načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Z hospod i manželských ložnic -- Sbírka lidových vtipů - Karel Kýr

Z hospod i manželských ložnic -- Sbírka lidových vtipů

Elektronická kniha: Z hospod i manželských ložnic -- Sbírka lidových vtipů
Autor:

Stává se vám, že slyšíte skvělý vtip, říkáte si: „Ten si musím zapamatovat,“ a neuplyne ani pět minut a nevíte z něj ani slovo? Nevadí! Karel Kýr je pro vás zaznamenal. ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  59
+
-
2
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » E-knihy jedou
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Upozornění: většina e-knih je zabezpečena proti tisku
Médium: e-book
Počet stran: 100
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Stává se vám, že slyšíte skvělý vtip, říkáte si: „Ten si musím zapamatovat,“ a neuplyne ani pět minut a nevíte z něj ani slovo? Nevadí! Karel Kýr je pro vás zaznamenal.
Připravte si bránici, čeká vás více než 500 lidových vtipů z hospody, manželské ložnice, policejní stanice, z nemocnice i márnice.

Zařazeno v kategoriích
Karel Kýr - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

1


2

Karel Kýr

Z HOSPOD I MANŽELSKÝCH

LOŽNIC

Sbírka lidových vtipů


3

Z ČESKÝCH HOSPOD

Ze zprávy dopravní policie: „Když jsem večer přijížděl domů, vjel jsem

omylem do jiného dvora a naboural do stromu, protože ho doma na tomto

místě nemáme.“

„Nesnáším opilce,“ stěžuje si Lojza Frantovi a Karlovi. „Když jsem šel včera

od Dělový koule, tak mi jeden šlápnul na ruku.“

„Raději s Parkinsonem trochu rozlít, než s Alzheimerem zapomenout pít!“

Alkohol je metla lidstva. Co Čech, to zametač.

Povídá Pepa Mirkovi: „Na lepší trávení piju pivo, proti nechutenství bílé

víno, když mám nízký tlak, tak si dám štamprli slivovice, když ho mám

naopak vysoký, tak si dám koňak, a když jsem nachlazený, tak piju rum.“

„A kdy piješ vodu?“ ptá se Mirek.

„Tak takovou nemoc jsem ještě neměl...“ odpoví Pepa.


4

Přijde opilý Franta domů. Když ho uvidí žena, hned se do něho pustí: „Ty

máš ale pořádnou opici.“

Franta se na ni podívá a odpoví: „Ještě že jsi tak sebekritická.“

Přijde Laco k doktorovi a stěžuje si: „Tu mě bolí, tu zase píchá a v krku mě

hrozně pálí!“

„Laco, a nepil jsi náhodou okenu?“

„Pil, ale nezabrala.“

„Byla bych na tom lépe, kdybych si vzala čerta za manžela než tebe.“

„To těžko. Manželství mezi příbuznými je zakázané.“

Přijde žena k doktorovi a prosí ho: „Potřebuju to aspoň třikrát denně, ale

můj muže nechce. Domluvte mu.“

Lékař si muže zavolá a říká: „Když to nebudete dělat se ženou třikrát

denně, zemře.“

Muž vyjde z ordinace a žena se ho ptá: „Tak co ti říkal doktor?“

„Že zemřeš!“

„Omluva může být někdy horší než urážka,“ prohodil šašek u královské

večeře.

„Buď to dokážeš,“ řekl mu král, „nebo budeš o hlavu kratší.“


5

Po večeři se Jeho Veličenstvo sklonilo, aby pohladilo svého oblíbeného psa.

Šašek se přitočil a sáhl králi pod košili.

„Co to děláš?“ užasl král.

„Och, promiňte, Veličenstvo, myslel jsem si, že je to královna.“

Povídá manžel ženě: „Mámo, nebudeš mi věřit, ale ta naše Vendula

konečně přestala nahánět chlapy a začala se věnovat šachům!“

„Jak jsi na to, prosím tě přišel?“ diví se manželka.

„Na vlastní uši jsem slyšel, jak se po mobilu domlouvala s jakousi

kamarádkou, že zítra táhnou na E 55.“

Co má muž společného s dveřmi?

Když je namazaný, tak si nevrzne.

V městském autobuse je nátřesk, tělo na tělo. Jakási mladá žena se nechtě

dotkne rukou rozkroku muže v letech.

„Promiňte,“ omlouvá se, „já jsem nechtěla,“ špitne.

„Podívejte, děvče,“ odpoví jí muž, „já jsem šachista...chtěla, nechtěla... U nás

platí: jak se jednou figury dotknete, musíte už s ní hrát.“

„Tak jakej máš vobrat?“ ptá se jedna představitelka nejstaršího řemesla

druhé.


6

„Ale, ani se neptej! Nic moc. Narazila jsem na prachatého cizince a ten mi

řekl, že když se budu snažit a budu skvělá, koupí mi BMW. Ale když jenom

průměrná, tak dostanu Fiat a když podprůměrná, tak škodovku.“

„No, a co jsi nakonec dostala?“

„Představ si! Kolečkové brusle z bazaru!“

Setkají se dva známí, kteří se léta neviděli. Usedli k pivu a jeden se ptá

druhého: „Tak co, jak žiješ starý brachu?“

„Ale, co ti budu povídat, prostě skvělý, pořád žijeme v líbánkách!“

„Po tolika letech? To snad ani není možný!“ říká mu udivená kamarád.

„To víš, že je to samý – polib mi prdel...“

Pan Brčko sedí doma u televize a najednou uslyší slabounký hlas: „Pojď do

hospody.“

„Co to může být... asi se mi něco zdálo,“ říká si potichu.

Za chvilku se ozve znovu: „Pojď do hospody...“

„Co to sakra je?!“ ulevil si hlasitěji.

„To jsme my, tvá játra. Přece nebudeme tvrdnout doma.“

Sejdou se dva staří přátelé pálenky u destilačního přístroje. Jeden tvrdí, že

pít tuhle kořalku je zcela neškodné. Druhý se ho snaží vyprovokovat, ať

vypije litr, že se uvidí. Vsadí se tedy o pětistovku. Vypije na dva palce a

kolega se ho ptá: „Vidíš?“

„Vidím.“


7

Lokne si až do půlky láhve. „Vidíš?“

„Vidím.“

Když už v láhvi zbývají jen tři loky, ptá se ho: „Vidíš?“

„Nevidím!“

„Tak vidíš, vole!“

ALKOHOL JE METLA LIDSTVA, ALE JEDNOTLIVCŮM NEŠKODÍ.

Sejdou se dvě známé z paneláku a dají se do řeči.

„Váš choť též chodí na večerní zdravotní procházky?“

„Ale kdepak, milá paní, ten můj chlastá doma.“

„Pane vrchní, prosím vás, co jste mi to přinesl! To nevidíte, že ten hrnek je

prasklý?“

„No bóže, aspoň vidíte, jak je naše káva silná!“

Pan Kadlec přijde do nóbl restaurace, posadí se, v ten moment je tu číšník

a povídá:

„Vážený pane, vy máte snad objednaný stůl?“

„Copak jsem červotoč? Dám si vepřovou!“ suše odpoví pak Kadlec.


8

ČTYŘNOHÝM MILÁČKEM MŮŽE BÝT MANŽEL VRACEJÍCÍ SE Z HOSTINCE !

Pan Bumbrlíček celý život poctivě nasával, až ho jednou, v jeho oblíbené

hospůdce U bezedného sudu, ranila při devátém pivu mrtvice. Kumpáni

dumají, jak tuto neblahou zvěst oznámit jeho manželce. Nakonec výčepní

Pepan vezme telefon, vytočí číslo a povídá:

„Dobrý den, vy jste vdova Bumbrlíčková?“

„Bumbrlíčková jsem, ale ne vdova.“

„Vsaďte se!“

Není nic neobvyklého, když se pan Boura zdrží v hospodě hluboko přes

půlnoc. To se tuhle, bylo to v únoru a mrzlo, až praštělo, také vracel řádně

nachmelený domů a co čert nechtěl, praštil sebou na prokřehlou zem.

Pokoušel se vstát, ale stav chodníku, obvyklý tomto ročním období, a

množství vypitého alkoholu, mu v tom bránilo. Po chvíli sveřepého

snažení, kdy už byl celý potlučený, začal nadávat na svou ženu:

„Vochechule jedna stará! Sama se válí v peřinách a já tu můžu zmrznout!“

V baru je zvečera poměrně klid. Pak začne řvát jeden opilec na druhého:

„Souložil jsem s tvojí máti ! ! ! „

Druhý je zticha a tak první na něj zase zařve: „No co? Spal jsem s tvojí

mámou!“

Zase ticho.

„Ty debílku, rozumíš mi, ojel jsem ti maminku!“

„Tati, už seš fakt vožralej, jdi domů,“ dostane se mu odpověď.


9

Hostinský od Starého piráta potká paní Horákovou.

„Dobrý den, mladá paní, to jsem rád, že vás vidím. Řekněte mi, prosím vás,

proč k nám už váš pan manžel nechodí na pivo?“

„Před měsícem zemřel.“

„Díky bohu, já se lekl, že mu už u nás nechutnalo.“

Je lepší sedět ve staré hospodě než v nové fabrice.

Novák se dověděl, že ho žena podvádí. Přijde do hospody zapít žal a hned

si stěžuje:

„Nevím, kdo mi chodí za ženou, ale mohl by aspoň zaplatit frťana.“

Za chvíli je před ním flaška.

„Co to je?“

A hospodský odpoví: „Chlapi se ti na ni složili.“

Hostinský Hrozinka chvíli poslouchá politickou debatu štamgastů a pak to

nevydrží: „Pánové, říkejte si, co chcete, ale mně ti naši mocipáni

připomínají hejno vesnických kohoutů. Jak se naparují, jak se předvádějí,

jak hrabou...Ale nějak zapomínají, že kokrhají na posraném dvorku.“

Ptá se číšník hosta: „Co si dáte? Pivo nebo rum?“

„Ano,“ odpoví bez přemýšlení host.


10

„Pepo, nemáš nějaké prázdné plechovky od piva?“

„Mám.“

„Já bych nějaké potřeboval, mohl bys mi je přinést?“

„Tak dobře. Ty je sbíráš?“

Ne, ale rád je zahazuju.“

„Řekni mi, co piješ, a já ti řeknu, jakej seš.“

„Já piju vodu.“

„Ty seš blbej!

Stěžuje si si Rudolf kamarádovi v hospodě: „Člověče, já mám pořád větší a

větší potíže s pitím piva.“

„A copak? Zdravíčko?“

„Ale kdepak, nedostatek peněz.“

Silvestrovské varování: Jak na Nový rok, tak po celý rok, pozor na vypité

flašky a také na rozkrok.

Kamarádi se baví v hospodě.

„Když dostanu chřipajznu, koupím si půllitrovku rumu a je pryč, než bys

řekl švec.“


11

„No, nekecej, i když je to dobrej lék, chřipky se hned tak nezbavíš.“

A kdo tu mluví o chřipce? Ten rum je za chvilku pryč.“

Nachmelený chlapík se vmotá do recepce spolku abstinentů.

„Prosím vás..., škyt..., to je spolek abstinentů?“

„Jistě, chcete se k nám zapsat?“

„Ne, odhlásit!“

Manžel se vrátil za dva dny domů.

„Kde jsi byl?“

„Odskočil jsem si na skleničku.“

„A to jsi tam musel být celé dva dny?“

„Vždyť to znáš, ta pomalá obsluha dneska.“

Dva kamarádi dospěli k rozhodnutí, že přestanou pít. Měli však ještě jednu

láhev rumu. Jeden z nich chvilku přemýšlel a pak povídá:

„Ať za nás rozhodne osud. Ty se otočíš ke mně zády a já zatím tu láhev

schovám tady do toho stolu. Buď do pravého nebo levého šuplíku. Když

uhádneš správný šuplík, láhev spolu ještě vypijeme. Když neuhádneš,

vylejeme rum do záchodu.“


12

Jak pravil, tak učinil. Kamarád se tedy otočil zády a po chvíli váhání povídá:

„V pravém šuplíku.“

„No, tak to byla první zkouška,“ říká první kamarád. „Teď se pořádně

soustřeď a hádej doopravdy!“

Chlap v putyce:

„Ouesouelo rumu!“

Číšník na to:

„Dvě deci čeho?“

Opilec vyjde z hospody a motá se po chodníku. Najednou narazí na

okrouhlý sloup na lepení“ plakátů, chytí se ho a dál už chodí jenom kolem

dokola něj. Když to trvá nějakou dobu, zastaví se a s hrůzou křičí:

„Proboha, já jsem tu zaživa zazděnej!“

Generál: „Vojáku, vy nevíte, že chlast ve velkém množství zabíjí?“

Voják: „Voják se nesmí bát smrti, pane generále.“

Franta přijde domů a křičí: „Maruš, když si trochu vypiju, hned jsi hezčí.“

„Franto, ty vole, vždyť jsem to já, tvůj bratr Pepa!“

Nápis v hospodě: NEVADÍ NÁM, ŽE KOUŘÍTE; ALE NEVYDECHUJTE!


13

Číšník se ptá hosta: „Máte prázdnou sklenici, mám vám přinést další?“

„A co budu proboha, dělat s dvěma prázdnejma sklenicema?“

Muž sedí v baru a upřeně zírá na sklenku před sebou. Sedí tak už půl

hodiny, když do baru vejde hromotluk, vezme jeho sklenici a naráz vypije.

Muž se dá do pláče. Vazoun mu říká:

„Nic si z toho nedělej, byl to jen žert. Koupím ti novou, nemohu vidět, jak

chlap pláče.“

„To už asi nepomůže. Tohle je nejhorší den v mém životě. Ráno jsem

zaspal, přišel jsem pozdě do kanceláře a můj šéf mě na hodinu propustil.

Když jsem opouštěl kancelář, zjistil jsem, že mi někdo ukradl auto. Policie

mi řekla, že se s tím nic nedá dělat. Musel jsem jet domů taxíkem. Když

jsem vystoupil a taxíkář odjel, zjistil jsem, že jsem u něj zapomněl tašku se

všemi doklady a kreditními kartami. Jakmile jsem přišel domů, načapal

jsem manželku v posteli se zahradníkem. Sebral jsem se a šel do baru. A

zrovna, když jsem se rozhodl, že skončím se životem, přišel jste vy a vypil

mou sklenici s jedem.“




       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist