načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

WC Pocket Revue - Boris Hybner

Elektronická kniha: WC Pocket Revue
Autor:

Podle Borise Hybnera není nutné brát život se stomií vážně. Stomikem se může stát kdekdo, ale vyrovnat se s tím a umět se stomií žít se naučí jen někteří. Návod, jak na to, ...


Titul je skladem - ke stažení ihned
Vaše cena s DPH:  71
Médium: e-kniha
+
-
ks
Doporučená cena:  84 Kč
15%
naše sleva
2,4
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Počet stran: 84
Rozměr: 17 cm
Úprava: tran : ilustrace
Vydání: 1. vydání
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-271-0103-0
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Podle Borise Hybnera není nutné brát život se stomií vážně. Stomikem se může stát kdekdo, ale vyrovnat se s tím a umět se stomií žít se naučí jen někteří. Návod, jak na to, najdete v jeho knize příběhů.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Boris Hybner - další tituly autora:
WC Pocket Revue WC Pocket Revue
Hybner, Boris
Cena: 84 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

BORIS HYBNER
WC
POCKET
REVUE
WC Pocket Revue
Boris Hybner










WC
POCKET
REVUE
BORIS HYBNER





Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy
Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy
nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě
bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této
knihy bude trestně stíháno.
Boris Hybner
WC POCKET REVUE
© Grada Publishing, a.s., 2016
Cover Design © Grada Publishing, a.s., 2016
Fotografie na obálku ConvaTec Česká republika s.r.o.
Návrh a zpracování obálky Karel Mikula
Vydala Grada Publishing, a.s.
U Průhonu 22, Praha 7
jako svou 6193. publikaci
Odpovědná redaktorka Mgr. Ivana Podmolíková
Sazba a zlom Karel Mikula
Ilustrace Boris Hybner
Počet stran 88
1. vydání, Praha 2016
Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s.
Autor a nakladatelství děkují společnosti
ConvaTec Česká republika s.r.o. za finanční podporu,
která umožnila vydání publikace.
ISBN 978-80-271-9155-0 (ePub)
ISBN 978-80-271-9154-3 (pdf)
ISBN 978-80-271-0103-0 (print)





5
Obsah
Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7
Pohádka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
V rádiu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
Straník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
V televizi. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
V cirkuse. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
Estét . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
Škola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
Dopis striptéra majiteli baru. . . . . . . . 26
Oldřich Nový . . . . . . . . . . . . . . . . 29
Rukopis ze 16. století nalezený
pod postelí s rozvrzanými nebesy . . . 31
Robinson Crusoe . . . . . . . . . . . . . . 33
Advokát – pozůstalost . . . . . . . . . . . 36
Módní přehlídka v budoucnu . . . . . . . 38
Edisonův projekt
z pozůstalosti – WC Pocket . . . . . . . 41
Zpověď obchodníka . . . . . . . . . . . . 43





6
Hovnivál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46
Hurvínek. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49
Patent NASA . . . . . . . . . . . . . . . . 51
Historie clownského nosu . . . . . . . . . 54
Napoleon . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55
Žabí muži . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57
Tajemství Antarktidy . . . . . . . . . . . . 59
Princezna se zlatou hvězdou na těle . . . 62
Rolling Stomics . . . . . . . . . . . . . . . 64
Tajná společnost . . . . . . . . . . . . . . 66
Kapsáři. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68
Pašerák . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70
Záhadný . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72
Držitelé Zlatého pytlíka,
něco vám řeknu. . . . . . . . . . . . . 74
Rady brouka Pytlíka . . . . . . . . . . . . 76
Závěr. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80





7
Úvod
Je těžké chtít napsat něco, co potěší stomika,
a chtít se přitom vyhnout nálepce „autor fe -
kálního humoru“.
Přesto, nebo spíše právě proto, se snažím
naši nedobrovolnou komunitu potěšit, možná
občas rozesmát, ale hlavně vyjádřit snad
nakažlivý nadhled. On ten nadhled pomáhá žít
veseleji. Pomáhá stomické „příhody“ nazírat pod
úhlem humoristických literátů. A nejen to. On
po nějakém „otužovacím“ čase pomáhá
jednoho dne spatřit lapálii s odlepeným sáčkem jako
komickou historku. Brzy dokonce pochopíme,
že naše toaletní trapasy jsou mezi přáteli
oceňovány hurónským smíchem. Brzy objevíme,
že jsme si osvojili jistou speciální noblesu, s níž
se dá vyprávět o intimních haváriích a zároveň
neztratit glanc, šarm ani sex-appeal.
Stomikovy trampoty jsou totiž intimní a ve společnosti
známých a přátel vykouzlí atmosféru
důvěrnosti, blízkosti a bezelstné otevřenosti. Možná
se dočkáte „oplátku“ v podobě doznání
z pyžamových faux pas či koupelnových grotesek.





8
Jan Werich shledával naši národní povahu
mj. poněkud brueghelovskou a v našich ho -
vorech upozorňoval na časté užívání metafor
vážících se k vyměšovacímu traktu. Národní
filozofující clown si všiml, že takoví
Francouzi pro svá poetická srovnání nalézají
inspiraci v dolní části předku naší fysis, my Češi
máme v oblibě svou část zadní. Krásná žena
v tramvaji se své neméně půvabné společnici
ohradila při nařčení z rodinné hamižnosti
netrpělivým výkřikem: „Na prachy my prdíme!“
Zaplašil jsem představy o atmosféře domova
temperamentní dámy a začal uvažovat, proč
se my sami vidíme takto.
Nikdy nezapomenu na první období života
se stomií. Byl jsem přesvědčen, že o mém
stomictví každý ví. Že to nutně musí být na mně
poznat. „Hele, jak se ten Hybner najednou
nějak divně tváří. Je celej nějakej vylekanej a jako
by přistiženej. Buď nemá prachy, čistý svědomí,
nebo prádlo. Bacha na něj!“
Bál jsem se, že mě nepustí do tramvaje, že
mě budou vyvádět z kina a když vyjdu z domu,
chodník se vylidní, protože všichni, včetně rom -
ské kapely, přeběhnou na protější chodník.





9
Tak jsem svou samozřejmost a klídek za -
čal hrát. Suverénní spontaneitu jsem okoukal
z dopoledních amerických televizních
seriálů a dotáhl jsem ji k dokonalosti americkým
přízvukem z nížin Oklahomy. Předstíral jsem
i nohy do O a vytrhal jsem si obočí. To
zabralo.
Taky jsem se bál, že se budu bát. Že se zřítím
do deprese, protože ztratím kamarády. Ale
najednou se objevil kámoš všech kámošů, kámoš,
o němž jsem jen slýchal, tušil ho.
Simsalabim, a byl tady. Objevil se můj tajný
smysl pro humor. Ten parádní smysl pro humor,
který se každému zjeví, když je opravdu, ale
opravdu zle. Je tu a už mě neopustí, to spíše
zbytek vlásků.
Jo! Každý člověk má humor jako svou
geniální psychickou obranu. Umí se nebrat vážně.
Nakonec se objeví dvojice sebezáchovných pudů:
ironie a sebeironie.
Kamarád Pepa nevěděl, co má na moje
plastové nadělení u boku říct. Zbledl, začal jektat,
nepravidelně dýchat, opřel se
o kolemjdoucího muže, který zrovna nenápadně „pomáhal
a chránil“. A Pepa vyděsil i mě, protože začal










11
mluvit spisovně. Netušil, jak jsme oba v tu chvíli
byli tragikomičtí.
Myslel jsem, že se smíchy podělám. Netušil
jsem, že se vzápětí opravdu podělám, aniž se
hnu z místa a aniž to Pepa zaregistruje. Řekl
jsem mu to. Po 4 – 3 – 2 – 1 sekundách mu to
docvaklo a rozřehtali jsme se oba. Od toho
4 – 3 – 2 – 1 vstoupilo naše přátelství na nej -
vyšší level a rozkvetlo. Říká mi „neposero“ a já
ho kopu do holeně.
Však to zkuste taky, nebojte se.
Kamarádství je nezničitelný dar a zažijete tolik bujarých
a drsných projevů něhy, že se v noci budete
v posteli zlomyslným veselím odkopávat.
Věřte tomu, kámoši se nezdají. Koho jiného
můžete dnes nakopnout do holeně, aniž by vás
žaloval?!
Vem parádní sako
pod něj novej sáček
usměj se, ty pako,
ták – vyletí ptáček!
To to sakra trvalo, ale konečně je slibovaná
kníženka tady. Zrovna ji sakra držíte v rukou a,





12
jak říkáme na Moravě, tož sákryš, je vaša. Je -
nom vaša. Sakra!
Je kapánek divná, ale mně připadá sakra
originální. A lidé s originálním osudem jsou
jednoduše originální ve všem, tedy i v tomto.
Kdo si může dovolit konat potřebu v jedoucí
tramvaji natolik noblesně, že ostatní něco tak
šíleného ani ve snu nenapadne? Kdo si může
dovolit kakat v posteli čtyřhvězdičkového
hotelu? V biografu, na audienci u vévodkyně
z Kentu, na motorce se slečnou na tandemu?
V Shakespearově Komedii plné omylů na
prknech Národního divadla jsem v roli
fénického kupce zrovna hrál s Martinem Pechlátem
dialog ve verších. Měl jsem z toho coby mim
vítr, a tak není divu, že tréma zvolila onen
pověstný drastický projev prudkého
fyziologického osvobození. Martin, který měl trému ještě
větší, se potom mohl při představě celé situace
smíchy potrhat.
Takových prekérností ovšem každý 100mik
zažil více, než bývá v těch chvílích milo, že ano,
drazí kolegové spolupytlíci?
Někdy veselo není. Nemyslím
bezprostředně po operaci, to je dole každý. Myslím teď na





13
fůru těch malinkých i větších „kosmetických“
havárií, onen „konec světa“ stomických pre -
miantů, kdy potvora deprese na svou oběť
třese se...
A nakonec:
Na letošním CT (ConvaTec turné) vám chci
konečně představit pozdrav 100miků. 100mik
by přišel do místnosti, praštil čepicí
(nákupní taškou, aktovkou, prezidentským
kalašnikovem), vzápětí by se usmál a hlasem plným
sex-appealu by prohlásil: „Do pytle!“
s rychlou britskou úklonou podobnou laškovnému
klovnutí.
Ne? Do pytle!





14
Pohádka
Milé děti,
povím vám smutnou pohádku se šťastným
koncem. Byl jednou jeden brouk, neměl žádné
jméno a ostatní broučci se mu pořád smáli.
Volali na něj Mr. Nobody, Kapitán Nemo
nebo Xindl X. Záviděl všem Novákům, a že jich
je. Snil o jménech jako Novotný, Navrátil, Po -
korný nebo Donutil. Jednou se mu dokonce
zdál sen, že dostal k Vánocům krásné
jméno: Vánočník. Ale to byl jen sen. Bezejmenný
brouček chřadl, bledl, bylo mu špatně, bolelo
ho bříško. Jednoho dne dokonce objevil krev
ve stolici. V nemocnici v Motole ho
operovali a udělali mu vývod, aby mohl vyvádět jako
dřív. Na jeho drobné bobky mu pořídili takový
malinkatý pěkný sáček, aby bobíky neztrácel.
Ostatní broučci se na něj začali usmívat a on na
ně. Byl šťastný, a protože pořád ukazoval svůj
milovaný sáček, začali mu říkat brouk Pytlík.










16
V rádiu
Vážení posluchači,
zatím nám nepište. A už vůbec nám nepo -
sílejte výplody své experimentální poezie ani
své exkrementy literární.
Opakujeme, že si vážíme vašich zásilek s
obsahem vám drahocenným. Opravdu
oceňujeme, že nám posíláte všechny ty roztomilé
hygienické pytlíčky s vlahými pozdravy, které si
za klobouk nedáme, ale uložíme je do
speciálního archivu a seriózně spláchneme.










Toto je pouze náhled elektronické knihy.
Zakoupení její plné verze je možné v
elektronickém obchodě společnosti eReading.






       

internetové knihkupectví - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s.