relativně pomalé a pracné. Znamená to předem si naštípat drobné třísky, nejlépe z měkkého dřeva, vzít skutečně suchý papír, složit hraničku a tu zapálit. Po jejím rozhoření přikládat dřevěné uhlí a oheň pomalu rozšiřovat tak, aby byl žár rozprostřen po celé ploše grilu. Romantické a zcela zaručeně bez jakékoliv chemie. Modernějším způsobem je zapalování pomocí pevných a tekutých podpalovačů. Pozor, ne každý pevný podpalovač je vhodný pro zapalování grilu! Některé, jako třeba oblíbené a jinak výborné PEPO, jsou vyloženě určeny jen pro zapalování v kamnech, při hoření páchnou a vydávají mnoho spalin a sazí. Nejmodernější jsou tekuté zapalovače a zapálení dřevěného uhlí na grilu je relativně snadné a rychlé. Při jeho použití je však potřeba zachovat všechny bezpečnostní předpisy. Hořlavinou postříkáme celý povrch rozprostřeného dřevěného uhlí a pak zapálíme oheň dlouhou krbovou sirkou! Jinak se vystavujeme nebezpečí, že nám oheň „ošlehne“ pokožku na rukou nebo i v obličeji. Na co však nesmíme nikdy zapomenout, je to, že tekutým podpalovačem není možné oheň „oživovat“, a ani pokud na první pokus zapálení nevyšlo, stříkat tuto kapalinu na žhavé nebo jen teplé palivo! Hrozí mohutné náhlé vzplanutí, které může způsobit nejen požár, ale i závažné popáleniny. Práce s tekutým podpalovačem je pohodlná, rychlá, ale poněkud nebezpečná. Nic prostě není v životě zadarmo.

17Zahradní krby a grily II

DŘEVO A DŘEVĚNÉ UHLÍ

Při podpalování

paliva v grilu

nepoužíváme PEPO!


1.3 Dřevěné brikety

Spalovat v ohništích otevřených krbů a grilů běžné dřevěné brikety

se obecně nedoporučuje. Zvláště pak ne ony nejběžněji u nás pro

dávané dřevné brikety lisované pod relativně malým tlakem. Jejich

vnější tvar je podobný skutečným briketám a nejlépe je poznáme

podle světlé barvy a toho, že při jejich odření o drsnější podložku

se lehce odrolí piliny. Tyto dřevěné brikety se při spalování na otev

řeném ohništi po zapálení většinou chovají jako piliny – kouří,

páchnou a nevydávají mnoho tepla. (Toto platí pro otevřená oh

niště, v uzavřených ohništích, tedy i v uzavřených krbech opatře

ných prosklenými dvířky, tyto brikety hoří dobře!)

Poněkud lepší pro otevřené krby a grily jsou tmavé dřevěné „bri

kety“, které mají většinou tvar válečků nebo děrovaných šesti

hranů a jsou lisované za vysoké teploty. Jejich povrch je lesklý,

jakoby mastný nebo voskový, barva je tmavohnědá až skoro černá

– podle druhu použitého dřeva. Tyto brikety však nejsou nejvhod

nější pro grilování, mohou ale dobře sloužit například pro přípravu

„kotlíkového guláše“ v krbu a podobně.

1.4 Dřevěné pelety pro ohniště grilů

V poslední době se na našem trhu objevily různé druhy malých li

sovaných dřevěných briketek tzv. pelet, vyráběných z lisovaného

dřevního odpadu. Tyto poměrně drobné lisované pelety podobné

tvarem peckám či fazolím jsou většinou lisovány za vysokého

tlaku. Mimo výrobků určených pro spalování v kamnech a kotlích

ústředního vytápění najdeme mezi nimi i druhy určené přímo pro

použití do grilů. Běžně se s těmito výrobky setkáme v anglicky

mluvících zemích, ponejvíce v USA. Na obalu bývá napsáno, že

jde o výrobek vhodný pro barbecue. Zapálit je lze klasicky za po

moci třísek i pevného podpalovače, což se také v praxi osvědčilo

nejvíce. Použití pelet pro grilování a rožnění a způsob jejich ho

ření se velice podobá používání dřevěného uhlí.

DŘEVO A DŘEVĚNÉ UHLÍ

18 Zahradní krby a grily II

Novinkou jsou

dřevěné pelety jako

palivo pro grilování.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist