načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Výživa v medicíně a dietetika -- Překlad 11. vydání - Heinrich Kasper

Výživa v medicíně a dietetika -- Překlad 11. vydání

Elektronická kniha: Výživa v medicíně a dietetika -- Překlad 11. vydání
Autor:

Seznamuje s fyziologií příjmu potravy a s patofyziologickými procesy při různých onemocněních. Dále probírá poruchy výživy u onemocnění jednotlivých systémů nebo nozologických ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  1 097
+
-
36,6
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma tištěná forma

hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9%hodnoceni - 79.9% 100%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
PDF
Zabezpečení proti tisku: ano
Médium: e-book
Počet stran: 592
Rozměr: 24 cm
Úprava: xiii, 572 stran : barev. ilustrace
Vydání: 1. české vyd.
Název originálu: Ernährungsmedizin und Diätetik
Spolupracovali: ve spolupráci s Waltrem Burghardtem
překlad Karel Procházka
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-4533-6
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Dále probírá poruchy výživy u onemocnění jednotlivých systémů nebo nozologických jednotek. Seznamuje s fyziologií příjmu potravy a s patofyziologickými procesy při různých onemocněních.

Popis nakladatele

Seznamuje s fyziologií příjmu potravy a s patofyziologickými procesy při různých onemocněních. Dále probírá poruchy výživy u onemocnění jednotlivých systémů nebo nozologických jednotek.

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
Heinrich Kasper - další tituly autora:
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Heinrich Kasper

Heinrich Kasper

Výživa v medicíně

a dietetika

Překlad 11. vydání

Výživa v medicíně a dietetikaPřeklad 11. vydání

• Ke krytí zvýšených nárokù na proteiny a energii u kriticky nemocných

mají vaky Olimel N9/N9E vyšší obsah bílkovinného dusíku

než jiné komerèní vaky

(1)

• Olimel N9/N9E dodává velké množství dusíku při minimalizaci

dodávky glukózy

(1)

• Olimel N9/N9E z dostupných komerèních vakù vykazuje

nejvyšší poměr mezi obsahem dusíku a objemem vody

(1)

• Odpovídá ESPEN guidelines pro chirurgii a intenzivní péèi

(2,3)

• NOVĚ dostupný v objemech 1000 ml a 2000 ml

Olimel N 9/ Olimel N9E

Tøíkomorové All-In-One vaky pro parenterální výživu

Zkrácené informace o léčivých přípravcích OLIMEL/PERIOLIMEL

Názvy přípravků: PERIOLIMEL N4E; OLIMEL N5E; OLIMEL N7E;

OLIMEL N9E; OLIMEL N9

Infuzní emulze

Kvalitativní a kvantitativní složení: Přípravky OLIMEL/PERIOLIMEL jsou dodávány v 3komorových vacích. Léčivé látky: Olivae et

sojae oleum raffi natum, alaninum, argininum, acidum asparticum,

acidum glutamicum, glycinum, histidinum, isoleucinum, leucinum,

lysinum, methioninum, phenylalaninum, prolinum, serinum, threoninum, tryptophanum, tyrosinum, valinum, natrii acetas trihydricus,

natrii glycerophosphas hydricus, kalii chloridum, magnesii chloridum

hexahydricum, calcii chloridum dihydricum, glucosum. Terapeutické

indikace: Přípravky OLIMEL/PERIOLIMEL jsou indikovány pro parenterální výživu dospělých a dětí starších 2 let v případě, že perorální

nebo enterální výživa je nemožná, nedostatečná nebo kontraindikovaná. Dávkování a způsob podání: Vzhled směsi po rekonstituci je

homogenní mléčně zbarvená emulze. U dospělých a dětí starších dvou

let věku Dávkování závisí na energetickém výdeji, klinickém stavu

pacienta a jeho schopnosti metabolizovat složky přípravků OLIMEL/

PERIOLIMEL, jakožto i další energii nebo proteiny podané perorálně/

enterálně. Proto je nutné zvolit velikost vaku s ohledem na tělesnou

hmotnost pacienta. Způsob a délka podávání Díky své nízké osmolaritě

je možné přípravek PERIOLIMEL podávat do periferní nebo centrální

žíly. Přípravky OLIMEL s vysokou osmolaritou pouze do centrální žíly.

Doporučená doba trvání infuze pro parenterální nutriční vak je mezi 12

a 24 hodinami. Pokud se podává přípravek dětem starším než 2 roky, je

nezbytné použít vak, jehož objem koresponduje s denním dávkováním.

Kontraindikace: Podávání přípravků OLIMEL/PERIOLIMEL jekontraindikováno v následujících situacích: nedonošení novorozenci, kojenci

a děti mladší 2let, hypersenzitivita na vaječné proteiny, sójové nebo

arašídové proteiny nebo na kteroukoli léčivou nebo pomocnou látku

přípravku; vrozené abnormality metabolismu aminokyselin; závažná

hyperlipidémie nebo závažné poruchy metabolismu lipidů charakt

s elektrolyty navíc patologicky zvýšená plazmatická koncentrace sodíku,

draslíku, hořčíku, vápníku a/nebo fosforu. Zvláštní upozornění: Příliš

rychlé podání roztoků plné parenterální výživy může vést k závažným

nebo fatálním následkům. Infuzi je nutné okamžitě zastavit, pokud seobjeví jakékoli abnormální příznaky nebo symptomy alergické reakce (např.

pocení, horečka, třesavka, bolest hlavy, kožní vyrážka nebo dyspnoe).

K žádné složce vaku ani rekonstituované emulzi nepřidávejte žádný jiný

léčivý přípravek nebo látky bez předchozího ověření jejich kompatibility

a stability výsledného přípravku (především stability lipidové emulze). Při zahájení intravenózní infuze je vyžadováno specifi cké klinické

monitorování. V průběhu léčby sledujte rovnováhu vody a elektrolytů,

osmolaritu séra, sérové triglyceridy (nesmí v průběhu infuze překročit 3 mmol/l), acidobazickou rovnováhu, krevní glukózu, jaterní a

ledvinové testy, koagulaci a krevní obraz včetně destiček. Pravidelně

je nutné sledovat schopnost těla odstraňovat lipidy. U pacientů s jaterní insufi ciencí používejte přípravek s opatrností kvůli riziku rozvoje

nebo zhoršení neurologických poruch spojených s hyperamonémií.

U pacientů s renální insufi ciencí používejte přípravek s opatrností,

zejména v případě hyperkalémie. U pacientů s poruchami koagulace, anémií, diabetem mellitus a hyperlipidémií používejte přípravek

také s opatrností. Opatrnosti je třeba při podávání přípravku PERIOLIMEL pacientům se zvýšenou osmolaritou, nedostatečnou funkcí

nadledvin, srdečním selháním nebo plicní dysfunkcí. Nepřipojujte

vaky do série, aby nedošlo ke vzduchové embolii reziduálním vzduchem obsaženým v primárním vaku. V případě použití periferní žíly

u přípravku PERIOLIMEL se může vyvinout trombofl ebitida. Místozavedení katétru je nutné denně sledovat, zda se na něm nevyskytují místní

známky trombofl ebitidy. Interakce s jinými léčivými přípravky:

Přípravky OLIMEL/PERIOLIMEL nesmí být podávány současně s krvístejným infuzním setem, neboť hrozí riziko pseudoaglutinace. Lipidy mohou interferovat s výsledky určitých laboratorních testů (např. bilirubin,

laktátdehydrogenáza, saturace kyslíkem, krevní hemoglobin), pokud je

vzorek krve odebrán před odstraněním lipidů.. Dále nesmí být podávány

společně s antibiotikem ceftriaxonem, z důvodu rizika vznikuprecipitátů ceftriaxon-vapenatých solí. Přípravky s elektrolyty obsahují draslík.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat pacientům užívajících draslík šetřící

diuretika (např. amilorid, spironolacton, triamterene), inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE), antagonisty receptoru angiotensinu II nebo imunosupresiva takrolimus nebo cyklosporin z pohledu

rizika hyperkalémie. Nežádoucí účinky: možné nežádoucí účinky

mohou nastat jako následek nevhodného použití (např. předávkování,

příliš vysoká rychlost infuze). Na začátku infuze může být kterýkoli

z následujících abnormálních příznaků (pocení, horečka, třes, bolest

hlavy, kožní vyrážka, dyspnoe) důvodem pro okamžité přerušení

podávání infuze. Časté nežádoucí účinky (≥1/100 až <1/10): tachykardie, anorexie, hypertriglyceridémie, bolest břicha, průjem, nauzea,

hypertenze. Podmínky uchovávání: Uchovávejte v ochranném obalu.

Chraňte před mrazem. Registrační čísla: 76/389/10-C, 76/384/10-C,

76/385/10-C, 76/387/10-C, 76/388/10-C. Datum revize: 14.5.2014.

Držitel rozhodnutí o registraci: BAXTER CZECH spol. s r.o., Praha,

Česká republika

Úplné souhrny informací o léčivých přípravcích OLIMEL/PERIOLIMEL

naleznete na www.baxter-vpois.cz

Výdej léčivých přípravků vázán na lékařský předpis.

Přípravky Olimel nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění..

Kontakt: BAXTER CZECH spol. s r.o., Karla Engliše 3201/6, Praha 5

Tel. +420 225 774 111

Přípravky řady Olimel/Periolimel jsou charakterizovány obsahem dusíku v 1000ml (např. Periolimel N4E = 4g N/l, Olimel N5E, N7E, N9 = 5; 7 nebo9g N/l). Verze s elektrolyty jsou označeny E

1. SPCs OLIMEL N9(E), Kabiven, SmofKabiven,

NuTRIfl ex Lipid/Omega Special.

2. Singer P et al. Clin Nutr. 2009;28:387-400.

3. Braga M et al. Clin Nutr. 2009;28:378-386.

2014120



GRADA Publishing

Heinrich Kasper

Výživa v medicíně

a dietetika

Překlad 11. vydání


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována

a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele.

Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. Heinrich Kasper ve spolupráci s Waltrem Burghardtem

VýžiVa V medicíně a dietetika

Překlad 11. vydání

autoři:

Prof. Dr. med. Heinrich Kasper

Am Altenberg 34

97078 Würzburg Versbach

Dr. med. Walter Burghardt

Med. Universitätsklinik

Josef-Schneider-Str. 2

97080 Würzburg

Překlad:

MUDr. Karel Procházka

Spolupráce na redakčním zpracování:

MUDr. Dita Kašparová

This 11

th

edition of Ernährungsmedizin und Diätetik by Heinrich Kasper und Walter

Burghardt is published by arrangement with Elsevier GmbH, Urban & Fischer Munich.

Přeloženo z německého originálu Heinrich kasper, Walter Burghardt: Ernährungsmedizin und

Diätetik, 11. vydání (ISBN 978-3-437-42012-2), a vydáno se souhlasem Elsevier GmbH, Urban

& Fischer Munich.

alle Rechte vorbehalten

11. Auflage 2009

© Elsevier GmbH, München

Translation © Grada Publishing, a.s., 2015

Cover Photo © fotobanka allphoto, 2015

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, Praha 7

jako svou 5758. publikaci

Odpovědný redaktor Mgr. Luděk Neužil

Sazba a zlom Jan Šístek

Počet stran 592

1. české vydání, Praha 2015

Vytisklo Tisk Centrum s.r.o., Moravany

Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými

známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno.

Postupy a příklady v této knize, rovněž tak informace o lécích, jejich formách, dávkování a aplikaci jsou sestaveny

s nejlepším vědomím autorů. Z jejich praktického uplatnění ale nevyplývají pro autory ani pro nakladatelství žádné

právní důsledky.

iSBn 978-80-247-4533-6

iSBn 978-80-247-9658-1 (pro formát pdf)


VObsah

Obsah

Předmluva k 11. vydání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XIII

Poznámka redakce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XIII

1 Energetická potřeba, živiny, složky potravy, trávení,

resorpce a metabolismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1

1.1 Přívod energie, energetická potřeba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1

1.2 Sacharidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4

1.3 Tuky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

1.3.1 Výše žádoucího přívodu tuků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

1.3.2 Esenciální mastné kyseliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

1.3.3 Trans-mastné kyseliny a konjugované izomery kyseliny linolové . 11

1.3.4 Trávení a resorpce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

1.3.5 Strukturované triglyceridy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

1.3.6 Náhražky tuků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19

1.3.7 Eikosanoidy (prostaglandiny, prostacykliny, tromboxany,

leukotrieny) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21

1.3.8 L-karnitin (kyselina β-OH-ω-tri metylaminomáselná) . . . . . . . . 23

1.4 Cholesterol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

1.5 Bílkoviny (proteiny) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

1.6 Nukleové kyseliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

1.7 Vitaminy a sekundární rostlinné látky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

1.7.1 Vitaminy rozpustné v tucích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

1.7.2 Vitaminy rozpustné ve vodě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42

1.7.3 Rizika a prospěch vysokého perorálního dávkování vitaminů,

vitaminových megadávek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48

1.7.4 Profylaktické a terapeutické účinky vysokých dávek vitaminů . . . 49

1.7.5 Látky chybně označované jako vitaminy, sekundární rostlinné

látky (phytochemicals) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52

1.8 Voda, minerály a stopové prvky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

1.8.1 Voda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

1.8.2 Minerální látky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62

1.8.3 Stopové prvky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66

1.9 Alkohol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

1.9.1 Příprava, resorpce, eliminace, toxické účinky . . . . . . . . . . . . 78

1.9.2 Zneužívání alkoholu a závislost na alkoholu . . . . . . . . . . . . . 81

1.9.3 Vliv alkoholismu na pokrytí energetické potřeby a potřeby

živin, na vývoj orgánových onemocnění a pravděpodobnou

délku života . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83

1.10 Mikroflóra trávicího ústrojí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89

1.10.1 Proximální úsek trávicích cest . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89

1.10.2 Tenké střevo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

1.10.3 Tlusté střevo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92

1.11 Balastní látky (rostlinné vlákniny, vlákniny, „dietary fibers“) . . . . . . . . . 92

1.11.1 Definice, složení, vlastnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92


ObsahVI

1.11.2 Výše přívodu, doporučený přívod . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

1.11.3 Vliv na dobu pasáže střevem, na hmotnost stolice a na motilitu

tlustého střeva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98

1.11.4 Bakteriální dekompozice (fermentace) balastních látek, mastné

kyseliny s krátkým řetězcem, střevní flóra . . . . . . . . . . . . . . 99

1.11.5 Ovlivnění metabolických funkcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101

2 Zdravá výživa – přínos ke snížení rizika onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . 107

2.1 Význam jednotlivých živin a potravin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112

2.1.1 Tuk v potravě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112

2.1.2 Cukr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113

2.1.3 Maso . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116

2.2 Možnosti profylaktického působení živin a potravin . . . . . . . . . . . . 118

2.2.1 Obohacování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118

2.2.2 Suplementy (potravinové doplňky) . . . . . . . . . . . . . . . . 118

2.2.3 Funkcionální potraviny (functional food) . . . . . . . . . . . . . 119

2.3 Výživa a stáří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127

2.3.1 Výživa a stárnutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128

2.3.2 Karenční výživa ve stáří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131

3 Onemocnění orgánů trávicího ústrojí

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139

3.1 Intolerance potravin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139

3.2 Jícen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147

3.2.1 Poruchy polykání a funkční poruchy jícnu . . . . . . . . . . . . . 148

3.2.2 Karcinom jícnu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152

3.2.3 Divertikl jícnu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152

3.3 Žaludek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152

3.3.1 Funkční dyspepsie (dráždivý žaludek, neulcerózní dyspepsie) . . 154

3.3.2 Gastritida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154

3.3.3 Žaludeční vřed a dvanáctníkový vřed . . . . . . . . . . . . . . . 155

3.3.4 Karcinom žaludku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160

3.3.5 Stav po operaci žaludku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 160

3.4 Tenké střevo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163

3.4.1 Akutní a chronická enteritida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167

3.4.2 Syndrom získané imunodeficience (AIDS) . . . . . . . . . . . . 169

3.4.3 Regionální enteritida (Crohnova choroba) . . . . . . . . . . . . . 172

3.4.4 Celiakie (endemická sprue, glutenem indukovaná enteropatie) . . 182

3.4.5 Tropická sprue . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 184

3.4.6 Syndrom deficitu laktázy (malabsorpce laktózy,

nesnášenlivost mléčného cukru) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 185

3.4.7 Syndrom enterální ztráty bílkovin (exsudativní enteropatie,

idiopatická hypoproteinémie) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 187

3.4.8 Cholagenní průjem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188

3.4.9 Malabsorpce fruktózy a sorbitolu, malabsorpce

glukózo-galaktózová . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189

3.4.10 Střevní alergie (alergie na potraviny, enteritis allergica,

gastrointestinopathia allergica) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 189

3.4.11 A-β-lipoproteinémie (akantocytóza) . . . . . . . . . . . . . . . . 194

3.4.12 Syndrom slepé kličky (blind-loop syndrom) . . . . . . . . . . . . 194

3.4.13 Syndrom Cronkhietův a Canadové . . . . . . . . . . . . . . . . . 195

3.4.14 Syndrom krátkého střeva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 195


VIIObsah

3.5 Tlusté střevo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 197

3.5.1 Funkční poruchy tlustého střeva . . . . . . . . . . . . . . . . . . 200

3.5.2 Chybné bakteriální osídlení tlustého střeva . . . . . . . . . . . . 206

3.5.3 Divertikly tlustého střeva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207

3.5.4 Anální fisura a solitární vřed rekta . . . . . . . . . . . . . . . . . 208

3.5.5 Ulcerózní kolitida (colitis ulcerosa) . . . . . . . . . . . . . . . . 208

3.5.6 Totální kolektomie, ileostomie, pouch-anální anastomóza,

pouchitida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 210

3.5.7 Akutní apendicitida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211

3.5.8 Kolorektální adenomy a karcinomy . . . . . . . . . . . . . . . . 211

3.5.9 Bariérová funkce a translokace . . . . . . . . . . . . . . . . . . 211

3.6 Exokrinní pankreas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212

3.6.1 Akutní pankreatitida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 213

3.6.2 Chronická pankreatitida a insuficience zevně sekretorické

činnosti pankreatu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214

3.6.3 Výživové faktory a vznik onemocnění pankreatu . . . . . . . . . 219

3.6.4 Mukoviscidóza (cystická fibróza) . . . . . . . . . . . . . . . . . 221

3.6.5 Význam triglyceridů se středně dlouhými mastnými kyselinami

(MCT) v dietetické léčbě gastroenterologických onemocnění . . . 222

3.7 Játra a žlučové cesty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 223

3.7.1 Virová hepatitida (hepatitis infectiosa, akutní hepatitida) . . . . . 226

3.7.2 Chronická hepatitida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 226

3.7.3 Jaterní cirhóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 227

3.7.4 Jaterní steatóza (tuková játra) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 235

3.7.5 Alkoholová steatohepatitida (ASH) . . . . . . . . . . . . . . . . 238

3.7.6 Nealkoholová steatohepatitida (NASH) . . . . . . . . . . . . . . 238

3.7.7 Hemochromatóza (siderofilie) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239

3.7.8 Wilsonova choroba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239

3.7.9 Onemocnění žlučových cest . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239

4 Choroby přeměny látkové . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 245

4.1 Obezita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 245

4.1.1 Incidence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 246

4.1.2 Příčiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 248

4.1.3 Relativní tělesná hmotnost a očekávaná délka života . . . . . . . 252

4.1.4 Relativní tělesná hmotnost a průvodní choroby . . . . . . . . . . 254

4.1.5 Obezita jako rizikový faktor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 254

4.2 Metabolický syndrom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 273

4.3 Diabetes mellitus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 276

4.3.1 Diabetes mellitus typu 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 277

4.3.2 Diabetes mellitus typu 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 278

4.3.3 Komplikace diabetu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 280

4.3.4 Terapie diabetu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 283

4.4 Hyperlipoproteinémie, ateroskleróza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 299

4.4.1 Polygenní forma hypercholesterolémie . . . . . . . . . . . . . . 303

4.4.2 Monogenní formy hypercholesterolémie . . . . . . . . . . . . . 304

4.4.3 Další poruchy tukového metabolismu (dyslipidémie) . . . . . . . 304

4.4.4 Ateroskleróza a infarkt myokardu . . . . . . . . . . . . . . . . . 304

4.5 Hyperurikémie a dna (arthritis urica) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 331

4.6 Vzácné metabolické choroby přístupné terapii dietou . . . . . . . . . . . . 334

4.6.1 Fenylketonurie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 334


ObsahVIII

4.6.2 Onemocnění javorového sirupu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 335

4.6.3 Vrozené poruchy metabolismu sacharidů . . . . . . . . . . . . . 335

4.6.4 Akutní intermitentní jaterní porfyrie . . . . . . . . . . . . . . . . 336

4.6.5 Vrozené poruchy lipidového metabolismu . . . . . . . . . . . . . 336

4.6.6 Vrozené poruchy metabolismu železa a mědi . . . . . . . . . . . 336

4.6.7 Favismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 336

4.6.8 Homocysteinurie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 337

5 Onemocnění ledvin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 339

5.1 Akutní difuzní glomerulonefritida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 339

5.2 Chronická glomerulonefritida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 340

5.3 Nefrotický syndrom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 340

5.4 Těhotenská nefropatie (nephropathia gravidarum) . . . . . . . . . . . . . . 341

5.5 Diabetická nefropatie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 342

5.6 Glomerulopatie sdružená s obezitou, obezita a již přítomná

onemocnění ledvin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 342

5.7 Hyperlipoproteinémie, hyperhomocysteinémie a deficit antioxidancií . . . 342

5.8 Akutní selhání ledvin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 343

5.9 Chronická insuficience ledvin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 343

5.10 Nefrolitiáza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 351

6 Hypertenze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 355

7 Onemocnění myokardu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 365

7.1 Edém . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 366

7.2 Insuficience myokardu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 366

7.3 Kardiální kachexie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 367

7.4 Poruchy srdečního rytmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 368

8 Onemocnění kostí a kloubů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 371

8.1 Osteoporóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 371

8.2 Revmatická onemocnění kloubů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 380

8.3 Artrózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 383

9 Štítná žláza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 387

10 Plíce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 391

10.1 Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) . . . . . . . . . . . . . . . . 392

10.2 Bronchiální astma (asthma bronchiale) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 393

10.3 Mukoviscidóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 395

11 Neurologická onemocnění, poruchy chování, mozková výkonnost . . . . . . . 397

11.1 Migréna, vazomotorická bolest hlavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 398

11.2 Roztroušená skleróza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 400

11.3 Parkinsonova choroba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 402

11.4 Alzheimerova choroba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 403

11.5 Apoplexie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 405

11.6 Vaskulární demence, multiinfarktová demence . . . . . . . . . . . . . . . 408

11.7 Epilepsie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 410

11.8 Hyperkinetický syndrom (minimální cerebrální dysfunkce – ADHD) . . . . 411

11.9 Syndrom neklidných nohou (restless legs syndrome) . . . . . . . . . . . . 412


IXObsah

11.10 Chronický syndrom únavy (chronic fatigue syndrome) . . . . . . . . . . . 412

11.11 Mozková výkonnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 413

11.12 Poruchy nálady, spánku, chuti k jídlu a pocitu nasycení, deprese . . . . . . 414

11.13 Psychogenní poruchy příjmu potravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416

11.13.1 Mentální anorexie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416

11.13.2 Mentální bulimie (bulimia nervosa) . . . . . . . . . . . . . . . . 417

11.13.3 Atletická anorexie (anorexia athletica) . . . . . . . . . . . . . . . 418

11.13.4 Orthorexia nervosa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 418

11.13.5 Pica syndrom (pikacismus) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 418

12 Onemocnění kůže . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 421

12.1 Maligní kožní tumory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 421

12.2 Neurodermatitida (atopická dermatitida, atopický ekzém,

endogenní ekzém) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 422

12.3 Psoriáza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 427

12.4 Dermatitis herpetiformis Duhring . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 429

12.5 Akné (acne vulgaris) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 430

12.6 Kopřivka (urticaria) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 431

12.7 Sklerodermie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 431

12.8 Malnutrice (podvýživa) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 431

12.9 Solární dermatitida . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 432

12.10 Chronické rány a vředy (bércový vřed, dekubitus) . . . . . . . . . . . . . 432

13 Onemocnění oka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 433

13.1 Katarakta (šedý zákal) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 433

13.2 Degenerace makuly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 434

14 Zdravé zuby a výživa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 437

14.1 Zubní kaz, karies . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 437

14.2 Onemocnění parodontu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 441

14.3 Halitóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 441

15 Těhotenství a gynekologická onemocnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 443

15.1 Výživa v těhotenství a v období kojení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 443

15.2 Funkce orgánů trávicího ústrojí a látkové přeměny . . . . . . . . . . . . . 445

15.3 Gestózy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 447

15.4 Premenstruační syndrom a dysmenorea . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 448

15.5 Gynekologické karcinomy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 448

16 Výživa a vznik tumorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 449

16.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 449

16.2 Patofyziologické, patobiochemické a experimentální poznatky . . . . . . . 453

16.2.1 Antioxidační mikroživiny, vitaminy, minerální látky . . . . . . . 453

16.2.2 Tuky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 457

16.2.3 Proteiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 461

16.2.4 Sacharóza a laktóza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 462

16.2.5 Balastní látky a rezistentní škrob . . . . . . . . . . . . . . . . . . 463

16.2.6 Alkohol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 464

16.2.7 Obezita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 465

16.2.8 Karcinogeny vznikající při výrobě, skladování, konzervaci

a přípravě potravin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 466


ObsahX

16.3 Tumory orgánů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 468

16.3.1 Jícen, orofarynx a larynx . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 468

16.3.2 Karcinom žaludku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470

16.3.3 Karcinom tlustého střeva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 472

16.3.4 Karcinom rekta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 474

16.3.5 Karcinom pankreatu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 474

16.3.6 Karcinom jater . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 475

16.3.7 Karcinom prsu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 475

16.3.8 Karcinom endometria . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 476

16.3.9 Karcinom ovaria . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 476

16.3.10 Karcinom děložního čípku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 476

16.3.11 Karcinom prostaty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 476

16.3.12 Karcinom močového měchýře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 477

16.3.13 Bronchiální karcinom . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 478

16.4 Všeobecná doporučení pro výživu k snížení rizika rakoviny . . . . . . . . 478

17 Výživa nemocných s tumory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 481

17.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 481

17.2 Kachexie při tumorech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 481

17.3 Terapie výživou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 482

18 Umělá výživa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 487

18.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 487

18.2 Zjištění stavu výživy (status výživy) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 488

18.2.1 Antropometrická měření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 488

18.2.2 Analýza bioelektrické impedance (BIA) . . . . . . . . . . . . . . 488

18.2.3 Metody pro posouzení pokrytí biologické potřeby bílkovin . . . . 489

18.2.4 Indikátory pro posouzení stavu výživy . . . . . . . . . . . . . . . 489

18.3 Umělá enterální výživa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 490

18.3.1 Speciální techniky a indikace zvláštní výživy . . . . . . . . . . . 491

18.3.2 Plně vyvážené diety . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 492

18.3.3 Plně vyvážené diety, upravené pro určité obtíže a choroby . . . . 492

18.3.4 Nízkomolekulární umělé diety . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 494

18.3.5 Komplikace umělé enterální výživy . . . . . . . . . . . . . . . . 495

18.3.6 Enterální versus parenterální umělá výživa . . . . . . . . . . . . 496

18.4 Parenterální výživa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 497

18.4.1 Energetická potřeba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 497

18.4.2 Sacharidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 498

18.4.3 Tuky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 499

18.4.4 Aminokyseliny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 500

18.4.5 Provedení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 501

18.4.6 Karenční stavy při parenterální výživě . . . . . . . . . . . . . . 501

18.4.7 Komplikace parenterální výživy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 501

18.4.8 Parenterální výživa a funkce střeva . . . . . . . . . . . . . . . . 502

18.4.9 Metabolismus po stresu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 503

19 Výživa v perioperačním období a transplantace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 505

19.1 Výživa v perioperačním období . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 505

19.2 Výživa a transplantace orgánů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 507

20 Vegetariánské formy stravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 511


XIObsah

20.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 511

20.2 Zásobení živinami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 511

20.2.1 Železo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 511

20.2.2 Vitamin B

12

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 512

20.2.3 Bílkoviny, vápník, zinek, vitamin D, ω-3 mastné kyseliny

s dlouhým řetězcem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 512

20.3 Vegetariánská výživa v dětství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 513

20.4 Alergie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 514

20.5 Doporučení o výživě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 514

20.6 Vegetariánské formy výživy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 514

20.6.1 Plnohodnotná výživa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 514

20.6.2 Výživa potravinami v přírodním stavu . . . . . . . . . . . . . . . 515

20.6.3 Syrová rostlinná strava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 516

20.7 Hodnocení vegetariánské výživy z lékařského hlediska . . . . . . . . . . . 517

20.7.1 Ovlivnění metabolismu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 518

20.7.2 Ovlivnění trávicího ústrojí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 519

21 Alternativní formy stravy a „marginální diety“ (outsider-diets) . . . . . . . . . 521

21.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 521

21.2 Makrobiotika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 524

21.3 Schnitzerova strava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 526

21.4 Hayova oddělovaná strava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 526

21.5 Na bílkoviny chudá strava podle Wendta . . . . . . . . . . . . . . . . . . 527

21.6 Strava chudá na sacharidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 527

21.7 Diety pro terapii maligních tumorů („protirakovinové diety“,

„tumorové diety“) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 528

21.7.1 Nezdůvodněná doporučení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 529

21.7.2 Vědecké posouzení některých aspektů „protirakovinných diet“ . . 530

21.8 Léčebné hladovky a energetické chudé diety . . . . . . . . . . . . . . . . 533

21.9 Další marginální diety . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 534

22 Škodliviny v potravinách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 537

22.1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 537

22.2 Přísady, zbytky a znečištěniny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 537

22.3 Látky biologického původu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 539

22.4 Mykotoxiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 540

22.5 Pesticidy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 542

22.6 Polychlorované bifenyly (PCB) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 543

22.7 Dioxiny a furany . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 543

22.8 Kumarol a skořice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 544

22.9 Těžké kovy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 544

22.10 Nitráty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 545

22.11 Látky s estrogenní aktivitou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 546

22.12 Syntetické náhražky pižma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 547

22.13 Akrylamid . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 547

22.14 Radioaktivní látky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 547

22.15 Ozáření potravin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 548

22.16 Mnohočetná senzitivita na chemické látky (multiple chemical sensivity

syndrome) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 548


ObsahXII

23 Potraviny připravené genovou technologií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 551

23.1 Význam genové technologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 551

23.2 Příklady organismů pozměněných genovou technologií . . . . . . . . . . 551

23.3 Rizika použití potravin pozměněných genovou technologií . . . . . . . . . 552 Tabulka koeficientů pro převod hodnot látek do jednotek používaných v ČR . . . 554 Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 555

XIIIPředmluva k 11. vydání

Předmluva k 11. vydání

Pro zvyšující se zájem o otázky nutričnímedicíny a pro příval nových a pro praxi důležitých

poznatků bylo již za tři roky po vyjití 10. vydání

nutné koncipovat vydání nové.

Ve všech věkových skupinách trvale přibývá

onemocnění závislých na výživě, především

obezity a z ní vyplývajících následných nemocí.

Objasňování problémů výživy a poradenská

činnost proto vyžadují stále větší početerudovaných odborných nutricionistů, informovaných

o aktuálním stavu vědění. Totéž platí pro lékaře,

protože erudice v nutriční medicíně během studia

medicíny je nedostačující. Fundované znalosti

nutricionistiky stále nabývají na důležitosti,zejména pro lékaře v oblasti všeobecné medicíny

a vnitřního lékařství; což dokumentuje např.

skutečnost, že – podle údajů Spolkovélékařské komory – Německá akademie pro nutriční

medicínu v tomto oboru lékařství vyškolila od

svého založení již 3500 lékařů.

Rozdělení kapitol bylo ponecháno i v tomto

vydání stejné jako v desátém vydání. Kapitoly

3 a 4 (gastroenterologie a onemocnění látkové

přeměny) poprvé přepracoval výhradně dr.

Walter Burkhardt, primář interní kliniky ve

Würzburgu a vedoucí lékař odborné dietetické

školy ve Würzburgu. Rozsah některých kapitol

se na základě nových poznatků a výsledkůklinických studií musel podstatně rozšířit. To platí

především pro relace mezi ω-3 a ω-6 mastnými

kyselinami, pro význam střevní mikroflóry

a pro možnosti regulace této mikroflóryprobiotiky a prebiotiky a pro podávání vitaminů ve

vysokých dávkách, převyšujících doporučené

a potřebné denní dávky.

Aby se rozsah knihy dal přesto udržet v daných mezích, bylo ve prospěch zařazeníaktuálních poznatků třeba vypustit dosavadní druhý

díl „Praxe nutriční terapie a prevence“.

Za spolupráci děkujeme nakladatelství Urban

& Fischer, zejména paní Dr. med. Anne-Kristin

Schulze a panu Gattnarzikovi.

Prof. Dr. med. Heinrich Kasper

Poznámka redakce

Části textu označené po straně šedou svislou

čarou (obdobně jako tyto odstavce) byly nově

vloženy nebo upraveny oproti originálu knihy

zdravotnickou redakcí nakladatelství Grada

Publishing.

Jedná se zejména o následující případy:

a) Originální text zahraniční publikace, jejíž

překlad máte v rukou, odkazuje v některých

bodech na webové stránky zahraničního

nakladatele, kde je další pokračování textu.

Protože se tak publikace stává závislou na

dosažitelnosti internetu, nejdůležitější části

těchto odkazů jsme přeložili a začlenili

přímo do textu překladu.

b) V originálním textu jsou pod čarou uváděny

kontakty na některé organizace, spolky aspolečnosti, které např. pomáhají nemocným

s určitou chorobou. Pro domácího čtenáře

tento odkaz ztrácí význam, proto jsme se ho

pokusili nahradit domácím ekvivalentem,

pokud se nám ho podařilo běžným způsobem

dohledat.

c) Hodnoty některých látek jsou v originálepublikace uvedeny v jednotkách, které se u nás

již nepoužívají. Pokud autor sám v původním

textu neuvádí hodnoty v jednotkách u nás

platných, vyznačili jsme je kurzívou a pro

jejich převod uvádíme tabulku koeficientů

na straně 554.

d) Tabulku na straně 299 jsme modifikovali

podle údajů České diabetologické společnost.

e) Literaturu originální publikace, která je

značně rozsáhlá, a zvyšovala by tak objem

publikace, naleznete na www.grada.cz u této

publikace.



1

KAPITOLA

1

Energetická potřeba,

živiny, složky potravy,

trávení, resorpce

a metabolismus

Od poloviny třicátých let minulého stoletípublikují národní i mezinárodní grémia různá

doporučení, týkající se přívodu živin a energie.

Cílem těchto doporučení primárně bylopředejít u z dravého člověka nedostatku energie

a esenciálních živin, a tak zaručit optimální

psychickou a fyzickou výkonnost. Přizvyšujících se znalostech o významu určitých

živin a složek potravy (např. balastních látek,

sekundárních rostlinných látek aj.) pro profylaxi

chorob (např. o významu polynenasycených

mastných kyselin pro ochranu předdegenerativními cévními chorobami anebo o významu

antioxidantů pro ochranu před oxidačnímstresem) se později přidružila i hlediskapreventivního lékařství.

V návaznosti na Recommended Dietary

Allowances (RDA), poprvé publikovaných

v USA roku 1941, vznikla – poprvé v roce

1956 – Doporučení o přívodu energie a potravy

(Empfehlungen für die Energie- undNährstoffzufuhr) Německé společnosti pro výživu

(Deutsche Gesellschaft für Ernährung – DGE).

Množství nových poznatků, získaných vminulých desetiletích si opakovaně vyžádalo nová

vydání s úpravami jednotlivých doporučení podle

nejnovějšího stavu vědění. Tato doporučení byla

roku 2000 nahrazena vydáním Referenčních

hodnot pro přívod potravy (Referenzwerte für

Nahrungszufuhr). Tato publikace obsahuje

doporučené hodnoty, a byla vydána společně

Společnostmi pro výživu v Německu (DGE),

Rakousku (ÖGE) a Švýcarsku (SGE/SVE). Jako

zkrácené označení, odpovídající mezinárodně

běžným označením těchto zemí, se nabízí pro

Německo (D), pro Rakousko (A) a proŠvýcarsko (CH), tedy D-A-CH-referenční hodnoty

(D-A-CH-Referenzwerte).

S výjimkou doporučených hodnot propřísun energie jde u referenčních hodnot o taková

množství, o nichž se předpokládá, že předporuchami zdraví, podmíněnými výživou, ochrání

téměř všechny osoby dané populace, a že u této

skupiny zajistí plnou výkonnost. Nadto mají tato

množství vytvořit určitou rezervu, která je při

náhlém zvýšení požadavků okamžitě k dispozici

bez újmy na zdraví. Zkušenosti ukazují, že dané

referenční hodnoty pro zdravé osoby těmto

požadavkům ve střední Evropě odpovídají.

Referenční hodnoty se nevztahují na přívod

potravy u os ob nemocných a u rekonvalescentů.

S výj imkou jodu také nedostačují znovu naplnit

vyprázdněná depa u osob podvyživených.

1.1 P řívod energie, energetická

potřeba

Zdroji energie jsou sacharidy, lipidy,bílkoviny a alkohol. Měrnou jednotkou energie je

joule anebo dříve používaná kalorie. Jedna

kilokalorie (kcal) odpovídá 4,184 kilojoulům

(kJ). Obě měrné jednotky se dají vzájemně

převádět takto:

• 1 kJ = 0,239 kcal

• 1000 kJ = 239 kcal

• 1 MJ (megajoule) = 239 kcal

• 1 kcal = 4,184 kJ

• 1000 kcal = 4184 kJ

• 1000 kcal = 4,184 MJ

Vezmeme-li v úvahu nepatrné ztráty energie

stolicí a z tráty ve formě močoviny a jiných

dusíkatých konečných zplodin metabolismu

bílkovin močí, pak pro jednotlivé zdroje energie,

které má organismus k dispozici, platípřibližně tyto energetické hodnoty (tato množství

spalného tepla):

• 17 kJ nebo 4 kcal/g sacharidů

• 38 kJ nebo 9 kcal/g tuků

• 17 kJ nebo 4 kcal/g bílkovin

• 30 kJ nebo 7 kcal/g alkoholu

KAPITOLA

1

+


Energetická potřeba, živiny, složky potravy, trávení, resorpce a metabolismus2

1

Nejednotné jsou názory na otázku, zda alkohol

je možné považovat za rovnocenný se sacharidy,

pokud jde o jeho účinek na šetření bílkovin

a dodávku energie svalovému metabolismu při

udržování tělesné teploty.

WHO vydala toto souhrnné posouzení dané otázky: Podařilo

se dokázat, že při mírném přívodu alkoholu se převážná část

energie využije pro svalovou činnost a pro udržení tělesné

teploty. Při částečném nahrazení sacharidů nebo tuků

v dietě izoenergetickým množstvím alkoholu bylo zjištěno,

že alkohol také udržuje tělesnou hmotnost.

Organismus může alkohol v omezené míře spálit.

Jestliže se zdravému, normálně vyživenému

dospělému člověku podá během 24 hodin méně

než 2 g alkoholu na 1 kg tělesné hmotnosti,

zoxiduje se asi 100 mg/kg/h. Muž s hmotností

65 kg resp. žena s hmotností 55 kg tak může

denně pokrýt zhruba 2,9 MJ (700 kcal) resp.

2,2 MJ (525 kcal) alkoholem.

Podle Prioly a Liebera [197] dekomponuje zhruba 25 %

požitého alkoholu mikrozomální etanoloxidázový systém.

Jak ukázaly pokusy na zvířatech, vyžaduje tento metabolický

postup přívod dodatečné energie. Výzkumné práce u lidí

tyto nálezy potvrdily. Nahrazení 50 % celkového množství

energie v potravě alkoholem způsobilo ztrátu hmotnosti.

Jestliže pokusné osoby s konstantní hmotností dostávaly

navíc izoenergetické množství buď alkoholu, anebo čokolády,

pak skupina, která dostávala čokoládu navíc, na hmotnosti

přibyla, skupina s alkoholem navíc nikoli (viz kap. 1.9).

energetická potřeba vyplývá ze součtubazálního anebo klidového energetického výdeje

(basal metabolic rate – BMR), na který připadá

asi 50–70 % spotřeby energie, výdejevynaloženého na pracovní výkon, podílu připadajícího na

termogenezi (asi 8–10 % celkové spotřeby při

smíšené stravě), energie pro adaptaci na určité

životní podmínky, např. na emocionální stres,

a výdeje na růst, těhotenství a kojení.

Protože energetické nároky u různých osob

při téže činnosti závisí na tělesné hmotnosti,

pohlaví a věku, vznikla mezinárodnístandardizace se vztažením energetické přeměny kbazálnímu metabolismu. Ta již bere v úvahu vliv

tělesné hmotnosti, pohlaví a věku na konečnou

výši energetické potřeby. Jako měřítko střední

denní potřeby energie zavedla WHO „physical

activity level“ (PAL). Je to podíl 24hodinové

energetické spotřeby (Energie-Umsatz, EU)

klidového energetického metabolismu(bazálního metabolismu – Grund-Umsaz, GU): tedy

PAL = EU/GU. Výšku PAL podstatně ovlivňuje

tělesná aktivita. PAL však není jen měřítko pro

fyzickou aktivitu v zaměstnání a v osobním

volnu, ale zahrnuje celkovou denní potřebu

energie (EU), včetně doby v klidu a spánku.

Celodenní energetická potřeba se takodpovídajícím způsobem definuje jako

EU = PAL · GU.

Tento způsob výpočtu byl umožněn teprve

tehdy, kdy byla k dispozici metoda pracující

s molekulami vody s dvojím stabilnímoznačením (DLW-metoda) pro měření energetického

výdeje u sledovaných osob za přirozených

pracovních a životních podmínek. Referenční

hodnoty D-A-CH pro přívod energie vycházejí

z této nové možnosti výpočtů (tab. 1.1).

Příklad výpočtu denní energetické potřeby:

Žena v domácnosti pracuje 8 hodin sprůměrným vynaložením energie 2,4 · BMR, 8 hodin

vykonává další činnosti s průměrnýmvynaložením energie ve výši 1,6 · BMR a spí 8 hodin

při 0,95 · BMR; z toho plyne střední denní

energetická potřeba (2,4 · 8 + 1,6 · 8 + 0,95 ·

8) : 24 = 1,65 · MBR.

Jako bazální metabolismus (GU, BMR),

klidový energetický výdej, označujemeenergetický výdej klidně ležícího člověka za 12hodin po posledním jídle při konstantní teplotě

místnosti 20 °C. Toto množství energie jenutné pro činnost srdce, dýchací pohyby, činnost

mozku atd. Výše GU závisí na pohlaví a věku.

Průměrně dosahuje např. u osmnáctiletých

mužů 7500 kJ (1800 kcal), u stejně starých žen

6700 kJ (1600 kcal), u pětasedmdesátiletých

mužů 5900kJ (1400 kcal) a u stejně starých

žen 5400 kJ (1300 kcal).

Méně náročné jsou předpoklady prostanovení energetického výdeje v klidu nalačno

(Ruhe-Nüchtern-Umsatz – RNU). Ten bývá

asi o 6–10 % nad GU. Stanovuje se přibližně

12 h po posledním jídle při pokojové teplotě

a u pohodlně sedící osoby.

U dospělého při mírné tělesné práci připadá

asi 50–60 % celkové energetické potřeby na

GU resp. RNU.

3Přívod energie, energetická potřeba

1

Vyšetřování energetické bilance je u člověka obtížné.

Zatímco u pokusných zvířat se v každém okamžiku najde

přímá korelace mezi přívodem a výdejem energie, nedá se

taková korelace prokázat u člověka. Jak ukazuje obr. 1.1,

u 12 sledovaných zdravých osob nebyla nalezena korelace

denního přívodu energie a denního výdeje energie (na

rozdíl od situace u pokusných zvířat). Korelaci těchto dvou

veličin se nepodařilo najít ani při dvoutýdenním sledování.

Naměřená energetická nerovnováha dosáhla během

doby sledování až 3,4 MJ (800 kcal) denně. Na základě jiných

nálezů je třeba předpokládat, že u většiny lidí je vyrovnané

bilance mezi příjmem a výdejem energie dosaženo vždy

v 7–10tidenních periodách.

Zvýšení výkonu je velmi variabilní a u mu

že o hmotnosti 70 kg dosahuje průměrně

asi 420 kJ/h (100 kcal/h) vsedě, 840 kJ/h

(200 kcal/h) při procházkové chůzi a 4600 kJ/h

(1100 kcal/h) při stoupání do schodů. Zvýšeny

jsou hodnoty GU resp. RNU zejména přihy

perfunkci štítné žlázy.

Podle izodynamického zákona, který publikoval roku

1902 Rubner, se živiny mohou vzájemně svým energetick



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist