načítání...


menu
nákupní košík
Košík

je prázdný
a
b

E-kniha: Vyšetření a výzkum mozku -- Pro psychology, pedagogy a další nelékařské obory – kolektiv; Miroslav Orel; Roman Procházka

Vyšetření a výzkum mozku -- Pro psychology, pedagogy a další nelékařské obory

Elektronická kniha: Vyšetření a výzkum mozku
Autor: kolektiv; Miroslav Orel; Roman Procházka
Podnázev: Pro psychology, pedagogy a další nelékařské obory

Po seznámení s principy stavby a funkce mozku následují kapitoly věnované konkrétním vyšetřovacím metodám - strukturálním (RTG, CT, MR apod.) i funkčním (EEG, PET, SPECT, fMR aj.), vše v propojení s psychologickou praxí. Publikace poslouží ... (celý popis)
Titul je skladem - ke stažení ihned
Médium: e-kniha
Vaše cena s DPH:  220
+
-
7,3
bo za nákup

ukázka z knihy ukázka

Titul je dostupný ve formě:
elektronická forma ELEKTRONICKÁ
KNIHA

hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%hodnoceni - 0%   celkové hodnocení
0 hodnocení + 0 recenzí

Specifikace
Nakladatelství: » Grada
Dostupné formáty
ke stažení:
EPUB, MOBI, PDF
Zabezpečení proti tisku a kopírování: ano
Médium: e-book
Rok vydání: 2017
Počet stran: 168
Rozměr: 24 cm
Úprava: obrazových příloh: ilustrace (některé barevné)
Vydání: Vydání 1.
Skupina třídění: Fyziologie člověka a srovnávací fyziologie
Jazyk: česky
ADOBE DRM: bez
ISBN: 978-80-247-5539-7
Ukázka: » zobrazit ukázku
Popis / resumé

Po seznámení s principy stavby a funkce mozku následují kapitoly věnované konkrétním vyšetřovacím metodám - strukturálním (RTG, CT, MR apod.) i funkčním (EEG, PET, SPECT, fMR aj.), vše v propojení s psychologickou praxí. Publikace poslouží jako vhodný učební text studentům nemedicínských oborů, zejména psychologie a pedagogiky (předmětů základy anatomie a fyziologie, neuropsychologie, neurofyziologie, klinická psychologie, psychopatologie, neuropsychologická rehabilitace apod.), ale i dalším zájemcům, kteří se chtějí poučit, jak lidský mozek funguje, popřípadě jak probíhají jednotlivá vyšetření. Stručný přehled nejčastějších metod, které lidský mozek zkoumají ve zdraví i v nemoci.

Popis nakladatele

Čtenář v této publikaci najde stručný přehled nejčastějších metod, které lidský mozek zkoumají ve zdraví i v nemoci. Cílem je přístupně a čtivě představit možnosti soudobého vyšetření mozku, aby si čtenář udělal jasnou představu, ale přitom nebyl zahlcen technickými či medicínskými podrobnostmi. Po seznámení s principy stavby a funkce mozku následují kapitoly věnované konkrétním vyšetřovacím metodám – strukturálním (RTG, CT, MR apod.) i funkčním (EEG, PET, SPECT, fMR aj.), vše v propojení s psychologickou praxí.

Publikace poslouží jako vhodný učební text studentům nemedicínských oborů, zejména psychologie a pedagogiky (předmětů základy anatomie a fyziologie, neuropsychologie, neurofyziologie, klinická psychologie, psychopatologie, neuropsychologická rehabilitace apod.), ale i dalším zájemcům, kteří se chtějí poučit, jak lidský mozek funguje, popřípadě jak probíhají jednotlivá vyšetření. (pro psychology, pedagogy a další nelékařské obory)

Předmětná hesla
Zařazeno v kategoriích
kolektiv; Miroslav Orel; Roman Procházka - další tituly autora:
 (e-book)
Nervové buňky a jejich svět Nervové buňky a jejich svět
Psychofyziologické souvislosti temperamentu Psychofyziologické souvislosti temperamentu
 (e-book)
Teorie a praxe poradenské psychologie Teorie a praxe poradenské psychologie
Vyšetření a výzkum mozku -- Pro psychology, pedagogy a další nelékařské obory Vyšetření a výzkum mozku
A co řeknete teď, doktore? A co řeknete teď, doktore?
 (e-book)
A co řeknete teď, doktore? A co řeknete teď, doktore?
Anatomie a fyziologie lidského těla -- Pro humanitní obory Anatomie a fyziologie lidského těla
Psychopatologie -- Nauka o nemocech duše, 3., aktualizované a doplněné vydání Psychopatologie
 
Recenze a komentáře k titulu
Zatím žádné recenze.


Ukázka / obsah
Přepis ukázky

Miroslav Orel, Roman Procházka a kolektiv

VYŠETŘENÍ

A VÝZKUM

MOZKU

PRO PSYCHOLOGY, PEDAGOGY

A DALŠÍ NELÉKAŘSKÉ OBORY

y základní principy stavby a funkce mozku

y zobrazovací metody – vyšetření struktury

mozku

y funkční metody – vyšetření činnosti mozku

y lidský mozek a psychické procesy


Na tomto místě chceme s úctou poděkovat

našim blízkým,

kteří nás podporovali či podporují,

a našim učitelům,

kteří nás provázeli či provázejí:

Děkujeme vám!

Tuto knihu věnujeme našim studentům –

s přáním,

kéž hledají a nalézají,

kéž se nezastavují a překračují „dané“,

kéž ve svých životech dělají to, co mají rádi,

a mají rádi to, co dělají...

KATALOGIZACE V KNIZE - NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR

Orel, Miroslav

Vyšetření a výzkum mozku : pro psychology, pedagogy a další

nelékařské obory / Miroslav Orel, Roman Procházka a kolektiv. -

Vydání 1. -- Praha : Grada, 2017. -- 168 stran, 16 stran obrazových

příloh : barevné ilustrace. -- (Psyché)

Anglické resumé

ISBN 978-80-247-5539-7

611.81 * 612.82 * 616.831 * 612.8 * 612.821 * 616.8-07 * 616-073 * 616-072.7

- mozek

- neurofyziologie

- neuropsychologie

- neurologické vyšetření

- diagnostické zobrazovací metody

- funkční diagnostika (lékařství)

- kolektivní monografie

612 - Fyziologie člověka a srovnávací fyziologie [14]


Miroslav Orel, Roman Procházka a kolektiv

VYŠETŘENÍ

A VÝZKUM

MOZKU

PRO PSYCHOLOGY, PEDAGOGY

A DALŠÍ NELÉKAŘSKÉ OBORY

 základní principy stavby a funkce mozku

 zobrazovací metody – vyšetření struktury

mozku

 funkční metody – vyšetření činnosti mozku

 lidský mozek a psychické procesy


Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být

reprodukována ani šířena v  papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího

písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno. MUDr. PhDr. Miroslav Orel, Ph.D., PhDr. Mgr. Roman Procházka, Ph.D., a kolektiv VYŠETŘENÍ A VÝZKUM MOZKU Pro psychology, pedagogy a další nelékařské obory Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 www.grada.cz jako svou 6585. publikaci Spoluautoři: doc. MUDr. Pavel Koranda, Ph.D. MUDr. Zuzana Sedláčková MUDr. Lucie Tučková Recenzovali: prof. MUDr. Miroslav Heřman, Ph.D. doc. PhDr. Martin Lečbych, Ph.D. Ilustrace: MUDr. PhDr. Miroslav Orel, Ph.D. (kap. 2 a 3) PhDr. Mgr. Roman Procházka, Ph.D. (kap. 4 a 5) Ilustrace na obálce: archiv autorů Odpovědný redaktor PhDr. Milan Pokorný, Ph.D. Sazba a zlom Milan Vokál Návrh a zpracování obálky Antonín Plicka Počet stran 168 + 16 stran barevné přílohy Vydání 1., 2017 Vytiskla Tiskárna v Ráji, s.r.o., Pardubice © Grada Publishing, a.s., 2017 ISBN 978-80-271-9773-6 (ePub) ISBN 978-80-271-9772-9 (pdf ) ISBN 978-80-247-5539-7 (print)

————————————————— 5 ———

Obsah

Obsah

Krátké slovo na úvod 7

Miroslav Orel

1. Lidský mozek 8

Miroslav Orel 1.1 Základní stavební kameny mozku 13

1.1.1 Nervové buňky – neurony 14

1.1.2 Spoje mezi neurony – synapse 19 1.2 Stavba a funkce jednotlivých etáží mozku 26

1.2.1 Mozkový kmen 29

1.2.2 Mozeček 30

1.2.3 Mezimozek 32

1.2.4 Koncový mozek 34 1.3 Vztah struktury a funkce mozku 37

2. Možnosti zobrazovacích metod při vyšetření mozku 43

Miroslav Orel, Zuzana Sedláčková, Lucie Tučková 2.1 Využití RTG záření 45

Miroslav Orel, Zuzana Sedláčková

2.1.1 Klasické RTG vyšetření 47

2.1.2 Mozková angiografie 48

2.1.3 Výpočetní tomografie (CT) 51

2.1.4 Nárys intervenční radiologie 61 2.2 Využití magnetického pole 64

Miroslav Orel, Zuzana Sedláčková 2.3 Využití ultrazvuku 73

Miroslav Orel, Zuzana Sedláčková 2.4 Možnosti dalších speciálních metod 75

Miroslav Orel, Lucie Tučková

2.4.1 Histologické metody 76

2.4.2 Histochemické metody 79

2.4.3 Imunohistochemické metody 80

2.4.4 Molekulárně-genetická vyšetření 83

2.4.5 Buněčné a tkáňové kultury 83

2.4.6 Frakcionace buněk 84 ——— 6 ————————————————— 3. Možnosti funkčních metod při vyšetření mozku 85

Roman Procházka, Pavel Koranda, Zuzana Sedláčková

3.1 Možnosti snímání elektrické aktivity (EEG, QEEG, ECoG, ERPs) 85

Roman Procházka

3.1.1 Typologie mozkových vln a využití EEG 87

3.1.2 Evokované potenciály 92

3.2 Možnosti využití záření a metabolismu (PET, SPECT) 97

Roman Procházka, Pavel Koranda

3.2.1 Pozitronová emisní tomografie 98

3.2.2 Jednofotonová emisní výpočetní tomografie 102

3.3 Možnosti využití dalších speciálních funkčních metod 105

3.3.1 Funkční magnetická rezonance 105

Roman Procházka, Zuzana Sedláčková

3.3.2 Funkční blízká infračervená spektroskopie 109

Roman Procházka

3.3.3 Magnetoencefalografie 110

Roman Procházka

3.4 Limitace metod zkoumání funkce mozku 111

Roman Procházka 4. Vztahy mozkových, psychických a tělesných funkcí 113

Roman Procházka

4.1 Funkční členění mozkové kůry 117

4.1.1 Spánkový lalok 121

4.1.2 Temenní lalok 128

4.1.3 Čelní lalok 131

4.1.4 Týlní lalok 139 5. Možnosti využití některých psychofyziologických metod při práci

s klienty 144

Roman Procházka

6. Další možnosti v rukou psychologa 150

Roman Procházka, Miroslav Orel

Krátké slovo na závěr 156 Shrnutí 157 Summary 158 Seznam zkratek 159 Literatura 162 Rejstřík 164

————————————————— 7 ———

Krátké slovo na úvod

Krátké slovo na úvod Miroslav Orel Neurovědy jsou vědní disciplíny, které se zabývají stavbou a funkcí nervového systému ve zdraví a nemoci. Zaměřují se také na možnosti ovlivnění a léčby poruch a nemocí nervového systému. Patří k oblastem vědy a poznání, které se nebývale rozvíjejí – věnují se jim po miliony hodin miliony lidí, investují se do nich nemalé finanční prostředky. Důvod je zřejmý: právě nervový systém stojí na pomyslném vrcholu řídících a regulačních systémů, právě nervový systém, přesněji „jeho královská výsost – lidský mozek“, dovedl člověka tam, kde je – v pozitivním i negativním slova smyslu. To, co nám umožnil náš mozek, je na jedné straně hodno obdivu, na druhé straně však až děsí. Právě tento „orgán orgánů“ umožnil, že jsme se podívali do nitra atomu, hlubin oceánu, dálek vesmíru i to, že se člověk postavil proti člověku v míře, kterou příroda nezná. Díky němu dnes lidstvo stojí za okrajem možnosti vyhladit život na celé planetě...

Bez ohledu na filozofické či světonázorové pozadí se pravděpodobně shodneme v tom, že lidský mozek nese naprosto mimořádný význam, potenciál a možnosti. Jak se můžeme podívat na jeho stavbu a  funkci v  dnešní době? Jaké možnosti medicína, psychologie a jiné disciplíny mají, aby poodhalily tajemství orgánu, který více než jiné činí člověka člověkem? Právě to chceme v naší knize stručně přiblížit.

Tato publikace vznikla z potřeby poskytnout stručný přehled nejčastějších nebo nejznámějších metod, které lidský mozek zkoumají ve zdraví a nemoci. Naším záměrem je přehledně seznámit s možnostmi soudobého vyšetření mozku tak, aby si čtenář udělal jasnou představu, ale aby nebyl zahlcen technickými či medicínskými podrobnostmi a neztratil se v detailech.

O lidském mozku se dnes učíme už od základní školy. Aby byla naše kniha celistvá, věnujeme se nejprve stručnému zopakování základních poznatků o  stavbě a  funkci mozku a jeho částí i my. Poté se zaměříme na dvě základní linie – vyšetření morfologie (stavby) a vyšetření funkce mozku.

Jelikož je naše kniha primárně určena pro studenty a  absolventy nemedicínských oborů (jako je psychologie, pedagogika apod.), akcentujeme také vztah mozku k psychice jako takové a možnosti využití výsledků vyšetření mozku při práci s klienty.

Naší snahou je přinést přehledný a  čtivý text, který nabídne základ, nepobouří stručností a  nezahltí podrobnostmi. Vycházíme z  aktuálních zdrojů a  z  praxe. Text jsme doplnili ilustracemi, snímky z vyšetření a fotografiemi, aby se zvýšila názornost a sdělnost.

Snad naše kniha ukáže, jak úžasný lidský mozek je.

A snad podnítí zájem a chuť dozvědět se více – ostatně i to je podmíněno mozkem samotným. ——— 8 ————————————————— 1. Lidský mozek

Miroslav Orel

Hlavním tématem naší knihy jsou základní možnosti vyšetření a zkoumání mozku, které máme v současné době k dispozici. Než se k tomu dostaneme, považujeme za vhodné a účelné se alespoň krátce zastavit u shrnutí poznatků, které o jeho stavbě a funkci máme.

V této kapitole přinášíme opravdu základ základu, abychom uvedli podstavu poznatků, na

které budeme v dalších částech naší knihy dále stavět.

Z hlediska stavby a funkce je lidský mozek mimořádný svou složitostí. Je tvořen řádově miliardami nervových buněk, které jsou vzájemně propojeny biliardami vzájemných spojení (synapsí). Mozek člověka tak lze beze sporu označit za vskutku výjimečný orgán, za jakéhosi „krále mezi orgány“. Nezůstává nicméně izolovaný, ale je (jako jiné orgány) nedílnou a integrovanou součástí hierarchie lidského bytí, tvořenou řadou úrovní: 1. úroveň subatomárních částic; 2. úroveň atomů; 3. úroveň molekul a makromolekul; 4. úroveň buněčných organel; 5. úroveň buněk (nervové a podpůrné buňky); 6. úroveň tkání (nervová tkáň); 7. úroveň orgánů (mozek); 8. úroveň orgánových soustav (nervová soustava, která je členěna na centrální a peri

ferní nervovou soustavu);

9. úroveň organismu jako biologické entity; 10. úroveň lidského bytí jako komplexu bio-psycho-sociálně-spirituálního.

Pokud bychom pokračovali dál, dostali bychom se až na úroveň ekosystémů a  života na

planetě Zemi, na úroveň Sluneční soustavy, Mléčné dráhy a Vesmíru jako takového – jsme

jeho součástí.

Mozek je uložen v ochranném pouzdře mozkové části lebky (neurocrania).

————————————————— 9 ———

Lidský mozek

temenní lalok

čelní lalok

pravá mozová

polokoule

levá mozková

polokoule

spánkový lalok

mozeček

mozkový kmen

týlní lalok

Obr. 1.1 Uložení mozku v hlavě

Pod kostěným obalem nacházíme tři SPECIFICKÉ MOZKOVÉ OBALY. Říkáme

jim pleny či meningy:

1. Tvrdá plena mozková (dura mater encephali) je nejsvrchnější obal. Má podobu

tuhé vazivové blány, která naléhá na vnitřní plochu lebky. Svým výběžkem zasahuje

do prostoru mezi mozkové polokoule a mimo jiné tvoří stěny žilních splavů, které

odvádějí z mozku odkysličenou krev.

2. Mozková pavučnice (arachnoidea encephali) představuje střední mozkovou plenu.

Směrem k mozku z ní vybíhají tenká vazivová vlákna. Prostor pod touto plenou –

subarachnoideální prostor – je vyplněn mozkomíšním mokem. Kapalné prostředí

mozkomíšního moku vytváří ochranný vodní plášť a poskytuje mozku ochranu před

otřesy a nárazy.

3. Měkká plena mozková (pia mater encephali) jako tenká vazivová blána naléhá přímo

na povrch mozku.

——— 10 —————————————————

kůže s vlasy

arachnoideální klk

y

žilní splav

(s odkysličenou

krví)

krevní céva

subarachnoideální

prostor (obsahuje mozkomíšní mok)

šedá hmota mozková

(mozková kůra)

povrch mozku

pia mater

(měkká plena)

arachnoidea

(pavoučnice)

dura mater

(tvrdá plena)

mozkové pleny (meningy)

lebka

periost (okostice)

podkoží

Obr. 1.2 Mozkové obaly

mozkové polokoule

I. a II. komora

III. komora

Sylviův mokovod

IV. komora

mozeček

mozkový kmen

centrální míšní kanál

Obr. 1.3 Mozkové komory

————————————————— 11 ———

Lidský mozek

MOZKOMÍŠNÍ MOK je tekutina vznikající v hloubi mozkových komor v choroideál­ ních plexech (plexus chorioideus). Nachází se tak nejen kolem mozku (ve zmíněném subarachnoideálním prostoru), ale rovněž v nitru hmoty mozku, přesněji v komorovém systému. Ten představují čtyři vzájemně propojené mozkové komory (ventriculi cerebrales).

Mozkomíšní mok vzniká, neustále se doplňuje a opět vstřebává. Proudí komorovým systémem

a dostává se do subarachnoideálního prostoru. Jeho přebytky se vstřebávají prostřednictvím

výběžků pavučnice – arachnoideálních klků (granulationes arachnoideales).

Mozek váží zhruba 1,3–1,4 kg. Nároky mozku na dodávku kyslíku a živin jsou vysoké: mozek, který u průměrného člověka představuje asi 2 % hmotnosti těla, spotřebuje až 20 % veškerého kyslíku.

DODÁVKU OKYSLIČENÉ KRVE do mozku zajišťují celkem tři tepny: 1. pravá vnitřní krkavice (arteria carotis interna dextra); 2. levá vnitřní krkavice (arteria carotis interna sinistra); 3. bazilární tepna (arteria basilaris), která vzniká spojením pravé a levé páteřní tepny

(arteria vertebralis dextra et sinistra).

Tři uvedené zdroje jsou propojeny Willisovým arteriálním okruhem (circulus arteriosus Willisi), ze kterého pak odstupují cévy zásobující jednotlivé oblasti mozku, zejména přední, střední a zadní mozková tepna (arteria cerebri anterior, media et posterior).

——— 12 —————————————————

arteria subclavia sinistra

přední mozkové tepny

přední komunikující tepna

střední mozková tepna

zadní komunikující tepna

vnitřní krkavice

zadní mozková

tepna

bazilární

tepna

WILLISŮV OKRUH

NASPODINĚ MOZKU

vnitřní

krkavice

bazilární

tepna

páteřní

tepny

zdrojové tepny

TEPNY ODSTUPUJÍCÍ

Z OBLOUKUAORTY

arteria carotis interna

(vnitřní krkavice)

arteria carotis

externa dextra

arteria carotis

externa sinistra

arteria carotis

communis dextra

arteria subclavia

dextra

truncus

brachiocephalicus

arcus aortae

arteria carotis

communis sinistra

arteria vertebralis dextra et sinistra

(páteřní tepna)

srdce

Obr. 1.4 Cévní zásobení mozku

————————————————— 13 ———

Lidský mozek

1.1 Základní stavební kameny mozku Každý objekt je složen z určitých dílčích součástí. Základními buňkami nervové tkáně (a tedy i našeho mozku) jsou buňky nervové a podpůrné: ■ NERVOVÉ BUŇKY (NEURONY) jsou vlastními stavebními kameny. Pro jejich

kardinální význam jim dále věnujeme samostatnou podkapitolu. ■ PODPŮRNÉ BUŇKY (GLIE) jsou pro činnost všech nervových buněk nezbytné.

Početně dokonce převažují nad neurony. Glie zastávají funkce stavební, ochranné

i metabolické. Vytvářejí obaly nervových vláken, zprostředkovávají výživu, imunitní

dohled či odklízení odumřelých struktur. Mnohé glie jsou zdrojem látek nezbytných

pro funkci neuronů. Podpůrné buňky sice informace prostřednictvím elektrických

potenciálů samy nevedou, pro vznik a šíření vzruchu jsou však nezbytné. Ukazuje

se, že v přenosu informací hrají glie nezanedbatelnou roli.

Převod informací prostřednictvím glií se nazývá gliotransmise. Z aktuálních výzkumů vy

plývá, že astrocyty mohou významně ovlivňovat neuronální synapse a také se účastnit pře

nosu signálu. Bylo prokázáno, že přibližně 75 % synapsí v hipokampu v mozku je doslova

obaleno výběžky astrocytů. Astrocyty mají podobně jako neurony receptory a iontové kanály,

a mohou proto reagovat na přítomnost neuropřenašečů. Bývají mezi sebou hojně propojeny

strukturami podobným elektrickým a vytvářejí mezi sebou funkční sítě (synticia). Aktivace

astrocytů v blízkosti synapse vyvolá uvnitř jejich funkční sítě přenosy signálů díky krátkodo

bému zvýšení koncentrace vápníkových iontů (vápníkové vlny). Tyto vápníkové vlny se po ve

funkční síti (synticiu) mohou šířit i ke vzdálenějším synapsím a tím ovlivnit i jiné synapse.

V  lidském mozku nacházíme především astrocyty, oligodendroglie, ependymové buňky a mikroglie. ■ Astrocyty (glie hvězdicovitého tvaru) jsou v kontaktu s krevními kapilárami a zajiš

ťují mozkovým neuronům výživu. ■ Oligodendroglie svými výběžky omotávají nervová vlákna. Vytvářejí tak obaly, kte

ré jednotlivá vlákna navzájem elektricky izolují a významně zvyšují rychlost šíření

informací nervovým vláknem (v podobě elektrických potenciálů). ■ Ependymové buňky vystýlají komorový systém. Jako součást choroidálního plexu

se podílejí na vzniku mozkomíšního moku. Kmitáním svých pohyblivých řasinek

přispívají k pohybu mozkomíšního moku. ■ Mikroglie jsou podpůrné buňky s čistící a imunitní funkcí.

——— 14 —————————————————

protoplazmatický astrocyt

(šedá hmota)

vláskové výběžky

na povrchu

(pomáhají pohybu

mozkomíšního moku)

ependymové buňky

oligodendroglie

(s výběžky)

oligodendroglie

(svými výběžky

obtáčejí několik

nervových vláken,

tvoří více

myelinových pochev)

myelinové pochvy

mikroglie

krevní céva

fibrilární astrocyt

(bílá hmota)

Obr. 1.5 Podpůrné buňky mozku

1.1.1 Nervové buňky – neurony

Nervové buňky (neurony) jsou vysoce specializované buňky, které zpracovávají, rozvá

dějí, převádějí, upravují i tvoří informace v podobě elektrických potenciálů.

Celkový počet neuronů v lidském mozku je odhadován na stovky miliard. Ačkoli

mohou nové neurony v omezeném počtu vznikat z kmenových buněk i v dospělosti,

————————————————— 15 ———

Lidský mozek

zralé neurony ztratily schopnost se množit. Vznikají tak primárně během nitroděložního života ze svých předchůdců (neuroblastů) a jejich počet v průběhu života klesá.

K významným změnám v počtu neuronů (ve smyslu úbytku) dochází v důsledku řady cho

robných procesů. Ty mohou mít původ přímo v mozku, jako jsou atroficko-degenerativní

onemocnění (například demence Alzheimerova typu). Mohou však vycházet také z působení

neurotoxických látek (například alkoholu) nebo z onemocnění jiných systémů, jako například

důsledky poruch prokrvení ve smyslu ischemie (čili nedokrvení) nebo krvácení u cévních

mozkových příhod (neboli iktů či mozkových mrtvic) nebo ischemicko-vaskulárních forem

demencí.

Neurony jsou buňky rozmanitých tvarů a velikostí. Jejich základní stavba je však obdobná. Obsahují vždy tělo a systém výběžků: ■ Tě l o (soma) je ústřední částí každého neuronu. Obsahuje jádro, endoplazmatické

retikulum, Golgiho aparát, mitochondrie, ribozomy a další buněčné organely. Tvarem

může tělo neuronu připomínat pyramidu, ovál, kouli, kapku, hvězdici apod. ■ Dendrity jsou vesměs početné dostředivé výběžky, které přivádějí informace vždy

k tělu nervové buňky. ■ Axon (neurit) je různě dlouhý výběžek, který vede informace vždy směrem od těla

nervové buňky. Větví se zpravidla až na konci.

dentrity

s dendritickými

trny

tělo neuronu

s jádrem a dalšími

organelami

iniciální

segment axonu

myelinové pochvy

(zde tvořené Schwannovými buňkami)

terminální

větvení axonu

Ranvierův zářez

Obr. 1.6 Stavba nervové buňky (šipky označují směr šíření informace)

——— 16 —————————————————

Z funkčního hlediska rozeznáváme neurony:

■ motorické – ovládající hybnost kosterního svalstva;

■ senzitivní – přenášející smyslové informace;

■ vegetativní (neboli autonomní) – řídící vnitřní orgány a funkce bez účasti vůle;

■ propojovací (neboli interneurony) – propojující a integrující informace.

terminální větvení

axonu

PSEUDO

UNIPOLÁRNÍ

NEURON

dendrit

dendrity

dendrity

dendrity

dendrity

axon

axon

axony

MULTIPOLÁRNÍ NEURONY

tělo neuronu

BIPOLÁRNÍ NEURON

axon

axon

tělo

neuronu

Obr. 1.7 Různé typy nervových buněk

————————————————— 17 ———

Lidský mozek

Plazmatická membrána neuronu je v klidu polarizovaná: z její vnitřní strany pře

važuje náboj záporný (podmíněný zejména bílkovinami) a  z  vnější strany převažuje

náboj kladný (podmíněný především unikajícími draselnými ionty). Klidový proud

draselných iontů z buňky je podmíněn především propustností membrány pro tyto ionty.

Hnací silou je koncentrační gradient. Velikost klidového potenciálu je –60 až –90 mV.

Díky činnosti sodíko­draslíkových pump (Na

+

/K

+

-ATPázy) je uvnitř neuronu udržována

převaha draselných (K

+

) iontů a vně neuronu převaha sodných (Na

+

) iontů. Pokud mají tyto

pumpy dostatek energie (je dodávána v podobě adenosintrifosfátu – ATP), čerpají uvedené

ionty a vytvářejí koncentrační gradient. Ten tlačí ionty draslíku ven a ionty sodíku dovnitř.

Stačí pak změnit propustnost membrány pro dané ionty a koncentrační gradient podmíní

jejich proud z  místa o  větší koncentraci do místa o  nižší koncentraci. Jelikož ionty nesou

náboj, je jejich přesun spojen se změnami polarizace. Právě to je základním principem změn

potenciálu na membráně nervové buňky, a tedy vedení informací nervovými vlákny.

VNĚJŠÍ PROSTŘEDÍ

NITRO NEUTRONU

Na ionty

(převažují

zevně

+

)

koncentrační

gradienty tlačí

ionty Na dovnitř

K ven

+

+

a

K ionty

(převažují

uvnitř

+

)

Na /K pumpa

+ +

(ATPáza)

(aktivně čerpá

ionty

za spotřeby

energie zATP)

Na /K

Na /K

+

+

+

+

ATP

ADP

Na

+

kanál

(propouští ionty Na

ve směru

koncentračního

gradientu)

+

K kanál

+

(propouští ionty K

ve směru

koncentračního gradientu)

+

Obr. 1.8 Sodíko-draslíková pumpa a koncentrační gradienty Na

+

a K

+

iontů

——— 18 —————————————————

Neurony přenášejí informace v podobě AKČNÍCH POTENCIÁLŮ (AP). Pro tento

potenciál platí zákon „vše nebo nic“ – akční potenciál je, nebo není: pokud je, má vždy

stejný průběh.

Akční potenciál má charakteristické fáze a průběh. Skládá se z depolarizace, trans

polarizace, repolarizace a  hyperpolarizace. Jednotlivé fáze jsou podmíněny změnami

iontových toků přes membránu nervové buňky. Hnací silou těchto toků je již zmíněný

koncentrační gradient.

■ Depolarizace je vyvolána otevřením rychlých Na

+

kanálů, kterými Na

+

ionty proudí

dovnitř neuronu a vnášejí sem kladný náboj (de facto ruší klidovou polarizaci mem

brány). Vrcholem depolarizace je úplné přepólování membrány – transpolarizace,

kdy uvnitř je kladný náboj (vnesený sem Na

+

ionty) a zevně náboj záporný. Jelikož

jsou Na

+

kanály otevřeny pouze velmi krátkou dobu, je depolarizace rychlá.

■ Repolarizace je způsobena otevřením K

+

kanálů a proudem K

+

iontů. Víme, že ionty

se pohybují vždy ve směru svého koncentračního gradientu: K

+

ionty proto unikají

ven z  neuronu a  vynášejí kladný náboj. Můžeme říci, že vracejí potenciál zpět do

klidových podmínek.

■ Jelikož jsou K

+

kanály otevřeny delší dobu, uniká jimi více K

+

iontů, než přiteklo Na

+

iontů. Polarizace je tak na konci akčního potenciálu dočasně ještě vyšší než v klidu.

To se nazývá hyperpolarizace.

Napětí membrány

+30 mV

0 mV

–70 mV

otevřené Na kanály

+

méně hodně

otevřené K kanály

+

klidová polarizace

Čas (ms)

Obr. 1.9 Akční potenciál



       
Knihkupectví Knihy.ABZ.cz – online prodej | ABZ Knihy, a.s.