E-kniha: Výuka cizích jazyků - kolektiv; Věra Janíková

Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství

Grada Publishing, a.s.

doc. PhDr. Věra Janíková, Ph.D., a kol.

VÝUKA CIZÍCH JAZYKŮ

Vydala Grada Publishing, a.s.

U Průhonu 22, 170 00 Praha 7

tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400

www.grada.cz

jako svou 4253. publikaci

Spoluautoři:

PaedDr. Hana Andráová, Ph.D.

doc. PhDr. Věra Janíková, Ph.D.

Mgr. Martin Lachout

Mgr. Pavla Marečková, Ph.D.

PaedDr. Kamila Podrápská, Ph.D.

doc. PhDr. Pavla Zajícová, Ph.D.

Recenzovala:

doc. PhDr. Ivica Lenčová, Ph.D.

Odpovědná redaktorka Dana Kristen

Sazba a zlom Milan Vokál

Grafický návrh a zpracování obálky Antonín Plicka

Počet stran 200

Vydání 1., 2011

Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s.

Š Grada Publishing, a.s., 2011

Cover Photo Š fotobanka Allphoto

ISBN 978-80-247-3512-2

verze osvit 04, 9 December 2010, A5

OBSAH Úvod .....................................9

O publikaci ................................13

O autorech .................................14

1. Neurolingvistika ve vztahu k vyučování cizím jazykům ........15

(Martin Lachout) 1.1 Lokalizace jazykových oblastí v mozku ...............16

1.2 Empirické výzkumy zpracování řeči u simultánně a sekvenčně

bilingvních osob ...........................22

1.3 Didaktické závěry ..........................26

Literatura ...............................29

2. Řečová produkce při osvojování cizích jazyků .............31

(Martin Lachout) 2.1 K termínům řečová produkce a řečová percepce ..........31

2.2 Modely řečové produkce .......................36

2.2.1 Obecně o modelech .....................36

2.2.2 Garrettův model .......................38

2.2.3 Leveltův model .......................40

2.2.4 Leonjevův model ......................46

2.3 Didaktické závěry ..........................47

Literatura ...............................49

3. Výuka cizích jazyků zaměřená na áka .................50

(Věra Janíková) 3.1 Individuální zvlátnosti áka při učení se cizímu jazyku ......51 3.2 Celostní učení ............................54 3.3 Činnostně zaměřená výuka ......................55

3.4 Autonomní učení ...........................58

3.4.1 Strategie učení ........................60

3.5 Učení se cizímu jazyku pomocí řeení úloh řečového typu .....63

3.6 Projektová metoda ..........................65

3.7 Didaktické závěry: Strategie učení ve výuce ............67

3.7.1 Úlohy pro seznamování se s učebními strategiemi .....67

3.7.2 Úlohy pro shromaďování učebních strategií ve třídě ....69

3.7.3 Úlohy k procvičování strategií ................70

Literatura ...............................74

4. Emoce a učení se cizímu jazyku .....................78

(Pavla Marečková) 4.1 Emoce z hlediska psychologie učení .................79

4.1.1 Emoce a motivace ......................79

4.1.2 Emoce a kognitivní procesy .................80

4.1.3 Vliv pozitivních a negativních emocí na kognitivní

procesy ............................82

4.2 Emoce z hlediska psycholingvistiky .................84

4.3 Emocionální sloka cizojazyčné výuky ...............86

4.3.1 Definice pojmu ........................86

4.3.2 Funkce emocionální sloky cizojazyčné výuky .......92

4.4 Monosti posílení emocionální sloky cizojazyčné výuky .....93

4.5 Praktické náměty do výuky cizího jazyka ..............95

Literatura ..............................100

5. Kreativní psaní ve výuce němčiny ...................104

(Pavla Zajícová) 5.1 Relevance psaní ...........................104

5.2 Asociace ..............................107

5.3 Ekvivalence .............................113

5.4 Malé formy .............................120

5.5 Vybrané textové druhy .......................130

Literatura ..............................132

6. Němčina jako dalí cizí jazyk po angličtině ..............133

(Hana Andráová) 6.1 Jazyková politika Evropské unie ..................134

6.2 Jazyková politika České republiky .................136

6.3 Role angličtiny v procesu osvojování němčiny ...........137

6.4 Příbuzenský vztah němčiny a angličtiny ..............139

6.5 Vliv angličtiny na němčinu, interference a transfer ........141

6.5.1 Vliv angličtiny na němčinu v oblasti lexikosémantické . . 142 6.6 Didakticko-metodické principy výuky němčiny po angličtině . . . 145 6.7 Nové úkoly pro českou kolu ....................149

6.8 Podněty pro výukovou praxi ....................151

6.8.1 Ukázky konkrétních cvičení ................152

Literatura ..............................156

7. Celoivotní osvojování cizích jazyků na příkladu výuky

u dospělých ................................160

(Kamila Podrápská)

7.1 Celoivotní učení ..........................161

7.2 Cíle neformálního celoivotního osvojování cizích jazyků ....164

7.2.1 Nabídka cizojazyčných vzdělávacích příleitostí .....164 7.3 Kognitivní vlastnosti dětí předkolního věku ............167

7.4 Kognitivní vlastnosti dospělých ..................169

7.5 Organizační formy učení a vyučování jako motivační prvek

výuky u dospělých .........................171

7.5.1 Kooperativní učení .....................172

7.5.2 Učení na stanovitích ....................173

Literatura ..............................175

Malý slovník odborných pojmů k neurolingvistice ..........178

Seznam literatury ............................181

Věcný rejstřík ..............................197

ÚVOD

V celé historii cizojazyčné výuky se setkáváme se značným poč

tem nejrůznějích koncepcí, směrů i konkrétních výukových forem, které jsou vdy spojeny nejen s nejnovějími vědeckými poznatky, ale i s poadavky, které na tuto výuku klade daná společnost v určité etapě svého vývoje.

Učení a vyučování cizím jazykům tak postupně mění svůj obraz, v něm se začínají promítat nové směry, tendence i výukové metody. Následující stručný přehled představuje výčet hlavních trendů současné cizojazyčné výuky. n Výuka je zaměřená na áka. Tento trend významným způsobem ovliv

ňuje humanistická pedagogika a psychologie se zdůrazněním tvůrčího

potenciálu kadého lidského jedince a schopností jeho sebezměny. Huma

nizace cizojazyčné výuky zdůrazňuje potřebu změny role učitele a áka

v edukaci. Učitel je chápán jako facilitátor a organizátor ákova učení,

jako jeho rádce a pomocník. Toto pojetí role učitele odpovídá konstrukti

vistickému pojetí ákova učení, které vychází z přesvědčení, e procesy

zpracování informací a procesy vlastního učení mohou být ovlivňovány

pouze tehdy, jestlie je ákům poskytnuta pomoc při konstrukci vědo

mostí. n Výukové metody jsou těsněji propojené s nejnovějími vědeckými

poznatky. V této souvislosti je třeba zdůraznit vedle lingvistiky zejména

tzv. neurovědy (neurolingvistika) společně s psycholingvistikou. n Učení se cizím jazykům je chápáno jako celoivotní proces. Toto

směřování se projevuje v rozířené nabídce cizojazyčné výuky pro různé

věkové skupiny od jazykové výuky předkolního věku a po jazykové

kurzy pro seniory i výuku jazyků pro různé profesní či osobní potřeby. n Je prosazován koncept mnohojazyčnosti. Tento nový směr vychází

z apelu evropské jazykové politiky, který je artikulován ve výzvě, aby

kadý Evropan ovládal vedle svého mateřského jazyka alespoň dalí dva

cizí jazyky. Pro cizojazyčnou výuku to znamená vyuívání nových

/ 9

metodicko-didaktických postupů (např. didaktika druhého cizího jazy

ka) i rozíření témat a obsahů výuky. n Velká pozornost je věnována konceptu autonomního učení se cizím

jazykům. Rovně tento směr je spojen se změnou metodických postupů

a integrací nových obsahů. U áků lze podporovat jejich samostatnost

napříkladtím,ejimjevevýuceposkytnutačinabídnutamonostvýběru

individuálních učebních strategií, dostatek času potřebného pro zvládnutí

určitýchúlohčistanoveníindividuálníchcílů.Spodporousamostatnosti

ákůpřiučenísecizímujazykuúzcesouvisírozvojjejichschopnostisebe

hodnocení. Kdosaenítohotocílevýznamnouměroupřispívázařazování

Evropského jazykového portfolia do výuky, pomocí něho mají áci

monost v delím časovém rozpětí samostatně a s vlastní zodpovědností

sledovat a dokumentovat své pokroky při učení se jazykům a rozvíjet

schopnost sebehodnocení. n Jsou stírány hranice mezi řízeným procesem učení a individuálním

procesem osvojování cizího jazyka. Cizojazyčná třída ji není herme

tickyuzavřenýmprostorem,kdesejazykvyučujepodlejednohometodic-

kého směru (např. metoda gramaticko-překladová) a s jednou učebnicí.

Pomocíceléřadyvýukovýchmetodjeákůmumoněnoučenísejazyku

tak, jak je tomu u přirozeného osvojování mateřského jazyka. Z iroké

palety moností můeme jmenovat projektové vyučování, činnostně za

měřenou výuku, bilingvní výuku nebo výuku s podporou moderních

technologií. n Interkulturní aspekt cizojazyčné výuky nabývá nové kvality. Tento

trend je spojen mj. s rozířením moností komunikace s rodilými mluv

čími v rámci mezinárodních projektů a směřuje k dosaení interkulturní

senzitivity áků. Předkládaná publikace pojednává o vybraných trendech odráejících se vsoučasnévýucecizíchjazyků,kterécharakterizujezhlediskajejichteore- tických východisek se zřetelem k jejich aplikaci do cizojazyčné výuky a k potřebám jazykového vzdělávání v moderní společnosti. Kniha je rozdělena do sedmi kapitol. První a druhá kapitola se věnují tzv. neurovědám (neurolingvistice a psycholingvistice),jejsoupovaoványprodalírozvojdidaktikycizíchjazyků a následně pro pedagogickou praxi za klíčové. Umoňují hlubí vhled do zákonitostí procesů osvojování jazyků při odhalování sloitých procesů mozkovéčinnosti,kterésepodílejínapercepciaprodukciřeči.Zvlátnípo- 10 / Výuka cizích jazyků

zornostjeudělenavybranýmmodelůmřečovéprodukceamonostemapli

kace daných vědeckých poznatků do výuky.

Třetí kapitola se věnuje jednomu ze základních principů moderní cizoja

zyčnévýuky,kterýmjezaměřenínaákaapřesouvánípozornostizprocesu

vyučování na proces učení. Nastíněna je v ní problematika individuálních

zvlátnostíákůajejichvlivunaprocesosvojovánícizíhojazyka,principům

celostního a autonomního učení a činnostně zaměřené cizojazyčné výuky

na příkladu projektové metody. V závěru jsou uvedeny náměty pro imple

mentování tzv. strategického učení do obsahů cizojazyčné výuky.

Čtvrtá kapitola sezabýváemocionálníslokouprocesuučeníavyučování

cizíhojazyka.Osvětluje,jakouúlohuvněmplníemocezhlediskakogni-

tivnípsychologie,psycholingvistikyadidaktikycizíchjazykůauvádíně-

kolik výukových aktivit, je svým metodickým konceptem výrazně oslovují

emocionálnístránkuákovyosobnostiscílemfacilitacejehoučenísecizímu

jazyku.

Pátá kapitola je zaměřena na integraci volného, tvořivého psaní do výuky

němčinyjakocizíhojazyka,přiněmdleautorčinasoudujdenajednéstraně

vdyoobsahovousvoboduaoriginalitumylení,zároveňaletakéopostupné

vnímání a osvojování formálních jazykově-textových prostředků. Vedle

didaktickékoncepcejezdenakonkrétníchpříkladechuvedenaprácesaso

ciací, jazykovou ekvivalencí a literárním textem jako podnětem pro rozvoj

psaného projevu.

está kapitola předkládáodpovědinaotázkyspojenésproblematikoudosa

hovánímnohojazyčnékompetenceuákůvčeskékole,vníseangličtina

stává prvním vyučovaným cizím jazykem. Tím se ostatní jazyky dostávají

do zcela nové pozice, stávají se druhým, popř. třetím cizím jazykem. Na

učitelekladetentotrendnovénárokyaprotyznich,kteřívyučujíněmčinu

jako druhý cizí jazyk po angličtině, je zde nastíněn vliv angličtiny na něm

činuzlingvistickéhohlediska,představenyjsoudidakticképrincipyvýuky

němčiny jako druhého cizího jazyka po angličtině a nabídnuty konkrétní

náměty pro pedagogickou praxi.

Sedmá kapitola pojednává o jednom z aktuálních trendů v současném ja

zykovém vzdělávání, kterým je osvojování si cizích jazyků v celoivotní

Úvod / 11

perspektivě.Pozornostjezdezaměřenanavybranépsychologickéadidak-

tické aspekty výuky cizího jazyka na příkladu výuky dospělých.

Ikdyjsmesivědomineúplnostiaselektivityvýběrutématijejichzpraco

vání,věříme,esetatoknihamůezařaditksoučasnýmpublikacímzdílny

českýchodborníků,kteřísesnaípřispětkdalímurozvojididaktikycizích

jazyků jako vědní a studijní disciplíny a přinést pro cizojazyčnou výuku na

vech typech kol inspirativní náměty.

Kniha je určena irím odborným kruhům: studentům, učitelům i vysoko

kolským didaktikům cizích jazyků.

listopad2010 zakolektivautorůVěraJaníková

12 / Výuka cizích jazyků

O PUBLIKACI

Změny v přístupech k učení a vyučování cizích jazyků jsou vdy

spojeny nejen s nejnovějími vědeckými poznatky v oblasti lingvistiky, psychologie, psycholingvistiky, neurolingvistiky a dalích příbuzných věd didaktiky cizích jazyků, ale i s poadavky, které na cizojazyčnou výuku klade daná společnost v určité etapě svého vývoje a je jsou formulovány ve stěejních pedagogických i jazykově politických dokumentech. Tento vícedimenzionální pohled na problematiku vyučování a učení se cizím jazykům v moderním pojetí určil charakter zpracování této publikace.

Kniha pojednává o vybraných aktuálních trendech, které lze v oblasti výukycizíchjazykůoznačitzavýznamné.Jejímcílemjeposkytnutízákladní orientace v teoretických přístupech se zřetelem k jejich aplikaci do cizojazyčné výuky i k potřebám jazykového vzdělávání v současné společnosti.

Publikace je určena nejen vysokokolským oborovým didaktikům a studentům oborů učitelství cizích jazyků, ale díky propojení teoretických východisek s konkrétními výukovými metodami a učebními činnostmi se můestátzdrojeminformacíainspiracíiproučitelecizíchjazykůvpraxi.

/ 13

O AUTORECH

Kolektiv autorů tvoří odborníci v oblasti didaktiky cizích jazyků, kteří ji jako studijní disciplínu vyučují na českých vysokých kolách připravujícíchbudoucíučitelejazyků.Vesvýchtextechvycházejínejenzteore- tickýchznalostí dané problematiky, ale opírají se i o výsledky empirického výzkumu a vlastní jazykovou výuku na různých typech kol či v kurzech dalího vzdělávání učitelů cizích jazyků.

za kolektiv autorů Věra Janíková

14 / Výuka cizích jazyků

1. NEUROLINGVISTIKA VE VZTAHU

K VYUČOVÁNÍ CIZÍM JAZYKŮM

Martin Lachout

Člověk je člověkem jen díky řeči.

W. von Humboldt

Úvod Ji po dlouhá léta, ne-li staletí, sní lidstvo o takové metodě, s její pomocí bude moné naučit se jakémukoli jazyku, a to za co moná nejkratí dobu, s co moná nejmením vypětím investovaných sil a přitom s maximální efektivitou. Nahlédneme-li do historie vývoje metodických směrů uplatňovaných ve výuce cizích jazyků za posledních téměř 200 let, zjiujeme, e ádný z nich nae očekávání zcela neuspokojuje. A je to klasická metoda gramaticko-překladová nebo aktuální metoda komunikativní, či dokonce řada alternativních metod, jako např. sugestopedie. Zda vak lze takovou obecněplatnoumetoduvůbecvytvořit,jesporné,neboučenísecizímuja- zyku je procesem individuálním a jedinečným. V současné době převládá přesvědčení, e ji není třeba vytvářet nové ucelené metodické směry, ale spíesezaměřitnato,jakosvojovánícizíhojazykaákůmdleje- jichindividuálníchpředpokladůusnadnit.Tohotocílevaknelze spolehlivě dosáhnout bez hlubího vhledu do poznatků tzv. neurověd, oblasti, je má pro dalí rozvoj didaktiky cizích jazyků a tím i pro vlastní výuku cizích jazyků zásadní význam.

Neurovědy se ve spojení s psycholingvistikou opírají o prokázaná fakta,

e osvojování jazyka je zaloeno na genetických predispozicích, které vyplývají z neuroanatomických struktur, jako jsou centrální nervový systém neboorgány,kterésenaprodukciapercepciřečipodílejí.Jednáseovelmi komplikovanéprocesymozkovéčinnosti,kteréjsouvtétokapitolestručně nastíněny.

/ 15

neurovdy

+

1.1 LOKALIZACE JAZYKOVÝCH OBLASTÍ

V MOZKU

ivébytostisivytvořilyrůznézpůsobykomunikace,sjejichpomo-

cí se dorozumívají v případě nebezpečí, v období páření, při hledání potravy apod. Můe se přitom jednat o komunikaci realizovanou pomocí vydávaných zvuků nebo o komunikaci tzv. neakustickou. Vrcholem komunikace

mezi ivými bytostmi je bezpochyby komunikace lidská lid

ská řeč. Řeč, spolu se schopností logického mylení, je jednou

z nejúasnějích schopností člověka, ale zároveň i biologickým fenoménem. Uvědomme si, e schopnost komunikovat je nakonec schopnostnaehomozku.Srovnáme-ličlověkasostatnímiivočichy,jejichko- munikacesenevyvinulazdalekanatakovéúrovnijakořečlidská,jepatrné, esenámozekvyznačujeurčitýmirysy,kterémajíprolidskouřečzásadní význam.

Zkoumánímmozkuvevztahukřečisezabývárelativněmladýinterdiscip

linární obor neurolingvistika. Počátky zkoumání mozkových reprezentací jednotlivých funkcí bychom vak nalezli ji v první polovině devatenáctého století,ačkolioafáziíchexistujízáznamyjiustarýchŘeků(srov.Lachout, 2005,s.17).Vroce1836jistývenkovskýpraktickýlékařMarkDaxpřednesl

předshromáděnímučencůprvnísděleníofunkčnímvymeze

ní mozkových hemisfér (tzv. lateralizace). Dax léčil několik

desítek pacientů postiených afázií. Při postmortálním ohle

dání mozků svých pacientů zjistil, e u vech z nich dolo k postiení levé mozkové hemisféry. Novým objevem v jeho případě vak nebylo zjitění skutečnosti, e na základě postiení mozku můe dojít i k porue řeči, toho si byli vědomi ji staří Řekové.

M.Daxvycházelvesvéteoriilateralizacezpředpokladu,ekadápolovi-

na mozku plní různé funkce, tedy, e kadá z hemisfér vykonává specifické úkoly, jako jsou např. pohyb končetin, vnímání hudby, zpracování obrazů apod.Zároveňzjistil,eřečjezpracovávánaprávělevouhemisférou.Vychá- zel přitom ze tří parametrů: n z levostranné léze, n z parézy končetin na kontralaterální pravé straně těla, n z afázie. Daxůvobjevvaknevyvolalvjehodoběsebemeníohlas(srov.téHarris, 1993). 16 / Výuka cizích jazyků

lidská e

lateralizace

Podstatně větího úspěchu se dočkal roku 1861 paříský chirurg Paul Broca (srov. Calvin, Ojemann, 2000), kdy vyetřoval pacienta, který se vyznačoval velmi závaným postiením na úrovni produkce řeči, ačkoli jeho schopnost porozumět řeči zůstala nepokozena. Tento pacient, jistý monsignore Leborgne, dokázal artikulovatjenjednujedinouslabiku,asiceslabikutan(nazákladě toho získal přezdívku Tan-tan). Odpověď na otázku, co u tohoto pacienta způsobilo tak závané postiení, přinesla a jeho pitva. P. Broca při ní zjistil, e dolo k postiení frontálního laloku levé hemisféry. Toté stanovil později post mortem jetěuněkolikadalíchpacientůsidentickýmpostiením.Iunichdolokpostienítéearey,tedyzadníčástinejspodnějíhozá- vitu frontálního laloku. Daxův syn Gustav Dax se sice v dopisu ohradil, e toto zjitění učinil ji jeho otec, přesto se vak nedokázal prosadit. Broca přesvědčilrozsáhlejíadetailnějizpracovanoustudiítěchtopostiení.Kro- mě toho daleko přesněji lokalizoval příslunou postienou oblast v mozku.

O třináct let později, tedy v roce 1874, informoval německý neurolog a psychiatr Carl Wernicke o pacientovi s postiením nikoli v rovině produkce, nýbrvroviněchápánířeči.TentokrátvakWernickelokalizo- val lézi v jiné oblasti, ne ji před ním popisoval Broca. Faktem je, e Wernickem původně označená oblast nebyla vymezena takpřesnějakooblastBrocova.Dnessejinazákladěmoderních zobrazovacích metod ví, e se tato oblast nachází v zadní třetině temporálního laloku. U pacienta dr. Wernickeho toti dolo k postiení nikoli frontálního, nýbr temporálního laloku. Z toho tedy vyplývá, e centrum objevené Brocounebyloaneníjedinouoblastí,kterábybylazanaiřečzodpovědná.Rozdíl mezipřípadnýmilézemioboucenterjevakvtom,eBrocovipacientitrpěli postiením v rovině produkce řeči, zatímco Wernickeho pacienti měli postienuoblastřečovépercepce.Jinýmislovytotedyznamená,epacientiposti- ení lézí tzv. Brocova centra buďto mluvit vůbec nemohou, nebo mluví jen s velkými obtíemi. Jejich řeč působí těkopádně, v řeči se zadrhávají, dělají dlouhé pauzy, často opakují tatá slova nebo hlásky apod.

Přítomen je zároveň i agramatismus, kdy postiený není schopen řadit slovadovětpodlegramatickýchpravidel,a parafrázie.Pacientpatněuí- vá,nebovůbecneuíváspojky,zájmena,předloky,pomocnáslovesaatd., co se projevuje tzv. telegrafickým stylem řeči. Objevují se i fonologické poruchy,jedineczaměňujehlásku p zahlásku b, t za d apod.Nadruhéstraně ale zůstává zachována schopnost porozumět významu slov. Oproti tomu Wernickeho pacienti sice mluvit mohou, jejich řeč má normální řečové tempo se zachováním správné intonace, nebo Brocovo centrum zůstává in

Neurolingvistika ve vztahu k vyučování cizím jazykům / 17

Paul Broca

(18241880)

Carl Wernicke

(18481904)

taktní,avakpostienínejsouschopnimluvenáslovasprávněidentifikovat, takejimimateřskářečpřipadájakocizíjazyk.Uněkterýchpacientůnavíc postrádápromluvajakoukolilogiku.Pacientiprodukujíjakýsislovnísalát.

Typ Brocovy afázie nazval Wernicke afázií motoric

kou (dnes také expresivní), jím objevenou afázii pak

afázií senzorickou (dnes také receptivní, srov. Kuli

ák, 2003). Vsoučasnostisejimodernívědaodpůvodníteorie,elidskářečjelokali- zována pouze ve dvou uvedených mozkových oblastech, distancuje. Díky moderním zobrazovacím metodám, jako jsou funkční magnetická rezonanční tomografie (fMRT) nebo pozitronová emisní tomografie (PET), můeme dnes neinvazivně přesně pozorovat mozkové funkce během zpracování kognitivních úloh. 18 / Výuka cizích jazyků

afázie motorická

afázie senzorická

Obr. 1.1 Brodmannova mapa korových oblastí: Brocova oblast 44 a 45,

Wernickeho oblast 22 (Čihák, 1997, s. 377)

Pomocí magnetické rezonance lze sledovat změny mnoství kyslíku

v krvi vyvolané aktivitou neuronů jednotlivých kortikálních oblastí. Tyto změny jsou počítačovou technikou prostorově zobrazovány s rozliením 2 mm. Díky uvedeným metodám mohla být zároveň verifikována premisa, e mezi Brocovým centrem (viz Brodmannova mapa 44 a 45), které je zodpovědné za řečovou motoriku, artikulaci,analýzuatvorbuhlásek,dálezatvorbuabstraktníchpo- jmů, a v něm jsou zároveň zpracovány tvary slov a struktury vět, a mezi Wernickeho centrem (viz Brodmannova mapa 22), které je zodpovědné za logické zpracování řeči a za auditivní senzoriku, existuje v rámci levé mozkové hemisféry asociační neuronální spojení nazývané fasciculus arcuatus (viz obr. 1.2). Kromě toho se ukázalo, e jmenované oblasti pilně komunikují i s pravou hemisférou. Dnes tedy vycházíme z toho, e obě oblasti jsou sice důleitými centry, která se podílejí na zpracování řeči (na její produkci i percepci), avak schopnost řeči pouívat je daleko komplikovanějí, ne si moná zatím vůbec dokáeme představit.

Neurolingvistika ve vztahu k vyučování cizím jazykům / 19

Brocovo

centrum

Wernickeho

centrum

fasciculus arcuatus

Wernickeho centrum

Brocovo centrum

prefrontální asociační oblast

anterio-temporální asociační oblast

Obr. 1.2 Neuronální spojení fasciculus arcuatus mezi Brocovým a Wernickeho centry (Das Gehirn. Die Architektur des Gehirns. Online)

Na základě výzkumů byly v tomto směru zjitěny i zajímavé rozdíly mezioběmapohlavími.Skutečnost,eeny,cosetýčejejichverbálníkomu- nikace aschopnostivyjadřování,značněpřevyujímue,lzevysvětlitzjitě- ním, e Brocova oblast v enském mozku je o 20 % a Wernickeho dokonce o 30 % větí, ne je tomu v případě mozku muského (srovnej Schlaepfer, 1995).

Zatímco se v minulosti upírala pozornost při zkoumání mozkovýchfunkcíupacientůpostienýchlézícortexucerebripouzenaBrocovoaWernickehocentrum,stojídnesvpopředízájmuvědcůidalíoblasti,kterése na zpracování řeči podílejí. Jsou to kromě obou ji zmiňovaných kortikálních řečovýchoblastídáleiprimárnísenzomotorickéoblasti(zrakový,sluchový amotorickýkortex),premotorickýkortex(vizBrodmannovamapa6)anej- různějí nervové svazky, které je spojují (gyrus temporalis, gyrus angularis, ji zmiňovaný fasciculus arcuatis) či subkortikální oblasti (mozkový kmen, talamus a bazální ganglia nebo limbický systém); (srov. Čihák,

1997). Z toho důvodu tedy ji není zcela správné hovořit

o tzv. řečových centrech, mnohem výstinějí je termín ře

čové oblasti.

Na tomto místě uvádíme ve zkratce pouze ty gyry (viz obr.

1.3), jejich aktivita je v případě zpracování řeči významná. Jedná se zejména o: n gyrus temporalis superior: zodpovědnýzamorfosyntaktickézpracování

(anteriorní oblast) a integraci syntaktických a sémantických informací

(posteriorní oblast), n gyrus frontalis inferior (Brodmannova oblast 45/47): zodpovědný za

syntakticko-sémantické zpracování řeči, pracovní pamě, n gyrus frontalis superior (Brodmannovaoblast44):zodpovědnýzasyn-

taktické zpracování, rovně pracovní pamě, n gyrus temporalis medius: zodpovědný za lexikálně-sémantické zpra

cování řeči (srov. Čihák, 1997). U praváků jsou při zpracování řeči involvovány zejména oblasti levé mozkové hemisféry, přičem byl zjitěn častý výskyt bilaterálních aktivací v oblasti syntaktického zpracování řeči. V případě primárního auditivního zpracování jsou zpočátku aktivní horní části temporálních laloků obou hemisfér, detailnějí zpracování vak později přebírá levá hemisféra. Sémantickástránkařečijezpracovánavanatomickyodlinýchoblastechkortexu. 20 / Výuka cizích jazyků

eové oblasti

gyrus