načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Zahrada -- přírodní, okrasná, užitková – Ilona Prath-Krejčová

Zahrada -- přírodní, okrasná, užitková
-11%
sleva

Elektronická kniha: Zahrada
Autor: Ilona Prath-Krejčová
Podnázev: přírodní, okrasná, užitková

Z mnoha možností, které se majitelům zahrad nabízejí, vybírá bohatě ilustrovaná kniha ty nejosvědčenější. Předkládá nejrůznější úhly pohledu, jak k zahradní tvorbě přistupovat, jak se o zahradu starat. Současným trendem při vytváření ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  467 Kč 416
+
-
13,9
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 54.8%hodnoceni - 54.8%hodnoceni - 54.8%hodnoceni - 54.8%hodnoceni - 54.8% 57%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 1 recenze

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2019
Počet stran: 280
Rozměr: 26 cm
Úprava: ilustrace (převážně barevné), portréty, plány
Vydání: První vydání
Skupina třídění: Zahrádkářství
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-271-2074-1
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Z mnoha možností, které se majitelům zahrad nabízejí, vybírá bohatě ilustrovaná kniha ty nejosvědčenější. Předkládá nejrůznější úhly pohledu, jak k zahradní tvorbě přistupovat, jak se o zahradu starat. Současným trendem při vytváření vlastní zahrady je propojit oblíbené a pěstitelsky ověřené okrasné či užitkové rostliny s planými, plevelnými, avšak často zdraví prospěšnými druhy v jeden harmonický celek. Benefity takovéhoto přístupu - soulad s přírodou, klid, zdravá a užitečná zahrada plná zvířecích návštěvníků, prevence a přírodní léčba různých neduhů z vlastních zdrojů - ocení všichni, komu se zahrada stane místem aktivního odpočinku i druhým obývacím pokojem. Kniha navíc stírá hranice mezi zarputilými zastánci čistě přírodních zahrad a jejich oponenty z řad obhájců klasických udržovaných zahrádek. Text knihy doprovázejí převážně humorné úvahy vedoucí k zamyšlení nad skutečným smyslem zvelebování svých zahrad a zkušenosti autorky s léčbou různých psychosomatických potíží pomocí přírodních léčiv, bylin a užitečných plevelů. (přírodní, okrasná, užitková)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Ilona Prath-Krejčová - další tituly autora:
Zahrada -- přírodní, okrasná, užitková Zahrada
 
Recenze a komentáře k titulu



2020-05-04 hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%hodnoceni - 100%
Krásná kniha o zahradě, velké množství dobrých rad a poutavých fotografií. Nejvíce mě zaujala část o bylinkách
 


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Ilona Prath-Krejčová

PŘÍRODNÍ

|

OKRASNÁ

|

UŽITKOVÁ

ZAHRADA


Chytrý zahradník nechá přírodu, aby ho učila,

vychovávala, vedla, trestala za chyby a odpouštěla

mu. Dovolí jí, aby občas (nebo spíše častěji) vládla

a pracovala za něj.

Chytrý zahradník hýčká svoji půdu, protože ví,

že je základem všeho živého na jeho zahradě.

Chytrý zahradník podporuje všemi svými silami

užitečné organismy, aby mu pomáhaly pečovat o jeho

miláčky z rostlinné říše.

Chytrý zahradník nepropadá panice,

když se na jeho zahradě objeví plevel, ale urputně

přemýšlí, jak ho co nejlépe využít.

Chytrý zahradník si veškeré dění na své zahradě

neskonale užívá.


Ilona Prath-Krejčová

Grada Publishing

PŘÍRODNÍ | OKRASNÁ | UŽITKOVÁ

ZAHRADA


Ilona Prath-Krejčová

ZAHRADA

přírodní | okrasná | užitková

Vydala Grada Publishing, a. s.

U Průhonu 22, Praha 7

obchod@grada.cz, www.grada.cz

tel.: +420 234 264 401

jako svou 7463. publikaci

Odpovědná redaktorka Helga Jindrová

Jazyková korektura Mgr. Stanislav Loskot a Mgr. Vladimíra Pavková

Návrh obálky, sazba a grafická úprava Jakub Náprstek

Fotografie na obálce Depositphotos/elenathewise

Počet stran 280

První vydání, Praha 2020

Vytiskla tiskárna TNM Print, Nové Město

© Grada Publishing, a.s., 2020

Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2020

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými

ochrannými známkami příslušných vlastníků.

ISBN 978-80-271-1172-5 (pdf)

ISBN 978-80-271-2074-1 (print)


5

Úvod aneb Cesta proti proudu 8 ZAKLÁDÁME ZAHRADU 11 Před výběrem pozemku 12 Půdní podmínky 12 Poloha a klimatické podmínky 13 Extrémy v zahradní tvorbě 14 Kouzlo zahrady 16 Klíčové prvky základních zahradních stylů 17 Genius loci, focal point 18 Průhledy, rámování 20 Tok energie 21 Okna – propojení domu a zahrady 21 Řešení prostoru 22 Rozměry, linie a tvary 22 Vyměřování pozemku a rýsování plánku 22 Prostorové optické triky 25 Problematická místa v zahradě 26 Realizace zahrady krok za krokem 28 Zpevněné povrchy 28 Trávníky 30 Ostatní zelené plochy 31 Rozmnožování výsadbového materiálu 32 Samovýsevné rostliny 33 Stavby, předěly a odpočinkové prvky 35 Zídky, zdi a ploty 35 Schody a cestičky 36 Oblouky, pergoly, altány a posezení 38 Skleníky a fóliovníky 39 Osvětlení 40 s

Jak nám začaly zelenat prsty 41

BARVY ZAHRADY 43

Základní dělení barev 44

Působení barev 45

Zdravá barviva z vlastní zahrady 48

Využití barev v zahradní tvorbě 48

Rozmanité odstíny zeleně na jehličnanech 50

Barevné listoví – výrazný okrasný prvek

v zahradě 50

Něžné tóny vs. ostrý kontrast 51

Obchodní triky s barvami 51

s

Barvitá typologie zahrad i lidí 61

ZAHRADA PRO SMYSLY 63

Uplatnění smyslů v zahradě 64

Zrak 65

Chuť 65

Čich 66

Hmat 67

Sluch 68

Míšení smyslů 69

Jedlé květy 70

Zahrada na míru 72

Rozmanitost, výnos a užitek aneb Zahrada

pro kulinářské nadšence 72

Ve světě barev a vůní aneb Zahrada

pro milovníky květin 73

Kouzlo původních venkovských osázení

aneb Zahrada pro pamětníky 74

Soukromý mikrosvět aneb Zahrada pro celou

rodinu 75

Na přirozené vlně aneb Zahrada pro fanoušky

přírodního stylu 76

OBSAH


6 Vnímání krásna aneb Zahrada pro estéty a vášnivé fotografy 77 Prostor pro vzpomínky a suvenýry aneb Zahrada pro sběratele 78 Nekonečná inspirace aneb Zahrada pro všechny velké (i malé) umělce 79 Biologie ve své nejpřirozenější podobě aneb Zahrada pro obdivovatele přírody 80 Pod patronátem moudré přírody aneb Zahrada pro vyznavače bio a eko způsobů zahradničení 81 Zdraví především aneb Zahrada pro příznivce zdravého životního stylu 82 s

O (ne)smyslné zahradě 83

ŽIVOT V ZAHRADĚ 85 Přirození obyvatelé našich zahrad 86 V sadě, v záhonech a na paloučku 87 Na břehu a pod hladinou 88 Ve vzdušných výšinách 88 Pod zemí a v bezpečných úkrytech 89 Domácí mazlíčci v zahradě 90 Drobní domácí živočichové 90 Kočky 91 Psi 92 Jedovaté rostliny 93 s

Můj „boj“ se slimáky 99

ZDRAVÁ ZAHRADA 101 V souladu s přírodou 102 Jiný pohled na plevel 102 Nejčastější jedlé a léčivé zahradní plevele 104 Oblíbené plané léčivé rostliny 106 Léčivá síla dřevin 113 Zahradní bylinky a užitkové rostliny s léčivými účinky 115 Adaptogeny – síla a harmonie z rostlin 122 Jak vyrobit přípravky z léčivých rostlin 125

Škůdci a choroby rostlin 127

Jak vyzrát na škůdce 127

Jak vyzrát na choroby 128

Zdravá půda 129

Kompostování 129

Přírodní hnojiva a postřiky 130

Střídání plodin 131

Vzájemné vztahy mezi rostlinami 131

s

Všechno nejlepší, hlavně zdraví 133

VODA V ZAHRADĚ 135

O vodě 136

Voda v půdě 137

Závlaha 137

Vodní prvky v zahradě 138

Malé vodní stavby a dekorace 138

Zahradní jezírka 139

Zahradní potůčky, vodopády, peřeje a kaskády 143

Bazény a koupací jezírka 144

Budování zákoutí s malým pramínkem krok za

krokem 146

Vodní a vlhkomilné rostliny 148

Ponořené, vzplývající a plovoucí rostliny 148

Pobřežní, bahenní a vlhkomilné rostliny 149

s

Těžký život Kváka 2015 155

V OKRASNÉ ZAHRADĚ 155

Trvalky a skalničky 156

Pod drobnohledem: Denivka 158

Cibulnaté a hlíznaté rostliny 161

Pod drobnohledem: Tulipán 162

Letničky a dvouletky 164

Pod drobnohledem: Lichořeřišnice 165

Okrasné trávy 167 Kapradiny 169 Popínavé rostliny 171 Okrasné keře 174 Pod drobnohledem: Pěnišník, rododendron, azalka 176 Pod drobnohledem: Růže 180 Listnaté stromy 183 Jehličnany 187 Šišky, šištice, šištičky 188 s

Usilovná snaha o krásno 189

V UŽITKOVÉ ZAHRADĚ 191 Ovocné stromy 192 Pod drobnohledem: Jabloň 194 Ovocné keře 196 Pod drobnohledem: Jahodník 198 Pod drobnohledem: Zimolez kamčatský 200 Zelenina 201 Plodová zelenina 201 Košťáloviny 202 Kořenová a hlíznatá zelenina 203 Pod drobnohledem: Řepa červená 204 Cibulová zelenina 206 Listová a řapíkatá zelenina 206 Luskoviny 208 Netradiční víceletá zelenina 208 Zahradní bylinky 209 s

Zavaleni úrodou 210

ROK V ZAHRADĚ 213 Březen 214 (Po)zimní faldíky 215 Duben 218 Jarní únava 220

Květen 222

Alergie 224

Červen 226

Pomalý mozek 228

Červenec 230

Srdeční záležitosti 232

Srpen 234

Bolavá záda a klouby 236

Září 238

Podzimní rýmičky 240

Říjen 242

Doba stresová 244

Listopad 246

Choroby močového ústrojí 248

Prosinec 250

Teplo domova 252

Leden 254

Krása vnější, krása vnitřní 256

Únor 258

Těžkosti se zažíváním 260

Tok času v souladu

se zákonitostmi přírody 262

Rok 262

Měsíc 263

Den 264

s

Úvaha člověka zelenoprstého

aneb Já sám 189

Rejstřík botanických názvů rostlin 266

Rejstřík českých názvů rostlin 271

Použitá a doporučená literatura,

užitečné internetové odkazy 279

s

ZAHRADA

Úvod aneb Cesta proti proudu

Ne, nezbláznila jsem se, ačkoliv si to kdekdo okolo mě zřej

mě myslí. PěstujI si totiž vlastní plevely a začínám mít podezření, že mám některé druhy ve větší oblibě než užitkové rostliny. Ale nebylo tomu tak vždycky – ještě před pár lety jsem vášnivě vyškubávala vše, co jsem sama nevysela nebo nevysadila, a ačkoliv mě to neskutečně nebavilo, připadala jsem si tak nějak důležitě a správně – zkrátka pečlivá, pilná a užitečná.

Má proměna z jednoho stadia do druhého – záleží na úhlu

pohledu každého jednotlivce, zda to bylo do vývojově vyššího nebo nižšího stupně – nastala pár dnů po zjištění, že cpát do mého věčně churavějícího potomka hrsti různými odborníky předepsaných léků nebyl dobrý nápad. Když po mixu pilulek a mnoha ujištěních, že si léčivo navzájem nevadí, upadlo dítě do bezvědomí a následně bylo vzkříšeno (a s ním i celý zbytek rodiny – ze šoku), byly krabičky umělých medikamentů jediným máchnutím ruky smeteny ze stolu. Vyvstal ovšem problém, čím že se tedy máme zatraceně léčit?

Následovalo krátké období, kdy rozum (po dlouhou dobu

tvarovaný a tříbený určitými zajetými návyky) pátral, hledal a glosoval veškerá pro a proti různých starých, nových a hlavně bezpečných ozdravných metod a tak nějak přirozeně se ve vzpomínkách vrátil v čase – do dětství, do pidivesničky, kde babičky sbíraly léčivé koření a vařily z něho lektvary, mazání i zdravé pokrmy... Po pár úspěšných léčebných pokusech s těmi nejobyčejnějšími a nejznámějšími plevely jsem doslova propadla kouzlu prastarého umu bylinkaření a za pomoci herbářů, atlasů, kurzů i přednášek se pomalu přetvářel můj dřívější pohled na rostlinstvo celé naší planety.

Mimořádně překvapivé a objevné bylo zjištění, když jsem

mnohé z těch nejužitečnějších rostlin, u kterých jsem při studiu žasla nad složením a zdraví prospěšnými účinky, našla na své zahradě nebo někde v nejbližším okolí (přičemž původně jsem je plenila, nesnášela nebo minimálně přehlížela). A tak se postupem času stalo, že se díky „obyčejným“ kopřivám, pampeliškám, jitrocelu, slézu, bříze, vrbovkám, bezu, jetelu, kostivalu, pýru a dalším bylinkám nejbližší rodina i přátelé pomalu hojili z vleklých dýchacích potíží, zažívacích neduhů, alergií, zánětů močového ústrojí, dny či migrén. Byl to skoro zázrak – ovšem jen do doby, než přišla nějaká stresová situace nebo pořádná facka od osudu. To pak moc bylinek nestačila a kolikrát se mohlo začít s procesem uzdravování nanovo. Byl to pro mě jasný důkaz

toho, že stres je mocný neřád (mnohem mocnější, než si myslí

me) a snad nebude trvat dlouho, než se prokážou a hlavně uznají

jeho vysoce škodlivé účinky na zdraví všech živých tvorů.

Obdivuhodná je moc léčivek za čerstva. Naučila jsem se je

všemožně pašovat do stravy, což se v naší rodině daří zejmé

na v podobě smoothies – super snídaně nebo svačiny pro věčně

uspěchané. Na jaře se k oblíbenému ovoci nebo zelenině přihodí

nějaký planý lístek nebo pupen a od léta do podzimu rozličné

zdravé bobule či jiné čerstvě sklizené plody, nejlépe zasypané

zdravými semínky. Obliba některých poživatin u mě někdy pře

rostla až v závislost. Přestože byly dříve většinou nesnášené, teď

vedou čekanka, mladé lístky pampelišek a řapíkatý celer. V zimě

u nás smoothies tolik nefrčí, spíš se po ránu zavděčím nějakou

vařenou obilnou kaší pro zahřátí.

Prý má každý pěstitel tolik plevele, kolik si ho zaslouží. No jo,

ale co když je to myšleno úplně jinak? Co když to má být vlast

ně dar, léčivo, které je přírodou namícháno právě na ty neduhy,

které nás trápí? Moje nově nastoupená cesta proti zajetým zvyk

lostem začala tak trochu natruc všem těm vědecko-technickým

objevům a vymoženostem, které sice bezmezně obdivuji, ale

nehodlám se stát jejich poslušnou zaslepenou obětí. Už vždycky

budu chtít vědět, co sypeme do našich zahrad, do našich dětí i do

sebe samých.

Jednou ke mně zašla dobrá známá. Právě jsem přesazovala

můj od dětství milovaný, avšak všemi přehlížený sléz z míst, kde

jsme po něm šlapali, do míst, kde bude k všeobecnému užitku.

Vypíchla jsem jednu rostlinku z travnatého schodiště – „No tak

pleješ, viď?“ povídá, „já už taky musim.“ – a opatrně jsem novou

sazeničku zasadila do svahu mezi zvonečky, denivky a tulipány.

Známá chvíli nechápavě civěla a pak na to kápla: „Ty nejsi nor

mální.“

V hodinách psychologie občas přišla na přetřes otázka ,Co je

vlastně normální? ́, jejíž výsledkem byly podnětné a obohacující

diskuze a úvahy. Někdo považuje za normální prolévat a kropit

svoji půdu látkami, o kterých se čím dál hlasitěji uvažuje jako

o jedech způsobujících mnohá civilizační onemocnění. V souvis

losti s vlastní zahradou a těmito nesmyslnými postupy nechci

být normální. Já chci být totiž abnormální.

Moje zahrada není nijak zvlášť výjimečná – není ani velká,

ani malá, nevyniká tvarem, polohou ani neobvyklým osázením.

Nacházejí se v ní rostliny běžně dostupné, okrasné i užitkové,

9

léčivé, plevelné, nenáročné, atraktivní i nenápadné. Je neuvěři

telně skromná – obejde se bez valné většiny vymožeností, pod

kterými se prohýbají regály v obchodech a řetězcích nabízejících

potřeby pro zahrádkáře, a to včetně všech chemických hnojiv

a postřiků. Nevyžaduje mnoho.

A přesto neuběhne jediný den, aby mě nepřekvapila, nepo

těšila, nezaujala, nepoučila nebo neinspirovala. Plní moje talíře

kvalitními potravinami, krášlí všechna zákoutí nebo kdejakou

otlučenou nádobu nádhernými květy, pomáhá mi bylinkami udr

žovat zdraví a léčit, když zdraví pokulhává. Právě díky ní vznikla

tato kniha plná fotografií, vyzkoušených receptů, rozmanitých

návodů a mých zajímavých postřehů.

Přírodu nemůžeme

ovládnout jinak, než že ji

budeme poslouchat.

Francis Bacon

Úvod aneb Cesta proti proudu

s

ZAKLÁDÁME

ZAHRADU

s

ZAHRADA

PŘED VÝBĚREM POZEMKU

Zahrada je sice útvar proměnlivý, ale její skutečný půvab

tkví v harmonii, vyváženosti a stabilitě, kterou vzrostlá výsadba nabízí. Pokud jsou rostliny vysazeny do nevhodných podmínek, strádají a kýžený soulad často nahrazuje spíše rozčarování z neuspokojivého růstu a zmatek z neustálého přesazování. Zahrada tak nemá možnost přirozeně dospět a ukázat původní architektonický záměr, který se většinou objeví až po několika letech, nebo dokonce až po desetiletích, kdy vysazené rostliny nabudou do výšky i šířky a porost se zapojí.

Nový pozemek pro zahradu je nutné dobře poznat osobně.

Z fotografie nebo internetových stránek bude zřejmě obtížné určit, kde vychází nebo zapadá slunce, odkud nejčastěji fouká vítr nebo jaké objekty z okolí bude nutno výsadbou šikovně zakrýt, případně jaký pohled naopak výsadbou podtrhnout.

V plánech pozemku by měly být zakresleny veškeré inženýr

ské sítě. Nejčastěji se jedná o rozvody elektrické energie, plynu, vody nebo kanalizace odvádějící splaškovou či dešťovou vodu. Pod povrchem půdy se mohou ukrývat nejrůznější drenáže na odvod přebytečné vody, jímky a podzemní vedení pro okapy. Je nutno mít na paměti, že při zakládání zahrady často dochází i k hlubším výkopům, například při budování jezírka a zahradních staveb nebo při sázení dřevin s objemným kořenovým balem. Některé stromy mohou v budoucnu svými kořeny poškodit nejen podzemní rozvody, ale také narušit základy staveb včetně domů. Podle toho je třeba přizpůsobit stavební a osazovací plán.

Některé potřebné informace lze získat také z pětimístné

ho kódu BPEJ (bonitovaná půdně-ekologická jednotka). Tento kód se dá nalézt například na výpisu z katastru nemovitostí. Ačkoliv prozkoumávání pozemku formou BPEJ není právě obvyklé, je to škoda, protože z těchto pěti čísel se dá mimo jiné dobře odvodit, jaké rostliny mohou tvořit základ nové výsadby. První číslice označuje, v jakém klimatickém regionu se pozemek nachází, přičemž čísla 0–5 jsou řazena spíše k teplejším a sušším regionům a čísla 6–9 naopak k těm chladnějším a vlhčím. Druhá a třetí číslice (0–78) vymezují příslušnost k určité hlavní půdní jednotce (zde se dá přesně najít, z jakých půdních typů, subtypů, půdotvorných substrátů se půda na pozemku skládá, jak je hluboká, zrnitá apod.). Čtvrtá číslice určuje kombinaci svažitosti a expozice pozemku ke světovým stranám. Pátá číslice stanovuje parametry hloubky a skeletovitosti půdního profilu.

Při koupi nového pozemku je občas výhodné vyptávat se

po okolí. Leckterý soused se rád podělí o poznatky, které získal

během svého života poblíž místa, na němž chcete vytvořit svo

ji soukromou rajskou zahrádku. Pokud je šance, že se takový

starousedlík obejde bez nepřejícných a zavádějících poznámek,

sledujících třeba jeho vlastní prospěch, může se stát užitečným

zdrojem rad a nápadů, jak beze zbytku využít potenciál, který vy

brané místo nabízí.

Půdní podmínky

Půda je absolutní základ každé zahrady bez rozdílu. Podle

typu půdy je možno určit, které rostliny budou na našem pozem

ku prospívat, podle vitality stávajících okolních rostlin lze rozpo

znat, jaká je kvalita půdy. Typ i kvalitu půdy lze upravit a vylep

šit – základem je dopřát jí dostatečné množství organické hmoty

(kompost, hnůj, zelené hnojení).

Dle zrnitostního složení se půdy dělí na lehké, středně těžké

a těžké. Lehké, písčité půdy jsou hrubé na omak, propustné, vy

sychavé, chudší, záhřevné, vzdušné, snadno obdělávatelné. Vlá

ha spolu s živinami odtéká do hloubky, kde je rostliny nemohou

využít. Lehké půdy jsou výhodnější pro rostliny citlivé na mráz

a na jaře tu díky rychlému prohřívání rostliny vykvétají (oproti

ostatním půdám) i o dva týdny dříve. Písčité půdy vylepšuje pra

videlné organické hnojení, které skvěle zadržuje vlhkost i živiny.

Výhodné je jarní mulčování.

Středně těžké, hlinité či písčitohlinité půdy se skládají z jílu,

písku a z prachových částic. Jsou velmi úrodné, dobře obdělá

vatelné, přiměřeně zásobené živinami, vláhou i kyslíkem. Jsou

vhodné pro většinu zahradních rostlin. Rovněž středně těžké

půdy budou vděčné za pravidelný přídavek organické hmoty.

Těžké, jílovité či jílovitohlinité půdy jsou hladké a výrazně le

pivé na omak, studené, nepropustné, dobře nasákavé, úrodné,

hutné, avšak s minimem kyslíku, těžko obdělávatelné. Velmi

dobře drží vláhu a živiny, ale za sucha mohou pukat a roztrhat

kořeny rostlin. Naopak za vydatných dešťů voda z pórů vytěsňu

je kyslík, což může vést až k uhnívání rostlin. Na jaře se velmi

špatně prohřívají. Těžké půdy se vylepšují vydatnými dávkami

organické hmoty zapravenými při podzimním rytí s přídavkem

hrubého písku, štěrku a sádrovce.

ZAKLÁDÁME ZAHRADU

s

Poloha a klimatické podmínky

Podle světové strany, ke které je zahrada obrácena, se určuje

poloha zahrady. Klimatickými podmínkami se rozumí podnebí a mikroklima zahrady – s přihlédnutím k nadmořské výšce, průměrným teplotám, množství srážek, větrnosti atd. Poloha a klimatické podmínky pozemku hrají klíčovou roli při výběru rostlin, při hledání správného stanoviště pro vybraný rostlinný sortiment nebo při plánování odpočinkových prvků.

Zahrady obrácené k jihu jsou prosluněné, světlé, obvykle vel

mi teplé. Jaro může začínat dříve, zima později. Proti úmornému vedru v létě pomáhají vzrostlé, především listnaté stromy s bo

hatou korunou a různé pergoly a altány. Jehličnany dávají stín

i v zimě, kdy v zahradách zas tak vítaný není. Při dobrém hospo

daření s vodou a půdou mohou tyto zahrady oplývat bohatstvím

květů i plodů.

Zahrady orientované na sever jsou chladnější a temnější –

především od podzimu do jara. V takové zahradě je vhodné vzdát

se všech stínicích prvků – vysokých plotů, krytých posezení, stro

mů, vzrůstných keřů. Na druhou stranu v létě je tam příjemně

i v parných dnech a s vhodným osázením dostávají stinné zahra

dy punc tajemna i romantiky.

Zahrady obrácené k východu poskytují ideální možnost k vy

budování posezení u domu, kde bude nejkrásněji ráno (vhodné

pro snídaně nebo dopolední svačiny). Posezení využívané odpo

ledne nebo v podvečer je nejlepší situovat na jihozápadní stranu

co nejdále od domu. Východní zahrady nejsou vhodné pro výsad

bu citlivějších rostlin, především pokud kvetou na jaře, protože

často dochází k namrzání květů, rašících listů, ale i k mrazovým

trhlinám na kmenech stromů.

Západní expozice zahrady zaručuje prosluněné a teplé ve

čery. Lze využít hru podvečerního světla a stínů při stavbě

pergol, besídek, altánů či treláží. Také barvy hrají na západních

zahradách důležitou roli – mění se v průběhu odpoledne a ve

čera s tím, z jakého úhlu na ně i skrze ně svítí zapadající slunce;

krásné světelné efekty mohou vznikat například na pergolách

porostlých pnoucími rostlinami. Tyto zahrady jsou při vhodném

hospodaření s půdou úrodné a bohatě kvetoucí. Jako ideální se

jeví zahrady obrácené k jihozápadu.

Při zjišťování klimatických podmínek je nutné pozemek ně

kolikrát navštívit, a to nejlépe za různého počasí. Jen tak bude

možno předvídat, co se na budoucí zahradě bude díky počasí

odehrávat, a naplánovat, jaké úpravy bude nutné provést. Na

větrných stanovištích je prospěšná výsadba větrolamu z keřů,

popřípadě i ze stromů, na návětrné straně pozemku. Zcela ne

vhodná je stavba nepropustné zdi, za kterou se tvoří větrné víry.

Vítr nejčastěji fouká od západu a severozápadu, ale někdy mohou

v hustší zástavbě, například mezi dvěma stavbami nebo v dlou

hé ulici, vzniknout tzv. větrné tunely vodící vítr z jiných stran.

Zatímco pozemky na kopci může sužovat nepříjemný vítr,

pozemky v kotlinách mohou trpět chladem. Rozdíl v teplotách se

může podstatně lišit v mrazových kotlinách a v jen málo vzdále

ných vyšších stanovištích. V těchto případech je vhodná výstavba

zdi vysoké asi dva metry ve svahu nad zahradou (protože stude

ný vzduch se drží asi do dvoumetrové výšky). U vyšších zdí (včet

ně domu) na východní straně bývá zase problémem srážkový

stín, jelikož déšť a vítr určující směr srážek přicházejí většinou

od západu.

s

Borůvkám nevyhovují zásadité půdy. Na vhodném

stanovišti však mohou být v úrodných letech keře obsypány

plody tak požehnaně, že bude sotva vidět jejich listoví

(pH půdy naznačuje i plevel, viz str. 102).


14

s

ZAHRADA

EXTRÉMY V ZAHRADNÍ TVORBĚ

Příroda má svůj pevně zavedený řád. Jakmile dojde k jeho

narušení, což je často dílem člověka, snaží se seč může, aby opět nastolila rovnováhu. Jelikož před dávným časem žil člověk v souladu s přírodou, měl od ní možnost odkoukat její dovednost vytvořit přirozenou harmonii, kterou vnášel i do svých zahrádek.

Pak přišel do módy určitý extrémismus, ve kterém si člověk

libuje dodnes. V zahradní tvorbě jsou již dlouhá desetiletí oblíbené přepečlivě upravované zahrady. Jejich „atraktivní“ vzhled je ale prakticky nemožné udržet bez pravidelné péče chemic

kými prostředky, kterými zahradník ve velkém škodí nejen ži

votu ve své zahradě, ale neuváženým užíváním může ohrozit

i zdraví své. Ruku na srdce – kdo při práci s těmito prostředky

opravdu nosí doporučený ochranný oděv na celém těle včetně

roušky na obličej?

A rozmáhá se i druhý extrém – zcela opačný. Díky bohu se

čím dál častěji setkáváme s přírodními, ekologickými či bio za

hradami, které konečně naslouchají moudrému hlasu přírody

a pokoušejí se ji co nejlépe napodobit. Jenže to by nebyl člověk

člověkem, aby to (opět) nepojal po svém. A tak nadšeně a s ver

vou sobě vlastní kácí vzrostlé okrasné i užitkové stromy a plení

již dobře zapojené porosty z keřů a trvalek, aby vysadil čistě pří

rodní, původní druhy, protože je to právě v trendu (a za pár let

bude zřejmě plenit znovu, protože se zhlédne v trendu novém).

Dříve, než přijde na řadu pila nebo krumpáč, je třeba si uvě

domit, že každá bylina či dřevina je živý organismus, který často

mnoho let rostl, plodil, okysličoval, čistil a osvěžoval ovzduší, těšil

svojí vůní nebo barvou, chránil půdu před vyplavením nebo vy

sycháním... A sotva asi pochopíme, jak složité procesy se mezi

rostlinami odehrávají (nejen nad zemským povrchem, ale hlav

ně pod ním, tedy v půdě, kam nevidíme) a jak moc lze neuváže

nými činy narušit dlouhá léta nastolovaný řád.

Možnost koupě pozemku se vzrostlými stromy, keři a ži

vými ploty je velká příležitost, jak vyzrát na čas, který na za

hradě za jistých situací plyne neskutečně pomalu – zejména

při čekání, kdy vyroste plot, aby zajistil soukromí od zvědavého

okolí, nebo košatý strom, který v parných létech poskytne pří

jemný stín. Proto je nepochopitelné, že valná většina zájem

ců o koupi pozemku, který se pyšní vzrostlou zelení, uvažuje

o úplném vyplenění zdravých dřevin, jež pomalu rostly mnohá

desetiletí. Hlavními důvody jejich rozhodnutí často bývají třeba

hromady opadaného listí nebo nevyhovující druhy do plánova

ného stylu výsadby.

Strom neodepře svůj stín

ani tomu, kdo ho přichází porazit.

Malajské přísloví


15

ZAKLÁDÁME ZAHRADU

s

Proti každému, kdo poráží vzrostlý zdravý strom, stojí sám

čas – před kácením a pleněním je dobré si uvědomit, jak dlouhá doba uplyne, než bude možno opět spočinout ve stínu jeho mohutné listnaté koruny.

Jistou naději snad skýtá výsadba vzrostlých stromů. Zde se

ale vždy vyplácí vybrat takovou firmu, která nabízí záruku ujmutí, a to nejlépe ještě několik let po výsadbě. Hrozí totiž riziko, že oslabené stromy – a tyto stromy vzhledem k předchozímu nepřirozenému vývoji a pěstování ve stísněných podmínkách skutečně oslabené jsou – podlehnou první chorobě nebo neočekávaným a méně příznivým projevům počasí. Je nutno rovněž přihlédnout k finanční náročnosti koupě i výsadby takto pěstovaného stromu.

Není pravda, že zdravá zahrada udržovaná s ohledem na pří

rodu musí nutně obsahovat jen původní neprošlechtěné rostliny.

Mezi zahrádkáři jsou i vášniví sběratelé nových rostlinných odrůd

nebo milovníci rarit. Pokud pro takové rostliny máme na zahra

dě podmínky, není třeba se jejich pěstování vzdávat. I neobvyklé

rostlinné kuriozity lze zakomponovat mezi původní, plané a ple

velné rostliny. Takový záhon pak přináší nejen zdraví a užitek, ale

také potěšení, radost a obdiv. Správné rostliny pro naši zahradu

jsou totiž takové, které máme rádi a které se líbí nám, k nimž

máme nějaký kladný vztah. Jen o tyto rostliny se budeme starat

s láskou – třeba i proto, že bývají často spojené s nějakým naším

příjemným životním obdobím.

s

Pokud někdo prožil nejkrásnější okamžiky svého dětství v chalupě vedle ovocného sadu, je celkem přirozené,

že si ovocné stromy vysadí i na své zahradě.


16

s

ZAHRADA

KOUZLO ZAHRADY

Před budováním své zahrady majitel zpravidla čerpá inspiraci

při návštěvách jiných zahrad (soukromých i výstavních), studiem zahrádkářské literatury nebo například zhlédnutím některého z pořadů se zahradní tematikou.

Kapitola Zahrada pro smysly (str. 63) představuje množství

pohledů na druhy a styly zahrad a nastiňuje, jak odlišné mohou být zahrady pro různé majitele rozdílných povah a zájmů. Při zahradní tvorbě se zpravidla vychází ze základních zahradních stylů (viz na další straně), které se navíc mohou různě kombinovat a prolínat. Velká opatrnost je nutná snad jen při volbě orientálního typu zahrady, pro který je třeba mít opravdu hluboké cítění. Tento styl vyžaduje pochopení jeho skutečné podstaty a symboliky. Třeba asijské lampičky nebo sošky buddhů roztroušené po

zahradě nejsou pro naše končiny to pravé ořechové, snad kromě

zahrady sběratele, který si je přivezl jako suvenýry z dalekých

cest. Extrovertní a bohémsky založený člověk si může založit za

hradu v surrealistickém stylu, kde neexistují meze žádné. Prvotní

je však rozhodnutí, zda bude zahrada navržena ve stylu formál

ním, nebo neformálním.

Formální design určují čisté a rovné linie (včetně kruhů), sy

metrie, souměrnost, řád. Znakem neformálního stylu jsou po

zvolné křivky a uvolněné linie, což však neznamená výsadbu do

záhonů ve tvaru „kudrlinek“ podél plotu. Každé zakřivení by mělo

mít nějaký smysl a význam, např. otevření či naopak uzavření

prostoru, zvýraznění zajímavého prvku, nalákání pohledu do ně

které části výsadby, obklopení místa k posezení bujarou zelení...

s

Kouzelné zahrady se

plně neodhalí při prvním

pohledu, naopak nutí

návštěvníky objevovat

skryté krásy postupně.

Zvídavost podnítí např.

částečně otevřené předěly

z rostlin i zahradních

staveb a doplňků.


17

ZAKLÁDÁME ZAHRADU

s

Klíčové prvky základních

zahradních stylů

Formální styl zahrady

s

symetrie

s

čisté linie

s

tvarované rostliny

s

ohraničení a přísně stříhané živé ploty

s

plastiky

s

jednoduché vodní nádrže

Moderní (minimalistický) styl zahrady

s

geometrické členění

s

asymetrie

s

čisté linie

s

střídmost ve výběru výsadbového sortimentu

s

aktuální materiály a technologie

s

nezvyklé kombinace

materiálů

s

častá dominance výrazných barev

Přírodní styl zahrady

s

ekologické postupy

s

podpora přirozených

společenstev a ekosystémů

s

nenáročné a planě

rostoucí druhy rostlin

s

medonosné rostliny

s

produkce zdravých potravin (i z planých rostlin)

s

přírodní vodní plochy

Romantický styl zahrady

s

velké množství kvetoucích rostlin

s

využití přírodních

materiálů

s

četná zákoutí, posezení

s

pavilony, pergoly,

oblouky

s

průhledy, rámování

s

častá dominance

pastelových barev

s

vodní plochy

Duchovní styl zahrady

s

harmonie

s

uzavřenost

s

vodní prvky

s

sochy,

kámen, oblázky

s

dominance zelené barvy (někdy

doplněná o jemnou bílou, modrou, fialovou)

Rodinný styl zahrady

s

bezpečnost

s

funkčnost, multifunkčnost

s

ohled na styl bydlení

s

relaxace i aktivní odpočinek

s

důraz na maximální pocit soukromí v hustě

obydlených oblastech (ploty, zástěny, pergoly...)

Venkovský styl zahrady

s

důraz na původní nenáročné druhy rostlin

s

sady, louky, zeleninové a bylinkové záhony

s

střídmost v druzích okrasných rostlin

s

zplaňující

trvalky

s

přírodní materiály (nejlépe z blízkého okolí)

s

často solitéra v podobě ovocné nebo okrasné

dřeviny zajišťující stín poblíž obytného stavení

Orientální styl zahrady

s

symbolika, smysl, tradice

s

přírodní materiály

s

jednoduchost

s

střídmost

s

vodní prvky

s

pergoly,

zástěny, treláže, zákoutí

Středomořský styl zahrady

s

dominance stříbrolistých a sukulentních rostlin

s

zahradní stavby, zídky, dlažba, štěrk, písek v teplých

odstínech

s

pohybující se voda

s

zastíněná posezení

Tropický styl zahrady

s

velké množství velkolistých a bohatě olistěných rostlin

s

syté a saturované barvy květů, dekorací, staveb

s

uzavřenost, ohraničení, chráněná a odcloněná místa

uprostřed zeleně

s

důraz na přírodní materiály

Surrealistický styl zahrady

s

žádná omezení a pravidla

s

kreativita

s

osobitost

s

častá extravagance, smělost, nadsázka, hravost

K vytvoření té skutečně kouzelné zahrady nám dopomáhají

architektonické vychytávky, jako jsou genius loci, focal point, prů

hledy a rámování nebo tok energie. Někteří majitelé pozemků

a budoucí zapálení zahrádkáři dostali do vínku dar je nevědomky

a přirozeně využívat, díky čemuž dokážou původně „bezduchý“

kout vlastními silami přetvořit na pohádkové místo, které má

styl a smysl, jinak řečeno hlavu a patu. Pokud majitel najme za

hradního architekta, je v jeho vlastním zájmu, aby při vymýšlení

prvotního návrhu úzce spolupracoval a přidal do něj také něco

ze svého nitra. Pak je velká šance, že se na své zahradě bude

cítit svobodně a uvolněně a získá navíc soukromý prostor, kde se

mohou dostatečně a po všech stránkách „vyřádit“ jeho tělo i duše.


18

s

ZAHRADA

Genius loci, focal point

Genius loci neboli duch místa či pocit z místa, je právě ten nezaměnitelný element,

kterým se určitý pozemek liší od všech ostatních. Šikovně využívá nejen klady samot

ného pozemku, ale i jeho okolí. Ale nejen tyto důležité přednosti napomáhají duchu

místa, aby měl usnadněn vstup do zahrady. Své nezastupitelné zásluhy má rovněž

samotná osobnost majitele. Ve snaze vystihnout genia loci se může (a měla by se)

uplatnit originalita a jedinečnost každého člověka – už proto, že každý má jiné zájmy,

jiný životní styl a vůbec jiné představy o své zahradě. Pokud se majiteli, třeba i ve spolu

práci s šikovným zahradním architektem, podaří vložit do zahrady kus sebe a zároveň

využít důležité benefity pozemku, duch místa na sebe nenechá dlouho čekat. Nenáročné dominantní rostliny Dominantní rostliny tvoří základní výrazný prvek a ústřední bod celého osázení. Upoutají na první pohled. Vyznačují se nápadnou atraktivitou, vyšším či mohutnějším vzrůstem nebo zajímavým tvarem (a často i vším dohromady). Umisťují se obvykle do pozadí záhonu nebo do jeho středové části. Vysazují se po jednom nebo několika málo kusech. Výrazné rostliny mohou v zahradě plně zastoupit tzv. focal point (nepřehlédnutelný prvek). Paznehtník (Acanthus) – trvalka, výška až 150 cm, bílé a růžové květy s purpurovými nebo nazelenalými listeny ve vysokém klasu během pozdního léta, velké vykrajované listy. Udatna (Aruncus) – trvalka, výška až 200 cm, obvykle krémové květní laty v první polovině léta. Dosna (Canna) – oddenkatá, na mráz choulostivá trvalka, výška od 60 do 300 cm, nejčastěji červené, oranžové a žluté květy v hroznech nebo latách v létě a na podzim, velké pádlovité listy. Luštěnice (Cleome) – keřovitá letnička, výška až 150 cm, bílé, růžové, purpurové a nachové květy v létě, pěti- až sedmičetné listy. Svída (Cornus controversa ́Variegata ́) – opadavý strom, výška okolo 800 cm, bílé květy počátkem léta, listy s výrazným bílým lemem. Pampas (Cortaderia selloana) – vytrvalá tráva, výška i více než 300 cm, stříbřitě bílé nebo purpurové laty na konci léta (ozdobné do jara), bohaté trsy úzkých listů. Stračka (Delphinium) – trvalka, výška do 200 cm, nejčastěji bílé, růžové, modré, fialové vysoké klasy květů v létě (někdy opakující se kvetení začátkem podzimu). Náprstník (Digitalis) – dvouletka nebo krátkověká trvalka, výška i více než 200 cm, bílé, žlutavé, růžové nebo nachové květy v dlouhých hroznech v létě.

s

Voda v pohybu je na zahradě vždy velmi výrazný

prvek, jehož umístění si zaslouží trochu plánování, aby

patřičně vynikl a přinesl požadovaný účinek.

Focal point je výrazný prvek v zahradě, který nelze přehlédnout (zajímavá plastika,

vodní prvek, silně dominantní rostlina, nápadná zahradní stavba...). Umístění takového objektu vyžaduje plánování a kontrolu jeho působení z různých míst v zahradě, rovněž je nutno zohlednit jeho proporce ve vztahu k budově a ostatním zahradním prvkům. Výrazných prvků může být na zahradě i více, ale měly by být ve stejném duchu a vyznění, jinak snadno způsobí nesoulad a chaos. To se stává zejména v případech, kdy majitelé chtějí za každou cenu ve svých zahradách vystavit na odiv vše, co si mohou dovolit (neplést si se stylem surrealistickým, který může být jednak velký krok vedle, jednak skvostné architektonické dílo).

Sadec (Eupatorium) – trvalka, výška až 220 cm,

krémové, růžové nebo purpurové laty okolíků

od pozdního léta do podzimu, někdy červené

stonky.

Vilín (Hamamelis) – opadavý keř, výška okolo

400 cm, vonné žluté, oranžové a červené květy

v zimě nebo méně často pozdě na podzim, vý

razné podzimní zbarvení listů.

Bohyška, funkie, hosta (Hosta) – trvalka, výš

ka od 15 do 150 cm, bílé a fialové květy v létě,

často velké výrazné listy v různých odstínech

zelené.

Popelivka (Ligularia) – trvalka, výška až

200 cm, žluté a oranžové hrozny nebo koncové

vrcholíky úborů v létě a na počátku podzimu,

velké výrazné listy.

Magnolie, šácholan (Magnolia) – opadavý

strom, výška obvykle okolo 600 cm, nejčastěji

bílé, růžové, nachové nebo žlutavé květy na jaře.

Pavlovnie (Paulownia) – opadavý strom, výška

do 12 m, nápadné růžové květy na jaře, velké

výrazné listy.

Slivoň (Prunus) – opadavý strom nebo keř,

výška značně rozmanitá (od 100 cm do 20 m),

bílé, růžové, červené květy na jaře, někdy rovněž

výrazně zbarvené listy nebo borka.

Škumpa (Rhus) – opadavý strom nebo keř, výš

ka nejčastěji kolem 5 m, žlutavě zelená až červe

ná palicovitá květenství, od léta nápadná červená

až červenohnědá palicovitá plodenství, výrazné

podzimní zbarvení listů.

Skočec (Ricinus) – obvykle letnička, výška nej

častěji 200–300 cm, méně nápadné květy v létě,

velké výrazné listy.

Rodgerzie (Rodgersia) – trvalka, výška až

200 cm, květy s bílými nebo růžovými kališní

mi lístky ve velkých pyramidálních latách v létě,

velké výrazné listy.

Juka (Yucca) – trvalka, výška až 300 cm (Y. glo

riosa), bílé květy ve vzpřímených vysokých la

tách během léta, tuhé špičaté listy.

s

Focal point umístěný na konci chodníku nebo celého pozemku opticky

i pocitově krátí vzdálenost.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.