

Elektronická kniha:
Výuka cizích jazyků
Autor:
kolektiv; Věra Janíková
Nakladatelství: | » Grada |
Dostupné formáty ke stažení: | |
Zabezpečení proti tisku a kopírování: | ano |
Médium: | e-book |
Rok vydání: | 2011 |
Počet stran: | 200 |
Rozměr: | 21 cm |
Úprava: | ilustrace |
Vydání: | Vyd. 1. |
Skupina třídění: | Lingvistika. Jazyky |
Jazyk: | česky |
ADOBE DRM: | bez |
Nakladatelské údaje: | Praha, Grada, 2011 |
ISBN: | 978-80-247-3512-2 |
Ukázka: | » zobrazit ukázku |
Popis vybraných trendů v současné výuce cizích jazyků se zřetelem k jejich aplikaci do cizojazyčné výuky. Příručka pro učitele. Úvod publikace je věnován neurovědám (neurolingvistice a psycholingvistice), jež jsou považovány pro další rozvoj didaktiky cizích jazyků a následně pro pedagogickou praxi za klíčové. Následuje problematika individuálních zvláštností žáků, principy celostního a autonomního učení. Emocionální složka procesu s cílem facilitace žákova učení a integrace volného, tvořivého psaní do výuky tvoří další část textu. Závěrem se autoři věnují trendu osvojování si cizích jazyků v celoživotní perspektivě. Kniha je určena širším odborným kruhům: studentům, učitelům i vysokoškolským didaktikům cizích jazyků.
Změny v přístupech k učení a vyučování cizím jazykům ovlivňuje celá řada faktorů, zejména nejnovější poznatky lingvistiky, psycholingvistiky, neurolingvistiky, psychologie učení, pedagogiky i empirického výzkumu v oblasti didaktiky cizích jazyků. Svoji roli však zde hrají i aktuální požadavky, které na cizojazyčnou výuku klade společnost. Tento vícedimenzionální pohled určil charakter zpracování publikace: pojednává o vybraných aktuálních trendech, jež lze v této oblasti označit za významné, a teoretická východiska uvedených konceptů představuje se zřetelem k jejich využití v cizojazyčné výuce i k potřebám jazykového vzdělávání v moderní společnosti. Publikace je určena nejen vysokoškolským oborovým didaktikům a studentům učitelství cizích jazyků, ale díky propojení teorie s konkrétními výukovými metodami a učebními činnostmi se může stát zdrojem inspirace rovněž pro učitele cizích jazyků v praxi.
Elektronické knihy > Naučná a odborná literatura > Jazyky
Elektronické knihy > Naučná a odborná literatura > Učebnice
Katalog předmětový > P > Předmětová didaktika
Naučná literatura > Jazyky > Jazyková výuka
Naučná literatura > Učebnice
Katalog vybraných autorů > J > Janíková - Věra Janíková
Katalog nakladatelství > G > Grada
Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství
Grada Publishing, a.s.
doc. PhDr. Věra Janíková, Ph.D., a kol.
VÝUKA CIZÍCH JAZYKŮ
Vydala Grada Publishing, a.s.
U Průhonu 22, 170 00 Praha 7
tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400
www.grada.cz
jako svou 4253. publikaci
Spoluautoři:
PaedDr. Hana Andráová, Ph.D.
doc. PhDr. Věra Janíková, Ph.D.
Mgr. Martin Lachout
Mgr. Pavla Marečková, Ph.D.
PaedDr. Kamila Podrápská, Ph.D.
doc. PhDr. Pavla Zajícová, Ph.D.
Recenzovala:
doc. PhDr. Ivica Lenčová, Ph.D.
Odpovědná redaktorka Dana Kristen
Sazba a zlom Milan Vokál
Grafický návrh a zpracování obálky Antonín Plicka
Počet stran 200
Vydání 1., 2011
Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.
Š Grada Publishing, a.s., 2011
Cover Photo Š fotobanka Allphoto
ISBN 978-80-247-3512-2
verze osvit 04, 9 December 2010, A5
OBSAH Úvod .....................................9
O publikaci ................................13
O autorech .................................14
1. Neurolingvistika ve vztahu k vyučování cizím jazykům ........15
(Martin Lachout) 1.1 Lokalizace jazykových oblastí v mozku ...............16
1.2 Empirické výzkumy zpracování řeči u simultánně a sekvenčně
bilingvních osob ...........................22
1.3 Didaktické závěry ..........................26
Literatura ...............................29
2. Řečová produkce při osvojování cizích jazyků .............31
(Martin Lachout) 2.1 K termínům řečová produkce a řečová percepce ..........31
2.2 Modely řečové produkce .......................36
2.2.1 Obecně o modelech .....................36
2.2.2 Garrettův model .......................38
2.2.3 Leveltův model .......................40
2.2.4 Leonjevův model ......................46
2.3 Didaktické závěry ..........................47
Literatura ...............................49
3. Výuka cizích jazyků zaměřená na áka .................50
(Věra Janíková) 3.1 Individuální zvlátnosti áka při učení se cizímu jazyku ......51 3.2 Celostní učení ............................54 3.3 Činnostně zaměřená výuka ......................55
3.4 Autonomní učení ...........................58
3.4.1 Strategie učení ........................60
3.5 Učení se cizímu jazyku pomocí řeení úloh řečového typu .....63
3.6 Projektová metoda ..........................65
3.7 Didaktické závěry: Strategie učení ve výuce ............67
3.7.1 Úlohy pro seznamování se s učebními strategiemi .....67
3.7.2 Úlohy pro shromaďování učebních strategií ve třídě ....69
3.7.3 Úlohy k procvičování strategií ................70
Literatura ...............................74
4. Emoce a učení se cizímu jazyku .....................78
(Pavla Marečková) 4.1 Emoce z hlediska psychologie učení .................79
4.1.1 Emoce a motivace ......................79
4.1.2 Emoce a kognitivní procesy .................80
4.1.3 Vliv pozitivních a negativních emocí na kognitivní
procesy ............................82
4.2 Emoce z hlediska psycholingvistiky .................84
4.3 Emocionální sloka cizojazyčné výuky ...............86
4.3.1 Definice pojmu ........................86
4.3.2 Funkce emocionální sloky cizojazyčné výuky .......92
4.4 Monosti posílení emocionální sloky cizojazyčné výuky .....93
4.5 Praktické náměty do výuky cizího jazyka ..............95
Literatura ..............................100
5. Kreativní psaní ve výuce němčiny ...................104
(Pavla Zajícová) 5.1 Relevance psaní ...........................104
5.2 Asociace ..............................107
5.3 Ekvivalence .............................113
5.4 Malé formy .............................120
5.5 Vybrané textové druhy .......................130
Literatura ..............................132
6. Němčina jako dalí cizí jazyk po angličtině ..............133
(Hana Andráová) 6.1 Jazyková politika Evropské unie ..................134
6.2 Jazyková politika České republiky .................136
6.3 Role angličtiny v procesu osvojování němčiny ...........137
6.4 Příbuzenský vztah němčiny a angličtiny ..............139
6.5 Vliv angličtiny na němčinu, interference a transfer ........141
6.5.1 Vliv angličtiny na němčinu v oblasti lexikosémantické . . 142 6.6 Didakticko-metodické principy výuky němčiny po angličtině . . . 145 6.7 Nové úkoly pro českou kolu ....................149
6.8 Podněty pro výukovou praxi ....................151
6.8.1 Ukázky konkrétních cvičení ................152
Literatura ..............................156
7. Celoivotní osvojování cizích jazyků na příkladu výuky
u dospělých ................................160
(Kamila Podrápská)
7.1 Celoivotní učení ..........................161
7.2 Cíle neformálního celoivotního osvojování cizích jazyků ....164
7.2.1 Nabídka cizojazyčných vzdělávacích příleitostí .....164 7.3 Kognitivní vlastnosti dětí předkolního věku ............167
7.4 Kognitivní vlastnosti dospělých ..................169
7.5 Organizační formy učení a vyučování jako motivační prvek
výuky u dospělých .........................171
7.5.1 Kooperativní učení .....................172
7.5.2 Učení na stanovitích ....................173
Literatura ..............................175
Malý slovník odborných pojmů k neurolingvistice ..........178
Seznam literatury ............................181
Věcný rejstřík ..............................197
ÚVOD
V celé historii cizojazyčné výuky se setkáváme se značným poč
tem nejrůznějích koncepcí, směrů i konkrétních výukových forem, které jsou vdy spojeny nejen s nejnovějími vědeckými poznatky, ale i s poadavky, které na tuto výuku klade daná společnost v určité etapě svého vývoje.
Učení a vyučování cizím jazykům tak postupně mění svůj obraz, v něm se začínají promítat nové směry, tendence i výukové metody. Následující stručný přehled představuje výčet hlavních trendů současné cizojazyčné výuky. n Výuka je zaměřená na áka. Tento trend významným způsobem ovliv
ňuje humanistická pedagogika a psychologie se zdůrazněním tvůrčího
potenciálu kadého lidského jedince a schopností jeho sebezměny. Huma
nizace cizojazyčné výuky zdůrazňuje potřebu změny role učitele a áka
v edukaci. Učitel je chápán jako facilitátor a organizátor ákova učení,
jako jeho rádce a pomocník. Toto pojetí role učitele odpovídá konstrukti
vistickému pojetí ákova učení, které vychází z přesvědčení, e procesy
zpracování informací a procesy vlastního učení mohou být ovlivňovány
pouze tehdy, jestlie je ákům poskytnuta pomoc při konstrukci vědo
mostí. n Výukové metody jsou těsněji propojené s nejnovějími vědeckými
poznatky. V této souvislosti je třeba zdůraznit vedle lingvistiky zejména
tzv. neurovědy (neurolingvistika) společně s psycholingvistikou. n Učení se cizím jazykům je chápáno jako celoivotní proces. Toto
směřování se projevuje v rozířené nabídce cizojazyčné výuky pro různé
věkové skupiny od jazykové výuky předkolního věku a po jazykové
kurzy pro seniory i výuku jazyků pro různé profesní či osobní potřeby. n Je prosazován koncept mnohojazyčnosti. Tento nový směr vychází
z apelu evropské jazykové politiky, který je artikulován ve výzvě, aby
kadý Evropan ovládal vedle svého mateřského jazyka alespoň dalí dva
cizí jazyky. Pro cizojazyčnou výuku to znamená vyuívání nových
/ 9
metodicko-didaktických postupů (např. didaktika druhého cizího jazy
ka) i rozíření témat a obsahů výuky. n Velká pozornost je věnována konceptu autonomního učení se cizím
jazykům. Rovně tento směr je spojen se změnou metodických postupů
a integrací nových obsahů. U áků lze podporovat jejich samostatnost
napříkladtím,ejimjevevýuceposkytnutačinabídnutamonostvýběru
individuálních učebních strategií, dostatek času potřebného pro zvládnutí
určitýchúlohčistanoveníindividuálníchcílů.Spodporousamostatnosti
ákůpřiučenísecizímujazykuúzcesouvisírozvojjejichschopnostisebe
hodnocení. Kdosaenítohotocílevýznamnouměroupřispívázařazování
Evropského jazykového portfolia do výuky, pomocí něho mají áci
monost v delím časovém rozpětí samostatně a s vlastní zodpovědností
sledovat a dokumentovat své pokroky při učení se jazykům a rozvíjet
schopnost sebehodnocení. n Jsou stírány hranice mezi řízeným procesem učení a individuálním
procesem osvojování cizího jazyka. Cizojazyčná třída ji není herme
tickyuzavřenýmprostorem,kdesejazykvyučujepodlejednohometodic-
kého směru (např. metoda gramaticko-překladová) a s jednou učebnicí.
Pomocíceléřadyvýukovýchmetodjeákůmumoněnoučenísejazyku
tak, jak je tomu u přirozeného osvojování mateřského jazyka. Z iroké
palety moností můeme jmenovat projektové vyučování, činnostně za
měřenou výuku, bilingvní výuku nebo výuku s podporou moderních
technologií. n Interkulturní aspekt cizojazyčné výuky nabývá nové kvality. Tento
trend je spojen mj. s rozířením moností komunikace s rodilými mluv
čími v rámci mezinárodních projektů a směřuje k dosaení interkulturní
senzitivity áků. Předkládaná publikace pojednává o vybraných trendech odráejících se vsoučasnévýucecizíchjazyků,kterécharakterizujezhlediskajejichteore- tických východisek se zřetelem k jejich aplikaci do cizojazyčné výuky a k potřebám jazykového vzdělávání v moderní společnosti. Kniha je rozdělena do sedmi kapitol. První a druhá kapitola se věnují tzv. neurovědám (neurolingvistice a psycholingvistice),jejsoupovaoványprodalírozvojdidaktikycizíchjazyků a následně pro pedagogickou praxi za klíčové. Umoňují hlubí vhled do zákonitostí procesů osvojování jazyků při odhalování sloitých procesů mozkovéčinnosti,kterésepodílejínapercepciaprodukciřeči.Zvlátnípo- 10 / Výuka cizích jazyků
zornostjeudělenavybranýmmodelůmřečovéprodukceamonostemapli
kace daných vědeckých poznatků do výuky.
Třetí kapitola se věnuje jednomu ze základních principů moderní cizoja
zyčnévýuky,kterýmjezaměřenínaákaapřesouvánípozornostizprocesu
vyučování na proces učení. Nastíněna je v ní problematika individuálních
zvlátnostíákůajejichvlivunaprocesosvojovánícizíhojazyka,principům
celostního a autonomního učení a činnostně zaměřené cizojazyčné výuky
na příkladu projektové metody. V závěru jsou uvedeny náměty pro imple
mentování tzv. strategického učení do obsahů cizojazyčné výuky.
Čtvrtá kapitola sezabýváemocionálníslokouprocesuučeníavyučování
cizíhojazyka.Osvětluje,jakouúlohuvněmplníemocezhlediskakogni-
tivnípsychologie,psycholingvistikyadidaktikycizíchjazykůauvádíně-
kolik výukových aktivit, je svým metodickým konceptem výrazně oslovují
emocionálnístránkuákovyosobnostiscílemfacilitacejehoučenísecizímu
jazyku.
Pátá kapitola je zaměřena na integraci volného, tvořivého psaní do výuky
němčinyjakocizíhojazyka,přiněmdleautorčinasoudujdenajednéstraně
vdyoobsahovousvoboduaoriginalitumylení,zároveňaletakéopostupné
vnímání a osvojování formálních jazykově-textových prostředků. Vedle
didaktickékoncepcejezdenakonkrétníchpříkladechuvedenaprácesaso
ciací, jazykovou ekvivalencí a literárním textem jako podnětem pro rozvoj
psaného projevu.
está kapitola předkládáodpovědinaotázkyspojenésproblematikoudosa
hovánímnohojazyčnékompetenceuákůvčeskékole,vníseangličtina
stává prvním vyučovaným cizím jazykem. Tím se ostatní jazyky dostávají
do zcela nové pozice, stávají se druhým, popř. třetím cizím jazykem. Na
učitelekladetentotrendnovénárokyaprotyznich,kteřívyučujíněmčinu
jako druhý cizí jazyk po angličtině, je zde nastíněn vliv angličtiny na něm
činuzlingvistickéhohlediska,představenyjsoudidakticképrincipyvýuky
němčiny jako druhého cizího jazyka po angličtině a nabídnuty konkrétní
náměty pro pedagogickou praxi.
Sedmá kapitola pojednává o jednom z aktuálních trendů v současném ja
zykovém vzdělávání, kterým je osvojování si cizích jazyků v celoivotní
Úvod / 11
perspektivě.Pozornostjezdezaměřenanavybranépsychologickéadidak-
tické aspekty výuky cizího jazyka na příkladu výuky dospělých.
Ikdyjsmesivědomineúplnostiaselektivityvýběrutématijejichzpraco
vání,věříme,esetatoknihamůezařaditksoučasnýmpublikacímzdílny
českýchodborníků,kteřísesnaípřispětkdalímurozvojididaktikycizích
jazyků jako vědní a studijní disciplíny a přinést pro cizojazyčnou výuku na
vech typech kol inspirativní náměty.
Kniha je určena irím odborným kruhům: studentům, učitelům i vysoko
kolským didaktikům cizích jazyků.
listopad2010 zakolektivautorůVěraJaníková
12 / Výuka cizích jazyků
O PUBLIKACI
Změny v přístupech k učení a vyučování cizích jazyků jsou vdy
spojeny nejen s nejnovějími vědeckými poznatky v oblasti lingvistiky, psychologie, psycholingvistiky, neurolingvistiky a dalích příbuzných věd didaktiky cizích jazyků, ale i s poadavky, které na cizojazyčnou výuku klade daná společnost v určité etapě svého vývoje a je jsou formulovány ve stěejních pedagogických i jazykově politických dokumentech. Tento vícedimenzionální pohled na problematiku vyučování a učení se cizím jazykům v moderním pojetí určil charakter zpracování této publikace.
Kniha pojednává o vybraných aktuálních trendech, které lze v oblasti výukycizíchjazykůoznačitzavýznamné.Jejímcílemjeposkytnutízákladní orientace v teoretických přístupech se zřetelem k jejich aplikaci do cizojazyčné výuky i k potřebám jazykového vzdělávání v současné společnosti.
Publikace je určena nejen vysokokolským oborovým didaktikům a studentům oborů učitelství cizích jazyků, ale díky propojení teoretických východisek s konkrétními výukovými metodami a učebními činnostmi se můestátzdrojeminformacíainspiracíiproučitelecizíchjazykůvpraxi.
/ 13
O AUTORECH
Kolektiv autorů tvoří odborníci v oblasti didaktiky cizích jazyků, kteří ji jako studijní disciplínu vyučují na českých vysokých kolách připravujícíchbudoucíučitelejazyků.Vesvýchtextechvycházejínejenzteore- tickýchznalostí dané problematiky, ale opírají se i o výsledky empirického výzkumu a vlastní jazykovou výuku na různých typech kol či v kurzech dalího vzdělávání učitelů cizích jazyků.
za kolektiv autorů Věra Janíková
14 / Výuka cizích jazyků
1. NEUROLINGVISTIKA VE VZTAHU
K VYUČOVÁNÍ CIZÍM JAZYKŮM
Martin Lachout
Člověk je člověkem jen díky řeči.
W. von Humboldt
Úvod Ji po dlouhá léta, ne-li staletí, sní lidstvo o takové metodě, s její pomocí bude moné naučit se jakémukoli jazyku, a to za co moná nejkratí dobu, s co moná nejmením vypětím investovaných sil a přitom s maximální efektivitou. Nahlédneme-li do historie vývoje metodických směrů uplatňovaných ve výuce cizích jazyků za posledních téměř 200 let, zjiujeme, e ádný z nich nae očekávání zcela neuspokojuje. A je to klasická metoda gramaticko-překladová nebo aktuální metoda komunikativní, či dokonce řada alternativních metod, jako např. sugestopedie. Zda vak lze takovou obecněplatnoumetoduvůbecvytvořit,jesporné,neboučenísecizímuja- zyku je procesem individuálním a jedinečným. V současné době převládá přesvědčení, e ji není třeba vytvářet nové ucelené metodické směry, ale spíesezaměřitnato,jakosvojovánícizíhojazykaákůmdleje- jichindividuálníchpředpokladůusnadnit.Tohotocílevaknelze spolehlivě dosáhnout bez hlubího vhledu do poznatků tzv. neurověd, oblasti, je má pro dalí rozvoj didaktiky cizích jazyků a tím i pro vlastní výuku cizích jazyků zásadní význam.
Neurovědy se ve spojení s psycholingvistikou opírají o prokázaná fakta,
e osvojování jazyka je zaloeno na genetických predispozicích, které vyplývají z neuroanatomických struktur, jako jsou centrální nervový systém neboorgány,kterésenaprodukciapercepciřečipodílejí.Jednáseovelmi komplikovanéprocesymozkovéčinnosti,kteréjsouvtétokapitolestručně nastíněny.
/ 15
neurovdy
+
1.1 LOKALIZACE JAZYKOVÝCH OBLASTÍ
V MOZKU
ivébytostisivytvořilyrůznézpůsobykomunikace,sjejichpomo-
cí se dorozumívají v případě nebezpečí, v období páření, při hledání potravy apod. Můe se přitom jednat o komunikaci realizovanou pomocí vydávaných zvuků nebo o komunikaci tzv. neakustickou. Vrcholem komunikace
mezi ivými bytostmi je bezpochyby komunikace lidská lid
ská řeč. Řeč, spolu se schopností logického mylení, je jednou
z nejúasnějích schopností člověka, ale zároveň i biologickým fenoménem. Uvědomme si, e schopnost komunikovat je nakonec schopnostnaehomozku.Srovnáme-ličlověkasostatnímiivočichy,jejichko- munikacesenevyvinulazdalekanatakovéúrovnijakořečlidská,jepatrné, esenámozekvyznačujeurčitýmirysy,kterémajíprolidskouřečzásadní význam.
Zkoumánímmozkuvevztahukřečisezabývárelativněmladýinterdiscip
linární obor neurolingvistika. Počátky zkoumání mozkových reprezentací jednotlivých funkcí bychom vak nalezli ji v první polovině devatenáctého století,ačkolioafáziíchexistujízáznamyjiustarýchŘeků(srov.Lachout, 2005,s.17).Vroce1836jistývenkovskýpraktickýlékařMarkDaxpřednesl
předshromáděnímučencůprvnísděleníofunkčnímvymeze
ní mozkových hemisfér (tzv. lateralizace). Dax léčil několik
desítek pacientů postiených afázií. Při postmortálním ohle
dání mozků svých pacientů zjistil, e u vech z nich dolo k postiení levé mozkové hemisféry. Novým objevem v jeho případě vak nebylo zjitění skutečnosti, e na základě postiení mozku můe dojít i k porue řeči, toho si byli vědomi ji staří Řekové.
M.Daxvycházelvesvéteoriilateralizacezpředpokladu,ekadápolovi-
na mozku plní různé funkce, tedy, e kadá z hemisfér vykonává specifické úkoly, jako jsou např. pohyb končetin, vnímání hudby, zpracování obrazů apod.Zároveňzjistil,eřečjezpracovávánaprávělevouhemisférou.Vychá- zel přitom ze tří parametrů: n z levostranné léze, n z parézy končetin na kontralaterální pravé straně těla, n z afázie. Daxůvobjevvaknevyvolalvjehodoběsebemeníohlas(srov.téHarris, 1993). 16 / Výuka cizích jazyků
lidská e
lateralizace
Podstatně větího úspěchu se dočkal roku 1861 paříský chirurg Paul Broca (srov. Calvin, Ojemann, 2000), kdy vyetřoval pacienta, který se vyznačoval velmi závaným postiením na úrovni produkce řeči, ačkoli jeho schopnost porozumět řeči zůstala nepokozena. Tento pacient, jistý monsignore Leborgne, dokázal artikulovatjenjednujedinouslabiku,asiceslabikutan(nazákladě toho získal přezdívku Tan-tan). Odpověď na otázku, co u tohoto pacienta způsobilo tak závané postiení, přinesla a jeho pitva. P. Broca při ní zjistil, e dolo k postiení frontálního laloku levé hemisféry. Toté stanovil později post mortem jetěuněkolikadalíchpacientůsidentickýmpostiením.Iunichdolokpostienítéearey,tedyzadníčástinejspodnějíhozá- vitu frontálního laloku. Daxův syn Gustav Dax se sice v dopisu ohradil, e toto zjitění učinil ji jeho otec, přesto se vak nedokázal prosadit. Broca přesvědčilrozsáhlejíadetailnějizpracovanoustudiítěchtopostiení.Kro- mě toho daleko přesněji lokalizoval příslunou postienou oblast v mozku.
O třináct let později, tedy v roce 1874, informoval německý neurolog a psychiatr Carl Wernicke o pacientovi s postiením nikoli v rovině produkce, nýbrvroviněchápánířeči.TentokrátvakWernickelokalizo- val lézi v jiné oblasti, ne ji před ním popisoval Broca. Faktem je, e Wernickem původně označená oblast nebyla vymezena takpřesnějakooblastBrocova.Dnessejinazákladěmoderních zobrazovacích metod ví, e se tato oblast nachází v zadní třetině temporálního laloku. U pacienta dr. Wernickeho toti dolo k postiení nikoli frontálního, nýbr temporálního laloku. Z toho tedy vyplývá, e centrum objevené Brocounebyloaneníjedinouoblastí,kterábybylazanaiřečzodpovědná.Rozdíl mezipřípadnýmilézemioboucenterjevakvtom,eBrocovipacientitrpěli postiením v rovině produkce řeči, zatímco Wernickeho pacienti měli postienuoblastřečovépercepce.Jinýmislovytotedyznamená,epacientiposti- ení lézí tzv. Brocova centra buďto mluvit vůbec nemohou, nebo mluví jen s velkými obtíemi. Jejich řeč působí těkopádně, v řeči se zadrhávají, dělají dlouhé pauzy, často opakují tatá slova nebo hlásky apod.
Přítomen je zároveň i agramatismus, kdy postiený není schopen řadit slovadovětpodlegramatickýchpravidel,a parafrázie.Pacientpatněuí- vá,nebovůbecneuíváspojky,zájmena,předloky,pomocnáslovesaatd., co se projevuje tzv. telegrafickým stylem řeči. Objevují se i fonologické poruchy,jedineczaměňujehlásku p zahlásku b, t za d apod.Nadruhéstraně ale zůstává zachována schopnost porozumět významu slov. Oproti tomu Wernickeho pacienti sice mluvit mohou, jejich řeč má normální řečové tempo se zachováním správné intonace, nebo Brocovo centrum zůstává in
Neurolingvistika ve vztahu k vyučování cizím jazykům / 17
Paul Broca
(18241880)
Carl Wernicke
(18481904)
taktní,avakpostienínejsouschopnimluvenáslovasprávněidentifikovat, takejimimateřskářečpřipadájakocizíjazyk.Uněkterýchpacientůnavíc postrádápromluvajakoukolilogiku.Pacientiprodukujíjakýsislovnísalát.
Typ Brocovy afázie nazval Wernicke afázií motoric
kou (dnes také expresivní), jím objevenou afázii pak
afázií senzorickou (dnes také receptivní, srov. Kuli
ák, 2003). Vsoučasnostisejimodernívědaodpůvodníteorie,elidskářečjelokali- zována pouze ve dvou uvedených mozkových oblastech, distancuje. Díky moderním zobrazovacím metodám, jako jsou funkční magnetická rezonanční tomografie (fMRT) nebo pozitronová emisní tomografie (PET), můeme dnes neinvazivně přesně pozorovat mozkové funkce během zpracování kognitivních úloh. 18 / Výuka cizích jazyků
afázie motorická
afázie senzorická
Obr. 1.1 Brodmannova mapa korových oblastí: Brocova oblast 44 a 45,
Wernickeho oblast 22 (Čihák, 1997, s. 377)
Pomocí magnetické rezonance lze sledovat změny mnoství kyslíku
v krvi vyvolané aktivitou neuronů jednotlivých kortikálních oblastí. Tyto změny jsou počítačovou technikou prostorově zobrazovány s rozliením 2 mm. Díky uvedeným metodám mohla být zároveň verifikována premisa, e mezi Brocovým centrem (viz Brodmannova mapa 44 a 45), které je zodpovědné za řečovou motoriku, artikulaci,analýzuatvorbuhlásek,dálezatvorbuabstraktníchpo- jmů, a v něm jsou zároveň zpracovány tvary slov a struktury vět, a mezi Wernickeho centrem (viz Brodmannova mapa 22), které je zodpovědné za logické zpracování řeči a za auditivní senzoriku, existuje v rámci levé mozkové hemisféry asociační neuronální spojení nazývané fasciculus arcuatus (viz obr. 1.2). Kromě toho se ukázalo, e jmenované oblasti pilně komunikují i s pravou hemisférou. Dnes tedy vycházíme z toho, e obě oblasti jsou sice důleitými centry, která se podílejí na zpracování řeči (na její produkci i percepci), avak schopnost řeči pouívat je daleko komplikovanějí, ne si moná zatím vůbec dokáeme představit.
Neurolingvistika ve vztahu k vyučování cizím jazykům / 19
Brocovo
centrum
Wernickeho
centrum
fasciculus arcuatus
Wernickeho centrum
Brocovo centrum
prefrontální asociační oblast
anterio-temporální asociační oblast
Obr. 1.2 Neuronální spojení fasciculus arcuatus mezi Brocovým a Wernickeho centry (Das Gehirn. Die Architektur des Gehirns. Online)
Na základě výzkumů byly v tomto směru zjitěny i zajímavé rozdíly mezioběmapohlavími.Skutečnost,eeny,cosetýčejejichverbálníkomu- nikace aschopnostivyjadřování,značněpřevyujímue,lzevysvětlitzjitě- ním, e Brocova oblast v enském mozku je o 20 % a Wernickeho dokonce o 30 % větí, ne je tomu v případě mozku muského (srovnej Schlaepfer, 1995).
Zatímco se v minulosti upírala pozornost při zkoumání mozkovýchfunkcíupacientůpostienýchlézícortexucerebripouzenaBrocovoaWernickehocentrum,stojídnesvpopředízájmuvědcůidalíoblasti,kterése na zpracování řeči podílejí. Jsou to kromě obou ji zmiňovaných kortikálních řečovýchoblastídáleiprimárnísenzomotorickéoblasti(zrakový,sluchový amotorickýkortex),premotorickýkortex(vizBrodmannovamapa6)anej- různějí nervové svazky, které je spojují (gyrus temporalis, gyrus angularis, ji zmiňovaný fasciculus arcuatis) či subkortikální oblasti (mozkový kmen, talamus a bazální ganglia nebo limbický systém); (srov. Čihák,
1997). Z toho důvodu tedy ji není zcela správné hovořit
o tzv. řečových centrech, mnohem výstinějí je termín ře
čové oblasti.
Na tomto místě uvádíme ve zkratce pouze ty gyry (viz obr.
1.3), jejich aktivita je v případě zpracování řeči významná. Jedná se zejména o: n gyrus temporalis superior: zodpovědnýzamorfosyntaktickézpracování
(anteriorní oblast) a integraci syntaktických a sémantických informací
(posteriorní oblast), n gyrus frontalis inferior (Brodmannova oblast 45/47): zodpovědný za
syntakticko-sémantické zpracování řeči, pracovní pamě, n gyrus frontalis superior (Brodmannovaoblast44):zodpovědnýzasyn-
taktické zpracování, rovně pracovní pamě, n gyrus temporalis medius: zodpovědný za lexikálně-sémantické zpra
cování řeči (srov. Čihák, 1997). U praváků jsou při zpracování řeči involvovány zejména oblasti levé mozkové hemisféry, přičem byl zjitěn častý výskyt bilaterálních aktivací v oblasti syntaktického zpracování řeči. V případě primárního auditivního zpracování jsou zpočátku aktivní horní části temporálních laloků obou hemisfér, detailnějí zpracování vak později přebírá levá hemisféra. Sémantickástránkařečijezpracovánavanatomickyodlinýchoblastechkortexu. 20 / Výuka cizích jazyků
eové oblasti
gyrus