načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Kniha: Výstup na Mont Ventoux - Francesco Petrarca

Výstup na Mont Ventoux
-20%
sleva

Kniha: Výstup na Mont Ventoux
Autor:

„Dnes jsem vystoupil na nejvyšší horu zdejšího kraje, kterou po zásluze nazývají Ventosus, tj. Větrnou. Učinil jsem to z pouhé touhy spatřit tuto slavnou výšinu.“ Těmito slovy se ... (celý popis)
Titul doručujeme za 4 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  148 Kč 118
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
3,9
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 69Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6%hodnoceni - 44.6% 40%   celkové hodnocení
2 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: VYŠEHRAD
Médium / forma: Tištěná kniha
Rok vydání: 2018
Počet stran: 144
Rozměr: 80 x 140 mm
Vydání: Vyd. v této podobě 1.
Spolupracovali: z latinského originálu ... přeložil Jan Janoušek
úvod a komentáře napsal Jiří Špička
Vazba: brožovaná lepená
Datum vydání: 1. 1. 2018
Nakladatelské údaje: Praha, Vyšehrad, 2014
ISBN: 9788074293634
EAN: 9788074293634
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Vyprávění o výstupu na známý vrchol francouzských Alp, který podnikl slavný renesanční básník a který se mu stal příležitostí pro zamyšlení nad duchovním směřováním k metaforickým vrcholům. Komentované vydání. Roku 1336 se Francesco Petrarca spolu se svým bratrem vydal na výstup na francouzskou horu Mont Ventoux. Vypráví o svém plánu, úvahách o vhodném průvodci, hledání nejlepší cesty i o vjemech z okolní krajiny a panoramatu. Těžištěm textu není ale samotná cestopisná reflexe - cesta se spolu s větou z díla sv. Augustina "...lidé jdou, aby se podivovali výšinám hor... a o sebe nedbají..." stala Petrarcovi základnou pro úvahy nad metaforickou cestou ducha, nad hledáním vrcholů uvnitř lidské duše a nejpřímějších cest k nim, aby vše zakončil upřímným vyznáním a prosbou Boha o provázení na životní cestě. Krátký text je tedy zároveň cestopisnou črtou, filozofickou úvahou i svého druhu modlitbou či meditací. Vydání je doplněno bohatými poznámkami a komentáři. Literární rozbor díla a jeho kontextu podává v obsáhlé předmluvě romanista Jiří Špička, filozofickým aspektům se věnuje doslov Tomáše Nejeschleby.

Popis nakladatele

„Dnes jsem vystoupil na nejvyšší horu zdejšího kraje, kterou po zásluze nazývají Ventosus, tj. Větrnou. Učinil jsem to z pouhé touhy spatřit tuto slavnou výšinu.“ Těmito slovy se počíná líčení slavného italského básníka jeho příteli Francesku Dionigimu v listě, který jeho autorovi vynesl značně nadsazený titul „otce alpinismu“. I když rámcem vyprávění je výstup na známou francouzskou horu, prvoplánové pochopení celého textu zpochybňuje sám Petrarca. Na samém vrcholu bere do ruky Augustinova Vyznání, aby jeho zrak padl na slova: „a jdou lidé, aby obdivovali horské výšiny, mohutné mořské proudy, toky vodnatých řek, zálivy oceánu, dráhy hvězd a přitom zapomínají na sebe samotné.“ Nejen zde, ale i v mnoha dalších detailech se text při bližším pohledu ukazuje daleko komplexnější a mnohovrstevný. Jak pozoruhodné a hluboké interpretace skýtá, ukazují ve svých komentářích k novému překladu Jana Janouška Jiří Špička a Tomáš Nejeschleba.

Předmětná hesla
Estetika přírody -- Itálie -- 14. stol.
Filozofie přírody -- Itálie -- 14. stol.
Člověk a příroda
Alpinismus -- filozofické aspekty
Alpinismus -- duchovní aspekty
Filosofie
Kniha je zařazena v kategoriích
Francesco Petrarca - další tituly autora:
Sto sonetů Lauře Sto sonetů Lauře
 (audio-kniha)
Sonety a kanzóny Lauře Sonety a kanzóny Lauře
 (e-book)
Sonety pre Lauru Sonety pre Lauru
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

VYŠEHRAD

Francesco

Petrarca

Výstup

na Mont

Ventoux


Zpracování a vydání publikace bylo umožněno

díky finanční podpoře udělené roku 2013

Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR

v rámci Institucionálního rozvojového plánu,

programu V. Excelence, Filozofické fakultě

Univerzity Palackého v Olomouci: Podpora

publikační činnosti akademických pracovníků

Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Odborní recenzenti:

doc. PhDr. Jiří Pelán

PhDr. Lucie Storchová, Ph.D.

Translation © Jan Janoušek, 2014

Preface & Commentary © Jiří Špička, 2014

Epilogue © Tomáš Nejeschleba, 2014

ISBN 978-80-7429-363-4

Kniha vychází

v roce 80. výročí založení

nakladatelství Vyšehrad

|1934 – 2014 |


HORA PETRARKOVA SVĚDOMÍ

Jiří Špička


(14 )

POHANSKÉ A KŘESŤANSKÉ MÚZY

Jak vyplývá z autorské datace dopisu, Petrar

ca podnikl výstup na Mont Ventoux dne

26. dubna 1336. Část úvah věnoval při vý

stupu tomu, v jakém životním okamžiku se

ocitá. Bylo mu tehdy téměř dvaatřicet let a již

deset let, po zanechání studia v Boloni, měl

život ve svých rukou. Mohl být nanejvýše

spokojen: ač mlád a sirotek, nacházel se ve

službách mocného kardinála, pohyboval se

v nejvyšších kruzích evropské diplomacie,

těšil se pověsti výtečného básníka a znalce

klasiků. Jeho literární a filologické zájmy,

především příprava edice Liviových dějin

Říma, byly podporovány kardinálem Colon

nou, který mu vyjednal vstup do papežovy

knihovny. Pod Liviovým vlivem Petrarca za

hájil práci na dvou svých velkých a nikdy ne

dokončených dílech – souboru životopisů

velkých hrdinů starověku De viris illustribus

(O slavných mužích) a na eposu o Scipionovi

Africkém Africa. Do roku 1336, kdy se výstup

na Mont Ventoux odehrál, dále napsal kro

mě již zmíněných částí Fragmentů latinské


HORA PETRARKOVA SVĚDOMÍ (15 )

veršované dopisy Epystoly a komedii Philo­

logia Philostrati (Filostratova Filologie), která

je bohužel ztracena, stejně jako většina bás

ní, které se Petrarca rozhodl nezahrnout do

svých autorských sbírek.

Touto tvorbou se Petrarca jednoznač

ně a sebevědomě vydal na cestu spisovate

le disponujícího takovou úrovní latiny, aby

byl schopen imitovat klíčové antické žánry

a spisovatele – Vergilia, Horatia, Cicerona

a další. Nejednalo se pouze o literární či sty

listickou volbu, ale rovněž o zaujetí určité

morálně-filozofické, ba i politické pozice.

Ačkoli byly antické písemnictví a řečnictví

během středověku používány jako učební

pomůcky, pro okrasu a eleganci či pro po

znání základů vědních disciplín, měly spíše

auxiliární funkci vůči vědnímu a kulturní

mu systému založenému na křesťanské víře

a filozofii. Přílišná záliba v antické kultuře

mohla být považována za ohrožení ortodo

xie. Útokům a zastrašování za světskou a kla

sicizující tvorbu musely čelit velké literární

osobnosti Petrarkovy doby jako Albertino

Mussato a Giovanni Boccac cio a o samém

Petrarkovi dokonce Étienne Aubert, budoucí

papež Inocenc IV., po apoštolské kurii roz

hlašoval, že je čaroděj. Důvodem byla známá


(16 ) Petrarkova vášeň pro Vergilia, o jehož díle se věřilo, že skrývá nějaké tajemné učení.

Lze se jen dohadovat, nakolik Petrarca ve svém nitru pociťoval morální nepatřičnost směru, který si vytyčil. Jeho spisy prozrazují hlubokou zbožnost, která zejména v závěru života vyústila v takřka řeholní život a která by básníkovi nedovolila vědomě činit něco, co se příčí křesťanské ortodoxii. Přesto, ať již pro svoji vlastní potřebu, nebo jako protiváhu k výsostně klasické linii svých prvních děl, napsal ve čtyřicátých letech a na začátku padesátých let 14. století díla svědčící o autentické křesťanské inspiraci – traktáty De vita solitaria (O samotářském životě), De otio religioso (O životě řeholníků) a Psalmi peniten­ tiales (Kajícné žalmy). Křesťanské tóny nalezneme rovněž v rozrůstajících se Fragmentech a Epystolách.

Křesťanským autorem, ke kterému měl Petrarca nejblíže a byl mu nevětší inspirací, byl sv. Augustinus, jak je znát i z dopisu o Mont Ventoux. Ve sbírce Familiares nalézáme dopis Fam. 2,9, velmi pravděpodobně fiktivní, v němž se Petrarca ohrazuje proti popichování kardinálova bratra Giacoma Colonny, že láska k Augustinovi a láska k Lauře jsou jen pózou. Petrarca v něm

HORA PETRARKOVA SVĚDOMÍ (17 )

hájí Augustina jako autora, který inspiru

je jeho lepší já a s nímž ho pojí společný

vnitřní neklid a boj: „Četbou Augustina se

někdy budím jakoby z těžkého snu, ale jak

na mě doléhá tíha smrtelnosti, víčka se mi

opět zavírají. Znovu se pak vzbudím, a zno

vu a znovu usínám. Moje vůle kolísá, touhy

se sváří a svým svárem mě drásají: tak pro

ti vnitřnímu člověku bojuje člověk vnější.“

5

Pozoruhodná je však i další úloha, kterou

Augustinus v Petrarkových očích má. Bás

ník líčí Giacomovi, jak mocně Augustinus

čerpal z Cicerona, a od toho přechází k ob

hajobě antických spisovatelů, z jejichž četby

podle něj neplyne apriorně žádné nebezpe

čí a nejsou o nic závadnější, než by mohla

být současná díla – záleží vždy na osvíce

nosti čtenáře. Tento dopis možná Petrarca

zamýšlel jako jakýsi manifest, neboť zcela

zřetelně ukazuje, že Augustinus představuje

důležitý svorník mezi křesťanstvím a anti

kou (zejm. jeho milovaným Ciceronem) a že

diskuse o Augustinovi je pro něj zároveň dis

kusí o filozofických pramenech.

Petrarca dokonce tvrdí, že Augustinus jej

přivedl k ostatním křesťanským autorům.

V dopise Sen. 8,6 napsal svému příteli Dona

tu Albanzanimu, že četba Confessiones v něm

(18 )

způsobila obrat od pohanské ke křesťanské

literatuře, kterou jako mladík arogantně pře

hlížel. Confessiones prý na něj působily stej

ně jako předtím Hortensius na Augustina.

6

Nicméně z Petrarkových děl i z jeho anota

cí v rukopisech, které vlastnil, je zřejmé, že

tento přechod od pohanské ke křesťanské

literatuře je spíše autobiografickou mani

pulací, která, tak jako v jiných případech,

má ukázat, jak Petrarkova životní cesta vede

od marnosti a světskosti mládí k hlouběji

prožívaným křesťanským hodnotám zralé

ho věku. Postupující rekonstrukce a analý

za Petrarkovy knihovny však ukazuje, že již

v mládí patristickou a náboženskou litera

turu dobře znal.

7

FRANCESCO PETRARCA

VÝSTUP NA MONT VENTOUX

VÝSTUP NA MONT VENTOUX (67 )

Dnes jsem vystoupil na nejvyšší horu zdej

šího kraje, kterou po zásluze nazývají Větr

nou

1

, což jsem učinil veden pouze touhou

spatřit tuto slavnou výšinu.

2

Měl jsem to

v úmyslu již po mnoho let, od dětství jsem

se totiž v těchto místech potloukal, znáš to,

jak už osud člověka otlouká. Ta hora je tu ši

roko daleko a ze všech stran v dohledu, máš

ji skoro pořád na očích.

Nyní jsem se tedy konečně odhodlal jed

nou udělat to, k čemu jsem se chystal kaž

dý den, obzvláště když jsem při opětovné

četbě Liviových dějin náhodou narazil na

to místo, kde král Filip Makedonský, ten,

který vedl válku s římským lidem, vystou

pil na horu Haimos v Thessálii a potomstvu

svěřil, že z jejího vrcholu lze vidět dvě moře:

Jaderské a Černé.

3

Zda to odpovídá pravdě

nebo ne, nemohu s jistotou potvrdit, neboť ta

hora je od našeho světa daleko a i nesouhlas

spisovatelů vzbuzuje pochyby. Za všechny

zmíním jen Pomponia Melu – kosmograf ve

svém spise bez váhání potvrzuje tento fakt.

4

(68 )

Titus Livius soudí, že ta zvěst neodpovídá

pravdě. Kdybych měl možnost přesvědčit

se o tom nadosah, tak jako u této hory, ne

snesl bych dlouho tu nejistotu.

5

Ale abych

se dostal od oné hory k této: zdálo se mi

omluvitelné u nezávislého mladíka počíná

ní, za něž není kárán ani král. Když jsem pak

uvažoval o průvodci – může to znít zvláštně,

ze všech přátel jsem nenalézal nikoho vhod

ného: tak obtížně lze i mezi dobrými přáteli

shledat plnou shodu všech sklonů a zvyků.

Jeden je příliš lenivý, druhý příliš živý, jeden

příliš pomalý, druhý příliš rychlý, jeden je

příliš zádumčivý, druhý přehnaně veselý,

jeden je trochu natvrdlý a jiný zase moud

řejší, než bych si přál. Můj strach vzbuzovala

mlčenlivost jednoho a dotěrnost druhého,

tučná váha jednoho a hubená slabost dru

hého, odstrašovala chladná netečnost ono

ho a zanícená účast tohoto.

6

Tyto obtížné

vlast nosti, jež je možno snášet doma – vše

totiž snese láska

7

a žádnou zátěž neodmítá

přátelství –, se na cestě stávají těžkým bře

menem. A tak jsem v duchu jemně zvažoval,

v touze po důstojném rozptýlení, jednotlivá

pro i proti, aniž bych narušil pouta přátel

ství. V tichosti jsem zavrhl vše, co by moh

lo způsobit potíže pro naplánovanou cestu. BIBLIOGRAFIE (127 ) BIBLIOGRAFIE Literární texty a prameny Aristotelés, Metafyzika, český překlad Antonín Kříž, Pra

ha 2003. Aristotelés, Etika Nikomachova, český překlad Antonín

Kříž, Praha 1996. Augustinus, Confessiones (Vyznání), český překlad Miku

láš Levý, Praha 1993. Augustinus, Sermo 368 „Qui amat animam suam perdet

eam”, PL 38. Bernhard z Clairvaux, Sermo „Qualiter Voluntas Homi

nis per gulam, curiositatem et superbiam ac per

omnes sensus carnis, renitatur voci divinae“, in:

Sancti Bernardi Opera IV, ed. J. Leclercq – H. Rochais,

Roma 1966. Boccaccio, „De montibus, silvis, fontibus, lacubus, flu

minibus, stagnis seu paludibus et de diversis nomi

nibus maris“, ed. Manlio Pastore Stocchi, in: Tutte le

opere, sv. 8, Milano 1998, str. 1815–2122. Bonaventura, „Legenda Maior“, in: Františkánské prame­

ny I, ed. Ctirad Václav Pospíšil, Olomouc 2001. Bonaventura, Putování mysli do Boha (Itinerarium mentis

in Deum), český překlad Ctirad Václav Pospíšil, Praha

1997. Cicero, Tuskulské hovory (Tusculanae disputationes), český

překlad Václav Bahník, Praha 1976. Dante, Božská komedie, český překlad Vladimír Mikeš,

Praha 2009. Fazio degli Uberti, Il dittamondo e le rime, sv. 1, ed. Giu

seppe Corsi, Bari 1952.

(128 ) Conrad Gessner: Descriptio Montis Fracti sive Montis Pila­

ti ut vulgo nominant, iuxta Lucernam in Helvetia, per Con­

radum Gesnerum, in: C. Gessner, De raris et admirandis

herbis...commentariolus. Z rich, 1555. Conrad Gessner, Epistula ad Jacobum Avienum de montium

admiratione, in: C. Gesner, Libellus de lacte et operibus

lactariis, Zurich 1541. Hugo ze sv. Viktora, Sermo XII, PL 177. Jan Cassianus, Zvyky cenobitů a léky na osm základních

neřestí (De institutis coenobiorum et de octo principalium

vitiorum remediis), český překlad Ondřej Koupil et al.,

Praha 2007. Livius, Dějiny I.–VII. (Ab urbe condita), český překlad Pa

vel Kucharský et al., Praha 1971–1979. Marcus Aurelius, Hovory k sobě, český překlad R. Kuthan,

Praha 1969. Montaigne, Eseje (Les Essais), český překlad Václav Černý,

Praha 1995. Ovidius, Lásky (Amores), in: Ovidius, O lásce a milování,

český překlad R. Mertlík, Praha 1990. Ovidius, Verše z vyhnanství (Epistuale ex Ponto), český pře

klad Ivan Bureš, Rudolf Mertlík, Praha 1985. Lucius Annaeus Seneca, Výbor z Listů Luciliovi (Epistolae

Ad Lucilium), český překlad Bohumil Ryba, Praha

1969. Tomáš Akvinský, Summa theologická (Summa thologica),

český překlad E. Soukup et alii, Olomouc 1937–1940,

http://summa.op.cz. Vergilius, Zpěvy rolnické (Georgica), český překlad Otmar

Vaňorný, in: Písně pastvin a lesů, Praha 1977. BIBLIOGRAFIE (129 ) Použité edice Petrarkových děl Petrarca, Epistole Metriche, ed. Raffaele Argenio, Roma

1984. Petrarca, La lettera del Ventoso, ed. Maura Formica, Mi

chael Jacob, Verbania 1996. Petrarca, Le familiari, ed. Vittorio Rossi, Umberto Bosco,

Sansoni, Firenze 1933–1942. Petrarca, Le senili, ed. Ugo Dotti, Felicità Audisio, Elvira

Nota, Torino 2004–2010. Petrarca, De otio religioso, ed. Giulio Goletti, Firenze 2006. Petrarca, „The Ascent of Mount Ventoux“, anglický pře

klad Hans Nachod, in: The Renaissance Philosophy of

Man, eds. Ernst Cassirer, Paul Oskar Kristeller and

John Herman Randall, Jr., Chicago 1948, str. 36–46. Překlady a výbory z Petrarkových děl Petrarca, Spevník, slovenský překlad Pavol Koprda, Ni

tra 2007. Petrarca, Zpěvník, český překlad Jaroslav Pokorný, Pra

ha 1979. Petrarca, Mé tajemství (Secretum meum), český překlad

Richard Psík, Praha 2004. Petrarca, Listy velkým i malým tohoto světa, český překlad

Antonín Rausch, Praha 1974. Petrarca, Kancóny pro Lauru, český překlad Václav Renč,

Praha 1969. Petrarca, Vzývání, český překlad Emil Janovský (=Pavel

Eisner), Praha 1944. OBSAH Hora Petrarkova svědomí (Jiří Špička) ....... 7

Petrarca a Provence ...................... 9

Pohanské a křesťanské Múzy............. 14

Nový život................................ 19

Skutečnost, nebo fikce? .................. 25

Jakoby alegorie .......................... 30

Jakoby konverze ......................... 41

Mont Ventoux a moderní sensibilita ..... 46

Poznámky ................................ 52

Francesco Petrarca

Výstup na Mont Ventoux . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

Poznámky ................................ 81

Petrarkův výstup na Mont Ventoux

a filosofie (Tomáš Nejeschleba) . . . . . . . . . . . . . . . . 97

Poznámky ................................ 116

Bibliografie ................................. 127

Summary.................................... 138

FRANCESCO PETRARCA

VÝSTUP NA MONT VENTOUX

Edice Krystal, svazek 16.

Z latinského originálu Francesco Petrarca,

Le familiari, ed. Vittorio Rossi et al., sv. 1.,

Sansoni, Firenze 1933, přeložil Jan Janoušek

Úvod a komentáře napsal Jiří Špička

Doslovem opatřil Tomáš Nejeschleba

Typografie Vladimír Verner

Vydalo nakladatelství Vyšehrad, spol. s r. o.,

roku 2014 jako svou 1229. publikaci

Vydání v této podobě první. AA 4,49. Stran 144

Odpovědný redaktor Martin Žemla

Vytiskla Těšínská tiskárna, a. s.

Doporučená cena 148 Kč

Nakladatelství Vyšehrad, spol. s r. o.,

Praha 3, Víta Nejedlého 15

e-mail: info@ivysehrad.cz

www.ivysehrad.cz

ISBN 978-80-7429-363-4



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz - online prodej | ABZ Knihy, a.s.
ABZ knihy, a.s.
 
 
 

Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2019 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist