načítání...
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

Vysílání štěstí - Michelle Gielanová

-15%
sleva

Kniha: Vysílání štěstí
Autor:

Zaměřte se na způsob, jakým vysíláte svá sdělení a staňte se moderátorem pozitivních zpráv a změn! Všichni jsme moderátoři. Každý z nás neustále „vysílá“ informace ...
Titul doručujeme za 3 pracovní dny
Vaše cena s DPH:  349 Kč 296
+
-
rozbalKdy zboží dostanu
9,9
bo za nákup
rozbalVýhodné poštovné: 39Kč
rozbalOsobní odběr zdarma

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » BIZBOOKS
Rok vydání: 2016-08-17
Počet stran: 264
Rozměr: 167 x 225 mm
Úprava: 264 stran : ilustrace
Vydání: 1. vydání
Spolupracovali: překlad: Markéta Polochová
Vazba: brožovaná lepená
Doporučená novinka pro týden: 2016-34
ISBN: 9788026505181
EAN: 9788026505181
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis

Zaměřte se na způsob, jakým vysíláte svá sdělení a staňte se moderátorem pozitivních zpráv a změn! Všichni jsme moderátoři. Každý z nás neustále „vysílá“ informace ostatním, dokonce i když mlčí. Obchodníci šíří takové informace, aby nalákali potenciální zákazníky ke koupi. Manažeři vysílají svým týmům přenosy týkající se nových i stávajících projektů. Rodiče přenášejí na své děti motivaci a formují jejich celoživotní způsob komunikace. A televize na nás svým vysíláním působí, aniž si to mnohdy uvědomujeme. Slova i gesta mohou v lidech vzbuzovat strach z neúspěchu nebo naopak chuť hledat nová řešení. Klíč je ve způsobu komunikace. Nárůst produktivity o 31 %, zvýšení tržeb o 37 %, o 23 % nižší úroveň stresu… Nová komunikační strategie vás naučí jak: - naočkovat svůj mozek proti stresu - vést i nepříjemnou konverzaci v pozitivním duchu - si poradit s negativními lidmi - sdílet špatné zprávy Kniha se zásadně liší od jiných osobně-rozvojových titulů. Ukazuje totiž, jak udělat šťastným nejen sebe, ale i lidi kolem nás – naše kolegy, rodinu, přátele. (jak přijmout pozitivní změny a šířit je kolem sebe)

Předmětná hesla
Kniha je zařazena v kategoriích
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

ČAST PRVNÍ
Využívejte pozitivní myšlení
Pozitivní myšlení je celosvětově ten nejméně využívaný a přitom zcela přirozeně
generovaný zdroj přístupný všem, který je schopen podporovat úspěch a
podněcovat pokrok. Až příliš často se naše mozky soustřeďují na všechno to, co se
pokazilo, a tím jako bychom úplně zapomínali na všechno to, co se naopak
podařilo. A přesto právě tyto příběhy plné úspěchu a triumfu – a není vůbec důležité,
jestli jsou ta vítězství velká, nebo zanedbatelná – dokládají, že pozitivní proměna
je nejen možná, ale že je daleko blíže, než jsme si kdy pomysleli. Využívejte proto
sílu pozitivního myšlení a optimismu, abyste aktivovali lidi ve svém okolí a také
neustále podporovali pozitivní změnu. V první části si ukážeme základní a
nejmocnější kroky, které byste měli podstoupit, abyste naplno uvolnili svůj pozitivní
vliv na okolí a stali se moderátory pozitivních zpráv.










37
2
UVĚDOMĚLÉ
VEDENÍ
Připravte svůj mozek na vyšší výkony
J
ednou na Díkůvzdání jsem pro své rodiče měla tak skvělou novinku, že jsem se
rozhodla vyčkat a absolvovat celou cestu z Bostonu až do Bethesdy
v Marylandu, abych jim ji mohla říct osobně. Nemohla jsem se dočkat všech těch
nadšených „óóó“ a „téééda“, jež neuslyšíte od nikoho jiného kromě svých rodičů, kteří
jsou tak pyšní na svého potomka. A když jsem potom prošla domovními dveřmi,
přivítal mě táta s neskrývanou radostí, kterou jsem očekávala a hlavně potřebovala.
„Myšáčku!“ (No ano, takovou mám doma přezdívku.)
Máma mě dlouze objala, postavila na čaj a  potom se mě zeptala: „Tak co je
u tebe nového? Musíš nám to všechno vyprávět!“
Novinka, s níž jsem přijela, nebyla jenom fantastická, mohla mi vlastně obrátit
celý život vzhůru nohama. S jedním spolužákem z univerzity jsme několik měsíců
společně pracovali na jednom business plánu. Nakonec jsme ho přihlásili do
soutěže. Hlavní cena byla dvacet tisíc dolarů jako počáteční kapitál a  tři dny před
začátkem volna jsem se dozvěděla, že jsme vyhráli!
Už už jsem se nadechovala, abych jim tu novinku mohla konečně s  náležitou
pompou sdělit, když vtom si mě máma začala nějak divně prohlížet. Nakláněla
hlavu na jednu a potom na druhou stranu jako loutka a na tváři měla ustaraný výraz.
V půlce věty jsem se zarazila a zeptala se jí: „Co je?! Proč se na mě tak divně díváš?“
„Já jen... Danny, pojď sem a podívej se na Michelle. Vidíš to taky?“ a přitom
ukazovala prstem na mé oko. „Nepřipadá ti, že trochu šilhá?“
„Mami, jsem v pohodě.“ Okamžitě jsem se sna žila vrátit naši konverzaci zpátky
k mému úspěchu a hlavně co nejdál od její teorie o mém vychýleném oku, kterou





38
VYSÍLÁNÍ ŠTĚSTÍ
má matka začala okamžitě hlouběji rozpracovávat. Úplně jsem viděla, jak se před
mými rodiči začaly překotně odehrávat všechny ty „záhady medicíny“.
Celý můj pokus skončil naprostým fi askem. O minutu později už můj táta
odněkud lovil fotoaparát, aby pro mého doktora pořídil fotku, na níž by bylo patrné,
kterak „svaly“ kolem jednoho z mých očí musejí „stahovat“ panenku směrem k nosu.
Jediné, co jsem na jeho rozmazané fotce, která byla pořízena až příliš zblízka, viděla
já, byly dvě vytřeštěné oční bulvy – pohled konsternovaný tím, že po šesti měsících,
kdy jsem nebyla doma, je tohle to parádní přivítání, kterého se mi dostane.
Tento prapodivný začátek mého pobytu doma navíc rozpoutal řadu ještě
bizarnějších a nervy drásajících událostí. Nejdřív ze všeho mě můj otec přesvědčil, že půjdu
místo něj k jeho očnímu lékaři, kam byl čirou náhodou hned na zítřek objednaný
a kam z duše nerad chodil. (No jasně. Pohodlná výmluva se vždycky hodí.) Doktor
mi oči během vyšetření rozkapal, a  protože jsem sluneční brýle zapomněla doma,
potácela jsem se cestou domů ulicí v jasném, oslnivém odpoledním slunci slepá jako
patrona. V jednu chvíli jsem si myslela, že jsem se omylem dostala do nějaké neblahé
boční uličky, protože jediné, co jsem cítila, byly odpadky. O dvě stě padesát dolarů
později jsem se navíc – světe, div se – dozvěděla, že mé oči jsou v naprostém pořádku.
A tak jsem rodičům úplně zapomněla sdělit své parádní překvapení a musela
jsem jim ho z Bostonu poslat e-mailem.
Uvítání mých rodičů, které se nakonec zvrhlo v zaručenou „lékařskou
diagnózu“, se od té doby traduje jako vděčná rodinná historka. Je to ale zároveň skvělý
příklad toho, jak začátek konkrétního společenského předpisu ovlivní celý jeho
další průběh. Místo abych už od dveří přijímala nadšené gratulace od hrdých
a  dojatých rodičů, skončila jsem s  dávkami kortizolu a  očních kapek, které mě
zabavily na větší část drahocenného víkendu. Začátky jsou mimořádně důležité.
Pokud tedy začneme něčím stresujícím nebo negativním, zaujme to pozornost
všech a ti se soustřeďují jen na tu konkrétní událost, místo aby si společně užívali
nabízejících se nových možností a oslavovali dílčí úspěchy i radosti.
Ve světě byznysu na to narážíme každou chvíli. Vedoucí pracovník avizuje
potenciální nebo hrozící propouštění tak, že začne společný mítink slovy: „Pro ty z vás,
k nimž se to ještě nedoneslo, situace v naší fi rmě se výrazně zhoršila a dříve, než se
zlepší, očekáváme spíše další značná zhoršení.“ Takové oznámení rozhodně neposílí
důvěru zaměstnanců ve vedení společnosti ani je to neutvrdí v  názoru, že budou





39
UVĚDOMĚLÉ VEDENÍ
příští týden stále ještě jejími zaměstnanci. Začátky jsou důležité vždy, když rozjíždíme
nový projekt, když představujeme stávající klientele zbrusu nový produkt, ale i když se
jen o pauze setkáme s kolegy u společného automatu na kávu. Způsob, kterým
takovou konverzaci otevíráme, často výrazně ovlivňuje její pokračování i případný úspěch.
Ale zatímco efekt hrozby propouštění je možná fascinující, daleko pozoruhodnější je
to, do jaké míry může pozitivní začátek ovlivnit naše mozky i obchodní výsledky...
Zvlášť když zahrnuje několik koktejlů jako bonus.
KOKTEJLY NA NEWBURY
Krátce po dokončení univerzity jsem nastoupila do práce, kde jsem musela dělat
jenom dvě věci: psát počítačové kódy a sledovat lidi, jak usrkávají koktejly. Pracovala
jsem v softwarové společnosti v Bostonu, která si jako sídlo zrenovovala staré
knihkupectví v historické budově na Newbury Street. Nad vstupními dveřmi byly
umístěny vitráže s kočkou z  Alenky v říši divů, se Shakespearem a s dalšími populárními
literárními fi gurami a  spisovateli, které nás měly patrně inspirovat k  inovativnímu
přístupu, ačkoli jsme místo alžbětinské angličtiny používali programovací jazyk
C++. Můj stůl byl natočen směrem k  oknu vedoucímu na Newbury Street plnou
nejmodernějších obchodů a restaurací se zahrádkami krytými markýzami. Závidět
lidem jejich odpolední drink nebo oběd pro mě představovalo krátký odpočinek od
extrémně stresující práce zaměřené na bezvýznamné detaily.
Abych byla upřímná, moje šéfová mi naháněla strach. Nebylo to ani tak tím,
že by Ellen byla zlá (byla prostě jenom hodně náročná), ale tím, že pokaždé, když
se plížila kolem zdi a jako kočka vykoukla ze vstupních dveří naší kanceláře,
vychrlila na mě najednou uprostřed úplně jiné konverzace chápavým, ale přesto
zcela vážným tónem otázku typu: „Jaká je jedna báječná věc, kterou jsi – i třeba
naprostá maličkost – v posledním týdnu ve své práci udělala?“
Zezačátku jsem nemohla přijít na žádnou adekvátní reakci. Jednoduše jsem
zpanikařila. Jediné, co mě v tu chvíli napadalo, byly odpovědi jako „Hm, přišla
jsem do práce?“ nebo „Nezapomněla jsem ráno použít deodorant?“ Byla to
vlastně úplně jednoduchá otázka, ale abych byla schopna na ni adekvátně reagovat,
musel můj mozek zpětně proskenovat všechny události uplynulého týdne a nalézt





