načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Za císaře pána - Michal Dlouhý

Za císaře pána

Elektronická kniha: Za císaře pána
Autor:

Kniha Za císaře pána věnovaná pátrací službě vykonávané na našem území četnickým sborem se tentokrát vrací do ranného období existence četnictva, do doby monarchie. Přináší ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  99
+
-
3,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3%hodnoceni - 77.3% 95%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Pragoline
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF, EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 109
Rozměr: 21 cm
Úprava: ilustrace , portréty, faksim.
Vydání: 1. vyd.
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-865-4670-4
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Autor se ve své práci zabývá historií a organizací četnictva, jehož počátky na našem území spadají do období vlády Františka Josefa I. K úkolům četnictva patřilo pečovat o klid a pořádek. Hlavní část textu nás seznamuje s jednotlivými kriminálními případy, které v českých zemích udály především za vlády Františka Josefa. Historie četnictva a přehled kriminálních případů, k nimž došlo na našem území přibližně od 50. let 19. století do konce první světové války.

Popis nakladatele

Kniha Za císaře pána věnovaná pátrací službě vykonávané na našem území četnickým sborem se tentokrát vrací do ranného období existence četnictva, do doby monarchie. Přináší pojednání o zločinech k jejichž objasňování byly mimo jiné používány právě se rodící metody a prostředky, které jsou dnes běžně využívány v kriminalistice. Kniha je psána formou literatury faktu a doplněna obrazovými přílohami.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Michal Dlouhý

za císaře

PÁNA

Praha 2013

Nakladatelství Jindřich Kraus – PRAGOLINE


© JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D., 2013

© Nakladatelství Jindřich Kraus – PRAGOLINE 2013


Kniha Za císaře pána, na rozdíl od předchozích deseti knih Michala Dlouhého pojednávajících o četnictvu převážně v období tzv. První republiky, zavádí čtenáře, do pro nás méně známého období monarchie.

Název knihy může být poněkud zavádějící. Autorovým záměrem nebylo popsat činnost četnictva a oběti přinesené jednotlivými četníky ve prospěch monarchy, tedy pro císaře pána, nýbrž seznámit čtenáře s počátky existence četnictva na našem území, které se datují do období monarchiepředstavované právě císařem. císař František Josef I. byl vzhledem k délce svéhopanování považován za téměř nesmrtelného. Jedno je však jisté, že byl ve svém vyšším věku císař pán vnímán jako symbol říše, byl všeobecně respektován, ale i oblíben.

Na monarchistické období našich dějin panují různé názory. Možná je to tím, že po něm následující režimy monarchii zavrhovaly. Přesto je období vlády císaře Františka Josefa I. často označováno za zlatý věk českéhonároda, samozřejmě s výjimkou let světové války. Svědčí o tom právě určitánostalgie, s níž se stále častěji například v hostincích objevují obrazy a dalšíartefakty s portrétem císaře pána.

I když s obrazem císaře pána v hostinci U Kalicha byly onehdá spojeny pěkné nepříjemnosti a oplétačky se státní tajnou policií...

Je třeba si uvědomit, že státem budované a fi nancované četnictvo prošlo v monarchistickém období své existence přerodem z ryze vojenskéorganizace, která se postupně přizpůsobila orgánům státní správy a samosprávy. Do boje se zločinem byly zaváděny jednotlivé právě se rodící kriminalistické metody a prostředky.

Autor se ve dvou tuctech povídek snaží poodhalit roušku tajemství, kterou je ještě stále zastřeno toto období historie bezpečnostních složek na našem území.

Přeji knize spoustu spokojených čtenářů.

Tomáš Töpfer

herec a spolumajitel hostince U Kalicha

Přeji knize spoustu spokojených čtenářů.

Tomáš Töpfer


6

PÁR řÁDeK ÚVODeM

Vznik a počátky fungování četnictva čili žandarmerie na našem území jsou nerozlučně spjaty s monarchií představovanou osobností císaře Františka Josefa I.

Za císaře pána byly položeny základy organizace pečující po téměř celé jedno století o veřejný pořádek a bezpečnost. Za účelemúspěšného boje se zločinem se postupně začaly vyvíjet jednotlivékriminalistické disciplíny, které jsou ostatně využívány dodnes.

Gens d ́armes byl původní francouzský název vojensky organizované formace za úkol zajišťování veřejné bezpečnosti, a to už od dob Velké francouzské revoluce. Napoleon Bonaparte tyto formace zdokonalil azavedl je na všech podmaněných územích. Jedním z takových území se roku 1805 stala i Lombardie, tehdejší součást napoleonského království italského.

Po Vídeňském kongresu v roce 1815 připadla Lombardie do područí habsburské monarchie. Ta převzala kromě tamních vojenských formací, které začlenila do své armády, i Gendarmerie-Regiment (Četnický pluk) čítající více než tisíc mužů. Pluk měl nadále v dobách míru na území Lombardie a Jižního Tyrolska udržovat veřejný pořádek a bezpečnost. Za války plnil úkoly vojenské policie. Četnický pluk byl tvořen pěším a jízdním mužstvem, byl podřízen příslušnému územnímu vojenskému velitelství a jeho organizace odpovídala podmínkám armády, byť s určitými odlišnostmi. Vnitřně byl členěn na eskadrony, křídla, čety, sekce a brigády.

Revoluční rok 1848 přinesl řadu změn do života monarchie, která si stále více uvědomovala potřebu upevnění svých základů. Po lombardském vzoru byl v roce 1849 zřízen Četnický pluk pro Uhry. V téže době byla z podnětu premiéra knížete Felixe Schwarzenberga zřízena komise k posouzení využitelnosti lombardské organizace četnictva pro území celé monarchie.

Již 30. května 1849 podal ministr vnitra Alexander von Bach císaři Františku Josefu I. návrh ve věci nezbytnosti zřízení četnictva v celém

rozsahu Císařského Domu. Císař ještě týž den schválil předložený

návrh na zřízení zemského četnictva. Jeho rozhodnutí bylo potvrzeno

následně vydaným císařským nařízením, které ministra vnitra zmocnilo

k předložení návrhu zákona o četnictvu.


7

Bachův návrh byl dopodrobna propracovaný. Stal se předlohou

Prozatímního organického zákona o četnictvu v císařství Rakouském vydaného

pod č. 19/1850 ř.z. dne 18. ledna 1850. Rakouské četnictvo bylo dle

preambule uvedeného zákona vojensky organizovaným strážním sborem

určeným „aby udržovalo na všechny strany bezpečnost, pokoj a pořádek,

aby dle možnosti předešlo a zabraňovalo nastávající přerušení všeho toho,

jakož i všeliká přestoupení zákona nebo, kdyby se přestoupení nějaké přece

událo, by stav zákonní opět zřídilo a rušitele pokoje nebo přestupce zákona

dostavilo; konečně aby napomáhalo k vykonávání vrchnostenských nařízení

a vůbec ve skutek uvádělo všeliká opatření, týkající se bezpečnosti, kteráž

jsou v tomto zákoně a v služební instrukci pro četnictvo, jakožto zvláštní

povinnosti vytknuta.“.

Ještě téhož roku postupně vzniklo šestnáct četnických pluků

podřízených říšskému ministerstvu války. Avšak v některých ohledech

bylo četnictvo vzhledem k charakteru stanovených úkolů podřízeno

ministerstvu vnitra. V čele veškerého četnictva stála četnická generální

inspekce, jejímž představitelem byl polní podmaršál svobodný pán

Johann Franz Kempen von Fichtenstamm. Jednotlivé četnické pluky

byly dislokovány v různých částech monarchie. Nesly pořadové číslo

a označení místa působení. Například ve Vídni sídlil Četnický pluk č. 1,

v Čechách působil Četnický pluk č. 2, na Moravě a ve Slezsku působil

Četnický pluk č. 3 a v severní části Uher působil Četnický pluk č. 5.

Pluk tvořilo zhruba 1000 pěších a jízdních četníků. Vnitřně se členil

na eskadrony, křídla, čety a sekce jako u lombardského pluku a dále se však členil na desátnictva a stanice o 3 až 4 mužích.

Pokud četnictvo obdrželo oznámení o přestoupení zákonů, nebo samo

takové přestoupení zjistilo, mělo za povinnost oznámit jej povolaným

úřadům (soudním či politickým) a co nejbedlivěji pátrat po pachatelích.

