načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Výživa v medicíně a dietetika -- Překlad 11. vydání - Heinrich Kasper

Elektronická kniha: Výživa v medicíně a dietetika -- Překlad 11. vydání
Autor:

Seznamuje s fyziologií příjmu potravy a s patofyziologickými procesy při různých onemocněních. Dále probírá poruchy výživy u onemocnění jednotlivých systémů nebo nozologických ...
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  932
+
-
Doporučená cena:  1 097 Kč
15%
naše sleva
31,1
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Počet stran: 592
Rozměr: 24 cm
Úprava: xiii, 572 stran : barev. ilustrace
Vydání: 1. české vyd.
Název originálu: Ernährungsmedizin und Diätetik
Spolupracovali: ve spolupráci s Waltrem Burghardtem
překlad Karel Procházka
Jazyk: česky
Médium: e-book
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-4533-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Seznamuje s fyziologií příjmu potravy a s patofyziologickými procesy při různých onemocněních. Dále probírá poruchy výživy u onemocnění jednotlivých systémů nebo nozologických jednotek.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Heinrich Kasper - další tituly autora:
Výživa v medicíně a dietetika -- Překlad 11. vydání Výživa v medicíně a dietetika
Kasper, Heinrich
Cena: 1 096 Kč
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Heinrich Kasper
Heinrich Kasper
Výživa v medicíně
a dietetika
Překlad 11. vydání
Výživa v medicíně a dietetika Překlad 11. vydání
• Ke krytí zvýšených nárokù na proteiny a energii u kriticky nemocných
mají vaky Olimel N9/N9E vyšší obsah bílkovinného dusíku
než jiné komerèní vaky
(1)
• Olimel N9/N9E dodává velké množství dusíku při minimalizaci
dodávky glukózy
(1)
• Olimel N9/N9E z dostupných komerèních vakù vykazuje
nejvyšší poměr mezi obsahem dusíku a objemem vody
(1)
• Odpovídá ESPEN guidelines pro chirurgii a intenzivní péèi
(2,3)
• NOVĚ dostupný v objemech 1000 ml a 2000 ml
Olimel N 9/ Olimel N9E
Tøíkomorové All-In-One vaky pro parenterální výživu
Zkrácené informace o léčivých přípravcích OLIMEL/PERIOLIMEL
Názvy přípravků: PERIOLIMEL N4E; OLIMEL N5E; OLIMEL N7E;
OLIMEL N9E; OLIMEL N9
Infuzní emulze
Kvalitativní a kvantitativní složení: Přípravky
OLIMEL/PERIOLIMEL jsou dodávány v 3komorových vacích. Léčivé látky: Olivae et
sojae oleum raffi natum, alaninum, argininum, acidum asparticum,
acidum glutamicum, glycinum, histidinum, isoleucinum, leucinum,
lysinum, methioninum, phenylalaninum, prolinum, serinum,
threoninum, tryptophanum, tyrosinum, valinum, natrii acetas trihydricus,
natrii glycerophosphas hydricus, kalii chloridum, magnesii chloridum
hexahydricum, calcii chloridum dihydricum, glucosum. Terapeutické
indikace: Přípravky OLIMEL/PERIOLIMEL jsou indikovány pro
parenterální výživu dospělých a dětí starších 2 let v případě, že perorální
nebo enterální výživa je nemožná, nedostatečná nebo
kontraindikovaná. Dávkování a způsob podání: Vzhled směsi po rekonstituci je
homogenní mléčně zbarvená emulze. U dospělých a dětí starších dvou
let věku Dávkování závisí na energetickém výdeji, klinickém stavu
pacienta a jeho schopnosti metabolizovat složky přípravků OLIMEL/
PERIOLIMEL, jakožto i další energii nebo proteiny podané perorálně/
enterálně. Proto je nutné zvolit velikost vaku s ohledem na tělesnou
hmotnost pacienta. Způsob a délka podávání Díky své nízké osmolaritě
je možné přípravek PERIOLIMEL podávat do periferní nebo centrální
žíly. Přípravky OLIMEL s vysokou osmolaritou pouze do centrální žíly.
Doporučená doba trvání infuze pro parenterální nutriční vak je mezi 12
a 24 hodinami. Pokud se podává přípravek dětem starším než 2 roky, je
nezbytné použít vak, jehož objem koresponduje s denním dávkováním.
Kontraindikace: Podávání přípravků OLIMEL/PERIOLIMEL je
kontraindikováno v následujících situacích: nedonošení novorozenci, kojenci
a děti mladší 2let, hypersenzitivita na vaječné proteiny, sójové nebo
arašídové proteiny nebo na kteroukoli léčivou nebo pomocnou látku
přípravku; vrozené abnormality metabolismu aminokyselin; závažná
hyperlipidémie nebo závažné poruchy metabolismu lipidů charakt
s elektrolyty navíc patologicky zvýšená plazmatická koncentrace sodíku,
draslíku, hořčíku, vápníku a/nebo fosforu. Zvláštní upozornění: Příliš
rychlé podání roztoků plné parenterální výživy může vést k závažným
nebo fatálním následkům. Infuzi je nutné okamžitě zastavit, pokud se
objeví jakékoli abnormální příznaky nebo symptomy alergické reakce (např.
pocení, horečka, třesavka, bolest hlavy, kožní vyrážka nebo dyspnoe).
K žádné složce vaku ani rekonstituované emulzi nepřidávejte žádný jiný
léčivý přípravek nebo látky bez předchozího ověření jejich kompatibility
a stability výsledného přípravku (především stability lipidové
emulze). Při zahájení intravenózní infuze je vyžadováno specifi cké klinické
monitorování. V průběhu léčby sledujte rovnováhu vody a elektrolytů,
osmolaritu séra, sérové triglyceridy (nesmí v průběhu infuze
překročit 3 mmol/l), acidobazickou rovnováhu, krevní glukózu, jaterní a
ledvinové testy, koagulaci a krevní obraz včetně destiček. Pravidelně
je nutné sledovat schopnost těla odstraňovat lipidy. U pacientů s
jaterní insufi ciencí používejte přípravek s opatrností kvůli riziku rozvoje
nebo zhoršení neurologických poruch spojených s hyperamonémií.
U pacientů s renální insufi ciencí používejte přípravek s opatrností,
zejména v případě hyperkalémie. U pacientů s poruchami
koagulace, anémií, diabetem mellitus a hyperlipidémií používejte přípravek
také s opatrností. Opatrnosti je třeba při podávání přípravku
PERIOLIMEL pacientům se zvýšenou osmolaritou, nedostatečnou funkcí
nadledvin, srdečním selháním nebo plicní dysfunkcí. Nepřipojujte
vaky do série, aby nedošlo ke vzduchové embolii reziduálním
vzduchem obsaženým v primárním vaku. V případě použití periferní žíly
u přípravku PERIOLIMEL se může vyvinout trombofl ebitida. Místo
zavedení katétru je nutné denně sledovat, zda se na něm nevyskytují místní
známky trombofl ebitidy. Interakce s jinými léčivými přípravky:
Přípravky OLIMEL/PERIOLIMEL nesmí být podávány současně s krví
stejným infuzním setem, neboť hrozí riziko pseudoaglutinace. Lipidy
mohou interferovat s výsledky určitých laboratorních testů (např. bilirubin,
laktátdehydrogenáza, saturace kyslíkem, krevní hemoglobin), pokud je
vzorek krve odebrán před odstraněním lipidů.. Dále nesmí být podávány
společně s antibiotikem ceftriaxonem, z důvodu rizika vzniku
precipitátů ceftriaxon-vapenatých solí. Přípravky s elektrolyty obsahují draslík.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat pacientům užívajících draslík šetřící
diuretika (např. amilorid, spironolacton, triamterene), inhibitory
angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE), antagonisty receptoru
angiotensinu II nebo imunosupresiva takrolimus nebo cyklosporin z pohledu
rizika hyperkalémie. Nežádoucí účinky: možné nežádoucí účinky
mohou nastat jako následek nevhodného použití (např. předávkování,
příliš vysoká rychlost infuze). Na začátku infuze může být kterýkoli
z následujících abnormálních příznaků (pocení, horečka, třes, bolest
hlavy, kožní vyrážka, dyspnoe) důvodem pro okamžité přerušení
podávání infuze. Časté nežádoucí účinky (≥1/100 až <1/10):
tachykardie, anorexie, hypertriglyceridémie, bolest břicha, průjem, nauzea,
hypertenze. Podmínky uchovávání: Uchovávejte v ochranném obalu.
Chraňte před mrazem. Registrační čísla: 76/389/10-C, 76/384/10-C,
76/385/10-C, 76/387/10-C, 76/388/10-C. Datum revize: 14.5.2014.
Držitel rozhodnutí o registraci: BAXTER CZECH spol. s r.o., Praha,
Česká republika
Úplné souhrny informací o léčivých přípravcích OLIMEL/PERIOLIMEL
naleznete na www.baxter-vpois.cz
Výdej léčivých přípravků vázán na lékařský předpis.
Přípravky Olimel nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění..
Kontakt: BAXTER CZECH spol. s r.o., Karla Engliše 3201/6, Praha 5
Tel. +420 225 774 111
Přípravky řady Olimel/Periolimel jsou charakterizovány obsahem dusíku v 1000ml (např. Periolimel N4E = 4g N/l, Olimel N5E, N7E, N9 = 5; 7 nebo9g N/l). Verze s elektrolyty jsou označeny E
1. SPCs OLIMEL N9(E), Kabiven, SmofKabiven,
NuTRIfl ex Lipid/Omega Special.
2. Singer P et al. Clin Nutr. 2009;28:387-400.
3. Braga M et al. Clin Nutr. 2009;28:378-386.
2014120










GRADA Publishing
Heinrich Kasper
Výživa v medicíně
a dietetika
Překlad 11. vydání





Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy
Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována
a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.
Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.
Heinrich Kasper
ve spolupráci s Waltrem Burghardtem
VýžiVa V medicíně a dietetika
Překlad 11. vydání
autoři:
Prof. Dr. med. Heinrich Kasper
Am Altenberg 34
97078 Würzburg Versbach
Dr. med. Walter Burghardt
Med. Universitätsklinik
Josef-Schneider-Str. 2
97080 Würzburg
Překlad:
MUDr. Karel Procházka
Spolupráce na redakčním zpracování:
MUDr. Dita Kašparová
This 11
th
edition of Ernährungsmedizin und Diätetik by Heinrich Kasper und Walter
Burghardt is published by arrangement with Elsevier GmbH, Urban & Fischer Munich.
Přeloženo z německého originálu Heinrich kasper, Walter Burghardt: Ernährungsmedizin und
Diätetik, 11. vydání (ISBN 978-3-437-42012-2), a vydáno se souhlasem Elsevier GmbH, Urban
& Fischer Munich.
alle Rechte vorbehalten
11. Auflage 2009
© Elsevier GmbH, München
Translation © Grada Publishing, a.s., 2015
Cover Photo © fotobanka allphoto, 2015
Vydala Grada Publishing, a.s.
U Průhonu 22, Praha 7
jako svou 5758. publikaci
Odpovědný redaktor Mgr. Luděk Neužil
Sazba a zlom Jan Šístek
Počet stran 592
1. české vydání, Praha 2015
Vytisklo Tisk Centrum s.r.o., Moravany
Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými
známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno.
Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny
s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné
právní důsledky.
iSBn 978-80-247-4533-6
iSBn 978-80-247-9658-1 (pro formát pdf)





V Obsah
Obsah
Předmluva k 11. vydání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XIII
Poznámka redakce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XIII
1 Energetická potřeba, živiny, složky potravy, trávení,
resorpce a metabolismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
1.1 Přívod energie, energetická potřeba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
1.2 Sacharidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4
1.3 Tuky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
1.3.1 Výše žádoucího přívodu tuků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
1.3.2 Esenciální mastné kyseliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
1.3.3 Trans-mastné kyseliny a konjugované izomery kyseliny linolové . 11
1.3.4 Trávení a resorpce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
1.3.5 Strukturované triglyceridy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
1.3.6 Náhražky tuků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
1.3.7 Eikosanoidy (prostaglandiny, prostacykliny, tromboxany,
leukotrieny) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
1.3.8 L-karnitin (kyselina β-OH-ω-tri metylaminomáselná) . . . . . . . . 23
1.4 Cholesterol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
1.5 Bílkoviny (proteiny) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
1.6 Nukleové kyseliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32
1.7 Vitaminy a sekundární rostlinné látky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
1.7.1 Vitaminy rozpustné v tucích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34
1.7.2 Vitaminy rozpustné ve vodě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42
1.7.3 Rizika a prospěch vysokého perorálního dávkování vitaminů,
vitaminových megadávek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48
1.7.4 Profylaktické a terapeutické účinky vysokých dávek vitaminů . . . 49
1.7.5 Látky chybně označované jako vitaminy, sekundární rostlinné
látky (phytochemicals) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52
1.8 Voda, minerály a stopové prvky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57
1.8.1 Voda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57
1.8.2 Minerální látky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62
1.8.3 Stopové prvky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66
1.9 Alkohol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78
1.9.1 Příprava, resorpce, eliminace, toxické účinky . . . . . . . . . . . . 78
1.9.2 Zneužívání alkoholu a závislost na alkoholu . . . . . . . . . . . . . 81
1.9.3 Vliv alkoholismu na pokrytí energetické potřeby a potřeby
živin, na vývoj orgánových onemocnění a pravděpodobnou
délku života . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83
1.10 Mikroflóra trávicího ústrojí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89
1.10.1 Proximální úsek trávicích cest . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89
1.10.2 Tenké střevo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92
1.10.3 Tlusté střevo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92
1.11 Balastní látky (rostlinné vlákniny, vlákniny, „dietary fibers“) . . . . . . . . . 92
1.11.1 Definice, složení, vlastnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92





Obsah VI
1.11.2 Výše přívodu, doporučený přívod . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95
1.11.3 Vliv na dobu pasáže střevem, na hmotnost stolice a na motilitu
tlustého střeva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98
1.11.4 Bakteriální dekompozice (fermentace) balastních látek, mastné
kyseliny s krátkým řetězcem, střevní flóra . . . . . . . . . . . . . . 99
1.11.5 Ovlivnění metabolických funkcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101
2 Zdravá výživa – přínos ke snížení rizika onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . 107
2.1 Význam jednotlivých živin a potravin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112
2.1.1 Tuk v potravě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112
2.1.2 Cukr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113
2.1.3 Maso . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116
2.2 Možnosti profylaktického působení živin a potravin . . . . . . . . . . . . 118
2.2.1 Obohacování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118
2.2.2 Suplementy (potravinové doplňky) . . . . . . . . . . . . . . . . 118
2.2.3 Funkcionální potraviny (functional food) . . . . . . . . . . . . . 119
2.3 Výživa a stáří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127
2.3.1 Výživa a stárnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128
2.3.2 Karenční výživa ve stáří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131
3 Onemocnění orgánů trávicího ústrojí

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139
3.1 Intolerance potravin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139
3.2 Jícen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147
3.2.1 Poruchy polykání a funkční poruchy jícnu . . . . . . . . . . . . . 148
3.2.2 Karcinom jícnu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152
3.2.3 Divertikl jícnu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152
3.3 Žaludek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152
3.3.1 Funkční dyspepsie (dráždivý žaludek, neulcerózní dyspepsie) . . 154
3.3.2 Gastritida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154
3.3.3 Žaludeční vřed a dvanáctníkový vřed . . . . . . . . . . . . . . . 155
3.3.4 Karcinom žaludku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160
3.3.5 Stav po operaci žaludku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160
3.4 Tenké střevo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163
3.4.1 Akutní a chronická enteritida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167
3.4.2 Syndrom získané imunodeficience (AIDS) . . . . . . . . . . . . 169
3.4.3 Regionální enteritida (Crohnova choroba) . . . . . . . . . . . . . 172
3.4.4 Celiakie (endemická sprue, glutenem indukovaná enteropatie) . . 182
3.4.5 Tropická sprue . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184
3.4.6 Syndrom deficitu laktázy (malabsorpce laktózy,
nesnášenlivost mléčného cukru) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185
3.4.7 Syndrom enterální ztráty bílkovin (exsudativní enteropatie,
idiopatická hypoproteinémie) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187
3.4.8 Cholagenní průjem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188
3.4.9 Malabsorpce fruktózy a sorbitolu, malabsorpce
glukózo-galaktózová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189
3.4.10 Střevní alergie (alergie na potraviny, enteritis allergica,
gastrointestinopathia allergica) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189
3.4.11 A-β-lipoproteinémie (akantocytóza) . . . . . . . . . . . . . . . . 194
3.4.12 Syndrom slepé kličky (blind-loop syndrom) . . . . . . . . . . . . 194
3.4.13 Syndrom Cronkhietův a Canadové . . . . . . . . . . . . . . . . . 195
3.4.14 Syndrom krátkého střeva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195





VII Obsah
3.5 Tlusté střevo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197
3.5.1 Funkční poruchy tlustého střeva . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200
3.5.2 Chybné bakteriální osídlení tlustého střeva . . . . . . . . . . . . 206
3.5.3 Divertikly tlustého střeva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207
3.5.4 Anální fisura a solitární vřed rekta . . . . . . . . . . . . . . . . . 208
3.5.5 Ulcerózní kolitida (colitis ulcerosa) . . . . . . . . . . . . . . . . 208
3.5.6 Totální kolektomie, ileostomie, pouch-anální anastomóza,
pouchitida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210
3.5.7 Akutní apendicitida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211
3.5.8 Kolorektální adenomy a karcinomy . . . . . . . . . . . . . . . . 211
3.5.9 Bariérová funkce a translokace . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211
3.6 Exokrinní pankreas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212
3.6.1 Akutní pankreatitida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 213
3.6.2 Chronická pankreatitida a insuficience zevně sekretorické
činnosti pankreatu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214
3.6.3 Výživové faktory a vznik onemocnění pankreatu . . . . . . . . . 219
3.6.4 Mukoviscidóza (cystická fibróza) . . . . . . . . . . . . . . . . . 221
3.6.5 Význam triglyceridů se středně dlouhými mastnými kyselinami
(MCT) v dietetické léčbě gastroenterologických onemocnění . . . 222
3.7 Játra a žlučové cesty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 223
3.7.1 Virová hepatitida (hepatitis infectiosa, akutní hepatitida) . . . . . 226
3.7.2 Chronická hepatitida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 226
3.7.3 Jaterní cirhóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227
3.7.4 Jaterní steatóza (tuková játra) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 235
3.7.5 Alkoholová steatohepatitida (ASH) . . . . . . . . . . . . . . . . 238
3.7.6 Nealkoholová steatohepatitida (NASH) . . . . . . . . . . . . . . 238
3.7.7 Hemochromatóza (siderofilie) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239
3.7.8 Wilsonova choroba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239
3.7.9 Onemocnění žlučových cest . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239
4 Choroby přeměny látkové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 245
4.1 Obezita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 245
4.1.1 Incidence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 246
4.1.2 Příčiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 248
4.1.3 Relativní tělesná hmotnost a očekávaná délka života . . . . . . . 252
4.1.4 Relativní tělesná hmotnost a průvodní choroby . . . . . . . . . . 254
4.1.5 Obezita jako rizikový faktor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254
4.2 Metabolický syndrom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 273
4.3 Diabetes mellitus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 276
4.3.1 Diabetes mellitus typu 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 277
4.3.2 Diabetes mellitus typu 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 278
4.3.3 Komplikace diabetu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 280
4.3.4 Terapie diabetu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 283
4.4 Hyperlipoproteinémie, ateroskleróza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 299
4.4.1 Polygenní forma hypercholesterolémie . . . . . . . . . . . . . . 303
4.4.2 Monogenní formy hypercholesterolémie . . . . . . . . . . . . . 304
4.4.3 Další poruchy tukového metabolismu (dyslipidémie) . . . . . . . 304
4.4.4 Ateroskleróza a infarkt myokardu . . . . . . . . . . . . . . . . . 304
4.5 Hyperurikémie a dna (arthritis urica) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 331
4.6 Vzácné metabolické choroby přístupné terapii dietou . . . . . . . . . . . . 334
4.6.1 Fenylketonurie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 334





Obsah VIII
4.6.2 Onemocnění javorového sirupu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 335
4.6.3 Vrozené poruchy metabolismu sacharidů . . . . . . . . . . . . . 335
4.6.4 Akutní intermitentní jaterní porfyrie . . . . . . . . . . . . . . . . 336
4.6.5 Vrozené poruchy lipidového metabolismu . . . . . . . . . . . . . 336
4.6.6 Vrozené poruchy metabolismu železa a mědi . . . . . . . . . . . 336
4.6.7 Favismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 336
4.6.8 Homocysteinurie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 337
5 Onemocnění ledvin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 339
5.1 Akutní difuzní glomerulonefritida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 339
5.2 Chronická glomerulonefritida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 340
5.3 Nefrotický syndrom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 340
5.4 Těhotenská nefropatie (nephropathia gravidarum) . . . . . . . . . . . . . . 341
5.5 Diabetická nefropatie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 342
5.6 Glomerulopatie sdružená s obezitou, obezita a již přítomná
onemocnění ledvin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 342
5.7 Hyperlipoproteinémie, hyperhomocysteinémie a deficit antioxidancií . . . 342
5.8 Akutní selhání ledvin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 343
5.9 Chronická insuficience ledvin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 343
5.10 Nefrolitiáza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 351
6 Hypertenze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 355
7 Onemocnění myokardu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 365
7.1 Edém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 366
7.2 Insuficience myokardu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 366
7.3 Kardiální kachexie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 367
7.4 Poruchy srdečního rytmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 368
8 Onemocnění kostí a kloubů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 371
8.1 Osteoporóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 371
8.2 Revmatická onemocnění kloubů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 380
8.3 Artrózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 383
9 Štítná žláza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 387
10 Plíce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 391
10.1 Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) . . . . . . . . . . . . . . . . 392
10.2 Bronchiální astma (asthma bronchiale) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 393
10.3 Mukoviscidóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 395
11 Neurologická onemocnění, poruchy chování, mozková výkonnost . . . . . . . 397
11.1 Migréna, vazomotorická bolest hlavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 398
11.2 Roztroušená skleróza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 400
11.3 Parkinsonova choroba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 402
11.4 Alzheimerova choroba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 403
11.5 Apoplexie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 405
11.6 Vaskulární demence, multiinfarktová demence . . . . . . . . . . . . . . . 408
11.7 Epilepsie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 410
11.8 Hyperkinetický syndrom (minimální cerebrální dysfunkce – ADHD) . . . . 411
11.9 Syndrom neklidných nohou (restless legs syndrome) . . . . . . . . . . . . 412





IX Obsah
11.10 Chronický syndrom únavy (chronic fatigue syndrome) . . . . . . . . . . . 412
11.11 Mozková výkonnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 413
11.12 Poruchy nálady, spánku, chuti k jídlu a pocitu nasycení, deprese . . . . . . 414
11.13 Psychogenní poruchy příjmu potravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416
11.13.1 Mentální anorexie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416
11.13.2 Mentální bulimie (bulimia nervosa) . . . . . . . . . . . . . . . . 417
11.13.3 Atletická anorexie (anorexia athletica) . . . . . . . . . . . . . . . 418
11.13.4 Orthorexia nervosa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 418
11.13.5 Pica syndrom (pikacismus) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 418
12 Onemocnění kůže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 421
12.1 Maligní kožní tumory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 421
12.2 Neurodermatitida (atopická dermatitida, atopický ekzém,
endogenní ekzém) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 422
12.3 Psoriáza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 427
12.4 Dermatitis herpetiformis Duhring . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 429
12.5 Akné (acne vulgaris) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 430
12.6 Kopřivka (urticaria) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 431
12.7 Sklerodermie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 431
12.8 Malnutrice (podvýživa) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 431
12.9 Solární dermatitida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 432
12.10 Chronické rány a vředy (bércový vřed, dekubitus) . . . . . . . . . . . . . 432
13 Onemocnění oka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 433
13.1 Katarakta (šedý zákal) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 433
13.2 Degenerace makuly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 434
14 Zdravé zuby a výživa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 437
14.1 Zubní kaz, karies . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 437
14.2 Onemocnění parodontu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 441
14.3 Halitóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 441
15 Těhotenství a gynekologická onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 443
15.1 Výživa v těhotenství a v období kojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 443
15.2 Funkce orgánů trávicího ústrojí a látkové přeměny . . . . . . . . . . . . . 445
15.3 Gestózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 447
15.4 Premenstruační syndrom a dysmenorea . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 448
15.5 Gynekologické karcinomy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 448
16 Výživa a vznik tumorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 449
16.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 449
16.2 Patofyziologické, patobiochemické a experimentální poznatky . . . . . . . 453
16.2.1 Antioxidační mikroživiny, vitaminy, minerální látky . . . . . . . 453
16.2.2 Tuky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 457
16.2.3 Proteiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 461
16.2.4 Sacharóza a laktóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 462
16.2.5 Balastní látky a rezistentní škrob . . . . . . . . . . . . . . . . . . 463
16.2.6 Alkohol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 464
16.2.7 Obezita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 465
16.2.8 Karcinogeny vznikající při výrobě, skladování, konzervaci
a přípravě potravin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 466





Obsah X
16.3 Tumory orgánů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 468
16.3.1 Jícen, orofarynx a larynx . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 468
16.3.2 Karcinom žaludku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470
16.3.3 Karcinom tlustého střeva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 472
16.3.4 Karcinom rekta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 474
16.3.5 Karcinom pankreatu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 474
16.3.6 Karcinom jater . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 475
16.3.7 Karcinom prsu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 475
16.3.8 Karcinom endometria . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 476
16.3.9 Karcinom ovaria . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 476
16.3.10 Karcinom děložního čípku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 476
16.3.11 Karcinom prostaty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 476
16.3.12 Karcinom močového měchýře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 477
16.3.13 Bronchiální karcinom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 478
16.4 Všeobecná doporučení pro výživu k snížení rizika rakoviny . . . . . . . . 478
17 Výživa nemocných s tumory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 481
17.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 481
17.2 Kachexie při tumorech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 481
17.3 Terapie výživou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 482
18 Umělá výživa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 487
18.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 487
18.2 Zjištění stavu výživy (status výživy) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 488
18.2.1 Antropometrická měření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 488
18.2.2 Analýza bioelektrické impedance (BIA) . . . . . . . . . . . . . . 488
18.2.3 Metody pro posouzení pokrytí biologické potřeby bílkovin . . . . 489
18.2.4 Indikátory pro posouzení stavu výživy . . . . . . . . . . . . . . . 489
18.3 Umělá enterální výživa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 490
18.3.1 Speciální techniky a indikace zvláštní výživy . . . . . . . . . . . 491
18.3.2 Plně vyvážené diety . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 492
18.3.3 Plně vyvážené diety, upravené pro určité obtíže a choroby . . . . 492
18.3.4 Nízkomolekulární umělé diety . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 494
18.3.5 Komplikace umělé enterální výživy . . . . . . . . . . . . . . . . 495
18.3.6 Enterální versus parenterální umělá výživa . . . . . . . . . . . . 496
18.4 Parenterální výživa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 497
18.4.1 Energetická potřeba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 497
18.4.2 Sacharidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 498
18.4.3 Tuky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 499
18.4.4 Aminokyseliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 500
18.4.5 Provedení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 501
18.4.6 Karenční stavy při parenterální výživě . . . . . . . . . . . . . . 501
18.4.7 Komplikace parenterální výživy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 501
18.4.8 Parenterální výživa a funkce střeva . . . . . . . . . . . . . . . . 502
18.4.9 Metabolismus po stresu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 503
19 Výživa v perioperačním období a transplantace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 505
19.1 Výživa v perioperačním období . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 505
19.2 Výživa a transplantace orgánů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 507
20 Vegetariánské formy stravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 511





XI Obsah
20.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 511
20.2 Zásobení živinami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 511
20.2.1 Železo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 511
20.2.2 Vitamin B
12
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 512
20.2.3 Bílkoviny, vápník, zinek, vitamin D, ω-3 mastné kyseliny
s dlouhým řetězcem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 512
20.3 Vegetariánská výživa v dětství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 513
20.4 Alergie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 514
20.5 Doporučení o výživě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 514
20.6 Vegetariánské formy výživy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 514
20.6.1 Plnohodnotná výživa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 514
20.6.2 Výživa potravinami v přírodním stavu . . . . . . . . . . . . . . . 515
20.6.3 Syrová rostlinná strava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 516
20.7 Hodnocení vegetariánské výživy z lékařského hlediska . . . . . . . . . . . 517
20.7.1 Ovlivnění metabolismu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 518
20.7.2 Ovlivnění trávicího ústrojí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 519
21 Alternativní formy stravy a „marginální diety“ (outsider-diets) . . . . . . . . . 521
21.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 521
21.2 Makrobiotika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 524
21.3 Schnitzerova strava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 526
21.4 Hayova oddělovaná strava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 526
21.5 Na bílkoviny chudá strava podle Wendta . . . . . . . . . . . . . . . . . . 527
21.6 Strava chudá na sacharidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 527
21.7 Diety pro terapii maligních tumorů („protirakovinové diety“,
„tumorové diety“) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 528
21.7.1 Nezdůvodněná doporučení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 529
21.7.2 Vědecké posouzení některých aspektů „protirakovinných diet“ . . 530
21.8 Léčebné hladovky a energetické chudé diety . . . . . . . . . . . . . . . . 533
21.9 Další marginální diety . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 534
22 Škodliviny v potravinách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 537
22.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 537
22.2 Přísady, zbytky a znečištěniny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 537
22.3 Látky biologického původu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 539
22.4 Mykotoxiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 540
22.5 Pesticidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 542
22.6 Polychlorované bifenyly (PCB) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 543
22.7 Dioxiny a furany . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 543
22.8 Kumarol a skořice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 544
22.9 Těžké kovy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 544
22.10 Nitráty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 545
22.11 Látky s estrogenní aktivitou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 546
22.12 Syntetické náhražky pižma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 547
22.13 Akrylamid . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 547
22.14 Radioaktivní látky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 547
22.15 Ozáření potravin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 548
22.16 Mnohočetná senzitivita na chemické látky (multiple chemical sensivity
syndrome) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 548





Obsah XII
23 Potraviny připravené genovou technologií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 551
23.1 Význam genové technologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 551
23.2 Příklady organismů pozměněných genovou technologií . . . . . . . . . . 551
23.3 Rizika použití potravin pozměněných genovou technologií . . . . . . . . . 552
Tabulka koeficientů pro převod hodnot látek do jednotek používaných v ČR . . . 554
Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 555





XIII Předmluva k 11. vydání
Předmluva k 11. vydání
Pro zvyšující se zájem o otázky nutriční
medicíny a pro příval nových a pro praxi důležitých
poznatků bylo již za tři roky po vyjití 10. vydání
nutné koncipovat vydání nové.
Ve všech věkových skupinách trvale přibývá
onemocnění závislých na výživě, především
obezity a z ní vyplývajících následných nemocí.
Objasňování problémů výživy a poradenská
činnost proto vyžadují stále větší počet
erudovaných odborných nutricionistů, informovaných
o aktuálním stavu vědění. Totéž platí pro lékaře,
protože erudice v nutriční medicíně během studia
medicíny je nedostačující. Fundované znalosti
nutricionistiky stále nabývají na důležitosti,
zejména pro lékaře v oblasti všeobecné medicíny
a vnitřního lékařství; což dokumentuje např.
skutečnost, že – podle údajů Spolkové
lékařské komory – Německá akademie pro nutriční
medicínu v tomto oboru lékařství vyškolila od
svého založení již 3500 lékařů.
Rozdělení kapitol bylo ponecháno i v tomto
vydání stejné jako v desátém vydání. Kapitoly
3 a 4 (gastroenterologie a onemocnění látkové
přeměny) poprvé přepracoval výhradně dr.
Walter Burkhardt, primář interní kliniky ve
Würzburgu a vedoucí lékař odborné dietetické
školy ve Würzburgu. Rozsah některých kapitol
se na základě nových poznatků a výsledků
klinických studií musel podstatně rozšířit. To platí
především pro relace mezi ω-3 a ω-6 mastnými
kyselinami, pro význam střevní mikroflóry
a pro možnosti regulace této mikroflóry
probiotiky a prebiotiky a pro podávání vitaminů ve
vysokých dávkách, převyšujících doporučené
a potřebné denní dávky.
Aby se rozsah knihy dal přesto udržet v
daných mezích, bylo ve prospěch zařazení
aktuálních poznatků třeba vypustit dosavadní druhý
díl „Praxe nutriční terapie a prevence“.
Za spolupráci děkujeme nakladatelství Urban
& Fischer, zejména paní Dr. med. Anne-Kristin
Schulze a panu Gattnarzikovi.
Prof. Dr. med. Heinrich Kasper
Poznámka redakce
Části textu označené po straně šedou svislou
čarou (obdobně jako tyto odstavce) byly nově
vloženy nebo upraveny oproti originálu knihy
zdravotnickou redakcí nakladatelství Grada
Publishing.
Jedná se zejména o následující případy:
a) Originální text zahraniční publikace, jejíž
překlad máte v rukou, odkazuje v některých
bodech na webové stránky zahraničního
nakladatele, kde je další pokračování textu.
Protože se tak publikace stává závislou na
dosažitelnosti internetu, nejdůležitější části
těchto odkazů jsme přeložili a začlenili
přímo do textu překladu.
b) V originálním textu jsou pod čarou uváděny
kontakty na některé organizace, spolky a
společnosti, které např. pomáhají nemocným
s určitou chorobou. Pro domácího čtenáře
tento odkaz ztrácí význam, proto jsme se ho
pokusili nahradit domácím ekvivalentem,
pokud se nám ho podařilo běžným způsobem
dohledat.
c) Hodnoty některých látek jsou v originále
publikace uvedeny v jednotkách, které se u nás
již nepoužívají. Pokud autor sám v původním
textu neuvádí hodnoty v jednotkách u nás
platných, vyznačili jsme je kurzívou a pro
jejich převod uvádíme tabulku koeficientů
na straně 554.
d) Tabulku na straně 299 jsme modifikovali
podle údajů České diabetologické společnost.
e) Literaturu originální publikace, která je
značně rozsáhlá, a zvyšovala by tak objem
publikace, naleznete na www.grada.cz u této
publikace.










1
KAPITOLA
1
Energetická potřeba,
živiny, složky potravy,
trávení, resorpce
a metabolismus
Od poloviny třicátých let minulého století pu -
blikují národní i mezinárodní grémia různá
doporučení, týkající se přívodu živin a energie.
Cílem těchto doporučení primárně bylo
předejít u zdravého člověka nedostatku energie
a esenciálních živin, a tak zaručit optimální
psychickou a fyzickou výkonnost. Při
zvyšujících se znalostech o významu určitých
živin a složek potravy (např. balastních látek,
sekundárních rostlinných látek aj.) pro profylaxi
chorob (např. o významu polynenasycených
mastných kyselin pro ochranu před
degenerativními cévními chorobami anebo o významu
antioxidantů pro ochranu před oxidačním
stresem) se později přidružila i hlediska
preventivního lékařství.
V návaznosti na Recommended Dietary
Allowances (RDA), poprvé publikovaných
v USA roku 1941, vznikla – poprvé v roce
1956 – Doporučení o přívodu energie a potravy
(Empfehlungen für die Energie- und
Nährstoffzufuhr) Německé společnosti pro výživu
(Deutsche Gesellschaft für Ernährung – DGE).
Množství nových poznatků, získaných v
minulých desetiletích si opakovaně vyžádalo nová
vydání s úpravami jednotlivých doporučení podle
nejnovějšího stavu vědění. Tato doporučení byla
roku 2000 nahrazena vydáním Referenčních
hodnot pro přívod potravy (Referenzwerte für
Nahrungszufuhr). Tato publikace obsahuje
doporučené hodnoty, a byla vydána společně
Společnostmi pro výživu v Německu (DGE),
Rakousku (ÖGE) a Švýcarsku (SGE/SVE). Jako
zkrácené označení, odpovídající mezinárodně
běžným označením těchto zemí, se nabízí pro
Německo (D), pro Rakousko (A) a pro
Švýcarsko (CH), tedy D-A-CH-referenční hodnoty
(D-A-CH-Referenzwerte).
S výjimkou doporučených hodnot pro
přísun energie jde u referenčních hodnot o taková
množství, o nichž se předpokládá, že před
poruchami zdraví, podmíněnými výživou, ochrání
téměř všechny osoby dané populace, a že u této
skupiny zajistí plnou výkonnost. Nadto mají tato
množství vytvořit určitou rezervu, která je při
náhlém zvýšení požadavků okamžitě k dispozici
bez újmy na zdraví. Zkušenosti ukazují, že dané
referenční hodnoty pro zdravé osoby těmto
požadavkům ve střední Evropě odpovídají.
Referenční hodnoty se nevztahují na přívod
potravy u osob nemocných a u rekonvalescentů.
S výjimkou jodu také nedostačují znovu naplnit
vyprázdněná depa u osob podvyživených.
1.1 Přívod energie, energetická
potřeba
Zdroji energie jsou sacharidy, lipidy,
bílkoviny a alkohol. Měrnou jednotkou energie je
joule anebo dříve používaná kalorie. Jedna
kilokalorie (kcal) odpovídá 4,184 kilojoulům
(kJ). Obě měrné jednotky se dají vzájemně
převádět takto:
• 1 kJ = 0,239 kcal
• 1000 kJ = 239 kcal
• 1 MJ (megajoule) = 239 kcal
• 1 kcal = 4,184 kJ
• 1000 kcal = 4184 kJ
• 1000 kcal = 4,184 MJ
Vezmeme-li v úvahu nepatrné ztráty energie
stolicí a ztráty ve formě močoviny a jiných
dusíkatých konečných zplodin metabolismu
bílkovin močí, pak pro jednotlivé zdroje energie,
které má organismus k dispozici, platí
přibližně tyto energetické hodnoty (tato množství
spalného tepla):
• 17 kJ nebo 4 kcal/g sacharidů
• 38 kJ nebo 9 kcal/g tuků
• 17 kJ nebo 4 kcal/g bílkovin
• 30 kJ nebo 7 kcal/g alkoholu
KAPITOLA
1





Energetická potřeba, živiny, složky potravy, trávení, resorpce a metabolismus 2
1
Nejednotné jsou názory na otázku, zda alkohol
je možné považovat za rovnocenný se sacharidy,
pokud jde o jeho účinek na šetření bílkovin
a dodávku energie svalovému metabolismu při
udržování tělesné teploty.
WHO vydala toto souhrnné posouzení dané otázky: Podařilo
se dokázat, že při mírném přívodu alkoholu se převážná část
energie využije pro svalovou činnost a pro udržení tělesné
teploty. Při částečném nahrazení sacharidů nebo tuků
v dietě izoenergetickým množstvím alkoholu bylo zjištěno,
že alkohol také udržuje tělesnou hmotnost.
Organismus může alkohol v omezené míře spálit.
Jestliže se zdravému, normálně vyživenému
dospělému člověku podá během 24 hodin méně
než 2 g alkoholu na 1 kg tělesné hmotnosti,
zoxiduje se asi 100 mg/kg/h. Muž s hmotností
65 kg resp. žena s hmotností 55 kg tak může
denně pokrýt zhruba 2,9 MJ (700 kcal) resp.
2,2 MJ (525 kcal) alkoholem.
Podle Prioly a Liebera [197] dekomponuje zhruba 25 %
požitého alkoholu mikrozomální etanoloxidázový systém.
Jak ukázaly pokusy na zvířatech, vyžaduje tento metabolický
postup přívod dodatečné energie. Výzkumné práce u lidí
tyto nálezy potvrdily. Nahrazení 50 % celkového množství
energie v potravě alkoholem způsobilo ztrátu hmotnosti.
Jestliže pokusné osoby s konstantní hmotností dostávaly
navíc izoenergetické množství buď alkoholu, anebo čokolády,
pak skupina, která dostávala čokoládu navíc, na hmotnosti
přibyla, skupina s alkoholem navíc nikoli (viz kap. 1.9).
energetická potřeba vyplývá ze součtu
bazálního anebo klidového energetického výdeje
(basal metabolic rate – BMR), na který připadá
asi 50–70 % spotřeby energie, výdeje
vynaloženého na pracovní výkon, podílu připadajícího na
termogenezi (asi 8–10 % celkové spotřeby při
smíšené stravě), energie pro adaptaci na určité
životní podmínky, např. na emocionální stres,
a výdeje na růst, těhotenství a kojení.
Protože energetické nároky u různých osob
při téže činnosti závisí na tělesné hmotnosti,
pohlaví a věku, vznikla mezinárodní
standardizace se vztažením energetické přeměny k
bazálnímu metabolismu. Ta již bere v úvahu vliv
tělesné hmotnosti, pohlaví a věku na konečnou
výši energetické potřeby. Jako měřítko střední
denní potřeby energie zavedla WHO „physical
activity level“ (PAL). Je to podíl 24hodinové
energetické spotřeby (Energie-Umsatz, EU)
klidového energetického metabolismu (bazál -
ního metabolismu – Grund-Umsaz, GU): tedy
PAL = EU/GU. Výšku PAL podstatně ovlivňuje
tělesná aktivita. PAL však není jen měřítko pro
fyzickou aktivitu v zaměstnání a v osobním
volnu, ale zahrnuje celkovou denní potřebu
energie (EU), včetně doby v klidu a spánku.
Celodenní energetická potřeba se tak
odpovídajícím způsobem definuje jako
EU = PAL · GU.
Tento způsob výpočtu byl umožněn teprve
tehdy, kdy byla k dispozici metoda pracující
s molekulami vody s dvojím stabilním
označením (DLW-metoda) pro měření energetického
výdeje u sledovaných osob za přirozených
pracovních a životních podmínek. Referenční
hodnoty D-A-CH pro přívod energie vycházejí
z této nové možnosti výpočtů (tab. 1.1).
Příklad výpočtu denní energetické potřeby:
Žena v domácnosti pracuje 8 hodin s
průměrným vynaložením energie 2,4 · BMR, 8 hodin
vykonává další činnosti s průměrným
vynaložením energie ve výši 1,6 · BMR a spí 8 hodin
při 0,95 · BMR; z toho plyne střední denní
energetická potřeba (2,4 · 8 + 1,6 · 8 + 0,95 ·
8) : 24 = 1,65 · MBR.
Jako bazální metabolismus (GU, BMR),
klidový energetický výdej, označujeme
energetický výdej klidně ležícího člověka za 12
hodin po posledním jídle při konstantní teplotě
místnosti 20 °C. Toto množství energie je
nutné pro činnost srdce, dýchací pohyby, činnost
mozku atd. Výše GU závisí na pohlaví a věku.
Průměrně dosahuje např. u osmnáctiletých
mužů 7500 kJ (1800 kcal), u stejně starých žen
6700 kJ (1600 kcal), u pětasedmdesátiletých
mužů 5900kJ (1400 kcal) a u stejně starých
žen 5400 kJ (1300 kcal).
Méně náročné jsou předpoklady pro
stanovení energetického výdeje v klidu nalačno
(Ruhe-Nüchtern-Umsatz – RNU). Ten bývá
asi o 6–10 % nad GU. Stanovuje se přibližně
12 h po posledním jídle při pokojové teplotě
a u pohodlně sedící osoby.
U dospělého při mírné tělesné práci připadá
asi 50–60 % celkové energetické potřeby na
GU resp. RNU.





3 Přívod energie, energetická potřeba
1
Vyšetřování energetické bilance je u člověka obtížné.
Zatímco u pokusných zvířat se v každém okamžiku najde
přímá korelace mezi přívodem a výdejem energie, nedá se
taková korelace prokázat u člověka. Jak ukazuje obr. 1.1,
u 12 sledovaných zdravých osob nebyla nalezena korelace
denního přívodu energie a denního výdeje energie (na
rozdíl od situace u pokusných zvířat). Korelaci těchto dvou
veličin se nepodařilo najít ani při dvoutýdenním sledování.
Naměřená energetická nerovnováha dosáhla během
doby sledování až 3,4 MJ (800 kcal) denně. Na základě jiných
nálezů je třeba předpokládat, že u většiny lidí je vyrovnané
bilance mezi příjmem a výdejem energie dosaženo vždy
v 7–10tidenních periodách.
Zvýšení výkonu je velmi variabilní a u
muže o hmotnosti 70 kg dosahuje průměrně
asi 420 kJ/h (100 kcal/h) vsedě, 840 kJ/h
(200 kcal/h) při procházkové chůzi a 4600 kJ/h
(1100 kcal/h) při stoupání do schodů. Zvýšeny
jsou hodnoty GU resp. RNU zejména při
hyperfunkci štítné žlázy.
Podle izodynamického zákona, který publikoval roku
1902 Rubner, se živiny mohou vzájemně svým energetickým
obsahem zastupovat. („Na zdroji energie – ať jsou to bílkoviny,
tuky nebo sacharidy – nezáleží, záleží jenom na uspokojení
energetické potřeby.“ M. Rubner, 1902).
Izodynamický zákon doznal na základě novějších
poznatků určitá omezení. Již po mnoho let je
známo, že nestravitelné sacharidy ze skupiny
balastních látek se působením flóry v bachoru
přežvýkavců mohou destruovat na
resorbovatelné nízkomolekulární látky, zejména na mastné
kyseliny s krátkým řetězcem. Tím se energie
této skupiny látek využije vysokou měrou.
Novější nálezy ukázaly, že také střevní
flóra člověka v nezanedbatelné míře destruuje
balastní látky na mastné kyseliny s krátkým
řetězcem, především na kyselinu máselnou,
octovou a propionovou, a že se tyto
produkty sliznicí tlustého střeva resorbují a jsou tak
k dispozici jako zdroje energie. Má se zato, že
při stravě běžné v západoevropských zemích
dává syntéza mastných kyselin z balastních látek
působením bakterií v tlustém střevě k dispozici
155 kJ denně (37 kcal) [215]. Tato energie se
vypočítává podle údajů „fermentační rovnice“
(viz tab. 1.2). Tato rovnice vychází z molárních
Tab. 1.1 Příklady průměrné denní potřeby energie dospělých osob s různou aktivitou v zaměstnání a v osobním volnu [205]
aktivita v zaměstnání a ve volném časePAL
1,2
příklady
život převážně sedavý nebo v


       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2017 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist