Kniha: Z ženského pohledu -- Poslankyně a senátorky Národního shromáždění ČR 1918-1939 – Dana Musilová

Autorka podnikla úctyhodný archivní výzkum ve fondech politických stran, ženských organizací apod. Na základě tohoto bádání pak rozdělila získané poznatky do tématických kapitol, kterým předchází obsáhlá úvodní studie. Ta se vrací k různým formám ženského hnutí v 19. století a na počátku století dvacátého. Studie také charakterizuje prvorepublikový parlamentní systém. V kapitolách, které sledují činnost ženských zastupitelek v čs. parlamentu, autorka popisuje jejich úsilí k získání co nejširšího přístupu ke vzdělání, k rovnoprávnosti jak politické, tak i na trhu práce. V této souvislosti porovnává programy jednotlivých poslaneckých politických stran i postoje různých společenských institucí (zejména církví) k ženské otázce, přičemž zachycuje i generačně rozdílné pohledy. Za předmět stálého zájmu ženské politiky autorka uvádí úpravu rodinného práva, ochranu mateřství (ale i právo na interupci), boj proti alkoholismu a zlepšení ženského vzdělávání. Zajímavá je kapitola, která porovnává činnost žen v parlamentech některých dalších středoevropských zemí. - Druhá část knihy obsahuje krátké životopisné medailony (doplněné fotografiemi) jednotlivých významných ženských politických zastupitelek. Závěr knihy tvoří pomocný materiál - poznámky, bibliografie, tabulky, přílohy a závěrečné shrnutí v angličtině a němčině. Monografie se věnuje podílu žen na činnosti československého parlamentu v období první republiky.

Srovnání činnosti československých poslankyň a senátorek s aktivitami jejich kolegyň v rakouském, německém a polském parlamentu potvrdilo řadu podobností mezi sledovanými zeměmi. Ženy utvářely svůj prostor na základě společné genderové identity, podobně artikulovaly "ženská" témata, zdůrazňovaly paradigma mateřství a zodpovídaly se ze své činnosti politickým stranám, které je kandidovaly. Při řešení genderově specifických požadavků vykazovaly různou míru nadstranické spolupráce. Společným mezinárodním tématem zákonodárkyň ve sledovaných zemích byla reforma rodinného práva a s výjimkou Polska rovněž reforma ustanovení trestního zákoníku o interrupci. V žádné zemi však neuspěly. Mnohé z nich nakonec spojil společný osud pronásledovaných nacistickým režimem, který postupně ovládl Německo, Rakousko, větší část Československa a Polsko. (poslankyně a senátorky Národního shromáždění Československé republiky 1918-1939)