Přestupitel zákonů přistižený při činu měl být zatčen a neprodleně,

nejdéle do 24 hodin měl být dodán k nejbližšímu příslušnému úřadu. Při

své činnosti mělo četnictvo věnovat pozornost úřady vydaným popisům

osob a odcizených věcí. Při významných událostech, jako jsou zabití,

vraždy, loupeže, požáry, nálezy mrtvoly či zjištění známek zločinu, mělo

četnictvo zpracovat oznámení příslušnému úřadu. V oznámení přesně

uvést, co při ohledání zjistilo, co se dozvědělo od osob, jichž se věc

týkala, nebo které byly nablízku.


8

Počet četnických pluků se s postupem času měnil. Například v roce

1854 dosáhl počtu devatenácti. Po odstoupení Alexandera von Bacha,

představujícího tvrdý absolutismus, se ozývaly liberální hlasy volající

po úplném rozpuštění všeobecně nenáviděného četnictva nebo alespoň

o zrušení jeho vojenského charakteru. Z tohoto důvodu byl v roce 1860

redukován počet četnických pluků na deset a v Čechách, na Moravě

a ve Slezsku poté působil pouze Četnický pluk č. 2. V souvislosti s redukcí

počtu četnických pluků došlo i ke zjednodušení jejich organizační

struktury, dříve tvořené křídly, četami a stanicemi, přičemž stanice

o počtu 3 až 11 mužů byly nadále zřizovány pouze v sídlech okresních

úřadů. To byl další krok postupného přibližování původně ryze vojenské

organizace četnictva, celoplošně působící na svěřeném území, k politické

správě jednotlivých teritorií. Je třeba uvést, že v místech, kde vykonávala

bezpečnostní službu státní policie, nemělo četnictvo ani nadále působit.

Změny organizace četnictva pokračovaly v roce 1866, kdy bylo deset

dosavadních četnických pluků nahrazeno patnácti zemskými četnickými

velitelstvími označovanými obdobně jako rušené pluky číslem a místem

působení. Například se jednalo o Zemské četnické velitelství č. 2 pro

Čechy se sídlem v Praze a Zemské četnické velitelství č. 4 pro Moravu

a Slezsko se sídlem v Brně. Po Rakousko-Uherském vyrovnání bylo

ještě roku 1867 v Uhrách jako takových četnictvo zcela zrušeno. To se

projevilo ve snížení počtu zemských četnických velitelství pouze na sedm.

V následujícím roce došlo k převedení četnictva z podřízenosti říšskému ministerstvu války do podřízenosti rakouskému ministerstvu pro zemskou obranu. Pozůstatky po původní vojenské organizaci četnictva spočívající v dosavadním členění zemských četnických velitelství na křídla a čety byly odstraněny v roce 1872 a nahrazeny vznikem oddělení. Roku 1873 došlo ke sjednocení organizačního uspořádání četnictva se státní politickou správou. V důsledku toho došlo opět ke zvýšení počtu zemských četnických velitelství. V Čechách zajišťovalo výkon bezpečnostní služby Zemské četnické velitelství č. 2 se sídlem v Praze, na Moravě Zemské četnické velitelství č. 4 se sídlem v Brně a ve Slezsku

Zemské četnické velitelství č. 15 se sídlem v Opavě.

Po více než čtvrtstoletí trvajícím fungování četnictva došlo v jeho

činnosti, ale i v jeho organizaci k takovým změnám, které vyvolaly

potřebu změny právní úpravy. Oproti Prozatímnímu organickému zákonu


9

o četnictvu byl návrh nové zákonné úpravy stručnější. Obsahoval pouze

základní ustanovení. Podrobnosti výkonu služby byly nadále upraveny

pouze ve služební instrukci.

Zákon o c. k. četnictvu vztahující se na království a země zastoupené

v říšské radě, tedy na Předlitavsko, č. 19/1876 ř. z., ze dne 26. února

1876 definoval četnictvo jako sjednocený vojensky zřízený sbor strážný

pro zachování veřejného pořádku, pokoje a bezpečnosti. Zároveň došlo

k odloučení četnického sboru od armády. Velením sboru byl pověřen

četnický inspektor, jehož funkce vznikla již v roce 1868 po zrušení

generální četnické inspekce. Podřízenost četnictva v nejvyšší instanci

rakouskému ministerstvu pro zemskou obranu zůstala zachována. Přesto

došlo k posílení vazeb na okresní a zemské politické úřady. Okresní politický

úřad se stal služebním úřadem pro veškeré četnictvo v politickém okrese.

Zákon stanovil, že soudy a státní zastupitelství jsou oprávněny přímo

vyžadovat služeb četnictva, na rozdíl od ostatních úřadů, které vyžadovaly

služeb četnictva prostřednictvím jeho služebního úřadu. Následně byla

vyhlášena nová služební instrukce pro c.k. četnictvo rozvádějící vybraná

zákonná ustanovení a podrobně upravující výkon služby.

Organizace četnického sboru byla v každé zemi tvořena zemským

velitelstvím četnictva zabezpečujícím vojenské, ekonomické

a administrativní záležitosti. Dále bylo členěno do četnických oddělení

zahrnujících několik okresních četnických velitelství v sídlech okresních

hejtmanství a řídících jednotlivé četnické stanice v politickém okrese.

Četnické stanice, které byly od počátku existence četnictva jediným

výkonným článkem v organizaci sboru, byly obsazeny 2 až 16 četníky.

V případě potřeby mohl být určitý okrsek svěřen k dohledu pouze

jedinému četníkovi. Výjimku z působnosti četnictva i nadále tvořily obce

s vlastním statutem, v nichž vykonávaly bezpečnostní službu policejní

úřady. Od doby účinnosti tohoto zákona se přestala u Předlitavského

četnictva vyskytovat jízda.

K poslední změně právní úpravy rakouského četnictva došlo v roce

1895 zákonem č. 1/1895 ř.z., ze dne 25. prosince 1894. Nová právní

úprava byla téměř totožná s úpravou předchozí. Předlitavské četnictvo

bylo i nadále jednotným vojensky zřízeným strážním sborem určeným

pro zachování veřejného pořádku, pokoje a bezpečnosti. V době válečné

mohlo být četnictvu svěřeno i plnění zvláštních vojenských úkolů.


10

Při výkonu bezpečnostní služby bylo četnictvo podřízeno okresním

a zemským politickým úřadům. Vztah k soudům a státním zastupitelstvím,

které mohly na rozdíl od ostatních civilních a vojenských úřadů

vyžadovat služeb četnictva přímo, zůstal nezměněn. Podrobnosti

výkonu služby obdobně jako v předchozím období upravovala nově


11

vydaná služební instrukce. V otázkách výcviku a kontroly služby bylo

četnictvo podřízeno svým vojenským představeným, v nejvyšší instanci

ministrovi zemské obrany. Ten byl při opatřeních bezpečnostního rázu

vázán dohodou s ministrem vnitra. Při ministerstvu zemské obrany

byl za účelem udržování vojenské služby a kázně v četnickém sboru

ustanoven četnický inspektor.

Četnictvo bylo v rámci jednotlivých zemí vojensky, hospodářsky

a administrativně samostatné. Řídilo jej v úzké součinnosti se zemskou

politickou správou zemské četnické velitelství, u kterého bylo

za účelem výcviku četnického sboru zřízeno doplňovací oddělení. Zemská četnická velitelství byla i nadále označována pořadovými čísly. Například: č. 2 pro Čechy, č. 4 pro Moravu a č. 10 pro Slezsko. Obvod zemského četnického velitelství se dále členil na četnická oddělení. Ta zahrnovala obvody několika politických okresů, v nichž působila okresní četnická velitelství, tvořená ze stanic v sídlech okresních politických úřadů, které byly služebním úřadem pro četnické stanice z celého politického okresu. Četnické stanice, jako jediné výkonné součásti, pak byly dle potřeby zřizovány ve větších, průmyslových nebo jinak důležitých osadách. Početní stavy četníků na jednotlivých stanicích se pohybovaly od 1 do 20.

Působnost četnictva se stejně jako předtím nevztahovala na města

s vlastním statutem, v nichž výkon bezpečnostní služby prováděly

městské nebo státní policejní úřady prostřednictvím stráží bezpečnosti.

Rakouská četnická správa se v roce 1918 loučila s doposudrakouskouherskými četníky následujícími slovy: „S četnictvem přejímají nové

národní státy velmi cenné dědictví. Ve svém vlastním zájmu měly by mu

věnovat zaslouženou péči a pozornost, neboť tím si zajišťují svou bezpečnou

budoucnost.“.

Autor




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist