Kniha: Za co vděčí Evropa Řekům – T. A. Szlezák

Autor představuje obecně řecké počátky základních typicky evropských postojů a hodnot (např. pluralismus, demokracie, náboženská tolerance, lidská práva, kult individuality, důvěra v pokrok, vědu a etickou hodnotu umění a kultury, pojetí sportu). Naproti tomu dokazuje, že některé negativní kulturní hodnoty, které západní civilizace podle autora již překonala (kolonialismus, vykořisťování, náboženské války, nacionalismus, totalitarismus), neměly vzor v řeckém myšlení. Záměrem autora je idea, že pochopení vlivu řecké racionality na politickou a intelektuální svobodu může vést k lepšímu pochopení dnešního střetu kultur. Publikace vznikla přepracováním autorových přednášek z r. 2006. Publikace maďarského filologa a filozofa přibližuje kulturní vliv řecké antické filozofie a literatury na současnou kulturu a identitu evropské (západní) civilizace.

Autorovým záměrem je připomenout skutečnost zakořenění naší evropské kultury v řecké antice všem, jimž není řecká kultura lhostejná jakožto součást naší identity. Lhostejné však nemůže být řecké dědictví Evropy ani nikomu, kdo to myslí vážně s úkolem reflektovaného ověření svého vlastního duchovního východiska. Ne všechno, co tvoří evropskou identitu, má řecké počátky. Ale bez těchto počátků by Evropa nebyla tím, čím dnes je. Není zde oslovována žádná zvláštní obec filhellénů, humanistů či vzdělaných občanů - spíše se myslí na všechny Evropany, kteří se jako takoví cítí. Autor zde mluví jako Evropan k ostatním Evropanům v naději, že příspěvek z jeho oboru dojde stejné pozornosti jako příspěvek od ostatních disciplín, jež se zabývají pojmem „Evropa“. Hovoří spíše o obecných předpokladech a prvotních počátcích základních, typicky evropských postojů a hodnot než o jejich vývoji a zavedení. Kulturní pojem „Evropa“ chápe jako otevřenou, tolerantní, pluralistickou kulturu občanské společnosti, oproštěnou od absolutismu a státního náboženství, charakterizovanou historickým povědomím a orientací na vědu. Autor je dalek toho, aby byl hlasatelem určité ideologie. Antiku - a zejména řeckou antiku - nelze učinit poplatnou žádnému určitému společenskému řádu ani ideologii. Měla výrazný sklon k relativizaci svých vlastních hodnot a k (často přehnanému) oceňování kultur Východu. Novověká křesťanská kultura se teprve až v osvícenství naučila zpochybňovat samu sebe. Autor také doufá, že na konci této knihy bude čtenáři jasné, že historická role a vliv řecké racionality a řecké vůle na politickou a intelektuální svobodu mohou vést k lepšímu pochopení dnešního střetu kultur. (o základech naší kultury v řecké antice)

Katalog předmětový > K > Kulturní vlivy (antické)

Naučná literatura > Historie – dějiny > Historiografie > Starověké Řecko

Naučná literatura > Státy, kultury, národy > Civilizace > Evropa

Naučná literatura > Filozofie > Řecká antická filozofie

Katalog předmětový > Ř > Řecká antická literatura

Naučná literatura > Třídění dle formy > Přednášky

Katalog nakladatelství > O > OIKOYMENH