načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Za zvířátky do hor - Zuzana Kovaříková; Andrea Tachezy

Za zvířátky do hor

Elektronická kniha: Za zvířátky do hor
Autor: ;

V edici Třetí čtení vychází do třetice Za zvířátky… Kniha volně navazuje na knihy Za zvířátky do lesa a Za zvířátky k vodě. Tentokrát obsahuje šest příběhů, v nichž se ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  99
+
-
3,3
bo za nákup

hodnoceni - 66.9%hodnoceni - 66.9%hodnoceni - 66.9%hodnoceni - 66.9%hodnoceni - 66.9% 73%   celkové hodnocení
3 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Albatros
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 70
Rozměr: 21 cm
Úprava: barev. ilustrace
Vydání: 1. vyd.
Spolupracovali: ilustrovala Andrea Tachezy
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-000-3801-8
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Krátké, bohatě ilustrované, pohádky a příběhy o horských zvířátkách, doplněné stručnými faktickými informacemi o všech hlavních hrdinech. Pro mladší děti. V edici Třetí čtení vychází do třetice Za zvířátky... Kniha volně navazuje na knihy Za zvířátky do lesa a Za zvířátky k vodě. Tentokrát obsahuje šest příběhů, v nichž se čtenáři vypraví za zvířátky do hor, a to v létě i v zimě. A koho potkají? Kamzíka, kozu bezoárovou, sviště, medvěda i vlka. Na obloze proplachtí orel, ve skalách se budou plazit hadi i proletí motýli. V podhůří se objeví muflon či kočka divoká. Každé vyprávění doprovází opět krátké naučné texty o jednotlivých zvířatech.

Popis nakladatele


V edici Třetí čtení vychází do třetice Za zvířátky…

Kniha volně navazuje na knihy Za zvířátky do lesa a Za zvířátky k vodě.

Tentokrát obsahuje šest příběhů, v nichž se vypravíte za zvířátky do hor, a to v létě i v zimě. Přečtete si o zlobivých kamzících, půjdete po stopách medvěda nebo sviště horského, na obloze zahlédnete dravé káně, sokola a orla, pobaví vás tančící vlk či myšivky parádnice. V krátkých vyprávěních potkáte zvířátek mnohem víc, a dozvíte se o nich i mnoho zajímavého.


Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Zuzana Kovaříková; Andrea Tachezy - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Třetí

c t e n íˇ

A L B A T R O S



Zuzana Kovaříková

Za zvířátky do hor



Zuzana Kovaříková

do hor

Ilustrovala Andrea Tachezy

ALBATROS

Za zvířátky


© Zuzana Kovaříková, 2014

Illustrations © Andrea Tachezy, 2014

ISBN 978-80-00-03801-8


7

Zlobivý kamzík

Malý kamzík celé dny zlobil. Běhal, šplhal po skalnatých svazích a přeskakoval strže. Kamzičí maminka byla ráda, že syn posiluje a není líný, ale některá strmá místa a hluboké průrvy měl zatím zakázané. Nebyl ještě tak silný, a kamzice o něj měla strach. Snažila se ho mít na očích a každou chvíli volala:

„Kamzíku, stůj! Kam utíkáš? Nechoď tam, spadneš!“

Ale všechnonapomínání bylo zbytečné. Kamzík jen stříhl ušima, vyhodilzadními kopýtky a byl vprachu. Cestou prohnal otakárka, zadupal na ještěrku vyhřívající se na slunci a už


8

pádil za ostatními kamzíčaty. A řádili společně. Jedenlumík vždycky hlídal na vyvýšeném místě, a jakmile se blížila

nějaká kamzičí maminka, vydal ostrý varovný hvizd azadual. Kamzíčata se okamžitě ukryla do skal a kamzice měly

co dělat, aby je našly. Přestože se maminky zlobily, bylo to

spíš jen naoko. Dobře věděly, co všechno se jejich děti musí

naučit, aby pod horami přežily. Co však kamzice opravdu

pokaždé rozlítilo doběla, bylo houpání. Ano, houpání!

Malí kamzíci si totiž vymysleli skvělou hru. Na silnýchvětvích stromů, kterých tu ovšem moc nerostlo, se kamzícihouali zavěšení za růžky. To bylo něco! Kamzíci střídavěvyskakovali na větve, zuřivě se komíhali vysoko dopředu dozadu a pokaždé radostí pískali.

„Jupí!“

„Hurá!“

„Přidej! Do toho!“

Jak maminky zaslechly ječivý rámus, rozběhly se naznámá místa a hnaly kamzíčata pryč. Doma jim pak pěkněvyrášily kožichy.

Marné však bylo domlouvání, hubování či výprask. Nicneomáhalo. Touha dosytosti se báječně zahoupat byla ukamzíčat silnější. A tak neustále zákaz porušovala.

Mámy kamzice měly o malé růžky obavy, bály se, že se



10

poškodí a špatně porostou. Proto naléhaly na mláďata, aby

s houpáním přestala.

Jednoho rána mámě kamzici došla trpělivost.

„Milý kamzíku,“ pravila, když ho vyprovázela ke skálám, „má trpělivost je u konce. Dnes naposledy tě prosím, aby ses nehoupal. Jestli zjistím, že jsi naše ujednání nedodržel, pořádně s tebou zatočím!“

Malý kamzík pokýval hlavičkou, obrátil se, ohrnul pysk a vyrazil za červenohnědými kamarády.

Samozřejmě že houpání ve svých hrách kamzícinevynechali. Naopak, pořádně to roztočili. A doslova. Za veselého mručení a frkání někteří jedinci zkusili celou otočku. Jejich dopředu zahnuté růžky jim dovolovaly hupem se přetočit kolem celé větve. Tito odvážlivci pak sklidili zvlášť hlasité ovace.

I káně, které nad nimi poletovalo, obdivně křiklo:

„Hijaá!“

Kamzičí maminka dobře věděla, co se po její domluvě stane. Kamzíčka znala jako svá kopýtka. Nenápadně sevyravila ke stromu a už z dálky viděla tu melu. Tiše se obrátila a vrátila se zpátky.

Když uřícený kamzík přiběhl domů, dělal jakoby nic.Maminka se nevyptávala, tak si řekl, že je všechno v pořádku,


nic se neprozradilo. A protože byl z houpání unavený, šel

na kutě. Cestou domů se trochu napásl, hlad neměl, a tak

spokojeně ulehl a těšil se na zítřek. Usnul tvrdě, jen občas ze

spánku zakmital nožkama.

„Kamzíku, kamzíku, vidím, že se ti o houpání i zdá,“šeptala maminka a dívala se na spícího rošťáka. „Neposlechl jsi mě, a já splním, co jsem slíbila.“

Tiše přistoupila k synkovi, lehce si ho přidržela kopýtkem a sehnula k němu hlavu. Zuby uchopila růžek – a raz, dva!


Otočila mu ho směrem dozadu. Ještě ho malinko srovnala

a potom totéž provedla s druhým růžkem.

Když se dalšího dne kamzík rozloučil s maminkou, vyrazil do skal za kamarády. Nemohl se už dočkat, čekal tam první.

Ledva v dálce zahlédl svého nejlepšího přítele, pohodilhlavou a vesele odfrkl. Ale jakmile kamarád přiběhl blíž, zůstali na sebe koukat jako opaření.

„Co se ti stalo?“ udiveně mekl kamzík.

„A co tobě?“ rozesmál se kamarád. „Zbláznil ses?“

„Mám na hlavě...“ řekl pomalu kamzík, „to, co ty?“

„No... asi ano,“ odpověděl zaraženě ten druhý.

„No nazdar!“ pronesli společně.


13

A hned uháněli k horskému jezírku podívat se, zda je to pravda.

Byla! Jejich růžky byly obrácené! Co se stalo? Kdo jim to provedl? A jak se teď budou houpat?

Oba kamzíčci byli zdrceni. Oklikou se loudali k domovu. Ještě aby je zahlédla ostatní kamzíčata! Ta by se jim pěkně vysmála.

Kamzík se vrátil domů se svěšenou hlavou.

„Copak že tak brzy?“ zeptala se maminka.

„Ale...“ mávl kamzík kopýtkem, „nějak mě to dneskanebavilo.“

„A pročpak?“ potutelně se usmívala kamzice.

„Vždyť vidíš, ne? Něco se mi přes noc stalo s růžky,“utrousil smutně kamzík.

„Asi jsi neposlouchal a maminka tě musela potrestat,“pronesla kamzice.

„Cože? To jsi mi provedla ty, maminko?“ zvolalpřekvapeně malý kamzík.

„Představ si, že ano. Dohodla jsem se i s ostatními mamin kami, protože jsme si už s vámi, neposednými kůzlaty, nevěděly rady,“ přiznala se kamzice. „Pojď ke mně, synku, a ne mrač se, já ti to vysvětlím.“

A skutečně všechno synovi vypověděla. Kamzík uznal,


Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je

možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist