načítání...
menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Webové a agentové technologie - Pavel Burian

Webové a agentové technologie

Elektronická kniha: Webové a agentové technologie
Autor: Pavel Burian

Kniha definuje pojmy Agentových a webových technologií, multiagentních systémů, Nové kybernetiky, Počítání typu „Cloud“, aj., včetně popisu filosofických názorů vybraných ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  209
+
-
7
bo za nákup

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2012
Počet stran: 376
Rozměr: 24 cm
Úprava: ilustrace
Vydání: Vyd. 1.
Skupina třídění: Umělá inteligence
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
Nakladatelské údaje: Praha, Grada, 2012
ISBN: 978-80-247-4376-9
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Kniha definuje pojmy Agentových a webových technologií, multiagentních systémů, Nové kybernetiky, Počítání typu „Cloud“, aj., včetně popisu filosofických názorů vybraných myslitelů. Uvádí, že informační systémy, agentové technologie a interakce mohou vítězit nad algoritmy při řešení řady úloh. Ukáže vám vlastnosti, metodologii návrhu, programování multiagentních systémů (MAS), využití MAS v Servisně orientované architektuře a umožní vám vlastní návrh MAS.

Popis nakladatele

Kniha definuje pojmy Agentových a webových technologií, multiagentních systémů, Nové kybernetiky, Počítání typu „Cloud“, aj., včetně popisu filosofických názorů vybraných myslitelů. Uvádí, že informační systémy, agentové technologie a interakce mohou vítězit nad algoritmy při řešení řady úloh.

Předmětná hesla
multiagentní systémy
Zařazeno v kategoriích
Pavel Burian - další tituly autora:
Internet inteligentních aktivit Internet inteligentních aktivit
 (e-book)
Internet inteligentních aktivit Internet inteligentních aktivit
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Pavel Burian

 Co jsou agenty a multiagentní systémy

 Návrh a programování multiagentního systému

 Multiagentní systém řídí podnik i technologii

 Distribuovaná inteligence a multiagentní systémy

 Případové studie aplikací multiagentních systémů

Webové

a agentové

technologie

www.grada.cz

Kniha vám de nuje řadu pojmů z oblasti Agentových a webových technologií, multiagentních systémů, Nové kybernetiky, Počítání typu „Cloud“, aj., včetně popisu  loso ckých směrů a názorů vybraných myslitelů z hlediska poznání. Uvádí, že informační systémy, agentové technologie a interakce mohou vítězit nad algoritmy při řešení řady úloh. Kniha vám ukáže vlastnosti, metodologii návrhu, programování multiagentních systémů (MAS), využití MAS v Servisně orientované architektuře a umožní vám vlastní návrh MAS. Na průmyslové procesy budete pohlížet z úrovně distribuované inteligence – multiagentních systémů a Agentových kolon pro řízení a optimalizaci těchto procesů. Proniknete do možnosti užití MAS pro podnikové ERP systémy. Naučíte se diagnostikovat chybové stavy typického vsádkového procesu a seznámíte se s vybranými chemickými a potravinářskými jednotkami, budete používat multiagentní systém JADEX. Případová studie „Multiagentní systém pro diagnostiku chybových stavů a ovládání zařízení a procesů jogurtového zracího tanku společnosti MADETA a.s.“ je jednou ze tří studií popsaných na konci knihy. O autorovi Ing. Pavel Burian, CSc. je absolventem Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze, oboru Technická kybernetika. Již delší dobu pracuje na Ústavu počítačové a řídicí techniky VŠCHT Praha ve vědecko-technické i pedagogické oblasti. Publikuje v řadě časopisů a konferencí národních i mezinárodních a vede bakalářské i diplomové práce. Dříve pracoval v Plynoprojektu-Praha jako vedoucí oddělení Mikropočítačových systémů v oblasti systémů řízení technologických a informačních systémů přepravy, rozvodu, distribuce a uskladňování plynu. Též pracoval ve spol. EuroTel Praha jako Project Manager pro podnikový informační systém s databází Oracle. Kniha obsahuje tato témata:  Informační systémy a interakce vítězí nad algoritmy  Informační a multiagentní systémy mohou řídit  Návrh a programování multiagentních systémů  Multiagentní systémy pracují v podnikových i technologických procesech  Agentové technologie zvyšují agilitu podnikových ERP systémů  Servisní a typu „Cloud“ architektura využívá multiagentní systémy  Multiagentní systém pro vsádkové procesy společnosti MADETA a.s. Kniha vám mimo jiné odpoví na tyto otázky:  Proč používat webové a agentové technologie?  Co znamená paradigma posunu od algoritmů k interakcím?  Jak navrhnout a programovat multiagentní systém?  Jak agenti kovat podnikové i technologické procesy?  Co přinesou multiagentní systémy průmyslu? Grada Publishing, a. s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401 fax: +420 234 264 400 e-mail: obchod@grada.cz www.grada.cz

www.grada.cz

Webové

a agentové

technologie

Pavel

Burian

Webové a agentové technologie


Poděkování a podpora

Děkuji své přítelkyni ing. Alexandře Trnkové za pomoc při překreslování obrázků.

Děkuji generálnímu řediteli ing. Milanu Teplému společnosti MADETA a.s. za umožnění

spolupráce a získání informací z vybraných technologických i podnikových procesů

společnosti MADETA a.s.

Děkuji pracovníkům jihočeské společnosti MADETA a.s. za poskytnutí technických

i programových podkladů pro popis chování výrobní linky zakysávaných výrobků.

Tato publikace byla vypracována za podpory programu č. MSM 6046137306 MŠMT ČR,

za což děkuji.


Pavel Burian

Webové

a agentové

technologie


Webové a agentové technologie Ing. Pavel Burian, CSc. Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 4829. publikaci Odpovědný redaktor Ing. Pavel Němeček Sazba a zlom Tomáš Brejcha Počet stran 384 Vydání 1., 2012 Vytiskla Tiskárna PROTISK, s.r.o., České Budějovice © Grada Publishing, a.s., 2012 Cover Photo © allphoto.cz ISBN 978-80-247-4376-9 (tištěná verze) ISBN 978-80-247-7687-3 (elektronická verze ve formátu PDF) ISBN 978-80-247-7688-0 (elektronická verze ve formátu EPUB)

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena

v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné

užití této knihy bude trestně stíháno.

Obsah 5

Obsah

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Cíle knihy Základní definice, definice odvozených pojmů a charakteristika vybraných myslitelů 2.1 Informace, Teorie informace, Informační systémy, Analýza

systémů, Systémová integrace aj., Nová definice Informačních

systémů, Počítání typu „Cloud“, Sociální sítě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 2.2 Od dat k informacím, od informací ke znalostem (management dat,

informací, znalostí), Informační a Kooperativní společnost . . . . . . . . . . . . . . 23 2.3 Umělá inteligence, Distribuovaná umělá inteligence, Emergence,

Konekcionismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 2.4 Kybernetika, Nová kybernetika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 2.5 Indukce, Dedukce, Analýza, Syntéza, Modelování, Teorie aj. . . . . . . . . . . . . 34 2.6 Myšlenky Platona, Racionalismus a jeho představitelé, Empirismus

a jeho představitelé, myšlenky I. Kanta z hlediska poznání . . . . . . . . . . . . . . 37 2.7 Základní a stručná charakteristika multiagentních systémů a metody

umělé inteligence v multiagentních systémech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 2.8 Charakteristika dalších vybraných myslitelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 Informační systémy, interakce a algoritmy – Paradigma posunu od algoritmů k interakcím 3.1 Paradigma posunu od algoritmů k interakcím od Turigova stroje

k Interakčnímu stroji . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55

3.1.1 Interaktivní základy počítání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56

3.1.2 Za on-line algoritmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

3.1.3 Co jsou agenty a multiagentní systémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58

3.1.4 Tvrzení (Propositions) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

3.1.5 Rozšíření klasického Turingova stroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 3.2 Od racionalismu k empirismu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 3.3 Informační systém jako spojení databází a interakcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

3.3.1 K základům projektu informačního systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

3.3.2 Databáze, informační systémy a jejich uživatelé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

3.3.3 Využití jazyka UML pro modelování informačních-interaktivních

procesů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63

3.3.4 Formální modely databázových a informačních systémů . . . . . . . . . . . . . . 64

3.3.5 Klasická a Nová definice Informačního systému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

1.

2.

3.


6 Webové a agentové technologie

3.4 Přesnější definice základů matematického modelování interakčních

procesů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

3.4.1 Konečné počítání agenty, definice Turingova stroje, popis Interakčních

strojů, Matematiky interaktivního počítání, Interaktivní technologie . . . 66

3.4.2 Modely sekvenčních interakcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

3.4.3 Matematiky sekvenčních interakcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69

3.4.4 Za sekvenčním počítáním . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71

3.4.5 Specifikace Interakčních (Interaktivních) systémů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72

3.4.6 Závěrečné úvahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 Základní vlastnosti, komunikace, metodologie návrhu, Servisně orientovaná architektura – SOA Multiagentních systémů 4.1 Definice a stručný popis agentů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 4.2 Komunikace, kooperace, vyjednávání (protokoly a metody),

koordinace agentů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 4.3 Systémové a softwarové inženýrství multiagentních systémů

(Metodologie návrhu a vývoje) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86

4.3.1 Metodologie MaSE (Multiagent Systems Engineering) . . . . . . . . . . . . . . . . 87

4.3.2 Ontologie a návrh a modelování multiagentních systémů . . . . . . . . . . . . 89

4.3.3 Jadex – Nástroj pro vývoj multiagentních systémů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

4.3.4 Agenty v systému Jadex identifikované metodologií MaSE . . . . . . . . . . . . 91 4.4 Stručný popis jazyka UML a možnosti jeho rozšíření pro popis

multiagentních systémů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

4.4.1 Stručný popis objektově orientovaných principů a jazyka UML

(Unified Modelling Language) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

4.4.2 Rozdíly mezi objekty a agenty a rozšíření jazyka UML pro agentové

systémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102

4.5 Jazyk Java a možnosti popisu multiagentních systémů . . . . . . . . . . . . . . . . 109 4.6 Multiagentní systémy a Servisně orientovaná architektura – SOA . . . . . 111

4.6.1 Agentové a na služby orientované technologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 111

4.6.2 Agentové metodologie orietované na služby – Servisně

orientované metodologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112

4.6.3 Agentově-založená servisně orientovaná architektura . . . . . . . . . . . . . . . . 113

4.6.4 Skládání služeb v souvislosti s architekturou podniku, společností

orientovaných na služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115

4.6.5 Závěr – Servisně orientované multiagentní systémy a jejich rozvoj

ve spolupráci se SOA a SOC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118

Inteligentní, výrobní, distribuované multiagentní systémy a agentové kolony v řízení, ovládání a optimalizaci průmyslových procesů 5.1 Agentově založené inteligentní výrobní systémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 5.2 Standardy pro integrované výrobní systémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 5.3 Distribuované výrobní systémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129

4.

5.


Obsah 7

5.4 Systémy MAS a základní programové vybavení automatizačních

systémů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132

5.5 Multiagentní systémy a řízení výroby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139

5.5.1 Stručný přehled vlastností Multiagentních systémů . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 5.5.2 Proč používat Multiagentní systémy v řízení podniku, společnosti . . . . 139 5.5.3 Systém PABADIS – systém typu MES s distribuovanou inteligencí . . . . 140 5.5.4 Přínosy systému PABADIS a typické aplikační oblasti . . . . . . . . . . . . . . . . . 145

5.6 Agentové kolony při ovládání a optimalizaci průmyslových procesů . . . 146

5.6.1 Rozbor řešení problému . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 5.6.2 Charakteristika vybraných úloh a problémů řešitelných pomocí

chování agentových kolon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 5.6.3 Chování mravenčích kolon a systém shánění potravinových zdrojů

s využitím feromonového principu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148 5.6.4 Příklady řešení úloh a ovládání průmyslových procesů založených

na chování kolon využívajících feromonového principu . . . . . . . . . . . . . . 150 5.6.5 Systém shánění potravinových zdrojů včelí kolonou s pomocí

kývavého, kmitavého tance (waggle dance) a prozkoumáváním

květinových polí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156 5.6.6 Příklad postupu řešení úloh založených na chování včelích kolon

s využitím kývavého, kmitavého tance (waggle dance) a shánění

(foraging) potravy, prozkoumáváním květinových polí . . . . . . . . . . . . . . 157 5.6.7 Závěrečné úvahy a příklady použití týkající se algoritmů hmyzích

kolon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159 5.6.8 Závěr – Shrnující požadavky a doporučení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160

Podnikové ERP systémy, Webové služby, Multiagentní

systémy a prostředí počítání typu „Cloud“

6.1 Definice a analýza vybraných pojmů a vztahů, rozbor řešení

problémů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167

6.2 Multiagentní systémy – architektura, koordinace a workflow v ERP

systémech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175 6.2.1 Kam směřuje architektura ERP systémů a co znamená koordinace

agentů reprezentující komponenty ERP? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175 6.2.2 Jak mohou být vytvářeny a koordinovány agenty z komponent

ERP systémů? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 176 6.2.3 Workflow a webové služby jako nástroj koordinace pro komponenty

a agenty ERP systémů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177 6.2.4 Příklady aplikací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 178

6.3 Multiagentní systémy a SCM (Řízení dodavatelských řetězců)

ERP systémů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180 6.3.1 Procesy dodavatelského řetězce a model SCOR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 6.3.2 Základní vlastnosti multiagentních systémů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 181 6.3.3 Architektury multiagentních systémů MAS vhodné pro SCM . . . . . . . . . 182 6.3.4 Modelování a průmyslové aplikace MAS pro řízení dodavatelského

řetězce SCM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186

6.


8 Webové a agentové technologie

6.4 Multiagentní systémy a konkurenceschopnost výrobních

a logistických ERP systémů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187 6.4.1 Jaké jsou nejdůležitější procesy v podniku, co může zlepšit

konkurenceschopnost a proč používat multiagentní systémy? . . . . . . . 187 6.4.2 Multiagentní systémy ve struktuře podnikových procesů . . . . . . . . . . . . 188 6.4.3 Konkrétní příklady použití multiagentních systémů při monitorování

a řízení podnikových procesů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189

6.5 Multiagentní systémy pro servisně a na počítání orientovanou

architekturu (SOA a SOC) v ERP systémech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192 6.5.1 Agentové a na služby orientované technologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192 6.5.2 Agentové metodologie orientované na služby – Servisně

orientované metodologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194 6.5.3 Agentově-založená servisně orientovaná architektura . . . . . . . . . . . . . . . . 195 6.5.4 Skládání služeb v souvislosti s architekturou podniku, společností

orientovaných na služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197 6.5.5 Závěr – Servisně orientované multiagentní systémy a jejich rozvoj

ve spolupráci se SOA a SOC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198

6.6 Počítání typu „Cloud“ a podnikové informační systémy

s Multiagentními systémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199 6.6.1 Počítání typu „cloud“ a služby jako nové příležitosti a výzvy pro

podnikové informační technologie a systémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199 6.6.2 Počítání typu „cloud“, workflow a na Služby orientovaná

architektura (SOA) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 6.6.3 Počítání typu „cloud“ v podnikové i univerzitní oblasti, příklady

aplikací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201 6.6.4 Poskytovatelé služeb počítání typu „cloud“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 203 6.6.5 Cíle uplatnění multiagentních systémů a počítání typu „Cloud“

v podnikových ERP systémech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204 6.6.6 Koordinace událostmi řízených služeb pro integraci procesů

ve „všudypřítomném“ ERP podnikovém prostředí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 205 6.6.7 Rekonfigurovatelné výrobní systémy a jejich procesní řízení pomocí

Multiagentních systémů v rámci podnikových ERP systémů . . . . . . . . . 206 6.6.8 Metodika použití Multiagentních systémů a ERP podnikových

systémů v prostředí počítání typu „Cloud“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 208 6.6.9 Závěr pro použití MAS a ERP v prostředí typu „Cloud“ . . . . . . . . . . . . . . . . 210

Diagnostika chybových stavů typického vsádkového

procesu, modely vybraných chemicko-technologických

a potravinářských jednotek a diagnostika chybových

stavů

7.1 Model typického vsádkového procesu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 217

7.2 Definice důležitých chybových (fault) stavů typického vsádkového

procesu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 219

7.3 Použití modelu a přístupu DMP (Diagnostic Model Procesor) a DMA

(Deep Model Algorithm) při diagnostice chybových stavů vsádkových procesů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 221

7.


Obsah 9

7.4 Modely vybraných chemicko-technologických a potravinářských

jednotek procesního průmyslu a diagnostika chybových stavů . . . . . . . 228 7.4.1 Charakteristika a rozbor vlastností procesních systémů . . . . . . . . . . . . . . . 228 7.4.2 Stručný popis vybraných chemicko-technologických jednotek

z hlediska jejich vnitřních parametrů a z hlediska vlivu okolního

prostředí (vstupů a výstupů) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 232 7.4.3 Popis vybraných subsystémů, běžně se vyskytujících v chemické

a potravinářské technologii a diagnostika chybových stavů . . . . . . . . . . 234 7.4.4 Možnost popisu chování standardních, výjimečných, chybových

stavů subsystémů, jednotek pomocí neuronových sítí . . . . . . . . . . . . . . . 245 7.4.5 Multiagentní systém jako množina agentů, prostředí a spojení

mezi nimi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 245 7.4.6 Příklady modelů vybraných chemicko-technologických

a potravinářských jednotek, subsystémů procesního průmyslu . . . . . . . 246

7.5 Vybrané informace z hlediska požadavků na ovládání chybových,

výjimečných stavů (Exceptional Handling) vsádkových procesů . . . . . . . 251

Multiagentní systémy, virtuální modelování,

projektování, modelování a řízení vsádkových procesů

8.1 Jazyky UML a BatchML pro projekty řízení vsádkových výrob . . . . . . . . . . 259

8.1.1 Co znamenají objektově-orientované technologie při projektování,

programování a řízení chemických a vsádkových výrob? . . . . . . . . . . . . . 260 8.1.2 Jazyk BatchML, UML a standard ANSI/ISA-S88 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 264 8.1.3 Jazyk B2MML a standard ANSI/ISA-S95 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272 8.1.4 Objektové přístupy jako nástroj pružné flexibilní procesní vsádkové

výroby a výměny informací s podnikovými systémy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 276

8.2 Virtuální monitorování, chování, řízení a projektování vsádkových

procesů a systém ControlDraw . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 278 8.2.1 Virtuální monitorování a řízení vsádkových procesů, statické

a dynamické vlastnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 278 8.2.2 Jaké základní prvky a objekty používáme při vytváření modelů

vsádkových proceů? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 279 8.2.3 Diagramy vsádkových procesů, statické a dynamické vlastnosti

a jejich chováni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 282 8.2.4 Vytváření a ovládání automatizovaných projektů a dokumentace

monitorování a řízení systémů vsádkových procesů . . . . . . . . . . . . . . . . . . 286 8.2.5 Závěrečný souhrn funkcí a vlastností systému ControlDraw

v oblasti vsádkových procesů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 287

8.3 Zobrazení a stručný popis technol. linky na výrobu jogurtů pomocí

dotykového ovl. panelu v systému SYSMAC CS Series . . . . . . . . . . . . . . . . . 287

8.4 Stavové matice a Stavové diagramy pro vybrané standardní fáze

tanku, jednotky T406 Zracího tanku – un_T406 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 290

8.5 Multiagentní systémy a řízení vsádkových procesů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 296

8.5.1 Vybrané základní vlastnosti a charakteristiky MAS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 296 8.5.2 Co znamenají objektově-orientované technologie při projektování,

programování a řízení chemických a vsádkových výrob a jak je lze

rozšířit pro agentové systémy? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 297

8.


10 Webové a agentové technologie

8.5.3 Návrh použití multiagentních systémů při řízení vsádkových

procesů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 298

8.5.4 Závěr pro vsádkové procesy, jejich standardy, řízení a užití MAS . . . . . . 304 Případové studie 9.1 Multiagentní systémy v diagnostice a ovládání vsádkových procesů

a laboratorní filmové odparky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 310

9.1.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 311

9.1.2 Vsádkové systémy, ISA-S88 a základní charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . 312

9.1.3 Ovládání chybových, výjimečných stavů (Exception Handling) . . . . . . . 313

9.1.4 Jadex – Nástroj pro vývoj multiagentních systémů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 316

9.1.5 Případová studie (Case Study) – Agenty v systému Jadex pro

diagnostiku a ovládání vsádkových (i kontinuálních) procesů

v mlékárenském průmyslu – jihočeské společnosti MADETA a.s. . . . . . 317

9.1.6 Multiagentní systém pro odparku (MASEva) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 322 9.2 Multiagentní systém pro diagnostiku chybových stavů a ovládání

zařízení a procesů jogurtového zracího tanku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 329

9.2.1 Úvod – Proč používat Multiagentní systémy pro diagnostiku,

poruchové stavy a ovládání vsádkových zařízení a procesů? . . . . . . . . . 329

9.2.2 Diagnostika a ovládání chybových, výjimečných stavů (Exceptional

Handling) vsádkových zařízení a procesů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 331

9.2.3 Popis zracího tanku, technologické linky na výrobu jogurtů

a receptury realizované na lince . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 335

9.2.4 Modelové programové řešení monitorování a diagnostiky

chybových stavů vybrané fáze jednotky zracího tanku un_T406. . . . . . 338

9.3 Portál Oracle pro monitorování a ovládání vybraných průmyslových

procesů pomocí jazyků typu XML (Modelová Případová studie pro

zrací jogurtový výrobní tank společnosti MADETA a.s.) . . . . . . . . . . . . . . . . 344

9.3.1 Úvod – Stavba a struktura portálu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 344

9.3.2 Jazyky typu XML . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 345

9.3.3 Standard OPC pro průmyslovou komunikaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 347

9.3.4 Průmyslové procesy, Tank T406, Portál Oracle, Případová studie . . . . . . 350

9.3.5 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 359 Možné přínosy práce, závěrečné úvahy a doporučení 10.1 Možné přínosy práce v koncepční, metodologické a průmyslové

oblasti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 363

10.2 Závěrečné úvahy a doporučení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 365 Seznam důležitých symbolů, základních pojmů a zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . 369 Anotace – Souhrn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 373 Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 374 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 375

10.

9.


Úvod 11

Úvod

Multiagentní systémy patří mezi poslední generace inteligentních programových systémů.

Multiagentní systémy se objevují jako odpovídající přistoupení a přiblížení se k současným výzvám,

které se objevují v mnoha oblastech. Dvě z charakteristik řešení, objevující se v těchto výzvách, které

jsou dosti obtížné, aby jich bylo možné dosáhnout, jsou provozní spolehlivost (Dependability)

a pružnost (Resilience), oba koncepty ve vztahu k reakcím multiagentních systémů na neočeká

vané situace, události např. výjimečné (Exceptions) události. Multiagentní systémy by tyto charakte

ristiky řešení, koncepty byly schopny zvládnout. Provozní spolehlivost (Dependability) se obrací

ke kvalitám programových systémů v  termínech, kategoriích použitelnosti, spolehlivosti, jistoty

a  bezpečnosti. Pružnost systému je schopnost systému dosáhnout svůj cíl (navzdory interním

problémům) při „ponoření se“ (immersion) do často dynamického a  nespolehlivého okolního

prostředí.

Mezi důležité vlastnosti multiagentních systémů patří též, že to jsou otevřené, vzájemně spolu

pracující a v heterogenním prostředí pracující systémy. Otevřenost (Openess) dovoluje agen

tu vstupovat a opouštět systém dynamicky. Vzájemná spolupráce (Interoperability) respektuje

existenci společných koordinačních a interakčních mechanismů v souvislosti se zasílanými zpráva

mi mezi agenty. Heterogennost (Heterogenity) znamená, že agent může mít vztah k různé archi

tektuře, programovacím jazykům nebo mechanismům přijímajícím účast v systému, který agentu

poskytne předpoklady kompletní vzájemné spolupráce. Tyto vlastnosti jsou důležité v  průmyslo

vých programových aplikacích.

Tato publikace si všímá již více jak 2 000 let probíhajících sporů, vzájemného osočování a konflik

tů, ale i spolupráce při uplatňování racionalistických a empirických, empiricistních metod poznání

reálného světa a následného uplatnění tohoto poznání (vzniklého a vznikajícího z výše uvedených

procesů) v  informačních, diagnostických a  řídicích systémech průmyslových procesů zejména

v chemickém, potravinářském a farmaceutickém průmyslu.

Publikace nestraní ani racionalismu ani empirismu, jejich souboj resp. konfrontace resp. koexistence

resp. soužití trvá jako paradigma již více jak 2 000 let.

Chce však též ukázat, že algoritmický přístup odpovídající spíše racionalistickému přístupu má svá

omezení, a že řadu úloh formulovaných v tzv. Nové kybernetice, Distribuované umělé inteligen

ci, lze řešit pomocí interakcí, často jednodušeji než při algoritmickém přístupu nebo v případě, že

úloha je algoritmicky neřešitelná. Interakční přístup přitom odpovídá empiristickému přístupu a je

podrobně popsán v kapitole 3.

Kontrast mezi algoritmickými a  interaktivními modely je paralelou rozdílu přístupu racionalismu

a  deduktivního způsobu myšlení vůči empirismu a  induktivnímu a  koinduktivnímu způsobu my

šlení.

Turingův stroj odpovídá Platónovým myšlenkám. Rozšířením od Turingova stroje k  Interakčnímu

stroji, od procedurově-orientovaných k  objektově-orientovaným systémům je výpočetní analogií

osvobození od Platónova pohledu na svět, který vede k vývoji empirické vědy. Interakční stroj po

skytuje konceptuální model pro softwarové inženýrství, multiagentní systémy a reálný svět, počíta

čovou architekturu aj. (podrobněji v kapitole 3).

Gödlova věta o neúplnosti aritmetiky ukázala trhlinu v racionalistické logice.

„Buď je lidská mysl schopna odpovědět na více otázek z teorie čísel než kterýkoli stroj, anebo existují

číselně-teoretické otázky, na které lidská mysl odpovědět nedovede. Ke každému rozhodovacímu

programu existuje zodpověditelná otázka, na kterou tento program nedovede odpovědět.“

V podtextu publikace můžeme nacházet někdy sugestivně pokládané otázky typu:

Nadchází soumrak algoritmů?

Zvítězí interakce?



Úvod 13

1.

Cíle knihy

Jaké jsou cíle následujících kapitol? Čím se publikace zabývá?

Cíle následujících kapitol jsou zejména: ❚ Zpřesnit a nově definovat pojem Informační systém v rámci Kybernetiky. ❚ Ukázat, že informační systém neslouží jen pro informování, ale též pro řízení. ❚ Ukázat souvislost řešení a poznávání problému z hlediska racionalismu a empirismu ve filosofii

a řešení a poznávání problému algoritmickými přístupy a přístupy z oblasti distribuované umělé

inteligence (multiagentních systémů) a Nové Kybernetiky. ❚ Ukázat na Paradigma posunu od algoritmů k interakcím. ❚ Popsat vlastnosti multiagentních systémů, jejich komunikaci, kooperaci, vyjednávání a  popsat

jejich aplikace v oblasti monitorování, ovládání a diagnostiky technologických procesů, řízení vý

roby i v oblasti systémů typu ERP (Enterprise Resource Planning) zejména v procesním průmyslu. ❚ Popsat metody systémového a softwarového inženýrství – životní cyklus rozsáhlého multiagent

ního systému a jejich užití, popsat metodologii návrhu multiagentního systému. ❚ Provést stručný popis objektově orientované technologie a systémů a její využití pro popis multi

agentních systémů (rozdíly a společné vlastnosti). ❚ Popsat a provést rozbor souvislostí Multiagentních systémů a Servisně orientované architektury –

SOA. ❚ Popsat užití Multiagentních systémů a Servisně orientované architektury – SOA pří řízení techno

logických i podnikových procesů s využitím prostředí počítání typu „Cloud“ (Cloud Computing). ❚ Popsat použití multiagentních systémů v distribuovaných, inteligentních systémech při řízení vý

roby. ❚ Popsat použití Agentových kolon při ovládání a optimalizaci průmyslových procesů. ❚ Popsat a provést rozbor nasazení Multiagentních systémů v podnikových ERP systémech. ❚ Navrhnout použití Multiagentních systémů pro zvýšení konkurenceschopnosti výrobních a logi

stických ERP systémů. ❚ Navrhnout a provést rozbor nasazení Multiagentních systémů pro Servisně a na počítání oriento

vanou architekturu (SOA a SOC). ❚ Ukázat možnosti počítání typu „Cloud“ a využití v podnikových ERP systémech. ❚ Popsat možnost Virtuálního monitorování, chování, řízení a projektování vsádkových procesů. ❚ Popsat a provést rozbor diagnostiky chybových stavů typického vsádkového procesu, modelů vy

braných chemicko-technologických a potravinářských jednotek a diagnostiky chybových stavů. ❚ Provést rozbor vhodnosti nasazení multiagentních systémů v oblasti vsádkové a polokontinuální

chemické a potravinářské výroby. ❚ Popsat aplikace multiagentního systému v rámci Případových studií v průmyslové oblasti. Ve druhé kapitole se definují základní pojmy z  oblasti Informačních systémů, Kybernetiky, Nové kybernetiky, Distribuované umělé inteligence, Počítání typu „Cloud“, Sociálních sítí, objektově orientovaných a multiagentních systémů aj., ale také jsou uvedeny filosofické směry a názory vybraných myslitelů z hlediska poznání. Je uvedena základní a stručná charakteristika multiagentních systémů a metod umělé inteligence v multiagentních systémech. Webové a agentové technologie Některé pojmy z oblasti „informační vědy“ se od dob zakladatelských prací N. Wienera a C. Shanona příliš nezměnily. Existuje však jistá krize a vágnost pojmů v oblasti „vědy o informacích“. K odstranění této vágnosti práce přispívá novou definicí informačních systémů. Též jsou charakterizováni vybraní myslitelé ve vztahu k uvedeným pojmům. Třetí kapitola se zabývá paradigmatem posunu od algoritmů k  interakcím, uvádí interaktivní základy počítání, dále se zabývá paradigmatem posunu od Turingova stroje k Interakčnímu stroji a od racionalismu k empirismu. Ukazuje souvislost s řešením problémů ve filosofické a technické oblasti. Často pracně objevené řešení problému v technické oblasti již dříve formuloval filosof, k řešení problému se lze inspirovat ve filosofických směrech nebo řešení problému mohou inspirovat biologické systémy. Jsou uvedeny základy matematicky interaktivního počítání. Informační systém je definován jako spojení interakcí a databází (včetně nástrojů pro získávání informací a znalostí z databází zejména pomocí umělé inteligence). Čtvrtá kapitola uvádí stručný popis a návrh multiagentních systémů. Uvádí definice a stručný popis agentů, funkční modely agentových systémů, komunikaci, kooperaci, vyjednávání agentů. Dále se kapitola zabývá problematikou systémového inženýrství multiagentních systémů, metodologiemi návrhu, vývoje a celkového životního cyklu multiagentního systému. Podrobněji popisuje např. metodologii MaSE (Multiagent System Engineering), metodologii založenou na rozšíření jazyka UML (Unified Modelling Language) pro popis multiagentních systémů a  stručně popisuje další metodologie životního cyklu multiagentního systému. Též v souvislosti s jazykem Java na něm založené vybrané prostředky pro popis multiagentních systémů (MAS). Kapitola popisuje metodologie a multiagentní systém Jadex a popisuje vlastní návrh informačního systému pomocí multiagentního systému. V závěru se kapitola zabývá využitím multiagentních systémů a metodologií pro Architekturu orientovanou na služby a počítání (MAS pro SOA a SOC) tj. Servisně orientovanými multiagentními systémy a jejich rozvojem ve spolupráci se SOA a SOC. Pátá kapitola popisuje uplatnění multiagentních systémů v řízení a ovládání procesů chemického a potravinářského průmyslu a jiných oborech. Popisuje agentově založené distribuované inteligentní výrobní systémy, jejich použití v  distribuovaných automatizačních systémech (projekt systému PABADIS) i  použití v  oblasti řízení výroby. Uvádí též základní programové vybavení systémů MAS vhodné pro vytváření automatizačních systémů. Kapitola též popisuje zásadní koncepční změny v  automatizačních a  informačních strukturách a technologiích a jejich vliv na strukturu a organizaci automatizačních a informačních systémů. Například se jedná o: ❚ Možnost samoorganizace a optimalizace výrobních provozů. ❚ Rekonfigurovatelnost organizačních struktur, výrobních jednotek, programových systémů. ❚ Schopnost neustálých strukturálních a technologických změn. ❚ Užívání technologie „Zasuň a účastni se“ – „Plug and Play“. ❚ Schopnost spolupráce různých, heterogenních systémů. ❚ Přechod od procedurově-orientovaného k objektově-orientovanému programování a agentové

mu programování (od PLC řídicích jednotek po podnikové ERP systémy). ❚ Možnost řízení nejen systémem top-down (shora-dolů), ale též systémem bottom-up (zdola-na

horu). Kapitola přináší jako jednu z metod distribuované umělé inteligence popis Uplatnění agentových kolon při ovládání a optimalizaci průmyslových procesů. Hmyzí roj, včelí kolona, mravenčí kolona pracuje bez potřeby nějakého dohlížení, jejich společná práce je samoorganizující se a koordinace činnosti jednotlivců-agentů vzniká na základě různých interakcí mezi jednotlivci-agenty v  koloně a  mezi prostředím. Analogie s  chováním hmyzích kolon slouží pro řešení problému ob

Úvod 15

chodního cestujícího (Traveling Salesperson Problem), problému rozvrhování úloh na dílně, provo

zu (Job Shop Scheduling Problem), problémů řízení výroby, problémů z oblasti umělé inteligence.

Takovéto chování může být nazváno „inteligencí roje, hejna, kolony“.

Šestá kapitola přináší rozbor vhodnosti uplatnění multiagentních systémů v podnikových systé

mech typu ERP. Multiagentní systémy se uplatňují v architektuře, koordinaci a workflow ERP systé

mů, v  systémech typu SCM (Řízení dodavatelských řetězců), multiagentní systémy zvyšují konku

renceschopnost výrobních a logistických ERP systémů, multiagentní systémy se uplatňují v Servisně

a  na počítání orientované architektuře (SOA a  SOC). Oblast počítání typu „Cloud“ je uváděna pro

podnikové informační systémy s Multiagentními systémy, včetně cílů uplatnění.

Sedmá kapitola uvádí modely vybraných chemicko-technologických a potravinářských jednotek,

subsystémů procesního průmyslu a  rovnice pro diagnostiku chybových (Fault), výjimečných (Ex

ceptional) stavů těchto jednotek, subsystémů. Na základě tohoto popisu provádí rozbor diagnosti

ky a ovládání chybových (Fault), výjimečných (Exceptional) stavů průmyslových procesů, zejména

vsádkových.

Osmá kapitola je zaměřena na popis aplikace multiagentních systémů v  oblasti vsádkových

(Batch) popř. kontinuálních procesů s tím, že tyto procesy odpovídají doporučení dle ISA-S88 (ANSI/

ISA-S88 Batch Standard, 2002; ANSI/ISA-88.00.02, 2001, Batch Control, Part 2; ANSI/ISA-88.01, 1995,

Batch Control, Part 1) a organizace WBF – World Batch Forum) (http://www.wbf.org). Kapitola popi

suje jazyky UML a BatchML pro projekty řízení vsádkových výrob, dále virtuální monitorování, cho

vání, řízení a projektování vsádkových procesů a systém ControlDraw, následuje zobrazení a stručný

popis technologické linky na výrobu jogurtů spol. MADETA a.s. Stavové matice a Stavové diagramy

pro vybrané standardní fáze jednotky Zracího tanku jsou uvedeny v rámci technik linky na výrobu

jogurtů. Multiagentní systémy a řízení vsádkových procesů je uvedeno jako poslední bod kapitoly.

Popis je však směrován tak, aby popsaný postup, metody, metodologie, implementace, doporu

čení pro realizaci měly obecnější platnost a byly použitelné v obecnější rovině v oblasti Multia

gentních systémů pro monitorování, ovládání a diagnostiku průmyslových procesů.

Devátá kapitola popisuje, uvádí Případové studie, zejména v oblasti aplikací Multiagentních sys

témů v průmyslové oblasti.

Desátá kapitola uvádí přínosy práce v koncepční, metodologické a průmyslové oblasti.

+

Základní definice, definice odvozených pojmů a charakteristika vybraných myslitelů 17

2.

Základní definice, definice

odvozených pojmů

a charakteristika

vybraných myslitelů Definované pojmy, odvozené pojmy jsou používány v  následujících kapitolách. Vybrané pojmy, myslitelé filosofické směry jsou charakterizovány zejména z  pohledu toho, čím se práce zejména zabývá, tj. informačními systémy, multiagentními systémy, webovými službami aj. 2.1 Informace, Teorie informace, Informační systémy,

Analýza systémů, Systémová integrace aj., Nová definice

Informačních systémů, Počítání typu „Cloud“, Sociální sítě

Odstavec je zpracován zejména dle [Burian, 2000], dle [Heylighen, 2001] aj. Informace (Information) 1) Informace je to co redukuje nejistotu (Claude Shannon); 2) Informace je to co nás mění (Gregory Bateson). Doslovně to, co utváří je uvnitř, ale výstižněji: ekvivalent nebo schopnost něčeho provést organizační práci, rozdíl mezi dvěma formami organizace nebo dvěma stavy nejistoty před a poté, co zpráva byla přejata, ale také stupeň, na kterém jedna proměnná systému závisí nebo jímž je omezovaná. Např. DNA nese genetickou informaci, jelikož organizuje nebo řídí řádný růst živoucího organismu. Zpráva nese informaci, jelikož přenáší něco dosud neznámého. Odpověď na obálku nese informaci v  rozsahu, ve kterém zmenšuje nejistotu tazatele. Telefonní linka nese informace, pokud signály posílané mají vztah k přijímaným. Jelikož je informace spojena s jistými změnami, rozdíly nebo závislostmi, je žádoucí odvolávat se na téma a rozlišovat mezi informací skladovanou i nesenou i přednášenou i požadovanou atd. Čistá a neoznačená informace je nejistou abstrakcí. Informační teorie měří množství všech těchto druhů informace v  pojmech bitů. Čím větší je nejistota odstraněná zprávou, tím silnější je souvztažnost mezi vstupem a  výstupem komunikačního kanálu, čím jsou podrobnější dílčí instrukce, tím více informací je předáváno. Informace je významem znázornění skutečnosti (nebo zprávy) pro příjemce. Proměnná (Variable) Proměnná – měřitelná veličina, která má za všech podmínek konečnou číselnou hodnotu. Je-li pochybnost zda může být připuštěna jako proměnná, použijte kritérium, zda může být představena ukazatelem na stupnici. Tlak, síla, elektrický potenciál, objem, hmotnost, viskozita, populace, národní příjem na hlavu a čas samotný – jako několik málo příkladů mohou být číselně specifikovány a zaznamenány na stupnici. Eddingtonovo tvrzení o tom je explicitní: „Celá podstata exaktní vědy

18 Webové a agentové technologie

spočívá ve čtení ukazatelů a pravdivých indikacích. Říkáme-li že provozujeme nějakou veličinu, sku

tečný postup končí téměř vždy u odečtení ukazatelů nějakého indikátoru na dělené stupnici nebo

jejím ekvivalentu.“

Informační technologie (Information technology)

Informační technologie (IT ) se zabývá zpracováním, skladováním a  přenášením informací. To za

hrnuje zvláště počítačovou technologii a  různé komunikační technologie (elektronické, rádiové,

optické atd.).

Informační systém (Information System) – Klasická definice

Systém funkcí týkající se získávání a  přenosu informací, jejichž nositeli mohou být biologické,

osobní, sociální nebo technické jednotky. Informační systém se zaměřuje na určitý druh informací

(předmět – téma), i když tento může být velmi široký. Jeho účelem je vždy poskytování informací

uživateli nebo skupině uživatelů. Ve většině případů je zařízení pro uskladňování (databáze) součástí

informačního systému.

Informační prostředí (Information Environment)

Zprávy, symboly, významy, které si osoba průběžně sděluje konverzací s ostatními osobami a pro

střednictvím medií. Lidé obývající téměř stejné fyzické prostředí mohou žít ve velmi odlišných in

formačních prostředích. Příkladem mohou být lidé pracující na universitách nebo v mezinárodních

organizacích.

Teorie informace (Information Theory) – Klasická definice

Informační teorie (nebo statistická komunikační teorie) variační počet, variabilita a variace původně

objevená Shannonem k odlišení šumu od signálů nesoucích informaci, nyní používané ke sledování

toku informací ve složitých systémech, k rozložení systému na nezávislé pod systémy, k vyhodnoce

ní účinnosti komunikačních kanálů a různých komunikačních kódů a k porovnání potřeby informací

s kapacitami existujících informačních procesorů atd. Základní veličina, kterou tento počet analyzu

je (viz analýza) je celkové množství statistické entropie kterou obsahují data v pozorovaném systé

mu. Počet poskytuje algebru pro dekompozici, a tím kalkulaci této entropie v řadě postupů. Např.

množství entropie v  pozorovaném systému se rovná entropii ve všech jeho oddělených částech

minus množství informací přenášených uvnitř systému. Tato poslední veličina je množství entropie

v systému nevysvětlitelné z jeho částí a je výrazem pro komunikaci mezi těmito částmi. Tento vzo

rec je dalším příkladem kybernetické analýzy systému, podle které každý celý systém je posuzo

ván nebo definován v termínech soustavy, složek a jejich organizace. Celkové množství informace

přenášené v  kvantitativním analogu sem a  tam možno uvažovat jako míru systémové struktury.

Informační teorie poskytuje četné teorémy a algebraické identity, kterými lze pozorované systémy

popsat, např. zákon požadované variety, Desátý teorém informační teorie.

Desátý teorém informační teorie (Tenth Theorem)

„Připojením korekčního kanálu“ s kapacitou rovnou nebo převyšující množství šumu v kanálu pů

vodním je možné zakódovat korekční data posílaná tímto kanálem tak, že všechny, až na přípustně

malý zlomek chyb přispívajících k šumu budou opraveny. To není možné, pokud je „kapacita korekč

ního kanálu menší než šumu“. Tento teorém je isomorfní zákonu žádoucí rozdílnosti.

Entropie (Entropy)

Nedostupná energie nebo molekulární neuspořádanost. Entropie je na maximu, jsou-li všechny

molekuly plynu na stejné energetické úrovni. Entropie nesmí být zaměňována s nejistotou. Nejis

tota je na minimu, jsou-li všechny částice stejné kategorie (viz statistická entropie, termodynamic

ká entropie). Podobnost mezi dvěma typy entropie je pouze formální v tom, že oba jsou vyjádřeny

jako logaritmy pravděpodobnosti. Termodynamická entropie S  = K  * log W je funkcí rozptylu W

Základní definice, definice odvozených pojmů a charakteristika vybraných myslitelů 19

tepla, kde K  je Bolzmenova konstanta. Statistická entropie události a  je H_a = - K  log p_a, kde

p_a je statistická pravděpodobnost a K je dohodou nastaveno tak, aby logaritmus byl dvojkový.

Záporné znaménko dalo vyniknout pojmu negentropie (naturální entropie viz znečištění, sociální

entropie).

Neurčitost (Uncertainty)

Je měřítkem rozmanitosti, takže neurčitost H je nulová, jsou-li všechny částice ve stejné kategorii.

H roste počtem kategorií a  jejich stejnou nepravděpodobností. Neurčitost vyplývající ze dvou

nebo více souborů kategorií je součtem neurčitostí těchto souborů kategorií počítaných nezávis

le. H = S Pi log Pi kde Pi je pravděpodobnost že částice je v kategorii i. Jelikož jsou kategorie spe

cifikovány pozorovatelem, mohou být neurčitosti systému různé z hlediska různých pozorovatelů.

Vzhledem k nešťastnému užití terminologie v diskusi o systémové analýze má slovo „neurčitost“ jak

přesný technický význam, tak i volné, přirozené vyjádření o události nebo situaci, která není jistá.

V teorii rozhodování a statistice se rozlišuje přesně mezi situací s rizikem a s jistotou. Existuje i nekon

trolovatelná nevhodná událost i v obou těchto situacích.

Rozdíl je v tom, že rizikové situace docházejí k nekontrolovatelné události se známým rozložením

pravděpodobnosti, zatímco v nejisté situaci je rozdělení pravděpodobnosti neznámé. (IIASA).

(Průměrný) počet lineárních rozhodnutí které musí rozhodovatel učinit, aby vybral jednu ze soubo

ru vzájemně se vylučujících alternativ, míra pozorovatelovy neznalosti nebo nedostatek informací.

Jelikož jsou kategorie, v  nichž jsou události pozorovány, vždy určeny pozorovatelem, zdůrazňuje

pojem nejistoty poznávací rozměr informačních procesů, specificky ve formě měřítek rozmanitosti

(variety) statistické entropie včetně šumu a nejednoznačnosti.

Počet (Calculus)

Systém pravidel pro zacházení se znaky jako v logickém nebo diferenciálním počtu. Jsou-li znaky

SYMBOLy, poskytuje počet základnu pro analýzu toho, co představují symboly společně a  samo

statně. Informační teorie je počet pro analýzu množství entropie v provozovaném systému podle

různých množství informace vyměňovaných uvnitř systému.

Teorie logických typů

Teorie nazývaná B. Russellem, která vylučuje sebe-referenci, aby se zabránilo výskytu antinomií a pa

radoxů v  logice. Tvrdí, že třída je vyššího logického typu než její členové, a  jelikož logické typy se

nesmějí zaměňovat, jediná třída nesmí obsahovat sebe jako člena. Např. zákon vyloučeného středu,

který stanoví, že tvrzení mohou být buď pravdivá, nebo chybná, je tvrzením, a musí proto být buď

pravdivé, nebo chybné. Ale protože může být jenom pravdivé, (jinak by nebyl zákonem) porušuje

své vlastní tvrzení. Russellovo řešení je takové, že zákon je tvrzením o tvrzení, a nesmí být zaměňo

ván s  tvrzením, ke kterému se vztahuje. Podle této teorie není sebe-referující tvrzení ani pravdivé

ani chybné ale bezvýznamné.

Teorie byla významná v  lingvistice při rozeznávání důležitosti logických stejně jako gramatických

omezení kombinací slov. Poskytla podporu útokům na logický pozitivizmus, zvláště na jeho ově

řovací zásady a podnítila pátrání v logických patologiích, které vznikají ve zmatení mezi logickými

typy, tj. obsahem a  vztahovými aspekty komunikací. Vyloučením sebe-referencí zpomalila ovšem

teorie logických typů teoretický vývoj, zejména teorie poznání v  oblastech, kde sebe-reference

převažuje. Se zaměřením na cirkularitu (kruhovitost) kybernetika tuto teorii překročila a  zásadně

vyřešila problém sebe-referencí.

Varieta (Rozmanitost) (Variety)

Ve vztahu k  souboru rozlišných částí buď (1) počet rozlišných částí nebo (2) dvojkový logaritmus

tohoto počtu podle kontextu, ze kterého je smysl patrný. Je-li varieta měřena v logaritmické formě,

její jednotka je bit „zkratkou Binary digit“.



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist