načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Začínáme s francouzštinou – Mirka Ševčíková

Začínáme s francouzštinou

Elektronická kniha: Začínáme s francouzštinou
Autor: Mirka Ševčíková

Příručka nabízí základní seznámení s francouzštinou a francouzskými reáliemi. Učebnice seznamuje ve dvaceti lekcích se zajímavými fakty o Francii, její kultuře a společnosti. Zároveň provádí čtenáře základy francouzské výslovnosti, ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  149
+
-
5
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » EDIKA
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2017
Počet stran: 48
Rozměr: 29 cm
Úprava: ilustrace (převážně barevné), portréty
Vydání: 1. vydání
Skupina třídění: Francouzština
Učební osnovy. Vyučovací předměty. Učebnice
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-266-1186-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Příručka nabízí základní seznámení s francouzštinou a francouzskými reáliemi. Učebnice seznamuje ve dvaceti lekcích se zajímavými fakty o Francii, její kultuře a společnosti. Zároveň provádí čtenáře základy francouzské výslovnosti, gramatiky a slovní zásoby. V závěru klíč ke cvičením a česko-francouzský slovníček. Audionahrávky ke stažení na internetu.

Popis nakladatele

Seznamte se hravou formou s francouzštinou a poznejte blíže Francii, její obyvatele a kulturu. * Naučte se základní slova a výrazy. * Obohaťte si slovní zásobu pomocí cvičení a zábavných her. * Osvojte si nejdůležitější pravidla výslovnosti. * Poslechněte si audionahrávky všech slovíček a výrazů v podání rodilé mluvčí. * Poznejte zajímavosti Francie a frankofonního světa: Co znamená vélib‘ a proč je tak populární? Do jakého regionu se vydat za nejlepším vínem? Jak se chovat na návštěvě u Francouzů? Jak oslovit číšníka v restauraci? Za co vděčíme Velké francouzské revoluci? Kde vznikl pétangue? Odpovědi na tyto a další otázky o francouzském jazyce a kultuře najdete v knize. Velice pěkná a bohatě ilustrovaná příručka pro všechny, kteří se buď teprve chtějí seznámit s francouzštinou anebo již ovládají základy tohoto krásného jazyka. Audionahrávku namluvenou rodilou mluvčí naleznete na stránce http://www.albatrosmedia.cz/tituly/34482926/zaciname-s-francouzstinou/ v sekci Soubory ke stažení.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Začínáme

s francouzštinou

Vyšlo také v tištěné verzi

Objednat můžete na

www.edika.cz

www.albatrosmedia.cz

Miroslava Ševčíková

Začínáme s francouzštinou – e‑kniha

Copyright © Albatros Media a. s., 2017

Všechna práva vyhrazena.

Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována

bez písemného souhlasu majitelů práv.


3

Francouzština vznikla na území bývalé římské provincie Galie. Po ovládnutí Římany se Galové začali učit tzv. vulgární latině, té, kterou mluvil lid, obchodníci a vojáci. A jejich latina se postupně měnila, vznikal nový jazyk – francouzština. Dnes jí hovoří asi 274 milionů lidí na celém světě a je komunikačním jazykem OSN, NATO, EU a různých mezinárodních institucí. Abeceda Francouzština se píše latinkou s diakritickými znaménky. Nepočítáme-li právě písmena s diakritikou, je francouzská abeceda téměř shodná s českou, má navíc jen dvě písmena: æ, œ. Oproti české abecedě nepoužívá spřežku ch. To znamená, že slova začínající na ch najdete ve slovníku mezi cg a ci. Právě tak písmena s diakritickými znaménky se v abecedě řadí tak, jako by diakritiku neobsahovala. Slovo dîner (večeře) najdete mezi dindon (krocan) a dinghy (záchranný motorový člun). Diakritických znamének používá francouzština pět.  â, ê, î, ô, û – stříška, cirkumfl ex neboli vokáň (accent circonfl exe). Otočený háček, svědek historického vývoje jazyka, protože nejčastěji označuje samohlásky, za kterými dříve stávalo s. hospital  hôpital  é – ostrý přízvuk (accent aigu). Vypadá jako česká čárka ale pozor, neoznačuje délku samohlásky, ale skutečnost, že se hláska e vysloví. Používá se, pokud samohláska e stojí před slabikou s vyslovenou samohláskou nebo na konci slova. détente, blé  à, è, ù – tupý přízvuk (accent grave). Samohlásky s tímto znaménkem se vyslovují otevřeně. Používá se před skupinou souhlásek nebo před nevyslovenou samohláskou (němé e, nejčastěji na konci slova). père, Hélène  ë, ï, ü, ÿ – dvojtečka nad samohláskou (tréma). Používá se, pokud vedle sebe stojí dvě samohlásky a chceme zachovat výslovnost jich obou. naïf  ç – sedila (cédille). Spodní háček, díky němuž se c vysloví [s] před samohláskami a, o, u. Výslovnost Oproti české výslovnosti je francouzská pevnější, energičtější a vyžaduje neustálé napětí mluvidel. Pokud budete opravdu správně vyslovovat, může se vám stát, že vás zpo

čátku budou bolet mimické svaly. Francouzština má výraz

nou melodii a je pro ni typické plynulé spojování slov.

Problém s výslovností je v tom, že v důsledku historického

vývoje jazyka se psaná a zvuková podoba jazyka výrazně

liší. Proto je lepší nevycházet ze psané abecedy, ale ze sys

tému hlásek a jejich grafi cké podoby. Například „obyčejné“

[o] můžete napsat hned sedmi různými způsoby: o, ô, au,

eau, um, aô, os. A některé samohlásky mají grafi ckých

podob ještě daleko více.

V této knize nenajdete ofi ciální fonetický přepis francouz

štiny, snažili jsme se o co největší zjednodušení a o vyu

žívání, pokud to bylo jen trochu možné, české abecedy.

Znaky, které v češtině nenajdete, nebo jejichž použití se

od češtiny liší, najdete v tabulce.

Souhlásky se ve francouzštině vyslovují s větší napjatostí

a přesností než v češtině. Ve výslovnosti najdeme ve srov

nání s češtinou ještě dva velmi důležité rozdíly:

 žádná hláska není slabikotvorná

 na konci slov francouzština důsledně rozlišuje výslov

nost znělých a neznělých souhlásek

Samohláskový systém je ve francouzštině velmi bohatý.

Francouzština má 12 ústních samohlásek a 4 nosové. V této

knize jsme se zaměřili na ty, které mohou působit největší

potíže, ale zároveň jsme se snažili o velké zjednodušení.

Proto ani v přepisech, ani ve cvičeních výslovnosti nena

jdete např. rozdíly mezi otevřenými a zavřenými samohlás

kami. Také jsme vypustili čtvrtou nosovku, [œ̃ ], protože

v běžné výslovnosti je často nahrazována [ɛ̃].

Francouzština také obsahuje tři polosouhlásky. Ty bývají

pro českého mluvčího většinou problematické, nemají totiž

obdobu v žádné české hlásce. Mají podobný témbr jako

samohlásky, které jsou jim příbuzné, a je jim společné, že se

velmi silně pojí k následující samohlásce a nikdy netvoří sla

biky. V této knize se setkáte s jednou z nich, označenou [w].

Po přečtení této knihy sice nebudete umět mluvit fran

couzsky, ale určitě porozumíte alespoň základním frázím,

naučíte se základní slovíčka, osvojíte si nejdůležitější prin

cipy výslovnosti a seznámíte se s některými zajímavostmi

frankofonního světa.

Bonne chance! Hodně štěstí! Objevování Fancie a francouzštiny

označujeme v přepisupíšeme ve slovech vyslovujeme

ã an, en, am, em, aen, aon, ean, aën nosové a

ɛ̃ im, in, în, ym, yn, aim, ain, eim, ein, en, ien, oin, ientnosové e

õ on, om, un, um nosové o

y u, û, ü, eu, eû nemá v češtině protějšek

e

e tzv. nevyslovené e

Œ eu, eû, œ, œu nemá v češtině protějšek

w ui, ua nemá v češtině protějšek


444

1

Od samého rána až do pozdního odpoledne se Francouzi

zdraví „dobrý den“. Pozdravení „dobré ráno“ v podstatě

neexistuje. Přibližně okolo šesté si pak začínají přát

„dobrý večer“. Pokud se ten den vidí poprvé, zeptají se

také, jak se daří – „ça va ?“ Odpověď zní stejně – „ça

va !“. Není moc zvykem hned odpovídat, že se vám

nedaří, a svěřovat se se svými trápeními, samozřejmě

pokud nehovoříte s dobrými přáteli nebo pokud nejste

opravdu v obtížné situaci.

Při loučení sice můžete použít ekvivalent českého

„na shledanou“, ale pokud mluvíte s někým blízkým nebo

s někým, s kým se vídáte pravidelně, řeknete si spíš

„à demain“ – uvidíme se zítra, či „à bientôt“ – uvidíme se brzy. Francouz nikdy nezapomene popřát vám hezký

zbytek dne či večera: „bonne journée / soirée“.

Bonjour. Ça va ?

Slovníček důležitých pojmů 01

Bonjour, madame Durand.

Comment allez-vous ?

Bõžúr, madam

e

Dyrã. Komã

tale vu?

Dobrý den, paní Durandová.

Jak se vám daří?

Ça va, et toi / et vous ? Sava, e tua / e vu? Dobře, a tobě / a vám?

Salut, Pierre ! Ça va ? Saly, Pijer! Sava? Ahoj Pierre! Jak se vede?

Bonsoir, tout le monde ! Bõsuar, tul

e

mõd

e

! Hezký večer vespolek.

A bientôt ! A bjɛ

̃

to! Brzy na shledanou!

Bonne nuit ! Bon

e

nwi. Dobrou noc!

Comment tu t’appelles ? Komõ ty tapel? Jak se jmenuješ?

Quel est votre nom ? Kel e votr nõ? Jaké je vaše jméno?

Je m’ap p elle... Ž

e

mapel

e

... Jmenuji se...

D’où venez-vous ? Dú v

e

ne vu? Odkud jste?

D’où viens-tu ? Dú vjɛ

̃

ty? Odkud jsi?

Je suis Tchèque. Ž

e

swi čék. Jsem Čech/Češka.

je ; tu ; il ; elle ž

e

; ty; il; el já; ty; on; ona

nous ; vous ; ils ; elles nu; vu; il; el my; vy; oni; ony

Zdvořilosti

Je zdvořilé k pozdravu p

řipojit také oslovení: k

řestní

jméno, pokud se znáte dob

ře, pane/paní a p

říjmení

v ostatních p

řípadech. Jestliže jméno doty

čného

neznáte, je vhodné použít alespo

ň oslovení pane/

paní, a to i v hovoru s prodava

čkou v pekárn

ě nebo

s náhodným chodcem, kterého se ptáte na cestu.

4

Pozdravení s polibkem

Pokud se s n

ěkým alespo

ň trochu znáte, nez

ůstane jen u po

zdravu. P

ři shledání i lou

čení se navíc políbíte na tvá

ř. Nejde

ale o skute

čný polibek: p

řiložíte tvá

ř na tvá

ř a rty políbíte jen

vzduch. Ne jednou, ale minimáln

ě dvakrát: polibek na každou

tvář. Takové zdvo

řilostní políbení je zcela normální u žen

i mužů. Francouzi si podávají ruce v

ětšinou jen v rámci pra

covních setkání, také ho praktikují jako dopln

ěk polibku u muž

ů.

❶ Bonjour. Ça va ?


555555555

Pojďte si hrát!

Ke každé situaci přiřaďte správný pozdrav.

a) Bonjour ! Ça va ? b) Salut ! A demain ! c) Bonjour, monsieur Leblanc !

1) 2) 3)

Tocha gramatiky

Časování slovesa

être (být)

je suis (ž

e

swi) nous sommes

(nu som

e

)

tu es (ty e)

vous êtes

(vu zet

e

)

il (il e) ils sont

(il sõ)

„Tu“ nebo „Vous“?

Tykání a vykání se ve francouzštin

ě

řídí přibližn

ě stejnými pravidly jako

v češtin

ě, i když Francouzi mají

blíže k tykání. Zvlášt

ě přijdete-li

do nějaké spole

čnosti, kde už se

všichni znají a tykají si, je b

ěžné,

že budou rovnou o

čekávat tykání

i od vás. Nikdy se ovšem nespletete,

když napoprvé „vyknete“.

V některých obchodech nebo na

trhu se vám také m

ůže stát, že

se na vás prodava

č či prodava

čka

obrátí ve t

řetí osob

ě. Je to známka

zdvořilosti, vy ale ur

čitě opov

ězte

vykáním.

Pojďte si hrát!

Doplňte věty.

1) ................. sont Français ?

2) Je ...................... Tchèque.

3) Tu ........................ Pierre ?

4) .............. sommes Belges.

5) Elle ......................... d’où ?

6) ................ êtes de Paris ?

Pro ty nejlepší!

Přiřaďte k sobě odpovídající části dialogů. Zkuste je přeložit.

1) Bonjour, tout le monde ! a) Bonsoir, monsieur.

2) Salut ! Bonne soirée ! b) Bonjour, ça va ?

3) Bonne journée, mon chéri. c) Salut, à demain.

4) Bonsoir, madame. d) A ce soir !

Pocvičte si výslovnost

02

Řekli jste nosovka?

Ve francouzštině existují čtyři nosovky: [ɛ

̃

], [ã], [õ] a [œ̃]. Při jejich vý

slovnosti musíte dát pozor na to, aby výdechový proud mohl procházet

jak dutinou ústní, tak nosem. Nosovka se vyslovuje tam, kde za dvojicí

samohláska + n/m nestojí další samohláska!

Procvičte se:

Zatrhněte slova, ve kterých se bude vyslovovat nosovka. Správnost si

můžete ověřit poslechem.

demain cinéma impossible bon bonne rien

cent inoubliable phonétique chambre maman oncle

cousine tonton innover minuscule grande grand


666

Francie je „nejmladší“ zemí Evropské unie, rodí se tam totiž nejvíc dětí.

I když existují různé krajové rozdíly, nejčastěji bydlí rodiče s dětmi,

které v dospělosti odcházejí založit vlastní rodinu. A protože Francouzi

neváhají cestovat za prací, žije stále větší počet rodin odděleně

od prarodičů či dalších příbuzných. Rodinné vazby proto upevňují v době

prázdnin a dovolených. S přáteli se Francouzi setkávají rádi a často.

K jejich návštěvě nepotřebujete nutně „o ciální“ pozvání, když jdete

kolem, prostě na chvilku zaskočíte...

Na návšt

ěvě

Francouzi rádi chodí i zvou

na návšt

ěvy. Často na ob

ěd nebo

večeři. A p

řestože je pro n

ě rodina

důležitá, spoustu pro nás rodin

ných svátk

ů, třeba i Vánoce, slaví

mnohdy s p

řáteli. Až k nim p

ůjdete

na návšt

ěvu, necho

ďte přesn

ě

na minutu, ale rad

ěji s pármi

nutovým zpožd

ěním, a ur

čitě se

v předsíni nezouvejte! Pokud se

předem domluvíte, m

ůžete p

řinést

láhev dobrého vína nebo zákusek.

A jako dárek n

ějakou drobnost

nebo kv

ětiny, t

řeba i v kv

ětináči.

U stolu si pak v klidu užívejte

jídla, vychutnávejte každé sousto

a bavte se – dobré chutnání

bez povídání ve Francii opravdu

neplatí, práv

ě naopak. Zhltnout

jídlo je považováno tém

ěř

za nezdvo

řilost. Proto se nedivte,

že se n

ěkteré ob

ědy mohou pro

táhnout i na n

ěkolik hodin!

Pojďte si hrát!

Utvořte dvojice rodinných příslušníků:

1) le grand-père 2) le fi ls 3) le frère 4) le père 5) l’oncle

a) la sœur b) la tante c) la fi lle d) la grand-mère e) la mère

2

Rodina a přátelé

Slovníček důležitých pojmů 03

les parents (m.) le parã rodiče

une mère, un père yn

e

mér, ɛ

̃

pér matka, otec

un fi ls, une fi lle ɛ

̃

fi s, yn

e

fi j

e

syn, dcera

un frère, une sœur ɛ

̃

frér, yn

e

sŒr bratr, sestra

Tu as combien de frères

et sœurs ?

Ty a kombjã d

e

frér

e sŒr?

Kolik máš sourozenců?

une grand-mère yn

e

grã mér babička

un grand-père ɛ

̃

grã pér dědeček

une famille yn

e

famij rodina

un ami, une amie ɛ

̃

nami, yn

e

ami přítel, přítekyně

un copain, une copine ɛ

̃

kopɛ

̃

, yn

e

kopin kamarád/-ka

inviter ɛ

̃

vité pozvat

aller chez quelqu’un alé še kelkɛ

̃

jít k někomu na návštěvu

un apéritif ɛ

̃

naperitiv aperitiv (nápoj i setkání)

un dîner ɛ

̃

diné večeře

Tocha gramatiky

Časování slovesa

aller (jít, jet, chodit, jezdit)

je vais

e

ve) nous allons

(nu zalõ)

tu vas

(ty va) vous allez

(vu zale)

il va

(il va) ils vont

(il võ)

04

❷ Rodina a přátelé


7

Pojďte si hrát!

Připojte ke každému nápoji, který vám může být

nabídnut při aperitivu, správnou defi nici:

1) un kir

2) un pastis

3) un jus de fruit

4) une bière

5) de l’eau gazeuse

a) kvašený nápoj ze sladu a chmele

b) směs bílého vína a černorybízového likéru

c) nápoj z ovoce

d) perlivá voda

e) alkohol ochucený anýzem

Aperitiv

Velmi obvyklé je ve Francii pozvání „na skleni

čku“ – aperitiv.

Nečekejte sklenku vína, to se pije až s jídlem. Jedinou výjimkou

je šampa

ňské nebo dezertní vína: servírují se obvykle nápoje,

které „dávají chu

ť k jídlu“. Podávají se i r

ůzné jednohubky

a někdy se stane, že je jich tolik, že se z posezení zm

ění

na „apéro dinatoire“ – opravdovou ve

čeři. První sklenkou si

všichni p

řipíjejí a pijí ji spole

čně. Př

i přiťuknutí je zdvo

řilé

dívat se do o

čí tomu, s kým si p

řipíjíte. A nezapome

ňte, že

nejdůležit

ější je po

řádně si popovídat.

Nejužitečnější výrazy 06

Ça te dirait, un apéro demain ? Sa t

e

dire, ɛ

̃

napero demɛ

̃

? Nechtěl/-a bys zítra přijít na aperitiv.

J’aimerais vous inviter à dîner

un jour.

Žemre vu zɛ

̃

vité a dine ɛ

̃

žur. Rád bych vás někdy pozval/-a na večeři.

On vient à quelle heure ? õ vjã a kelŒr? V kolik máme dorazit? (hovorové)

Qu’est-ce que j’apporte ? Kesk žaport

e

? Co mám přinést?

C’est très gentil. Mais il ne fallait

pas !

Se tré žɛ

̃

tij. Me il n

e

fale pa! To je moc milé. Ale opravdu to nebylo

nutné!

Qu’est-ce que je vous sers ? Kesk

e

ž

e

vu ser ? Co vám můžu nalít?

Je prendrais bien un porto. Ž

e

prãndre bjɛ

̃

ɛ

̃

porto. Dal/-a bych si sklenku portského.

Qui reprend un peu de viande ? Ki r

e

prã ɛ

̃

pΠd

e

vijãd

e

? Kdo si chce přidat maso?

Qui prend un digestif ? Ki prã ɛ

̃

dižestif? Dá si někdo likér?

Merci d’être venu/venus. Mersi détr

e

v

e

ny. Děkuji, že jste přišel/přišli.

Merci pour cette belle soirée. Mersi pur set

e

bel

e

suaré. Díky za krásný večer.

Pocvičte si výslovnost

05

Zaokrouhlené [Œ]

Velmi silně zaokrouhlená hláska [Œ] v češtině

neexistuje, ve francouzštině má dokonce dvě

varianty, zavřené [ø] a otevřené [œ]. Pro nás je

důležité si uvědomit, že se vyslovuje podobně

jako české „e“, jen je potřeba opravdu velmi

zaokrouhlit rty. Bez tohoto zaokrouhlení by

[Œ] znělo právě jako [e] a Francouzi nám ne

museli rozumět.

Zkuste si ho správně vyslovit v opozici s hlás

kou „e“ ve dvojicích slov, kde je správné roz

lišení [e] a [Œ] velmi důležité pro význam.

Správnost si můžete ověřit poslechem.

[e] [Œ]

des deux (neurčitý člen – dva)

père peur (otec – strach)

blé bleu (obilí – modrý)

fée feu (víla – oheň)

je vais je veux (jdu – chci)

je paie je peux (platím – mohu)

kéru

ylo




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.