načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Záhadné vynálezy minulosti – Jitka Lenková

Fungujeme! Vážení zákazníci, knihy si u nás můžete nadále objednávat s doručením Českou poštou, GLS či aktualizovanou Zásilkovnou. Tyto objednávky vyřizujeme v běžném režimu, stejně tak nákup e-knih a dalších elektronických produktů. Nařízením vlády jsou z preventivních důvodů zavřeny některé naše pobočky, bližší informace naleznete zde
Záhadné vynálezy minulosti
-15%
sleva

Kniha: Záhadné vynálezy minulosti
Autor: Jitka Lenková

V historii máme pouze jedinou jistotu, a to je stále stejnoměrně plynoucí tok času. Do něj řadíme události tak, jak se postupně staly. Co když ale do skládanky dějin něco nezapadne? Co ... (celý popis)
254
Kniha teď bohužel není dostupná.


»hlídat dostupnost
Alternativy:


hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4%hodnoceni - 58.4% 60%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: XYZ
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2014
Počet stran: 280
Rozměr: 160 x 230 mm
Úprava: 16 stran obrazové přílohy: ilustrace (převážně barevné), mapy, portréty, faksim.
Vazba: vázaná s papírovým potahem s laminovaným přebalem
Novinka týdne: 2014-41
Datum vydání: 1. 10. 2014
Nakladatelské údaje: Praha, XYZ, 2014
ISBN: 9788073889654
EAN: 9788073889654
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

V historii máme pouze jedinou jistotu, a to je stále stejnoměrně plynoucí tok času. Do něj řadíme události tak, jak se postupně staly. Co když ale do skládanky dějin něco nezapadne? Co když narazíme na to, že v době kamenné někdo postřelil pratura z kulovnice? Nebo že starověká města zničil jaderný výbuch? Budeme se ptát, jak je to možné, nebo to zameteme pod koberec a budeme dělat, že se nic nestalo? Podobných nesrovnalostí existuje v historii celá řada – v knize Záhadné vynálezy minulosti hledá autorka odpovědi alespoň na některé z nich. (tajemná pouť za pozůstatky ztraceného vědění)

Předmětná hesla
Související tituly dle názvu:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

I.

Nûco tady nesedí

Dûjiny tzv. civilizace datujeme řádově nejpozději někam do

doby kolem 4 000 let př. n. l. Za úsvit civilizace se obecně považuje

období, kdy skončila tzv. neolitická revoluce, což bylo v různých

oblastech světa různé. Podstatou neolitické revoluce je převratná

změna ve způsobu života člověka. Ze sběrače a lovce se stává země

dělec. Člověk se usadil na svém kusu půdy, začal pěstovat plodiny

a chovat domácí zvířata a položil základy řemesel. To vše „stihl“

v oblastech, kde neolitická revoluce proběhla, za 1 000 až 3 000 let.

Dodnes jsou ovšem na světě oblasti, jejichž obyvatelé do této vývo

jové etapy zatím vůbec nevstoupili a dále loví a sbírají ve své době

kamenné pod oblohou křižovanou stopami proudových letadel.

Člověk dvakrát moudrý, jak zní český překlad latinského Homo sa

piens sapiens , zanechává svoje stopy v prachu dějin dlouho před neo

litickou revolucí, již před 100 000 lety. Z čistě biologického hlediska

není mezi ním a námi žádný rozdíl, jsme stejný poddruh jednoho

biologického druhu. Jiným poddruhem téhož druhu je i neandrtá

lec, s nímž máme v některých oblastech nepříliš vyjasněné vztahy,

od těch intimních přes obchodní spolupráci snad až k lidojedství.

7

001-264 Zahadne vynalezy_160x230 mm 3.9.14 9:18 Stránka 7


Člověk neandrtálský nakonec konkurenci našeho poddruhu evolučně nepřežil. Jedinou výjimkou by mohlo být několik osamocených tlup valtajských jeskyních. Mongolové tohoto člověka nazývají almaz a zdá se, že jsou s ním celkem důvěrně obeznámení. Přímý důkaz ojeho existenci však zatím neexistuje.

Aniž bychom příliš zabíhali do zoologické taxonomie, podobně jako člověk jsou na tom se svým příbuzenstvím například horské zebry, které existují ve dvou poddruzích, a to jako zebra obecná azebra Hartmannové. Jiné zebry, osli akoně mají ktěmto dvěma příbuzným poddruhům zebry vzdálenější vztah jako my například k člověku vzpřímenému ( Homo erectus ), jedná se o dva různé druhy téhož rodu Equus , resp. Homo . Zebry a lidé prošli různým vývojem, příbuzné zeber, alespoň ne všechny, nemusíme řadit mezi vyhynulé druhy. Kdybychom pokračovali v této zebří paralele, dnešní zebra obecná by byla přesně taková jako zebra obecná před sto tisíci lety. Tak je na tom i dnešní člověk – má stejné schopnosti, stejné možnosti jako před 100 000 lety. Náš předek by měl být teoreticky schopen zvládnout všechno to, co dnes zvládáme my.

Přestože jsme jako lidé moudří měli k dispozici 100 000 let, neolitické revoluci a následné civilizaci se věnujeme jenom několik posledních tisíciletí. Co dělal člověk do té doby, když po biologické stránce byl na neolitickou revoluci připraven již před 100 000 lety?

Za tu dobu zde mohlo vzniknout hned několik civilizací, po nichž nezůstala ani stopa. Nebo tyto stopy nejsme ochotni ani schopni rozpoznat? Otevírá se před námi obrovská propast v historii člověka. Pokusme se tuto propast alespoň částečně zaplnit.

8

ZÁHADNÉ VYNÁLEZY MINULOSTI

001-264 Zahadne vynalezy_160x230 mm 3.9.14 9:18 Stránka 8


II.

Kde jsme se tu vzali?

Poãátky rodu Homo sapiens sapiens nejsou příliš jasné. Propast

před námi má jen nejasné obrysy. Její první okraj tvoří okamžik, kdy

se skutečně objevil člověk ve své dnešní podobě, tedy Homo sapiens

sapiens nebo též člověk moderního typu. Druhým krajem propasti

je období, kdy prokazatelně začala probíhat neolitická revoluce

a následně první civilizační pokusy. Mezitím se skutečně mohlo stát

cokoliv.

Nejstar‰í nálezy

Za nejstarší a nejvýznamnější nálezy kosterních pozůstatků tzv. mo

derního člověka jsou pokládány dva nálezy z hory Karmel na území

dnešního Izraele, vzdálené od sebe asi 200 metrů. Starší znich pochází

z jeskyně Tabún, absolutní stáří bylo určeno na 90 000–55 000 let.

Jedná se o mužskou spodní čelist a ženskou lebku, velmi podobné

neandrtálským kosterním pozůstatkům. Nakonec se antropologové

rozhodli přece jenom tyto nálezy zařadit mezi pozůstatky moder

ního člověka, kromě jiného i jako doklad toho, že oba poddruhy, člo

věk neandrtálský, tedy tzv. klasický neandrtálec, ačlověk moderního

9

001-264 Zahadne vynalezy_160x230 mm 3.9.14 9:18 Stránka 9


typu, měly pravděpodobně společného předka nazývaného protoneandrtálec.

O 10 000 let mladší druhý nález z hory Karmel z jeskyně Schul je daleko rozsáhlejší. Představuje deset kompletních víceméně zachovaných koster. Tyto kostry už sneandrtálskými zaměnit nelze, ale nejsou ani zcela totožné s charakteristickými rysy moderního člověka, kromě jiného mají například větší objem mozkovny. Pro případ, že by se nakonec jednalo o další poddruh člověka, je připraveno latinské pojmenování Homo sapiens palestinus . Pro zastánce divokých teorií otom, že do vývoje člověka jako takového zasáhl „kdosi“ po genetické stránce, by tyto nálezy mohly být ideálním důkazem takových genetických pokusů.

Nepřímým důkazem jsou některé historické skutečnosti. Hora Karmel patří mezi dávná kultovní místa, ve starověku kní vedla obchodní stezka. Je spojována zejména s kultem boha Baala, hlavním mužským božstvem semitských národů, zejména Féničanů aBabyloňanů. Víra v tohoto boha byla velmi silná a nepodařilo se ji, kromě jiného, vykořenit ani proroku Eliášovi, ikdyž dílčí úspěch zaznamenal. Hora Karmel byla pouze jednou z mnoha, kde byl Baal uctíván. Dalšími posvátnými místy byly i hory Fégor u Jericha, Oreb (někdy ztotožňovaná s horou Sinaj) nebo Hermon v pohoří Antilibanon, kde byla i příslušná svatyně. Podobná svatyně z balvanů uspořádaných do kruhu se nacházela ina hoře Karmel. Ke všem těmto horám se vBibli vztahují některé události, někde na úpatí hory Hermon bylo snad i místo, kde došlo k proměnění Páně. Věhlas těchto posvátných míst přesáhl hranice Bible a ještě římský císař Vespasianus (vládl v letech 69–79 n.l.) se vydal na horu Karmel pro věštbu, našel však už jen oltář

10

ZÁHADNÉ VYNÁLEZY MINULOSTI

001-264 Zahadne vynalezy_160x230 mm 3.9.14 9:18 Stránka 10


pod širým nebem. Je pravděpodobné, že tato kultovní místa tvoří určitou síť nebo zapadají do linií spolu sjinými kultovními místy.

Izrael je vůbec bohatý na nálezy tohoto typu. Kromě výše uvedených karmelských lokalit byly nalezeny pozůstatky dvanácti osob v jeskyni Kafzeh 2,5 kilometru od Nazaretu, datované do stejného období jako karmelské nálezy. Podobně přechodný typ představuje i mužská kostra z jeskyně Amud, rovněž v Izraeli. Dalo by se tedy konstatovat, že kolébka dnešního moderního člověka se nachází právě na území biblického Izraele.

Dalším ohniskem vzniku moderního člověka je patrně jihozápadní Etiopie, oblast Omo. Struktura nálezů je podobná jako vIzraeli – dvě dobře zachované lebky a fragmenty třetí. Jedna z lebek má výrazně neandrtálské rysy, druhá se velmi podobá lebkám z jeskyně Schul. Také datace je podobná, mohou být staré až 90 000 let. Existuje souvislost mezi oběma nálezovými místy, mezi Izraelem aEtiopií?

Další zajímavou skutečností je to, že Izrael a Etiopie jsou jediná dvě místa, kde se podařilo tuto přechodnou nebo hybridní formu člověka zatím najít. VEvropě to vypadá, jako kdyby neandrtálce prostě vystřídal moderní člověk, bez jakéhokoliv pokusu osoužití. Objevila se i teorie, že neandrtálec byl moderním člověkem prostě bez skrupulí vybit.

Po tomto určitém, řekněme přechodném, období konečně vykrystalizoval Homo sapiens sapiens , ten, který se nikterak neliší od současného člověka. Nejstarší nálezy staré asi 34 000 let pocházejí zFrancie, z Combe-Capelle. Potom v těsném závěsu následuje Předmostí uPřerova, slavní lovci mamutů (27 000–30 000 let). Jenom tento předmostský kmen dokázal ve své době zlikvidovat na tisíc mamutů, jak

11

II. Kde jsme se tu vzali?

001-264 Zahadne vynalezy_160x230 mm 3.9.14 9:18 Stránka 11


dokazují nalezené zbytky mamutích koster, původně považovaných

za kostry obrů. Mamutích kostí se našlo takové množství, že nale

ziště bylo nejdříve považováno za jakýsi „hřbitov“ mamutů. Pravěké

osídlení bylo objeveno až potom.

Asi zdaleka nejznámější nález člověka dnešního typu pochází zjes

kyně Cro-Magnon ve Francii – celkem se jedná očtyři kostry. Nejvíce

z nich proslul tzv. stařec z Cro-Magnonu, asi čtyřicetipětiletý muž.

Kromě něj byly v jeskyni nalezeny kostry dalších dvou mužů a tě

hotné ženy a části kostry mamuta a divokého koně. Datace těchto

nálezů je různá. Některé prameny uvádějí stáří cca 36 000 let, jiné

hovoří o tom, že spadají do období tzv. wurmu 3, což je jedno ze tří

nejchladnějších období poslední, páté, doby ledové. I během tzv.

ledových dob docházelo občas k oteplení, ale ne takovému jako

v dobách meziledových. Wurm 3 se ovšem datuje do doby před

25 000–10 000 lety, což je poněkud rozdíl. Kniha Zaniklé světy – Velký

atlas archeologie toto klimatické období ještě dále zužuje na dobu

14 000–18 000 př. n. l. A většina pramenů dataci tohoto nálezu do

konce „pro jistotu“ ani neuvádí, a to i přesto, že k tomuto nálezu

došlo už v roce 1868 a člověk kromaňonský vešel do obecného po

vědomí podobně jako neandrtálec.

Velká migrace do Ameriky

Nálezy pozůstatků člověka moderního typu jsou velmi hojné. Již zmí

něná kniha Zaniklé světy – Velký atlas archeologie uvádí celkem asi sto

lokalit jenom v Evropě, další tři naleziště na území Ruska. Ke konci

poslední doby ledové byla současným typem člověka osídlena iAfrika

a Asie, odkud ostatně pocházejí vůbec nejstarší nálezy jeho pozů

12

ZÁHADNÉ VYNÁLEZY MINULOSTI

001-264 Zahadne vynalezy_160x230 mm 3.9.14 9:18 Stránka 12


statků. Odtud člověk migroval do Austrálie a Ameriky. V Austrálii jsou nejstarší nálezy staré cca 50 000 let, osidlování a asimilace asijských pravěkých lovců však průběžně pokračovala, až se stabilizovala asi před 10 000 lety.

Pokud jde oAmeriku, předpokládalo se postupné osidlování přes Beringovu úžinu, kterou bylo možné přejít „suchou nohou“ vobdobí, kdy velké zalednění vázalo spoustu vody, a hladina světových moří poklesla. To se stalo celkem čtyřikrát, vobdobí před 60 000–50 000 lety, potom před 45 000–43 000 lety, před 33 000–28 000 lety a naposledy před 23 000–13 000 lety. Asi 11 000 let př. n. l. přestal pevninský most Beringie (tj. zaniklá pevnina v oblasti dnešního Beringova průlivu, která v době ledové před 20 000 lety spojovala Asii se Severní Amerikou) existovat. Intervaly zalednění se zhruba shodují s maximy wurmské doby ledové, která se v amerických pramenech nazývá Wisconsin.

Postupně tak měl člověk osídlit celou Ameriku od severu kjihu, na severu se také předpokládala možná existence nejstarších nálezů. Bohužel realizované vykopávky tento jednoduchý a logický předpoklad potvrdily jen částečně. Nejstarší nálezy pocházejí zChile (naleziště Monte Verde) a z Brazílie (naleziště Pedra Furada), datované pomocí radiokarbonové metody do doby před 33 000–32 000 lety. Vzhledem ke vzdálenosti, kterou museli první Američané od Beringova průlivu urazit, se předpokládá, že přes Beringii přešli před 45 000–43 000 lety. Nálezy ve východní Sibiři, odkud mělo osidlování Ameriky podle nejrozšířenější vědecké hypotézy začít, však nepřevyšují stáří 20 000 let. Sporná je ovšem jak datace řady amerických nálezů, tak zejména rychlost pohybu loveckých tlup.

13

II. Kde jsme se tu vzali?

001-264 Zahadne vynalezy_160x230 mm 3.9.14 9:18 Stránka 13




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2020 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist