načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Za císaře pána - Michal Dlouhý

Za císaře pána

Elektronická kniha: Za císaře pána
Autor: Michal Dlouhý

Autor se ve své práci zabývá historií a organizací četnictva, jehož počátky na našem území spadají do období vlády Františka Josefa I. K úkolům četnictva patřilo pečovat o klid a ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  99
+
-
3,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3% 95%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Pragoline
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku a kopírování
Médium: e-book
Rok vydání: 2013
Počet stran: 109
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace, portréty, faksim.
Vydání: 1. vyd.
Skupina třídění: Úkoly veřejné správy, správní opatření, legislativa
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Pragoline, 2011
ISBN: 978-80-865-4670-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Autor se ve své práci zabývá historií a organizací četnictva, jehož počátky na našem území spadají do období vlády Františka Josefa I. K úkolům četnictva patřilo pečovat o klid a pořádek. Hlavní část textu nás seznamuje s jednotlivými kriminálními případy, které v českých zemích udály především za vlády Františka Josefa. Historie četnictva a přehled kriminálních případů, k nimž došlo na našem území přibližně od 50. let 19. století do konce první světové války.

Popis nakladatele

Kniha Za císaře pána věnovaná pátrací službě vykonávané na našem území četnickým sborem se tentokrát vrací do ranného období existence četnictva, do doby monarchie. Přináší pojednání o zločinech k jejichž objasňování byly mimo jiné používány právě se rodící metody a prostředky, které jsou dnes běžně využívány v kriminalistice. Kniha je psána formou literatury faktu a doplněna obrazovými přílohami.

Předmětná hesla
Četnictvo -- Česko -- 19.-20. stol.
Policejní pátrání -- Česko -- 19.-20. stol.
Kriminální případy -- Česko -- 19.-20. stol.
Zařazeno v kategoriích
Michal Dlouhý - další tituly autora:
Četnické příběhy aneb Ve jménu zákona Četnické příběhy aneb Ve jménu zákona
Protentokrát Četnické patálie Protentokrát Četnické patálie
Četnická kuchařka Četnická kuchařka
 (e-book)
Záhadné příběhy z pátrací služby Záhadné příběhy z pátrací služby
 (e-book)
Veselé příhody z pátrací služby Veselé příhody z pátrací služby
 (e-book)
Četnické historky -- Zločiny a přísloví Četnické historky
 
K elektronické knize "Za císaře pána" doporučujeme také:
 (e-book)
Četnické pohádky pro dospělé Četnické pohádky pro dospělé
 (e-book)
Protentokrát. Četnické patálie Protentokrát. Četnické patálie
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Michal Dlouhý

za císaře

PÁNA

Praha 2013

Nakladatelství Jindřich Kraus – PRAGOLINE


© JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D., 2013

© Nakladatelství Jindřich Kraus – PRAGOLINE 2013


Kniha Za císaře pána, na rozdíl od předchozích deseti knih Michala Dlouhého pojednávajících o četnictvu převážně v období tzv. První republiky, zavádí čtenáře, do pro nás méně známého období monarchie.

Název knihy může být poněkud zavádějící. Autorovým záměrem nebylo popsat činnost četnictva a oběti přinesené jednotlivými četníky ve prospěch monarchy, tedy pro císaře pána, nýbrž seznámit čtenáře s počátky existence četnictva na našem území, které se datují do období monarchie představované právě císařem. císař František Josef I. byl vzhledem k délce svého panování považován za téměř nesmrtelného. Jedno je však jisté, že byl ve svém vyšším věku císař pán vnímán jako symbol říše, byl všeobecně respektován, ale i oblíben.

Na monarchistické období našich dějin panují různé názory. Možná je to tím, že po něm následující režimy monarchii zavrhovaly. Přesto je období vlády císaře Františka Josefa I. často označováno za zlatý věk českého národa, samozřejmě s výjimkou let světové války. Svědčí o tom právě určitá nostalgie, s níž se stále častěji například v hostincích objevují obrazy a další artefakty s portrétem císaře pána.

I když s obrazem císaře pána v hostinci U Kalicha byly onehdá spojeny pěkné nepříjemnosti a oplétačky se státní tajnou policií...

Je třeba si uvědomit, že státem budované a fi nancované četnictvo prošlo v monarchistickém období své existence přerodem z ryze vojenské organizace, která se postupně přizpůsobila orgánům státní správy a samosprávy. Do boje se zločinem byly zaváděny jednotlivé právě se rodící kriminalistické metody a prostředky.

Autor se ve dvou tuctech povídek snaží poodhalit roušku tajemství, kterou je ještě stále zastřeno toto období historie bezpečnostních složek na našem území.

Přeji knize spoustu spokojených čtenářů.

Tomáš Töpfer

herec a spolumajitel hostince U Kalicha

Přeji knize spoustu spokojených čtenářů.

Tomáš Töpfer


6

PÁR řÁDeK ÚVODeM

Vznik a počátky fungování četnictva čili žandarmerie na našem území jsou nerozlučně spjaty s monarchií představovanou osobností císaře Františka Josefa I.

Za císaře pána byly položeny základy organizace pečující po téměř celé jedno století o veřejný pořádek a bezpečnost. Za účelem úspěšného boje se zločinem se postupně začaly vyvíjet jednotlivé kriminalistické disciplíny, které jsou ostatně využívány dodnes.

Gens d ́armes byl původní francouzský název vojensky organizované formace za úkol zajišťování veřejné bezpečnosti, a to už od dob Velké francouzské revoluce. Napoleon Bonaparte tyto formace zdokonalil a zavedl je na všech podmaněných územích. Jedním z takových území se roku 1805 stala i Lombardie, tehdejší součást napoleonského království italského.

Po Vídeňském kongresu v roce 1815 připadla Lombardie do područí habsburské monarchie. Ta převzala kromě tamních vojenských formací, které začlenila do své armády, i Gendarmerie-Regiment (Četnický pluk) čítající více než tisíc mužů. Pluk měl nadále v dobách míru na území Lombardie a Jižního Tyrolska udržovat veřejný pořádek a bezpečnost. Za války plnil úkoly vojenské policie. Četnický pluk byl tvořen pěším a jízdním mužstvem, byl podřízen příslušnému územnímu vojenskému velitelství a jeho organizace odpovídala podmínkám armády, byť s určitými odlišnostmi. Vnitřně byl členěn na eskadrony, křídla, čety, sekce a brigády.

Revoluční rok 1848 přinesl řadu změn do života monarchie, která si stále více uvědomovala potřebu upevnění svých základů. Po lombardském vzoru byl v roce 1849 zřízen Četnický pluk pro Uhry. V téže době byla z podnětu premiéra knížete Felixe Schwarzenberga zřízena komise k posouzení využitelnosti lombardské organizace četnictva pro území celé monarchie.

Již 30. května 1849 podal ministr vnitra Alexander von Bach císaři Františku Josefu I. návrh ve věci nezbytnosti zřízení četnictva v celém

rozsahu Císařského Domu. Císař ještě týž den schválil předložený

návrh na zřízení zemského četnictva. Jeho rozhodnutí bylo potvrzeno

následně vydaným císařským nařízením, které ministra vnitra zmocnilo

k předložení návrhu zákona o četnictvu.


7

Bachův návrh byl dopodrobna propracovaný. Stal se předlohou

Prozatímního organického zákona o četnictvu v císařství Rakouském vydaného

pod č. 19/1850 ř.z. dne 18. ledna 1850. Rakouské četnictvo bylo dle

preambule uvedeného zákona vojensky organizovaným strážním sborem

určeným „aby udržovalo na všechny strany bezpečnost, pokoj a pořádek,

aby dle možnosti předešlo a zabraňovalo nastávající přerušení všeho toho,

jakož i všeliká přestoupení zákona nebo, kdyby se přestoupení nějaké přece

událo, by stav zákonní opět zřídilo a rušitele pokoje nebo přestupce zákona

dostavilo; konečně aby napomáhalo k vykonávání vrchnostenských nařízení

a vůbec ve skutek uvádělo všeliká opatření, týkající se bezpečnosti, kteráž

jsou v tomto zákoně a v služební instrukci pro četnictvo, jakožto zvláštní

povinnosti vytknuta.“.

Ještě téhož roku postupně vzniklo šestnáct četnických pluků

podřízených říšskému ministerstvu války. Avšak v některých ohledech

bylo četnictvo vzhledem k charakteru stanovených úkolů podřízeno

ministerstvu vnitra. V čele veškerého četnictva stála četnická generální

inspekce, jejímž představitelem byl polní podmaršál svobodný pán

Johann Franz Kempen von Fichtenstamm. Jednotlivé četnické pluky

byly dislokovány v různých částech monarchie. Nesly pořadové číslo

a označení místa působení. Například ve Vídni sídlil Četnický pluk č. 1,

v Čechách působil Četnický pluk č. 2, na Moravě a ve Slezsku působil

Četnický pluk č. 3 a v severní části Uher působil Četnický pluk č. 5.

Pluk tvořilo zhruba 1000 pěších a jízdních četníků. Vnitřně se členil

na eskadrony, křídla, čety a sekce jako u lombardského pluku a dále se však členil na desátnictva a stanice o 3 až 4 mužích.

Pokud četnictvo obdrželo oznámení o přestoupení zákonů, nebo samo

takové přestoupení zjistilo, mělo za povinnost oznámit jej povolaným úřadům (soudním či politickým) a co nejbedlivěji pátrat po pachatelích. Přestupitel zákonů přistižený při činu měl být zatčen a neprodleně, nejdéle do 24 hodin měl být dodán k nejbližšímu příslušnému úřadu. Při

své činnosti mělo četnictvo věnovat pozornost úřady vydaným popisům

osob a odcizených věcí. Při významných událostech, jako jsou zabití,

vraždy, loupeže, požáry, nálezy mrtvoly či zjištění známek zločinu, mělo

četnictvo zpracovat oznámení příslušnému úřadu. V oznámení přesně

uvést, co při ohledání zjistilo, co se dozvědělo od osob, jichž se věc

týkala, nebo které byly nablízku.


8

Počet četnických pluků se s postupem času měnil. Například v roce 1854 dosáhl počtu devatenácti. Po odstoupení Alexandera von Bacha, představujícího tvrdý absolutismus, se ozývaly liberální hlasy volající po úplném rozpuštění všeobecně nenáviděného četnictva nebo alespoň o zrušení jeho vojenského charakteru. Z tohoto důvodu byl v roce 1860 redukován počet četnických pluků na deset a v Čechách, na Moravě a ve Slezsku poté působil pouze Četnický pluk č. 2. V souvislosti s redukcí počtu četnických pluků došlo i ke zjednodušení jejich organizační struktury, dříve tvořené křídly, četami a stanicemi, přičemž stanice o počtu 3 až 11 mužů byly nadále zřizovány pouze v sídlech okresních úřadů. To byl další krok postupného přibližování původně ryze vojenské organizace četnictva, celoplošně působící na svěřeném území, k politické správě jednotlivých teritorií. Je třeba uvést, že v místech, kde vykonávala bezpečnostní službu státní policie, nemělo četnictvo ani nadále působit.

Změny organizace četnictva pokračovaly v roce 1866, kdy bylo deset dosavadních četnických pluků nahrazeno patnácti zemskými četnickými velitelstvími označovanými obdobně jako rušené pluky číslem a místem působení. Například se jednalo o Zemské četnické velitelství č. 2 pro Čechy se sídlem v Praze a Zemské četnické velitelství č. 4 pro Moravu a Slezsko se sídlem v Brně. Po Rakousko-Uherském vyrovnání bylo ještě roku 1867 v Uhrách jako takových četnictvo zcela zrušeno. To se projevilo ve snížení počtu zemských četnických velitelství pouze na sedm. V následujícím roce došlo k převedení četnictva z podřízenosti říšskému ministerstvu války do podřízenosti rakouskému ministerstvu pro zemskou obranu. Pozůstatky po původní vojenské organizaci četnictva spočívající v dosavadním členění zemských četnických velitelství na křídla a čety byly odstraněny v roce 1872 a nahrazeny vznikem oddělení. Roku 1873 došlo ke sjednocení organizačního uspořádání četnictva se státní politickou správou. V důsledku toho došlo opět ke zvýšení počtu zemských četnických velitelství. V Čechách zajišťovalo výkon bezpečnostní služby Zemské četnické velitelství č. 2 se sídlem v Praze, na Moravě Zemské četnické velitelství č. 4 se sídlem v Brně a ve Slezsku Zemské četnické velitelství č. 15 se sídlem v Opavě.

Po více než čtvrtstoletí trvajícím fungování četnictva došlo v jeho činnosti, ale i v jeho organizaci k takovým změnám, které vyvolaly potřebu změny právní úpravy. Oproti Prozatímnímu organickému zákonu


9

o četnictvu byl návrh nové zákonné úpravy stručnější. Obsahoval pouze základní ustanovení. Podrobnosti výkonu služby byly nadále upraveny pouze ve služební instrukci.

Zákon o c. k. četnictvu vztahující se na království a země zastoupené v říšské radě, tedy na Předlitavsko, č. 19/1876 ř. z., ze dne 26. února 1876 definoval četnictvo jako sjednocený vojensky zřízený sbor strážný pro zachování veřejného pořádku, pokoje a bezpečnosti. Zároveň došlo k odloučení četnického sboru od armády. Velením sboru byl pověřen četnický inspektor, jehož funkce vznikla již v roce 1868 po zrušení generální četnické inspekce. Podřízenost četnictva v nejvyšší instanci rakouskému ministerstvu pro zemskou obranu zůstala zachována. Přesto došlo k posílení vazeb na okresní a zemské politické úřady. Okresní politický úřad se stal služebním úřadem pro veškeré četnictvo v politickém okrese. Zákon stanovil, že soudy a státní zastupitelství jsou oprávněny přímo vyžadovat služeb četnictva, na rozdíl od ostatních úřadů, které vyžadovaly služeb četnictva prostřednictvím jeho služebního úřadu. Následně byla vyhlášena nová služební instrukce pro c.k. četnictvo rozvádějící vybraná zákonná ustanovení a podrobně upravující výkon služby.

Organizace četnického sboru byla v každé zemi tvořena zemským velitelstvím četnictva zabezpečujícím vojenské, ekonomické a administrativní záležitosti. Dále bylo členěno do četnických oddělení zahrnujících několik okresních četnických velitelství v sídlech okresních hejtmanství a řídících jednotlivé četnické stanice v politickém okrese. Četnické stanice, které byly od počátku existence četnictva jediným výkonným článkem v organizaci sboru, byly obsazeny 2 až 16 četníky. V případě potřeby mohl být určitý okrsek svěřen k dohledu pouze jedinému četníkovi. Výjimku z působnosti četnictva i nadále tvořily obce s vlastním statutem, v nichž vykonávaly bezpečnostní službu policejní úřady. Od doby účinnosti tohoto zákona se přestala u Předlitavského četnictva vyskytovat jízda.

K poslední změně právní úpravy rakouského četnictva došlo v roce 1895 zákonem č. 1/1895 ř.z., ze dne 25. prosince 1894. Nová právní úprava byla téměř totožná s úpravou předchozí. Předlitavské četnictvo bylo i nadále jednotným vojensky zřízeným strážním sborem určeným pro zachování veřejného pořádku, pokoje a bezpečnosti. V době válečné mohlo být četnictvu svěřeno i plnění zvláštních vojenských úkolů.


10

Při výkonu bezpečnostní služby bylo četnictvo podřízeno okresním

a zemským politickým úřadům. Vztah k soudům a státním zastupitelstvím,

které mohly na rozdíl od ostatních civilních a vojenských úřadů

vyžadovat služeb četnictva přímo, zůstal nezměněn. Podrobnosti

výkonu služby obdobně jako v předchozím období upravovala nově


11

vydaná služební instrukce. V otázkách výcviku a kontroly služby bylo četnictvo podřízeno svým vojenským představeným, v nejvyšší instanci ministrovi zemské obrany. Ten byl při opatřeních bezpečnostního rázu vázán dohodou s ministrem vnitra. Při ministerstvu zemské obrany byl za účelem udržování vojenské služby a kázně v četnickém sboru ustanoven četnický inspektor.

Četnictvo bylo v rámci jednotlivých zemí vojensky, hospodářsky a administrativně samostatné. Řídilo jej v úzké součinnosti se zemskou politickou správou zemské četnické velitelství, u kterého bylo za účelem výcviku četnického sboru zřízeno doplňovací oddělení. Zemská četnická velitelství byla i nadále označována pořadovými čísly. Například: č. 2 pro Čechy, č. 4 pro Moravu a č. 10 pro Slezsko. Obvod zemského četnického velitelství se dále členil na četnická oddělení. Ta zahrnovala obvody několika politických okresů, v nichž působila okresní četnická velitelství, tvořená ze stanic v sídlech okresních politických úřadů, které byly služebním úřadem pro četnické stanice z celého politického okresu. Četnické stanice, jako jediné výkonné součásti, pak byly dle potřeby zřizovány ve větších, průmyslových nebo jinak důležitých osadách. Početní stavy četníků na jednotlivých stanicích se pohybovaly od 1 do 20.

Působnost četnictva se stejně jako předtím nevztahovala na města s vlastním statutem, v nichž výkon bezpečnostní služby prováděly městské nebo státní policejní úřady prostřednictvím stráží bezpečnosti.

Rakouská četnická správa se v roce 1918 loučila s doposud rakouskouherskými četníky následujícími slovy: „S četnictvem přejímají nové národní státy velmi cenné dědictví. Ve svém vlastním zájmu měly by mu věnovat zaslouženou péči a pozornost, neboť tím si zajišťují svou bezpečnou budoucnost.“.

Autor




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist