načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Výživa v medicíně a dietetika -- Překlad 11. vydání - Heinrich Kasper

-6%
sleva

Elektronická kniha: Výživa v medicíně a dietetika -- Překlad 11. vydání
Autor:

Seznamuje s fyziologií příjmu potravy a s patofyziologickými procesy při různých onemocněních. Dále probírá poruchy výživy u onemocnění jednotlivých systémů nebo nozologických ...
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  1 097 Kč 1 031
+
-
34,4
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 592
Rozměr: 24 cm
Úprava: xiii, 572 stran : barev. ilustrace
Vydání: 1. české vyd.
Název originálu: Ernährungsmedizin und Diätetik
Spolupracovali: ve spolupráci s Waltrem Burghardtem
překlad Karel Procházka
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-4533-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Seznamuje s fyziologií příjmu potravy a s patofyziologickými procesy při různých onemocněních. Dále probírá poruchy výživy u onemocnění jednotlivých systémů nebo nozologických jednotek.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Heinrich Kasper - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky
Heinrich Kasper Heinrich Kasper Výživa v medicíně a dietetika Překlad 11. vydání Výživa v medicíně a dietetika Překlad 11. vydání • Ke krytí zvýšených nárokù na proteiny a energii u kriticky nemocných mají vaky Olimel N9/N9E vyšší obsah bílkovinného dusíku než jiné komerèní vaky (1) • Olimel N9/N9E dodává velké množství dusíku při minimalizaci dodávky glukózy (1) • Olimel N9/N9E z dostupných komerèních vakù vykazuje nejvyšší poměr mezi obsahem dusíku a objemem vody (1) • Odpovídá ESPEN guidelines pro chirurgii a intenzivní péèi (2,3) • NOVĚ dostupný v objemech 1000 ml a 2000 ml Olimel N 9/ Olimel N9E Tøíkomorové All-In-One vaky pro parenterální výživu Zkrácené informace o léčivých přípravcích OLIMEL/PERIOLIMEL Názvy přípravků: PERIOLIMEL N4E; OLIMEL N5E; OLIMEL N7E; OLIMEL N9E; OLIMEL N9 Infuzní emulze Kvalitativní a kvantitativní složení: Přípravky OLIMEL/PERIOLIMEL jsou dodávány v 3komorových vacích. Léčivé látky: Olivae et sojae oleum raffi natum, alaninum, argininum, acidum asparticum, acidum glutamicum, glycinum, histidinum, isoleucinum, leucinum, lysinum, methioninum, phenylalaninum, prolinum, serinum, threoninum, tryptophanum, tyrosinum, valinum, natrii acetas trihydricus, natrii glycerophosphas hydricus, kalii chloridum, magnesii chloridum hexahydricum, calcii chloridum dihydricum, glucosum. Terapeutické indikace: Přípravky OLIMEL/PERIOLIMEL jsou indikovány pro parenterální výživu dospělých a dětí starších 2 let v případě, že perorální nebo enterální výživa je nemožná, nedostatečná nebo kontraindikovaná. Dávkování a způsob podání: Vzhled směsi po rekonstituci je homogenní mléčně zbarvená emulze. U dospělých a dětí starších dvou let věku Dávkování závisí na energetickém výdeji, klinickém stavu pacienta a jeho schopnosti metabolizovat složky přípravků OLIMEL/ PERIOLIMEL, jakožto i další energii nebo proteiny podané perorálně/ enterálně. Proto je nutné zvolit velikost vaku s ohledem na tělesnou hmotnost pacienta. Způsob a délka podávání Díky své nízké osmolaritě je možné přípravek PERIOLIMEL podávat do periferní nebo centrální žíly. Přípravky OLIMEL s vysokou osmolaritou pouze do centrální žíly. Doporučená doba trvání infuze pro parenterální nutriční vak je mezi 12 a 24 hodinami. Pokud se podává přípravek dětem starším než 2 roky, je nezbytné použít vak, jehož objem koresponduje s denním dávkováním. Kontraindikace: Podávání přípravků OLIMEL/PERIOLIMEL je kontraindikováno v následujících situacích: nedonošení novorozenci, kojenci a děti mladší 2let, hypersenzitivita na vaječné proteiny, sójové nebo arašídové proteiny nebo na kteroukoli léčivou nebo pomocnou látku přípravku; vrozené abnormality metabolismu aminokyselin; závažná hyperlipidémie nebo závažné poruchy metabolismu lipidů charakt s elektrolyty navíc patologicky zvýšená plazmatická koncentrace sodíku, draslíku, hořčíku, vápníku a/nebo fosforu. Zvláštní upozornění: Příliš rychlé podání roztoků plné parenterální výživy může vést k závažným nebo fatálním následkům. Infuzi je nutné okamžitě zastavit, pokud se objeví jakékoli abnormální příznaky nebo symptomy alergické reakce (např. pocení, horečka, třesavka, bolest hlavy, kožní vyrážka nebo dyspnoe). K žádné složce vaku ani rekonstituované emulzi nepřidávejte žádný jiný léčivý přípravek nebo látky bez předchozího ověření jejich kompatibility a stability výsledného přípravku (především stability lipidové emulze). Při zahájení intravenózní infuze je vyžadováno specifi cké klinické monitorování. V průběhu léčby sledujte rovnováhu vody a elektrolytů, osmolaritu séra, sérové triglyceridy (nesmí v průběhu infuze překročit 3 mmol/l), acidobazickou rovnováhu, krevní glukózu, jaterní a ledvinové testy, koagulaci a krevní obraz včetně destiček. Pravidelně je nutné sledovat schopnost těla odstraňovat lipidy. U pacientů s jaterní insufi ciencí používejte přípravek s opatrností kvůli riziku rozvoje nebo zhoršení neurologických poruch spojených s hyperamonémií. U pacientů s renální insufi ciencí používejte přípravek s opatrností, zejména v případě hyperkalémie. U pacientů s poruchami koagulace, anémií, diabetem mellitus a hyperlipidémií používejte přípravek také s opatrností. Opatrnosti je třeba při podávání přípravku PERIOLIMEL pacientům se zvýšenou osmolaritou, nedostatečnou funkcí nadledvin, srdečním selháním nebo plicní dysfunkcí. Nepřipojujte vaky do série, aby nedošlo ke vzduchové embolii reziduálním vzduchem obsaženým v primárním vaku. V případě použití periferní žíly u přípravku PERIOLIMEL se může vyvinout trombofl ebitida. Místo zavedení katétru je nutné denně sledovat, zda se na něm nevyskytují místní známky trombofl ebitidy. Interakce s jinými léčivými přípravky: Přípravky OLIMEL/PERIOLIMEL nesmí být podávány současně s krví stejným infuzním setem, neboť hrozí riziko pseudoaglutinace. Lipidy mohou interferovat s výsledky určitých laboratorních testů (např. bilirubin, laktátdehydrogenáza, saturace kyslíkem, krevní hemoglobin), pokud je vzorek krve odebrán před odstraněním lipidů.. Dále nesmí být podávány společně s antibiotikem ceftriaxonem, z důvodu rizika vzniku precipitátů ceftriaxon-vapenatých solí. Přípravky s elektrolyty obsahují draslík. Zvláštní pozornost je třeba věnovat pacientům užívajících draslík šetřící diuretika (např. amilorid, spironolacton, triamterene), inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE), antagonisty receptoru angiotensinu II nebo imunosupresiva takrolimus nebo cyklosporin z pohledu rizika hyperkalémie. Nežádoucí účinky: možné nežádoucí účinky mohou nastat jako následek nevhodného použití (např. předávkování, příliš vysoká rychlost infuze). Na začátku infuze může být kterýkoli z následujících abnormálních příznaků (pocení, horečka, třes, bolest hlavy, kožní vyrážka, dyspnoe) důvodem pro okamžité přerušení podávání infuze. Časté nežádoucí účinky (≥1/100 až <1/10): tachykardie, anorexie, hypertriglyceridémie, bolest břicha, průjem, nauzea, hypertenze. Podmínky uchovávání: Uchovávejte v ochranném obalu. Chraňte před mrazem. Registrační čísla: 76/389/10-C, 76/384/10-C, 76/385/10-C, 76/387/10-C, 76/388/10-C. Datum revize: 14.5.2014. Držitel rozhodnutí o registraci: BAXTER CZECH spol. s r.o., Praha, Česká republika Úplné souhrny informací o léčivých přípravcích OLIMEL/PERIOLIMEL naleznete na www.baxter-vpois.cz Výdej léčivých přípravků vázán na lékařský předpis. Přípravky Olimel nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění.. Kontakt: BAXTER CZECH spol. s r.o., Karla Engliše 3201/6, Praha 5 Tel. +420 225 774 111 Přípravky řady Olimel/Periolimel jsou charakterizovány obsahem dusíku v 1000ml (např. Periolimel N4E = 4g N/l, Olimel N5E, N7E, N9 = 5; 7 nebo9g N/l). Verze s elektrolyty jsou označeny E 1. SPCs OLIMEL N9(E), Kabiven, SmofKabiven, NuTRIfl ex Lipid/Omega Special. 2. Singer P et al. Clin Nutr. 2009;28:387-400. 3. Braga M et al. Clin Nutr. 2009;28:378-386. 2014120 GRADA Publishing Heinrich Kasper Výživa v medicíně a dietetika Překlad 11. vydání Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Heinrich Kasper ve spolupráci s Waltrem Burghardtem VýžiVa V medicíně a dietetika Překlad 11. vydání autoři: Prof. Dr. med. Heinrich Kasper Am Altenberg 34 97078 Würzburg Versbach Dr. med. Walter Burghardt Med. Universitätsklinik Josef-Schneider-Str. 2 97080 Würzburg Překlad: MUDr. Karel Procházka Spolupráce na redakčním zpracování: MUDr. Dita Kašparová This 11 th edition of Ernährungsmedizin und Diätetik by Heinrich Kasper und Walter Burghardt is published by arrangement with Elsevier GmbH, Urban & Fischer Munich. Přeloženo z německého originálu Heinrich kasper, Walter Burghardt: Ernährungsmedizin und Diätetik, 11. vydání (ISBN 978-3-437-42012-2), a vydáno se souhlasem Elsevier GmbH, Urban & Fischer Munich. alle Rechte vorbehalten 11. Auflage 2009 © Elsevier GmbH, München Translation © Grada Publishing, a.s., 2015 Cover Photo © fotobanka allphoto, 2015 Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 5758. publikaci Odpovědný redaktor Mgr. Luděk Neužil Sazba a zlom Jan Šístek Počet stran 592 1. české vydání, Praha 2015 Vytisklo Tisk Centrum s.r.o., Moravany Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné právní důsledky. iSBn 978-80-247-4533-6 iSBn 978-80-247-9658-1 (pro formát pdf) V Obsah Obsah Předmluva k 11. vydání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XIII Poznámka redakce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XIII 1 Energetická potřeba, živiny, složky potravy, trávení, resorpce a metabolismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1.1 Přívod energie, energetická potřeba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 1.2 Sacharidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 1.3 Tuky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 1.3.1 Výše žádoucího přívodu tuků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 1.3.2 Esenciální mastné kyseliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 1.3.3 Trans-mastné kyseliny a konjugované izomery kyseliny linolové . 11 1.3.4 Trávení a resorpce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 1.3.5 Strukturované triglyceridy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 1.3.6 Náhražky tuků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 1.3.7 Eikosanoidy (prostaglandiny, prostacykliny, tromboxany, leukotrieny) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 1.3.8 L-karnitin (kyselina β-OH-ω-tri metylaminomáselná) . . . . . . . . 23 1.4 Cholesterol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 1.5 Bílkoviny (proteiny) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 1.6 Nukleové kyseliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 1.7 Vitaminy a sekundární rostlinné látky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 1.7.1 Vitaminy rozpustné v tucích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 1.7.2 Vitaminy rozpustné ve vodě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 1.7.3 Rizika a prospěch vysokého perorálního dávkování vitaminů, vitaminových megadávek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 1.7.4 Profylaktické a terapeutické účinky vysokých dávek vitaminů . . . 49 1.7.5 Látky chybně označované jako vitaminy, sekundární rostlinné látky (phytochemicals) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52 1.8 Voda, minerály a stopové prvky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 1.8.1 Voda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 1.8.2 Minerální látky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 1.8.3 Stopové prvky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 1.9 Alkohol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 1.9.1 Příprava, resorpce, eliminace, toxické účinky . . . . . . . . . . . . 78 1.9.2 Zneužívání alkoholu a závislost na alkoholu . . . . . . . . . . . . . 81 1.9.3 Vliv alkoholismu na pokrytí energetické potřeby a potřeby živin, na vývoj orgánových onemocnění a pravděpodobnou délku života . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 1.10 Mikroflóra trávicího ústrojí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 1.10.1 Proximální úsek trávicích cest . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 1.10.2 Tenké střevo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 1.10.3 Tlusté střevo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 1.11 Balastní látky (rostlinné vlákniny, vlákniny, „dietary fibers“) . . . . . . . . . 92 1.11.1 Definice, složení, vlastnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 Obsah VI 1.11.2 Výše přívodu, doporučený přívod . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 1.11.3 Vliv na dobu pasáže střevem, na hmotnost stolice a na motilitu tlustého střeva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 1.11.4 Bakteriální dekompozice (fermentace) balastních látek, mastné kyseliny s krátkým řetězcem, střevní flóra . . . . . . . . . . . . . . 99 1.11.5 Ovlivnění metabolických funkcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 2 Zdravá výživa – přínos ke snížení rizika onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . 107 2.1 Význam jednotlivých živin a potravin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 2.1.1 Tuk v potravě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 2.1.2 Cukr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 2.1.3 Maso . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 2.2 Možnosti profylaktického působení živin a potravin . . . . . . . . . . . . 118 2.2.1 Obohacování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118 2.2.2 Suplementy (potravinové doplňky) . . . . . . . . . . . . . . . . 118 2.2.3 Funkcionální potraviny (functional food) . . . . . . . . . . . . . 119 2.3 Výživa a stáří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 2.3.1 Výživa a stárnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 2.3.2 Karenční výživa ve stáří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 3 Onemocnění orgánů trávicího ústrojí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 3.1 Intolerance potravin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 3.2 Jícen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147 3.2.1 Poruchy polykání a funkční poruchy jícnu . . . . . . . . . . . . . 148 3.2.2 Karcinom jícnu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 3.2.3 Divertikl jícnu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 3.3 Žaludek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 3.3.1 Funkční dyspepsie (dráždivý žaludek, neulcerózní dyspepsie) . . 154 3.3.2 Gastritida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154 3.3.3 Žaludeční vřed a dvanáctníkový vřed . . . . . . . . . . . . . . . 155 3.3.4 Karcinom žaludku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 3.3.5 Stav po operaci žaludku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160 3.4 Tenké střevo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163 3.4.1 Akutní a chronická enteritida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 3.4.2 Syndrom získané imunodeficience (AIDS) . . . . . . . . . . . . 169 3.4.3 Regionální enteritida (Crohnova choroba) . . . . . . . . . . . . . 172 3.4.4 Celiakie (endemická sprue, glutenem indukovaná enteropatie) . . 182 3.4.5 Tropická sprue . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184 3.4.6 Syndrom deficitu laktázy (malabsorpce laktózy, nesnášenlivost mléčného cukru) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185 3.4.7 Syndrom enterální ztráty bílkovin (exsudativní enteropatie, idiopatická hypoproteinémie) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187 3.4.8 Cholagenní průjem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188 3.4.9 Malabsorpce fruktózy a sorbitolu, malabsorpce glukózo-galaktózová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189 3.4.10 Střevní alergie (alergie na potraviny, enteritis allergica, gastrointestinopathia allergica) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189 3.4.11 A-β-lipoproteinémie (akantocytóza) . . . . . . . . . . . . . . . . 194 3.4.12 Syndrom slepé kličky (blind-loop syndrom) . . . . . . . . . . . . 194 3.4.13 Syndrom Cronkhietův a Canadové . . . . . . . . . . . . . . . . . 195 3.4.14 Syndrom krátkého střeva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195 VII Obsah 3.5 Tlusté střevo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197 3.5.1 Funkční poruchy tlustého střeva . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200 3.5.2 Chybné bakteriální osídlení tlustého střeva . . . . . . . . . . . . 206 3.5.3 Divertikly tlustého střeva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207 3.5.4 Anální fisura a solitární vřed rekta . . . . . . . . . . . . . . . . . 208 3.5.5 Ulcerózní kolitida (colitis ulcerosa) . . . . . . . . . . . . . . . . 208 3.5.6 Totální kolektomie, ileostomie, pouch-anální anastomóza, pouchitida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210 3.5.7 Akutní apendicitida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211 3.5.8 Kolorektální adenomy a karcinomy . . . . . . . . . . . . . . . . 211 3.5.9 Bariérová funkce a translokace . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211 3.6 Exokrinní pankreas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212 3.6.1 Akutní pankreatitida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 213 3.6.2 Chronická pankreatitida a insuficience zevně sekretorické činnosti pankreatu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214 3.6.3 Výživové faktory a vznik onemocnění pankreatu . . . . . . . . . 219 3.6.4 Mukoviscidóza (cystická fibróza) . . . . . . . . . . . . . . . . . 221 3.6.5 Význam triglyceridů se středně dlouhými mastnými kyselinami (MCT) v dietetické léčbě gastroenterologických onemocnění . . . 222 3.7 Játra a žlučové cesty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 223 3.7.1 Virová hepatitida (hepatitis infectiosa, akutní hepatitida) . . . . . 226 3.7.2 Chronická hepatitida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 226 3.7.3 Jaterní cirhóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227 3.7.4 Jaterní steatóza (tuková játra) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 235 3.7.5 Alkoholová steatohepatitida (ASH) . . . . . . . . . . . . . . . . 238 3.7.6 Nealkoholová steatohepatitida (NASH) . . . . . . . . . . . . . . 238 3.7.7 Hemochromatóza (siderofilie) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239 3.7.8 Wilsonova choroba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239 3.7.9 Onemocnění žlučových cest . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239 4 Choroby přeměny látkové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 245 4.1 Obezita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 245 4.1.1 Incidence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 246 4.1.2 Příčiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 248 4.1.3 Relativní tělesná hmotnost a očekávaná délka života . . . . . . . 252 4.1.4 Relativní tělesná hmotnost a průvodní choroby . . . . . . . . . . 254 4.1.5 Obezita jako rizikový faktor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254 4.2 Metabolický syndrom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 273 4.3 Diabetes mellitus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 276 4.3.1 Diabetes mellitus typu 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 277 4.3.2 Diabetes mellitus typu 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 278 4.3.3 Komplikace diabetu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 280 4.3.4 Terapie diabetu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 283 4.4 Hyperlipoproteinémie, ateroskleróza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 299 4.4.1 Polygenní forma hypercholesterolémie . . . . . . . . . . . . . . 303 4.4.2 Monogenní formy hypercholesterolémie . . . . . . . . . . . . . 304 4.4.3 Další poruchy tukového metabolismu (dyslipidémie) . . . . . . . 304 4.4.4 Ateroskleróza a infarkt myokardu . . . . . . . . . . . . . . . . . 304 4.5 Hyperurikémie a dna (arthritis urica) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 331 4.6 Vzácné metabolické choroby přístupné terapii dietou . . . . . . . . . . . . 334 4.6.1 Fenylketonurie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 334 Obsah VIII 4.6.2 Onemocnění javorového sirupu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 335 4.6.3 Vrozené poruchy metabolismu sacharidů . . . . . . . . . . . . . 335 4.6.4 Akutní intermitentní jaterní porfyrie . . . . . . . . . . . . . . . . 336 4.6.5 Vrozené poruchy lipidového metabolismu . . . . . . . . . . . . . 336 4.6.6 Vrozené poruchy metabolismu železa a mědi . . . . . . . . . . . 336 4.6.7 Favismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 336 4.6.8 Homocysteinurie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 337 5 Onemocnění ledvin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 339 5.1 Akutní difuzní glomerulonefritida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 339 5.2 Chronická glomerulonefritida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 340 5.3 Nefrotický syndrom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 340 5.4 Těhotenská nefropatie (nephropathia gravidarum) . . . . . . . . . . . . . . 341 5.5 Diabetická nefropatie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 342 5.6 Glomerulopatie sdružená s obezitou, obezita a již přítomná onemocnění ledvin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 342 5.7 Hyperlipoproteinémie, hyperhomocysteinémie a deficit antioxidancií . . . 342 5.8 Akutní selhání ledvin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 343 5.9 Chronická insuficience ledvin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 343 5.10 Nefrolitiáza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 351 6 Hypertenze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 355 7 Onemocnění myokardu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 365 7.1 Edém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 366 7.2 Insuficience myokardu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 366 7.3 Kardiální kachexie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 367 7.4 Poruchy srdečního rytmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 368 8 Onemocnění kostí a kloubů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 371 8.1 Osteoporóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 371 8.2 Revmatická onemocnění kloubů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 380 8.3 Artrózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 383 9 Štítná žláza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 387 10 Plíce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 391 10.1 Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) . . . . . . . . . . . . . . . . 392 10.2 Bronchiální astma (asthma bronchiale) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 393 10.3 Mukoviscidóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 395 11 Neurologická onemocnění, poruchy chování, mozková výkonnost . . . . . . . 397 11.1 Migréna, vazomotorická bolest hlavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 398 11.2 Roztroušená skleróza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 400 11.3 Parkinsonova choroba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 402 11.4 Alzheimerova choroba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 403 11.5 Apoplexie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 405 11.6 Vaskulární demence, multiinfarktová demence . . . . . . . . . . . . . . . 408 11.7 Epilepsie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 410 11.8 Hyperkinetický syndrom (minimální cerebrální dysfunkce – ADHD) . . . . 411 11.9 Syndrom neklidných nohou (restless legs syndrome) . . . . . . . . . . . . 412 IX Obsah 11.10 Chronický syndrom únavy (chronic fatigue syndrome) . . . . . . . . . . . 412 11.11 Mozková výkonnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 413 11.12 Poruchy nálady, spánku, chuti k jídlu a pocitu nasycení, deprese . . . . . . 414 11.13 Psychogenní poruchy příjmu potravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 11.13.1 Mentální anorexie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 11.13.2 Mentální bulimie (bulimia nervosa) . . . . . . . . . . . . . . . . 417 11.13.3 Atletická anorexie (anorexia athletica) . . . . . . . . . . . . . . . 418 11.13.4 Orthorexia nervosa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 418 11.13.5 Pica syndrom (pikacismus) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 418 12 Onemocnění kůže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 421 12.1 Maligní kožní tumory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 421 12.2 Neurodermatitida (atopická dermatitida, atopický ekzém, endogenní ekzém) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 422 12.3 Psoriáza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 427 12.4 Dermatitis herpetiformis Duhring . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 429 12.5 Akné (acne vulgaris) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 430 12.6 Kopřivka (urticaria) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 431 12.7 Sklerodermie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 431 12.8 Malnutrice (podvýživa) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 431 12.9 Solární dermatitida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 432 12.10 Chronické rány a vředy (bércový vřed, dekubitus) . . . . . . . . . . . . . 432 13 Onemocnění oka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 433 13.1 Katarakta (šedý zákal) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 433 13.2 Degenerace makuly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 434 14 Zdravé zuby a výživa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 437 14.1 Zubní kaz, karies . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 437 14.2 Onemocnění parodontu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 441 14.3 Halitóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 441 15 Těhotenství a gynekologická onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 443 15.1 Výživa v těhotenství a v období kojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 443 15.2 Funkce orgánů trávicího ústrojí a látkové přeměny . . . . . . . . . . . . . 445 15.3 Gestózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 447 15.4 Premenstruační syndrom a dysmenorea . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 448 15.5 Gynekologické karcinomy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 448 16 Výživa a vznik tumorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 449 16.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 449 16.2 Patofyziologické, patobiochemické a experimentální poznatky . . . . . . . 453 16.2.1 Antioxidační mikroživiny, vitaminy, minerální látky . . . . . . . 453 16.2.2 Tuky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 457 16.2.3 Proteiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 461 16.2.4 Sacharóza a laktóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 462 16.2.5 Balastní látky a rezistentní škrob . . . . . . . . . . . . . . . . . . 463 16.2.6 Alkohol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 464 16.2.7 Obezita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 465 16.2.8 Karcinogeny vznikající při výrobě, skladování, konzervaci a přípravě potravin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 466 Obsah X 16.3 Tumory orgánů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 468 16.3.1 Jícen, orofarynx a larynx . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 468 16.3.2 Karcinom žaludku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 16.3.3 Karcinom tlustého střeva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 472 16.3.4 Karcinom rekta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 474 16.3.5 Karcinom pankreatu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 474 16.3.6 Karcinom jater . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 475 16.3.7 Karcinom prsu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 475 16.3.8 Karcinom endometria . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 476 16.3.9 Karcinom ovaria . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 476 16.3.10 Karcinom děložního čípku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 476 16.3.11 Karcinom prostaty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 476 16.3.12 Karcinom močového měchýře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 477 16.3.13 Bronchiální karcinom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 478 16.4 Všeobecná doporučení pro výživu k snížení rizika rakoviny . . . . . . . . 478 17 Výživa nemocných s tumory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 481 17.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 481 17.2 Kachexie při tumorech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 481 17.3 Terapie výživou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 482 18 Umělá výživa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 487 18.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 487 18.2 Zjištění stavu výživy (status výživy) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 488 18.2.1 Antropometrická měření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 488 18.2.2 Analýza bioelektrické impedance (BIA) . . . . . . . . . . . . . . 488 18.2.3 Metody pro posouzení pokrytí biologické potřeby bílkovin . . . . 489 18.2.4 Indikátory pro posouzení stavu výživy . . . . . . . . . . . . . . . 489 18.3 Umělá enterální výživa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 490 18.3.1 Speciální techniky a indikace zvláštní výživy . . . . . . . . . . . 491 18.3.2 Plně vyvážené diety . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 492 18.3.3 Plně vyvážené diety, upravené pro určité obtíže a choroby . . . . 492 18.3.4 Nízkomolekulární umělé diety . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 494 18.3.5 Komplikace umělé enterální výživy . . . . . . . . . . . . . . . . 495 18.3.6 Enterální versus parenterální umělá výživa . . . . . . . . . . . . 496 18.4 Parenterální výživa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 497 18.4.1 Energetická potřeba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 497 18.4.2 Sacharidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 498 18.4.3 Tuky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 499 18.4.4 Aminokyseliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 500 18.4.5 Provedení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 501 18.4.6 Karenční stavy při parenterální výživě . . . . . . . . . . . . . . 501 18.4.7 Komplikace parenterální výživy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 501 18.4.8 Parenterální výživa a funkce střeva . . . . . . . . . . . . . . . . 502 18.4.9 Metabolismus po stresu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 503 19 Výživa v perioperačním období a transplantace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 505 19.1 Výživa v perioperačním období . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 505 19.2 Výživa a transplantace orgánů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 507 20 Vegetariánské formy stravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 511 XI Obsah 20.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 511 20.2 Zásobení živinami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 511 20.2.1 Železo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 511 20.2.2 Vitamin B 12 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 512 20.2.3 Bílkoviny, vápník, zinek, vitamin D, ω-3 mastné kyseliny s dlouhým řetězcem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 512 20.3 Vegetariánská výživa v dětství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 513 20.4 Alergie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 514 20.5 Doporučení o výživě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 514 20.6 Vegetariánské formy výživy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 514 20.6.1 Plnohodnotná výživa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 514 20.6.2 Výživa potravinami v přírodním stavu . . . . . . . . . . . . . . . 515 20.6.3 Syrová rostlinná strava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 516 20.7 Hodnocení vegetariánské výživy z lékařského hlediska . . . . . . . . . . . 517 20.7.1 Ovlivnění metabolismu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 518 20.7.2 Ovlivnění trávicího ústrojí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 519 21 Alternativní formy stravy a „marginální diety“ (outsider-diets) . . . . . . . . . 521 21.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 521 21.2 Makrobiotika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 524 21.3 Schnitzerova strava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 526 21.4 Hayova oddělovaná strava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 526 21.5 Na bílkoviny chudá strava podle Wendta . . . . . . . . . . . . . . . . . . 527 21.6 Strava chudá na sacharidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 527 21.7 Diety pro terapii maligních tumorů („protirakovinové diety“, „tumorové diety“) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 528 21.7.1 Nezdůvodněná doporučení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 529 21.7.2 Vědecké posouzení některých aspektů „protirakovinných diet“ . . 530 21.8 Léčebné hladovky a energetické chudé diety . . . . . . . . . . . . . . . . 533 21.9 Další marginální diety . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 534 22 Škodliviny v potravinách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 537 22.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 537 22.2 Přísady, zbytky a znečištěniny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 537 22.3 Látky biologického původu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 539 22.4 Mykotoxiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 540 22.5 Pesticidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 542 22.6 Polychlorované bifenyly (PCB) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 543 22.7 Dioxiny a furany . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 543 22.8 Kumarol a skořice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 544 22.9 Těžké kovy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 544 22.10 Nitráty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 545 22.11 Látky s estrogenní aktivitou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 546 22.12 Syntetické náhražky pižma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 547 22.13 Akrylamid . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 547 22.14 Radioaktivní látky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 547 22.15 Ozáření potravin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 548 22.16 Mnohočetná senzitivita na chemické látky (multiple chemical sensivity syndrome) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 548 Obsah XII 23 Potraviny připravené genovou technologií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 551 23.1 Význam genové technologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 551 23.2 Příklady organismů pozměněných genovou technologií . . . . . . . . . . 551 23.3 Rizika použití potravin pozměněných genovou technologií . . . . . . . . . 552 Tabulka koeficientů pro převod hodnot látek do jednotek používaných v ČR . . . 554 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 555 XIII Předmluva k 11. vydání Předmluva k 11. vydání Pro zvyšující se zájem o otázky nutriční medicíny a pro příval nových a pro praxi důležitých poznatků bylo již za tři roky po vyjití 10. vydání nutné koncipovat vydání nové. Ve všech věkových skupinách trvale přibývá onemocnění závislých na výživě, především obezity a z ní vyplývajících následných nemocí. Objasňování problémů výživy a poradenská činnost proto vyžadují stále větší počet erudovaných odborných nutricionistů, informovaných o aktuálním stavu vědění. Totéž platí pro lékaře, protože erudice v nutriční medicíně během studia medicíny je nedostačující. Fundované znalosti nutricionistiky stále nabývají na důležitosti, zejména pro lékaře v oblasti všeobecné medicíny a vnitřního lékařství; což dokumentuje např. skutečnost, že – podle údajů Spolkové lékařské komory – Německá akademie pro nutriční medicínu v tomto oboru lékařství vyškolila od svého založení již 3500 lékařů. Rozdělení kapitol bylo ponecháno i v tomto vydání stejné jako v desátém vydání. Kapitoly 3 a 4 (gastroenterologie a onemocnění látkové přeměny) poprvé přepracoval výhradně dr. Walter Burkhardt, primář interní kliniky ve Würzburgu a vedoucí lékař odborné dietetické školy ve Würzburgu. Rozsah některých kapitol se na základě nových poznatků a výsledků klinických studií musel podstatně rozšířit. To platí především pro relace mezi ω-3 a ω-6 mastnými kyselinami, pro význam střevní mikroflóry a pro možnosti regulace této mikroflóry probiotiky a prebiotiky a pro podávání vitaminů ve vysokých dávkách, převyšujících doporučené a potřebné denní dávky. Aby se rozsah knihy dal přesto udržet v daných mezích, bylo ve prospěch zařazení aktuálních poznatků třeba vypustit dosavadní druhý díl „Praxe nutriční terapie a prevence“. Za spolupráci děkujeme nakladatelství Urban & Fischer, zejména paní Dr. med. Anne-Kristin Schulze a panu Gattnarzikovi. Prof. Dr. med. Heinrich Kasper Poznámka redakce Části textu označené po straně šedou svislou čarou (obdobně jako tyto odstavce) byly nově vloženy nebo upraveny oproti originálu knihy zdravotnickou redakcí nakladatelství Grada Publishing. Jedná se zejména o následující případy: a) Originální text zahraniční publikace, jejíž překlad máte v rukou, odkazuje v některých bodech na webové stránky zahraničního nakladatele, kde je další pokračování textu. Protože se tak publikace stává závislou na dosažitelnosti internetu, nejdůležitější části těchto odkazů jsme přeložili a začlenili přímo do textu překladu. b) V originálním textu jsou pod čarou uváděny kontakty na některé organizace, spolky a společnosti, které např. pomáhají nemocným s určitou chorobou. Pro domácího čtenáře tento odkaz ztrácí význam, proto jsme se ho pokusili nahradit domácím ekvivalentem, pokud se nám ho podařilo běžným způsobem dohledat. c) Hodnoty některých látek jsou v originále publikace uvedeny v jednotkách, které se u nás již nepoužívají. Pokud autor sám v původním textu neuvádí hodnoty v jednotkách u nás platných, vyznačili jsme je kurzívou a pro jejich převod uvádíme tabulku koeficientů na straně 554. d) Tabulku na straně 299 jsme modifikovali podle údajů České diabetologické společnost. e) Literaturu originální publikace, která je značně rozsáhlá, a zvyšovala by tak objem publikace, naleznete na www.grada.cz u této publikace. 1 KAPITOLA 1 Energetická potřeba, živiny, složky potravy, trávení, resorpce a metabolismus Od poloviny třicátých let minulého století pu - blikují národní i mezinárodní grémia různá doporučení, týkající se přívodu živin a energie. Cílem těchto doporučení primárně bylo předejít u z dravého člověka nedostatku energie a esenciálních živin, a tak zaručit optimální psychickou a fyzickou výkonnost. Při zvyšujících se znalostech o významu určitých živin a složek potravy (např. balastních látek, sekundárních rostlinných látek aj.) pro profylaxi chorob (např. o významu polynenasycených mastných kyselin pro ochranu před degenerativními cévními chorobami anebo o významu antioxidantů pro ochranu před oxidačním stresem) se později přidružila i hlediska preventivního lékařství. V návaznosti na Recommended Dietary Allowances (RDA), poprvé publikovaných v USA roku 1941, vznikla – poprvé v roce 1956 – Doporučení o přívodu energie a potravy (Empfehlungen für die Energie- und Nährstoffzufuhr) Německé společnosti pro výživu (Deutsche Gesellschaft für Ernährung – DGE). Množství nových poznatků, získaných v minulých desetiletích si opakovaně vyžádalo nová vydání s úpravami jednotlivých doporučení podle nejnovějšího stavu vědění. Tato doporučení byla roku 2000 nahrazena vydáním Referenčních hodnot pro přívod potravy (Referenzwerte für Nahrungszufuhr). Tato publikace obsahuje doporučené hodnoty, a byla vydána společně Společnostmi pro výživu v Německu (DGE), Rakousku (ÖGE) a Švýcarsku (SGE/SVE). Jako zkrácené označení, odpovídající mezinárodně běžným označením těchto zemí, se nabízí pro Německo (D), pro Rakousko (A) a pro Švýcarsko (CH), tedy D-A-CH-referenční hodnoty (D-A-CH-Referenzwerte). S výjimkou doporučených hodnot pro přísun energie jde u referenčních hodnot o taková množství, o nichž se předpokládá, že před poruchami zdraví, podmíněnými výživou, ochrání téměř všechny osoby dané populace, a že u této skupiny zajistí plnou výkonnost. Nadto mají tato množství vytvořit určitou rezervu, která je při náhlém zvýšení požadavků okamžitě k dispozici bez újmy na zdraví. Zkušenosti ukazují, že dané referenční hodnoty pro zdravé osoby těmto požadavkům ve střední Evropě odpovídají. Referenční hodnoty se nevztahují na přívod potravy u os ob nemocných a u rekonvalescentů. S výj imkou jodu také nedostačují znovu naplnit vyprázdněná depa u osob podvyživených. 1.1 P řívod energie, energetická potřeba Zdroji energie jsou sacharidy, lipidy, bílkoviny a alkohol. Měrnou jednotkou energie je joule anebo dříve používaná kalorie. Jedna kilokalorie (kcal) odpovídá 4,184 kilojoulům (kJ). Obě měrné jednotky se dají vzájemně převádět takto: • 1 kJ = 0,239 kcal • 1000 kJ = 239 kcal • 1 MJ (megajoule) = 239 kcal • 1 kcal = 4,184 kJ • 1000 kcal = 4184 kJ • 1000 kcal = 4,184 MJ Vezmeme-li v úvahu nepatrné ztráty energie stolicí a z tráty ve formě močoviny a jiných dusíkatých konečných zplodin metabolismu bílkovin močí, pak pro jednotlivé zdroje energie, které má organismus k dispozici, platí přibližně tyto energetické hodnoty (tato množství spalného tepla): • 17 kJ nebo 4 kcal/g sacharidů • 38 kJ nebo 9 kcal/g tuků • 17 kJ nebo 4 kcal/g bílkovin • 30 kJ nebo 7 kcal/g alkoholu KAPITOLA 1 + Energetická potřeba, živiny, složky potravy, trávení, resorpce a metabolismus 2 1 Nejednotné jsou názory na otázku, zda alkohol je možné považovat za rovnocenný se sacharidy, pokud jde o jeho účinek na šetření bílkovin a dodávku energie svalovému metabolismu při udržování tělesné teploty. WHO vydala toto souhrnné posouzení dané otázky: Podařilo se dokázat, že při mírném přívodu alkoholu se převážná část energie využije pro svalovou činnost a pro udržení tělesné teploty. Při částečném nahrazení sacharidů nebo tuků v dietě izoenergetickým množstvím alkoholu bylo zjištěno, že alkohol také udržuje tělesnou hmotnost. Organismus může alkohol v omezené míře spálit. Jestliže se zdravému, normálně vyživenému dospělému člověku podá během 24 hodin méně než 2 g alkoholu na 1 kg tělesné hmotnosti, zoxiduje se asi 100 mg/kg/h. Muž s hmotností 65 kg resp. žena s hmotností 55 kg tak může denně pokrýt zhruba 2,9 MJ (700 kcal) resp. 2,2 MJ (525 kcal) alkoholem. Podle Prioly a Liebera [197] dekomponuje zhruba 25 % požitého alkoholu mikrozomální etanoloxidázový systém. Jak ukázaly pokusy na zvířatech, vyžaduje tento metabolický postup přívod dodatečné energie. Výzkumné práce u lidí tyto nálezy potvrdily. Nahrazení 50 % celkového množství energie v potravě alkoholem způsobilo ztrátu hmotnosti. Jestliže pokusné osoby s konstantní hmotností dostávaly navíc izoenergetické množství buď alkoholu, anebo čokolády, pak skupina, která dostávala čokoládu navíc, na hmotnosti přibyla, skupina s alkoholem navíc nikoli (viz kap. 1.9). energetická potřeba vyplývá ze součtu bazálního anebo klidového energetického výdeje (basal metabolic rate – BMR), na který připadá asi 50–70 % spotřeby energie, výdeje vynaloženého na pracovní výkon, podílu připadajícího na termogenezi (asi 8–10 % celkové spotřeby při smíšené stravě), energie pro adaptaci na určité životní podmínky, např. na emocionální stres, a výdeje na růst, těhotenství a kojení. Protože energetické nároky u různých osob při téže činnosti závisí na tělesné hmotnosti, pohlaví a věku, vznikla mezinárodní standardizace se vztažením energetické přeměny k bazálnímu metabolismu. Ta již bere v úvahu vliv tělesné hmotnosti, pohlaví a věku na konečnou výši energetické potřeby. Jako měřítko střední denní potřeby energie zavedla WHO „physical activity level“ (PAL). Je to podíl 24hodinové energetické spotřeby (Energie-Umsatz, EU) klidového energetického metabolismu (bazál - ního metabolismu – Grund-Umsaz, GU): tedy PAL = EU/GU. Výšku PAL podstatně ovlivňuje tělesná aktivita. PAL však není jen měřítko pro fyzickou aktivitu v zaměstnání a v osobním volnu, ale zahrnuje celkovou denní potřebu energie (EU), včetně doby v klidu a spánku. Celodenní energetická potřeba se tak odpovídajícím způsobem definuje jako EU = PAL · GU. Tento způsob výpočtu byl umožněn teprve tehdy, kdy byla k dispozici metoda pracující s molekulami vody s dvojím stabilním označením (DLW-metoda) pro měření energetického výdeje u sledovaných osob za přirozených pracovních a životních podmínek. Referenční hodnoty D-A-CH pro přívod energie vycházejí z této nové možnosti výpočtů (tab. 1.1). Příklad výpočtu denní energetické potřeby: Žena v domácnosti pracuje 8 hodin s průměrným vynaložením energie 2,4 · BMR, 8 hodin vykonává další činnosti s průměrným vynaložením energie ve výši 1,6 · BMR a spí 8 hodin při 0,95 · BMR; z toho plyne střední denní energetická potřeba (2,4 · 8 + 1,6 · 8 + 0,95 · 8) : 24 = 1,65 · MBR. Jako bazální metabolismus (GU, BMR), klidový energetický výdej, označujeme energetický výdej klidně ležícího člověka za 12 hodin po posledním jídle při konstantní teplotě místnosti 20 °C. Toto množství energie je nutné pro činnost srdce, dýchací pohyby, činnost mozku atd. Výše GU závisí na pohlaví a věku. Průměrně dosahuje např. u osmnáctiletých mužů 7500 kJ (1800 kcal), u stejně starých žen 6700 kJ (1600 kcal), u pětasedmdesátiletých mužů 5900kJ (1400 kcal) a u stejně starých žen 5400 kJ (1300 kcal). Méně náročné jsou předpoklady pro stanovení energetického výdeje v klidu nalačno (Ruhe-Nüchtern-Umsatz – RNU). Ten bývá asi o 6–10 % nad GU. Stanovuje se přibližně 12 h po posledním jídle při pokojové teplotě a u pohodlně sedící osoby. U dospělého při mírné tělesné práci připadá asi 50–60 % celkové energetické potřeby na GU resp. RNU. 3 Přívod energie, energetická potřeba 1 Vyšetřování energetické bilance je u člověka obtížné. Zatímco u pokusných zvířat se v každém okamžiku najde přímá korelace mezi přívodem a výdejem energie, nedá se taková korelace prokázat u člověka. Jak ukazuje obr. 1.1, u 12 sledovaných zdravých osob nebyla nalezena korelace denního přívodu energie a denního výdeje energie (na rozdíl od situace u pokusných zvířat). Korelaci těchto dvou veličin se nepodařilo najít ani při dvoutýdenním sledování. Naměřená energetická nerovnováha dosáhla během doby sledování až 3,4 MJ (800 kcal) denně. Na základě jiných nálezů je třeba předpokládat, že u většiny lidí je vyrovnané bilance mezi příjmem a výdejem energie dosaženo vždy v 7–10tidenních periodách. Zvýšení výkonu je velmi variabilní a u muže o hmotnosti 70 kg dosahuje průměrně asi 420 kJ/h (100 kcal/h) vsedě, 840 kJ/h (200 kcal/h) při procházkové chůzi a 4600 kJ/h (1100 kcal/h) při stoupání do schodů. Zvýšeny jsou hodnoty GU resp. RNU zejména při hyperfunkci štítné žlázy. Podle izodynamického zákona, který publikoval roku 1902 Rubner, se živiny mohou vzájemně svým energetickým obsahem zastupovat. („Na zdroji energie – ať jsou to bílkoviny, tuky nebo sacharidy – nezáleží, záleží jenom na uspokojení energetické potřeby.“ M. Rubner, 1902). Izodynamický zákon doznal na základě novějších poznatků určitá omezení. Již po mnoho let je známo, že nestravitelné sacharidy ze skupiny balastních látek se působením flóry v bachoru přežvýkavců mohou destruovat na resorbovatelné nízkomolekulární látky, zejména na mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Tím se energie této skupiny látek využije vysokou měrou. Novější nálezy ukázaly, že také střevní flóra člověka v nezanedbatelné míře destruuje balastní látky na mastné kyseliny s krátkým řetězcem, především na kyselinu máselnou, octovou a propionovou, a že se tyto produkty sliznicí tlustého střeva resorbují a jsou tak k dispozici jako zdroje energie. Má se zato, že při stravě běžné v západoevropských zemích dává syntéza mastných kyselin z balastních látek působením bakterií v tlustém střevě k dispozici 155 kJ denně (37 kcal) [215]. Tato energie se vypočítává podle údajů „fermentační rovnice“ (viz tab. 1.2). Tato rovnice vychází z molárních Tab. 1.1 Příklady průměrné denní potřeby energie dospělých osob s různou aktivitou v zaměstnání a v osobním volnu [205] aktivita v zaměstnání a ve volném časePAL 1,2 příklady život převážně


       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.