40
VYSÍLÁNÍ ŠTĚSTÍ
mezi nimi alespoň jednu naprosto úžasnou věc. A protože jsem tam obvykle jen
tak stála a  nezmohla se na odpověď, přičemž jsem se dost výrazně potila (díky
bohu za ten deodorant!), nabídla mi Ellen jako odpověď nějaký svůj postřeh,
který si za uplynulý týden utvořila:
„Několik řádků kódu, který jsi minulý týden vytvořila, bude zahrnuto do
následujícího projektu. Dobrá práce.“
„Všimla jsem si, že jsi tu včera zůstala dlouho do noci, jen abys pomohla
Darrenovi. To bylo nesmírně obětavé.“
„Na posledním mítinku jsi pronesla jednu zdánlivou drobnost. Byl to skvělý
nápad, který jsme rozpracovali a vyzkoušíme ho. Moc dobrá práce.“
Tahle její nezvyklá konverzační metoda mě naučila všímat si pozitivních
momentů, které se během mého pracovního dne udály a při nichž na mě záleželo. Po
několika týdnech, kdy jsem tam pracovala, jsem se naučila vytvářet si automaticky
katalog všech takových malých úspěchů, jichž se mi podařilo dosáhnout, abych byla
na další setkání s ní a na její obligátní otázku připravená. Ellenino jednoduché, ale
nesmírně účinné a efektivní uvědomělé vedení mě přimělo všímat si důležitých
momentů každého mého pracovního dne, které mohly být něčím cenné a které také
vedly k mým úspěchům. Nemluvě o tom, co mi to ještě ukazovalo – tedy že někdo
ve mně viděl hlavně to dobré a zajímal se o mou práci. Mluvte v práci s vašimi
kolegy o tom, co se jim i vám v nedávné době podařilo!
Prvním klíčem k tomu, stát se moderátorem pozitivních zpráv, je začít
s „uvědomělým vedením“. Koncept uvědomělého vedení vznikl při mé práci v médiích.
První zpráva, kterou celé vysílání začíná, bývá hlavní. Ve snaze zaujmout diváky
a  zvýšit sledovanost existuje formulka, která vznikla a  traduje se v  médiích už
dlouho: začněte s tou nejsenzačnější zprávou, která zaujme pozornost co největšího
množství diváků. Jsem si jistá, že už jste také slyšeli některou variaci rčení „kdo
krvácí, ten vede“, ale taková preference negativních zpráv se našeho mozku
zmocňuje a stresuje nás, takže nám zbývá menší množství duševní energie na efektivní
řešení každodenních problémů. Využití uvědomělého vedení vnáší do hry opačný
postup. Víme už, že pozitivní myšlení má kladný dopad na naše chování a výkony.
Když tedy začneme setkání, konverzaci, e-mail nebo další mezilidskou
komunikaci pozitivní zprávou, komentářem nebo faktem, přeorientujeme mozek směrem
k té části našeho života, která nám pomáhá utvářet lepší skutečnost.





41
UVĚDOMĚLÉ VEDENÍ
Uvědomělé vedení znamená pozitivní, optimistický a inspirativní začátek
konverzace nebo jiného druhu komunikace, který předurčí a ovlivní další průběh
následujícího společenského kódu . Energetický začátek představuje rozhodující krok při
motivaci týmu, sbližování s kolegy nebo nastavení prostředí pro významnější podíl
kreativity, protože pomůže vašemu mozku soustředit se výhradně na oblasti
přínosu a růstu. Lidské bytosti jsou naprogramovány k tomu, aby jedna druhou
napodobovaly, a proto lidé, s nimiž pracujete nebo se stýkáte, často recipročně
převezmou část vašeho pozitivního přístupu a  energického začátku, v  němž budou
nějakým způsobem sami pokračovat a kultivovat ho. Na následujících stránkách
vám ukážu několik příkladů takového rázného úvodu a prozradím vám i to, jak jej
co nejefektněji zapojit a využívat.
To, čemu jsme na začátku vystaveni, ovlivní naše další chování. V  sociální
psychologii se tomu říká priming. Ten může být doprovázen drobnými slůvky
nebo krátkými frázemi, přičemž osoba, která je mu vystavena, si toho ani
nemusí všimnout.
Experimenty testující priming můžou být i  zábavné! V  jedné studii
výzkumníci požádali účastníky, aby si udělali „jazykový“ test.
16
Během falešného
testu byli tito zúčastnění vystaveni buď slovům, která se vztahují k neurvalosti
(např. hrubý, nezdvořilý nebo nesnesitelný), nebo slovům, jež vyjadřují slušnost
(např. decentní, respektující nebo ohleduplný). Po absolvování tohoto testu
byli jeden po druhém vystaveni situaci, v níž se mohli zachovat neurvale, nebo
naopak zdvořile. Skupinka, která byla součástí experimentu, ignorovala tyto
pokusné osoby v rámci konverzace ve skupině a oni mohli ostatní buď
neurvale přerušit, nebo decentně a mlčky stát po dobu dalších deseti minut, kdy tato
konverzace probíhala. Účastníci, kteří byli konfrontováni s  hrubými výrazy,
měli až o polovinu větší tendenci konverzaci nezdvořile přerušit, zatímco
většina „slušných“ účastníků do ní nevstoupila a opravdu mlčky a trpělivě vyčkala
celých následujících deset minut! Tento experiment výborně funguje na
poněkud nezvladatelných teenagerech. Pokud máte ovšem menší děti, můžete na
nich vyzkoušet následující test a podpořit tak jejich chování.
U čtyřletých dětí proběhl následující experiment: některé si měly vyvolat
hezkou vzpomínku, jiné myslet na něco negativního, co se jim přihodilo. Ty děti,
které vzpomínaly na něco pěkného, byly o šedesát šest procent úspěšnější při hře,





42
VYSÍLÁNÍ ŠTĚSTÍ
v níž šlo hlavně o přiřazování správných tvarů.
17
Výhody pozitivního primingu se
tak ukazují již v nejranějších fázích našeho vývoje!
Výzkumy prokazují, že to, jakým způsobem začneme konverzaci, výrazně
předurčuje její další pokračování a vývoj.
18
Pokud víme, jak charismatický je lídr,
máme výrazný ukazatel toho, jak úspěšný bude on sám i jeho tým.
19
Navíc je
uvědomělé vedení jednoduché a mů že přijít od kohokoli bez ohledu na jeho postavení.
Může tím z kohokoli a na jakémkoli postu v rámci společnosti nebo fi rmy udělat
pozitivního moderátora. Pokud jste pozitivní a optimistický člověk a svůj způsob
myšlení si uvědomujete, můžete motivovat lidi kolem sebe a šířit pozitivní energii.
Studie, která vznikla ve spolupráci s  Air Force Research Laboratory, prokázala,
že lidé podávají daleko lepší výkony v práci, jestliže je u kormidla energický lídr, a to
zejména ve chvíli, kdy je potřeba čelit nějaké výzvě nebo ohrožení.
20
Navíc
využívání uvědomělého vedení zlepšuje naše vnímání okolního světa a  připravuje nás na
to, aby se z  nás stali moderátoři pozitivních zpráv. Incentive Research Foundation
zjistila, že lidé, kteří během jejich třídenního kurzu alespoň jednou využili uvědomělé
vedení, považovali svou zkušenost za daleko pozitivnější než osoby, které tento
postup nevyužily, což vyplynulo z celkově dvaačtyřiceti měření, jimiž účastníci prošli.
21

Budete-li praktikovat vysílání pozitivních zpráv, podnítíte tím vlastní optimistický
způsob myšlení a budete se cítit šťastnější. A jak jsem se už zmínila v první kapitole,
pokud se náš mozek soustřeďuje primárně na pozitiva, získáme „výhodu štěstí“ – náš
mozek se automaticky přepne na vyšší výkon. Uvědomělé vedení naladí vás i  vaše
okolí pozitivně během chvíle, a  tím se všichni bez námahy ocitnete na jedné lodi.
V této kapitole si ukážeme vědecky podložená zjištění, z nichž vyplývá, proč je
uvědomělé vedení tak významné a  jakým způsobem ovlivňuje výsledky našeho
byznysu a  spoluutváří naše vztahy s  ostatními. Předvedeme si také, jak vhodné
využití této taktiky v  klíčových chvílích pomůže ostatním překlenout stresové
nebo nepříjemné situace a výzvy a oni budou nejen šťastnější, ale také úspěšnější.
Podělím se s  vámi o  konkrétní příklady toho, jak používat uvědomělé vedení
v různých oblastech našeho života, což nám všem pomáhá stát se lepšími
moderátory pozitivních zpráv. Ať už řídíte svůj tým na mítinku, na němž je potřeba
propracovat se přes každodenní agendu, mluvíte s vystresovaným kolegou, který
potřebuje vaši pomoc, nebo večeříte doma se svou rodinou, využití uvědomělého
vedení pozitivně pozmění kolektivní způsob myšlení.





43
UVĚDOMĚLÉ VEDENÍ
NEJŠŤASTNĚJŠÍ ŽENA NA SVĚTĚ
Když jsem připravovala program pozitivní psychologie se společností Walmart pro
jeden a půl milion jejích členů, navštívila jsem k získání přehledu několik poboček.
Po ranním setkání se zaměstnanci ke mně přistoupila jedna žena, jmenovala se
Sharon, a řekla mi, že bych ji měla blíže prostudovat, protože je „jednou z nejšťastnějším
osob, s nimiž se kdy potkáte“. Na tváři jí zářil úsměv a celá vyzařovala zvláštní
veselost a živost. Byla příjemná, nakažlivě pozitivní, a když se rozesmála, smálo se i celé
její tělo. A teď mluvte o uvědomělém vedení! Usmála jsem se na ni a zeptala se jí, kde
vezmeme jistotu, že to ona je opravdu tou nejšťastnější a nejpozitivnější osobou na
světě. A tehdy mi Sharon vyprávěla svůj příběh, na který nikdy nezapomenu.
Potkala muže svých snů trochu později, než bývá zvykem, vdala se a cítila se
naplněná a šťastná. Jen pár měsíců po svatbě zemřela na náhlé a nečekané
zdravotní problémy její matka, s níž měla nesmírně blízký vztah. Během následujících
šesti měsíců plných truchlení a zármutku ji podporoval její milující manžel. Když
se už konečně dostávala z nejhoršího a zase si začínala připadat jako své dřívější já,
zemřel náhle při automobilové nehodě její manžel. Byla jsem trochu nesvá. Tohle
nebyl důkaz štěstí, který jsem od ní očekávala. Když Sharon spatřila zděšení v mé
tváři, ujistila mě, že má přesto právo nazý vat se nejšťastnější osobou na této
planetě, a to proto, že přes to všechno, co se jí v životě přihodilo, je každý den pevně
rozhodnutá být pozitivní, a navíc svůj pozitivní postoj šířit mezi ostatní.
Sharon už zdálky zdraví všechny své spolupracovníky širokým úsměvem nebo
zamáváním. Všichni ji milují, i když třeba nemají svou práci rádi. Zákazníky často vítá
slovy: „Dnes máme krásný den. Jak se vám daří?“ Všimněte si, že dříve, než položila
otázku, začala Sharon konverzaci pozitivní zprávou. A tomuhle se říká uvědomělé vedení.
Sharon si vždycky najde čas, aby si s ostatními promluvila. Výsledkem je pocit
jejích spolupracovníků, že Sharon je nesmírně inspirativní. Několik z nich mi
potom řeklo: „Pokud si prošla tím vším a ještě se zvládá usmívat a být pořád dobře
naladěná, najdu si já těžko výmluvu, proč bych zrovna dneska neměl být šťastný.“
Tím, že každou konverzaci začne nějakou pozitivní zprávou, neustále kultivuje
vztahy s lidmi ve svém okolí. Ty jsou budovány zejména na jejím přesvědčení, že je to
její volba a způsob myšlení, které předurčují její zkušenosti se světem i jeho
vnímání – a tím pádem také její pocit štěstí. Při setkávání s ostatními vydává Sharon všem





44
VYSÍLÁNÍ ŠTĚSTÍ
okolo ze sebe jen to nejlepší. Je přirozená moderátorka pozitivních zpráv a  svým
uvědomělým vedením z toho těží. A přestože jsou naše mozky sofi stikované, jsou
také výrazně limitované. Víme to díky vědeckým objevům, o kterých příliš často
nemluvíme, ale já bych se zde o nich přesto ráda zmínila – a to jako poctu Sharon.
NEVĚDOMÉ VOLBY
Váš mozek je limitován. (Odpusťte – vždyť můj mozek přece také!) To však zároveň
znamená obrovský potenciál pro to, jakým způsobem vnímáme svět kolem nás.
Každou vteřinu našeho dne je mozek schopen zpracovat 40–50 bitů informací za
sekundu.
22
Přestože to zní nesmírně sofi stikovaně, háček je v tom, že náš mozek přijímá
jedenáct milionů bitů informací za sekundu. Proto je zkrátka nemožné vědomě
absorbovat a zpracovat všechny tyto informace. To proto zvládneme upíjet kávu,
přecházet přitom ulici a ještě se nenechat přejet blížícím se náklaďákem, ale ve stejnou
chvíli totálně přehlédneme svého bývalého, který sedí venku před kavárnou a upřeně
nás sleduje. Jednoduše je to v danou chvíli až příliš mnoho informací ke zpracování.
Jinými slovy to znamená, že každý z nás má neustále na výběr, čemu bude v danou
chvíli věnovat pozornost a co prostě přehlédne. Stejně jako Sharon z Walmartu, která
měla každé ráno po probuzení dvě možnosti – buď se bude nadále utápět v žalu z toho,
co všechno se jí během jednoho roku přihodilo, nebo vstane a bude se těšit na to, co jí
přinese další nový den –, i my máme každý den možnost volby. Jak přesně využijete svých
čtyřicet bitů informací za sekundu? Budete se soustředit na nepříjemnosti, stížnosti,
problémy, překážky a všechno, co vám na náladě nepřidá? Nebo zaměříte svou pozornost
na všechny pozitivní věci, které se kolem vás odehrávají, na zdroje, jež máte k dispozici,
na silné vazby s ostatními lidmi, jednoduše na všechno, co dává vašemu životu smysl?
Když se rozhodnete soustředit se na pozitivní věci cíleně, v mnoha ohledech to
váš potenciál zvýší, protože myšlenky, které nás spojují s optimistickým náhledem
na život, nás k němu připoutávají a dávají pocit, že investovat do něj energii má
smysl. Když se soustředíme zejména na pozitivní části našeho života, odemykáme
tím vzdělávací a  kognitivní zdroje. Optimismus podněcuje úspěch. Ale protože
tahle kniha není jenom o podněcování vlastního potenciálu, klíčem je využití této
informace k tomu, abychom byli schopni kladně ovlivňovat také své okolí.





45
UVĚDOMĚLÉ VEDENÍ
Stát se moderátorem pozitivních zpráv ji nými slovy znamená přilákat pozornost
svého okolí k pozitivním věcem ještě dříve, než je napsán nebo do praxe uveden
konkrétní společenský předpis. Přirozenou tendencí člověka je předem odhalovat
všemožné hrozby. Náš evoluční vývoj nás k tomuto postupu předurčuje a právě jen
díky těmto instinktům jsme dnes na světě! Plachý člověk žijící v jeskyni byl nucen
stát se expertem na vypátrání predátorů – jinak by totiž skončil jako oběd
některého z nich. V těchto dnech je ale náš život přece jenom stabilnější. Naše mozky
nejsou nuceny do takové míry permanentně detekovat hrozící nebezpečí z  našeho
okolí. A pokud jde o úspěšné fungování v této moderní době, prokázala věda, že ho
zvládneme úspěšněji, jestliže se systému „neustále hrozících hrozeb“ raději
vyhneme. Lidé mají totiž omezená přijímací pásma, pomocí nichž okolní svět vnímají
a prožívají, takže když své mozky přepnete na pozitivní vnímání světa, jsou
schopny vygenerovat nové a účinnější způsoby, jak se vyrovnat s nástrahami i s výzvami.
NEGATIVNÍ LIDÉ NEJSOU ŠPATNÍ LIDÉ
Uf! Nemůžu uvěřit, že jsem to už zase udělala! Slibovala jsem si přece, když jsem
v  ten večer přicházela do práce, že už si nebudu na nic stěžovat. Vždyť jsem měla
všechny myslitelné důvody k tomu, abych jenom oslavovala život a všechny jeho
krásy. Měla jsem skvělou práci i život v New York City. Dokonce se mi podařilo najít si
přítele. Všechno bylo prostě dokonalé – až na jednu věc, která mé štěstí ohrožovala
daleko víc než cokoli jiného: byla jsem neustále totálně vyšťavená. Vyčerpání je totiž
moje Achillova pata. Když jsem unavená, mozek jako by se mi roztříštil na tisíce
malých kousíčků a já se stávám nebezpečná nejen sama sobě, ale také svému okolí.
V  CBS jsem posledního půl roku pracovala přes noc, takže jsem spala od devíti
ráno do pěti odpoledne (no ano, vidíte dobře, do pěti odpoledne!), abych mohla
moderovat zpravodajské vysílání v brzkých ranních hodinách. Práce snů – hororový rozvrh.
A tak jsem se dostala do tohohle nepříjemného kolotoče nadávání a stížností v práci.
Kolegové mě vítali s úsměvem a přátelsky se mě ptali, jak se zrovna mám, a má
odpověď byla pokaždé jen jinou variací na obehrané téma: „jsem unavená“, „jsem
vyčerpaná“, „cítím se hrozně“ nebo něco v tomhle duchu. Tím je samozřejmě jejich nadšení
pomalu opouštělo a naše konverzace se buďto rozvinula v další sérii stížností a naříkání,






       

internetové knihkupectví ABZ - online prodej knih


Knihy.ABZ.cz - knihkupectví online -  © 2004-2018 - ABZ ABZ knihy, a.s. TOPlist